95
Kapitola 11. Ministerstvo zemědělství
a ze skupiny II. § 6a Státní lesy a statky, § 6b Státní statky zemědělských škol a vy-
zkumných ústavů zemědělských, § 6c Státní diagnostický a serotherapeutický veteri-
nární ústav v Ivanovicích a ze skupiny III. Státní fond pro vodohospodářské meliorace.
Rozdělení rozpočtu.
Rozpočet ministerstva zemědělství jest zařazen do skupiny
I. Vlastní státní správa, oddíl C "Správa vnitřní", d) hospodář-
ská a dopravní. Výdaje této kapitoly preliminují se částkou
195, 329. 200 Kč proti 196, 682. 900 Kč roku loňského, t. j. méně
o 1, 353. 700 Kč. Osobní výdaje preliminují se částkou 76, 736. 700
Kč proti částce 75, 767. 800 Kč v roce 1935, věcné výdaje částkou
118, 592. 500 Kč proti 120, 915. 100 Kč.
V rozpočtu ministerstva zemědělství jest preliminován také
úvěr pro pozemkovou reformu (býv. Státní pozemkový úřad)
v nově zařazeném titulu 6. Výdaje tohoto titulu jsou plně kryty
příspěvkem z náhradového fondu.
Projev zpravodaje.
O rozpočtu ministerstva zemědělství podal zpravodaj po-
drobnou zprávu a probral jednotlivě a kriticky všechny výda-
jové složky tohoto rozpočtu. Zdůraznil zejména důležitost lido-
vých škol hospodářských pro vzdělání nejširších vrstev země-
dělského obyvatelstva a činnost poradnickou. Projevil přání, aby
všechny střední a vyšší školy zemědělské byly vybaveny pokus-
nými statky. Uvítal snahu ministerstva zemědělství o pěstování
náhradních plodin.
Činnost ministerstva.
V rámci úvěru na vodní hospodářství a kulturní techniku
sjednávají se stavební programy s příslušnými konkurenčními
činiteli vždy na počátku roku. V r. 1935 má se prostavěti na
celém území republiky u 1. 910 staveb 19, 240. 000 Kč. V příštím
roce bude se pokračovati především v provádění vodohospodář-
ských prací v roce 1935 již započatých a podle finančních pro-
středků přikročí se k zahájení staveb nových.
V oboru výroby rostlinné bude nutno sledovati různé akce
obilnářské, zvláště Šlechtění osiv, čištění osiva a v bramborář-
ství potírání zhoubných chorob brambor, zejména rakoviny.
Také lnářství, ovocnictví a vinařství věnuje ministerstvo nále-
žitou péči.
V produkci živočišné byla zdůrazněna snaha ministerstva
zemědělství podporovati zejména drobné a horské zemědělce
v jejich boji o existenci. Zpravodaj kvitoval také snahu minis-
terstva zemědělství o zvýšení kontroly užitkovosti domácích
zvířat.
Vědeckým podkladem zemědělského podnikání jest zeměděl-
ské výzkumnictví a proto jest třeba, aby bylo ze všech sil pod-
porováno.
V oboru služby veterinární pečuje ministerstvo o potírání
nakažlivých chorob a kontroluje dovoz zvířat, masa a zvířecích
surovin ze zahraničí, zda je zdravotně nezávadný.
Důležitým oborem činnosti ministerstva jest obchodně po-
litické jednání s cizinou, jež vyžaduje obsáhlého studia mate-
riálu, provádění šetření za spoluúčasti zájmových zemědělských
organisací na poli obchodní, tarifní, dopravní a daňové politiky.
86
V oboru lesní politiky a policie vykonává ministerstvo ze-
mědělství dozor nad lesy a spravuje lesy urbariální a kompose-
sorátní ve východní části republiky.
Při jednání o pozemkové reformě upozorňuje zpravodaj na
četné projevy z poslední doby pro další vnitřní kolonisaci jak
pro nesoběstačné zemědělce, tak i pro dělnictvo, ohrožené neza-
městnaností, žádá, aby ministerstvo zemědělství náměty propra-
covalo a záměrně uvádělo v život.
Státní lesy a statky.
Státní lesy a statky vykazují na rok 1936 provozní zisk
33, 284. 100 Kč. Po úhradě výdajů na umořování investičních
dluhů má býti odvedeno státní pokladně 31, 889. 300 Kč. Rozloha
státních lesů a statků činí 1, 130. 013 ha. Průměrný bilanční zisk
za desítiletí od r. 1925 do r. 1934 činil ročně 28, 611. 624 Kč.
