6

jinak plánují v SSSR, kde se zvýšeným příjmem a
úrovní dělníctva se zvyšují i příjmy i životní a kul-
turní úroveň rolnictva a kde v důsledku socialistic-
kého plánování nemůže nikdy dojít k takovému blá-
zinci, jehož obrázek jsme zde načrtli.

Když nemá dělník, nemá ani drobný zemědělec a
do společné bídy je s nimi strhován i drobný živ-
nostník.

A proto cestou z tohoto blázince monopolů je také
společná cesta lidové fronty dělníků, rolníků a živ-
nostníků, jejich organisací proti prohnilému kapi-
talismu, za příkladem Francie a za vítězstvím pěti-
letkami sovětského pracujícího lidu. "

Podepsaní táží se pana ministra vnitra:

1. Souhlasí pan ministr s takovouto protizákon-
nou censurní praksí?

2. Co hodlá pan ministr učinit, aby tato prakse
censury byla zastavena?

V Praze, dne 7. srpna 1935.

Synek,

Zápotocký, Schmidke, Vodička, Török, Klíma,
Beuer, Kosík, Dvořák, Šverma, Machačová, Bruno
Köhler, Śliwka, Široký, Slánský, Nepomucký,
Hodinová-Spurná, Kopřiva, Kliment, dr Clementis,
Vallo.

63/VII. (překlad).

Interpelace

poslanců dr F. Köllnera, H. K. Franka,
R. Sandnera a druhů

ministrům sociální péče a vnitra,

že činnost některých odborových organisací
odporuje zákonu a stanovám.

Mezinárodní svaz kovodělníků v ČSR se sídlem
v Chomutově,.

Jednotný svaz dřevařských dělníků v ČSR se
sídlem v Praze,

Německý svaz stavebních dělníků v ČSR se
sídlem v Liberci,

Unie textilních dělníků pro československé
státní území se sídlem v Liberci,

Svaz sklářských a keramických dělníků a dělnic
v ČSR se sídlem v Teplicích-Šanově, Wattová ulice
1869,

Průmyslový svaz lučebního, sklářského a kera-
mického dělnictva v Praze,

Svaz dělníků stavebního, kamenického a kera-
mického průmyslu v ČSR se sídlem v Praze-Kar-
líně, Havlíčkova,

Svaz kovodělníků v ČSR se sídlem v Praze II.,
Biskupská úl. č. 7,

Odborová organisace svazu továrních dělníků
v ČSR se sídlem V Ústí n. L.,

Svaz dopravních a potravinářských dělníků se
sídlem v Ústí n. L.,

Mezinárodní všeodborový svaz v Praze II., Ječná
ul. č. 10,

Svaz sklářských a brusičských dělníků se sídlem
v Teplicích-Šanově,

jsou odborové organisace, které dlužno podle
spolkového zákona ze dne 15. listopadu 1867, čís.
134 ř. z. považovati za spolky nepolitické. Jest
jim tedy napřed zakázána jakákoliv politická čin-
nost. Stanovy výše uvedených odborových orga-
nisací vylučují jakoukoliv politickou činnost a
ovlivňování členů vedením organisace a vedením
nižších jejích útvarů. Přes to výše zmíněné odborové
organisace vykonávají proti zákonu a stanovám
nepřípustný nátlak na tu část členů, která není
stejného politického smýšlení jako vedení těchto
odborových organisací.

Podepsaní poslanci předkládají ministrovi vnitra
a ministrovi sociální péče 28 příkladů doložených,
svědky bezvadně potvrzených případů porušení
spolkového zákona nebo stanov. Připojené případy
jsou nejen důkazem, že byly porušeny stanovy,
nýbrž i že byl porušen § 4 zákona ze dne 19. čer-
vence 1921, č. 267 Sb. z. a n. ve znění zákona ze
dne 5. června 1930, č. 74 Sb. z. a n., kde se praví:
"Členství v odborové organisaci nesmí býti vá-
záno jinou podmínkou než tím, že člen je zaměst-
nán v příslušném pracovním odboru a platí orga-
nisaci stanovené příspěvky. "

Odborový svaz jest sice oprávněn omeziti práva
jednotlivých členů z důležitých příčin, než jest
rozhodně zavázán v době nezaměstnanosti vyplá-
ceti podporu odborové organisace i se státním pří-
spěvkem.

