správní úřad, a to, je-li dotčen zájem obrany
státu, v dohodě s ministerstvem národní
obrany, jde-li o dráhy báňské [ (§ 131, písm. d)
ob. zák. hor. )], v dohodě s ministerstvem ve-
řejných prací.
§ 177.
Jiné dráhy pro přepravu
neveřejnou.
(1) Chce - li kdo vybudovati jinou dráhu pro
přepravu neveřejnou, potřebuje k tomu, ač
nejde-li o dráhu přenosnou (§ 186), staveb-
ního povolení, které vydává zemský úřad v do-
hodě s ministerstvem národní obrany. Star
větrního povolení podle tohoto ustanovení není
potřebí, je-li dráha pro přepravu neveřejnou
celá v obvodu provozovny hospodářského pod-
niku, nebo vychází - li z tohoto obvodu na
krátkou vzdálenost, aby bylo umožněno spo-
jení závodů (jejich částí), ačli by tím nebyly
dotčeny veřejné pozemní komunikace nebo
vody a vodní díla.
(2) Dotýká - li se dráha pro přepravu neve-
řejnou (odstavec 1) pozemku, který slouží
provozu dráhy pro přepravu veřejnou, dráhy
pro omezenou přepravu veřejnou nebo dráhy
pro přepravu neveřejnou označené v § 176, je
příslušný k vydání stavebního povolení pro
část dráhy, o kterou jde, železniční správní
úřad.
§ 178.
Obstarávání přepravních potřeb
jiných osob na dráze pro pře-
pravu neveřejnou.
(1) Podnik dráhy pro přepravu neveřejnou
může, pokud tím není dotčeno právo vyplýva-
jící z koncese pro dráhu pro přepravu ve-
řejnou nebo pro omezenou přepravu veřejnou,
obstarávati přepravní potřeby jiných osob
podle zvláštních smluv, dá - li k tomu souhlas
úřad vykonávající státní výsost (§ 179).
(2) Žádá-li toho veřejný zájem, může řečený
úřad uložiti, se stejným šetřením práva vyplý-
vajícího z koncese, podniku dráhy pro pře-
pravu neveřejnou, aby obstarával přepravu
pro jiné určité osoby za přiměřenou náhradu,
avšak za předpokladu, že to není na újmu pře-
pravních potřeb podniku a že tím nevznikají
nové povinnosti po stránce vybudování a
udržování dráhy.
- 71 -
///. Společná ustanovení.
§ 179.
O výkonu státní výsosti.
Státní výsost nad drahami, na které se
vztahují předpisy této částí, vykonávají, ne-
vyplývá-li ze zákona něco jiného: u drah pro
omezenou přepravu veřejnou a drah pro pře-
pravu neveřejnou označených v § 176 - želez-
niční správní úřad, u jiných drah pro přepravu
neveřejnou (§ 177) - v první stolici zemský
úřad, v druhé stolici železniční správná úřad.
§ 180.
Všeobecně o pravomoci úřadu
vykonávajícího státní výsost.
(1) Stanově podmínky, za nichž dráha má
býti vybudována, udržována a provozována,
omezí se úřad na tyto zřetele:
a) aby dráha vyhovovala po stránce bezpeč-
nosti osob a majetku;
b) aby majetek v okolí dráhy byl chráněn
před škodlivými účinky vybudování, udržo-
vání a provozu dráhy;
c) aby byla zajištěna způsobilost osob, jichž
dráha užívá při provozu;
d) aby byla uskutečňována jednotnost ve
vybudování, udržování a provozu dráhy.
(2) Jde-li o dráhu pro omezenou přepravu
veřejnou, může úřad uložiti nadto některou
povinnost, po případě všecky povinnosti, které
vyplývají z předpisů platných pro dráhy
drobné nebo pro dráhy vedlejší (místní).
§ 181.
Povolení k přípravným pracím.
(1) Projeví-li se toho potřeba, může úřad,
jenž je příslušný k udělení koncese podle
§ 174 nebo stavebního povolení podle §§ 176
a 177, uděliti na žádost povolení k přípravným
pracím.