Zpravodaj pojednal podrobné o obtížích při zpeněžování vý-
robků, zejména produktů lesních a pojednal též o snahách mini-
sterstva zemědělství ke zvýšení rentability hospodářství polního,
rybničního a závodů průmyslových. V závěru probral posléze
číselnou i věcnou stránku činnosti statků státních zemědělských
škol a výzkumných ústavů a státního diagnostického a serothe-
rapeutického veterinárního ústavu v Ivanovicích.
Rozpočtová rozprava.
K rozpočtu ministerstva promluvila řada řečníků, kteří kri-
ticky a věcně pojednali o všech složkách činnosti ministerstva,
jež dochází výrazu v rozpočtovém návrhu a pojednali též o růz-
ných aktuelních otázkách a námětech, směřujících k řešení krise
zemědělské. Vznesené náměty a připomínky budou cennou po-
můckou pro další činnost ministerstva v příštím roce.
87
Kapitola 12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
Rozpočet po stránce
všeobecné.
|
Celkové výdaje kap. 12. pro rok 1936 preli- |
|
|
minují se částkou ........... |
36, 825. 400 Kč |
|
a jsou proti rozpočtu tohoto resortu na rok 1935 |
|
|
vyšší o .............. |
3, 954. 200 Kč. |
|
Z celkové preliminované částky připadá na |
|
|
osobni výdaje ............ |
12, 806. 300 Kč, |
|
t. j. 34, 8%, |
|
|
a na věcné výdaje ........... |
24, 019. 100 Kč, |
|
t. j. 65, 2%. Z této částky připadá: |
|
|
na řádné výdaje věcné ......... |
21, 210. 100 Kč |
|
a na věcné výdaje mimořádné ....... |
2, 809. 000 Kč. |
|
výdaje o .............. |
263. 900 Kč |
|
a věcné výdaje ............ |
3, 690. 300 Kč. |
Zvýšení osobních výdajů je odůvodněno hlavně snížením
srážek z platů zaměstnanců ministerstva obchodu podle vládního
nařízení čís. 275/1934 Sb. z. a m,, dále zařaděním potřeby na ob-
sazení všech volných služebních míst a konečně přeřaděním den-
ních platů a mezd pomocných sil zaměstnaných po celou dobu
úředních hodin z věcných položek "úřední a kancelářské potřeby"
na osobní položky "Denní platy a mzdy".
Zvýšení věcných výdajů týká se úvěrů určených na podpory
a příspěvky, na které připadá z celkových výdajů kapitoly 52, 3%
(letos 45, 8%). Věcné výdaje správní jsou ve svém úhrnu proti
letošnímu rozpočtu nižší.
Příjmy kapitoly 12. preliminují se na rok
1936 částkou.............13, 930. 400 Kč,
která je proti letošnímu rozpočtu vyšší o... 2, 621. 700 Kč.
Vyšší příjem, a sice o 1, 800. 000 Kč, je očekáván z výnosu po-
platků za udělení povolení k vývozu a dovozu zboží a z vyššího
výnosu patentních poplatků o částku 769. 500 Kč.
Celkový ráz debaty.
Rozpočet ministerstva průmyslu, obchodu a živností projed-
nán byl dne 28. listopadu 1935 zároveň s rozpočty ministerstev
zemědělství, veřejných prací, pošt a telegrafů a železnic. Kromě
toho v generální debatě několik řečníků obíralo se současnou hos-
podářskou krisí a úkoly, které má ministerstvo obchodu při jejím
řešení.
Referent o kapitole ministerstva obchodu ve své zprávě
poukázal na výklad ministra průmyslu, obchodu a živností, před-
nesený v živnostensko-obchodním výboru poslanecké sněmovny
dne 26. listopadu t. r. a na debatu v tomto výboru. V zahájené
rozpravě speciální promluvilo k této kapitole celkem 9 poslanců,
z nichž někteří s díkem kvitovali zvýšení rozpočtu, třebas by
toto ještě zdaleka neodpovídalo úkolům, jichž plnění dnešní doba
od ministerstva obchodu vyžaduje.
88
Kapitola 13. Ministerstvo veřejných prací.
Skupina I.
Rozpočet po stránce
všeobecné.
