11

Vedoucí znojemské místní skupiny uvedeného
svazu, N. Forman, porušil tím zákon č. 309/1921
Sb. z. a n. (zákon o útisku).

XVIII.

Alois Kitzmann, tesař ve Dvorech 52, jest členem
"Německého svazu stavebních dělníků se sídlem
v Liberci".

Když se dne 13. května 1935 dostavil do sekreta-
riátu tohoto svazu v Karlových Varech, dům
"Graphia", ve věci své podpory, řekl mu tam v za-
stoupení sekretáře jistý pan Jäckl z Aše: "Jelikož
jste činovníkem Sudetsko německé vlastenecké
fronty, nedostanete již žádnou podporu. "

Na odpověď Aloise Kitzmanna, zda-li odborová
organisace má co dělat s politikou, řekl pan Jäckl,
že odborovou organisaci vytvořili sociální demo-
kraté a že tedy má velmi mnoho co dělati s politi-
kou. Jest tedy nucen lidem, kteří jsou v protivných
Stranách, odepříti podporu. Tím pan Jäckl porušil
zákony,

XIX.

Julius Schimmelmann, dělník z Liberce L, byl
členem "Jednotného svazu dřevařských dělníků
v ČSR se sídlem v Praze" a dostal dne 17. května
1935 od tohoto svazu tento dopis: 

"Podepsaní činovníci oznamují tímto, že podle
usnesení schůze předsednictva ze dne 15. května
1935 jste vyloučen z našeho svazu. Odůvodněni:
Účast na činnostech Henleinovy skupiny, které
směřují proti našemu svazu (§ 4, odst. 5 a § 6,
odst. 3, lit. a stanov svazu). Potvrďte vlastnoruč-
ním podpisem, že jste tento dopis dostal a víte, co
obsahuje. "

Toto vyloučení jest naprosto nezákonné, poně-
vadž odporuje spolkovému zákonu ze dne 15 listo-
padu 1867, č. 134 ř. z., zákonu č. 267/1921 Sb. z.
a n. a zákonu č. 309/1921 (zákonu o útisku).

XX.

Augustin Theer, textilní dělník z Vernéřovic,
pošta Brezová-Bohdašín, dostal dne 14. června 1935
od broumovské ústřední skupiny "Unie textilních
dělníků pro československé státní území se sídlem
v Liberci" tento dopis:

"Na návrh představenstva ústřední skupiny,
které šetřením zjistilo, že jste poslední dobou ně-
kolikrát činil a rozšiřoval neodůvodněná a neprav-
divá obvinění proti členům dělnického závodního
výboru firmy B. Schrolla syn v Meziměstí, která
mohou podlomiti vážnost a důvěru těchto činovníků
našeho svazu vůči členstvu, vedení svazu potvrdilo
s okamžitou platností Vaše vyloučení z "Unie
textilních dělníků".

Ztrácíte tedy dnem doručení tohoto rozhodnutí
všechna práva proti Unii textilních dělníků a nejste
již jejím členem. Předložíte-li nebo odevzdáte-li
svou členskou knížku, můžete si v sekretariátě naší
ústřední skupiny v Broumově, Mittelsand 6, vy-
brati potvrzení o zaplacených příspěvcích a obdrže-
ných podporách.

Dále se můžete proti vyloučení ze Svazu do 14
dnů od doručení tohoto rozhodnutí písemně odvo-
lati ke sjezdu Unie jako nejvyšší stolice svazu, ale
toto odvolání nemá odkládacího účinku. O tom se
uvědomujete, "

Výčitka, že jmenovaný činil a rozšiřoval neodů-
vodněná a nepravdivá obvinění proti členům děl-
nického závodního výboru firmy B. Schrolla syn
v Meziměstí, jest naprosto nesprávná, poněvadž
jmenovaný nikdy nic takového neprohlašoval. Vy-
loučenému nebylo ani umožněno se ospravedlniti.
Jest prokázáno, že byl vyloučen ze svazu jen proto,
poněvadž jest členem Sudetsko německé strany,
předseda Konrád Henlein. Vyloučení odporuje tedy
zákonu.

XXI.

