Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 1. zasedání

63.
Interpelace:

I. posl. Vallo, Širokého, Zupky a sůdr. min. zemědělstva a spravedlivosti vo věci roľníkov
V obci Dobruslava, okres Stropkov, ktorí májů byť zbaveni o svoje pozemky, na ktorých majú
postavené domy už niekoľko desaťročia,

II. posl. dr Wolfa a druhů min, spravedlnosti o zabavení časopisu ,,Dziennik Pólski",

III. posl. Šaláta a druhov min, spravedlivosti o súdnej exekúcii zárobkov povozníkov na Ihráči
(okr. Kremnica),

IV. posl. Vodičky, Hodinové-Spurné a soudr. min. vnitra v otázce stíháni občanů správními úřady
za projevy sympatie k SSSR,

V. posl. Šaláta a druhov min. zemedelstva o pasienkových přídělech a lesných pokutách v obci
Beňuš a v jej osadách Bravacovo a Gašparovo (okres Brezno n Hronom),

VI. posl. Synka A soudr. min. vnitra ohledně censurní praxe,

VII. posl. dra F. Kölmera, Franka, Sandnera a druhů min. soc. péče a vnitra, že činnost některých
odborových organisací odporuje zákonu a stanovám,

VIII. posl. dr Jaromíra Dolanského a soůdr. min. spravedlnosti sdr. Dererovi o zabavení "Halo-no-
rin" z 25. srpna 1936,

IX. posl. Kosíka, Vallo, Širokého a sůdruhov min. soc. pečlivosti a vnútra o zatváracej hodine
v Košiciach,

X. posl. Šaláta a druhov min. soc. pečlivosti, zemědělství a vnútra o zaopatrení sluhov parcelo-
vaného veľkostatku v Domadiciach (okr. Levice)..

63/I.

Interpelácia

poslancov Vallo, Širokého, Zupky a sú-
druhov

ministrovi zemedelstva a spravelnosti

vo veci roľníkov v obci Dobruslava, okres

Stropkov, ktorí majú byť zbavení o svoje

pozemky, na ktorých majú postavené domy

už niekoľko desaťročia.

Obyvatelia hore označenej obce a to menovite
Ján Duleba, čís. domu 2, Michal Vasilenko starší,
čís. domu 1, zdedili po svojich predkoch svoje
domky, ktorí tieto používali, jako aj fundusy, na
ktorých sú domky postavené, celé 100ročia. Na
samom okresnom úrade bolo zistené, že opravdu

terajší držitelia používajú fundusy jako aj na

nich postavené domky asi 60 rokov. Terajší maji-
telia, dnes nemôžu dokázať, jestli fundusy boly od
bývalého majiteľa grófa Hatschara kúpené, alebo
na tak zvane panšitene odpracované. Pravda je,
že predkovia nenechali pozemkov knižne prenášať
majetky jeden na druhého. Ale majetok pre-
chádzať z rodiny na rodinu bez úradných prívo-
dov.

Asi pred 6 rokmi majetok odkúpila od držiteľa
Švimmera firma Techot na verejnej dražbe. Pred
dražbou bolo prehlásené uchádzačom verejným
notárom Dr. Dimitrovom Morkovom, že do dražby
nepatria pozemky, ktoré používajú (vymenovateľ
občanov, ktorí pozemky používajú).

Mimo spomenutých občanov sú ešte následovní,
ktorí môžu dokázať kúpnopredajnú smluvu, že po-
zemky odkúpili a to sú: Štefan Kimák, Ján
Bardka, Michal Bardka, a to od majiteľov Ka-
linka Adama a Klobásu Zrenčkra. Taktiež mimo
týchto pozemkov je. tu takmer, celý, urbárský ma-
jetok, ktorý obec odkúpila od bývalého majiteľa a
dnes firma Techot žaluje všetkých držiteľov jako
aj urbariát o vrátenie pozemkov. Už do teraz pra-
votné trovy robia niekoľko tisícov Kč. A jak odlo


2

okresným sudcom, jako mienku povedané, že je
nebezpečie, že rolníci spor prehrajú. To by zname-
nalo, že takmer celá obec by bola zbavená svojho,
majetku, ba aj príbytkov.

Pýtame sa p. ministra, či vie o tomto postupe
proti chudobným roľníkom menovanej obce?