Výdaje kap. 13. pro r. 1936 činí 475, 839. 800 Kč, tedy
o 38, 496. 300 Kč více než v rozpočtu téže resortní kapitoly na
r. 1935. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné
213, 105. 600 Kč a na výdaje mimořádné 262, 734. 200 Kč, na vý-
daje osobní 90, 063. 400 Kč a na výdaje věcné 385, 776. 400 Kč.
Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na r. 1935 vzestup
o 7, 112. 500 Kč, výdaje mimořádné o 31, 383. 800 Kč. Osobní
výdaje stouply o 1, 321. 700 Kč a věcné výdaje jsou vyšší
o 37, 174. 600 Kč. Vzestup výdajů způsoben byl vedle zvýšení
potřeby na správu státních budov hlavně pronikavým zvýšením
potřeby na letectví, která byla více než zdvojnásobena; jinak
většina výdajů vykazuje zvýšení jen nepatrné, některé výdaje
pak dokonce poklesly.
V některých směrech jest úprava rozpočtových cifer dů-
sledkem článku V. finančního zákona, což týká se státního pří-
spěvku fondu vodohospodářskému a úvěru na elektrisaci venkova.
Příjmy kap. 13. oproti příjmům obdobné kapitoly v r. 1935
stouply, činíce 105, 660. 700 Kč, tedy o 9, 780. 300 Kč více než
v roce předešlém.
Referát zpravodajův.
Zpravodaj o rozpočtu ministerstva veřejných prací poukázal
ve svém referáte nejprve na veliký význam veřejných prací
v boji proti nezaměstnanosti a podal potom přehled činnosti nej-
důležitějších oborů ministerstva veřejných prací, pojednav, pokud
jde o administrativu, o pozemních stavbách, stavbách vodohospo-
dářských, plavebnictví, silnicích a mostech, letectví a elektrisaci
státu. V oboru pozemních staveb poukázal zejména na připra-
vované stavby nemocničních klinik a státní galerie na Letné,
v oboru staveb vodohospodářských zdůraznil vyznám meziná-
rodních vodních toků, zmíniv se i o úkolech našeho vodního
hospodářství v otázce vyrovnání odtoků, v oboru plavebnictví
dotkl se hlavně důležité otázky obnovy a doplnění našeho říčního
loďstva, zejména pokud jde o motorisaci lodí, v oboru civilního
letectví konstatoval, že zvýšené úvěry umožní zahájení nových
leteckých linek, a dotkl se zejména otázky letišť a opatření
letadel, v oboru elektrisace venkova pak pojednal zvláště o sví-
zelné situaci obcí v důsledku nedostatečných prostředků na
výplatu subvencí. Po té podal podrobný ciferní rozbor rozpočtu
kap. 13, a to jak povšechně, tak i podle jednotlivých titulů,
upozorniv podrobněji zejména na změny nastalé ve srovnání
s rozpočtem na r. 1935, a zmínil se při tom i o některých dalších
důležitých otázkách týkajících se jednotlivých odvětví.
Debata.
V debatě, jež se konala zároveň s debatou o rozpočtech mi-
nisterstev zemědělství, obchodu, pošt a telegrafů a železnic,
promluvilo vedle zpravodaje celkem 19 řečníků, z nichž většina
pojednala i o otázkách spadajících do oboru resortu veřejných
prací. Podle jednotlivých odvětví resortní činnosti dotčeny byly
v debatě tyto otázky, resortu veřejných prací se týkající:
Otázky personální.
žádáno bylo větší zastoupení německého živlu v resortním
zaměstnanectvu.
88
Zadávání stavebních
prací.
Vytýkáno bylo, že práce nebývají zadávány místním podni-
katelům, nýbrž často podnikatelům vzdálenějším, a že při tom
nebývá zaměstnáváno vesměs místní dělnictvo; dále poukazo-
váno bylo na zdlouhavé vyřizováni výdělkových výkazů a na
průtahy kolaudací. Požadována byla reforma zadávacího řádu,
zejména v tom směru, aby práce nebyly zadávány zpravidla
nejlacinějším oferentům, ježto jich nabídky nebývají solidní.
Pozemní stavby.
Dotčena byla otázka úprav v budově poslanecké sněmovny
a požadováno bylo urychlení staveb monumentálních budov stát-
ních, zejména v Praze a Brně.
Stavby vodohospodářské.