Dokazujeme v připojených případech, že činov-
níci výše zmíněných odborových organisací váží
vyplacení podpory v nezaměstnanosti na pod-
mínku, že nejsou členy Sudetsko-německé strany.
To jest zřejmé porušení uvedených ustanovení zá-
kona. Mluví-li se v jednotlivých případech o pří-
slušnosti k "nepřátelským organisacím", lze tím
míniti jen politické protivnictví, poněvadž ani v je-
diném případě nemohlo býti zjištěno, že by byl
člen býval členem protivné odborové organisace.

Jako důkaz našeho tvrzení, že výše zmíněné od-
borové organisace jsou politicky činné, uvádíme
dále to, jak píší odborové časopisy těchto svazů.
Omezujeme se na to, že uvádíme pouze z odboro-
vého časopisu "Internationaler Metallarbeiter,
Verbandsorgan aller in der Eisen-, Metali-, Edel-
metall und Elektroindustrie Beschäftigten, Her-
ausgeber Franz Kaufmann, Komotau" tyto články,
které zřejmě porušujíce ustanovení zákona provo-
zují politickou propagandu proti Sudetsko-ně-
mecké straně a pro německou sociálně-demokra-
tickou stranu dělnickou.

Článek "Fronta podnikatelů" v č. 16 ze dne 20.
dubna 1935 má obsah čistě politický a potírá Su-
detsko-německou stranu, číslo 19 ze dne 11.
května 1935 jest věnováno volební propagandě
pro německou sociálně-demokratickou stranu děl-
nickou a přináší na celé stránce volební provolání
ústřední komise odborových organisací německého
svazu odborových organisací pro německou soci-
álně-demokratickou stranu dělnickou. V témž čísle
jest zpráva schůze odborové organisace, která se
konala v Moravské Ostravě dne 14. dubna 1935,

---

7

a na které předseda Kaufmann pronesl propa-
gační řeč pro německou sociálně-demokratickou
stranu dělnickou, časopis uvádí doslovně: "Všichni
členové našeho svazu, mimo to všichni členové
svobodných odborových organisací musí vynaložiti
vše, aby volby přinesly vítězství sociálně-demo-
kratickému dělnictvu. " Této propagandě, kterou
přiznal sám orgán svazu, úřady povolané k zakro-
čení vůbec nepřekážely.

Číslo 20. ze dne 18. května 1935 přináší na
stránce 1. volební provolání pro německou so-
ciálně-demokratickou stranu dělnickou, články
z téhož čísla s nadpisy "Oč jde", "Podnikatelé
chtějí býti zvoleni", "Henleinova pracovní fronta"
mají vysloveně čistě politický obsah ve prospěch
německé sociálně-demokratické strany dělnické a
obracejí se proti Sudetsko-německé straně. Rovněž
jsou čistě politické články z č. 21. ze dne 25.
května 1935 "Zesilte naše řady" a "Bonzové", ja-
kož i článek, uveřejněný v č. 22. ze dne 1. června
1936 "Povolební úvahy odborových organisací".

Nyní uvádíme již zmíněných 28 případů činnosti
odporující zákonu a stanovám:

I.

Františka Richtra, Pavla Reichla, Rudolfa Neu-
berta, Gustava Vogla, Valtra Vogla a Rudolfa
Waltera, všechny z Brandova, vyrozuměl dne 14.
července 1925 Mezinárodní svaz kovodělníků se
sídlem v Chomutově, že pro domnělou činnost po-
škozující svaz a pro nedodržování usnesení byli
podle § 6, odst. 3 E stanov ze svazu vyloučeni.

V tomto dopise nebyl uveden žádný důkaz čin-
nosti poškozující svaz a nebylo vysvětleno, čím
porušili usnesení a zásady svazu. Vyloučeným se
neposkytla příležitost, aby se proti výtkám ospra-
vedlnili.

Odstavec 3 E §u 6 zní: člen může býti vyloučen,
způsobil-li svazu hmotnou škodu nebo nějak po-
škozuje zájmy svazu.

Vyloučení nezpůsobili nikdy svazu hmotnou
škodu ani nepoškozovali nějak jeho zájmy. Vždy
bezvadně plnili své povinnosti k Mezinárodnímu
svazu kovodělníků a nikdy neporušovali jeho
usnesení.

