46
od roku 1929 do roku 1933 se zmenšily o 40, 11%, kdežto celkové
výdaje v téže době se snížily pouze o 24, 40%.
Referent uvádí konečné bilanční výsledky železničního ho-
spodářství v uvedených letech a způsob úhrady schodků těchto
let.
Funkce dopravních dani.
Dotýká se otázky úhrady investic v souvislosti s výnosem
dopravních daní a částek těchto daní, ponechávaných podniku
železničnímu. Konstatuje, že úhrada investic z přepravní daně
a eventuálních čistých zisků s případným doplněním ze státní
pokladny měla nespornou výhodu pro podnik tím, že nebyl za-
těžován úroky z půjček.
Úhrada bilančního
schodku.
Pokud jde o úhradu bilančního schodku z t. zv. prostředků
podnikových, t. j. z prostředků odpisového účtu nevyčerpaných
na běžnou úhradu obnovy, poukazuje na to, že ve skutečnosti
tato úhrada představuje přenášení části schodku do let budou-
cích, v nichž snad podnikové hospodářství skončí přebytkem.
Nedojde-li k této refundaci přechodně použitých částek z odpiso-
vého účtu anebo k přímé náhradě ze státní pokladny, znamenal
by tento způsob úhrady stravování substance podnikové. Refe-
rent shledává tento způsob úhrady nevýhodným pro podnik že-
lezniční i potud, že mu odnímá možnost - předvídanou bilanč-
ními předpisy - hraditi přechodně z mobilních prostředků od-
pisového účtu bezúročně podnikové investice.
Náhrada za výkony pro
druhé resorty a v zájmu
veřejném
Referent podotýká dále, že pří hodnocení hospodářských
výsledků podniku ČSD nutno přihlédnouti i k náhradě za výkony
ve prospěch druhých odvětví státní správy, v zájmu sociálním
a veřejném a z důvodů národohospodářských, jakož i k břeme-
nům kapitálové služby, která postihují železniční podnik z vý-
dajů na stavby nových drah, prováděných nikoli v zájmu želez-
ničního podniku samého.
Věci komerční a tarifní.
Podrobně pak zabýval se tarifními a komerčními problémy,
z nichž pokládá zvláště tarifní sblížení východu republiky se zá-
padem za velmi ožehavý problém.
Automobilový provoz
silniční.
Značnou část svého výkladu věnoval referent i hospodářství
automobilového provozu ČSD.
Redukce personálu.
Radou podrobných čísel prokazuje hospodárnost personál-
ního hospodářství. Počet zaměstnanců v roce 1934 poklesl proti
roku 1929 okrouhle o 41. 500 hlav.
Investice a obnovy.
Referent pojednal obsáhle také o programu investičních a
obnovovacích prací a vyzdvihl jejich velký význam s hlediska
celostátního. Se zvláštním povděkem uvítal snahu železniční
správy, aby ještě před skončením roku byly zadány objednávky
tak, aby mohly býti prováděny již v době zimní. Zvláště dodávky
kolejnic znamenají práci pro dělnictvo a zaměstnanost pro jed-
notlivé podniky.
Uznání železničnímu
personálu.
Konečně referent zdůraznil, že personál železniční koná svou
službu za mimořádně těžkých okolností a ve zvýšeném měřítku
a koná ji svědomitě a s plným pochopením. Vyslovuje dík všem
železničním zaměstnancům, zvláště zaměstnancům služby vo-
47
zební a dopravní, kteří konají svou těžkou a odpovědnou službu,
zvláště za zimního nepříznivého počasí, téměř do vyčerpání
svých sil.
Prohlašuje, že podnik státních drah jest podnikem obecně
prospěšným, že jsou naň kladeny, zejména v této době, mimo-
řádně zvýšené úkoly, takže i když vykazuje deficit, nemůže býti
posuzován podle čistě obchodních zásad, jako snad podniky jiné.
Speciální rozprava.
V podrobné debatě řada řečníků projevila uznání železniční
správě a personálu za snahu, aby železnice konaly co nejlépe
službu veřejnosti. Kromě toho dotkli se různých otázek z oboru
služby dopravní a komerční a vyslovili některá přání po zdoko-
nalení dopravních spojů, dále v ohledu komerčním a v oboru
personálním.