(2) Ustanovení § 6, odst. 2 až 5, a §§ 7 a 8
pletí potom obdobně.
§ 182.
Přetětí veřejné pozemní
komunikace.
(1) Vlastník (správce) veřejné pozemní ko-
munikace je povinen dovoliti, aby dráha, na
- 72 -
kterou se vztahují předpisy této části, přeťala
veřejnou pozemní komunikaci, jestliže tím
nebude nepřiměřeně rušen provoz na této ko-
munikaci.
(2) Ustanovení § 47, odst. 1, druhé věty, a
odst. 2 až 4 platí obdobně.
§ 183.
Užití předpisů části první.
(1) Z předpisů části první (dráhy pro pře-
pravu veřejnou) sluší, ovšem se změnami,
které vyplývají z předpisů této části, zvláště
z ustanovení §§ 179 a 180, užíti přiměřeně:
a) u drah pro omezenou přepravu veřejnou
a u drah pro přepravu neveřejnou (§§ 176
a 177) - ustanovení §§ 31 až 43, 45, 48,
§ 49, odst. 2, §§ 50 až 58, §§ 68 až 70, § 75,
odst. 1, § 78, odst. 1, §§ 80, 91, 92, § 98,
odst. 1, §§ 101, 103 až 106, 108, 109, 126 až
132, § 141, odst. 2, a § 142 s přihlédnutím
k odchylkám a úlevám stanoveným nebo povo-
leným pro dráhy vedlejší (místní) a drobné;
b) u drah pro omezenou přepravu veřejnou
a u drah pro přepravu neveřejnou označe-
ných v § 176 - ustanovení § 44 a § 75,
odst. 2;
c) u drah pro omezenou přepravu veřej-
nou - ustanovení §§ 11, 12, 59 až 67, 84 až
89, 107, 110 až 115, 117, § 118, odst. 1 až 4 a
odst. 7 až 13, §§ 119 až 122, §§ 136 až 140 a
§ 162, odst. 4 s přihlédnutím k odchylkám a
úlevám stanoveným nebo povoleným pro
dráhy vedlejší (místní) a drobné;
d) u drah pro přepravu neveřejnou (§§ 176
a 177) - ustanovení § 117, §118, odst. 1 a 2
a odst. 7 až 13 a §§ 119 až 121.
(2) Jde-li o užití § 127, odst. 1, omezuje se
výše pokuty na 5000 Kč, a jde-li o opětované
vynucení, na 10. 000 Kč.
IV. Proměna dráhy pro neveřejnou pře-
pravu na dráhu pro omezenou přepravu
veřejnou.
§ 184.
(1) K proměně dráhy pro přepravu neveřej-
nou na dráhu pro omezenou přepravu veřej-
- 73 -
bou je potřebí povolení, které vydává želez-
niční správní úřad v dohodě s ministerstvem
národní obrany. V tomto povolení bude vyslo-
veno, za jakých podmínek může býti proměna
uskutečněna. Ustanovení § 174, odst. 1, věty
druhé, a odst. 2 a 3 platí obdobně.
(2) Stavební povolení pro stavby, přístavby,
přestavby a pod., které by bylo nutné uskuteč-
niti vzhledem k povolení danému podle od-
stavce 1, vydá železniční správní úřad podle
předpisů platných pro dráhy pro omezenou
přepravu veřejnou.
V. Ustanovení pro dráhy státní.
§ 185.
Ustanovení části první (dráhy pro přepravu
veřejnou), která platí pro dráhy státní, sluší
užíti, vyjímajíc předpis § 25, odst. 1, přimě-
řeně na dráhy státní podléhající předpisům
této části, a to v rozsahu vyplývajícím z ji-
ných ustanovení této části.
VI. Dráhy přenosné.
§ 186.
(1) Ustanovení této části se nevztahují na
dráhy přenosné pro přepravu neveřejnou.
(2) K zřízení přenosné dráhy není potřebí
povolení úřadu, avšak bez újmy předpisů
hlavy III. živnostenského řádu (živnosten-
ského zákona).
