11
IV. Vzavše na vědomí tuto smutnou zkušenost
a četná memoranda a požadavky obyvatelstva Pod-
karpatské Rusi, nepovažuji páni ministři za
správné změniti obilní monopol a povoliti svo-
bodný obchod kukuřicí z Rumunska pod státním
dozorem?
V Praze dne 8. května 1936.
Dr Fencik,
dr Wolf, Chmelík, inž. Schwarz, dr Domin, Holeček,
Trnka, Zvoníček, inž. Protuš, Smetánka, Ježek,
dr Rašín, Jan Sedláček, Gajda, Ivák, dr Branžov-
ský, dr Dominik, dr Novotný, dr Štůla, Kut,
Knebort.
446/X (překlad).
Interpelace
poslance dr Š. A. Fencíka
ministrovi financí
o přijímání karpatských Rusů do služby
ve finančních úřadech na Podkarpatské
Rusi.
1. "Funkcionáři Podkarpatské Rusi budou po-
dle možnosti vybíráni z jejího obyvatelstva" -
tak prohlašuje bod 7, § 3 první hlavy ústavní li-
stiny československé republiky. Asi totéž praví
článek 12 mírové smlouvy, uzavřené dne 10. září
1919 v St. Germain-en-Laye mezi mocnostmi spo-
jenými i sdruženými a Československem.
Není-li nyní ještě sněmu, jenž jest výlučně pří-
slušný rozhodovati o jazykové otázce na Podkar-
patské Rusi, pak tyž Generální statut, jehož se
tak rády dovolávají úřední vrstvy, ačkoliv již
dávno ztratil svou působnost a význam, v § 2,
č. III, praví, že oficiálním jazykem a tedy i úřed-
ním má býti na Podkarpatské Rusi jazyk lidu.
2. Nedávno bylo možno úplně splniti předpis
ústavní listiny a závazek mírové smlouvy. Hlavní
finanční ředitelství v Užhorodě vypsalo soutěž na
47 míst v pohraniční službě. Žádostí bylo podáno
přes 1500, z nich 120 lidí. většinou karpatských
Rusů, vykonalo úspěšně zkoušku, ale do služby
z místních lidí bylo přijato pouze 16. Místních
uchazečů, jak je z toho zřejmo, bylo více než do-
statek, aby se obsadila všechna uvolněná místa,
ale bez zřetele k tomu dvě třetiny přijatých do
služby jsou z jiných zemí republiky.
Karpatští Rusové musili konati zkoušku česky
a nehledě k tomu a k přirozené přísnosti při tak
značném počtu uchazečů, dostatečný počet pod-
karpatských Rusů vykonal zkoušky, aby obsadil
všechna služební místa v rodné zemi.
L Ví pan ministr o zoufalé situaci nezaměst-
nané mladé karpatoruské inteligence, která bez
ohledu na všechna úsilí a všechna práva nemůže
dostati službu v úřadech své vlasti a zvláště
v úřadech finančních?
II. Nepovažuje pan ministr za nutné podle zá-
konů Československé republiky uložiti úředníkům
finančních úřadů na Podkarpatské Rusi povinnost,
aby znali ruský jazyk jako jazyk lidu a užívali
ho ve stycích s místním obyvatelstvem země?
III. Váže si zákonů republiky a závazků mírové
smlouvy, nepovažuje pan ministr za nutné, aby
svou mocí zasáhl do nynějšího stavu ve finanč-
ních úřadech na Podkarpatské Rusi a napravil
křivdy, které se páchají na původním obyvatelstvu
země?
V Praze dne 8. května 1936.
Dr Fencik,
dr Wolf, Chmelík, inž. Schwarz, dr Domin, Ho-
leček, Zvoníček, Trnka, dr Branžovský, inž. Protuš,
Smetánka, Ježek, dr Rašín, Jan Sedláček, Gajda,
Ivák, dr Novotný, Kut, dr Štůla, Knebort,
dr Dominik.
446/XI.
Interpelácia
poslanca dra V. Clementisa
ministrovi spravedlnosti a ministrovi
vnútra
o vyšetrovacích metódach na Slovensku.