48
Kapitola 16. Ministerstvo sociální péče.
Jednání o rozpočtu ministerstva sociální péče na rok 1936
v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny zahájil zpravodaj,
uváděje rozpočet tohoto ministerstva jako první v souhrnu ka-
pitol spojených ve skupinu sociální.
Rozbor rozpočtu.
|
Rozpočet kapitoly 16. na r. 1936 činí ve |
|
|
výdajích ............. |
856, 042. 600 Kč, |
|
a v příjmech částku .......... |
24, 077. 000 Kč. |
|
Jest tedy v části výdajové vyšší proti |
|
|
roku 1935 o ............ |
53, 935. 800 Kč, |
|
a v části příjmové vyšší o ........ |
10, 071. 900 Kč. |
|
Podrobným porovnáváním jednotlivých |
|
|
úvěrů lze seznati, že některé z nich doznaly |
|
|
zvýšení o částku ........... |
58, 372. 600 Kč, |
|
u jiných pak došlo k snížení o částku.... |
4, 436. 800 Kč, |
|
z čehož vyplývá skutečné zvýšení výdajové |
|
|
o výšeuvedenou částku ......... |
53, 935. 800 Kč. |
|
Zvýšení výdajů jeví se v těchto úvěrech: |
|
|
1. Tit. 1, § 1 a § 2, "Ústřední správa" o... |
75. 000 Kč, |
|
2. tit. 1, § 3, "Sociální pojištění" o ..... |
39, 520. 500 Kč, |
|
3. tit. 1, § 4, "Péče stavební a bytová" o... |
9, 977. 600 Kč, |
|
4. tit. 1, § 5, "Péče o mládež" o ...... |
5, 966. 000 Kč, |
|
5. tit. 2, "Organisace práce" o ...... |
331. 800 Kč, |
|
6. tit. 3, "živnostenská inspekce" o.... |
464. 700 Kč, |
|
7. tit. 5, § 2, "Výlohy v oboru vystěhovalec- |
|
|
kém"o .............. |
37. 000 Kč, |
|
8. tit. 5, § 4, "Péče o nezaměstnané" o... |
2, 000. 000 Kč, |
|
tedy celkem o... |
58, 372. 600 Kč. |
Zvýšení výdajových položek v sociálním pojištění nastalo
hlavně z toho důvodu, že každoročně rozšiřuje se postupně po-
čet důchodců jednak z toho důvodu, že bylo nutno přihlížeti
k důsledkům vyplývajícím z nové úpravy § u 126, odst. 1., zákona
o sociálním pojištění, ve znění vlád. nařízení čís. 97/1935 Sb.
z. a n., o státním příspěvku v případech konkurence několika
druhů pojištění, a k důsledkům vyplývajícím z úpravy státního
příspěvku podle článku III., § 4., odst. 6 vl. nař. čís. 112/1934
Sb. z. a n., ke sníženému pojistnému invalidního a starobního
pojištění zemědělských zaměstnanců. - V péči stavební a by-
tové kromě vyšší potřeby na nutné platy také novou úpravou
zhodnocení případného výnosu postihového práva, jenž v roce
1935 byl od výdajové položky odečítán a na rok 1936 zařazen
do položky příjmové. - V péči o mládež nastalo zvýšení z toho
důvodu, že vzhledem ke zvýšeným potřebám na péči o mládež,
dlouhotrvající krisí víc a více strádající, dosavadní úvěry se je-
vily nedostačujícími. - V péči o nezaměstnané jest zvýšení odů-
vodněno hlavně zařazením nového úvěru 2, 000. 000 Kč na stati-
stiku v oboru péče o nezaměstnané.
Na výdaje pro péči o nezaměstnané stanovena jest, mimo
rozpočtové položky kapitoly 16, ještě v článku III., odst. 4., fi-
nančního zákona na rok 1936, částka až do výše 650, 000. 000 Kč
49
se zmocněním, aby vláda použila této částky k podpoře vyplácené
nezaměstnaným odborovými organisacemi a k zmírnění následků
nezaměstnanosti vůbec.
Z uvedeného porovnání lze seznati, že v rozpočtu minister-
stva sociální péče na rok 1936 byly úvěry na důležité podpory
sociální opět zvýšeny.
