7
kony naší republiky a neprodleně se postarati
o provedení pozemkové reformy v celém jejím
rozsahu a bez výjimek?
V P r a z e, dne 18. listopadu 1935.
Dr Fencik,
Chmelík, Holeček, Špaček, Kut, Knebort, Zvo-
niček, Gajda, dr inž. Toušek, inž. Protuš, dr Bran-
žovský, dr Štůla, dr Dominik, Trnka, inž. Schwarz,
Jan Sedláček, Ježek, Ivák, dr Novotný, Smetánka,
dr Rašín.
vystěhovalcům, byly dány Podkarpatské Rusi a
ruští vystěhovalci (bývalí vojíni) získali by mož-
nost nalézti u nás službu?
V Praze, dne 18. listopadu 1936.
Dr Fencik,
Chmelík, Holeček, Trnka, Kut, Knebort, dr Bran-
žovský, dr inž. Toušek, dr Rašín, Gajda, špaček,
Zvoníček, Smetánka, dr Novotný, Ivák, inž. Protuš,
dr Štůla, dr Dominik, Jan Sedláček, inž. Schwarz,
Ježek.
141/XI (překlad).
Interpelace
poslance dr Š. A. Fencika
předsedovi vlády
o ruských vystěhovalcích.
1. Karpatští Rusové jsou větví ruského národa,
odtrženou od něho dějinami. Karpatští Rusové pro-
kázali, že patří k ruskému národu, nejen projevem
nejlepších našich lidí v minulém století, nýbrž
i skutečným spojením s ruskou osvětou.
2. Revoluce, která propukla v Rusku v r. 1917,
byla příčinou, že část Rusů byla nucena vystěho-
vati se z Ruska a hledati útulku ve všech koutech
země. Jistá část ruských vystěhovalou účastnila se
boje za osvobození Slovanstva, neboť bojovala ve
vojsku Brusilova a Kornilova.
3. I v naší republice našla útulek značná část
ruských vystěhovalců. četní dostávali a dostávají
ještě hmotnou a mravní podporu od československé
veřejnosti a také od vlády.
4. Ruští vystěhovalci vůbec a intelektuálové,
specialisté v rozličných odvětvích věd zvláště,
mohli by nyní prokazovati nesmírnou službu ná-
rodnímu, kulturnímu a hospodářskému obrození
naší země, kdyby se jim poskytla možnost žíti
a pracovati mezi našim lidem a v naší zemi.
5. Z příčin, jichž nemůžeme pochopiti, posky-
tuje se ruským vystěhovalcům možnost žíti ve
všech částech republiky, kde nežije ruské obyva-
telstvo jako celek. Podkarpatská Rus se chrání
před ruskými vystěhovalci. Ruské školy pro děti
vystěhovalců se zřídily mezi Čechy a Němci, ale
nebylo možno zříditi takové školy na území obýva-
ném ruským, obyvatelstvem.
I. Nepovažuje pan předseda vlády za možné
poskytnouti ruským vystěhovalcům v našem slo-
vanském státě všechna práva, která jim poskytla
Jugoslávie a Francie: a) poskytnouti jim právo
na svobodnou práci, b) aspoň té části ruských vy-
stěhovalců, která bojovala v ruském vojsku za svě-
tové války?
II. Nedomnívá se pan předseda vlády, že by
bylo nejlepším využitím sil ruských vystěhovalců
a ulehčením pro státní rozpočet, pokud jde o ruské
vystěhovalce, kdyby peníze, poskytované ruským
141/XII (překlad).
Interpelace
poslance dr Š. A. Fencika
předsedovi vlády
o vybudování vesnic zničených za války a
o pomoci válečným poškozencům.
1. část válečných operací v minulé světové
válce děla se na území Podkarpatské Rusi a vý-
chodního Slovenska. Tamtudy nejen procházela
vojska válčících států, nýbrž docházelo i k bitvám
trvajícím delší dobu.
2. Bitvami v oblastech Podkarpatské Rusi
a východního Slovenska (prešovské Rusi) utrpělo
obyvatelstvo těchto oblastí: vojska prováděla re-
kvisice, požáry a bitvy zničily hospodářské bu-
dovy, obytné budovy a mosty.
