14

Je to blasfemia, lebo pre Slovákov je tu miesta
dosť, keď pôjdu penzisti a všetci nespoľahliví za-
mestnanci. Takýmito prejavmi je vnášaný medzi
ostatné zamestnanectvo zmätok, demoralizácia a
animozita proti Slovákom z miest, odkiaľ by sa
právom mala očakávať najväčšia objektivita, se-
rióznosť a blahovôľa.

Obávame sa, že škody týmito preťahovaniami
vzniklé, po stránke obchodnej, technickej i finanč-
nej môže byť nesmierne.

Verejnosť, častými novinárskymi zprávami zne-
pokojená, má tiež právo dozvedeť sa, ak bude po-
starané personálnymi zmenami po stránke národ-
nostnej o bezpečnosť štátu na Dunaji. Nedávne
udalosti v Giurgiu (Rumunsko), kde u rakúskej
plavebnej spoločnosti ,,D. D. S. G." a maďarskej
plavebnej spoločnosti zatknutých bolo rumunskou
políciou 12 zamestnancov, je pre nás vážnym
mementom.

Podpísaní sa preto pýtajú:

1. Je pán predseda vlády ochotný postarať sa
okamžite o nápravu?

2. Je pán predseda vlády ochotný postarať sa
o to, aby bola o týchto pomeroch dľa výsledku
vyšetrujúcej komisie podaná verejnosti zpráva?

3. Je ochotný pán predseda vlády zariadiť, aby
okamžite bola zastavená perzekúcia proti tým
osobám, ktoré sú patrne predmetom pomsty pre
svedecké výpovede, které učinily vyšetrujúcej
komisii ?

4. A konečne, či je ochotný pán predseda vlády
postarať sa o to, aby zo služby suspendovaní za-
mestnanci boli okamžite na svoje doterajšie pôso-
bište zpät umiesťovaní?

V Prahe, dňa 25. júna 1935.

Dembovský,

dr. Wolf, Florek, Slušný, dr. Sokol, Hlinka, Longa,

Suroviak, Danihel, Turček, dr. Pružinský, Rázus,

Onderčo, Haššík, Drobný, Kendra, Sidor, Sivák,

Šalát, dr. Tiso, Čavojský.

44/XIV.

Interpelácia

poslanca Štefana Haššíka a druhov
ministra vnútra

vo veci zneužitia úradnej moci a straníc-
keho chovania sa okresného náčelníka,
Vojtecha Kováča v Humennom.

Dňa 13. mája 1935 okresný náčelník v Humen-
nom, Vojtech Kováč, po skončení schôdze republi-
kánskej strany v miestnom kine, v sprievode sen.
p. Kornela Stodolu spatril na stene proti kinu vy-
vesený volebný plakát Hlinkovej slovenskej ľudo-

vej strany. Už pohľad na tento cenzúrou a úradmi
prepustený plakát okresného náčelníka Kováča
natoľko rozčúlil, že vyzval neďaleko stojaceho
mestského strážnika, aby tento plakát so steny
strhol. Strážnik mal však toľko slušnosti i citu pre
spravejdlnosť, že tejto výzve k nezákonnému činu
okresného náčelníka nevyhovel. Okresný náčelník
Kováč nato vyzval okolo stojacich občanov, aby
oni ten plakát strhli. Nikto sa však nehnúl, aby
vyhovel tejto nechutnej a teroristickej výzve. Nato
okresný náčelník Kováč sám s palicou začal uvoľ-
ňovať nalepený plakát a keď sa mu to čiastočne
podarilo, pravda za výsmešného chovania sa obe-
censtva - pomocou svojej palice plakát strhol na
zem.

Okresný náčelník Kováč,, aby dodatočne zakryl
tento v právnom štáte neslýchaný teroristický čin
hlavy okresu a odôvodnil počínanie, ktoré je
v každom ohľade zdrcujúce pre okr. náčelníka
Kováča nie len ako vysokého štátneho úradníka-
reprezentanta, ale aj z hľadiska spoločenského,
vydal 14. mája 1935 výmer, ktorým rozširovanie
plakátov druhu strhnutého, pod č. j. 9161/35,
v okrese zakázal. Tento dodatočný zákaz na
ospravedlnenie svojho nemožného chovania sa
okresného náčelníka najlepšie karakterizuje po-
mery v okrese, v ktorom tento bašuje.

