že příslušné povolení vydá komise, mající
účast v řízení, jménem úřadu příslušného
k vydání stavebního povolení pro stavbu
dráhy nebo pro stavbu na dráze.
e) aby ustanovila, že železniční správní
úřad může vydati v mezích zákonných usta-
novení zvláštní řády týkající se jednotlivých
složek vybudování, udržování a provozu
dráhy;
f) aby ustanovila, že železniční podnik je
povinen předložiti katastrálnímu měřickému
úřadu pomůcky potřebné k zápisu v pozem-
kovém katastru a v pozemkové knize;
g) aby ustanovila, zda a v jaké výši třeba
platiti taxy za provádění úředních vyzkou-
šení, prohlídek a zkoušek podle § 45, odst. 2
a § 75, odst. 2;
h) aby stanovila tvar stejnokroje a služeb-
ního odznaku, jakož i podmínky, za nichž mají
býti nošeny;
ch) aby blíže vymezila rozsah povinnosti
podle ustanovení § 141, odst. 2;
i) aby stanovila odchylky od předpisů části
druhé pro dráhy, které k výcvikovým nebo
jiným vojenským účelům buduje, udržuje
nebo provozuje vojenská správa, zejména od-
chylky z užití §§ 44, 45 a 75;
j) aby podrobněji upravila, čeho třeba
k zjišťování nákladů na úrazové pojištění a
zaopatření, o němž je řeč v § 211, odst. 1,
3 a 4.
ČÁST SEDMA.
Závěrečná ustanovení.
§ 207.
Mezinárodní železniční styk.
(1) Mezinárodní železniční styk a věci s ním
souvisící upravují zpravidla mezinárodní
smlouvy. Ustanovení těchto smluv, vyhláše-
ných ve Sbírce zákonů a nařízení, mají po
dobu své mezinárodní účinností též účinnost
vnitrostátní.
(2) Vláda se zmocňuje, aby nařízením opa-
třila, čeho je třeba ku provedení mezinárod-
nich smluv (odstavec 1), zejména pokud jde
o vyhlašování počátku a konce jejich účin-
nosti ve styku s jednotlivými státy.
(3) Nestanoví-li mezinárodní smlouvy nic
jiného, platí ustanovení tohoto zákona a před-
pisů podle něho vydaných též pro mezinárodní
- 85 -
železniční styk, zejména pro železniční styk
se sousedními státy.
§ 208.
Součinnost při povolování nebo
zřizování linií pro leteckou
dopravu.
Pravidelné linie pro veřejnou leteckou do-
pravu se zřizují též v dohodě se železničním
správním úřadem.
Derogační ustanovení.
§ 209.
(1) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbý-
vají platnosti, pokud tento zákon nestanoví
něco jiného, nebo se z něho jinak nepodává,
všechna v jiných předpisech obsažená ustano-
vení o předmětech, které jsou upraveny
v tomto zákoně.
(2) Zrušují se zejména:
dekret dvorní kanceláře ze dne 28. pro-
since 1843, č. 40. 114 sb. zák. pol., sv. 71, č. 137,
o zřizování nových staveb v obvodu dráhy,
čís. nařízení ze dne 16. listopadu 1851, č. 1
ř. z. z r. 1852, a zák. čl. XIII /1908, po pří-
padě nařízení č. 6125/1907 M. E. (uh. m. před-
sednictvo) (provozní řády železniční),
nařízení ze dne 14. září 1854, č. 238 ř. z.
(železniční koncesní zákon), a nařízení
č. 4973/1868 K. K. M. (uh. m. veřejných prací
a dopravy) (koncesní statut železniční),
nařízení ze dne 2. ledna 1859, č. 25 ř. z.,
o zamezení a odstranění kolisí mezi podniky
horními a železničními a nebezpečenství,
která vznikají z kolisí pro jistotu života a ma-
jetku,
zákon ze dne 5. března 1869, č. 27 ř. z., o od-
povědnosti železničních podniků za tělesná po-
ranění neb usmrcení lidí, která byla způso-
bena událostí na drahách, zákon ze dne 12.
