Pouhý dovoz na určité trhy však nestačí zabrániti zvýšeným nabídkám, ježto ono množství, které na určitých trzích nemůže býti prodáno, bude v obchodě mimo trh stlačovati cenu. Ostatně bude ustálení cen vyžadovati velmi rozsáhlé zpravodajské služby, úkol, který bez dalšího by mohly plniti zemědělské organisace. Především by musila býti učiněna účinná opatření, aby bylo zajistěno přiměřené obeslání trhů živým dobytkem. To nesmí však nikdy vésti k omezení výroby, nýbrž jen k jejímu řízení. Rozdělování veškerého živočišného obchodu na obvody energicky zamítáme, poněvadž k tomu nejsou dány organisační předpoklady. Tyto musí býti teprve zřízeny tím, že se národnostním svazům družstev dá možnost zříditi vyhovující organisace, v nichž by bez ohledu na stranicko-politické mocenské poměry a vázanost byli zastoupeni výrobci, zvelebitelé, rozdělovatelé a spotřebitelé. Pokud při všech agrárně politických opatřeních nebude rozhodovati myšlenka společenství, nýbrž pouze stranicko-politické zájmy mocenské, tedy. zde v zemi při stranickém rozčlenění třídní boj, nedosáhnete nikdy spravedlivého trhového řádu, nedosáhnete nikdy souladného vyrovnání odporujících si zájmů výrobců, rozdělovatelů a spotřebitelů, ani národohospodářsky odůvodněných cen.

Dotud však také nebude moci zemědělec dostati svou spravedlivou mzdu. Že se takovými, na podkladě třídního boje vybojovanými agrárně-politickými opatřeními zemědělství nemůže zotaviti z těžké krise, poněvadž jsou to právě jen polovičatá opatření, ukazuje vzestup zadlužení zemědělství od r. 1934 až do r. 1936 o 2.211 milionů Kč, to ukazuje skutečnost, že jedině v r. 1936 bylo nuceně vydraženo 10.000 zemědělských podniků, při čemž připadá největší procento na sudetskoněmecké oblasti.

Oborem, o jehož řád a úpravu by mělo býti ve velkém rozsahu usilováno, vzhledem k jeho vynikajícímu významu v ohledu sociálním a hospodářském nejen pro zemědělství, nýbrž pro veškeré obyvatelstvo, jest úprava mléčných trhů; nebo 70% všech příjmů malo- a středorolnických usedlostí plyne z mléčného hospodářství. Veškerá hodnota mléčné výroby 4 1/2 mil. litrů vykazuje částku 4 1/2 miliardy Kč. Zastiňuje tedy silně mnohou průmyslovou výrobu, aniž jest řádně hodnocena, poněvadž se tato výroba neprovozuje v nějakém obrovském podniku, nýbrž v milionech malých podniků. Z tohoto množství mléka spotřebuje se mimo zemědělské podniky 1.6 miliardy litrů čerstvého mléka v průměrné hodnotě 2.880 milionů Kč. Zemědělec jako výrob obdrží z této částky jenom 1.200 milionů Kč, zatím co 1.600 milionů Kč připadá na zvelebitele a zejména na rozdělovatele. Toto ohromné obchodní rozpětí se nedá národohospodářský ospravedlniti a musilo by se zaměniti vhodným trhovým řádem. Od r. 1934 má pan ministr zemědělství k použití 11 nařízení jako zákonných podkladů k úpravě mléčných trhů. Ale téměř zcela nic se nestalo. Zdá se, že se pan ministr držel okřídleného slova: "Dejte mi 4 roky času!" (Veselost.) Neboť jen málo trhů bylo dodnes upraveno a mnoho nijak uspokojivě. Neboť právě tak, jako se zneužívá živočišného syndikátu, který má zavésti pořádek na trhu za účelem vydělávání peněz určitých stranických zařízení, právě tak se zneužívá úpravy mléčných trhů ku škodě sudetskoněmeckého zemědělství a ničí dobré myšlenky v nařízeních obsazené způsobem provádění zákonných možností.