(3) Má-li však při provozu býti užíváno
vozidla s motorickým pohonem, které se po-
hybuje na kolejích, třeba o tom učiniti ozná-
mení s udáním pravděpodobné doby užívání,
a to do 8 dnů před zahájením provozu, okres-
nímu úřadu a ten může naříditi potřebná bez-
pečnostní opatření. Nelze-li pro neodkladnou
potřebu označenou lhůtu zachovati (na př.
při odstraňování škod způsobených živelními
pohromami), má býti oznámení učiněno aspoň
před zahájením provozu.
(4) Měla-li by se přenosná dráha dotknouti
veřejné pozemní komunikace nebo vod a vod-
ních děl, třeba si před jejím zřízením vyžá-
dati povolení okresního úřadu, po případě
úřadu příslušného podle jiných zákonných
ustanovení.
- 74 -
ČÁST TŘETÍ.
Zvláštní ustanovení o výkonu ve-
řejné železniční správy a o věcech
s tím souvisících.
/. Přikazování pravomoci železničního
správního úřadu a zemského úřadu.
§ 187.
(1) žádají-li toho zřetele účelnosti a úspor-
nosti, může býti pravomoc železničního správ-
ního úřadu, jakož i pravomoc zemského
úřadu, pokud vykonává státní výsost ve vě-
cech drah, přikázána:
služebnám výkonné služby správy drah
státních,
politickým úřadům,
jednotlivým zaměstnancům služeben vý-
konné služby drah státních i nestátních (ko-
misaři pro výkon veřejné železniční správy).
(2) Běží-li o přikázání s obecnou platností,
bude uskutečněno vládním nařízením, běží-li
o přikázání pro jednotlivé případy, bude usku-
tečněno rozhodnutím železničního správního
úřadu nebo zemského úřadu, vždy v oboru je-
jich pravomoci. Příslušné rozhodnutí želez-
ničního správního úřadu nebo zemského úřadu
musí býti, dopouští-li to povaha věci, včas
oznámeno tomu, jehož se úkon veřejné želez-
niční správy, o který jde, týká, jinak postačí
průkaz tímto rozhodnutím.
(3) V rozhodnutí, které vydá činitel, jemuž
byla přikázána pravomoc podle předcházejí-
cích ustanovení, musí býti výslovně uvedeno,
že se rozhodnutí vydává jménem železničního
správního úřadu nebo zemského úřadu při vý-
konu přikázané pravomoci.
(4) činitel, jemuž byla přikázána pravomoc
podle ustanovení odstavce 1 a 2, podléhá po
této stránce dozoru úřadu, z jehož pravomoci
nastalo přikázání. Komisaře pro výkon ve-
řejné železniční správy vezme tento úřad do
přísahy, ač nevykonal-li už služební přísahu
podle ustanovení § 138, odst. 2. Dopustí-li se
komisař nepřístojnosti, může mu úřad, z je-
hož pravomoci nastalo přikázání, bez újmy
stíhání podle jiných předpisů, uložiti pořád-
kovou pokutu do 500 Kč; ustanovení § 128,
odst. 4 a 7 platí tu obdobně.
(5) Přikazujíc pravomoc podle odstavce 1
a 2, učiní vláda, po případě železniční správní
úřad nebo zemský úřad, je-li tu nebezpečí ko-
- 75 -
lise ze současného zastávání zájmů železnič-
ního podniku a výkonu přikázané pravomoci,
přiměřené opatření.
§ 188.