Marie Jenkeová, dělnice z Vernéřovic, pošta Bře-
zová-Bohďašín, dostala dne 14. června 1935 od
broumovské ústřední skupiny "Unie textilních děl-
níků pro československé státní území se sídlem
v Liberci" tento dopis:

"Podle šetření a oznámení spolehlivých svědků
bylo zjištěno, že jste se poslední dobou propůjčila
k tomu, abyste proti členům našeho svazu, přede-
vším však proti členům dělnického výboru firmy B.
Schrolla syn v Meziměstí, činila neodůvodněná a
na cti ubližující, ale přes to nepravdivá obvinění,
která jsou schopna podlomiti vážnost a důvěru
těchto našich důvěrníků u členstva.

Představenstvo ústřední skupiny se tedy ve své
poslední schůzi jednomyslně usneslo navrhnouti
svazovému vedení, aby proti Vám zahájilo vylučo-
vací řízení. Této žádosti vyhovělo předsednictvo
svazu dopisem ze. dne 13. června 1935 a nařídilo
nám, abychom Vám oznámili, že pro chování poško-
zující svaz byla jste s okamžitou platností vylou-
čena z Unie textilních dělníků. .....".

V tomto případě se věci mají úplně stejně jako 
v předcházejícím. Vyloučení odporuje tedy zákonu.

XXII.

Josef Jenke, dělník z Vernéřovic, pošta Brezová-
Bohdašín, doptal dne 14. června 1935 od "Unie
textilních dělníků pro československé státní území
se sídlem v Liberci" tento dopis:

"Oznamujeme Vám, že se poslední schůze před-
stavenstva ústřední skupiny jednomyslně usnesla
navrhnouti svazovému vedení Unie textilních děl-
níků v Liberci, abyste byl z Unie vyloučen, poně-
vadž bylo zjištěno, že jste poslední dobou několi-
krát nepravdivě a bez důvodu obvinil členy závod-
ního výboru firmy B. Schrolla syn v Meziměstí,
tedy činovníky Unie, což může podlomiti jejich váž-
nost a důvěru u členstva a zničiti shodu mezi zá-
vodním výborem á členstvem.

Vedení svazu vyrozumělo nás dopisem ze dne 13.
června 1935, že návrhu na vyloučení bylo vyhověno.
Tím se ruší veškerá práva s okamžitou plat-
ností.

Výtky vznesené proti jmenovanému nejsou odů-
vodněny. I zde byl vyloučen jen proto, že jest čle-
nem Sudetsko německé strany a proto vyloučení
odporuje zákonu.

XXIII.

Alois Heinzl, dělník v továrně na porculán v Hor-
ním Slavkově, č. 140, jest od 13. dubna 1931 členem
"Svazu sklářských a keramických dělníků a dělnic
v ČSR se sídlem v Teplicích-Šanově, Wattová ulice
1859" a až do 25. týdnu roku 1935 vždy řádně pla-
til své příspěvky.

---

12

Dne 29. června 1935 mu však hornoslavkovská
místní skupina tohoto svazu odepřela vyplatiti pod-
poru, a to podle dopisu (ze dne 25. června 1935)
zaslaného jí vedením svazu, ve kterém se jí ozna-
muje, že jmenovaný jest povoláním krejčí a nyní
vykonává toto zaměstnání, a proto patří do jiné
skupiny povolání.

Proti tomu dlužno namítnouti; je sice pravda, že
jmenovaný jest povoláním krejčí; ale tohoto povo-
lání nevykonává již ode dne 13. dubna 1931, kdy
vstoupil do Svazu sklářských a keramických děl-
níků, nýbrž byl zaměstnán jako dělník v Perschově
továrně na porculán v Lokti, dokud zaměstnání ne-
ztratil. Ani nyní nevykonává svého krejčovského
řemesla, nepatří tedy do skupiny oděvních dělníků,
nýbrž stejně jako dříve do skupiny dělníků sklář-
ských a keramických. Podpora byla mu tedy odňata
bez důvodů a proti zákonu.

Poněvadž jmenovanému výše zmíněný svaz již
několikrát oznámil, aby se dal přece podporovati
Henleinem, máme naléhavé podezření, že Svaz
sklářských a keramických dělníků porušiv zákony
č. 267/1921 a č. 309/1921 Sb. z. a n., odňal jmeno-
vanému podporu v nezaměstnanosti jen proto, že
jest členem Sudetsko-německé strany, předseda
Konrád Henlein.

XXIV.