Konstatován byl nedostatek finančních prostředků vodo-
hospodářského fondu; žádáno bylo urychlení stavby vodních děl
ve Kníničkách a v Štěchovicích, jakož i urychlení přípravných
prací pro stavbu údolní přehrady v Kružberku na Moravici a
urgováno bylo pokračování v úpravách na řece Váhu, další vy-
bavení dunajských přístavů a splavnění dolního toku řeky
Moravy. Též některé otázky týkající se dokončené již stavby
Masarykova zdymadla ve Střekově byly v debatě dotčeny.
Silnice a mosty.
Z mnoha stran bylo požadováno urychlení inkamerace důle-
žitých silnic autonomních a žádán byl v té věci postup co nejlibe-
rálnější. Byly vysloveny výtky v příčině nedostatečného udržo-
vání státních silnic. Pokud jde o akce na vrub silničního fondu,
žádáno bylo, aby při úpravách státních silnic používáno bylo
v prvé řadě těžkých vozovek a aby úpravám na nestátních silni-
cích, jichž význam i pro dálkovou dopravu byl zdůrazněn, věno-
vána byla intensivnější pozornost. Požadováno bylo, aby silniční
práce nebyly prováděny ve vlastní režii.
Civilní letectví.
žádáno bylo vybudování letišť v Čechách a vyslovena některá
konkrétní přání v příčině letiště u Starého Města na Moravě. Vy-
sloven byl požadavek po dalším vybudování leteckého spojení
Praha-Mor. Ostrava.
Elektrisace státu.
Veliké pozornosti se v debatě těšila zejména otázka elektri-
sace venkova, při čemž bylo zejména konstatováno nedostatečné
dotování příslušných úvěrů subvenčních a poukázáno bylo na sou-
vislost tohoto stavu s finanční křísí obcí; žádáno bylo opatření
zvláštních prostředků pro tuto akci úvěrovými operacemi. Dotčen
byl také vzájemný vztah všeužitečných elektráren a elektráren
soukromých, jakož i poměr jednotlivých všeužitečných elektrá-
ren navzájem, a to hlavně v souvislosti s vládním nařízením
č. 48/1935 Sb. z. a n. žádáno bylo, aby platnost některých usta-
novení tohoto nařízení, jehož účinnost vyprší koncem r. 1936,
byla i nadále prodloužena. V jednotlivostech přišly na přetřes
otázky týkající se vodní elektrárny ve Střekově, zejména její
pronájem Ústředním elektrárnám a smlouva uzavřená s ústec-
kým spolkem pro chemickou výrobu v ústí nad Labem v příčině
odběru elektrické energie ze střekovské elektrárny.
Všem podnětům a připomínkám v debatě zmíněným bude mi-
nisterstvem veřejných prací věnována bedlivá pozornost a v kon-
krétních otázkách dostane se pánům poslancům debaty se zúčast-
nivším písemné odpovědi.
40
Skupina II. § 9. Státní báňské a hutnické závody.
Rozpočet po stránce
všeobecné.
Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na r.
1936 vykazuje hrubé příjmy v částce 497, 850. 100 Kč a hrubé
výdaje v částce 440, 425. 200 Kč, činí tudíž preliminovaný pro-
vozní zisk 57, 424. 900 Kč, jenž jest o 10, 130. 000 Kč vyšší než
preliminovaný provozní zisk na r. 1935.
Celý tento provozní zisk má býti odveden státní pokladně.
Investice pravé podle investičního rozpočtu činí 25, 200. 000 Kč,
tedy o 9, 450. 000 Kč více než v r. 1935, a má býti hrazen z vlast-
ních prostředků. Vedle pravých investic uvedeny jsou v rozpočtu
i t. zv. obnovy ve výši 9, 995. 500 Kč, které dlužno hraditi rovněž
z vlastních prostředků podniku.
Referát zpravodajův.
Zpravodaj pojednal ve svém referáte o Státních báňských a
hutnických závodech, při čemž zdůraznil zejména, že situace zá-
vodů pasivních se vůčihledě lepší a že zaměstnanost podniku jest
příznivější než v roce předešlém. Zvláště poukázal na znovuzahá-
jení provozu některých dočasně zastavených závodů na Slovensku
a blíže dotkl se produkce a poměrů, zejména odbytových, závodu
jáchymovského.
Debata.
V debatě dotčena byla otázka obnovy dolování na zlato v Nové
Báni na Slovensku. V této věci bude dáno písemné vysvětlení.
41
Kapitola 14. Ministerstvo pošt a telegrafů
a ze skupiny II. § 4a. Československá pošta a § 4b. Poštovní spořitelna.
Rozčleněni rozpočtu.