Z úkonů veřejné železniční správy buďte,
nebrání-li tomu zvláštní zřetele, přikazovány
(úplně nebo z části) podle § 187:
a) udílení souhlasu k oddělení jednotlivých
částí od celku dráhy podle § 26, odst. 2;
b) úkony souvisící s poměrem dráhy k ma-
jetku v okolí dráhy podle § 40, po případě
§ 43, odst. 2, po prvním vybudování dráhy,
pokud nejde o úkony velkého rozsahu nebo
výjimečné povahy;
c) vydávání stavebního povolení a povolení
k užívání podle § 43, odst. 2, jde-li o stavby
na dráze, které nemají velkého rozsahu, vel-
kého významu dopravního, hospodářského
nebo vojenského, nebo výjimečné technické
povahy;
d) úřední vyzkoušení vozidel podle § 44;
e) úkony dozoru podle § 45, odst. 2;
f) úkony vyplývající z ustanovení § 47,
odst. 4, § 48, odst. 2, věty poslední, §§ 50, 51
a 52, § 54, odst. 2, věty poslední, § 55, odst. 2,
věty poslední, § 56 a § 57, odst. 1 a 2, hledíc,
kde je toho třeba, ke zvláštnímu způsobu
součinnosti stanovenému v § 192, odst. 2, po
prvním vybudování dráhy, pokud nejde
o úkony velkého rozsahu nebo výjimečné tech-
nické povahy;
g) povolování výjimek pro zakázané pásmo
podle § 102, odst. 2, jakož i vydávání povo-
lení podle § 104, odst. 2, věty druhé, a odst. 3;
h) úkony vyplývající z ustanovení §§ 105
a 106 o užívání pozemků v okolí dráhy, po
prvním vybudování dráhy, ne jde-li o užívání,
kterým by dráha mohla býti mimořádným
způsobem dotčena;
ch) úkony vyplývající z předpisu § 111,
odst. 1, o povinnosti železničního podniku
informovati obecenstvo a varovati je před ne-
bezpečím, pokud nejde o pokyn a směrnice
všeobecné povahy;
i) úkony vyplývající z předpisu § 138, odst.
2 o výkonu služební přísahy (policejní);
j) všeobecně úkony veřejné železniční sprá-
vy, u nichž zřetele účelnosti a úspornosti vy-
žadují, aby byly obstarávány nižšími úřady
neb orgány.
- 76 -
//. Řízení. Vynutitelnost rozhodnutí neb
opatření úřadu vykonávajícího veřejnou
železniční správu.
§ 189.
(1) Neustanovuje-li se v tomto zákoně nebo
v předpisech podle něho vydaných, po případě
v předpisech, které platí pro přechodnou dobu
(§ 209, odst. 3), nic jiného, sluší pro řízení
o věcech, které náležejí do působnosti úřadu
vykonávajícího veřejnou železniční správu,
zahrnujíc v to řízení exekuční, užíti předpisů
platných pro řízení o věcech náležejících do
působnosti politických úřadů.
(2) Vykonatelné rozhodnutí neb opatření
úřadu vykonávajícího veřejnou železniční
správu lze vynutiti politickou neb soudní
exekucí.
///. Kdo rozhoduje o pochybnosti, která vy-
plyne z ustanovení § 1.
§ 190.
Vzejde - li pochybnost, zda běží o dopravní
zařízení podobné dráze a zda se tedy tento
zákon vztahuje na takové dopravní zařízení
(§ 1), rozhodne železniční správní úřad v do-
hodě s ministerstvem národní obrany a s mi-
nisterstvem obchodu, a to buď pro všecka do-
pravní zařízení určitého druhu (rozhodnutí se
vyhlásí ve věstníku, v němž železniční správní
úřad uveřejňuje opatření a vyhlášky ve vě-
cech přepravních) anebo pro jednotlivé pří-
pady.
IV. Věci souvisící s výkonem veřejné želez-
niční správy.
§ 191.
(1) Byl-li podán opravný prostředek proti
rozhodnutí jiného úřadu první stolice, které
bylo podle zákonných ustanovení vydáno
v dohodě se železničním správním úřadem
nebo se zemským úřadem, pokud vykonává
státní výsost ve věcech drah v první stolici
(po případě v dohodě s činitelem, jemuž byla
přikázána pravomoc těchto úřadů ve smyslu
§§ 187 a 188), může naříkané rozhodnutí býti
v druhé stolici změněno ve věci, která byla
předmětem dohodování, jenom v dohodě se
železničním správním úřadem. Stejná zásada
(změna rozhodnutí v dohodě) platí také
tehdy, jestliže v odvolacím řízení by měl býti
- 77 -
změněni obsah rozhodnuti, kterým bylo vy-
hověno pripomínkám podle § 52, odst. 2, § 57,
odst. 2, § 60, odst. 2, § 61, odst. 2, stano-
visku zaujatému podle § 192, odst. 2, nebo
připomínkám železničního podniku podle § 104,
odst. 2.