Komunistickí poslanci vo svojich interpeláciách,
ako aj vo svojich rečiach v plenu a výboroch sne-
movne poukázali už neraz na tie neslýchané vy-
šetrovacie metódy, aké sa zahniezdily najmä na
Slovensku a Podkarpatskej Rusi. četníctvo a po-
lícia, aby dosiahly doznanie "podozrelého", sia-
hajú k metódam, ktoré sú bežné len vo fašistic-
kých a barbarských štátoch. Na naše sťažnosti
bolo vždy odpovedané, že obvinenie četníctva a
polície je bezzákladné. lebo nebolo ho možno do-
kázať svedkami, četníctvo a polícia totiž nepo-
užíva týchto metód pred svedkami.
Teraz však bol zistený prípad kedy s absolút-
nou istotou možno dokázať, že četníctvo surovým
bitím vynucuje doznanie od podozrelých osôb,
ktorým sa nedostáva ochrany ani u dozorčích or-
gánov četníctva, ani u súdu.
Začiatkom mája 1936 bol odsúdený levočskou
porotou k smrti Jozef Bočko pre dvojnásobnú
vraždu, spáchanú na Móricovi Gottfriedovi a Mi-
kulášovi Krajniakovi. Pred troma rokmi, to jest
v máji roku 1933 sa však k tejto vražde "doznali"
bratia Ján a Rudolf Ferenc, z ktorých jeden bol
odsúdený na doživotie a druhý na 13 rokov káz-
nice. Na slobodu boli prepustení až keď náhodou
bol objavený pravý vrah - teraz k smrti odsú-
dený Jozef Bočko.
Bratia Ján a Rudolf Ferenc boli levočským čet-
níctvom zatknutí dňa 5. M. 1993 z podozrenia pre
12
vraždu horeuvedenú. - Ačkoľvek obaja dokazo-
vali svoje alibi a popierali trestný čin, ktorého sa
nedopustili, boli surovo bití obuškami a šabľou,
no, napriek tomu sa nepriznali, četníctvo ich za-
viedlo k umierajúcemu Gottliebovi a potom
k mŕtvole Krajniaka a nútili ich, aby mŕtvolu po-
bozkali a prosili za odpustenie. Potom im vyhrá-
žali, že celú noc ich zatvoria do márnice s mŕtvo-
lou Krajniakovou. Boli z väzenia krajského súdu
opätovne prevedení na četnícku stanicu a opätov-
ne bití. Konečne sa doznali k vražde, ktorú ne-
spáchali! Nepomohlo im nič, že pri vyšetrujúcom
sudcovi bitím vynútené priznanie odvolali, četníci
pred porotou tvrdili, že im nikto neublížil a ich
priznanie bolo dobrovoľné. Keď označili četníka,
ktorý ich bil, legitimoval sa tento služobným
rozkazom, že v tej dobe bol na inom mieste. Pri
vyšetrovaní četníci podnikli kárnu výpravu do ci-
gánskej osady, z ktorej pochádzajú bratia Peren-
covci, zatvorili ich matku a maloletých súroden-
cov, ktorí všetci boli surovo bití.
Dodnes nebolo zavedené divizným súdom trest-
né vyšetrovanie proti četníkom, ktorí sa tohoto
vyšetrovania účastnili a teda ktorí sa dopustili
násilia proti súkromným osobám, zneužitia úrad-
nej moci a prípadne ďalších trestných činov.
Pýtame sa preto p. ministra vnútra:
1. či je ochotný okamžite nechať vyšetriť tento
prípad a zakročiť čo najprísnejšie proti četníkom,
ktorí toto vyšetrovanie proti bratom Perencom
viedli?
2. či je ochotný dať čo najprísnejšie inštrukcie
četníctvu a polícii ohľadne vyšetrovacích metód a
zakázať barbarské a fašistické vyšetrovacie me-
tódy pod následkami disciplinárneho prepustenia
zo služby a trestného stíhania?
Pýtame sa pána ministra spravodlivosti:
1. Či je ochotný bdieť nad tým, aby boly zne-
možnené barbarské a fašistické metódy vyšetro-
vacie a či je ochotný dať inštrukcie štátnym za-
atupitel'stvám, aby v každom prípade, v ktorom
vyšetrovanec si sťažuje, že proti nemu pri vyše-
trovaní bolo použité takýchto metód, bolo zave-
dené z úradnej moci čo najprísnejšie trestné po-
kračovanie proti tým, ktorí takéto metódy uží-
vajú?