Rozpočtové návrhy ministerstva pošt a telegrafů obsahují
jako obvykle ve třech sešitech jednak návrh rozpočtu minister-
stva pošt a telegrafů, jednak návrhy rozpočtů státních podniků
"Československá pošta" a "Poštovní spořitelna".
Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů počítá na rok 1936
s úhrnnou potřebou 11, 760. 700 Kč, která jest o 563. 200 Kč vyšší,
než potřeba schválená rozpočtem na rok 1935.
Celkové hrubé provozovací příjmy podniku československá
pošta jsou rozpočteny částkou 1. 247, 723. 000 Kč, celkové hrubé
provozovací výdaje pak částkou 1. 215, 306. 200 Kč. Počítá se tudíž
na rok 1936 se ziskem 32, 416. 800 Kč, který jest proti zisku, pre-
liminovanému v rozpočtu na rok 1935, menší o 8, 373. 000 Kč.
Rozpočet Poštovní spořitelny vykazuje preliminovaný zisk
částkou 16, 535. 000 Kč, který jest o 116. 000 Kč menší, než zisk
rozpočtený na rok 1935.
Zpráva speciálního
zpravodaje.
Speciální zpravodaj zabýval se rozborem dílčích rozpočto-
vých návrhů a přehledně uvedl jednak položky, u nichž jest odů-
vodněna zvýšená potřeba, jednak položky, u kterých bylo do-
saženo snížení potřeb proti předešlému rozpočtu. Přimlouval se
pak zejména za sloučení Fondu pro invalidní a starobní zaopa-
tření poštovních zaměstnanců s Provisním fondem poštovních
zaměstnanců, za zlepšení situace neplně zaměstnaných poštovních
pomocníků a poslů, za revisi jednotkového systému, doporučil
jednotnou úpravu otázky služebních bytů pro přednosty poštov-
ních úřadů, zhuštění sítě poštovních úřadů a podporu personálu,
dislokovaného do pohraničí, poskytnutím možnosti výstavby
vlastních rodinných domků. Řečník se vyslovil s uznáním o vzorně
vedené provozní statistice a kalkulaci čsl. pošty. Pochvalně se
zmínil o příznivých výsledcích akvisiční činnosti u pošty a o vzác-
ném souladu a radostné spolupráci mezi poštovní správou a je-
jími zaměstnanci. Poukázal také na významné partie z exposé,
jež ministr pošt a telegrafů přednesl v technicko-dopravním
výboru.
Dotazy a připomínky
řečníku.
V debatě, která následovala po referátech speciálních zpravo-
dajů, dotkli se jednotliví řečníci poštovního resortu zejména
v těchto věcech: zřízení německého rozhlasového vysilače, zru-
šování poštovních úřadů, snížení telefonních poplatků v míst-
ních sítích s nejmenším počtem abonentů, investiční příspěvky
telefonních účastníků a program Radiojoumalu.
Přednesené náměty byly zaznamenány, budou resortně pro-
jednány a bude na ně řečníkům případně písemně odpověděno.
42
Kapitola 15. Ministerstvo železnic
a ze skupiny II. § 5 "Československé státní dráhy".
Rozpočet ministerstva
železnic.
Návrh rozpočtu ministerstva železnic na rok 1936 tvoří
kapitolu 15. rozpočtu vlastní státní správy, t. j. skupiny I. Struk-
tura tohoto rozpočtu zůstává celkově nezměněna.
Srovnáni s rozpočtem
na rok 1935.
Celkové výdaje rozpočtu ministerstva železnic na rok 1936
jsou preliminovány částkou 21, 184. 000 Kč, jsou tudíž proti
rozpočtu na rok 1935 vyšší celkem o 984. 800 Kč. Tato vyšší po-
třeba vyplývá z větších osobních výdajů a je odůvodněna náklady
na normativní postupy v platu a na jmenování úředníků a ko-
nečně též větším stavem personálu, jehož nutně vyžaduje agenda
ministerstva železnic.
Rozpočet podniku
"Československé státní
dráhy".
Rozpočet podniku "Československé státní dráhy" jest za-
řaděn jako § 5, odd. III. do skupiny II. - Správa státních pod-
niků. Také úprava tohoto rozpočtu na rok 1936 zůstává v pod-
statě stejná jako v roce předcházejícím.
V důsledku přesunu potřeby na služební oděv do věcných
výdajů bylo upraveno číselné pořadí položky "Přiúčtované osobní
výdaje", která byla označena jako položka 6. (dříve položka 8. ).