Iný dôkaz na to, že okr. náčelník Kováč zne-
užívajúc svojho postavenia hlavy okresu, snižoval
až k potupnosti úrad okresného náčelníka, uvád-
zame jeho agitačnú pochôdzku v sprievode úrad-
níka Roľníckej vzáj. pokladnice z Humenného
v obci Kudlovce, kde okr. náčelník Kováč rozdával
medzi obyvateľstvom čokoládu a keď tá ne-
stačila, rozdával po 180 Kč na osobu, volebný dar.

Z uvedených prípadov je zrejmé, že počínanie
okr. náčelníka Kováča bolo protizákonné a ne-
dôstojné a že je v záujme autority štátnych úrad-
níkov, aby sa podobné prípady v budúcnosti ne-
opakovaly.

U okr. náčelníka Kováča sú aj iné prechmaty a
neprístojnosti rázu úradného a súkromného, ktoré
sa snadno zistia zavedením disciplinárneho po-
kračovania.

Preto pýtame sa pána ministra vnútra:

Či je ochotný okresného náčelníka Vojtecha Ko-
váča z Humenného odstrániť a to ešte, pred za-
hájením disciplinárneho pokračovania?

Či je ochotný dať úradovanie a chovanie okres-
ného náčelníka Kováča disciplinárne vyšetriť?

Či je ochotný okresného náčelníka Kováča pre
tak nedôstojné a úradníka potupujúce jednanie
potrestať?

V Prahe, dňa 25. júna 1935.

Haššík,

Hlinka, dr. Tiso, dr Sokol, dr. Wolf, Longa, dr Pru-
žinský, Drobný, Sivák, Rázus, Kendra, Turček,
Čavojský, Florek, Onderčo, Dembovský, Danihel,
Slušný, Sidor, Suroviak, Šalát.

1

15

44/XV.

Interpelace

poslance Roberta Kleina a soudruhů

ministru sociální péče a ministru zdravot-
nictví

ve věci úmrtí Josefa Dostála, strojního
zámečníka, zaměstnaného u firmy J. Bar-
toš, Hedvíkovice u Třemošnice.

Josef Dostál, strojní zámečník, narozený v Hor-
ních Počátkách, okres Chotěboř, stár 22 roky, pra-
coval u firmy Josef Bartoš a spol v Hedvíkově
u Třemošnice. Dne 4. května t. r. poslán byl zá-
mečnickým mistrem Kubešem namáčet odlitky do
kyseliny sírové a dusičné, aniž byl poučen, jak si
má při této životu nebezpečné práci počínat. Dílna
též nebyla vybavena dobře bezpečnostními opatře-
ními, hlavně důkladnou ventilací, aby mohly plyny
ucházeti ven. Ucházejícími výpary byl Josef Do-
stál přiotráven a o 1/2 10. hod, dopol. odejel na kole
k dr. Hamáčkovi do Třemošnice 1 km vzdálené,
kde si stěžoval, že nemůže dýchat a že ho vše
uvnitř pálí. Dr. Hamáček, aniž by ho lékařsky vy-
šetřil, ujistil ho, že to nic není, dal mu lahvičku
syrupu a poslal domů. Dostál chtěl se na kole
vrátit do továrny, po chvíli však s kola spadl a jen
s velkou námahou se dostal do továrny. Tam se
hlásil neschopným práce a chtěl odejít domů. Před
továrnou však nevolností upadl a zůstal ležet.
Z továrny vyjel v tuto dobu v autu inž. Roháček,
který, když viděl co se stalo, vzal Dostála do auta
a odvezl ho k dr. Hamáčkovi, kde jej vysadil na
zahradě. Jel za dr. Hamáčkem na poštu oznámit,
jakého mu tam složil pacienta, že mu je velmi
špatně a že jede do Čáslavi, tak že by ho event.
vzal hned s sebou do nemocnice. Dr. Hamáček
slíbil, že se na Dostála podívá a prohlížel klidně
dál poštu. Nato inž. Roháček odjel, ovšem bez
těžce nemocného. Mezitím přišel otec nemocného,
pro kterého došli nomovník Vopička a Josef Fra-
něk, kteří našli Dostála na zahradě. Otec se zhro-
zil, když viděl syna svíjejícího se v bolestech a na
jeho prosbu měl sháněti jinou pomoc, když se ne-
mohl dr. Hamáčka dočkati. Zašel však nejdříve
k dr. Hamáčkovi, kterého našel u oběda. Na
otázku, proč se synem nic nedělá, odpověděl, že už
dvakrát telefonoval do továrny pro auto a vyzval
otce, aby sháněl auto také ještě sám. Zoufalý otec
běžel do továrny, tam mu však řekli, že čekají až
se vrátí inž. Roháček, pak že hned odvezou Do-
stála do nemocnice. Šlo tedy o auto, jímž mohl
býti nemocný dělník odvezen asi před půl druhou
hodinou a které nechal dr. Hamáček odjeti. Tak se
čekalo na auto, zatím co nešťastný dělník umíral.
Druhé auto továrníka bylo v garáži. Když konečně
Dostál byl dopraven do nemocnice v Čáslavi, bylo
již pozdě. Zemřel v nemocnici. Tam zdrcenému otci
řekli,, že kdyby byl jeho syn dopraven do nemoc-
nice dříve, mohl být zachráněn.