(2) Byl-li podán opravný prostředek proti
rozhodnutí, které podle zákonných ustanovení
vydal v první stolici zemský úřad, pokud vy-
konává státní výsost ve věcech drah (po pří-
padě činitel, jemuž byla přikázána pravomoc
zemského úřadu ve smyslu §§ 187 a 188),
v dohodě s jiným úřadem, může naříkané roz-
hodnutí býti v druhé stolici změněno ve
věci, která byla předmětem dohodování, jenom
v dohodě s úřadem, jenž je jinému úřadu
v pořadí správních stolic nadřaděn, po případě
v dohodě s týmž jiným úřadem, pakli rozho-
duje v jediné stolici. Stejná zásada (změna
rozhodnutí v dohodě) platí také tehdy, jest-
liže v odvolacím řízení by měl býti změněn
obsah rozhodnutí, jímž bylo vyhověno při-
pomínkám podle § 32, odst. 2, po případě § 43,
odst, 2, nebo stanovisku zaujatému podle
§ 192, odst. 2.
(3) Jestliže byl podán opravný prostředek
proti rozhodnutí zemského úřadu, při jehož
vydávání odpadl zvláštní způsob součinnosti
stanovený v § 32, odst. 2, § 43, odst. 2, § 52,
odst. 2, § 57, odst. 2 a § 192, odst. 2 z té pří-
činy, že u zemského úřadu se soustředila
pravomoc úřadů různých oblastí veřejné
správy, může naříkané rozhodnutí býti změ-
něno ve věci, která by byla jinak předmětem
uvedeného zvláštního způsobu součinnosti,
jenom v dohodě s ministerstvem zemědělství,
s ministerstvem veřejných prací nebo se že-
lezničním správním úřadem, podle toho, ja-
kého druhu součinnost odpadla.
§ 192.
(1) Nemůže-li tehdy, kdy podle zákonných
ustanovení má rozhodnutí vydati železniční
správní úřad v dohodě s jiným úřadem nižší
stolice nebo jiný úřad nižší stolice v dohodě
se železničním správním úřadem, býti dosa-
ženo dohody, nastoupí místo úřadu nižší sto-
lice kompetence příslušného ministerstva; vy-
konává-li veřejnou železniční správu zemský
úřad (po případě činitel, jemuž byla přiká-
zána pravomoc ve smyslu §§ 187 a 188), na-
stoupí místo zemského úřadu (označeného či-
nitele) kompetence železničního správního
úřadu. Kompetence se takto přesunuje také
tehdy, jestliže úřad nemíní vyhověti připo-
__78__
mínkám podle § 52, odst. 2, § 57, odst. 2,
§ 60, odst. 2 a § 61, odst. 2.
(2) Dříve než rozhodne železniční správní
úřad, po případě silniční úřad, vodoprávní
úřad nebo politický úřad, jemuž přísluší dozor
na lesy, podle předpisu § 47, odst. 4, § 48,
odst. 2, věty poslední, § 50, odst. 2, § 51,
odst. 1, věty poslední, a odst. 2, věty poslední,
§ 54, odst. 2, věty poslední, § 55, odst. 2,
věty druhé, § 56, odst. 1, věty druhé, a odst. 2,
věty druhé, a § 106, odst. 1, věty třetí, po-
skytne železniční správní úřad příslušnému
silničnímu nebo vodoprávnímu úřadu, po pří-
padě naopak, nebo politický úřad, jemuž pří-
sluší dozor na lesy, železničnímu správnímu
úřadu příležitost, aby k věci, o kterou jde,
zaujal v přiměřené lhůtě stanovisko. Bylo-li
stanovisko v této lhůtě zaujato a nemůže-li
mu vyhověti, užije se přiměřeně zásad před-
cházejícího odstavce. Je-li jak na straně ve-
řejné železniční správy, tak na straně jiné
oblasti veřejné správy příslušné ministerstvo,
neplatí předcházející ustanovení a rozhodnutí
třeba vydati ve vzájemné dohodě.