Položka "Platové srážky" (dříve položka 9. ) byla rozdělena na
dvě samostatné položky, a to: položku 7., ve které jsou vykázány
platové srážky zaměstnanců, na které se vztahují platové před-
pisy vládního nařízení čís. 15/1927 Sb. z. a n., a položku 8., ve
které jsou preliminovány platové srážky smluvních zaměstnanců.
Potřeba na výdaje na strážní oddíly z vlastních zaměstnanců
jest vykázána nově v § 7 na položce 25. Dřívější položka 25.
"Přiúčtované výdaje" byla označena jako položka 26.
Do rozpočtu investičního byly zařaděny nově jako pod-
oddíl JI. výdaje obnovovací jako majetkové směny, které ne-
působí na hospodářský výsledek. Tím byly vyjádřeny i v roz-
počtovém sumáři výdajů a příjmů, který tvoří přílohu k finanč-
nímu zákonu.
Do vlastního rozpočtu investičního byla přičleněna jako
zvláštní oddíl V. potřeba na stavby na soukromých drahách ve
státním provozu.
V odd. A. "Zúrokování a umořování dluhů, zatěžujících
čsl. státní dráhy", je preliminována na položce 12. také potřeba
na 5 % úroky z pokladničních poukázek, pokud jich bylo použito
na investiční výdaje železničního podniku v roce 1935, a na po-
ložce 14. potřeba na 5% úrok, prémie a úmor z té částky půjčky
práce, které bylo použito rovněž na úhradu investičních výdajů
v roce 1935.
V odd. B. "Služba výkonná" byl odpisový účet doplněn vý-
kazem částky k 1. lednu 1935, které bylo použito z prostředků
odpisového účtu k přechodné úhradě části bilanční ztráty v roce
1933 a 1934, a výkazem přírůstku k aktivnímu saldu tohoto účtu
v roce 1935.
Rozpočty pomocných závodů pro provoz a vedlejších závodů
nemění rovněž své struktury, a pouze sled položek jest pozměněn
jednak uvedeným již přesunem potřeby na služební oděv resp.
48
stejnokroj a inventární oděv, jednak rozšířením rozpočtu vedlej-
šího závodu A. (Automobilový silniční provoz) o novou položku
pro úhradu za přepravu pošty a dále rozpočtu vedlejšího závodu
J-L (Lanovka na Ještěd) o novou položku, zajišťující potřebu
na udržování silničního vozidla lanovky.
Srovnání s rozpočtem
na rok 1935.
|
Rozpočet podniku "Československé státní |
|
|
daje částkou ............ |
4. 001, 582. 500 Kč |
|
a celkové příjmy částkou ....... |
3. 305, 060. 300 Kč, |
|
Jsou tedy výdaje, preliminované na rok |
|
|
o částku ............. |
42, 689. 000 Kč, |
|
celkové příjmy pak vyšší o ....... |
11, 838. 400 Kč, |
|
takže ztráta očekávaná v roce 1936 jest |
|
|
vyšší o .............. |
30, 850. 600 Kč |
|
než ztráta, se kterou počítal rozpočet na |
Úhrada rozpočtové
ztráty.
Očekávaná ztráta na rok 1936 ve výši 696, 472. 200 Kč
má býti hrazena jednak z vlastních pro-
středků podniku (z prostředků odpisového
účtu, nespotřebovaných na obnovu) ve výši 262, 030. 000 Kč,
jednak příspěvkem ze státní pokladny ve výši 434, 442. 200 Kč.
Rozpočet investiční.
Potřeba investiční je preliminována ve výši 720, 939. 300 Kč,
t. j. výše o 240, 139. 300 Kč než investiční potřeba, zajištěná roz-
počtem na rok 1935. úhrada těchto výdajů má býti zajištěna
úvěrovou operací nebo zálohou ze státní pokladny až do částky
719, 739. 300 Kč.
Rozpočet obnovy.
Rozpočet obnovy na rok 1936 vykazuje celkovou potřebu
ve výši 312, 163. 300 Kč. Tato potřeba je vyšší o 78, 263. 300 Kč než
potřeba obnovy, preliminována na rok 1935.
Úhrada schodků soukro-
mých drah provozovaných
státní správou železniční
na účet vlastníků a dráhy
Košicko-Bohumínské.