července 1902, č. 147 ř. z., o odpovědnosti
drah, a zák. čl. XVIII /1874 o odpovědnosti za
usmrcení nebo tělesné poranění způsobené
drahou, jakož i předpisy úrazového pojištění
a zaopatření (§ 201, odst. 1), přiznávající za-
městnancům dráhy a jejich pozůstalým vyšší
úrazový důchod v případech, v nichž by jim
příslušely, kdyby nebyli na úraz pojištěni
nebo zaopatřeni, nároky na náhradu škody
podle zákonných ustanovení o povinné odpo-
- 86 -
vědnosti (čl. 7, odst. 5 zákona ze dne 20. čer-
vence 1894, č. 168 ř. z., o rozšíření úrazového
pojištění, ve znění zákona ze dne 21. srpna
1917, č. 363 ř. z. a zákona ze dne 10. dubna
1919, č. 207 Sb. z. a n., jakož i předpisy vy-
dané podle § 4 zákona ze dne 18. prosince
1887, č. 1 ř. z. z roku 1888, o úrazovém pojiš-
tění dělnickém ve znění zákona č. 207/1919
Sb. z. a n. ), bez újmy nároků založených úra-
zy, které nastaly přede dnem účinnosti tohoto
ustanovení (§ 213, odst. 2),
předpisy čl. 421, odst. 3, a čl. 422 až 431 ob-
chodního zákoníka ze dne 17. prosince 1862,
č. 1 ř. z. z r. 1863 a §§ 422 až 433 zák. čl.
XXXVII/1875 (obchodného zákona),
zákon ze dne 14. července 1927, č. 110 Sb.
z. a n., o železniční přepravě,
zákon ze dne 8. srpna 1910, č. 149 ř. z.,
o drahách nižšího řádu, zák. čl. XXXI/1880,
o drahách místních, ve znění zák. čl. IV/1888,
bez újmy práva výkupu, jak bylo pro stát za-
loženo těmito zákony,
zákon ze dne 16. června 1892, č. 41 čes. z. z.,
jakož i § 7 zákona ze dne 16. května 1895, č. 54
mor. z. z., a § 7 zákona ze dne 3. června 1895,
č. 45, slez. z. z., strany užívání veřejných silnic
a cest ke zřizování drah,
zák. čl. XVII/1914, o železničním služebním
řádě,
zákon ze dne 8. února 1921, č. 59 Sb. z. a
n., kterým se mění ustanovení § 24, odst. 2,
zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., o se-
stavení seznamů znalců v řízení týkajícím se
vyvlastnění k účelům vystavění a provozo-
vání železnic.
(3) Dokud nebude vydána úprava vládním
nařízením podle tohoto zákona (§ 206, po pří-
padě zmocnění udělená na jiných místech),
užije se při provádění tohoto zákona dosavad-
ních předpisů, které upravují příslušné před-
měty, se změnami, které vyplývají z ustano-
vení tohoto zákona a postupně vydávaných
prováděcích předpisů. Než bude vydáno vládní
nařízení podle § 32, odst. 1, věty třetí, jest
orgánem, jemuž je svěřeno hájení odpovída-
jícího veřejnému zájmu, zástupce příslušného
úřadu, který je k místnímu šetření vysílán
podle dosavadních předpisů.
(4) Odkazují-li jiné předpisy na některé
předpisy, které se zrušují, nastupují na místo
zrušených předpisů příslušná ustanovení to-
hoto zákona, po případě prováděcích předpisů.
To platí obdobně i o upraveném znění zákona
č. 30/1878 ř. z.; na místo § 42 dosavadního
znění zákona č. 30/1878 tu nastupují §§ 7 až
9 tohoto (železničního) zákona.
- 87 -
§ 210.
