17

uznávajú sa vinnými pre priestupok vyhlášky
kraj. úradu v Bratislave zo dňa 3. II. 1932, č. 1/
1172/1932 prez., so zretelom na odst. 1. zák. čl. 3,
č. 125, pred okr. úr. poťažne v chodbách budovy

tohoto úradu vedome sa shlukli za účelom vymá-
hania zvýšenia podpory v nezamestnanosti a preto
sa odsuzujú dľa odst. 2., čl. 3. zák, č. 125/1927
Sb. z. a n.:

Vyrubené peňažité pokuty treba zaplatiť podľa
čl. 11. zák. č. 129/27 Sb. z. a n. do 15 dní od právo-

platnosti rozsudku pod exekúciou do št. pokladnice.
V páde nedobytnosti pokuta premenuje sa na zá-

18

tvor v trvaní hore uvedenom a odpykať ho treba
na vlastné Útraty obvineného.

Obžalované XXXV. Adela Vöröšová, nar. 1902,
v Kys. N. Meste, vydatá, bývá v Kys. N. Meste,
a XXXVI. Bernardína Koklesová, nar. 1911 v Kys.
N. Meste, vydatá, bývá v Kys. N. Meste, sa zpod
obžaloby a jej následkov na základe § 155, bod. 2.
polic. trest. poriadku oslobodzujú.

Proti obvinenému Gelbmanovi Michalovi, na-
koľko sa zdržuje na neznámom mieste, zavedené
bude zvláštne pokračovanie.

Dôvody:

Ohľadom obžalovaných: I. Jána Kukučku, IV. Jo-
zefa Behúňa, VIII. Jána Panáka, IX. Pavla Be-
húňa, X. Štefana Ondrušáka a XIV. Jozefa Du-
banca rozsudok spočíva na predpise § u 109 polic.
trest, poriadku, lebo k ústnemu pojednávaniu vy-
týčenému na deň 15. V. 1935 sa neustanovili, za-
stúpiť sa nedali, ani sa neomluvili, hoci boli riadne
predvolaní.

Dokazovanie bolo preto prevedené v ich neprí-
tomnosti na základe oznámenia četn. stanice v Kys.
N. Meste pod č. 611/35 podaným. Dľa tohoto ozná-
menia výšmenovaní obvinení v predbežnom vyše-
trovaní sa bezpečnostným orgánom k priestupku
priznali a nevedeli sa nijako ospravedlnil. Dôsled-
kom toho ich vinu treba považovať za dokázanú
bez akejkoľvek pochybnosti.

Ostatní obžalovaní na ústnych pojednávaniach
sa k spáchaniu priestupku priznali, súc usvedčení
ešte i výpoveďou hodnoverného svedka štáb. četn.
strážmajstra Jozefa Dupáča z Kys. Nov. Mesta.

Pokuty boly vymerané v primeranej výške
vzhľadom na spôsob účasti v inkrim. priestupku
v primeranej výške.

Obžalovaným XXX. Róbertovi Horákoví, XXXI.
Valentínovi Mačekovi, XXXII. Ľudevítovi Blaže-
kovi a XXXIII. Františkovi Blažekovi boly vyme-
rané vyššie pokuty vzhľadom k tej přiťažujúcej
okolnosti, že jako členovia deputácie obťažovali
okr. náčelníka nesplniteľnými a nesmyselnými
,,požiadavkami". Dôsledkom bolo ich treba pova-
žovať za hlavných inšpirátorov shluknutia.

Najvyššiu pokutu bolo treba vymerať XXXIV.
obvinenému Jaroslavovi Krisovi, ktorý dľa hodno-
vernej výpovedi svedka Jána Hohoša - nahová-
ral nezamestnaných k podpisovania spomenutých
už, ku spisom priložených ,,požiadavkov" neza-
mestnaného robotníctva a preto jeho treba považo-
vať za vodcu a inšpirátora i nedovoleného shluko-
vania sa. Svedeckú výpoveď Jána Hohoša nebolo
mu možno sdeliť z jeho vlastnej viny, lebo sa
k ústnemu jednaniu na deň 14. VI. 1935 bez omlu-
vy nedostavil, hoci bol riadne predvolaný.

Dobrodenie priznanie odkladu výkonu trestu
podmienečne vylučuje u obžalovaných XVII. On-
dreja Zajaca, XXII. Štefana Kekelyho a XXVI.
Jána Glovniaka ich trestná minulosť.

Ostatným obžalovaným podmienečný odklad vý-
konu trestu tiež nemohol byť priznaný napriek
ich zachovalosti vzhľadom na povahu trestného
činu a na tú ďalšiu přiťažujúcu okolnosť, že
k shluknutiu došlo v neúradný deň za účasti znač-
ného počtu obvinených, spôsobitého ohroziť a po-
rušiť verejný kľud a poriadok na verejnom mieste
a riadneho úradovania na okresnom úrade.