Celkové náklady, spojené s úhradou schodků soukromých
drah, provozovaných státní správou železniční na účet vlastníků
a na účet dráhy Košicko-Bohumínské, včetně potřeby pro službu
prioritní a výpůjčkovou a potřeby na správní výlohy, které jsou
hrazeny zálohově z provozních prostředků podnikových podle
ustanovení čl. III., odst. 3. finančního zákona, jsou rozpočteny
na rok 1936 částkou 179, 938. 400 Kč, která jest o 17, 538. 400 Kč
vyšší než obdobná potřeba, rozpočtená na rok 1935.
Projednání rozpočtových
návrhů v rozpočtovém
výboru.
členům rozpočtového výboru byl rozdán text výkladu mi-
nistra železnic, přednesený v technicko - dopravním výboru posla-
necké sněmovny.
Obsah výkladu ministra
železnic v technicko-
dopravním výboru.
Ministr v tomto výkladu konstatuje, že přes postupné zesi-
lování železniční dopravy jak v roce 1934, tak v uplynulých mě-
sících roku 1935, bylo nutno v předloženém rozpočtovém návrhu
přistoupiti k menšímu zvýšení provozních výdajů, očekávaných
v roce 1936 a k menšímu pouze zvýšení očekávatelných přeprav-
ních příjmů, a to jednak s ohledem na příkaz opatrnosti při od-
44
hadu příjmovém, neboť okolnost, že situace železnic v řadě
evropských zemí se v poslední době po přechodném zlepšení opět
zhoršila, nabádá k opatrnosti při preliminování příjmů, zvláště
z dopravy osob, jednak s přihlédnutím k nezbytnosti zvýšení že-
lezničních výdajů, které během posledních let byly proti roku
1929 stlačeny téměř o čtvrtinu. Při vzrůstu přepravních vý-
konů jest pochopitelné, že vzrůstá i náklad, vyvolaný novými vý-
kony. Na výši výdajů nemohlo zůstati také bez vlivu odhodlání
vyvoditi důsledky z poznatků, že jejich redukce nebo pouhé se-
trvání při loňské výši působily by nepříznivě na udržení a zdo-
konalení věcných i osobních předpokladů zdárného hospodářství
provozního.
Rozpočet investic
a obnovy.
Ministr upozorňuje, že význačnou část předloženého roz-
počtu tvoří investiční rozpočet železničního podniku. Jeho výše
dosahuje částky 1. 033, 000. 000 Kč a vyplývá z chystaného in-
vestičního programu na rok 1936, který jest částí víceletého
programu, kterým mají býti československé státní dráhy udrže-
ny nejen v řádném stavu, ale i připraveny pro budoucnost tak,
aby mohly vždy plniti svoje poslání podle požadavků moderní
doby. Ministr pokládá za nutné, zabývati se s nejvážnějším úsi-
lím problémem technického zdokonalení železnic a nedopustiti
jejich zastarání.
Ministr osvětluje obsáhlou investiční a obnovovací činnost,
která je v programu pro rok 1936. Jsou to především doplňovací,
rozšiřovací a zlepšovací stavby na provozovaných státních dra-
hách, stavební zařízení dílen ČSD, stavby na soukromých dra-
hách ve státním provozu, jakož i obnovy souvisící se stavebními
investicemi. Zvláštní péče má býti věnována na zesílení a ob-
novu železničního svršku a na obnovu, rekonstrukci a rozmno-
žení kolejových vozidel.
Zadáváni prací a dodávek
již v zimním, období
1935-1936.
Ministr pokládá za nejvýš nutné nejen v zájmu podniku že-
lezničního, nýbrž i v zájmu celostátním, aby příslušné dodávky
byly zadány co nejdříve a opatřeno tak zaměstnání závodům
a jejich dělnictvu již v letošním zimním období, a aby práce na
dodávkách kolejových vozidel mohly býti stejnoměrněji roz-
vrženy a zajištěno jejich včasné dodání.
Také je pamatováno na stavbu nových a úpravu dosavad-
ních garáží pro automobilový silniční provoz; vozový park sil-
niční bude rovněž doplněn. Stejně tak jsou zajištěny částky na
rozmnožení a obnovu inventáře, nářadí a strojního zařízení pro-
vozního i dílenského.
Rozmnožení pracovní
příležitosti.