Jediným a skutečným důvodem pro vyloučení ze
svazu jest, že patří k "Sudetsko-německé vlaste-
necké frontě". Výplatčí Mezinárodního svazu ko-
vodělníků v platebně brandovské, pan Josef Brett-
feld, odepřel vyloučenému členu Rudolfu Neuber-
tovi vyplatiti podporu v nezaměstnanosti a státní
příspěvek a odůvodnil to tím, že je členem Su-
detsko-německé vlastenecké fronty. Proti Brettfel-
dovi bylo podáno trestní oznámení podle zákona
o útisku. Z trestních spisů okresního soudu v Hoře
Sv. Kateřiny je bezvadně zřejmo, že vyloučení
bylo vysloveno skutečně jen pro příslušnost k Su-
detsko-německé vlastenecké frontě. Výplatčí bran-
dovské platebny, Brettfeld, udal svazu, že výše
zmínění mužové jsou členy Sudetsko-německé vla-
stenecké fronty a potom bylo vysloveno vyloučení,
při čemž skutečný stav věci byl zastřen a pro vy-
loučení předstírány důvody, jichž ve skutečnosti
nebylo.

Proti vyloučení bylo podáno udání okresnímu
úřadu, poněvadž usnesení odporovala zákonu.
Okresní úřad výměrem ze dne 15. září 1934 odmítl

udání pro nepříslušnost. Proti výměru bylo po-
dáno odvolání k zemskému úřadu, které koncem
února 1935 bylo z týchž důvodů zamítnuto.

II.

Antonín Friedl, pomocný dělník z Rybářů, barák
č. XXVI, ženatý, nezaměstnaný, otec 2 dítek, jest
členem Německého svazu stavebních dělníků
v Československu, se sídlem v Liberci, místní sku-
piny pro Rybáře a Karlovy Vary, členské číslo
65. 871.

Friedl nějakou dobu před tím rozmlouval s po-
kladníkem odborové organisace Jäcklem, při čemž
Jäckel řekl: "Přijdeš-li ještě jednou do "Graphie"
s odznakem Sudetsko-německé vlastenecké fronty,
nedostaneš již podpory v nezaměstnanosti; odpo-
vědnost ponesu já. "

V pondělí dne 11. března poslal Friedl svou ženu
do odborové organisace, aby vyzvedla podporu
v nezaměstnanosti. Tam jí byla bez důvodu od-
ňata poukázka na podporu a nic jí nevyplatili.
Druhého dne šel Friedl sám do "Graphie", kde mu
Jackel prohlásil, že již nedostane poukázku, poně-
vadž ji poslal do Liberce, aby byl vyloučen. Na
Friedlovu poznámku, že má přece ještě nárok na
podporu v nezaměstnanosti, odpověděl Jackel:
"Dovíš se již, proč ji nedostaneš. "

Potom šel Friedl se svědkem, Františkem
Fischrem z Rybářů, barák XXVI, ještě jednou
k Jacklovi, aby ho přiměl k vyjádření. Ten však
svědka vykázal, při čemž řekl Friedlovi: "Kdy-
bys se byl správně choval, byl bys dostal pod-
poru. "

Poněvadž postup pokladníka odborové organi-
sace odporuje zákonu, bylo na něho podáno trestní
oznámení podle zákona o útisku četnictvu a stát-
nímu zastupitelství a okresnímu úřadu byla za-
slána stížnost, že nevyplatil podporu.

III.

Antonín Friedl, zedník z Německé Vyskytne 88,
okres jihlavský, František Friedl, zedník z Ně-
mecké Vyskytne 66, okres jihlavský a Jan Hofer,
zedník z Německé Vyskytne 87, okres jihlavský,
jsou po léta členy jihlavské místní skupiny Svazu
dělníků stavebního, kamenického a keramického
průmyslu v ČSR se sídlem v Praze-Karlíně, Ha-
vlíčkova 8, a do dneška pracují v tomto zaměst-
nání. Své povinnosti ke svazu plnili vždy správně.

Dne 26. ledna 1935 byla v Německé Vyskytne
založena místní skupina politické strany "Sudet-
sko-německá vlastenecká fronta", ke které jmeno-
vaní přistoupili. Brzy na to se mluvilo mezi jejich
soudruhy v práci, že mají býti vyloučeni z odbo-
rové organisace, aby jim takto byla odňata pod-
pora v nezaměstnanosti.