Jaké opatrenie je ochotný pán minister urobiť,
aby proti menovaným bolo súdne prejednávanie
zastavené a terajší majitel bol donútený dodržať
to, čo mu bolo pri dražbe verejným notárom dané
na vedomie ?

V Prahe, dňa 11. júla 1935.

Vallo, Široký, Zupka,

Zápotocký, Schmidke, Vodička, Török, Kliment,

Beuer, Kosik, Dvořak, Machačová, Bruno Köhler,

Klíma, Śliwka, Nepomucký, Hodinová-Spurná,

Šverma, Kopřiva, Slanský, dr Clementis.

63/II. (překlad).

Interpelace

posl. dr L. Wolfa a druhů

ministrovi spravedlnosti
o zabavení časopisu "Dziennik Polski''.

Státní policejní ředitelství v Moravské Ostravě
a státní zastupitelství delší dobu vystupují ostře
proti časopisu "Dziennik Polski" a při každé pří-
ležitosti v něm zabavují články, a to takové, které
svou skutkovou povahou nejsou ani přečin, ani
přestupek. Z toho, že články podobného obsahu
vycházejí v jiných časopisech úplně beztrestně a
nejsou zabavovány, tudíž z toho, že se vyhledává
každá příležitost jen aby se mohly zabaviti pol-
ské časopisy, je zřejmo, že jde o zvláštní snahy
moravskoostravské censury. Konfiskace tyto do-
sahují takových rozměrů, že se zabavuje skoro
každé druhé nebo třetí číslo. Polský lid je tím ve-
lice zneklidněn a pociťuje to jako čin směřující
zvláště proti polské národnosti.

Jako příklad uvádíme zabavení čísla 58 časo-
pisu "Dziennik Polski" ze dne 8. června 1935.
V tomto čísle byl zabaven celý článek s nadpisem
"Papír a život" tohoto obsahu:

"Na zdejším území jest jistá dohoda, která se
nazývá "česko-polskou likvidační smlouvou" ze
dne 23, dubna 1925. Mezi četnými jejími para-
grafy obracíme dnes pozornost na tři krásné věty,
obsažené v čl. 11 a 13 této smlouvy.

V čl. 11 jest toto krásné ustanovení: "Při tom
nebude se za neloválnost považovati obrana práv
menšinových. "

A v čl. 13 je řečeno:

,, Jakýkoliv způsob násilného odnárodňování je
nedovolený", a dále: "Zejména prohlašují obě
smluvní strany, že považují za protizákonný kaž-
dý nátlak na rodiče, aby posílali děti do škol ji-

ného jazyka vyučovacího, než jest jejich jazyk
mateřský. "

Není-li pravda, že to jsou krásná a jasná usta-
novení?

Pravda je však také, že se zle stalo, když tato
krásná ustanovení byla pojata do třináctého pa-
ragrafu, který má špatnou pověst. Neboť jest to
prese všechno - aspoň na tomto území - zlověst-
ná číslice. Co z toho máme, že sami nejsme pověr-
čiví a nepohoršujeme se třináctkou, když si naši
přátelé zvykli třináctkám se vyhýbati? Nenajde
se v hotelu pokoj s číslem třináctým, také domy
s třináctkou se schovávají pod číslem 12b. A
jisté také ta nešťastná třináctka silně uškodila
tomu krásnému paragrafu o posílání dětí do
škol.

Místo paragrafu třináctého máme v této věci
ve Slezsku písmenkový paragraf S. M. O. L.,
který zní "poněkud" jinak. A tento písmenkový
paragraf "Slezské Matice Osvěty Lidové" se
stará, aby krásný papír zůstal dále jen krásným
papírem.

Všichni víme, že to je prý soukromý spolek.
Ale řekl nám úplně jasné na své poslední valné
hromadě, že "jej úřady podporují". Ve svých vý-
ročních zprávách chlubí se stále pokroky při vý-
ročních zápisech do škol, ostatně co budeme vy-
světlovati našim čtenářům jeho účely a způsoby?

Chová-li se tiše většinu roku, v nynějším ob-
dobí, když se blíží školní zápisy, pracuje ener-
gicky. Ať to je vysvěcení lázní ve Lhotce, nebo
konkursy krásy, slavnosti, on působí nyní se zvý-
šenou energií. Připravuje pro nás Poláky i lázně
i konkurs i slavnost. Všechno za tím krásným
účelem, aby polští rodiče posílali své děti do
školy.