V dalším svém referáte provedl zpravodaj rozbor jednotli-
vých položek rozpočtu kapitoly 16 v celku i v jednotlivostech a
v projevu velmi obsažně a podrobně propracovaném pojednal
o všech úkolech péče sociální, jež náleží k přirozeným a nezbyt-
ným úkolům každého kulturního státu, přihlížeje i k požadav-
kům, jež by bylo dále řešiti jako nezbytné povinnosti veřejné
péče.
Rozprava.
Podrobné rozpravy, která následovala po řeči zpravodaje,
zúčastnilo se 15 řečníků, kteří ve svých obšírných projevech po-
dali povšechné i podrobné návrhy a podněty o úpravě a možném
řešení různých sociálně tíživých otázek, jichž naléhavost se ze-
jména v důsledku dlouhého již trvání hospodářské a existenční
tísně vrstev sociální ochrany potřebných zvláště projevuje a
které také byly již předmětem specielní rozpravy ve výboru so-
ciálně-politickém, připojené k velmi rozsáhlému a podrobnému
exposé, které v tomto výboru pronesl ministr sociální péče.
Doslovem předsedy rozpočtového výboru, jenž právě po-
ukázal na podrobné projednávání s rozpočtem ministerstva so-
ciální péče souvisejících otázek a problémů sociálně hospodář-
ských ve zmíněném již výboru sociálně-politickém, který téměř
současně s výborem rozpočtovým zasedal, bylo jednání o roz-
počtu ministerstva sociální péče ukončeno.
50
Kapitola 17. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
a ze skupiny II. § 12 Státní lázně.
Výklad referentův.
Rozbor rozpočtu.
|
Celková cifra rozpočtu ministerstva veřejného zdravot- |
|
|
nictví na rok 1936 činí ......... |
156, 356. 800 Kč, |
|
z čehož připadá na osobní výdaje ..... |
53, 981. 600 Kč |
|
a na věcné výdaje ......... |
102, 375. 200 Kč. |
|
Proti rozpočtu na rok 1935 je rozpočet na rok 1936 |
|
|
vyšší o .............. |
13, 033. 800 Kč. |
Ústřední správa.
Výdaje ústřední správy vykazují zvýšení nákladů osobních
o 53. 400 Kč a snížení věcných nákladů o 41. 700 Kč.
Státní ústavy.
Pokud jde o statni ústavy upozorniti je na formální změnu
v § 3 a v § 6. Z§6 vyňaty a zařazeny do § 3 byly výdaje na
Státní epidemijní pohotovost, Poradny našim dětem, Státní
protitrachomovou akci, Státní podtatranskou akci, Poradnu pro
luetiky v Dolní Apši a Masarykův státní stadion na Strahově.
Pro tyto výdaje vytvořena byla nová pododdělení §u 3 E. a F.
Kromě toho vyňaty byly výdaje na státní tělovýchovné
kursy v částce 180. 000 Kč rovněž z § 6 a zařaděny do § 3 C. do
Tyršova státního tělovýchovného ústavu.
Lineární zvýšení na § 3 činí 3, 983. 200 Kč, avšak skutečné,
čisté zvýšení pro všechny ústavy v tomto paragrafu prelimino-
vané, činí pouze 1, 001. 300 Kč.
Naproti tomu na §u 6 jeví se lineální snížení částkou
963. 100 Kč. Přes to však položky ponechané na §u 6 byly ve
skutečnosti zvýšeny, a to o 2, 018. 800 Kč.
Porovnáme-li preliminář tohoto paragrafu z roku 1935 s pre-
liminářem na rok 1936, shledáváme významnější zvýšení při Stát-
ním zdravotním ústavě 281. 500 Kč, při státních nemocnicích a
ústavech léčebných 319. 900 Kč, při Státním ústavě pro zubní
lékařství 138. 200 Kč a při Masarykově státní škole zdravotní
a sociální péče 209. 400 Kč.
Provedená zvýšení na tomto paragrafu jsou snad příliš hos-
podárná, uvážíme-li ustavičné rozšiřování se všech ústavů.
Poradní sbory.
Výdaje na poradní sbory zvýšeny byly o.. 23. 000 Kč.
Ochrana pramenů.
Výdaje na ochranu pramenů zvýšeny byly o 10. 000 Kč.