Dne 3. února 1935 konala se ve "Střelnici"
v Jihlavě valná hromada jihlavské skupiny této
odborové organisace. Podle zpráv oznámil před-
seda František Micksche, že výbor jihlavské
místní skupiny vyloučil výše uvedené z odborové
organisace, protože patřili k nepřátelské organi-
saci.

Antonín Friedl se na to tázal, zdali jmenovaní
byli vyloučení proto, že jsou členy Sudetsko-ně-
mecké vlastenecké fronty. Na to odpověděl před-
seda František Micksche: "Ano, ano a ještě jed-

---

8

Potom bylo usneseno, aby všichni členové, kteří
vstoupl do "fašistické strany", bylí z odborové
organisace vyloučeni.

Od té doby jmenovaným proti zákonu odpírají
vypláceti podporu v nezaměstnanosti, která jim
patří.

Tento stav věci, který se dá prokázati, ukazuje,
že odborová organisace zřejmě porušuje § 4 zá-
kona ze dne 19. července 1921, který předpisuje,
že odborová organisace nesmí nikomu odpírati
členství, kdo patří k tomuto odboru a organisaci
platí příspěvky. Jmenovaní podali tedy jihlav-
skému okresnímu úřadu, Jihlavskému státnímu za-
stupitelstvu a jihlavskému policejnímu komisař-
ství udání pro utisk a pro usnesení proti zákonu.

IV.

Gustav Heinrich, soustružník ze Sedlnic č. 173,
jest členem kopřivnické místní skupiny Svazu děl-
nictva kovoprůmyslu v ČSR a vždy dosud bez-
vadně plnil své závazky k této odborové organi-
saci.

Jmenovaný účastnil se jako pořadatel schůze
Sudetsko-německé vlastenecké fronty dne 8. února
t. r. v Novém Jičíně. Pro účast na této schůzi byl
z odborové organisace vyloučen s odůvodněním, že
není dovoleno, aby jako nezaměstnaný bral peníze
od komunistických odborových organisaci a záro-
veň byl členem Sudetsko-německé vlastenecké
fronty.

Důvěrník a pokladník místní skupiny odborové
organisace, Rudolf Barabasch ze Sedlnic č. 2, pro-
hlásil, že Heinrich jako člen Sudetsko-německé
vlastenecké fronty může si svou podporu vybrati
od této strany, že od odborové organisace nedo-
stane již peněz a že vůbec nemá co pohledávati
v odborové organisaci.

Tato výpověď se dá kdykoli prokázati svědky.

Členu Heinrichovi bylo pak proti zákonu ode-
přeno vypláceti podporu. Proti tomuto vyloučení
podal všechny opravné prostředky dr Schmutz,
advokát a Nového Jičína.

V.

Albín Weidler, dělník z Rožmitálu, pošta Velká
Ves, dostal od "Unie textilních dělníků pro Česko-
slovenské státní území", ústředí v Broumově,
tento výměr ze dne 19. prosince 1934, č. 1415:

"Na návrh četných členů našeho svazu usneslo
se ústřední představenstvo skupin požádati vedení
svazu, aby Vás vyloučilo, protože se neustale cho-
váte tak, že to poškozuje odborovou organisaci.

Této výzvě vyhověla vedení svazu a vyrozumělo
nás dopisem ze dne 18. prosince 1934, že jste byl
a okamžitou platností vyloučen z "Unie textilních
dělníků". Důvody jitou již uvedeny v 1. odstavci. "

Jmenovaný Albín Weidler nikdy se nechoval
tak, že by to poškozovalo odborovou organisaci a
nikdy nevykonával vliv na vedení odborové orga-
nizace, který by se takto mohl vykládati. Vždy
přesně plnil své závazky ke svazu. Výměr ne-
uvádí ani nejmenší fakt. jak asi byla provozována
činnost svaz poškozující.

Vyloučení z "Unie" stalo se jediná pro politické
smýšlení, poněvadž již delší dobu patří k Sudet-
sko-německé vlastenecké frontě. Vyloučenému se

neposkytla možnost, aby se ospravedlnil proti ob-
viněním, jež byla vznesena.