Posledně si Matice stěžovala, že jí to nyní jde
těžce. Má pravdu. Při předcházejících zápisech do
škol dovedli jsme po letech ztrát po prvé udržeti
polskou državu. Mnoho polských dětí nám bylo
sice zabráno do cizích škol, ale již méně než v mi-
nulých letech. Letos po vítězných volbách, kdy pol-
ská věc dobyla takového triumfu, máme plnou na-
ději, že nejen udržíme svou državu, nýbrž zesílíme
ji ještě o mnoho obrácených, zachráníme mnoho
polských dětí před cizí školou. Neboť roste jed-
nota a vnitřní síla v našem polském společenství
ve Slezsku. Roste a kráčí od vítězství k vítězství,
jak se patři spravedlivé věci.

Každý polský sociální pracovník ve Slezsku,
každý polský jednotlivec na této zemi má při na-
stávajících zápisech velkou povinnost, aby dbal,
aby školní zápisy splnily naše naděje.

Každé sebe nepatrnější zneužití budiž ihned
hlášeno redakci časopisu "Dziennik Polski".

V článku "Včerejší zabavení časopisu "Dziennik
Polski" bylo zabaveno:

"Mimo jiné byl zabaven rovněž doslovný otisk
z nezabaveného ostravského "českého Slova".

Článek s nápisem "Dr. Houdek chválí" byl za-
baven celý a zněl takto:

"české Slovo přináší telegram z Moskvy od
Čecha dr Houdka. Ten píše v telegramu: "Ministr
Beneš patří jistě k nejpopulárnějším zahraničním
osobnostem v sovětském svazu. " Tak praví dr
Houdek, ale neuvádí, je-li to jeho soukromé mí-


3

není, nebo smýšlí-li stejně i jiní. V takových vě-
cech je vždy lépe uváděti cizí mínění než ztěles-
ňovati vlastní myšlenku. "

Článek "Jací katolíci jsou V Těrlicku" byl zaba-
ven rovněž celý i s nápisem, a zněl:

"Jací katolíci jsou v Těrlicku? Zajímavé světlo
volebních výsledků. Dobře se pamatujeme na ob-
sazování těrlické fary českým knězem. Tvrdilo
se, že je tam mnoho českých katolíků, rozhodně
více než polských. Při volbách do okresu se uká-
zalo, že čeští katolíci dostali na svou listinu

v celé těrlické farnosti......26 hlasů, zatím co

listina polských katolíků 646 hlasů. Zmíněné čís-
lice jsou neobyčejně výmluvné. Stejně je tomu
v Loukách, kde čeští katolíci dostali 14 hlasů a
listina polských katolíků 250. "

Z konfiskací tohoto jediného čísla je zřejmo, že
se zabavují zprávy časopisu "Dziennik Polski",
o nichž jiný tisk píše svobodně a které nejsou zlo-
činné, ani vůbec nemohou přispěti k porušení ve-
řejného klidu. Jde zde výlučně jen o kritiku, která
je úplně legální a právní.

Podepsaní se táží pana ministra spravedlnosti,
ví-li o tomto nepřátelském zacházení moravsko-
ostravské censury s polským tiskem a co hodlá
učiniti pro zastavení této svévolně zabavovací
Činnosti moravskoostravské censury, která mezi
polským lidem působí veliké rozhořčení.

V Praze, dne 23. června 1935.

Dr Wolf,

Danihel, Hlinka, Rázus, dr Tiso, Suroviak, Sivák,

dr Sokol, dr Pružinský, Sidor, Šalát, Florek,

Kendra, Drobný, Onderčo, Haššík, Longa, Slušný,

Čavojský, Turček, Dembovský, Brody.

63/III.

Interpelácia

poslanca Antona Šaláta a druhov
ministrovi spravodlivosti

o súdnej ekzekúcii zárobkov povozníkov
na Ihráči (okr. Kremnica).

Viacerým povozníkom na Ihráči (p. Jastraba,
okr. Kremnica) boly Okresným súdom v Krem-
nici zabavené zárobky, ktoré dotyčným mala vy-
platiť štátna lesná správa v Kremnici. Súdobnú
ekzekúciu žiadal dr Béreš, právny zástupca Zla-
tomoraveckej banky k vyrovnaniu podlžností,
ktoré otázni občania ihračskí majú u tejto banky.