Nejlepším příkladem toho jest v srpnu loňského roku zavedená úprava karlovarského mléčného trhu, se kterou bylo také spojeno stanovené množství a zavedení pasteurisace. Tato úprava nepřinesla však rolníkovi ani úhradu výrobních nákladů, ani zajištění odbytu v odbytovém obvodu Karlových Varů. Rolník obdrží dnes, pokud dodává mléko s 3.6 % obsahu tuku, jen 80 haléřů. zatím co výrobní náklady při průměrné dávce 2.600 litrů pro krávu činí ročně 1 Kč až 1.20 Kč. Ale ani mlékárny nemohou existovati při nynější úpravě cen. Neboť stanovení pevných cen bylo provedeno zcela mechanicky podle množství odběru, aniž byl vzat zřetel na dobré možnosti zužitkování mnohých velkoodběratelů. Bylo použito příležitosti, poslati velký počet českých kontrolorů mléka do Karlových Varů, kteří jsou placeni z peněz německých rolníků. Ale co jest nejnesnesitelnější, oni zneužili úpravy, pokud se týče stanovení množství karlovarského mléčného trhu k tomu, aby českým mlékárnám, jež leží daleko od přirozeného karlovarského dovozního obvodu, přidělili mléčné kontingenty ve výši, která neznamená jen křiklavé zkrácení mlékáren v užším dovozním obvodu ležících a úplně dostačujících, nýbrž jest přímo výsměchem každého místního řádu, poněvadž by mléko potřebné pro Karlovy Vary mohlo býti lehce opatřeno z užšího dovozního obvodu. Trhový řád má přece zkrátiti odbytovou cestu od výrobce ke spotřebiteli. Oni však přidělili oběma daleko vzdáleným českým mlékárnám v Brodech u Podbořan a v Lounech, které mají své přirozené odbytiště docela jinde, kontingenty několika tisíc litrů stanoveného množství denně a tím připravili mnoho německých malých a středních selských provozoven o jejich odbyt mléka. Tento příděl kontingentu pocítil dokonce i ředitel vyrovnávacího fondu jako nespravedlivý. Nechci zde blíže kritisovati úlohu příslušného ministerského rady v ministerstvu zemědělství, ale snad nám může dáti vysvětlení o tom pan ministr železnic Bechyně, proč jeho synovci, jemuž patří velkostatek a mlékárna v Brodech u Podbořan, byl přidělen tak velký kontingent mléka. K tomu má tato správa statku ještě tu drzost, rozesílati v německém území agitační prospekty s nápisem: "Rolníkům, mlékařům a hospodyním z Karlových Varů, Doupova, Kadaně, atd.", v nichž označuje krajinu od Podmokel k Chebu, od Prahy k Plzni jako své přirozené odbytiště, ve které může lacino dodávati mléko, pravděpodobně laciněji než podle úředně stanovených cen. Ohražujeme se proti přídělu kontingentu oběma českým mlékárnám a žádáme jejich vyškrtnutí, poněvadž těžce postihuje také naši družstevní mlékárnu v Karlových Varech, na jejíž udržení rolníci opětně věnovali statisíce Kč. Zároveň žádáme sesazení českých kontrolorů mléka a nahrazení jich německými. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Chci se zde ještě krátce zmíniti o margarinové otázce. Zákonem č. 241/1937 Sb. z. a n. byla zvýšena daň z margarinu. K uklidnění továren na margarin bylo zároveň zrušeno nucené přimísení tuků při výrobě umělých jedlých tuků, které zavedlo vládní nařízení č. 21/34 Sb. z. a n. Tím se uvolnilo několik set vagonů vepřového tuku, které podle obchodně politických závazků musí býti dovezeny ze států Malé dohody. Musí-li se již zde dovésti toto množství tuku, aby se udržel bez toho jen nepatrný průmyslový vývoz do těchto zemí, a nežádáme-li od továren margarinu přimísení vepřového tuku, pak se aspoň musíme trvale starati, aby tento tuk nebyl hozen na trh za cenu a způsobem, který by musil míti za následek další zhroucení cen vepřů. Také zde by se měl živočišný syndikát nebo tvořící se organisace osvědčiti jako nástroj trhového vyrovnání a ustálení cen, neboť jest nesrozumitelné, proč laciný nákup v jiném státě má působiti zlo a zničení vlastního státu. Pánové! My nemůžeme důvěřovati všem vašim plánově hospodářským opatřením, protože nemůžeme v nich objeviti žádný správný smysl pro pořádek, žádný systém, my můžeme uznati jen jeden systém, totiž poškozování sudetskoněmeckého zemědělství.