Zvláštní výdaje.
Na §u 6 "Zvláštní výdaje" zaznamenati dlužno, uvedeme-li
je na loňskou základnu, tato zvýšení: Zvyšuje se položka na
potírání epidemií o 88. 800 Kč, na boj proti lidovým a sociálním
chorobám o 420. 000 Kč, na péči o mládež o 500. 000 Kč, na tělo-
výchovu o 200. 000 Kč a na asanace o 1, 000. 000 Kč. Litovati
dlužno ovšem, že některé z těchto položek jsou zatíženy dosud
nerealisovanými přísliby z minulých let.
Léčebné výdaje.
Na léčebných výdajích nastalo podstatné zvýšení. Položka
náhrad nedobytného léčebného v. v. léčebným ústavům v zemi
Slovenské a Podkarpatoruské zvýšena byla o 9, 500. 000 Kč, a
51
položka náhrad nedobytného léčebného v. v. léčebným ústavům
mimo zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou za příslušníky Slo-
venska a Podkarpatské Rusi zvýšena byla o 500. 000 Kč. Položky
tyto byly po řadu let podpreliminovány. Na výdajích mimořád-
ných preliminována jest jako v roce 1935 částka 4 mil. Kč.
Vnější zdravotní služba.
Výdaje na vnější zdravotní službu vykazují snížení
32. 600 Kč.
Státní příjmy.
Státní příjmy vykazují zvýšení o 1, 905. 600 Kč. Z tohoto
zvýšení plných 1, 850. 000 Kč plyne z paušálního příspěvku zem-
ských výborů slovenského a podkarpatoruského ve prospěch
státu na nedobytné léčebné.
Podnik Státní lázně.
Rozpočet podniku Státní lázně vykazuje výsledek nepřízni-
vější o 530. 700 Kč. Připočteme-li k tomu částku 589. 600 Kč,
potřebnou na splátku investičních dluhů, objeví se nám výsledek
nepříznivější o 1, 120. 300 Kč. Při tomto podniku počítá se s in-
vestičními výdaji 4, 720. 000 Kč. Práce investiční omezují se, jak
patrno, jen na nejnutnější.
Zvláštní přání.
Referent poukázal v podrobnostech dále na některé ne-
dostatky v provozu Františkových Lázní, na nedostatky a po-
třebu pomoci pro Jedličkův ústav mrzáčků, na malý počet diplo-
movaných sester v léčebných ústavech a na nutnost zvýšení
počtu ošetřovatelských škol. Dále doporučoval pronikavé vy-
budování veterinární služby po stránce zdravotní.
Rozprava.
K rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví promluvilo
17 řečníků, kteří pronesli řadu námětů a přání z oboru veřej-
ného zdravotnictví. Doporučována byla zejména všeobecná pod-
pora tělovýchovy, řádné organisování samaritství, konečné vy-
dání nové
farmakopoee, zlevnění výrobků Státního zdravotního
ústavu, budování infekčních nemocnic, řádné místní rozdělení
služby lékařské, zřizování oddělení pro léčení rakoviny při ve-
řejných nemocnicích a důslednější provádění zákona o potírání
pohlavních nemocí.
žádáno bylo dále zlepšení obchodního vedení Státních lázní
a jich zpřístupnění nemajetným vrstvám, přehlednější sestavo-
vání rozpočtu tohoto podniku a přezkoumání důvodů jejich pa-
sivního hospodaření.
Varováno bylo před pronájmem státních lázní a žádáno
bylo: lepší a urychlené vybudování nemocnic, realisování lékař-
ské živnostenské inspekce, řádná preventivní opatření proti
Jáchymovské nemoci, zákonná opatření pro léčebnou péči pro
nezaměstnané, urychlené budování nemocnic v Mor. Ostravě a
nové v Motole, dostatečná dotace položky na tělovýchovu.
Poukazováno bylo na zhoršení zdravotního stavu venkova,
na nedostatek řádného místního rozdělení poraden, na závady
plynoucí z vymáhání léčebného za nakažlivé nemoci, na nedo-
statečnou výši rozpočtové položky na potírání těchto nemocí,
jakož i nemocí lidových a sociálních, a péče o mládež.
62
Kapitola 18. Odpočivné a zaopatřovací platy.