2. či je ochotný zahájiť šetrenie v prípade ne-
vinného odsúdenia Jána Ferenca a Rudolfa Fe-
renca, ktoré bolo možné výlučne v dôsledku popí-
saných vyšetrovacích metód, aby zistil škodu,
ktorú menovaní utrpeli nevinne odpykaným väze-
ním a postarať sa o náhradu tejto
škody?
V Prahe 13. mája 1936.
Dr Clementis,
Hodinová-Spurná, Vodička, Kosik, Kliment, Ma-
chačová, Široký, Schmidke, Borkaňuk, Beuer,
Nepomucký, dr Jar. Dolanský, Synek, B. Koh-
ler, Šverma, Slanský, Zupka, Vallo, Klíma,
Dolling, Slivka.
446/XII.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
na vládu ČSR.
vo veci urýchleného vydania vládneho na-
riadenia k § 240, zák. č. 184/1928 o pre-
vode doby strávenej v starobnom a inva-
lidnom fonde pomocných zamestnancov
čsl. železníc, býv. smlúvnych, do penzijného
fondu ČSD.
V podniku železničnom doteraz od r. 1929 már-
ne čaká asi 20. 000 pomocných zamestnancov, býv.
smlúvnych, na prepočítanie doby strávenej v sta-
robnom a invalidnom fonde a jej prevod do pen-
zijného fondu Č. S. D. Riešenie tejto ešte vždy
otvorenej otázky som bol interpeloval ešte v III.
vôl. období poslaneckej snemovne (tlač. 2489/IX).
Vtedy býv. pán predseda vlády J. Malypetr odpo-
vedal (tlač. 2602/m, zo dňa 1. VI. 1934), že
zvláštna komisia sriadená pri Všeobecnom penzij-
nom ústave spolu a komisiou Ústrednej soc. poi-
sťovne vypracovala a ministerstvu sociálnej peč-
livosti predložila osobitný návrh osnovy zákona o
prestupoch medzi všetkými nositeľmi poistenia.
V závere táto odpoveď prízvukovala, že minister-
stvo soc. pečlivosti pripravuje konečnú redakciu
tejto osnovy pre medziministerské pripomienkové
rokovanie. Od tých čias uplynulý už dva roky a
doteraz nebolo vydané ani prevádzajúce nariade-
nie k § 240 zák. č. 184/28, a nebola ani avizo-
vaná osnova nového zákona predložená poslanec-
kej snemovni. Pomocní zamestnanci čsl. železníc,
býv. smluvní, ktorým doteraz od r. 1929 pre ne-
prevedenie § 240 zák. 184/28 nie sú správou že-
lezničnou vydávané ani dekréty o ich prestúpení
zo starobného a invalidného fondu do penzijného
fondu č. S. D. a členstve v tomto - stávajú sa
so dňa na deň pochopiteľne netrpezlivejšími.
Podpísaní pýtajú sa vlády:
Ako a
kedy už konečne bude prevedený § 240 zák.
184/28 vládnym nariadením alebo zvláštnym zá-
konom?
Praha dňa 14. mája 1936.
Suroviak,
Dembovský, dr Sokol, DaniheI, Drobný, Florek,
dr Wolf, Haščík, Čavojský, Šalát, dr Pružinský,
Hlinka, Kendra, Longa, Rázus, Sidor, Slušný, dr
Tiso, Sivák, Turček, Onderčo.
13
446/XIII.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
predsedovi vlády ČSR.
vo veci ďalšieho odstŕčania a neomluviteľ-
ného poškodzovania Slovákov pri prijatí
rušňovodičského dorastu do služieb želez-
ničných v obvode bratislavského riadi-
teľstva štát. železníc.
Ministerstvo železníc zmocnilo prijať bratislav-
ské riaditeľstvo pre jeho obvod do služieb želez-
ničných na Slovensku 53 zámočníkov absolvovav-
ších IV. tr. meštianskej školy pre rušňovodičský
dorast. Ministerstvo železníc ani tentokrát v svo-
jej nápadnej horlivosti nezabudlo zaslať bratislav-
skému riaditeľstvu obsiahly soznam uchádzačov
z Čiech, aby bol na nich vzatý "zreteľ". Brati-
slavské riaditeľstvo prijalo 53 zámočníkov pre
rušňovodičskú službu na Slovensku a prijatie
oznámilo v Úradnom liste č. 8, zo dňa 18.
apríla
1936. Z takto prijatých 53 je 28 Čechov a len 25
Slovákov.