Sudetskoněmecké rolnictví přivítalo sice úpravu pevných cen v obilním hospodářství. My jsme však již stále na to poukazovali, že takové pokusy poloautoritativního upravení hospodářství jsou jen tehdy možné, když požívají důvěry všech zúčastněných. Bohužel se to nemůže tvrditi ani o dnešním obilním hospodářství. Byly sice poslední úpravou odstraněny největší nedostatky. Cenové nesrovnalosti k jednotlivým druhům obilí byly zmírněny, což lze přičítati národnostně sobeckým pohnutkám. Byly odstraněny srážky cen až na pšenici, zrušen zákaz vývozu, zato však byl zaveden přísně soustředěný příděl mlecího obilí. Zachováno zůstalo odstrčení německého zemědělství ve správě Obilní společnosti, ačkoliv jest co děkovati právě ohromnému výkonu německých družstevních komisařů, že přes národnostní rušivé pokusy s české strany mohl býti udržen pořádek v odbytu obilí. Zachováno zůstalo také byrokratické vedení veškerého obilního hospodářství čistě stranicky složenými správními radami. Také v tomto úseku jest toto stranické složení k největší ujmě, poněvadž musí býti označeno jako odpovědné za neschopnost k usnášení se předsednictva. Chci zde jen poukázati na nesnáze tím způsobené ve vývozu ječmene.

Jak známo, načne se otázka vývozu ječmene v srpnu každého roku, ježto se zahraniční kupci již v této době začínají zajímati o obchod. Političtí kšeftaři v presidiu společnosti nemohli se dohodnouti o rozdělení vývozních podílů. Také vláda se ukázala býti zcela neschopnou učiniti rychle podobná obtížná rozhodnutí. Pravidelný průběh vývozu ječmene byl tím silně rušen. Po čtyřech rozhodnutích byl konečně určen vývozní podíl, a bylo by se velmi diviti, kdyby při tom nebylo zase poškozeno sudetskoněmecké zemědělství, při čemž se nevzal žádný zřetel na jeho přednosti podle stáří. Mezitím se však zahraniční kupci jinde zaopatřili, jiné státy učinily obchod. U nás však zůstalo ležeti 7.000 až 9.000 vagonů ječmene neprodejného. Místo 5.000 vagonů bylo odbyto pouze 2.000 vagonů ječmene. Komisionář Obilní společnosti se podle zkušeností z hospodářského roku 1936/37 tehdy jak známo byl citelný nedostatek ječmene - zařídili na větší nákup ječmene, poněvadž samozřejmě počítali přibližně se stejným vývozem jako v roce předešlém. Žádný komisionář nebyl s to koupiti ječmen za normální cenu, nýbrž musily býti placeny tak zvané hodnotní přirážky ve výši od 15 Kč. Když předseda Feierabend toto jednání komisionářů pokládá za spekulaci, musíme mu odporovati, neboť komisionáři mají platiti rolníkovi tolik, kolik je možno, pokud tuto cenu mohou opět očekávati při prodeji. To by bývalo bylo možné při pravidelném vývozu, kterému však Obilní společnost a vláda zabránily. Nyní se pokouší ke škodě komisionářů prodati ječmen bez měsíčních a hodnotních přirážek zdejším pivovarům. Takovéto jednání musí podkopávati důvěru ve vedení Obilní společnosti. Žádáme proto, aby Obilní společnost nahradila komisionářům vyplacené přirážky až do výše 15 Kč.