Náklad na odpočivné a zaopatřovací platy státních zaměst-
nanců a pozůstalých po nich rok od roku stoupá, jednak důsled-
kem úprav pensí a platů, jednak tím, že i počet příjemců vzrůstá.
|
V roce 1925 činil podle státních závěrečných účtů náklad na |
|
|
svrchu uvedené kapitole částku ..... |
509, 559. 126 Kč, |
|
v roce 1929 již .......... |
735, 859. 015 Kč, |
|
" 1930 i s úpravou podle zákona č. 70/ |
|
|
1930 Sb. z. a n ....... |
793, 300. 000 Kč, |
|
" 1931 ............ |
886, 600. 000 Kč, |
|
" 1932 ............ |
896, 900. 000 Kč, |
|
" 1933.. .......... |
860, 000. 000 Kč, |
|
" 1934 ............ |
846. 800. 000 Kč. |
|
Částečné snížení nákladů, které se projevilo v roce 1933 |
|
|
V roce 1935 bylo preliminováno.... |
895, 018. 100 Kč, |
|
v roce 1936 počítá se s nákladem ..... |
926, 677. 500 Kč, |
|
takže zvýšení činí .......... |
31, 659. 400 Kč. |
|
Zvýšení to resultuje jednak z většího přírůstku příjemců |
|
|
Vzrůst jest však i v příjmech, které se preliminují na rok |
|
|
1936 částkou ............ |
174, 974. 500 Kč |
|
a jsou tudíž proti příjmům v roce 1935 preli- |
163, 070. 600 Kč |
|
vyšší o .............. |
11, 903. 900 Kč. |
Zvýšení to vyplývá jednak ze zvýšeného příjmu na řádných
pensijních příspěvcích v důsledku rozmnožení počtu zaměst-
nanců, jednak z většího příjmu ze zvláštního pensijního pří-
spěvku podle odst. 1 § 10 vlád. nař. č. 252/33 Sb. z. a n. v dů-
sledku časového postupu a povyšování.
58
Kapitola 19. Ministerstvo financí
ze skupiny II. § 1. Tabáková režie, § 2. Státní loterie, § 3. Státní mincovna v Kremnici,
skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u kap. 11. a 14. )
a skupina IV. Správa státního dluhu.
Rozpočtené příjmy ministerstva financí na rok 1936 preli-
minují se částkou 7. 499, 144. 800 Kč, tedy více o 12, 215. 800 Kč
než na rok 1935, kdy bylo preliminováno 7. 486, 929. 000 Kč. Roz-
počtené výdaje téhož resortu na rok 1936 činí 1. 837, 975. 200 Kč,
tedy o 246. 042. 400 Kč méně než na rok 1935, kdy byly výdaje
stanoveny na 2. 084, 017. 600 Kč.
Pan zpravodaj podrobil návrh rozpočtu ministerstva financí
všestranné kritice, rozebral jen trochu závažnější položky jeho
jak na straně výdajů, tak zvláště na straně příjmů, a konstato-
val, že rozpočet ministerstva financí byl nejen po stránce výda-
jové, ale i na straně příjmů důkladně uvážen a pečlivě zpra-
cován.
Ve všeobecné debatě velmi mnoho bylo uvažováno o rovno-
váze rozpočtu, zvláštně nadhozena byla i otázka, zda státní roz-
počet jest v rovnováze, jestliže se vezme též v úvahu skupina III.
"Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích", o níž dokonce
projeven byl názor, že není pouhou průběžnou položkou, nýbrž
Že výdaje a příjmy této skupiny patří vlastně též i do skupiny I.
K tomu sluší poznamenati, že rozpočet není pasivní, ani
bere-li se v úvahu skupina III., poněvadž příjmy z jednotlivých
daní, dávek a poplatků, na nichž participuje skupina III., jsou
preliminovány ve skupině I. jen tou částkou, která z odhadu cel-
kového příjmu vybývá po odražení částky použité k úhradě sku-
piny III. Proto sloučením skupiny I. se skupinou III. by se cel-
kové saldo výdajů a příjmů nezměnilo.
K výtce, že rozpočet není dosti přehledný, neboť má-li se
prý zjistiti, jaká je cifra státních výdajů, třeba připočísti též
skupinu II. a IV., dlužno poznamenati, že důvodem pro zavedeni
nynější struktury státního rozpočtu bylo přizpůsobení státního
rozpočtu struktuře státního hospodaření. Tato rozpočtová struk-
tura se osvědčila a rozpočet podle ní sestavený podává obraz ja-
kou měrou je zatížen národní důchod státní správou.
Spolupráce Národní ban-
ky s finanční správou za
účelem rozvoje hospodář-
ství.
Peněžnictví.
V debatě byla zdůrazňována povinnost finanční správy a
Národní banky československé pomáhati k rozvoji našeho hospo-
dářství. Ze všech opatření, která byla v poslední době učiněna
a která se připravují, jest patrno, že finanční správa spolu s Ná-
rodní bankou československou používá každé možnosti, aby při-
spěla k oživení vnitřního trhu i ke zvýšení vývozu.
Vliv reeskontního ústavu
na mobilitu peněžních
ústavů.
Podařilo se pomocí reeskontního ústavu vrátiti peněžním
ústavům mobilitu a vkladatelům a majitelům státních papírů
důvěru. Organisací bursovních zápůjček krátkodobých na lom-
bard státních papírů byla zlepšena situace na krátkodobém trhu
a bude dále posílena zavedením eskontu kuponů státních papírů.
Tato opatření mají též svůj další vliv, poněvadž působí psycho-
54
Nová, úprava úrokových
sazeb.
logicky na pokles úrokových sazeb i v dalších úsecích úvěrových
trhů. Exportu umožňuje se levný úvěr přímým eskontem ex-
portních směnek se státní zárukou. Exportérům do clearingo-
vých zemí zvýšením zálohování jejich clearingových pohledávek
dostává se rovněž účinné podpory. Také vnitřnímu obchodu do-
stane se levného úvěru přímým eskontem směnek s garancií
státní. Nová úprava úrokových sazeb přinese podstatné úlevy
dlužníkům. Další způsoby účinné podpory vývozu jsou předmě-
tem bedlivých úvah nejen zájmových organisací, ale i finanční
správy a Národní banky československé.
Zrušení moratorií.
Připravované normy na zrušení moratorií u zemědělců a
nezaměstnaných mají náležitě na zřeteli též zájem, aby dluž-
níkům dosud moratoriem chráněným byl umožněn snesitelný
přechod do nových poměrů.
Zdárný vývoj hospodářských poměrů vyžaduje ovšem, aby
první podmínka tohoto vývoje, klid a důvěra všeho obyvatel-
stva, nebyla podlamována.
Poskytování dlouhodo-
bého úvěru cedulovým
ústavem.
Od cedulového ústavu nelze však žádati opatření, která by
nutně působila inflačně, jako na př. poskytování dlouhodobého
úvěru investičního výdejem bankovek. Tato cesta, jak bylo již
opětovně prokázáno, přinesla by našemu hospodářství škody ne-
dozírné.
Vývoj hospodářský v jiných státech sleduje se velmi po-
zorně; nelze však při srovnávání našich poměrů s poměry ve
státech, kde současný vývoj je příznivější než u nás, přehlížeti,
že také předpoklady tohoto vývoje, jako bohatství státu, jeho
poloha, způsob života a povaha obyvatelstva, jakož i hospodář-
ské vztahy mezinárodní jsou namnoze od našich poměrů roz-
dílné. Jsme zejména v jiných poměrech a co do svých exportních
odběratelů máme relativně daleko více provozních prostředků
blokováno na clearingových trzích, než jiné země západní; o tyto
prostředky je ochuzen tuzemský trh. Tuto kapitálovou ztrátu
reálnou nemůže nahraditi nijaké opatření k rozšíření vnitřního
emisního oběhu.
Odprůmyslnění
obchodních bank.
Kritika našich obchodních bank v debatě směřovala též
k t. zv. odprůmyslnění bank. Podnětem k této kritice je stav,
že naše obchodní banky jsou význačnou měrou zúčastněny jak
kapitálovou účastí, tak úvěrem na řadě průmyslových podniků.