§ 193.
Ministerstvo národní obrany může úkony,
které mu příslušejí podle předpisů části první
a druhé tohoto zákona, přikázati vojenským
velitelstvím (úřadům), a to buď s obecnou
platností nebo pro jednotlivé případy.
§ 194.
Jestliže pravomoc, která podle předpisů
části první a druhé tohoto zákona náleží
okresnímu úřadu, by měl vykonávati orgán
hlavního města Prahy, vykonává tuto pravo-
moc v případech, kdy uvedené město je stra-
nou, zemský úřad v Praze.
ČÁST ČTVRTÁ.
Úprava znění zákona ze dne 18.
února 1878, č. 30 ř. z., o vyvlast-
nění k účelům vybudování
a provozu drah.
§ 195.
Zákon č. 30/1878 ř. z. platí nadále ve znění,
které je uvedeno v příloze. Územní rozsah
jeho platnosti se nemění.
- 79 -
ČÁST PATÁ.
Odpovědnost za škody.
I. škody na osobě.
Vznik odpovědnosti.
§ 196.
Byl-li někdo poškozen na těle (na zdraví)
neb usmrcen úkony nebo jevy při železniční
dopravě na trati, kterými se navenek proje-
vuje nebezpečnost vlastní této dopravě, odpo-
vídá za škodu, která z toho vznikne, železniční
podnik. Jde-li o dopravu po kolejích, rozumí
se tratí část dráhy určená k výkonu dopravy
po kolejích.
§ 197.
(1) Této odpovědnosti je však podnik zproš-
těn, jestliže škoda
1. vzešla
a) z jednání poškozeného nebo
b) z neodvratného jednání osoby jiné nebo
2. byla neodvratná a nelze ji odvozovati
ani ze závad provozních zařízení, ani ze zvlášt-
ního způsobu, selhání nebo nedostatků jejich
činnosti.
(2) Neodvratnost (odstavec 1) záleží v tom,
že něco nemůže býti zamezeno takovou opa-
trností při vedení provozu a zacházení s pří-
slušnými zařízeními dopravy, která se srov-
nává se zákonem a předpisy podle něho vy-
danými, a není-li jich, s povahou věci.
(3) Jak, o jednání osoby jiné (odstavec 1)
nemůže podnik namítati jednání osoby, která
vykonává službu při dopravě.
(4) Vzešla-li škoda nebo její rozsah čás-
tečně způsobem uvedeným v odstavci 1, buď
s uvážením všech okolností uznáno, že želez-
niční podnik odpovídá jen za její poměrnou
část.
§ 198.
Rozsah odpovědnosti.
(1) Při poškození na těle (na zdraví) uhra-
dí železniční podnik náklady na nutné léčení
poškozeného a nahradí mu ušlý, po případě
v budoucnosti ucházející výdělek, není-li po-
škozený pro následky úrazu schopen výdělku
zčásti nebo zcela ani v dosavadním povolání
- 80 -
ani v jiném přiměřeném zaměstnání, a zaplatí
mu, domáhá-li se toho, bolestné, které je při-
měřené vytrpěným bolestem. Byl-li výdělek
poškozeného neobyčejně vysoký, zmenší soud
přiměřeně náhradu, přihlížeje ke všem okol-
nostem.
(2) Byl-li někdo usmrcen nebo vzešla-li
smrt z poškození na těle (na zdraví), nahradí
železniční podnik přiměřené náklady pohřbu.
Osobám, které zemřelý byl povinen po zákonu
vyživovati, po případě vychovávati (pozů-
stalí), uhradí podnik přiměřené náklady na
výživu, po případě na výchovu, pokud ze-
mřelý, hledíc k pravděpodobné době jeho ži-
vota, byl by býval k nim povinen.