Podobnou kritiku byrokratické správy musím přednésti se stanoviska mlynářů. Jest nepochopitelné, že při žádosti o žito dostávají mlynáři poukázky na komisionáře, kteří již dávno žádné žito nemají. To by měla přece Obilní společnost věděti z pravidelně docházejících zpráv. Zdá se, že to svědčí buď o nehorázném nepořádku nebo že se dává jistá přednost určitým komisionářům. (Posl. May [německy]: Obojí!) Na druhé straně musí mlynáři zjistiti, že u komisionářů v jejich blízkosti jest uskladněno žito, na které ovšem od Obilní společnosti nelze dostati žádné poukázky a žádného poukazovacího listu. Vozí se tedy žito pro falešné přidělování kontingentu právě tak na procházku jako mléko při úpravě jeho odbytu v Karových Varech.

Při téměř 19 milionech Kč osobních výloh mohou přece všichni zúčastnění žádati, aby se provádění čistě správních záležitostí dělo bez třenic. Že tomu tak není, zdá se ovšem vězeti v tom, že také v Obilní společnosti není dodržován poměr německých úředníků podle klíče. Žádáme také i zde energicky zřízení oddělení, které bude řízeno jenom německými úředníky, oddělení příslušného pro spolupráci se sudetskoněmeckými družstvy (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.) pro sudetskoněmecké mlýny a pro sudetskoněmecký obilní obchod.

Pánové, stejný obraz ukazuje se v hospodářství s brambory, v tom výrobním odvětví, které jest pro naše horské zemědělce jedním z nejdůležitějších. Také zde zjišťujeme, že sudetskoněmecké zemědělství jest jak při zpeněžení jedlých bramborů, tak i při odbytu hospodářských bramborů nesmírně zkracováno. Závěra velké části sudetskoněmeckého prostoru na ochranu proti rakovině bramborů zbavuje německého pěstitele bramborů odbytu ve volném obvodu, při tom se uzavírá dovoz odrůd proti rakovině imunních z Německa, ačkoliv sami jich zde dosti nepěstujeme. Zato však povoluje ministerstvo zemědělství podivuhodným způsobem dovoz bramborů k sázení z francouzského Maroka. Toto opatření jest tím podivuhodnější, ježto jest dobře známo, že právě z Maroka byla přivezena obávaná slintavka a kulhavka do Evropy, nákaza, které jste v poslední době také použili k tomu, abyste sudetskoněmecké straně zakázali schůze. Chci zde dodati, že také zde ministerstvo zemědělství nic neučinilo, aby přistoupilo k výkupu onemocnělých zvířat a ke konservaci nuceně poražených zvířat a je zajistilo. Poukazuji zde na návrhy dodané mi kolegou inž. Schreibrem, jejichž nejrychlejší uskutečnění zde žádám.