Ministr sděluje, že při stoupajícím dopravním výkonu
nalezly po dlouhé době pracovní příležitost u železnice i další síly
z různých odvětví pracovních. Ministr očekává, že okruh pracov-
ních možností bude ještě (podstatně zvýšen rozsáhlým investič-
ním programem, který přispěje velmi k oživení výroby a rozma-
nitého podnikání stavebního a průmyslového, a to v nejširší
územní oblasti státu, ježto je pamatováno na to, aby tyto práce,
pokud to jejich účel dovoluje, byly rozloženy co nejvíce po celé
železniční síti.
Stavba nových drah.
Značnou zaměstnanost zajišťuje i pokračování
ve stávce nových drah, na kterou je určena částka okrouhle
177 mil. Kč. Tato částka umožní, že v roce 1936 bude snad již
moci býti zahájen provoz na celé nové dráze z červené Skaly do
Margecan a na dráze Horní Lideč-Púchov n. Váhom, čímž bude
45
zjednáno nové potřebné spojení západních oblastí státu se sever-
ním Slovenskem.
Nákladové nádraží
M Červeného dvora.
Dokladem toho, jak státní správa železniční pečuje o zjedno-
dušení a zlepšení komunikačních poměrů, zvláště velkých měst,
jest stavba nákladového nádraží žižkovského u červeného dvora,
které bude odevzdáno počátkem roku 1936 veřejnému provozu.
Toto nádraží, postavené velmi značným nákladem, jest jedním
z nejmodernějších v Evropě.
Věci personální.
Ministr uvádí, že pro další potřebu služby a též v zájmu
zabezpečení nutného dorostu byl přijat větší počet úřednických
aspirantů a dorostu pro službu traťmistrů, návěštních mistrů a
zejména strojvůdců. Rovněž byl přijat větší počet řidičů silnič-
ních motorových vozidel; k zajištění včasného provádění in-
vestičních prací byl doplněn počet smluvních sil technických.
Ministr zmínil se dále o přípravách pro novou systemisaci,
která má vytvořiti bezpečný a spravedlivý základ pro další perso-
nální hospodářství. Ministr konstatuje, že personál ve všech slu-
žebních odvětvích působí uvědoměle k zlepšení finanční situace
podniku. Ministr zjišťuje také trvající zlepšení poměru veřej-
nosti k železnicím. Veřejnost si zajisté dobře uvědomila snahu
železniční správy vyjíti vstříc nejen potřebám cestujících, nýbrž
i přepravců úpravou tarifů a poskytováním slev.
Silniční automobilová
doprava.
Pokud jde o silniční automobilovou dopravu, očekává mi-
nistr, že žádoucí koordinace dopravních prostředků bude stále
více zdokonalována a zesilována. Slibný směr k dalšímu vývoji
účelné komunikační orientace může, po soudu ministrově, dáti
práce, která byla na jeho popud svěřena zvláštní komisi, zřízené
usnesením ministerské rady. Tato komise byla pověřena vypra-
cováním všeobecného dopravního plánu, který by vyhovoval po-
třebám státu a obyvatelstva.
Zpráva speciálního
zpravodaje.
Podrobná debata byla zahájena zprávou speciálního zpravo-
daje rozpočtového výboru. Referent uvádí především, že veřej-
nost často nesprávně posuzuje pasivitu železničního podniku.
Tato pasivita vyvěrá především z hospodářské krise. Kromě toho
železnici je uloženo velmi mnoho úkolů v zájmu téměř všech
hospodářských a výrobních složek našeho veřejného života a po-
žadavky tyto průběhem krise ještě byly vystupňovány. Pře-
vážná část schodků železničních vyplývá také z toho, co železnice
musí bez úplaty plniti v zájmu hospodářském, finančním a so-
ciálním..
Poté podává referent podrobný rozbor návrhu rozpočtu mi-
nisterstva železnic a návrhu podniku železničního na rok 1936
a jejich srovnání s rozpočty na rok 1935.
Po tomto všeobecném úvodu přistupuje referent k retro-
spektivě na vývoj železničního hospodářství, jak se vytvářil
průběhem hospodářské krise. Poukazuje, jak od roku 1929, který
byl rokem nejvyššího konjunkturního vypětí našich železnic, po-
stupoval neustálý pokles jak v dopravě osobní, tak i v dopravě
nákladové.
V roce 1933 pokles v dopravě osobní dosáhl proti roku 1929
28. 11% a váha přepraveného zboží poklesla celkem o 48. 48%.
Teprve v roce 1934 nastává obrat k lepšímu, který trvá i v roce
1935. Poklesu dopravy odpovídá i pokles celkových příjmů, které