3. Nejvíce utrpěli ti, kdož podle vládního na-
řízení ze dne 21. května 1920, č. 366 Sb. z. a n.
podali včas a příslušným místům seznamy škod,
způsobených vedením války. Než dosud tyto škody
nahrazeny nebyly.
I. Ví předseda vlády, že krajiny zničené válkou
nebyly do dneška obnoveny a že škody, které oby-
vatelstvo utrpělo válkou, nebyly nahrazeny (v do-
statečné míre) ?
II. Domnívá se předseda vlády, že nejchudší
část republiky, Podkarpatská Rus, v zájmu obno-
vení hospodářství pro blaho celé republiky má do-
stati aspoň částečnou náhradu toho, oč žádá?
V Praze, dne 18. listopadu 1935.
Dr. Fencik,
Chmelík, Špaček, Holeček, Kut, Zvoníček, dr Rašín,
Smetánka, Gajda, Knebort, dr. Štůla, dr. Dominik,
Trnka, inž. Schwarz, Jan Sedláček, inž. Protuš,
Ivák, dr. Branžovský, dr. inž. Toušek, dr. Novotný,
Ježek.
8
141/XIII (překlad).
Interpelace
poslance dr. š. A. Fencika
předsedovi vlády
o novinářství.
1. Ve veřejném životě má tisk podstatný úkol.
Na Podkarpatské Rusi z nepochopitelných příčin
nacházejí u vlády podporu a ochranu jen židovsko-
maďarské noviny a deníky, zatím co ruské novi-
nářství jest vydáno všanc libovůli nebo správa naší
země jeho vývoj pod rozličnými záminkami ve sku-
tečnosti zdržuje.
2. V době, kdy pražská vláda i zemský úřad
poskytuje židovsko-maďarským a českým novinám
všemožnou hmotnou a mravní podporu, ruský ne-
závislý tisk se pronásleduje pod rozličnými zámin-
kami a dokonce zastavuje. ("Náš Karpatorusskij
Golos", "Russkij Věstník". )
3. Karpatoruští novináři, nepatřící k žádné
straně a organisovaní ve Svazu karpatoruských
novinářů, nemají ani tolik práv, kolík jich mají
novináři židovsko-maďarští nebo němečtí.
4. Zemská vláda v Užhorodě chrání a inspiruje
jen agrární a stranické osobní deníky, psané česky,
maďarsky, ukrajinsky, z ruských novin patří k pri-
vilegovaným jen "Russkij Narodnyj Goloe" a "Ze-
mlědělskaja Politika", před jinými nezávislými rus-
kými novinami a časopisy jsou dveře zemského
úřadu neprodyšně uzavřeny. ("Karpatskij svět". )
I. Ví pan předseda vlády, že užhorodský zem-
ský úřad vydává ohromné částky ze státních peněz
na vydržování židovsko-maďarského tisku a že
těmito penězi zemský úřad působí proti vývoji
ruského nezávislého tisku a ruského novinářství?
II. Co hodlá pan předseda vlády učiniti, aby
napravil tyto nenormální poměry na Podkarpatské
Rusi a podporoval úsilí karpatoruského obyvatel-
stva, aby se odpoutalo od odnárodňujících tendencí
rozličných maďarsko-židovských novin a deníků ?
V Praze, dne 18. listopadu 1935.
Dr. Fencik,
Chmelik, Zvoniček, Kut, Holeček, Špaček, Gajda,
Knebort, dr inž. Toušek, dr. Dominik, dr. Rašín,
mž. Schwarz, Ježek, Jan Sedláček, Ivák, inž.
Protuš, dr. Branžovský, dr. Novotný, Smetánka,
dr.
Štůla, Trnka.
141/XIV (překlad).
Interpelace
poslance dr. š. A. Fencika
předsedovi vlády
o hymně.
Podkarpatská Rus se před 16 lety pro vše-
obecné slovanské zájmy úplné dobrovolně připojila
k Československu a podle smlouvy a příslušných
kapitol ústavní listiny jest autonomní částí re-
publiky.
Jako taková musí Podkarpatská Rus plniti
(a plní) všechny povinnosti vyplývající z tohoto
poměru, a má rovněž užívati všech práv, která jí
byla poskytnuta. Samospráva nebyla dosud pro-
vedena.