(1) Nedotčeny zůstávají:
1. zákon ze dne 27. června 1919, č. 373 Sb.
z. a n., o doplnění sítě železniční stavbou drah
místních, avšak bez újmy ustanovení § 162,
odst. 1 tohoto (železničního) zákona, a zákon
ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n.,
o převzetí soukromých železnic do správy
státní;
2. zákonná ustanovení, která upravují pla-
tové poměry zaměstnanců územní samo-
správy;
3. zákonná ustanovení, která ukládají že-
lezničním podnikům některé povinnosti ve
prospěch státní finanční správy;
4. ustanovení zákona ze dne 20. března
1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti
nejvyššího účetního kontrolního úřadu;
5. předpisy, podle nichž je železniční pod-
nik povinen, dříve než vydá železniční řád
(jeho změnu), jednati s výborem důvěrníků;
6. ustanovení § 13, odst. 4 a 5 zákona ze
dne 11. června 1901, č. 66 ř. z., o stavbě vod-
ních drah a provedení úpravy řek.
(2) Jde-li o svazky územní samosprávy, zů-
stávají v platnosti též zákonná ustanovení
o výkonu dozoru na tyto svazky, jejich
orgány a zaměstnance.
§ 211.
(1) Náklad na úrazové pojištění a zaopa-
tření, který by byl uspořen tím, že se podle
§ 209, odst. 2 zrušují předpisy úrazového po-
jištění a zaopatření, přiznávající zaměstnan-
cům dráhy nebo jejich pozůstalým vyšší úra-
zový důchod, bud věnován na podpory zraně-
ným pojištěncům (zaměstnancům) a jejich
pozůstalým v případech hodných zvláštního
zřetele, ve kterých nároky z úrazového pojiš-
tění (zaopatření) nestačí nebo jich vůbec
není.
(2) O udělování těchto podpor rozhodují,
jde-li o úrazové pojištění, úrazové pojišťovny
dělnické, jde-li o úrazové zaopatření, příslušné
železniční podniky, a to podle usnesení ústřed-
ního autonomního sboru úrazového zaopa-
tření, zřízeného služebním předpisem vše-
obecně platným podle § 4, odst. 1 zákona č. 1/
1888 ř. z., ve znění zákona č. 207/1919 Sb.
z. a n.
(3) U železničních podniků, jejichž za-
městnanci jsou pojištěni, provede se vzhledem
- 88 -
k tomu, že se podle § 209, odst. 2 zrušují před-
pisy úrazového pojištění a zaopatření, přizná-
vající zaměstnancům dráhy vyšší úrazový dů-
chod, zařadění do nižších nebezpečenských
procent. Náklad, o němž je řeč v odstavci 1,
bude od podniků vybírán každoročně pro-
centní přirážkou k pojistnému. Toto pro-
cento se určí jednou pro vždy podle vzorce
(Pd - Pn). 100.
--------Pn---------. Pd jest střední nebezpečen-
ské procento přede dnem účinnosti ustanovení
tohoto paragrafu. Pn je střední nebezpečen-
ské procento po dni účinnosti tohoto para-
grafu.
(4) U železničních podniků, jejichž zaměst-
nanci jsou zproštěni pojistné povinnosti, určí
se náklad, o němž je řeč v odstavci 1, každo-
Nv
ročně podle vzorce Nu-----------. Nu je
Nc - Nv
úhrnný náklad vynaložený v druhém roce
předcházejícím před běžným rokem na dů-
chody úrazového zaopatření, které byly nebo
budou přiznány za úrazy utrpěné jednak
v době ode dne účinnosti tohoto paragrafu,
jednak v posledních dvou letech před tímto
dnem. Pokud je v tomto ročním úhrnném ná-
kladu obsažen náklad na důchody úrazového
zaopatření přiznané za úrazy, které se přiho-
dily v posledních dvou letech před účinností
ustanovení tohoto paragrafu, odečte se od to-
hoto nákladu vyšší náklad, kterého si vyža-
dují vyšší úrazové důchody (§ 209, odst. 2).
Nv je součet vyšších nákladů, jichž si vyžá-
daly vyšší úrazové důchody (§ 209, odst. 2),
přiznané za úrazy nastalé v prvních třech le-
tech posledního pětiletí před účinností tohoto
paragrafu a v těchto třech letech vyplacené.