Nikto nepopiera (ani sami postihnutí) opráv-
nenosť súdobnej ekzekúcie. Ide len o to, že pri vy-
nesení výroku malý vziať do ohľadu i rodinné a
výživné pomery dlžníkov a tak ustáliť čiastku,
ktorá má byť zabavená. Okresný súd povolil voľne
vyplácať len jednu štvrtinu zárobku dvojtýždňo-
vého, ostatné zekzekvoval.

Postihnutí občania zameškali síce apelačnú do-
bu, ale nie z nevšímavosti, ale jednoducho preto,
že nemali na kolky a báli sa zbytočných trov a
mrhania času chodením k súdnym výsluchom.

Rodinné pomery, ekzekúciou postihnutých po-
vozníkov sú takéto:

Štefan Hric (Ihráč č. 38) má osemčlennú ro-
dinu, z toho 4 deti niže 14ročné a starí rodičia
vyše 65roční.

Ján Feben (Ihráč č. 31) má 9člennú rodinu,
z toho tri deti niže 14 rokov.

Tomáš Kostrien (Ihráč č. 29) má 4člennú ro-
dinu.

Štefan Dobiaš (Ihráč) má 10člennú rodinu,
z toho 2 deti niže 14ročné, brat mrzák a matka
vyše 65ročná.

Pavel Harík (Ihráč) má 8člennú rodinu, v nej
4 deti niže 14ročné.,

Štefan Slašťan (Ihráč č. 17) má 4člennú rodinu.

Jozef Slašťan má 5člennú rodinu, v nej matka
je vyše 70ročná.

Hlavným, ba jediným zdrojom výživy týchto
chudobných rodín je zárobok z furmančenia.

Nemožno si ani len vysvetliť to, že ako mohol
Okresný súd v Kremnici vyniesť výrok v tom
smysle, že tri štvrtiny zárobku sa vyhlasujú za
zhabané a len jedna štvrtina sa uvoľňuje k vý-
plate na výživu povozníkov a k udržovaniu ich
záprahov. Z denných. 5-6 korún predsa nemožno
nasýtiť početnú rodinu a k tomu si ešte kupovať
ovos pre kone. Kritizovaním súdobných výrokov
nechceme umenšovať auktoritu súdov. Chceme
len, aby si naše súdy počínaly opatrne, aby si be-
dlivo všímaly sociálnych pomerov tých občanov,
o ktorých im prichádza vynášať rôzne výroky.
Zaiste žiaden súd nemôže mať v úmysle odsudzo-
vať drobné biedne deti na trvalú hladovku. A ve-
ru deti ihráčskych povozníkov hladujú! A budú
hladovať aj na ďalej, lebo súdobná ekzekúcia na
zárobky ich otcov-povozníkov bude platná aj na bu-
dúce výplaty.

Ihráčsky prípad prísnej ekzekúcie zárobkov
budí v obyvateľstve nebezpečnú nedôveru, nechuť,
šomranie voči našim súdobným vrchnostiam. Čo
samozrejme škodí štátu.

Preto v záujme dobra štátu sa pýtame pána

ministra:

1. či je ochotný dať čím prv vyšetriť tu opísaný
prípad prílišnej súdobnej prísnosti?

2. či minie nariadiť, aby ekzekučný výrok
Okresného súdu v Kremnici bol v prospech po-
vozníkov na Ihráči značne Zmenený?

Praha, 26. júla 1935.

Šalát,

Hlinka, Onderčo, Slušný, Sidor, dr Tiso, Haššík,

Dembovský, Kendra, Suroviak, Longa, Sivák, dr

Sokol, Rázus, Florek, Čavojský, Danihel, Drobný,

Turček, dr Pružinský, dr Wolf.


4

63/IV.
Interpelace

poslanců Jana Vodičky, Anežky Hodinové-
Spurné a soudruhů

ministru vnitra

v otázce stíháni občanů správními úřady za
projevy sympatie k SSSR,

Dne 24. října 1931 byl odsouzen na základě ná-
lezu okresního úřadu v Pardubicích pod č. j. 49. 507
podle článku 3, odst. 1 zákona ze dne 14. července
1927, č. 125 Sb. zák. a nar. o organisaci politické
Správy Arnošt Novák do vězení na dobu
7 dnů, poněvadž dne 31. července (1931) při pro-
jevu K. S. Č. vykřikl: "Ať žije sovětské Rusko. "

Arnošt Novák přisouzený trest dosud neodpykal
a byl teprve v těchto dnech vyzván okresním úřa-
dem v Pardubicích k nastoupení trestu do vězení
okresního soudu v Pardubicích.