Eventuálnu výhovorku, že nebolo dostatok kva-
lifikovaných slovenských uchádzačov a že preto
musela byť prijatá väčšina Čechov neuznávame.
V odbore strojných zámočníkov s meštianskou
školou je na Slovensku celé stovky nezamestna-
ných.
Pýtame sa preto pána predsedu vlády:
1. Sú mu známe tieto socialistické strannícko-
sti v obore železničnom, ktoré takto provokačne
odstrkujú Slovákov?
2. Je ochotný pán min. predseda vyžiadať si
hodnoverný soznam uchádzačov Slovákov na tých-
to 53 miest rušňovodičov čakateľov pre služby že-
lezničné na Slovensku, aby sa na vlastné oči pre-
svedčil, ako sú pri prijímaní pod rafinovanými
zámienkami Slováci odstrkovaní?
3. Je ochotný pán ministerský predseda urobiť
tu nápravu, kedy a ako?
Praha 14. mája 1936.
Suroviak,
dr Pružinský, Florek, Čavojský, Turček, Rázus,
dr Wolf, Sidor, dr Tiso, dr Sokol, Haščík, Dem-
bovský, Kendra, Sivák, Slušný, Onderčo, Longa,
Šalát, Drobný, Hlinka, Danihel.
446/XIV (překlad).
Interpelace
poslance E. Köhlera
ministrovi národní obrany a ministrovi
vnitra
o nezákonitém vyšetřování četnictva ve
falknovském okrese.
V Dasnici (v politickém okrese falknovském)
obrátili se četníci služebně na nováčky, uznané
za schopné při letošních odvodech, v nichž tušili
členy sudetskoněmecké strany a žádali, aby jim
oznámili, ke které straně patří. Úřední vystoupení
četníků utvrdilo nováčky v mínění, že musí četní-
kům udati své politické smýšlení a svou stranic-
kou příslušnost, nechtějí - li se vydati všanc ná-
sledkům podle trestního práva.
četníci se však obrátili nejen na nováčky samé,
nýbrž i na jejich zaměstnavatele a dotazovali se
u nich na politické smýšlení a stranickou přísluš-
nost nováčků.
Lze pochopiti, že tento postup četnictva velice
zneklidnil brance, kteří byli uznáni za schopné.
Němečtí branci se hlásí, jako vůbec němečtí
státní občané, většinou k politickému směru su-
detskoněmecké strany a jsou také převážně jejími
členy. Z četných opatření správních úřadů a
z českého denního tisku jest však nováčkům
známo, že se široké a často i rozhodující české
vrstvy chovají nepřátelsky k sudetskoněmecké
straně. Nováčci se tedy právem obávají, že pro
svou příslušnost ke straně a pro své politické
smýšlení budou za své vojenské služby vydáni
všanc všemu možnému trýznění a křivdění. Roz-
umně uvažujíce, nemohou v politickém vyšetřo-
vání četnictva nalézti jiný účel.
Postup dasnického četnictva jest nejhorším ná-
tlakem na smýšlení. Žádný státní občan republiky
není povinen oznamovati četníkovi své politické
smýšlení. Žádá-li četník služebně, aby se mu ta-
kové smýšlení oznámilo, páchá tím nezákonnost.
Nehledě k tomu jest toto opatření četnictva za-
sahováním do práva sudetskoněmecké strany, za-
ručeného ústavou a demokratickým zvykem, na
svobodnou a nerušenou politickou činnost. Ná-
padně prováděným šetřením po politickém smýš-
lení a stranické příslušnosti nováčků patřících
k sudetskoněmecké straně má býti toto členství
označeno jako státně nespolehlivé. Nováčci mají
býti OTO tuto stranickou příslušnost zneklidněni a
příští odvodní ročníky mají býti odstrašeny, aby
se nestaly členy sudetskoněmecké strany. Takový
postup četnictva se již nedá sloučiti se zásadami
parlamentní demokracie.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra a pana
ministra národní obrany:
1. Jsou páni ministři ochotni Dohnati dasnické
četníky a nadřízený odpovědný falknovský okresní
úřad k odpovědnosti pro jejich nezákonný postup ?
2. Jsou páni ministři ochotni se zaručiti, že se
podobné případy nátlaku četnictva na smýšlení
nebudou již příště opakovati ?
3. Jsou páni ministři ochotni vysvětliti, pokud
14
se opatřeni četnictva opírají o pokyny nadříze-
ných úřadů?