Ruský lid pod Karpaty v době nejvyššího ná-
rodního nadšení složil četné vlastenecké písně,
z nichž se jedna považuje za posvátnou výzvu,
stala se hymnou a jako taková se považovala
dlouhá léta za část státní hymny.
Než příslušný karpatoruský sněm zavede tuto
hymnu jako povinnou, český národ a vláda v zájmu
vážnosti a solidarity s ruským národem, který
s ním spojil svůj osud, musí uznati tuto hymnu za
třetí část všeobecné československé hymny a na-
vrátiti jí její dřívější práva. V této otázce není
dosud stejné mínění a naše hymna se buď hraje
nebo vynechává.
I. Ví předseda vlády, že se uráží ruská část
obyvatelstva republiky, když se jeho hymna na
slavnostech nehraje?
II. Přeje si předseda vlády důstojně ctíti práva
ruského národa, opírající se o ústavu a jeho ná-
rodní hrdost?
III. Zamýšlí předseda vlády, než bude vydán
příslušný zákon, vydati dočasné nařízení, že se
karpatoruská hymna má hráti se všeobecnou státní
hymnou jako její třetí část?
V Praze, dne 18. listopadu 1935.
Dr. Fencik,
Holeček, špaček, Kut, Zvoniček, dr. Dominik, dr.
Rašín, inž. Schwarz, Chmelik, Trnka, Jan Sedláček,
dr. inž. Toušek, dr. Branžovský, dr. Stůla, Smetánka,
Ivák, inž. Protuš, Gajda, Knebort, Ježek, dr. No-
votný.
141/XV (překlad).
Interpelace
poslance dr. š. A. Fencika
předsedovi vlády
o poslaneckých a senátorských mandátech.
1. Základní demokratická zásada spravovati
stát projevuje se v tom, že obyvatelstvo bére ve
správě účast volenými zástupci. Proto se občas
konají volby zástupců do poslanecké sněmovny
a senátu, jichž se účastní všichni oprávnění oby-
vatelé.
2. Naše republika se skládá ze tří základních
skupin obyvatelstva a ze tří národností: Čechů,
Slováků a karpatských Rusů. Mělo by se považo-
vati za spravedlivé a srovnávající se s požadavky
9
pravé demokracie, aby všechny částí obyvatelstva
byly ve vyšších orgánech správy zastoupeny po-
měrně.
3. Volby letošní stejně Jako dřívější ukazují,
že zatím co pro volbu jednoho poslance je zapotřebí
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a na Slovensku
průměrně (a zaokrouhleně) 26. 000 až 29. 000 vo-
ličských hlasů, zvyšuje se toto číslo pro Podkar-
patskou Rus skoro na 36. 000. Zatím co se ve zmí-
něných zemích volí do senátu zástupce průměrně
48. 600 hlasy, na Podkarpatské Rusi je zapotřebí
k jeho zvolení skoro 55. 000 hlasů.
4. Z toho všeho je zřejmo, že se Podkarpatská
Rus účastní správy nepoměrně menším procentem,
neboť má 9 poslanců ve sněmovně a 5 senátorů
v senáte, čímž jest porušena jedna ze zásad demo-
kratického řádu - rovnost.
Považujeme za nutné dodati, že při posledních
volbách do sněmovny bylo odevzdáno úhrnem
349. 743 hlasů. Z nich uznáno za platné jen 309. 990
hlasů. To znamená 40. 000 hlasů neplatných. Na
jeden mandát bylo zapotřebí 34. 443 hlasů. V zemi,
kde jest větší populace, volební číslo skutečné
vzrůstá.
I. Ví předseda vlády, že Podkarpatská Rus jest
v nerovném poměru k ostatním zemím republiky,
pokud jde o právo účasti podle počtu voličů?
II. Hodlá předseda vlády dosíci toho, aby Pod-
karpatská Rus byla ve vyšších orgánech republiky
zastoupena poměrně stejným číslem svých zá-
stupců ?
III. Hodlá předseda vlády připraviti návrh zá-
kona, podle kterého dostane Podkarpatská Rus
v poslanecké sněmovně 12 a v senátě 7 mandátů,
čímž bude zachována demokratická zásada rov-
nosti?