Tento případ je z mnoha případů kdy občané to-
hoto státu, sympatisující se Sovětským Svazem
byli a dosud jsou odsuzování, jak trestními soudy,
tak i správními úřady Č. S. R. za vyjádření svých
sympatií k Sovětskému Svazu.

Odvolávajíce se na změnu oficielní zahraniční
politiky ČSR vůči SSSR a na uzavření spojenec-
kých a přátelských smluv s tímto státem, ptáme se
pana ministra vnitra:

1. Co hodlá, učiniti, aby všechny tresty vynesené
správními úřady ČSR. a jimiž jsou stíháni občané
ČSR, za projevy sympatií vůči SSSR, byly ve své
účinnosti zrušeny a jejich výkon, zastaven?

2. Co hodlá učiniti, aby za projevy přátelství
vůči SSSR, nebyli občana tohoto státu zatýkání a
hnaní k trestní zodpovědnosti?

3. Zda hodlá pan ministr podati návrh na zrušení
všech trestů, kterými byli občané projevující sym-
patie a přátelství k SSSR, správními úřady trestáni
a zda je ochoten se postarati, aby tyto tresty byly
vymazány z trestního rejstříku?

V Praze, dne 19. července 1936.

Vodička, Hodinová - Spurná,

Synek, Zápotocký, Schmidke, Török, Slanský,

Beuer, Kosik, Dvořák, Schenk, Šverma, Klíma,

Bruno Köhler, Nepomucký, Kopřiva, Śliwka, Široký,

Vallo, Kliment, dr Clementis.

63/V.

Interpelácia

poslanca Antona Šaláta a druhov
ministrovi zemedelstva

o pasienkových prídeloch a lesných poku-
tách v obci Beňuš a v jej osadách Brava-
covo a Gašparovo (okr. Brezno n, Hronom).

Občania horehronskej obce Beňuš sú potomkami
erárnych osadníkov, lesorobotníkov. Živili sa hlavne

lesnými prácami. Odkedy však nastala kríza v od-
byte dreva, kvôli výžive svojich početných rodín
museli sa oddať k intenzívnejšiemu chovu dobytka.
Poneváč však vlastných pozemkov buďte nič, alebo
len veľmi málo mali, stále si zadávajú žiadosti, na
ministerstvo zemedelstva, aby im z erárnej, lesnej
a pasienkovej pôdy bolo prídelom prepustené na
pasienkové ciele. Je pravda, že občanom Beňuše,
Bravačova, Gašpärova už boly prepustené nejaké
erárne pozemky na pašienkové ciele, ale o týchto
bonite sa tamojší občania vyslovujú tak, že sa na
nich nenapasie ani polný zajac, i ten ujde z tade.
Bolo by ozaj už na čase, aby ministerstvo zemedel-
stva už raz meritórne vyriešilo otázku pašienko-
vého prídelu pre spomenuté chudobné osady, kto-
rých biední osadníci majú veľký počet detí. Z týchto
osadníkov nikde nebolo kolonizované, na úrodnejšie
kraje, takže všetcia sú odkázaní len na tú mož-
nosť výživy, ktorú im poskytuje tento hornatý kraj.

A tou možnosťou nateraz a v dohľadnej dobe je
a bude len dobytkárstvo.

Pre veľkú tohoročnú suchotu a pre nedostatok
pasienku stáva sa výšepomenutým občanom, že ich
dobytok zachádza aj do zakázaných, erárnych plôch
sa napásť. Z toho ovšem povstávajú lesné pokuty.

Uvádzame niekoľko platobných výziev, ktoré toh-
to roku rozoslala št. lesná správa v Beňuši:

Štefan Šajgaler, Gašparovo podľa výzvy č. 224
a 225 má zaplatiť dvakrát po 1946 70 Kč.

Štefan Libič, Gašparovo č. 40 podľa, výziev Č.
168, 169, 172, 175, 178 a 196 má zaplatiť šesťkrát
po 61 80 Kč, a ten istý podľa výzvy č. 204 má za-
platiť 386 25 Kč.

Štefan Šajgalih, Gašparovo za jún t, r. podľa
výzvy č. 266 má zaplatiť 9630 Kč.