(3) Připadnou-li z toho důvodu, že nastalo
poškození na těle (na zdraví) neb usmrcení,
poškozenému nebo pozůstalému dávky z ve-
řejnoprávního pojištění nebo nahrazujícího je
zaopatření, zmenšuje se náhrada škody podle
ustanovení předcházejících odstavců o řečené
dávky, příslušnému nositeli pojištění (za-
opatření) však přísluší proti železničnímu
podniku nárok podle ustanovení tohoto dílu
na místě poškozeného nebo pozůstalého, a to
až do výše dávek, které je nositel pojištění
povinen poskytovati. Dostane-li se z téhož
důvodu pozůstalému jiných značných majet-
kových výhod a není-li to k pozůstalému při
slušném uvážení všech okolností nespraved-
livé, může soud přiměřeně zmenšiti náhradu
podle ustanovení odstavce 2, druhé věty, při-
hlížeje ke všem okolnostem.
§ 199.
Náhrada ve způsobu důchodu.
(1) Náhradu za ztracenou nebo zmenšenou
výdělečnou způsobilost, jakož i náhradu ná-
kladů na výživu, po případě na výchovu, při-
řkne soud, nedohodnou-li se strany jinak,
jako roční důchod, který je třeba platiti v mě-
síčních lhůtách napřed.
(2) Změní-li se podstatně poměry, které
byly rozhodné pro stanovení důchodu ať vý-
rokem soudním nebo dohodou, může soud na
žalobu železničního podniku důchod zastaviti
nebo snížiti, na žalobu pak poškozeného dů-
chod zvýšiti nebo, byl-li zastaven, znovu jej
přiznati.
- 81 -
§ 200.
Promlčení a oznamovací povin-
nost.
(1) Nároky na náhradu škody podle usta-
novení §§ 196 až 198 se promlčují v 6 mě-
sících ode dne, kdy poškozený zví, jaká je
škoda. Když poškozený nezví, jaká je škoda,
zaniknou nároky po 3 letech ode dne, kdy na-
stalo poškození na těle (na zdraví) neb
usmrcení.
(2) K zachování nároků na náhradu škody
podle ustanovení §§ 196 až 198 se vyžaduje,
aby ten, kdo byl poškozen na tele (na zdraví)
nebo pozůstalí po usmrceném (jeden z pozů-
stalých), oznámil železničnímu podniku, že
nastalo poškození na těle (na zdraví) neb
usmrcení, a to do 6 týdnů ode dne, kdy zví
o poškození neb o usmrcení; jinak tyto ná-
roky zanikají, ledaže zameškání označené
lhůty nelze tomu, kdo byl povinen učiniti
oznámení, přičítati za vinu, anebo že se ně-
která služebna železničního podniku doví
v uvedené lhůtě jiným způsobem o poškození
neb o usmrcení.
(3) Nositel pojištění je povinen svůj nárok
podle ustanovení § 198, odst. 3 oznámiti že-
lezničnímu podniku do 30 dnů ode dne, kdy
byl přiznán důchod nebo jiná dávka, jinak
jeho nárok zanikne.
§ 201.
Nároky zaměstnanců účastných
veřejnoprávního úrazového po-
jištění (zaopatření), jakož i ná-
roky vojenských osob.
(1) Železniční podnik neodpovídá podle
ustanovení § 196 a následujících za škody na
osobě svých zaměstnanců, kteří jsou účastni
veřejnoprávního úrazového pojištění nebo
nahrazujícího je úrazového zaopatření, jde-li
o úraz, na který se vztahuje řečené pojištění
nebo zaopatření.
(2) To platí obdobně také o škodách na
osobě státních zaměstnanců, kteří konají svou
službu na tratích železničního podniku.
(3) Rovněž neodpovídá železniční podnik
za škody na osobě vojenských osob, které ko-
nají svou službu na trati železničního pod-
niku.
- 82 -
§ 202.
Neplatnost úmluv o vyloučení
odpovědnosti.
Jde-li o cestující neb o osoby, které jsou
vzhledem k svému služebnímu poměru pravi-
delně nebo za účelem zhotoveni díla zaměst-
nány v železničním obvodu, jsou úmluvy,
jimiž se předpisy tohoto dílu napřed vylučují
neb omezují, neplatné.