Jest zde jasný případ, že odborová organisace
porušivši předpisy stanov a předpisy zákona ze
dne 19. července 1921 vyloučila člena ze stranicko-
politických důvodů. Důkazy toho lze kdykoliv
předložiti.

Proti tomuto vyloučení byly podány všechny
příslušné opravné prostředky.

VI.

Richard Neugebauer, kameník v Horní Lipové
a Adolf Semmler, lamačský mistr z Horní Lipové
jsou členy "Odborové organisace svazu továrních
dělníků v ČSR, se sídlem v Ústí n. L. ", platebna
Dolní Lipová.

Oba dostali od předsedy platebny na 16. února
1935, 7 večer pozvání k důležité poradě. Tam jim
oznámil předseda platebny Josef Bernert, a ta-
jemník Schremmer z Frývaldova, že se ihned
mají vzdáti svých funkcí v Sudetsko-německé
vlastenecké frontě, jinak že budou vyloučeni z od-
borové organisace a tím se jim zastaví podpora
v nezaměstnanosti.

Tato hrozba odporuje, jasnému znění zákona ze
dne 19. července 1921, § 4 a je skutkovou podsta-
tou útisku. Proti uvedeným činovníkům odborové
organisace bylo podáno udání četnictvu a okres-
nímu úřadu.

VII.

Antonín Pitsch, dělník v Lískovci a Rudolf
Riedl, dělník v Lískovci jsou členy "Mezinárodního
svazu kovodělníků se sídlem v Chomutove". Jme-
novaným nařídila odborová organisace, aby vy-
stoupili ze Sudetsko německé vlastenecké fronty,
neboť jinak budou ze svazu vyloučeni.

Od jednoho z nich si vyžádali členskou knížku
a nechtěli ji vrátiti, dokud nepřinese potvrzení, že
vystoupil ze Sudetsko německé vlastenecké fronty.

Proti tamějším činovníkům "Svazu kovodělníků"
bylo podáno udání pro útisk.

VIII.

Max Hartl, dělník ze Šnorů, pošta česká Kubice,
Michal Busche, dělník ze Šnorů, pošta Česká Ku-
bice, okres Domažlice, jsou členy "Mezinárodního
všeodborového svazu se sídlem v Praze II., Ječná
10. "

V neděli dne 21. října 1934 konala, se v Pášeš-
nici, okres Domažlice, schůze této odborové orga-
nizace. Při tom prohlásil Antonín Stauber, činov-
ník organizace, že od vedení odborové organizace
dostal rozkaz, že člen Sudetsko německé vlaste-
necké fronty nesmí býti zároveň členem organi-
sace. Každý člen odborové organisace se musí po-
dle stanov organizovati sociálně-demokraticky.
Oba výše zmínění, Hartl a Pitsch byli vyzváni,
aby buď vystoupili ze Sudetsko německé vlaste-
necké fronty nebo se jim odebere podpora.

Úředník zprostředkovatelny práce v Domažli-
cích (Hušek) žádal od Hartla a Pitsche, když mu
hlásili, že jsou nezaměstnaní, aby mu předložili
politickou legitimaci, jinak prý jim to nepotvrdí.
Jednání jmenovaných činovníků organisace jesť
skutkovou podstatou útisku a odporuje zákonu ze

---

9

dne 19. července 1921. Potřebné právní kroky byly
učiněny.

IX.

V Pelechách, soudní okres domažlický, konala se
dne 17. března 1935 schůze výboru pelešské místní
skupiny "Mezinárodního svazu odborových orga-
nisací". Na této schůzi byl čten tento dopis, jehož
ověřený opis jest v našem ústředí v Chebu:

V Praze, dne 13. března 1935.
Panu Aloisů Ziesslerovi

v Pelechách, pošta Mrákov.
Vážený soudruhu!

Odpovídajíce na Tvůj dotaz, oznamujeme Ti, že
členům, kteří se domnívají, že je možno sloužiti
dvěma pánům, dlužno odebrati poukázky a kon-
trolní známky. Výbor místní skupiny se má
usnésti, považuje-li tyto členy dále za členy sku-
piny. Vyplácení podpory těmto členům budiž ihned
zastaveno. Podle našeho mínění mají býti tací lidé
vyloučeni, i když jen jejich ženy patří k Henlei-
nově frontě. Henleinova fronta je protistátní or-
ganisace a bude rozhodně v nejbližších týdnech
rozpuštěna, právě jako národně socialistická.
Žádný poctivý dělník, který to s naším státem
myslí vážně, nemůže patřiti do takové organisace.
Lidé, kteří jsou u nás nespokojeni, nechť klidně
jdou do Německa, kde se jim asi povede lépe, ale
zde si nesmí dovolovati nic, co by odporovalo zá-
konu.