Obžalované XXXV. Adela Vöröšová a XXXVI.
Bernardína Koklesová bolo treba oslobodiť, lebo
dľa výpovede svedka Jána Hohoša sú nevinné.

Obžalovaným I. -XXXVI. sa tento rozsudok na
písme doručuje s tým, že proti nemu sa môžu do
15 dní rátajúc dňom po doručení, cestou tunajšieho
úradu na Krajinský úrad v Bratislave odvolať.

V Kysuckom Novom Meste, dňa 14. II. 1935.

Okresný úrad v Kysuckom Novom Meste.

Polic. trest, sudca: Dr. Porubský. "

Ústavná listina zaručuje obyvateľom čsl. repu-
blike tak zv. petičné právo, to jest možnosť žiadať
úrady o splnenie istých požiadavkov, protestovať
proti istým zjavom a pod. Títo obyvatelia nič
iného nečinili, len že zákonom im zaručujúce právo
použili.

Pýtame sa pána ministra vnútra:

1. Jaké opatrenie urobí, aby horeuvedené vý-
mery boly zrušené a aby úradník odpovedajúci za
tento postup bol disciplinárne potrestaný?

2. Jaká opatrenie urobí, aby sa podobné prípady
v budúcnosti neopakovaly?

V Prahe, dňa 1. júla 1935.

Vallo, Široký, Schmidke,

d. Jar. Dolanský, Zápotocký, Vodička, Török,
Kliment, Beuer, Dvořák, Machačová, Šverma,
Hodinová - Spurná, B. Köhler, Košík, Nepomucký,
Klíma, Slanský, Śliwka, dr. Clementis, Kopřiva.

44/ XVIII.

Interpelácia

poslanca Vallo, širokého a súdruhov
ministrovi vnútra,

pre zadržanie poslanca Vallo v obci Stra-
tená, odvezenie na okresný úrad v Rož-
ňave a že tam uvalená politickým komi-
sárom Dr. Belavom na menovaného vyše-
trovacia väzba.

Dňa 14. júna 1935 asi o 18. hod. bol zadržaný
poslanec Vallo četnickou hliadkou, s odôvodnením,
že ,,majú nariadenie predviesť každého poslanca
alebo tajomníka" velitelovi sústredených četn. odde-
lení. Menovaný nasledoval četníkov na četnickú
stanicu, tam mu bolo sdeleno velitelom četníctva,
že má rozkaz od krajinského, poťažne okresného
úradu v Rožňave vykázať každého poslanca. Na
protest posl. Vallo, bolo veliteľom prehlásené, aby
si menovaný sťažoval. Keď bol veliteľ upozornený,
že postup je protizákonný, odpovedal, že či zákonný
lebo nie, ale on má rozkaz.

19

Na to bol poslanec Vallo autom dopravený do
Rožňavy na okresný úrad, kde nariadil Dr. Belay,
aby bol poslanec Vallo odvedený do väznice. Na
protest posl. Vallo bolo Dr. Belayom odpovedané:
,,Uvalujem na Vás predbežnú vyšetrovaciu väzbu. "
Keď sa menovaný poslanec pýtal po príčine, ktorá
dáva Dr. Belaymu k tomu právo, bol hrubo odbitý
a prehlásil četníkom: ,,Odveďte ho do väznice!"

Vo väznici bol poslanec Vallo držaný plných 17
hodin a len potom legitimovaný a prepustený.

Pýtame sa p. ministra vnútra: Zná tento hrubý
prípad narušenia poslaneckej imunity?

Pýtame sa p. ministra: Je dovolene jednať tak
hrubé s členom Národného shromaždenia, keď me-
novaný žiadny trestný čin nespáchal, a je možno
uvaliť na člena Nár. shromaždenia vyšetrovaciu
väzbu a zatvoriť ho medzi obyčajných zlodejov?

Je ochotný p. ministr okamžite dať vec vyšetriť
a suspendovať Dr. Belayho za tak hrubé porušenie
ústavných práv?

Aké opatrenie je ochotný p. ministr spraviť, aby
sa podobné prípady neopakovaly?

V Prahe dňa 24. júna 1935.

Vallo, Široký,

Synek, Zápotocký, Schmidke, Vodička, Török, Kli-

ment, Beuer, Košík, Dvořák, Sliwka, Slanský,

B. Köhler, Machačová, Šverma, Hodinová-Spurná,

Kopřiva, Klíma, Nepomucký, dr. Clementis.

44/XIX.