V P r a z e, dne 11. května 1936.
E. Köhler,
Jakel, dr Kollner, Jobst, Stangl, Liebl, inž.
Lischka, Sogl, Sandner, dr Rosche, Obrlik,
Fischer, May, Gruber, Hirte, inž. Künzel, Kundt,
dr Hodina, dr Zippelius, Illing, dr Kellner.
446/XV.
Interpelácia
poslanca Andreja Hlinku
predsedovi vlády ČSR.
vo veci stranníckeho postupu ministerstva
železníc pri obsadení skupiny V/4 riadi-
teľstva košického na úkor Slovákov a Slo-
venska.
Odchodom hl. inšpektora Šovanku do penzie
uprázdnilo sa miesto skupinára V/4 v košickom
riaditeľstve štát. železníc. Na miesto bol vypísaný
súbeh vo Vestníku min. žel. č. 52/1935. Je syste-
mizované v IV. plat. stupnici. (Je to skupina pre
osobné záležitosti dopravné odd. V. ) Na základe
súbehu o toto miesto podali si predpísaným spô-
sobom žiadosti i prvotriedne kvalifikovaní Slo-
váci v dopravnej a ústrednej službe. Košické
ria-
diteľstvo sostavilo terno na obsadenie tohoto mie-
sta a postúpilo spisový materiál na rozhodnutie
ministerstvu železníc. V terne na druhom a tre-
ťom mieste boli slovenskí úradníci s potrebnou
praxou v riaditeľskej službe a najlepšími služob-
nými kvalifikáciami. O jednom sa kompetentní
riaditeľskí činitelia vyslovujú ako takmer o ne-
postrádateľnom. Pracuje už dlhšie roky v tejto
skupine na naprostú spokojnosť svojich predsta-
vených; o druhom sa vyslovuje sám šéf doprav-
ného odboru, že je jedným z najlepších a najusi-
lovnejších úradníkov dopravného oddelenia košic-
kého riaditeľstva. Obaja sú Slováci zo starých slo-
venských rodín. Nielen, že sú služobne prvotried-
ne kvalifikovaní a spôsobilí pre vyššie posta-
venie, ale sú aj štátne naprosto spoľahliví. O mie-
sto sa uchádzal i český úradník, ktorého si síce
vážime, ale keď videl, že má vážnych konkuren-
tov Slovákov, prestúpil v poslednom čase zo stra-
ny nár. demokratickej do soc. dem. Ministerstvo
železníc potom začalo s obsadením miesta dlho
váhať. V záujme zaplnenia tohoto miesta jedným
zo spomenutých dvoch slov. úradníkov interveno-
val som - i u Vás - pán ministerský predseda,
ako u Slováka, i u pána ministra železníc. Vám
som si dovolil pripomenúť usnesenie ministerskej
rady z r. 192/7, podľa ktorého pri rovnakej kvali-
fikácii, spôsobilosti a služobnom poradí na každé
uprázdnené miesto na Slovensku má prednosť
Slovák. Odpoveď posiaľ od Vás postrádam. Ta-
jomník pána ministra železníc prípisom zo dňa
28. IV. 1936 mi oznámil túto odpoveď:
"Pán ministr mi uložil, abych potvrdil príchod
Vašeho ct. listu z 26. ledna t. r. a oznámil Vám
zdvorilé, že po souhlasném návrhu reditelství
státních dráh a odborných departementu minister-
stva železníc schválil návrh, jímž jako nejkvali-
fikovanéjší na místo skupináře V/4 pri reditelství
v Košicích byl jmenován inšpektor Jan Dvorak,
nejstarší úředník této skupiny. Váš chránenec
pán inšpektor Juraj M e š k o jest služebné mladší
a nebyla mu ani reditelstvím priznaná potrebná
způsobilost. Zhošťuje se daného mne príkazu, po-
roučím se v dokonalé úcte: Mareš v. r. "
Túto odpoveď čo do obsahu - pokladám za ne-
miestnu. Strannícka príslušnosť je ešte nie kva-
lifikácia. Že bol mladším slovenský uchádzač
v terne na mieste druhom, to pripúšťam; nemô-
žem to však akceptovať pri slovenskom uchádza-
čovi v terne na mieste treťom. Rovnako musím
pokladať len za obvyklú a planú výhovorku, že
by Jurajovi M e š k o v i nebola riaditeľstvom pri-
znaná potrebná spôsobilosť. Nazrel' som do sta-
tusu týchto úradníkov, uverejneného v Ročenke
čsl. št. železníc a zistil, že inšpektorské poradie
Jána Dvoŕáka a Juraja Mešku je rovnaké, ďalej
je u týchto úradníkov - to skromne zdôrazňu-
jem - v najhoršom prípade rovnaká spôsobilosť.