V Praze, dne 18. listopadu 1935.
Dr. Fencik,
Chmelík, dr. Rašín, Holeček, Špaček, Kut, dr. inž.
Toušek, inž. Schwarz, Zvoníček, dr. Branžovský, dr.
Novotný, dr. Dominik, Trnka, dr. Štůla, Smetánka,
inž. Protuš, Gajda, Ježek, Ivák, Knebort, Jan
Sedláček.
beadványokat elfogadni és azok elintézését nem-
csak az állam nyelvén, hanem azon a nyelven is
kiadni, amelyen a beadvány szól. Ugyanezen kor-
mányrendelet 27. cikkének 2. pontja előírja, hogy
ha a nyilvánkönyvbe való bejegyzés iránti kérvényt
a kisebbségi nyelvhez tartozó a kisebbség nyelvén
terjeszti elő, úgy a bejegyzés az államnyelven
kivül a kisebbségi nyelven is eszközlendő. A 29.
cikk intézkedése szerint a bejegyzés foganatosítá-
sát tanúsító záradékot az okiratra a beadvány
nyelvén kell rávezetni.
A feledi - feledincei járásbíróság területén
a magyar nemzeti kisebbséghez tartozók száma a
járás összlakosságának 77. 88 százalékát teszi ki.
Tehát e járásban a magyarság van túlnyomó több-
ségben. Ennek ellenére a feledi járásbíróság idézé-
seket, végzéseket, Ítéleteket tisztán az állam
nyelvén ad ki, a telekkönyveket tisztán az állam
nyelvén vezeti s a bejegyzés foganatosítását tanu-
sító záradékot sem vezeti az okiratra magyar
nyelven - noha a kérvények magyar nyelven
lettek előterjesztve.
Miután a feledi járásbíróságnak ez az eljárása
nyilván ellentétben áll az fentjelzett s idézett
kormányrendelet intézkedéseivel s így határozottan
sérti az érvényben levő törvényes intézkedéseket
és miután sajnos, több magyar többségű járásban
ugyanilyen helyzet van, ezért alulírottak kérdezik
az igazságügyi miniszter úrtól:
1. Van-e tudomása arról, hogy a feledi járás-
bíróság semmibeveszi a nyelvrendeletnek a kisebb-
ségi nyelv használatára vonatkozó intézkedéseit T
2. Hajlandó-e intézkedni, hogy a feledi járás--
bíróság a törvénynek a nemzeti kisebbségek
jogaira vonatkozó intézkedéseit a legnagyobb
pontosaággal tartsa be fi az idézéseket, ítéleteket,
végzéseket, bejegyzéseket s az összes kiadmányo-
kat a magyar nemzeti kisebbséghez tartozóknak
magyar nyelven adja ki?
Prága, 1935. november 14.
Jaross,
dr Holota, Szentiványi, Jobst, Kundt, dr Hodina,
Gruber, Hollube, Axmann, Nemetz, Liebl, Illing,
Esterházy, dr Porubszky, A. Nitsch, dr Korláth,
dr Szüllő, Petrásek, Sandner, Sogl, Birke.
Původní znění ad 141/IV.
Interpelláció
beadja Jaross Andor képviselő
az igazságügyi miniszter úrhoz
a magyar kisebbségi nyelv használatának
joga tárgyában.
Az 1926. évi 17. számú kormányrendelet 19.
cikkének 1. pontja úgy intézkedik, hogy azokban
a járásokban, ahol valamely nemzeti kisebbség
20 százalékot meghalad, a bíróságoknak, hivatalok-
nak és hatósági közegeknek kötelességük az illető
nyelvi kisebbséghez, tartozók nyelvén, készült
Рůvodní znění ad 141/VП.
Интерпелляция
депутата Д-ра С. А. Фенцика
Председателю Совета Министровъ
объ учебникахъ.
I. Русский литературный языкъ огь Х1Г-
вЪка и до переворота былъ традицией-
нымъ литературнымъ языкомъ русскихb,
населявшихъ Карпаты. Посл-Ь нашего
присоединешя къ Чехословакии у насъ