Viktor Pačesa Kajdes, Bravacovo na základe vý-
ziev č. 171, 176, 197, 179 a 177 má platiť päťkrát
po 61 80 Kč. Ten istý na základe výzvy č. 206 a 227
má zaplatiť dvakrát po 139 05 Kč, tiež na základe
výzvy č. 226 má platiť 20855 Kč a podľa výzvy
č. 203 má platiť 60255 Kč.

Alois Bacušan, Bravacovo, podľa výziev č. 170,
173, 189 ako zodpovedný gazda má zaplatiť trikrát
po 6180 Kč, Ten, istý podľa výzvy č. 222 má za-
platiť 1622 25 Kč; podľa č. 263 má platiť 165830
Kč, podľa výzvy č. 266 má platiť 173125 Kč a po-
dľa výzvy č. 246 má platiť pokuty 1081 50 Kč.

Tieto dáta sú citované z blankiet úradných po-
istenok a výziev, aké správa št. lesov a statkov
v Beňuši na základe hlavnej knihy lesných škôd
z r. 1935 rozosiala výšspomenutým občanom.

Z hojnosti, a veľkosti pokút najlepšie vysvitá to,
že akou, pálčivou otázkou je pre kraj Beňuše čím
prvšie, vážne vyriešenie pašienkového prídelu pre
tamojších osadníkov. Bez riešenia tejto otázky bude
na tomto kraji stála bieda, nespokojnosť, lesné
škody, pokuty a zmätky spoločenské, čo ovšem ne-
slúží k dobru štátu,

Preto sa pýtame pána ministra zemedelstva:

1. či vie o súrnej potrebe pašienkového prídelu
v osadách Beňuš, Bravacovo, Gašparovo a o tamoj-
ších veľkých lesných pokutách?


5

2, či mieni nariadiť, aby tam nastala čím prv ná-
prava?

Praha, 29. júla 1935.

Šalát,

Hlinka, Onderčo, dr Tido, dr Pružinský, Florek,

Drobný, dr Sokol, Kendra. Longa, Čavojský, Suro-

viak, Haššik, Rázus, Sivák, Danihel, Dembovský,

dr Wolf, Turček, Slušný, Sidor.

63/VI.

Interpelace
posl. Synka a soudruhů

ministru vnitra
ohledně censurní prakse.

V 32. čísle časopisu "Rozsévačka" ze dne 7. srpna
1935 byl článek pod titulem "Od vajíčka do vola".
Velká část tohoto článku propadla konfiskaci, ač-
koliv neobsahoval žádných trestních činů, nýbrž líčil
pouze na základě fakt zdražovací proces a jeho pří-
činy. Aby pan ministr mohl se přesvědčiti o neslý-
chané censurní praksi uvádějí podepsaní zabavenou
část:

"A Hodža, jeden z nejchytřejších a nejmazaněj-
ších vůdců naší agrární politiky, vymyslel recept a
celý složitý agrární program a plán:

"Plánovité hospodaření a monopoly. "
A, vzorem byl loňského roku obilní monopol.
Stanovily se vysoké ceny obilí a slušný výdělek
Obilní společnosti, jak v rozpětí mezi výkupními a
prodejními cenami, tak zároveň výdělek z velko-
mlýna, velkopekáren atd. A loni byla sklizeň o tře-
tinu nižší než jiná léta. Vypočetlo se: "Zemědělci"
vydělají 500 milionů Kč na vyšších cenách obilí a
družstva agrární, Obilní společnost vydělá 260 mi-
lionů Kč jen na tom nejhlavnějším, kromě vedlej-
ších příjmů, z, velkomlýnů a pekáren.

Ale chyba lávky. Ty peníze, aby se předaly do
kapes statkářů a Obilní společnosti nespadnou
s nebe, ale musí se jinému jen z kapsy vytáhnout
a jim dát. A tak se stalo, že se nejdříve domkářům
a drobným zemědělcům vytáhlo přes 200 mil. Kč
více za zdražená krmiva,, která přikupují a ostatní
se vytáhlo z kapes nejširších a nejdrobnějších kon-
sumentských vrstev. Konec konců, kdyby se o tolik
zvýšily příjmy lidu, nemělo by takové následky. Ale
právě příjmy, mzdy, práce, životní úroveň lidu se
ještě zhoršila. A sama dělnická žena nám potvrdí
toto: Když mam na týden na př. 120. Kč na vážení
a nic více, a zdraží se mi životní potřeby, nemohu
koupit za 200 Kč stejné tolik, ale zase jen za
120 Kč. ale méně.