Ináč dovoľte mi, aby som - až na malé výnimky,
mohol zdôrazniť, že Slováka musím pre služby na
Slovensku pokladať rozhodne za spôsobilejšieho.
V tomto smere ste sa boli už vyjadrili i Vy
- pán
ministerský predseda!
Pozorujem, že pri obsadzovaní miest v službách
železničných na Slovensku - nedodržuje sa už
ani usnesenie min. rady z r. 1927, že pri rovna-
kom služobnom poradí má sa dať prednosť Slová-
kovi. V tomto prípade bolo služobné poradie rov-
naké, rovnaká bola spôsobilosť a kvalifikácia a
preca - prednosť na Slovensku pred Slovákom
dostal Čech. Ľutujem, že sa to deje za vlády,
ktorej ste Vy - Slovák - ministerským predse-
dom. Toto pokračovanie ministerstva železníc už
kričí a provokuje.
Dovoľujem si preto opýtať sa slávne predsed-
níctvo vlády a menovite Vás - pán ministerský
predseda:
1. Sú Vám tieto strannícke pomery, panujúce
v železničnom podniku - zvlášť na Slovensku
známe ?
2. Známe Vám je, ako sú Slováci za sociálne-
demokratického režimu na železniciach odstrko-
vaní a prenasledovaní?
3. Dáte si predložiť všetky písma z minister-
stva železníc o stranníckom obsadení skupiny V/4
riaditeľstva košického ?
4. Aké konzekvencie z toho stiahnete a čo ho-
dláte učiniť, aby v službách železničných na Slo-
vensku mali prednosť Slováci?
P r a h a, dňa 14. mája 1936.
Hlinka,
Florek, Suroviak, dr Pružinský, Šalát, Čavojský,
Haščík, Rázus, Turček, dr Tiso, Slušný, Sivák,
Sidor, Danihel, Dembovský, Drobný, Kendra,
Longa, Onderčo, dr Sokol, dr. Wolf.
15
446/XVI.
Interpelácia
poslanca Andreja Hlinku
ministrovi vnútra
vo veci protizákonných výčinov četnikov
na Slovensku.
Neb. Matúš Kurčík, roľník v Hornej Bábe pri
Terbelovciach v septembri 1933 zomrel násilnou
smrťou a ako podozrelí zatknutí boli Ignác Kar-
kus a Júlia Kurčíková. Keďže sa dokázalo, že
obaja sú nevinní, ešte v marci 1934 prepustení
boli obaja na slobodu a na návrh št. zastupiteľ-
stva v. Banskej Bystrici zastavené bolo proti
obom právoplatné trestné pokračovanie pod č.
Tk 764/33. Preto obaja podali žiadosť súdu o ná-
hradu za nevinne vytrpenú predbežnú a vyšetro-
vaciu väzbu. V pokračovaní o túto náhradu škody
tieto okolnosti boly osvedčené a četníci pravde-
podobne, aby vynútili odvolanie žiadosti o náhra-
du škody, l8. marca 1936 dostavili sa do Hornej
Báby pri Terbelovciach počtom štyria a surovo
napadli oboch menovaných, že ich vina je doká-
zaná a že títo zavraždili Matúša Kurčíka. Bez prí-
kazu súdu zatkli oboch a zahanbujúcim spôsobom
pod bodákmi odvádzali ich na četnícku stanicu
v Rapovciach, kde sišlo sa celkom 8 četníkov, a to
aj z iných staníc a na četníckej stanici nútili ich,
aby sa priznali. Výsluch Ignáca Karkusa dial sa
tak, že v prítomnosti veliteľa stanice okrem toho-
to všetci četníci dávali zauchá menovanému cez
tri hodiny a. od 11. hod. v noci ich surovosť stup-
ňovala sa, že jeden četník držal menovanému
ruky, druhý stúpil mu na nohy a tretí gumovým
obuškom bil ho, aj rukou fackoval tak, že ho za-
liala krv a volal o pomoc. Toto volanie začula aj
v druhej miestnosti zatknutá Júlia Kurčíková. Po
polnoci na rozkaz veliteľa prestali s bitkou, ale
zakúrili do pece a nútili Ignáca Karkusa stáť pri
žhavej peci a keď omdlieval, shodili ho na posteľ,
druhý četník hodil na neho pokrovec a tak chceli
ho biť. Od 8. hod. večer do 8. hod. ráno nedovolili
mu ani sadnúť. Avšak týranie a neľudskosť čet-
níkov neuspokojila sa len s týmto, od zadku chy-
tili ho za hlavu, palcami pichali mu pod sánky a
na tvári ho aj poranili. Surové chytili ho za vlasy
a tak mu tĺkli hlavu o stenu, pričom mu celé ko-
túče vlasov vytrhli a nadali mu do zlodejov a
vrahov a ráno pod bodákmi odviedli ich do Lu-
čenca, kde v chotári oboch prepustili. Počas vy-
šetrovania nadali Karkusovi do žobrákov a smrd-
lavých a Júlii Kurčíkovej pohrozili, že ju budú
prenasledovať, týrať a vyviažu ju, ak sa neprizná.