U podniku československé státní dráhy a
u jiných železničních podniků, jež svým za-
městnancům přiznávají pense, které se krátí
úrazovými důchody, je Nv součet uvedených
vyšších nákladů, zmenšený o součet částek,
o které by se při snížení důchodů zmírnilo
krácení příslušných pensí. Ne je součet celko-
vých nákladů na důchody přiznané za úrazy
nastalé v uvedených třech letech a v těchto
třech letech vyplacené.
Přechodná ustanovení.
§ 212.
(1) Dráhy, které byly podle dosavadních
předpisů pokládány za dráhy hlavní, místní
(vedlejší) nebo drobné, posuzují se jako
- 89 -
dráhy hlavní, vedlejší (místní) nebo drobné
podle tohoto zákona.
(2) Vznikne-li pochybnost, jakou povahu
měla dráha před účinností tohoto zákona, roz-
hodne železniční správní úřad v dohodě s mi-
nisterstvem národní obrany, přihlížeje k vý-
znamu a výkonnosti dráhy.
(3) Jde-li o dráhu místní zřízenou podle
zák. čl. XXXI/1880 a zák. čl. IV/1888 o dra-
hách místních, může železniční správní úřad
v dohodě s ministerstvem národní obrany
prohlásiti takovou dráhu, přihlížeje k jejímu
významu a výkonnosti, za dráhu drobnou ve
smyslu tohoto zákona, a to do 6 měsíců od
jeho účinnosti.
(4) Rozhodnutí železničního správního
úřadu podle odstavce 2 a 3 bude uveřejněno
ve Sbírce zákonů a nařízení jako vyhláška mi-
nistra, jemuž přísluší dozor na dráhy.
(5) Obsahují-li jiné předpisy nedotčené
tímto zákonem, některá ustanovení o drahách
soukromých, platí tato ustanovení pro dráhy
nestátní (soukromé) podle tohoto zákona.
§ 213.
(O Zákon nabude účinnosti 30 dnů po vy-
hlášení, ač nevyplývá-li něco jiného z ustano-
vení odstavců 2 až 4.
(2) Nebude-li do 30 dnů po vyhlášení zá-
kona vydáno prováděcí nařízení k §§ 187 a
188, nabudou
a) ustanovení §§ 1 až 116, 123 až 138, 140
až 194,
b) příslušné zmocnění pro úpravu vládním
nařízením udělené v části šesté,
c) ustanovení části sedmé, pokud věcně
souvisí s předpisy uvedenými za písm. a),
účinnosti teprve současně s prováděcím naří-
zením k §§ 187 a 188.
(3) Nabudou-li vzhledem k předchozímu od-
stavci ustanovení §§ 117 až 122 a 139 dříve
účinnosti, užije se § 124, odst. 4, §§ 127 až
133, § 142, odst. 1, §§ 143 a 144, § 189, odst. 2
pro účel ustanovení §§ 117 až 122 a 139 tak,
jako by nabyly účinnosti současně s těmito
ustanoveními. To platí i pro užití těchto usta-
novení podle §§ 145, 159, 167 a 183.
(4) Ustanovení § 209, odst. 2, jímž se zru-
šují předpisy úrazového pojištění a zaopa-
tření, přiznávající zaměstnancům dráhy nebo
jejich pozůstalým vyšší úrazový důchod, ja-
kož i ustanovení § 211 nabudou účinnosti
- 90 -
1. ledna roku následujícího po vyhlášení zá-
kona. Až do tohoto dne užije se pro nároky na
vyšší úrazové důchody, dotčené v dovolaném
ustanovení § 209, odst. 2, zákonů č. 27/1869
a č. 147/1902 ř. z.
(5) Předpisy zákona platí i pro pokračo-
vání v řízení ve věcech již projednávaných.
Jestliže pravoplatným vyvlastňovacím nále-
zem byla stanovena pro horní dílo bezpeč-
nostní opatření ve prospěch dráhy, sluší tento
nález pokládati za opatření úřadu podle § 59,
odst 1 a §§ 60 a 61.