II. škody na věcech.
§ 203.
Bez újmy toho, co se ustanovuje na jiných
místech tohoto zákona nebo v předpisech
podle něho vydaných o odpovědnosti želez-
ničního podniku za škody na věcech, odpovídá
železniční podnik za škody, které byly způso-
beny na sousedním majetku, vybudováním,
udržováním a provozem dráhy. Ustanovení
§ 197, odst. 1 až 4 platí obdobně.
///. Platnost jiných předpisů.
§ 204.
Předpisy §§ 196 až 198 se nevylučuje širší
odpovědnost podle ustanovení obecného práva
občanského, vyjímajíc ustanovení o odpověd-
nosti za škodu vzniklou z nebezpečného pod-
nikání.
IV. Odpovědnost za škody ze střetnutí pro-
vozu dráhy s provozem silničního motoro-
vého vozidla.
§ 205.
(1) Vznikla-li škoda na osobě nebo na vě-
cech ze střetnutí železniční dopravy po tratí
(§ 196) s provozem silničního motorového vo-
zidla, posuzují se nároky mezi těmi, kdož
jinak jsou podle platných předpisů z této
události povinně odpovědni, podle předpisů
obecného práva občanského.
(2) Třetí osoby, kterým vznikla škoda
z události uvedené v odstavci 1, mohou uplat-
ňovati své nároky na náhradu proti každé
osobě, která odpovídá z toho neb onoho pro-
vozu podle předpisů platných o její odpověd-
nosti. Tato osoba však může žádati, aby její
závazek k náhradě škody podle dotčených
předpisů byl omezen na tu poměrnou část
- 83 -
škody, která je přiměřená účasti jejího pro-
vozu při způsobení škody vzhledem k účasti
ostatních povinně odpovědných provozů; toto
omezení nemá vlivu na přisouzení útrat sporu,
žalobu proti každé z odpovědných osob lze
podati u každého soudu místně a věcně pří-
slušného pro některou z nich. Doba od po-
dání žaloby na osobu odpovědnou z jednoho
provozu do pravoplatného skončení sporu se
nezapočítává do promlčecích lhůt pro nároky
proti osobám odpovědným z ostatních povin-
ně odpovědných provozů, ani do lhůt ustano-
vených pro podání žaloby proti těmto osobám,
ani do jiných lhůt, jejichž zmeškání má v zá-
pětí právní újmu.
(3) Jde-li o odpovědnost za škodu vzniklou
z události uvedené v odstavci 1, sluší posuzo-
vati nároky pozůstalých podle téhož druhu
předpisů (podle ustanovení o povinné odpo-
vědnosti nebo podle obecného práva občan-
ského), podle něhož by se posuzovaly nároky
zemřelého.
ČÁST ŠESTÁ.
Úprava vládním nařízením.
§206.
(1) Vedle zmocnění, které bylo uděleno na
jiných místech, zmocňuje se vláda, aby na-
řízením upravila podrobnosti ustanovení to-
hoto zákona.
(2) Vláda se zmocňuje zejména:
a) aby upravila řízení předcházející před
udělením koncese a před vydáním stavebního
povolení, a to podle možnosti tím způsobem,
aby konaných šetření bylo užito k obojímu
účelu, aby obě řízení spolu souvisela i vzá-
jemně se doplňovala a aby pro potřebu želez-
ničních projektů bylo co nejvíce užito pozem-
kového katastru;
b) aby upravila řízení předcházející před
povolením k užívání dráhy, jakož i aby usta-
novila v kterých případech má místo doda-
tečná kolaudace (§ 42, odst. 3) a jakým způ-
sobem bude prováděna;
c) aby stanovila, přidržujíc se směrnic
stanovených tímto zákonem, složení komisí,
pokud komise budou včleněny do jednotlivých
řízení;
d) aby určila v jaké formě bude vydáváno
stavební povolení nebo povolení k užívání
dráhy; při tom může býti tato věc zařízena
pro jednoduché případy také tím způsobem,
- 84 -