Jan Hornbauer, dělník z Brenndorfu č. 6
u Chebu, jest od 1. dubna 1935 členem "Meziná-
rodního svazu kovodělníků se sídlem v Chomu-
tově" a dostal členské číslo 150. 285. Nebylo mu
však až dosud možno zaplatiti své příspěvky, a to
proto:

Již několikrát se dostavil k náměstku poklad-
níka uvedeného svazu v Brenndorfu u Chebu, Jo-
sefu Endlerovi, aby zaplatil příspěvky. Nikdy ho
však nezastihl doma. Dával se prostě zapříti. Asi
před 14 dny ho konečně potkal. Jan Hornbauer
tázal se pokladníkova náměstka Endlera, kdy
bude moci konečně zaplatiti příspěvky a ten mu
odpověděl: "Nemám příspěvkové známky. Obraťte
se na hlavního pokladníka. " Hlavní pokladník
Antonín Bässler. správce konsumu v Novém Kos-
tele, stále však prohlašoval, že nemá známek a že
známky lze dostati jen u jeho náměstka. Když se
jmenovaný znovu obrátil na pokladníkova náměst-
ka Endlera z Brenndorfu a chtěl mu zaplatiti pří-
spěvky, řekl mu tento, že nemá příspěvkových
známek a že proto nemůže přijmouti příspěvku
placeného do odborové organisace.

Mimo to prohlásil náměstek pokladníka Josef
Endler v poslední době několikrát, že nechodí vy-
bírati příspěvky ke členům odborové organisace,
kteří patří k vlastenecké frontě (Sudetsko-ně-
mecká strana, předseda Konrád Henlein). Že tyto
projevy jsou pravdivé, mohou potvrditi 4 svěd-
kové.

Dále svaz vůbec neoznamuje Janu Hornbaue-
rovi co pořádá (členské schůze).

To dokazuje, že chtějí, aby se jmenovaný dostal
do rozporu se stanovami, aby tak získali důvod
pro jeho vyloučení z odborové organisace, tím
spíše, že jest členem Sudetsko-německé strany,
předseda Konrád Henlein.

XXV.

Marie Pichlová z Doubí č. 24 u Karlových Varů
jest členem "Svazu sklářských a keramických děl-

níků a dělnic v ČSR se sídlem v Teplicích-Šanově,
Wattová ulice 1859", platebna Doubí, členské čís.
70. 187. Od této odborové organisace dostávala
podporu v nezaměstnanosti až do 7. ledna 1935.
Při poslední výplatě podpory tázala, se Antonína
Moissla, vedoucího platebnu zmíněného svazu
v Doubí, má-li dále platiti příspěvky až do dne
nápadu druhé podpory, která jí podle zákona pří-
sluší po dalších 6 měsících. Pan Moissl odpověděl
před svědky, že toho není zapotřebí, nýbrž že pří-
spěvky mohou býti sraženy při první výplatě pod-
pory. Dále se při tom konstatuje, že jmenovaná
byla by bývala ochotna dále pravidelně platiti pří-
spěvky a neplatila je jen pro právě uvedenou in-
formaci vedoucího platebny Antonína Moissla. On
také nikdy k ní nepřišel vybírati příspěvky a ni-
kdy ji o ně neupomínal, což přece by byla jeho
povinnost podle zákona. Když však jmenovaná
v polovici května přišla k panu Antonínu Moiss-
lovi, aby zaplatila příspěvky a dostala nutné ná-
vrhy na udělení podpory, bylo jí tam oznámeno,
že pro změnu příslušných předpisů zákona její
nárok na podporu musí býti zamítnut, poněvadž
již přes dva měsíce neplatí příspěvků. Jmenovaná
obrátila se potom svým dopisem ze dne 5. června
1935 na představenstvo uvedeného svazu a v tom-
to dopise velmi přesně vylíčila celý stav věci a
žádala, aby jí byly zaslány příspěvkové známky,
když již dne 3. června 1935 zaslala poštovní pou-
kázkou na adresu svazového představenstva
v Teplicích-Šanově 107 Kč, které za ně měla za-
platiti, poněvadž vedoucí platebny tohoto svazu
v Doubí odmítl přijmouti tyto peníze.