A. Nádvorník,

ústřední tajemník Mezinárodního všeodborového
svazu se sídlem v Praze II., Ječná 10.

V této výborové schůzi bylo s okamžitým účin-
kem usneseno, že se všem členům Sudetsko ně-
mecké vlastenecké fronty, kteří zároveň patří
k této organisaci, odnímá podpora v nezaměstna-
nosti, nemohou-li do 24. března 1935 prokázati po-
tvrzením, že ze Sudetsko německé vlastenecké
fronty vystoupili.

Předseda pelešské místní skupiny "Mezinárod-
ního všeodborového svazu" Josef Buschek z Pe-
lech, potvrzuje vlastnoručně na zápisu, jejž má
ústředna, že tyto události odpovídají pravdě. Po-
něvadž zde jde rovněž o úplně zřejmý případ
útisku a porušení zákonů odpovědným činitelem
všeodborového svazu, bylo užito všech možných
opravných prostředků.

X.

Eduard Worschech, zedník v Plachtíně č. 17
u Nečtin, jest členem "Svazu dělníků stavebního,
kamenického a keramického průmyslu v ČSR" a
dosud plně vyhovoval svým závazkům k této od-
borové organisaci.

Dne 17. února 1935 pozbyl práce a má tedy ná-
rok na podporu.

Předseda nečtinské místní skupiny "Svazu děl-
níků stavebního, kamenického a keramického prů-
myslu", pan Jan Taut, zároveň předseda sociálně-
demokratické strany, prohlásil před svědky Be-
dřichem Langem z Nečtin, Františkem Patischou
z Nečtin a Františkem Paspou z Nečtin, že
Worschech jako příslušník nepřátelské organisace
nesmí dostati podporu, že musí dříve předložiti

potvrzení, že vystoupil ze Sudetsko německé vla-
stenecké fronty. Taut dále prohlásil, že Worschech
má sice nárok na podporu, ale že podle pokynu,
jejž dostal a podle stanov, které ustanovují, že
člen nesmí býti v nepřátelské organisaci, není
mu možno podporu vyplatiti. Potom mu svědek
Lang vyložil, že jeho postup odporuje zákonu, ale
Taut dále prohlásil, že se rozhodně musí držeti
pokynů a stanov, které výslovně praví, že členové
nesmějí býti v jiné organisaci, chtějí-li dostati
svou podporu.

I v tomto případě jest zřejmá skutková podstata
útisku a porušení zákona ze dne 19. července 1921
a byly proti tomuto postupu podány všechny pří-
pustné opravné prostředky. I výpovědi činovníka
odborové organisace zřejmě ukazují, že vedení
svazu vydalo pokyny odporující zákonu a stano-
vám.

XI.

Adam Nappert, truhlář ve Františkových Láz-
ních, je členem "Svazu dopravních a potravinář-
ských dělníků se sídlem v Ústí n. L. ", místní sku-
piny ve Františkových Lázních.

Podle dopisu místní skupiny ve Františkových
Lázních ze dne 25. února 1935, zaslaného Napper-
tovi, podepsaného Janem Zatschkerem, usneslo se
valné shromáždění svazu dne 24. února takto:

Členové, kteří jako činovníci pracují v odpůrci
straně (tudíž činní), vylučují se z místní skupiny
ve Františkových Lázních. To bylo oznámeno
Nappertovi s poznámkou, že přestává tedy býti
členem dne 25. února 1935. Byl tedy vyloučen
proto, že patřil k Sudetsko německé vlastenecké
frontě a nikoliv z důvodů uvedených ve stanovách
a jedině přípustných.

Poněvadž usnesení o vyloučení Napperta odpo-
ruje jak zákonu o útisku, tak i zákonu ze dne 19.
července 1921, bylo podáno trestní oznámení stát-
nímu zastupitelství podle zákona o útisku, udání
okresnímu úřadu jako dohlédacímu a odvolání
smírčímu soudu svazů.

XII.

Ve čtvrtek dne 6. prosince 1934 konala se v Hor-
ním Městě u Rýmařova v síni "Dělnického domu"
členská schůze "Unie textilních dělníků se sídlem
v Liberci". Na programu byly: svobodné odbo-
rové organisace a Sudetsko německá vlastenecká
fronta. Řečníkem byl tajemník odborové organi-
sace Lang z Rýmařova. Po úvodu o německé děl-
nické organisaci v Jablonci n. N. počal hovořiti
o Sudetsko německé vlastenecké frontě. Přečetl
jména 8 členů odborové organisace, kteří patří
k Sudetsko německé vlastenecké frontě nebo jsou
jí blízcí, a to: Otto Göbel, Rudolf Schubert, Josef
Heidenreich, Alfred Konne, Arnošt Skolaut, Erich
Schilder, Jindřich Waldsteiner, Arnošt Gabriel.

Tajemník Lang vyzval potom členy Sudetsko
německé vlastenecké fronty, aby do 30. prosince
1934 zaslali sekretariátu "Unie textilních dělníků"
členské knížky Sudetsko německé vlastenecké
fronty s písemnými prohlášeními, že ze Sudetsko
německé vlastenecké fronty vystupují. Neupo-
slechnou-li této výzvy, zakročí v Liberci, aby byli
vyloučeni z odborové organisace. Svědkové: Otto
Göbel, Horní Město 125, Richard Seidel, Horní
Město 76.

---

10

Pro tyto výroky tajemníka Langa bylo na něj
podáno udání pro útisk státnímu zastupitelství a
četnictvu. Dále byla proti němu podána stížnost
okresnímu úřadu, že jako činovník odborové orga-
nisace působí proti zákonu a stanovám.

Pro tento útisk vystoupili někteří z ohrožených
ze Sudetsko německé vlastenecké fronty. 4 členové
odborové organisace, kteří se zdráhali vystoupiti ze
Sudetsko německé vlastenecké fronty, byli pozváni
do schůze odborově organisace, kde jim bylo pro-
hlášeno, že podle usnesení liberecké ústředny byli
z odborové organisace vyloučeni. Jako důvod byla
uvedena jejich rozkladná činnost proti odborové
organisaci.

Jest kdykoliv možno dokázati, že vyloučení čle-
nové nikdy nepracovali proti odborové organisaci,
poněvadž by tím přece sami jako její členové po-
škozovali své vlastní zájmy. S druhé strany jest
zřejmo z toho, co jsme uvedli, že pravým důvodem
vyloučení bylo, že patřili k Sudetsko německé vla-
stenecké frontě. Tímto postupem odborové organi-
sace byla znovu spáchána skutková podstata útisku
a porušen zákon ze dne 19. července 1921. Proti
vyloučení bylo užito všech přípustných opravných
prostředků.

XIII.

Jan Stutzig, dělník v Tisové č. 84 u Nejdku, do-
stal od ústředního sekretariátu "Mezinárodního
svazu kovodělníků v ČSR se sídlem v Chomutově"
rozhodnutí ze dne 28. května 1935, č. 5254-5383
L. Př., znějící takto:

"Na návrh karlovarské správy usneslo se před-
sednictvo svazu vyloučiti Vás pro činnost poškozu-
jící svaz.

Představenstvo svazu velmi pečlivě přezkoumalo
důvody, které uvedla správa a došlo k přesvědčení,
že souhlasí se skutečnostmi a že Vaše chování po-
škozuje svaz. Představenstvo svazu se tedy usneslo
vyloučiti Vás ze svazu podle § 6, odst. 3 a. Tímto
vyloučením ruší se všechna dosud nabytá práva a
proti tomuto usnesení se můžete odvolati jen
k valné hromadě svazu. "

Jmenovaný se nikdy nechoval tak, aby to škodilo
odborové organisaci a nikdy nevykonával vliv na
její vedení, jenž by se mohl takto vykládati. Vždy
přesně plnil své závazky ke svazu. Rozhodnutí ne-
uvádí, jaké bylo toto chování, které poškodilo Zvaz.
Nehledě k tomu: Dommívá-li se vedení Mezinárod-
ního svazu kovodělníků, že musí jmenovaného vy-
loučiti z organisace pro tak zvané "chování poško-
zující, svaz", jest podle § 4, odst. 1, zákona
č. 267/1921 Sb. z. a n. nanejvýš oprávněno, omeziti
práva tohoto člena pouze na nárok na podporu
v nezaměstnanosti a na státní příspěvek k ní

Vyloučenému nebyla poskytnuta možnost, aby se
ospravedlnil proti vznesenému obvinění.