Tak nedbalostí lékařovou přišel o život mladý
dělník, v němž také staří jeho rodiče ztratili jedi-
ného svého živitele. V celém okrese, kdež zprávy
o nedbalosti lékaře se rozšířily, jest nyní velké

vzrušení. Má-li býti učiněno spravedlnosti zadost,
musí býti případ nejenom řádně vyšetřen, ale také
nedbalost zodpovědných lidí, zvláště lékaře dr. Hu-
máčka potrestána a to v zájmu veřejném.

1 Podepsaní táží se pánů ministrů, zda jsou jim
tyto poměry známy a co míní udělati, aby byli po-
hnáni k zodpovědnosti ti, kteří zavinili úmrti Jo-
sefa Dostála?

2. Co hodlají páni ministři učiniti, aby podobné
případy se v budoucnu neopakovaly?

V Praze, dne 26. června 1935.

Klein,

Jaša, Pik, Vaverka, J. Kučera, Benda, Stivín, Nový,
R. Chalupa, Laušman, Němec, F. Kučera, Brožík,
dr. Goldstein, Ešner, Dlouhý, Srba, dr. Macek,
Révay, dr Markovič, Jurnečková-Vorlová, Kopasz,
Polach, Neumeister, dr. Mareš.

44/ XVI.

Interpelace

poslance Kopřivy a soudruhů

ministru vnitra
o svévolném postupu jihlavské policie.

Dne 26. dubna t. r. odbývala se v Jihlavě v pivo-
varské restauraci veřejná voličská schůze, svolaná
místní organisací komunistické strany. Na této
schůzi mluvil J. Metzl, obchodní zástupce z Prahy
VIII., Mezihoří č. 19, který byl po ukončení schůze
zatčen insp. tajné policie Kozákem na příkaz ad-
junkta policejního komisařství v Jihlavě J. Kou-
delky.

Místní výbor KSČ. dostal však již 3 dny před
touto schůzí, t. j. 24. dubna t. r. zprávu, že J.
Metzl bude po schůzi dne 26. dubna zatčen a přes
celé volby vězněn, aby byla komunistické straně
znemožněna volební agitace v jihlavském okrese.
Po předvedení na policejní komisařství sdělil ihned
J. Metzl adjunktovi Koudelkovi, že přípravy k to-
muto zatčení byly jemu i vedení KSČ. již předem
známy a že proto bylo učiněno již opatření, aby
byla do Jihlavy vyslána z Prahy za Metzla ná-
hrada. Proto také Metzl odmítl na policejním ko-
misařství vypovídati.

Adjunkt pol. kom. Koudelka při přelíčení
s Metzlem u krajského soudu dne 27. května t. r.
- tudíž na druhý den po ukončení voleb - do-
znal jako svědek, že byl na schůzi dne 26. dubna
s civilními strážníky Urbanem, čížkem a Neu-
wirthem služebně vyslán. To jen znovu potvrzuje,
že toto zatčeni bylo nařízeno předem, než ještě
byl znám. obsah řeči J. Metzla na uvedené schůzi
a že zpráva o jeho zatčení, kterou obdrželo místní
vedení KSČ. v Jihlavě již tři dni napřed, zakládala
se na pravdě.

J. Metzl protestoval proti tomuto svému zatčení,
neboť má řádný byt a byl v Jihlavě řádně při-

16

hlášen, žádal, aby byl propuštěn také proto, že
jest nemocen a vězeňské cely se přes chladné po-
časí nevytápěly přes tento protest byl však do
nevytopené cely vsazen a vyveden až druhý den
po 10. hod. dopol, když se velmi bouřlivě vyvedení
domáhal. Po celou tuto dobu mu nebyla dána do
vězení ani voda k pití neb k mytí, ani jídlo, které
by byl sám zaplatil. V důsledku toho Metzl druhý
den onemocněl a byl léčen vězeňským lékařem.

Před převezením ke krajskému soudu vytýkal
policejní komisař dr Wiedemann - který byl pře-
ložen do Jihlavy z Mor. Ostravy - J. Metzlovi,
že je bývalý soč. dem, centralista a že v Jihlavě
vícekrát nebude mluvit takové věci, jaké říkal na
zmíněné schůzi.

Dne 26. června t. r. skončil se J. Metzlovi trest,
ke kterému byl krajským soudem v Jihlavě od-
souzen. Nebyl však propustem na svobodu, ale ode-
vzdán policejnímu komisařství v Jihlavě, podle
sdělení insp. věznice, na přímou jeho žádost.

Ačkoliv J. Metzl protestoval proti tomuto ne-
zákonnému prodlužování vězení, byl propuštěn až
druhý den, dne 27. června t. r., ale tak, že musel
na policii napřed zaplatit cestu do Prahy; byl od-
vezen strážníkem až k vlaku a tak donucen opustit
ihned Jihlavu, aniž mohl obstarati si svoje sou-
kromé obchodní záležitosti se svými podzástupci.
Při tom mu bylo pól. komisařem drem Wiede-
mannem hrozeno, že bude ihned zase zatčen a
uvězněn, přijede-li ještě někdy do Jihlavy. Také
při tomto druhém věznění nebyla mu dána do vě-
zení ani voda ani jídlo.

J. Metzl si ztěžoval také policejnímu komisaři
dru Wiedemannovi, že v cele je zápach, z čeho
několikráte zvracel; ale když žádal, aby bylo ote-
vřeno aspoň okénko v cele, bylo mu to odepřeno.
Ve vězení bylo tolik špíny a nánosu na podlaze, že
J. Metzl, který byl proto nucen celou noc po cele
chodit oškrábal s podrážek půl vědra bláta, jež se
mu při chůzi lepilo na obuv. Pod pryčnou bylo
staré špinavé prádlo, plné vši. Metzl žádal, aby
vše bylo ještě v jeho přítomnosti zjištěno, ale když
přišel s velitelem stráže znovu do cely, byla tato
uklizena a špinavé prádlo odneseno, ač před tím
strážníci tvrdili, že je to ,,jen stará utěrka".
Avšak ani tento úklid neodstranil stopy po seškra-
bovaném blátě, tím méně pak hroznou špínu v cele.

Ptáme se proto pana ministra vnitra:

1. Je pan ministr ochoten suspendovati policej-
ního komisaře v Jihlavě dra Wiedemanna ne-
prodleně s jeho místa pro jeho protizákonný, své-
volný a zaujatý postup vůči třídnímu dělnickému
hnutí?

2. Co hodlá učiniti, aby se podobné případy, jako
je shora vylíčený v budoucnu neopakovaly?

3. Co hodlá učiniti, aby v jihlavské policejní věz-
nici byla učiněna náprava proti dosavadním ne-
hygienickým poměrům, ohrožujícím zdraví?

V Praze, dne 1 července 1935.

Kopřiva.

Schenk, Zápotocký, Schmidke, Vodička, Torok,
Kliment, Beuer, Kosík, Vallo, Machačová, Šverma,
Hodinová-Spurná, Široký, Šliwka, Nepomucký,
Bruno Köhler, Klíma, dr. Clementis, Dvořák,
Slánský.

44/XVII.

Interpelácia

poslancov Vallo, širokého, Schmidke
a súdruhov

ministrovi vnútra

pre postup okresného úradu proti neza-
mestnaným robotníkom, ktorým za to, že
podali jako deputácia požiadavky, boly vy-
merené tresty od 1000 Kč do 3570 Kč, pri
nedobytnosti zatvorenie od 3 do 10 dní.

Okresný úrad v Kysuckom Novom Meste, Slo-
vensko, potrestal výmerom číslo 277/1935 34 ro-
botníkov, že predložili horeoznačenému okresnému
úradu požiadavky, ktoré by v páde splnenia jedine
boly stave zmenšiť zostrujúcu biedu, panujúcu na
Kysuciach.

Za tento postup a zato, že tieto požiadavky pod-
písali, boli horeoznačeným a citovaným výmerom
odsúdený následovne:

"Od okresného úradu v Kysuckom Novom Meste,
ako pol. trest, súd, číslo 277/1935 priest.

Okresný úrad v Kysuckom Novom Meste, ako
policajný trest, súd I. stôl. v priestupkovej veci
nedovoleného zhlubovani sa na verejnom, poťažne
verejnosti prístupnom mieste proti obvineným
Jánovi Kukučka a spol., na základe pojednávaní
dňa 9. III., 15. V. a 14. VI. 1935 vyniesol na-
sledujúci