Keďže tieto výčiny četníkov spôsobilé sú vzbu-
diť nedôveru k bezpečnostným orgánom a sú
v protive so zákonom a môžu poškodiť náš štát
aj za hranicami, pýtame sa pána ministra vnútra,
či vie o uvedených výčinoch četníkov, či je ochot-
ný tento prípad vyšetriť, četníkov potrestať a po-
starať sa, aby sa podobné prípady v budúcnosti
nedialy.
V P r a h e, dňa 14. mája 1936.
Hlinka,
Danihel, Longa, dr. Sokol, Turček, Rázus, dr.
Wolf, dr Tiso, Slušný, Sivák, Onderčo, Sidor, dr
Pružinský, Dembovský, Kendra, Haščík, Drobný,
Salát, Suroviak, Florek, Čavojský.
446/XVII (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Wolfa
ministrovi vnitra
o nespravedlivém zabavení časopisu "Dzien-
nik Polski" ze dne 11. dubna 1936.
V č. 45 časopisu "Dziennik Polski", vycháze-
jícího v Českém Těšíně, ze dne 11. dubna 1936 byl
uveřejněn článek s nadpisem "Veselé Velikonoce",
ve kterém se lidu líčily veselé velkonoční svátky
na Těšínsku v době, kdy byla úplná občanská
rovnoprávnost. Z toho článku byly škrtnuty tyto
odstavce:
"Nevedly se politické procesy ani nebylo ná-
rodního záští. Do vězení se zavírali jen zloději,
loupežníci, podvodníci a denuncianti, ale i těchto
kandidátů vězení nebylo mnoho.
Nikomu nevadilo, jakého byl kdo národního
nebo politického přesvědčení. Všichni se navzá-
jem ctili. V úřadech byli synové slezského lidu,
každá národnost měla podle potřeby své úředníky,
každá užívala jen svého jazyka. Nikdo neměl vlivu
na to, aby nějaké místo nebo práci dostal jeho
stoupenec nebo krajan, všecko bylo spravedlivě
rozděleno a naše země měla dosti místa pro
všechny své syny a všechny uživila. Proto nikdo
nezáviděl druhému a každý podle svých schop-
ností a potřeb našel chléb a zaměstnání. Na správy
továrních a horních podniků neměl nikdo vlivu, a
kdyby se byl někdo ze závisti nebo národnostních
a stranických pohnutek odvážil obžalovati bliž-
ního, věc se zkoumala veřejně, a když byly zjištěny
zlé úmysly, pomlouvač byl přísně trestán. Nikdo
se nepřekládal do cizích krajin, každé ublížení
nebo ponížení ve službě projednával nestranný
soud, každý mohl spoléhati na spravedlnost a
proto nastala pro každého jistota zítřka a vše-
obecná spokojenost.
Polské děti chodily do polských škol, české do
českých; nikdo nemohl ovlivňovati rodiče, aby po-
sílali své děti do jiné školy než do školy mateř-
ského jazyka a když se ukázaly nejmenší po-
chybnosti, věc byla přesně zkoumána a děti byly
rozhodně odesílány do té školy, do které patřily
podle své národnosti. Každý syn naší země byl
jist, že i když zůstane věrný své národností, najde
ve své zemi místo a živobytí.