Nato dostala jmenovaná dne 17. června 1935 od
představenstva svazu tuto odpověď:

"Odpovídajíce na Váš dopis ze dne 5. července
1935 o placení Vašich příspěvků oznamujeme Vám,
že představenstvo nemůže bohužel vyhověti Va-
šemu přání a zaslati Vám příspěvkové známky.
Každý člen jest povinen platiti běžné příspěvky.
Podle ustanovení zákona o státním příspěvku
k podpoře nezaměstnaných podle pontského sys-
tému a podle ustanovení našeho jednacího řádu
ztrácí člen svá práva, když přes 4 týdny neplatí
příspěvků. Pokladník místní skupiny v Doubí ne-
měl práva odmítnouti peníze na zaplacení pří-
spěvků, nýbrž má se přesně říditi pokyny před-
stavenstva svazu. Dosud jsme nemohli konstato-
vati, měla-li se věc tak, jak nám oznamujete, ale
to zůstává bez významu, poněvadž podle ustano-
vení zákona nesmíme vůbec již přijímati pří-
spěvky. Zůstává Vám ovšem vyhrazeno podati ža-
lobu smírčímu soudu svazu a úřadům. Poštovní
poukázkou Vám dnes zase vracíme 107 Kč.

Za Svaz K. Tauer v. r. "

Stanovisko představenstva výše uvedeného sva-
zu k této věci v jeho dopise právě doslovně uve-
dené odporuje zákonu, neboť čl. III, odst. 6,
vládní vyhlášky ze dne 26. ledna 1934, č. 39 Sb. z.
a n., kterou se upravují zásady podpůrných pra-
videl podle vládního nařízení ze dne 29. července
1933, č. 161 Sb. z. a n., o přechodné úpravě stát-
ního příplatku k podpoře nezaměstnaných, ustano-
vuje:

"Uchází-li se o podporu v nezaměstnanosti člen,
který, ač byl v pracovním (služebním) poměru,
dluží více než 6 týdenních členských příspěvků (dva
měsíční příspěvky), musí si dlužné příspěvky do-
platiti. Podpora mu může býti přiznána teprve

---

13

po uplynuti tolika týdnů (měsíců) ode dne doplacení
dlužných příspěvků, za kolik příspěvky dluhoval,
nikoliv však za dobu předchozí (zpětně). "

Představenstvo tohoto svazu nemělo práva za-
mítnouti přijetí 107 Kč, které mu dne 3. června
1935 jmenovaná zaplatila jako dlužné příspěvky
a jmenovaná má nárok na vyplácení podpory po
uplynutí tolika týdnů ode dne doplacení dlužných
příspěvků (3. června), za kolik byla příspěvky
dlužná.

Jmenovaná zaslala tedy představenstvu uvede-
ného svazu nový dopis, ve kterém je upozornila
na předpisy zákona a žádala, aby jí do 8 dnů
jmenovalo místo, kde by mohla zaplatit své pří-
spěvky. Mimo to žádala, aby jí byly poslány sta-
novy, jednací a podpůrný řád a řádný výměr s po-
učením o opravných prostředcích.

Na tento dopis jmenovaná nedostala do dneška
odpovědi. Postup představenstva Svazu sklář-
ských a keramických dělníků se sídlem v Tepli-
cích-Šanově a správce platebny tohoto svazu
v Doubí, Antonína Moissla, odporuje zákonu a
jmenovaná Marie Pichlová z Doubí č. 24 u Kar-
lových Varů trpí tím značnou hospodářskou škodu.
Dlužno velice podezřívati, že jmenovaná byla a
jest vystavena tomuto týráni odborové organisace
jen proto, že jest členem Sudetsko-německé stra-
ny, předseda Konrád Henlein, že tedy zde byl
hrubě porušen zákon ze dne 15. listopadu 1867,
č. 134 ř. z., zákon č. 267/1921 Sb. z. a n., a zákon
o útisku č. 309/1921 Sb. z. a n.

XXVI.

Albín Beck, dělník v továrně na porculán
v Chodově č. 348, Vilém Füssl, horník v Chodově
č. 183 a Alfréd Markgraf, úředník v Chodově č.
449 jsou členy chodovské místní skupiny "Prů-
myslového svazu lučebního, sklářského a keramic-
kého dělnictva v Praze".

Dne 7. června 1935 konala se v Chodově schůze
této místní skupiny, kterou řídil předseda Antonín
Schmirler. Na tuto schůzi byli pozváni výše uve-
dení a také na ní byli.

Krátce potom, když tři jmenovaní vstoupili do
síně, kde se schůze konala, povstal jeden účastník
schůze, jménem Götz, a prohlásil, že ve schůzi je
někdo, kdo nosí odznak Sudetsko-německé vlaste-
necké fronty a vyzval ho, aby odznak sňal nebo
ihned místnost opustil.

Této výzvě předseda nikterak neodporoval. Pro
hrozivé chování Götzovo a několika jiných účast-
níků viděli výše jmenovaní, že jsou nuceni odznaky
sejmouti.

Poté promluvil tajemník odborové organisace
Jelinek z Prahy, a ve své řeči se zabýval politic-
kými otázkami a vyvozoval, že třídně uvědomělý
dělník musí si ujasniti, že patří do rudé odborové
organisace. Obracel se při tom vášnivými slovy
proti Sudetsko-německé straně, předseda Konrád
Henlein a její přívržence označil za zaslepené.

I tyto čistě politické vývody, které neměly nic
společného s účelem průmyslového svazu, vytčeným
stanovami a které směřovaly jen k ovlivnění poli-
tického stanoviska členů, vzal předseda bez námitek
na vědomí.

Z Jelínkových vývodů bylo zřejmo, že si vedení
svazu přeje, aby všichni členové svazu patřili ke

komunistické straně nebo, pokud z ní vystoupili,
aby se do ní opět vrátili.

Když tuto řeč skončil, přečetl Jelinek prohlá-
šení, jehož plného obsahu výše uvedení, poněvadž
bylo velmi rychle čteno, nemohli si uvědomiti, které
však vrcholilo v převzetí závazku, že členové vy-
hoví po každé stránce pokynům svazu. V souvislosti
tohoto prohlášení s předcházející řečí a z toho, že
toto prohlášení bylo předloženo pouze členům Su-
detsko-německé strany, aby je ihned podepsali, bylo
zřejmo, že jeho účelem bylo uložiti výše jmenova-
ným povinnost, aby vystoupili se Sudetsko-německé
strany a opět vstoupili do strany komunistické.

Proto odmítli podepsati a poukázali na to, že po-
dle zákona nesmí se vykonávati žádný politický ná-
tlak na členy odborové organisace.

V této souvislosti dlužno poznamenati, že jme-
novaní byli již přece členy svazu, již tedy pře-
vzali závazek, požadovaný jako předpoklad člen-
ství, podříditi se usnesením a nařízením svazu, vy-
daným v mezích stanov a účelu svazu, takže po této
stránce nebylo důvodu, aby právě od těchto tří členů
Sudetsko-německé strany bylo vyžádáno takové
prohlášení, tím spíše, že tito tři jmenovaní konali
své povinnosti ke svazu dosud aspoň právě tak
dobře jako ostatní členové svazu. Jest tedy jasno,
že toto prohlášení, které podle svého znění je snad
bezvadné, ale v souvislosti s událostmi ve schůzi
zřejmě projevuje svůj účel, bylo jen záminkou a
směřovalo k tomu, aby zastřelo vyloučení jmenova-
ných, které se provedlo proti zákonům.

Účastník schůze Josef Schröpfer z Chodova na-
vrhl, aby třem jmenovaným byla na rozmyšlenou
vyhražena osmidenní lhůta; v této lhůtě prý je on,
Schröpfer, "zpracuje". I z tohoto návrhu je zřejmo,
že otázka, mohou - li jmenovaní zůstati v odborové
organisaci, byla nadhozena jen proto, že jsou členy
Sudetsko-německé strany. Na námitku tajemníka
Jelínka byl Schröpferův návrh zamítnut a předseda
prohlásil jmenovaným, že buď musí ihned pode-
psati prohlášení nebo budou vyloučeni.

Potom byl podán návrh, aby tři jmenovaní byli
vyloučeni. Tento návrh byl jednomyslně přijat. Poté
člen schůze Götz. se souhlasem jiných vyzval jme-
nované, aby ihned opustili síň, při čemž jim hrozil
zpolíčkováním.

Jeden ze tří vyloučených, Vilém Füssl z Chodova
č. 183, reklamoval u předsedy nevyplacenou pod-
poru v nezaměstnanosti a tázal se. co s ní je a na
to mu předseda Schmirler odpověděl: "To hned uvi-
díte" a poštval shromážděné, takže tři jmenovaní
musili vyjíti z místnosti, aby nebyli zbiti.

Jmenovaní byli tedy jako nezaměstnaní, kteří
mají nárok na splatnou a dále běžící podporu v ne-
zaměstnanosti, tedy s využitím jejich tísně pod
hrozbou, že budou vyloučeni ze svazu, vyzváni, aby
změnili své smýšlení a když to bylo marné. z poli-
tických důvodů, přesto, že plnili své povinnosti,
ze svazu vyloučeni a pod hrozbou násilím ze shro-
máždiště odstranění. (§ 1 zákona č. 309/1921 Sb.
z. a n. a § 98 tr. z. ).

Dále vyplývá z tohoto vylíčení stavu věci jasně,

1. že Průmyslový svaz lučebního, sklářského a
keramického dělnictva překročil svůj úkol vytčený
zákomem a stanovami, neboť (schůze svolané k vy-
řízení prací podle stanov zneužil k politické agitaci,

2. že výše jmenovaný svaz proti zákonu (§ 4 zá-
kona č. 267/1921 Sb. z. a n. ) učinil členství závis-
lým na příslušnosti nebo nepříslušnosti k určité

---

14

politické straně a v souvislosti s tím jmenované
zbavil členství,

3. že se třem jmenovaným proti zákonu odpírá
jejich nárok na podporu v nezaměstnanosti, a to na
podporu již splatnou a na další její vyplácení.

Stížnost loketskému okresnímu úřadu a trestní
oznámení loketskému okresnímu sondu bylo již
podáno.

XXVII.

Jindřich Kny, sklář v Dolním Prysku, jest od
1. prosince 1929 členem "Svazu sklářských a bru-
sičských dělníků se sídlem v Teplicích-Šanově",
místní skupiny v Dolním Prysku, jejíž předsedou
je František Šemík, sklář v Dolním Prysku a po-
kladníkem František Duben, sklářský dělník v Dol-
ním Prysku.

Tato místní skupina zmíněného svazu usnesla se
na své schůzi dne 11. května 1936 9 hlasy proti 7
vyloučiti zmíněného Jindřicha Kny, poněvadž jest
členem Sudetsko-německé strany a přes vyzvání
z této strany nevystoupil.

Toto vyloučení odporuje zákonu a příčí se nejen
spolkovému zákonu ze dne 15. listopadu 1867, č. 134
ř. z. a zákonu ze dne 19. července 1921, Č. 267 Sb.
z. a n., nýbrž i zákonu ze dne 12. srpna. 1921, č. 309
Sb. z. a n.

Jmenovaný, který vždy přesně konal své povin-
nosti k této odborové organisaci, utrpěl tímto proti-
zákonným jednáním ohromnou škodu, neboť zatím
ztratil zaměstnání a nyní se mu odpírá. podpora od-
borové organisace.

XXVIII.

Raimund Büchse, prádelník ve Philippenau, č. 5,
jest členem "Unie textilních dělníků se sídlem v Li-
berci'', místní skupina v české Kamenici, jejíž po-
kladní je Hedvika Königová, pradlena v Dolní
Kamenici.

Dne 15. června 1935 odepřela pokladní Hedvika
Königová vyplatiti Raimumdovi Büchse podporu
v nezaměstnanosti, která mu patřila, protože prý
při propagačním průvodu německé sociálně-demo-
kratické strany dělnické obcí Philippenau se vyjá-
dřil: "Ti nás o všechno připravili. "

Raimund Büchse nikdy to neřekl. Když několi-
kráte žádal o výplatu podpory, prohlásila pokladní
Konigová, aby si pro podporu šel tam, kde nyní
jest. Tím mínila, aby šel k Sudetsko-německé
straně.

Dne 25. června 1935 poslala pokladní Konigová
Raimundovi Büchse známkový lístek, jejž mu dne
25. června 1935 odňala a oznámila mu, že si v so-
botu může vybrati podporu. Jmenovaný se poté dne
29. června 1985 znovu dostavil k pokladní Königové
pro podporu. Pokladní Hedvika Königová a před-
seda této místní skupiny odborové organisace
Arnošt Pitsch, žádali od něho, aby podepsal pro-
hlášení již připravené a poznamenali, že jen když
toto prohlášení podpise, dostane podporu. V tomto
prohlášení se praví, že jmenovaný pro své výroky
prosí o prominutí.

Poněvadž si jmenovaný nebyl vědom ani nejne-
patrnějšího urážlivého projevu a pokladní vůbec
neměla právo činiti výplatu podpory v nezaměst-
nanosti závislou na podpisu takového prohlášení,
odepřel je podepsati. Proto mu nebyla podpora vy-
placena.

Pokladní jmenované organisace Hedvika Koni-
gová a předseda Arnošt Pitsch porušili tímto jed-
náním hrubě zákony a tím jmenovaného Raimunda
Biichse se ženou a dvěma dětmi vydali všanc nej-
větší bídě.

Uvedené případy i s průkazy potvrzují, že výše
uvedených 12 odborových organisací provozuje čin-
nost odporující zákonům a stanovám.

Podepsaní táží se tedy obou ministrů vnitra a
sociální péče:

1. Jsou páni ministři ochotni ihned učiniti všech-
na opatření, která každému členu organisovanému
ve výše uvedených svazech zabezpečují úplnou po-
litickou svobodu?

2. Jsou páni ministři ochotni každý jednotlivý
tento případ dáti úřady přísně vyšetřiti?

3. Jsou páni ministři ochotni proviněné činovníky
odborových svazů v každém jednotlivém případě
dáti podle zákona v plné míře potrestati?

4. Jsou páni ministři ochotni zakázati jakoukoliv
politickou propagandu časopisům odborových orga-
nisací ?

5. Co hodlají páni ministři učiniti, aby znemož-
nili jakýkoliv další útisk uvedených odborových
organisací a zaručili jejich členům požívání práv,
která jsou jim zákonem zajištěna?

V Praze, dne 19. července 1935.

Dr F. Kollner, Frank, Sandner,

Axmann, Birke, G. Böhm, Budig, dr Eichholz, Fi-
scher, Gruber, dr Hodina, Hollube, Illing, Jäkel, dr.
Tilly, Jobst, inž. Karmasin, dr Kellner, dr Klie-
ber, Knochel, Knorre, E. Köhler, Kundt, inž.
Künzel, inž. Lischka, May, inž. Nentwich, dr Neu-
wirth, Nickerl, F. Nitsch, Obrlik, inž. Peschka,
dr Peters, inž. Richter, dr Rosche, Rosler, inž.
Schreiber, Sogl, Stangl, Wagner.

63/VIII.

Interpelace

poslance dra Dolanského a soudruhů

ministru spravedlnosti dru Dérerovi

o zabavení "Haló-novin" z 25. srpna 1935.

V časopise "Haló-noviny" z 25. srpna 1935 byly
v odborném článku právníka dra R. Trauba zaba-
veny tyto statě:

Titul článku:

"Voda hučí po lučinách"
Podtitulky:

"Raci a pstruzi v Doubravčickém potoce čili
rybářské právo a osobní svoboda po pozemkové re-
formě. Pan nadlesní bije rybáře v obecním potoce
a štve na ně psy. - Rybáři odsouzeni k tříměsíč-
nímu těžkému žaláři. - Nejožehavější problém

---

15

justiční reformy. - Kapitola o podpoře cizineckého

ruchu. "

Z textu tyto odstavce:

"Když konečně soudy v cechách počly správně
rozhodovati, že nedovolené lovení ryb v tekoucích
vodách jest jen správním přestupkem, generální
prokuratura vymohla opačný nález Nejvyššího
soudu z 30. května 1933. Takhle pracuje justiční
správa na sjednocení zákonů. "

"Nejvyšší soud má zase za to, že do kompetence
panského a v mezidobí snad již státního hajného
náleží, brániti obcím ve výkonu jejich nepopřeného
rybolovu prostředky násilnými, neboť ničím jiným
není zabavování rybářského náčiní a úlovku, ať již
nezvratně prokázané štvaní psů na rybáře a jejich
bití podle prazvláštních průvodních pravidel béře
se za prokázané či nikoliv. Státovědu Nejvyššího
soudu poznali jsme již při rozhodování o Sovět-
ském svazu. A i zde vidíme, že Státověda je nedě-
litelná jako mír. Státověda Nejvyššího soudu stává
se nejožehavějším problémem formy soudnictví.

Zlámal není ani polním ani rybničním hajným
a tak černý a Labuť nemohli býti zavřeni za to,
že na ně štval psy a je bil. A Doubravčicům ne-
prospívá takováto péče o letní hosty a právě jsme
svedli, podle slov poslance Ježka, zase jednu pro-
hranou bitvu o cizinecký ruch. Bez ceny tento
právní stav není. Vzpomínáme si na poměry pod-
danské i na to, že ve středověku svoboda národa,
jimiž tehdy arci byly jen třídy privilegované, spo-
čívala především v neporušitelnosti tělesné bez-
pečnosti.

Čeněk černý je na vojně a měl by býti amnesto-
ván. Je to jeden z nejpovážlivějších případů a do-
konce jeden ze soudců mi to přiznal. "

Ptáme se proto pana ministra spravedlnosti:

1. Jak ospravedlňuje pan ministr uvedenou kon-
fiskaci ?

2. Je pan ministr ochoten učiniti patřičná opa-
tření, aby se podobné případy konfiskace neopa-
kovaly?

V  P r a z e dne 30. srpna 1935.

Dr Jaromír Dolanský,

Machačová, Zápotocký, Schmidke, Vodička, Török,
Kliment, Beuer, Vallo, Dvořák, Bruno Köhler,
Kosik, Śliwka, Klíma, Široký, dr Clementis, Ko-
přiva, Nepomucký, Slánský, Hodinová-Spurná,
Šverma.

63/IX. (překlad).

Interpelácia

poslanca Kosíka, Vallo, Širokyho a sú-
druhov

ministrom sociálnej pečlivosti a vnútra
o zatváracej hodine v Košiciach.

Štatút a zákon o zatváracej hodine platí v Ko-
šiciach len na papieri, v praksi sa neprevádza.

Dodržovanie zákona a štatútu o zatváracej hodine
kontroluje košická polícia veľmi nedostatočne.

Obrovská väčšina zamestnancov, nehľadiac na
mizivé výnimky, pracuje denne o 3-4 hodiny viac,
než činí 8hodinová pracovná doba, zaistená záko-
nom. Tým je jednak vo svrchovanej miere ohrožené
zdravie zamestnancov a jednak zamestnávatelia
flagrantne porušujú zákon čís. 91/1918 Sb. z. a n.
o 8hodinovej pracovnej dobe.

Mestský notársky úrad necháva celé stohy do-
šlých oznámení po celé mesiace nevybavené.

Zemský úrad uložil notárskemu úradu telefo-
nicky, aby obchodníkov, ktorí porušujú štatút o za-
tváracej hodine, stíhal iba tresty minimálnym,
čím štatút o zatváracej hodine stáva sa iluzórnym.

Či hodláte, páni ministri, postarať sa, aby tieto
neudržiteľné pomery v Košiciach boly odstránené ?

Či hodláte, páni ministri, postarať sa, aby po-
lícia v Košiciach čo najprísnejšie kontrolovala do-
držovanie štatútu o zatváracej hodine?

Či hodláte, páni ministri, postarať sa, aby notár-
sky úrad v Košiciach plnou ostrosťou zákona stíhal
obchodníkov, ktorí porušujú štatút o zatváracej
hodine ?

V Prahe, dňa 21. júna 1935.

Kosik, Vallo, Široký,

Krosnář, Zápotocký, Vodička, Beuer, Török, Klíma,

Sliwka, Dvořak, Machačová, Šverma, Hodinová-

Spurná, Nepomucký, Slanský, dr Clementis, Kli-

ment, B. Köhler, Kopřiva, Schmidke.

63/X.

Interpelácia

poslanca Antona Šaláta a druhov

ministrom sociálnej pečlivosti, zemedelstva
a vnútra

o zaopatrení sluhov parcelovaného veľko-
statku v Domadiciach (okr. Levice).

Veľkostatok vdovy Kazy Lazárovej v Domadi-
ciach (okr. Levice) bol dňa 21. augusta 1936 od-
predaný na dražbe. Vydražil ho zástupca Tekovskej
Banky v Leviciach dr. Balog asi za 1, 200. 000 KČ
a tento z poverenia menovanej banky z voľnej ruky
odpredáva gazdom jednotlivé zeme veľkostatku, bez
toho, žeby sa čo i len pomyslelo na aké-také za-
opatrenie, alebo odškodnenie doterajších sluhov
veľkostatku, ktorí dňom 1. novembra t. r. majú
zostať bez bytu a zamestnania.

Sú to:

1. František Konvický, slúžil 30 rokov, má
6 dietok.

2. Štefan Jeleň, slúžil 17 rokov, má 2 dietky.

3. Ján Višňa, slúžil 30 rokov, má 1 dieťa.

4. Ľudovít Varga, slúžil 20 rokov, má 1 dieťa.