Příčinou tohoto zjevu, s nímž se setkáváme vůbec v hospodář-
ském systému středoevropském, jest ta skutečnost, že tu ne-
bylo jednotek o sobě kapitálově tak silných, jež by mohly nésti
finanční tíhu průmyslového podnikání, a tudíž tuto hospodář-
skou funkci musil převzíti velký kapitál akciových bank prame-
nící z kapitálů drobných. Tato soustava není ovšem beze stínů,
neboť nutí k umísťování krátkodobých prostředků v úvěrech
vlastní svou povahou dlouhodobých, a proto již od roku 1924,
kdy byl vydán zákon č. 239 Sb. z. a n., nese se snaha ministerstva
financí k postupnému obmezování účasti bank na společenském
kapitálu a to na provozovacím úvěru průmyslových podniků, a
další cestu této snaze razí i nový bankovní zákon č. 54/32 Sb.
z. a n. Překotné a násilné řešení této otázky nelze doporučiti,
protože jiných vydatných zdrojů průmyslového úvěru prozatím
nemáme, a mají-li býti takové žádoucí nové zdroje organicky
zdravě vybudovány, nezbývá, než vyčkati hospodářsky lepších
55
dob. Prozatím nutno se spokojiti s přípravami pro vybudování
průmyslového úvěru dlouhodobého; v tom ohledu třeba pouká-
zati zejména na vlád. nař. č. 167/1934 Sb. z. a n., kterým působ-
nost československého reeskontního a lombardního ústavu
byla rozšířena na poskytování hypotečních zápůjček průmyslo-
vým podnikům náležejícím do zájmového okruhu bank.
Drobný úvěr na Slo-
vensku.
V debatě byly zdůrazňovány též bolavé stránky drobného
úvěru na Slovensku. Jejich hlavní příčinu dlužno spatřovati
v neurovnanosti knihovních poměrů a ve lpění na starých zása-
dách dědického práva. Klíč k situaci jest tu tedy především
v náležité právní úpravě, která by odpomohla těmto nesnázím.
Pak stane se směnka na Slovensku, která takový drobný úvěr
poměrně tolik zdražuje, zbytečným dalším úvěrovým nástrojem.
Nápravu ovšem třeba hledati v reorganisaci slovenského peněž-
nictví, která musí míti cíle vymeziti funkce akciových bank
na jedné a ústavů lidového peněžnictví na straně druhé tak, aby
pěstování drobných úvěrů zůstalo vyhrazeno ústavům lidovým,
které jistě budou postupem doby s to, plně tuto potřebu krýti
vzhledem k potěšitelnému rozvoji svých vkladových obchodů.
Při zmíněné reorganisaci půjde též o to, aby řada drobných
akciových bank a některých poboček bank větších byla změněna
na úvěrní družstva.
Otázky personální.
Všeobecné záležitosti personální.
Značná pozornost byla věnována také otázkám personálním,
a to ať již jde o opatření úsporná, platební termíny, prováděcí
nařízení k platovému zákonu, platový postup a odpočivné platy.
K těmto otázkám třeba poznamenati: ponechání platových
srážek zmírněných nařízením čís. 275/1935 bylo pro zachování
rozpočtové rovnováhy naprostou nezbytností, která prozatím
nedovoluje pokračovati ve zmírnění platových srážek. Toto zmír-
nění jest vázáno na přiměřeně příznivý vývoj státních příjmů.
Průměrné snížení příjmů státním zaměstnancům bylo v debatě
odhadnuto na 25%. Při tom však byla do snížené úrovně zapo-
čítána mimořádná přirážka k dani důchodové, která jest uklá-
dána všem občanům, takže ji nelze bráti v počet při posuzování
platového postavení státních zaměstnanců. Sledujeme-li aritme-
tický průměr (vážený průměr by byl ještě příznivější), dospí-
váme k daleko menšímu snížení příjmů zaměstnanců státní
správy, státních podniků atd. Toto snížení činí asi 10%. Vezme-
me-li v úvahu, že v této době dostalo se mezitím četným zaměst-
nancům zvýšení platového vyplývajícího z časového postupu a
povýšení, pak bychom spíše konečně došli k výsledku, že jejich
platy zůstaly přibližně na stejné úrovni, a že se jim pouze
nedostalo zvýšení, které by za normálních okolností přišlo
v úvahu. Odklad výplatního termínu není dnes již pro zaměst-
nance obět po stránce finanční. Je to spíše otázka psychologická,
tkvící v nepohodlném přizpůsobení se tomuto novému termínu
ve všech hospodářských počinech.