Interpelace

poslance Švermy, Zápotockého, B. Köhlera,
Širokého, Töröka, Sliwky a soudruhů

ministru spravedlnosti JUDru Dérerovi

o odsouzení komunistů poslance štětky a

tajemníka Slánského a o osvobození fa-

šisty Maixnera.

Dne 28. června t. r. byl II. senátem krajského
soudu trestního v Praze za předsednictví soudního
rady Perata vynesen rozsudek, jímž byl komuni-
stický poslanec Josef Štětka odsouzen pro zločin
podle § 2 zákona na ochranu republiky (přípravy
úkladů o republiku) k trestu těžkého žaláře v trvání
18 měsíců, zostřeného půlletně dvěma posty, a
vedle toho k náhradě útrat 1500 Kč, v případě ne-
dobytnosti k dalším 15 dnům vězení, a tajemník
klubu komunistických poslanců pro tentýž delikt
k trestu těžkého žaláře na 16 měsíců, zostřenému
2 posty čtvrtletně a k náhradě útrat 1500 Kč nebo
15 dnům vězení. U obou obžalovaných byla vyslo-
vena ztráta občanských práv, a to u posl. Štětky
na 5 let, u Slánského na 3 roky. Vyšetřovací vazba
započítána nebyla.

Téhož dne byl krajským soudem trestním v Praze
zproštěn žaloby pro zločin podle § 2 zákona na
ochranu republiky český fašista Miloš Maixner.

Líčení proti komunistickým obžalovaným bylo po
přečtení obžalovacího spisu prohlášeno za tajné,
líčení proti fašistickému obžalovanému bylo ve-
řejné.

Při přelíčení proti komunistům musela se obha-
joba hned po začátku ostře ohradit proti tónu před-
sedy senátu Jaroslava Pernta. Při líčení proti
fašistovi užívali soudcové způsobů nadmíru sluš-
ných, a předseda Maixnera ujišťoval, že nemá pří-
činy mu nevěřit.

Při odsouzení komunistických obžalovaných vzal
soud ve svém veřejném ústním odůvodnění roz-
sudku spáchanou velezradu za prokázanou těmito
okolnostmi:

1. Že vydaný leták ,,Ne Masaryk - ale Lenin",
rozmnožovaný na růdných místech republiky, je
obdobný prohlášení klubu komunistických poslanců,
které mělo býti předneseno ve sněmovně a jehož
koncept byl nalezen při domovní prohlídce v parla-
mentních místnostech klubu;

2. že Richard Slánský jako tajemník klubu byl se
všemi tamějšími věcmi obeznámen a také posla-
nec Štětka jako místopředseda klubu byl za věc
zodpověděn;

3. že se oba obžalovaní hlásili k cestě Leninově.
Při osvobození fašisty Maixnera vzal soudí sice

za prokázáno, že Maixner byl opětovně na němec-
kém vyslanectví v Praze, v ministerstvu propa-
gandy v Berlíně, že se informoval o hitlerovských
koncentračních táborech a že byl ve styku s haken-
kreuzlerským agentem Börstendorferem; tento po-
tvrdil, že Maixner s nim jednal o odstoupení sever-
ních krajů Čech hitlerovskému Německu za Lužici.

Bylo dokázáno, že Börstendorfer poslal dopis
říšskoněmeckému ministru propagandy, v němž
v souvislosti s Maixnerem zdůrazňuje, že v repu-
blice Československé existuje celé fašistické hnutí,
jež je nakloněno odstoupeni severních krajů Čech
k hitlerovskému Německu.

Přes to všechno osvobodil Maixnera s odůrodně-
ním, že tento sice vešel ve styk s cizími činiteli,
ale soud prý nezjistil, co tím chtěl docíliti.

U poslance Štětky a tajemníka Slánského stačil
tedy soudu k odsouzení obžalovaných koncept k po-
slaneckému prohlášení a hlášení se obžalovaných
ke, svému světovému názoru. V případě Maixnerově
nestačil soudu je odsouzení ani přiznaný styk s ha-
kenkreuzlerskými agenty a s berlínským minister-
stvem propagandy, ani skutečnost, že Börstendorfer
mluvil s Maixnerem o odstoupení severních krajů
Čech.

U poslance Štětky a tajemníka Slánského uvedl
soud jako důkaz spáchané velezrady, že byli za
věci v klubu odpovědni, protože Štětka byl místo-
předsedou klubu a Slánský jeho tajemníkem.

U fašisty Maixnera věřil soud výpovědi obžalova-
ného, že Maixner výrok o výměně území mínil jen
v žertu a že si prý s Börstendorferem dobře ne-
rozuměli.

Upozorňujeme na předchozí osvobozující roz-
sudky nad Stříbrným a jinými fašisty, na rozsudek
nad Gajdou, inspirátorem židenického puče. Připo-
mínáme i výrok poslance Jaroslava Stránského,