Vyloučení odporuje zákonům č. 267 a 309 Sb. z.
a n. z r. 1921 a bylo ve skutečnosti provedeno jen
proto, že jmenovaný je členem Sudetsko německé
strany, předseda Konrád Henlein.

XIV.

Josef Breuer, truhlář v Křižanech, jest od roku
1919 členem liberecké místní skupiny "Jednotného
svazu dřevařských dělníků v ČSR se sídlem
v Praze", členské čís. 12. 391.

Dne 28. května 1935 dostal od tohoto svazu tento
dopis:

"V poslední schůzi výboru místní skupiny zabý-
val se výbor Tvou příslušností k Sudetsko německé
straně. Poněvadž snahy této strany odporují naší
organisaci, vybízíme Tě, abys buď v 8 dnech po
obdržení tohoto dopisu odevzdal sekretariátu od-
hlášení ze Sudetsko německé strany nebo se musíš
cd téhož dne považovati za vyloučena. Očekávajíce
Tvé brzké odpovědi, znamenáme se.........".

Výbor liberecké místní skupiny výše uvedeného
svazu porušil tím zákon ze dne 15. listopadu 1867
ř. z. č. 134 (zákon spolkový), poněvadž podle tohoto
zákona jsou odborové organisace nepolitické spolky
a vyloučení členů odborových organisaci, protože se
přiznávají k některé politické straně, dlužno pova-
žovati za jednostranné politické opatření této
odborové organisace.

Jest v tom však také křiklavé (porušení zákona
č. 267/1921 Sb. z. a n. a zákona č. 309/1921 Sb. z.
a n. proti útisku, podle něhož již hrozba vyloučením
pro politické smýšlení jest útiskem ve smyslu to-
hoto zákona.

XV.

Arnošt Haumer, sekerník ve Vysoké-Lidni, jest
členem "Mezinárodního svazu kovodělníků v ČSR
se sídlem v Chomutově". Správce platebny tohoto
svazu v černovicích hrozil mu vyloučením, nevy-
stoupí-li ze Sudetsko německé strany.

Tato hrozba odporuje zákonu č. 309/1921 Sb. z.
a n. o útisku.

XVI.

Otto Andres, zámečník z Jívové, byl od srpna
1928 členem "Mezinárodního svazu kovodělníků
v ČSR se sídlem v Chomutově" a dostal dne 2.
června 1935 vyrozumění, že se provinil proti § 6 a
dnem 1. června byl vyškrtnut ze seznamu členů.

Poněvadž jmenovanému již dříve jednou hrozili,
že ztratí podporu v nezaměstnanosti, zůstane-li čle-
nem Sudetsko německé strany, jest zřejmo, že byl
vylpučen jen proto, že jest členem Sudetsko ně-
mecké strany a že uvedený přestupek proti § 6 byl
jako důvod jen předstírán. Tím spíše, že jmenovaný
vždy velmi přesně plnil své povinnosti k odborové
organisaci a nikdy její zájmy nepoškozoval.

Tímto protiprávním vyloučením ztrácí jmeno-
vaný, který dostává podporu v nezaměstnanosti a
měl na ni nárok ještě 26 týdnů, tuto podporu, byl
tedy i hospodářsky velice poškozen.

XVII.

Josef Nimführ, dělník ve Znojmě, Náměstí Svo-
body 16, a Bedřich Sehon, dělník ve Znojmě, Ví-
deňská 17, jsou členy odborové organisace "Jed-
notný svaz dřevařských dělníků v ČSR se sídlem
v Praze".

Vedoucí znojemské místní skupiny tohoto svazu,
N. Forman, tázal se jich obou, chtějí-li dále zůstati
v Sudetsko německé straně. Když mu to potvrdili,
oznámil jim, že znojemská místní skupina Jednot-
ného svazu dřevařských dělníků navrhne předsta-
venstvu tohoto svazu, aby byli z odborové organi-
sace vyloučeni, a to proto, že jsou členy Sudetsko
německé strany a že byli volebními komisaři této
strany.