A tak ještě více, oč se zdražilo vyrostly větší
bídou lidu v měsícě i na vsi zásoby obilí a nastal
známý tanec: 60. 000 vagónů "přebytečného" obilí
při hladu lidu, asi miliarda investována agrárně-
finančními spekulanty do obchodu s obilím a jak
zabezpečit velkostatkáře v nové sklizni.

Jak se to rozřešilo, ptáte se. Jednoduše zase po
jejich. Státní pokladna sanuje Obilní společnost
tím, že na její účet vytvořila statečnost "železnou
obilní reservu pro každý případ a vláda stanovila
ještě vyšší ceny (na Moravě a Slovensku) obili
s ustanovením, že rolníci musí za nejvyšší ceny
z června 1935 povinně odebírat denaturované obilí
a za tím účelem se jim bude vyplácet jen 90% obil-
ních cen a zahajuje se omezování osevu zatím pše-
nice o 6-8% podle krajů a bonity půdy. (Velko-
statkář má nejlepší půdu, která se hodí pro pšenici
a tak nejvíce musí omezit drobní. ) A konečně
i samé vedení sociálnědemokratického svazu druž-
stev se hrozí ve svém prohlášení z nové vlny dra-
hoty a odmítá zodpovědnost za to co dali sociali-
stičtí ministři darem na účet lidu statkářům a obil-
ním monopolním spekulantům.

A všimněme si jen třech důsledků a kam povedou
dále.

Za prvé povinné vrácení krmiv (denaturovaného
obilí). To znamená, že těm nejdrobnějším, kteří ne-
prodají více než 26 g obilí se zvýšením cen vše-
obecně i krmiva zdraží a nebudou moci na předkupo-
vaných krmivech chovat dobytek. Statky a velko-
statky, které do nedávná mnoho dobytka, hlavně
vepřového, nepěstovaly, zaplaví trh a v konkurenci
v chovu dobytka budou utloukat drobného země-
dělce. K velkostatkům se přesune hlavní chov do-
bytka.

A proto jsou posedlí agrárníci - živočišným mo-
nopolem, který má zdražit maso, dále jimi dát do
nikou obchod a výdělky z kšeftů s dobytkem, jako
to mají u obilí. A konečně, poněvadž prasata se ne-
dají ani uskladnit a pak rolníkům vracet jako obilí
- hlavním cílem živočišného monopolu je omezení
chovu dobytka, a to u drobných, aby více mohli
chovat dobytek statkáři, kteří mají nadbytek krmiv.

A co znamená drahota obilí, mouky, chleba a
masa. Oněch 120 Kč zůstává stále 120 Kč. Je-li
dráže, koupí se za stejné peníze méně.

To bude mát v zápětí další omezení konsumu a
další hromadění "neprodejných" zásob při ještě
větší bídě a hladu milionů.

A to všechno páni vědí kam to ženou. Zbývá ome-
zování výroby, osevu, chovu atd. Ale již se omezil
osev cukrovky, chmele, obilí, lnu. omezuje se osev
bramborů. Mlékárenský monopol stanovil kontin-
genty mléka a více mlékárna nesmí mléka vykou-
pit, a mlékárenský kartel přišel více než k svému,
ale jeho zisky se zdvojnásobily.

Co sít ? A přicházíme k novému monopolu. Mono-
pol umělých tuků a nová drahota margarinu a pod.
Jak to jde dohromady. Jednoduše. Místo obilí, řepy,
bramborů a pod. doporučují agrární "geortetři
v plánování" síti soju a náhradní olejnaté plodiny
pro výrobu umělých tuků. Provede se zákaz dovezu
laciných surovin, a zdraží se v rámci agrárního plá-
nování nejen mouka, chleba a maso, uzeniny, mléko,
máslo, vejce, drůbež, které mají býti pojaty "do
živočišného monopolu, ale bude se dále platit drahý
cukr a ještě dražší umělé tuky.

Tak vidíte jen roztočený kolotoč agrárního plá-
nování. Víte už, proč se roztrhl pytel s monopoly ?

Neboť na účet lidu zachraňuje kapitalistické a
velkostatkářské zisky. Na konec vedou monopoly
jen k většímu hladu a jen ještě k větším zdražením
všeho a to znamená, že drobní zemědělci i dělníci
jsou. šílenou, vlastně bezplánovitou, anarchistickou,
kapitalistickou politikou strháváni do propastí. Jak


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP