Význačné jest, že byla již v r. 1934 zjištěna phytopathologickým ústavem v Praze-Dejvicích ohniska bramborové rakoviny také ve vnitru Čech. Tak v místech Semily, Přelouč, Hatín a v okrese táborském, aniž by. dodnes bylo něco veřejně známo o uzavření těchto oblastí. Dovezli jsme, jak známo, v posledních letech prvotřídní bramborovou sadbu proti rakovině odolných druhů z Německa, a to mnoho set vagonů. Tyto elity se z největší části v tuzemsku jen rozmnožily, při čemž postupovaly obecně známé stanice takovým způsobem, který musí každý slušný člověk, a tím spíše odborník, který zná nesmírnou námahu pěstování, odmítnouti jako unfair. Nepokládaly pod svou důstojnost rozmnožiti dovezené elity s vynikajícími vlastnostmi, dáti je pak na trh jako vlastní originální produkty a jíti s tím dokonce na světový trh, kde pak původní originální pěstitel zjistil pod jiným jménem své vlastní druhy. Německy se to označuje jako pěstitelská krádež. Jakmile jsme dospěli touto cestou k dostatečnému množství domácí originální sadby, myslí odpovědná místa, že musí zakázati každý další dovoz elit z ciziny. Odůvodnění toho hraničí skoro se směšností. Když sen. Maixner osobně intervenoval u ministra zemědělství, aby mu vyložil nutnost dovozu elit, odmítl tento takové po volení s tímto odůvodněním: 1. Bylo by nebezpečí zavlečení rakoviny bramborů. - Dříve totiž nikoliv. K tomu jest poznamenati, že kdyby mělo jíti o dovoz proti rakovině odolných druhů, že by se tyto samozřejmě dodaly z nezamořených oblastí a za důkladné pohraniční kontroly příslušných orgánů. Okolnost, že by se snad mohly zavléci s druhy proti rakovině odolnými i rakovinové zárodky - tak daleko jdou smělé argumenty - sama sebou odpadá, neboť žádnému pěstiteli nenapadne, aby v zamořeném území zakládal pěstování, a protože není vůbec podnětu k tomu, smíchati proti rakovině odolnou sadbu s nějakými nakaženými brambory. 2. Dovoz nemůže býti povolen proto, že se v Německu vyskytl brouk z Kolorada - zvířecí cizopasník bramborů. Jest smutné, nevědí-li naše odpovědná místa, že se brouk z Kolorada vyskytuje jen v západním Německu, kam vnikl z Francie, a že se další rozšiřování na východ energicky zastavilo. V úvahu vsak přichází jen dovoz elit z východního Německa, protože ta, jsou velké standardní pěstitelské farmy. Mimo to by měl každý odborník věděti, že brouk z Kolorada se zdržuje na povrchu země jen tak dlouho, dokud má k disposici dosti zeleného listí k životu a že se v době sklizně dávno stáhl dosti hluboko do země. 3. Měli bychom nadnormální sklizeň bramborů ve vlastní zemi, která by nám působila odbytové obtíže. K tomu jest říci, že naše úroda bramborů byla jistě velmi dobrá, že však naše sklizeň přichází v úvahu jako originální sadba k dalšímu sázení jen z nepatrné části a že se musíme, chceme-li udržeti své pěstování bramborů nadále na dnešní výši, obrátiti vždy na dosud nepřekonaný pěstitelský materiál říšskoněmeckých pěstitelů. Působí divně, uzavřeme-li najednou dovoz z Německa, jehož originální sadba dosud právě jen stačila k výstavbě našeho domácího pěstění, se zřejmě nepostačujícím odůvodněním. Takovým způsobem ovšem se nikdy nemůže státi z korektního poměru poměr přátelsko-sousedský, o jehož vytvoření se právě čeští agrárníci s úžasnou horlivostí snaží.

Takový postup jest však jasný tomu, kdo ví, kam odpovědná místa s takovým opatřením míří. Jest totiž tak zvané družstvo pěstitelů "Hospodářské družstvo pěstitelů bramborů v Německém Brodě", které založil pan ministr zemědělství dr Zadina, které se samozřejmě těší jeho blahovůli a podpoře. Tomuto mazlíčkovi se přirozeně musí podle možnosti odstraniti s cesty všechny konkurenční obtíže. Nezdráhají se ani zapřáhnouti k propagaci tohoto podniku i oficielní místa. Jak jsem se již zmínil, posílají do uzavřeného území tak zvané informátory, kteří jsou vesměs zaměstnanci úředních odborných organisací, aby poučili obyvatelstvo o potírání rakoviny bramborů. To se jen předstírá. Zatím to směřuje k jiné věci. Jak nám sedláci sdělují, přicházejí tyto úředně vyslané osoby k obecním úřadům s formuláři na objednávku, které vyzývají k objednávce bramborové sadby odolné proti rakovině u svrchu jmenovaného družstva pěstitelů. (Posl. Birke [německy]: Bramboroví agenti!) Ano. Státní zaměstnanci se tedy zneužívají jako zprostředkovatelé k uzavírání obchodů pro soukromý podnik pod protektorátem ministerstva zemědělství. Ano, docela se jim přikazuje, že mají v určitých oblastech prodati tolik a tolik vagonů. Protože jde při zavádění bramborové sadby rakovině vzdorující o akci ministerstva zemědělství, jejímž provedením však bylo pověřeno jedině hospodářské družstvo v Německém Brodě, muže se činiti nátlak i na obecní úřady, které nejsou vůbec nepovolné, a docíliti morálním donucením uzavření objednávky. Při tom se věc německému sedlákovi ulehčuje, neboť objednací listy jsou napsány v bezvadné němčině, což se u státních míst vždy nestává, neboť družstvo pěstitelů vystupuje jen pod německým jménem a jméno Deutschbrod, které jest známo úředně jen pod jménem Německý Brod, zdá se býti tomuto svazu pěstitelů běžný výraz. Zde máme jeden formulář (ukazuje formulář), stojí tam nikoliv Německý Brod, nýbrž Deutschbrod. Zdá se, jakoby chtěli německému sedlákovi ukázati, že tu jde o německý podnik a tím jej klamou. Nepočítají však s inteligencí německého sedláka, který přesně ví, kde toto družstvo leží. Ministerstvo zemědělství podporuje ovšem tuto akci k zavedení rakovině vzdorující bramborové sadby také materiálně, takže hospodářské družstvo v Německém Brodě jest jako jediný prováděcí orgán akce na základě subvencí, které mu plynou - není to méně než 100.000 Kč - s to, prodávati nabízenou sadbu za ceny od 0 do 25 Kč. Pro nás není pochyby, že bude levnější ceny poskytovati jen určitým lidem. Patrně bude také zde stranická protekce plynoucí z 18. února určovati výši cen.

Výše uvedené úvahy nám dávají podnět, abychom se obrátili na odpovědná místa, to jest především na ministerstvo zemědělství, s těmito požadavky:

1. Jest povinností ministerstva zemědělství učiniti účelná opatření ke zpeněžení dodnes neprodaných bramborů, nebo zjednati v budoucnosti včas po poznání velikosti úrody ihned patřičné odbytové možnosti. 2. Daná situace nutně vyžaduje přezkoumání uzavřeného území, pokud je uzávěra oprávněna 3. V oněch okresích, kde pro závěr nejsou předpoklady, nechť se ihned zruší. 4. Ministerstvo zemědělství nechť nařídí, že se od určité doby, která nebudiž volena v příliš daleké budoucnosti, smějí v celém státním území sázeti a pěstovati jen druhy bramborů proti rakovině odolné. Po provedení této akce nechť se veškerý závěr zruší. 5. Pokud není pro tyto akce dostatek sadby v tuzemsku, měl by se po voliti dovoz osvědčených, proti rakovině odolných druhů z ciziny bez obtíží, mimo to nechť se podporuje domácí pěstění, při čemž však nechť se zanechá jednostranného protekcionismu.

Všechny tyto požadavky jsem shrnul v návrhu, který předkládám sněmovně k projednání. Ke konci se cítím ještě zavázán poukázati na některé důsledky našeho tak zvaného plánovitého hospodářství, které se nezdají býti s to podpořiti naše hospodářství tak, aby mohlo vyhověti i vyšším požadavkům kladeným na ně vyšším zatížením. (Výkřiky posl. Kundta.) Ano, plánovité hospodářství bez plánu. Jest neodpovědné, pěstují-li zásahy plánovitého hospodářství odpovědných státních míst čistě kvantitní výrobu a tím znechucují schopnému a ochotnému zemědělci každou snahu po kvalitní výrobě. Nelze žádati, aby se plánovité hospodářství řídilo podle stupně hospodářské kultury, který jest hluboko pod normální průměrnou úrovní celostátního zemědělství, a nebralo vůbec zřetele na oblasti vynikající kvalitní výroby, nehledě vůbec k tomu, že nelze sestaviti pro nesmírnou pestrost našich zemědělských výrobních oborů vůbec schematický program. Při dnešních průměrných cenách za naše druhy obilí musí býti již předem kvalitní výroba v nevýhodě. Při takovém postupu jest zemědělec, který se namáhá s kvalitní výrobou, nucen upustiti od vysokého vývojového stupně svého hospodářství, neboť se mu všechna námaha a větší režie kvalitní výroby nezapočítává v přiměřené ceně, při čemž však musí ještě na sebe vzíti risiko daleko snadnějšího nezdaru kvalitní výroby. To znamená, že se u nás časem zabije veškerá snaha po kvalitě. Nelze žádati od žádného sedláka, aby vzal na sebe risiko neúrody na př. při pěstování tvrdé pšenice, když se mu za tuto kvalitní pšenici, jejíž cena by měla býti o 30 až 40% vyšší než cena normální, zaplatí stejná cena jako za každou průměrnou pšenici. Tak tomu jest také u sladového ječmene. Sedláci nemohou býti dobrodinci schematisujícího, tak zvaného plánovitého hospodářství. Touto snahou zabijeme nejen sedláka, který vy rábí produkty, nýbrž i velké vymoženosti domácích pěstitelů, kteří se při tom finančně zničí, a činíme se nejprotismyslnějším způsobem závislými na cizině.

Musejí-li pánové z německých vládních stran opětovně při různých příležitostech také mluviti, působí to u nás a na širokou veřejnost velmi komicky. Sedlák tam venku, kterého vedou od roku 1926 vůdcové strany a který prožívá tak zvaný aktivismus, nechápe dnes u aktivistických stran jedno: Rozpor mezi slovem a činem, mezi řečí a jednáním, mezi státním aktivismem a národní aktivismem. Mluví-li posl. Böhm jako mluvčí prý národního Svazu zemědělců o zvláštní nouzi sudetskoněmeckého zemědělství, o sudetskoněmeckém zemědělství jako nejlepší opoře státu, požaduje-li pro malého člověka. pro horského sedláka pomoci, říká-li, jak bídně tito lidé žijí, že se jim platí za máslo zcela špatné ceny, že hospodářská nouze volá do nebes, věříme tomu, to chápe i sedlák. Avšak, pane kol. Böhme, věří vám to přes mocné dožadování a hru na divého muže také s vámi v koalici sedící český kolega, který má míti aspoň vaši důvěru s německé strany? Nebo nejste i vy spolehlivý? Vidíte, nevěří ani vám, utěšují vás, slibují vám, ačkoliv máte přece stejné hospodářské zájmy a jste politický aktivista a opětovně se pokoušíte, snad nucen politickými příkazy osudu, poukázati také na svou národní nouzi. Národnostní otázka jest totiž vedle sociální otázky hlavní otázkou státu. Mluvíte sice také o národnostní otázce, i když teprve v poslední době a skromnou formou. zdá se tedy, že také chápete. snad nuceni námi a vašimi národně smýšlejícími členy, že tuto rozhodující otázku nelze opomenouti, přece však nemáte odvahu a vnitřní sílu věděti a říci, že řešení této otázky jest věcí zásadního stanoviska. Účastníte-li se systému, který spočívá na falešných předpokladech, podpisujete-li a schvalujete-li jej svou účastí ve vládě a zásadními zákony, ověřujete-li tedy svým postojem systém národnostního nepokoje, hospodářského nepořádku, nemůžete mluviti na druhé straně národními tóny nespokojenosti o sabotérech. sabotujete-li sami, jak kamarád posl. May dokázal originálními dopisy pana Spiny, spravedlnost a pořádek. To jest ovšem právě onen velký rozdíl v pojetí politického svědomí a politické práce. Chybí vám totiž právě zásadovost.

Nemusím opakovati na tomto místě naše pojetí sudetskoněmecké politiky. Jest však rozhodující, že noví lidé, zrozeni ze společné nouze, spojeni společnými osudy, nastupují s novou politickou linií a pomáhají vzorným zasazením, lepšími výkony překonati staré poměry falešného systému a tím vytvářejí pro národy a státy nové lepší životní podmínky.

Jsme a zůstaneme nositeli nové myšlenky. Pro nás jest myšlenka národního společenství záležitostí politické linie, tedy novou politickou prací. A jsme pevně přesvědčeni, že tato nová myšlenka pořádku vytvoří také v této zemi pořádek a mír v každém ohledu. Slabí a jen mluvící lidé nedělají politiku, o dějinách ani nemluvě. Dějiny, nový řád dělají jen mužové, silní lidé, jako nositelé nového míru, nového světového řádu. Slaboši, intrikáni a kolísaví lidé nechť jako vůdcové odstoupí, jak dokazuje příklad v Německém Rakousku! (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Ďalším rečníkom je pán posl. Bergmann. Dávam mu slovo.

Posl. Bergmann: Slavná sněmovno!

Pan zpravodaj ve svém referátě sám projevil mínění, že přítomná situace politická vyvolá v debatě o státním závěrečném účtě více momentů politických nežli hospodářských. Jestliže jsme sledovali tuto debatu, musíme přiznat, že p. zpravodaj dobře odhadl situaci. Zejména se politických otázek dotýkali pánové ze strany sudetskoněmecké. I když se některý z nich zabýval otázkami hospodářskými, přece jen i je posuzoval více méně s hlediska politického.

Můžeme-li shrnouti, co zde bylo předneseno řečníky sudetskoněmecké strany, pak bylo zde prohlášeno zejména p. kolegou Mayem, že prý my Češi jsme vždy jednotni, když šlo o to, Němcům něco vzít. Pan poslanec neřekl konkretně, co jsme Němcům vzali. Prohlásil, že od chlebových lístků přes obsazování úřednických míst, dodávky, zanedbávání vysokých škol až k investicím, všude jsme Němce odstrkávali a utiskovali. Zanedbali jsme prý dráhy a silnice v území obývaném Němci a úmyslně jsme nechali zajít kvetoucí a produktivní německá města. Nechci zde podrobně odpovídat na toto obvinění, poukazuji jenom, že tak velice podrobně, na základě konkretních číslic, udělali v rozpočtovém výboru nejen sám předseda vlády, nýbrž také pan ministr vnitra, pan ministr soc. péče a pan ministr veř. prací, jimž, musejí nám pánové prominout, věříme více než pánům ze sudetskoněmecké strany. (Tak jest!)

Pan kolega se dotkl také otázky zákazu vyslání hladovících dětí na prázdniny do Německa. Ani tady nechci polemisovat s panem kolegou, odkazuji ho na úřední odůvodnění tohoto zákazu. Zakázali jsme prý soukromé vyučování a nutíme tím německé děti choditi kolik kilometrů do školy. Myslím, pánové, že zákon, který stanovil tento zákaz, nechtěl poškoditi německé děti, ale chtěl zabrániti, aby se soukromého vyučování nezneužívalo k něčemu jinému. (Tak jest! - Posl. dr Peters: K čemu? - Posl. Klieber: K čemu? Musíte to konkretně říci!) Bylo konkretně zjištěno, že se děti vychovávaly v jiné ideologii, než může potřebovat náš stát.

Sudetskoněmecká strana chce se prý s námi čestně dohodnout. (Výkřiky posl. Kliebra.) Přijdu i k těm podrobnostem, pane kolego! Sudetskoněmecká strana prý žádá pořádek, spravedlnost, zajištění práce a vyslovuje se proti policejnímu špiclovství. 18. únor 1937 prý nic nezměnil na postavení sudetských Němců, naopak se prý jejich situace ještě zhoršila. A na konec pan kol. May přečetl několik fotografií dopisů pana ministra Spiny, aby tím dokázal, že v německém táboře, v tomto případě sudetskoněmecké strany, je postaráno o dokonalé špiclovství, poněvadž bez špiclovství nebylo možno zneužít těchto dopisů. Ať už byly opatřeny takovou nebo onakou formou, ať už byly opatřeny takovým nebo onakým způsobem, svědčí to o tom, že máte dokonale vybudované špiclovství! (Výkřiky posl. Kundta a Kliebra.)

Čestně se dohodnout! K čestné dohodě je potřebí zjednat předpoklady, zjednat ovzduší a důvěru. Důvěru může zjednat jedině bezvýhradné přiznání ke státu a zanechání jakékoli agitace a propagace v cizině, zejména propagace pomlouvačné, propagace obviňování československého státu. Nevyhledávat jenom domnělé nepravosti, nýbrž objektivně přiznat také to, co je u nás dobrého; nejen tedy kritiku, nýbrž i uznání. Vše nepříznivé a nepřátelské o Československé republice se rozmazuje tendenčně, dobré se ve vašem tisku ani neregistruje nebo lakonicky a zastrčeně. Klasickým toho dokladem byl případ záchrany 105 německých studentů v Krkonoších našimi vojáky a četníky. Studenti zbloudili v prudké sněhové bouři, 52 jich bylo odsouzeno téměř k smrti, kdyby nebyla přišla včas pomoc. Co by se z toho bylo l dělalo, kdyby tomu bylo naopak! Ale vy jste to ve svém tisku odbyli zastrčenou lokálkou. Také jste zastrčenou lokálkou zaregistrovali poděkování říšsko-německé vlády, tlumočené německým vyslancem dr Eisenlohrem našemu ministru zahraničních věcí, div, že jste tuto zprávu nepotlačili. (Posl. Klieber [německy]: My jsme to vůbec nepotlačili; vy jste to asi nečetl! - Posl. Birke [německy]: Celá věc je pouze lidská povinnost. Nedělejte z toho věc velké důležitosti!) Ovšem že je to povinnost lidská, ale já jenom říkám, co vy byste v obráceném případě z této povinnosti lidské dovedli udělat.

18. únor 1937 nic prý nezměnil na postavení sudetských Němců, naopak se jejich situace ještě prý zhoršila. Němců je podle sčítání lidu v Československé republice 22 1/3 %. Podíváme-li se do jednotlivých resortů správy státní, shledáme, že není všude dodržováno toto procento proporcionality, nýbrž ze je v mnoha případech překročeno. Tak ve spravedlnosti je celkem 11.8 % zaměstnanců Němců, ale mezi soudci 22,6 %. Ve službě zdravotní a duchovní je 25 % německého zaměstnanectva, ve službě školské 11.4%, ale okr. škol. inspektorů je 34,13 %, profesorů a učitelů 21,11 %. Železnice mají 11.25 % německého zaměstnanectva, finance 13.33 %, pošta 10.39 %. Ovšem že novým přijímáním bude toto procento značně ve prospěch Němců změněno.

Ale naproti tomu v tabákové režii, kde je celkem 5018 dělníků, je německého dělnictva 2.777, čili o 50 % více, než by podle proporcionality příslušelo. (Výkřiky posl. Kundta.) Podle statistiky ředitele pracovního ústředí německých stran Wanky německá kvota při přijímání nových úřednických sil prý stoupla ze 4% v únoru 1937 na 10% v srpnu a 12 % v listopadu. V oboru správy politické činil tento poměr 28.4 % ve službě konceptní (Slyšte!) a 26.9 % ve službě kancelářské, v oboru policie 17.3 % v konceptní a 22.5 % v kancelářské službě (Slyšte!), ve službě soudní 21.5 %.

Pan předseda vlády 17. listopadu 1937 vyčíslil v rozpočtovém výboru, v jakém vysokém procentu se podílely německé okresy na státních zárukách za vývozní úvěry, na pozemních stavbách, elektrisaci, silnicích, železničních dodávkách atd., které daleko převyšují proporcionalitu 22 1/3 %. Přesto však se znovu přichází s paušálním obviňováním zanedbávání území Němci obývaného, odstrkování a utiskování Němců a dokonce ze úmyslně necháváme zajít kvetoucí a produktivní německá města. (Výkřiky posl. Zeminové a Kundta.) Jak je toto obviňování správné, o tom svědčí toto: Do úpravy podle čl. III zákona č. 69 z r. 1935 přihlásila obec Karlovy Vary dluhů v zůstatku k 31. prosinci 1935 celkem 247,688.951 Kč. Z těchto dluhů bylo usnesením zemského výboru pojato do t. zv. řádné úpravy dluhů celkem 43,609.617 Kč s roční dluhovou službou před úpravou 2,875.891 Kč. Tato úprava byla také kuratoriem pomocného fondu ve schůzi dne 3. listopadu 1937 provedena a finančnímu hospodaření obce ulehčí se tudíž z této úpravy ročně o řečenou již částku 2,875.891 Kč. Do t. zv. mimořádné úpravy navrhl zemský výbor dluhy Karlových Varů v celkové částce 76,992.494 Kč s roční dluhovou službou 4,364.624 Kč. O této mimořádné úpravě dosud rozhodnuto nebylo, ale je to na dobré cestě. Jmenujte nám, pánové, jednu českou obec, která by si byla troufala žádat o úpravu takovýchto vysokých dluhů, jmenujte nám jednu českou obec, která by byla dostala takovouto úpravu svých dluhů. (Výkřiky posl. Kliebera a Birkeho.)

Podle vlád. nařízení z 18. prosince 1936, č. 338 Sb. z. a n., o likvidaci společností "Ústřední bank)a německých spořitelen v republice Československé" v Praze a "Karlovarská spolková banka, společnost s r. o." v Karlových Varech převzata byla podle §u 5 subsidiární záruka státu za dluhopisy vydané k úpravě závazků těchto bank cca 550 mil. Kč, a dále podle vlád. nařízení z 30. června 1937, č. 162 Sb. z. a n., o likvidaci společenstev "Deutsche Landbank, reg. Genossenschaft mit beschränkter Haftung" v Děčíně a "Deutsche Volksbank für Böhmen, reg. Genossenschaft m. b. Haftung" v Litoměřicích ručí podle §u 4 stát subsidiárně za emisi dluhopisů, vydaných všeobecným fondem k úpravě závazků těchto dvou společenstev cca 100 mil. Kč nehledě k částkám, jež těmto ústavům byly poskytnuty z prostředků veřejných v dřívějších letech. U českých ústavů peněžních nebyla r. 1936 a 1937 převzata žádná taková záruka.

Konečně třeba poznamenat, že město Karlovy Vary se domáhá, aby byla převzata státní záruka za zamýšlenou konversi dosud neproplaceného zbytku jeho 8 % dolarové zahraniční zápůjčky z r. 1924 ve výši 1,005.500 dolarů, což odpovídá cca 29 mil. Kč. Tento požadavek ministerstvo financí neodmítlo a věc je předmětem projednávání.