§ 214.
Provedení zákona.
Zákon provede ministr železnic v dohodě
se zúčastněnými ministry.
- 91 -
Příloha
podle části čtvrté (§ 195) železničního zákona, obsahující upra-
vené znění zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z.,
o vyvlastnění k účelům vybudování a provozu drah.
Zákon ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z.,
o vyvlastnění k účelům vybudování a provozu
drah, v upraveném znění podle § 195 želez-
ničního zákona.
§ 1.
železničnímu podniku, kterému byla udě-
lena koncese k vybudování a provozu dráhy
(§§ 10 a 174 železničního zákona) nebo je-
hož obecná prospěšnost byla uznána železnič-
ním správním úřadem (§ 124 železničního zá-
kona), přísluší výkon vyvlastňovacího práva
v plném rozsahu, přípustném podle § 365 obč.
zák.
I. Předmět a rozsah vyvlastnění.
§ 2.
(1) Vyvlastňovací právo může býti k úče-
lům trvalého nebo zatímního vyvlastnění vy-
konáno jenom potud, pokud je to nutné k vy-
budování a provozu dráhy.
(2) Toto právo zahrnuje v sobě zejména
právo žádati:
1. aby byly postoupeny pozemky,
2. aby byly přenechány prameny a jiné
soukromé vody,
3. aby byly zřízeny služebnosti a jiná věcná
práva na nemovitých věcech, jakož i aby byla
postoupena, omezena nebo zrušena uvedená
věcná práva a také taková práva, jejichž vý-
kon je vázán určitým místem,
4. aby byla trpěna opatření, která omezují
výkon vlastnického nebo jiného práva na po-
zemku.
(3) Vyvlastňovací právo může býti vyko-
náno také na příslušenství předmětu vyvlast-
nění.
- 93 -
§ 3.
(1) Je-li tu předpoklad podle § 2, může býti
trvalé nebo zatímní postoupení pozemků žá-
dáno potud, pokud je toho potřebí k vybudo-
vání dráhy a stanic, k zřízení budov na dráze
a na stanicích v souvislosti s potřebami pro-
vozu dráhy nebo pokud je toho potřebí k ji-
ným dílům, jejichž vybudování náleží želez-
ničnímu podniku, dále k uložení zemních hmot
a rumu, pokud je potřebí při stavbě je odstra-
niti, a konečně k získání potřebných hmot ná-
sypových, kamení a štěrku.
(2) Právo žádati, aby byl postoupen nějaký
pozemek k zatímnímu užívám se nevztahuje
na budovy, na obytné prostory, ani na takové
pozemky, o nichž lze předvídati, že jejich pod-
stata by se zamýšleným užíváním změnila
podstatně a trvale.
(3) Vlastník pozemku přenechaného k za-
tímnímu užívání je oprávněn žádati, aby že-
lezniční podnik koupil pozemek, jestliže uží-
vání trvá déle než 6 měsíců po zahájení pro-
vozu, po případě déle než 2 roky, byl-li poze-
mek postoupen k užívání teprve po zahájení
provozu.
//. Předmět a rozsah odškodnění.
§ 4.
(1) železniční podnik je povinen dáti vy-
vlastněnému za veškeré majetkové újmy,
které mu byly způsobeny vyvlastněním, ná-
hradu odpovídající odškodnění podle § 365
obč. zák.
(2) Za vyvlastněného sluší pokládati toho,
jemuž náleží předmět vyvlastnění, nebo toho,
jemuž na předmětu vyvlastnění náleží věcné
právo spojené s vlastnictvím jiného předmětu.
§ 5.
Zjišťuje-li se odškodnění, nutno míti zření
také k újmám, které vyvlastněním utrpí uži-
vatelé, poživatelé a nájemci a které má nahra-
diti vyvlastněný, a to potud, pokud náhrada,
kterou třeba dáti za předmět vyvlastnění,
nemá sloužiti k uspokojení odškodňovacích
nároků příslušejících vůči vyvlastněnému.
§ 6.
Jestliže se vyvlastňuje toliko část pozem-
kového majetku, třeba při určení odškodnění
míti zření nejen k ceně pozemku, jenž má
býti postoupen, ale také k tomu, oč se zmenší
cena zbývající části pozemkového majetku.
- 94 -
§ 7.
(1) Zjišťuje-li se odškodnění, nebuď při-
hlíženo k okolnostem, o nichž je jasné, že byly
způsobeny v úmyslu, aby se jich užilo jako
základu pro zvýšení nároků na odškodnění.
(2) K ceně zvláštní záliby, potom k zvýšení
ceny, které nastane u předmětu vyvlastnění
ve spojitosti s vybudováním dráhy, se při vý-
počtu odškodnění nehledí.
§ 8.
(1) Odškodnění buď zaplaceno hotové. To
se stane při trvalém vyvlastnění zaplacením
jistiny, při zatímním vyvlastnění placením
důchodu.
(2) Má-li však zatímní vyvlastnění v zápětí
zmenšení ceny, k němuž nebylo hleděno při
stanovení důchodu, buď za ně poskytnuta ná-
hrada zaplacením jistiny, jakmile skončí za-
tímní vyvlastnění.
§ 9.
(1) Nemůže-li býti jistina, kterou třeba
zaplatiti, zjištěna úplně z té příčiny, že újma,
která má býti odhadnuta, nedá se napřed sta-
noviti, je každá strana oprávněna žádati,
v přiměřených časových obdobích aspoň jed-
noročních, aby bylo stanoveno odškodnění ná-
ležející za újmy, které se staly zatím pa-
trnými.
(2) Jakmile uplynou 3 roky, počítané ode
dne výkonu trvalého vyvlastnění, po případě
jakmile skončí zatímní vyvlastnění, může se
žádati, aby byla s konečnou platností stano-
vena jistina, která má býti zaplacena.
§ 10.
(1) železniční podnik je povinen na žádost
toho, jenž je oprávněn žádati odškodnění, slo-
žiti jistotu za všecka odškodnění, která má
dáti po výkonu vyvlastnění (§§ 8, 9).
(2) Na státu nemůže se žádati, aby složil
jistotu.
(3) Požádá-li o to některá strana, ustanoví
soud příslušný k určení odškodnění způsob a
výši jistoty, která má býti složena, a to po
slyšení obou stran. Soud může před rozhodnu-
tím slyšeti znalce.
(4) Otázku, zda jistota stačí, posoudí soud
podle volného uvážení.
- 95 -
///. Vyvlastňovací řízení.
A. Jak se určuje předmět a roz-
sah vyvlastnění.
§ 11.
Předmět a rozsah vyvlastnění se určuje na
základě skutkových okolností, k nimž sluší
při tom hleděti, a se zřením k výsledku komi-
sionálních šetření, která jsou konána, aby byl
přezkoumán podrobný projekt znázorňující
vybudování dráhy (politická pochůzka).
§ 12.
(1) železniční podnik předloží úřadu, pří-
slušnému k vydání stavebního povolení pro
stavbu dráhy nebo pro stavbu na dráze vedle
podrobného projektu pozemkové výkupní
plány a seznamy žádaných pozemků i práv,
oboje sestavené odděleně podle katastrálních
území.
(2) V těchto seznamech sluší uvésti okresní
soudy, v jejichž okruhu jsou obce položeny, a
všecka katastrální čísla a plošné výměry par-
cel, u nichž má nastati vyvlastnění, jakož i žá-
dané plochy.
(3) úřad označený v odstavci 1 podrobí
tento projekt předběžnému zkoumání a na-
řídí, pokládá-li jej za způsobilý k provedení,
politickou pochůzku dráhy.
§ 13.
(1) Politickou pochůzku podle § 12, odst. 3
provádí zpravidla komise povolaná prováděti
politickou pochůzku v řízení předcházejícím
před vydáním stavebního povolení pro přísluš-
nou stavbu dráhy nebo stavbu na dráze.
(2) Jinak provádí politickou pochůzku ko-
mise, skládající se ze zástupce zemského
úřadu, jenž komisi vede, ze zástupce úřadu
příslušného k vydání stavebního povolení pro
stavbu dráhy nebo pro stavbu na dráze a ze
zástupce okresního úřadu, železničnímu
správnímu úřadu zůstává vyhrazeno, aby ko-
misi přiměřeně zesílil, žádá-li toho příslušný
veřejný zájem.
(3) K politické pochůzce sluší pozvati že-
lezniční podnik a starosty obcí, jichž se dráha
dotýká.
§ 14.
(1) Než se vyhlásí politická pochůzka,
musí železniční podnik předložiti zemskému
úřadu seznam jmen a bydliště vyvlastněných
- 96 -
(§ 4), po případě jejich zástupců, a to pro
každé katastrální území. Jsou-li pozemky,
které mají býti vyvlastněny, zapsány v po-
zemkové knize, třeba v seznamu uvésti také
knihovní vložky.
(2) Tento seznam, jakož i pozemkové vý-
kupní plány a seznamy, které mají býti před-
loženy podle § 12, musí býti veřejně vyloženy
v příslušných obcích po dobu aspoň 15 dní,
dříve než se koná politická pochůzka.
(3) Zároveň buď v oznámení, které třeba
vyvěsiti v obci a vyhlásiti způsobem v místě
obvyklým, označeno, v kterém místě a počí-
najíc kterým dnem může každý nahlédnouti do
vyložených písemností, jakož i buď označena
lhůta, v níž každý zúčastněný může u okres-
ního úřadu vznésti ústně nebo písemně ná-
mitky proti žádanému vyvlastnění.
(4) Určení času, obsažená v těchto ozná-
meních, třeba uvésti v obecnou známost edik-
tem s označením katastrálních území dotče-
ných zamýšlenou stavbou. Tento edikt buď
jednou uveřejněn v zemském věstníku pro
příslušnou zemi.
§ 15.
(1) Den, kdy pravděpodobně začne v obci
šetření, ustanoví vedoucí komise a buď vyhlá-
šen způsobem v místě obvyklým. Mezi tímto
vyhlášením a počátkem šetření musí uply-
nouti aspoň 8 dnů.
(2) Kdož podali včas námitky u okresního
úřadu, buďte pozváni ke komisi zvláště.
(3) Každý zúčastněný má na vůli, aby se
dostavil k šetření a vznesl námitky proti žá-
danému vyvlastnění.
(4) K námitkám, které by byly vzneseny,
když šetření v obci se skončí, se nehledí.
§ 16.
(1) Vedoucí komise se má podle možnosti
přičiniti, aby se strany dohodly.
(2) Vezme-li se žádost za vyvlastnění zpět,
anebo prohlásí-li vyvlastněný, že je ochoten
povoliti žádané vyvlastnění, buď to pozname-
náno v protokolu, jenž se vede o jednání.
(3) Vždy však sluší vyšetřiti poměry zá-
važné pro rozhodnutí o žádaném vyvlastnění
a do protokolu pojmouti výsledky šetření
s uvedením, jakých základů bylo užito.
(4) Při těchto šetřeních nelze připustiti
jednání o odškodnění, které má býti poskyt-
nuto z příčiny vyvlastnění.
- 97 -
(6) Vztahuje-li se šetření na více katastrál-
ních území, sluší je uzavříti pro každé kata-
strální území a předložiti zemskému úřadu.
§ 17.
(1) Když zemský úřad přezkoumá předlo-
žené mu spisy, určí předmět a rozsah vyvlast-
nění tím, že vydá jeden nebo více vyvlastňo-
vacích nálezů. Malé odchylky ve výměře,
které se zjistí po přesném zaměření v přírodě,
nezpůsobují potřebu nového vyvlastňovacího
nálezu.
(2) Závisí-li rozhodnutí na vyřízení některé
otázky, kterou přísluší řešiti úřadu vykoná-
vajícímu veřejnou železniční správu, buď roz-
hodnutí odloženo, až tento úřad oznámí ko-
nečně platné vyřízení návrhu komise.
§ 18.
(1) Nálezy vyvlastňovací buďte dodány že-
lezničnímu podniku a vyvlastněným, po pří-
padě osobám, o nichž je úřadu známé, že na ně
přešlo právo, které má býti vyvlastněno.
(2) Vyvlastňovacímu nálezu mohou odvo-
láním odporovati jenom ti vyvlastnění, kteří
vznesli včas námitky proti vyvlastnění, jejich
právní nástupci (§§ 14, 15) nebo železniční
podnik potud, pokud nález nevyhověl žádosti,
kterou učinila strana podávající odvolání.
(3) O odvolání rozhodne ministerstvo vnitra
v dohodě se železničním správním úřadem a
jinými ministerstvy, jejichž okruh působnosti
je dotčen věcí, která má býti řešena.
(4) O tom, který předmět a v jakém roz-
sahu má býti vyvlastněn, je nepřípustný po-
řad práva.
§ 19.
Když nález vyvlastňovací nabude moci prá-
va, jsou osoby, vůči nimž je vyvlastnění účin-
né, povinny se zdržeti jakékoli změny na před-
mětu vyvlastněném kromě té, kterou přináší
s sebou pokračování v řádném hospodářství,
ač nebylo-li ovšem umluveno něco jiného, nebo
nejde-li o opatření potřebná k zachování před-
mětu vyvlastnění a neodkladná.
§ 20.
(1) Je-li pozemek, který je předmětem vy-
vlastnění, zapsán v pozemkové knize, má zem-
ský úřad příslušný k rozhodování v první sto-
lici, jakmile vyvlastňovací nález nabude moci
práva, požádati knihovní soud o poznámku
- 98 -
vyvlastnění a zašle mu doklady potřebné
k zjištění pozemku; ony doklady vyžádá, je-li
toho třeba, od železničního podniku.
(2) Knihovní soud zapíše poznámku v pří-
slušné knihovní vložce.
(3) Tato poznámka má účinek, že nikdo,
kdo se domůže následujícího zápisu, se ne-
může odvolávati na to, že o vyvlastnění ne-
věděl.
§ 21.
(1) Projeví-li se potřeba, aby mimo politic-
kou pochůzku se konalo oddělené nebo doda-
tečné jednání k určení předmětu, jenž má
býti trvale nebo zatímně vyvlastněn, ať že-
lezniční podnik podá žádost u okresního úřadu,
v jehož obvodu tento předmět leží, označe zá-
roveň předmět vyvlastnění i vyvlastněného,
předloze pomůcky k zjištění předmětu a uveda
důvody potřeby.
(2) Okresní úřad nařídí projednání a při-
bere k němu obě strany.
(3) Co se týká dalšího řízení, užije se §§ 16
až 20.
§ 22.
(1) Od řízení směřujícího k určení před-
mětu a rozsahu vyvlastnění může býti upuš-
těno, jestliže nastala v této věci dohoda mezi
železničním podnikem a vlastníkem.
(2) Na žádost železničního podniku zapíše
knihovní soud poznámku vyvlastnění (§ 20).
B. Jak se zjišťuje odškodnění.
§ 23.
(1) Odškodnění, které třeba dáti z příčiny
vyvlastnění, určí soud, ač nestanoví-li je do-
volená dohoda mezi železničním podnikem a
vyvlastněným.
(2) Za dovolenou se pokládá taková dohoda
jenom tehdy, když není třetích osob, jimž by
příslušel nárok na uspokojení z odškodnění
vzhledem k jejich věcným právům, anebo
když takové třetí osoby vyslovily souhlas
s dohodou ve veřejné nebo legalisované
listině.
(3) Není potřebí, aby souhlas byl vysloven,
když běží o částečné postoupení knihovního
tělesa a zástava zachová, třebaže bylo usku-
tečněno postoupení, zákonnou jistotu odpoví-
dající § 1374 obč. zák., a když jiná věcná
- 99 -