Pokud jde o prováděcí nařízení k platovému zákonu, byla
již většina vydána. Vydána nejsou ta nařízení, jimž se staví
v cestu v přítomné době těžko překročitelné obtíže tím, že by
stát přejímal nové trvalé závazky, kterým by později, jak v dů-
sledku těchto závazků rozpočet personální vzrůstá, musil opět
čeliti více méně nepříjemnými opatřeními.
56
Ve věci platové soustavy bylo doporučeno zavésti vyšší pří-
jem v dobách, kdy zaměstnanec zakládá rodinu a vychovává děti.
Toto období však není u všech zaměstnanců stejné a dalo by se
těžko zachytiti určitou soustavou, leč za cenu vážných nesrovna-
lostí mezi jednotlivými zaměstnanci, ke kterým došlo při prak-
tické aplikaci této zásady alimentační soustavou platovou v le-
tech 1919-1925. Zkušenosti z těchto let byly základem pro jednu
ze stěžejních zásad platového zákona, který vychází z hodnocení
služby a snaží se kvalitě těchto služeb přizpůsobiti plat. Platový
zákon s výchovným, přídavky na děti a doplňovacími přídavky
ženatých šel ostatně jakousi střední cestou. Také progrese pla-
tových srážek a jiných ustanovení úsporných v oboru personál-
ním znamenala další ústupek myšlence alimentační. Ostatně již
nyní lze pozorovati nepříznivý důsledek v tom směru, že se leckdy
zaměstnanec vyhýbá převzíti výše honorovaný úkol, poněvadž
odstupňování honoráře není v důsledku nivelisačních hledisek
úměrné zvýšenému úkolu, který se mu ukládá. Při tom je velmi
těžko určiti dobu největší potřebnosti. Má-li státní zaměstnanec
rodinu, vyžaduje náklad na děti, jejich studium a zakládání exis-
tence největších obětí zpravidla v době, kdy zaměstnanec dosa-
huje nejvyšších pro něho dosažitelných mezd a tím i nejvyšších
příjmů.
Úsilí provésti již nyní t. zv. čtvrtou etapu staropensistů, je
mařeno až dosud stejnými okolnostmi, které nedovolují bohužel
pokračovati ve zmírňování úsporných opatření personálních.
Vláda věnuje však této otázce svoji pozornost a bude se jistě
v dohledné době zabývati řešením této otázky se zřetelem na
vývoj státních příjmů.
Otázku lepší budoucnosti státních zaměstnanců nutno spa-
třovati jen v přebudování státního aparátu, který by zaručoval
obstarávání veřejné služby s menším nákladem, tedy s počtem
personálu, který by odpovídal nutné potřebě za předpokladu řád-
ného využití jejich pracovních sil. To je otázka i prospěchu ce-
lého národního hospodářství, interesovaného na zmírnění veřej-
ných břemen. Právě pro tento zájem jest zvyšování počtu za-
městnanců, i když jest odůvodňováno snahou o zmírnění neza-
městnanosti, hospodářsky neodůvodněno, poněvadž snižuje sou-
časně možnosti soukromého podnikání. Zvýšené tempo v pensio-
nování státních zaměstnanců za krise, kteří by však ihned byli
nahrazováni novými silami, zmenšuje nutně možnosti zlepšení
materielních poměrů zaměstnanců do budoucnosti.
Nová úprava zákona
o přímých daních: Stabi-
lisační bilance.
Statni příjmy vůbec a daně a dávky specielně.
V debatě bylo věnováno velmi mnoho pozornosti reformě
zákona o přímých daních s hlediska stabilisačních bilancí, i zda-
ňování družstev, a s hlediska daňového úniku u rodinných akcio-
vých společností. Ministerstvo financí předložilo již ministerské
radě k schválení a dalšímu ústavnímu projednání návrh zákona,
jímž se mění zákon o stabilisačních bilancích. Účelem této nove-
lisace je postihnouti daňové nadměrné výhody z tohoto zákona
plynoucí.
Snahám obcházeti ke škodě státní pokladny platná zákonná
ustanovení o zdaňování odměn společenských orgánů (tedy též
výkonných výborů) čelí navrhovaná novelisace § 79, lit. h) zá-
kona o přímých daních.