Pro úplnost musím se také zmíniti, že při provádění bramborové vyživovací akce ministerstvem sociální péče byly opomíjeny tři čtvrtiny německých okresů. Z českých okresů, které samy měly přebytek bramborů, byly zaslány krmné brambory, které nebyly k jídlu, do německého kraje. Zpeněžení hospodářských bramborů v příslušných hospodářských průmyslových odvětvích jest sudetskoněmeckému rolníku takřka znemožněno. Pracující lihovary a škrobárny jsou skoro všechny v českém kraji. Založení nových takových průmyslových podniků potřebuje povolení ministerstva obchodu a financí. Nuže, německá družstva nemohou vůbec dosíci takového povolení. Nelze se proto diviti, že proti 169 českým lihovarům jest pouze 5 německých. Účast Němců činí tudíž pouze 3 %. Jest to nepoměr, jak se vyskytuje jenom v málo oborech sudetskoněmeckého hospodářství. Povolení ke zřízení nových družstevních lihovarů nelze ani dnes dosíci, ačkoliv zákonná možnost by byla dána potud, že nejvyšší kontingent 1,035.000 hl byl překročen, a výrobní kontingent byl ministerstvem financí zvýšen na r. 1938 o 120.000 hl.

Vymlouváte se zde, že se musí přihlížeti k výrobní schopnosti nynějších lihovarů. Ale když týž lihovar mohl již racionálně pracovati při nižším kontingentě, tím spíše musí tomu tak býti nyní, když tento kontingent byl značně zvýšen. Vy jste však na příklad dokázali, bez ohledu na výrobní schopnost německých margarinových továren, bez ohledu na jejich racionální výrobu, bez ohledu na obvodní potřebu, bez ohledu na nezaměstnanost v německém území, nebo na tím zeslabenou nákupní schopnost obyvatelstva kontingentací margarinu rozbíti přednostní postavení německého margarinového průmyslu a jeho podíl na výrobě sraziti na minimum.

Chci zde poukázati jenom na číslice, které jsem dostal od obchodní a živnostenské komory z Liberce. Toto podání obchodní a živnostenské komory v Liberci zjišťuje, že v margarinových podnicích v obvodě liberecké komory bylo vyrobeno ještě v roce 1932 62 6% veškeré výroby margarinu a umělého tuku. Kontingentací se snížil tento podíl v r. 1936 na 40.2%. V r. 1937 se tento podíl zhoršil o další 2%.

A vidíte, pánové, žádají-li se s týmiž důvody lihové kontingenty pro západní Čechy nebo německou Moravu, tož se tyto požadavky bez ohledu na to, že je národohospodářsky nutné zříditi lihovar v německém území, zamítají, a to zamítají proto, že lihový průmysl jest doménou českých stran a má jí zůstati. Tak na př. čekají již mnohá léta na povolení na zřízení lihovaru družstevní lihovary jihlavského jazykového ostrova v Šlapanově a ve Vílenci, dále lihovarská družstva ve Dvorcích, Odrách, Budišově nad Budišovkou, Teplé, Kostrčanech, Číměři, Fulneku, Osoblaze, Rudolci u Slavonína a městě Albrechticích.

Musíme míti také dále před očima, že jste decimovali i sudetskoněmecký lesní majetek, a to pozemkovou reformou, na jejíž nápravu uplatňujeme nepromlčené právo. Není dosti na tom, pokoušíte se poškoditi tento lesní majetek zatížením vývozu kulatiny a brusného dříví z historických zemí vývozními poplatky, abyste na druhé straně zajistili státním lesům přednostní postavení. Musíme dále mysliti na to, že zamýšlíte stanovami navrženými ministerstvem zemědělství založiti nucenou organisaci chmelařů, která znamená konec dnešního německého chmelařského odboru. Neboť v osnově ministerstva zemědělství obsažená práva jsou tak skrovná, meze působnosti pro německý odbor jsou tak omezeny, právní podklad tak nejistý, že musíme tuto osnovu co nejrozhodněji zamítnouti. Žádáme statut, ve kterém jsou nejdůležitější práva a povinnosti německé chmelařské sekce přesně stanoveny, a žádáme proto zachování nynějšího odboru, nebo zřízení samostatného německého svazu. Tomuto svazu musí se při zavádění prodejních kontingentů chmele také přenechati ustanovení takových kontingentů podle plochy, o kterou pečuje, neboť jinak bychom se musili také při zavedení těchto prodejních kontingentů chmele obávati přesně téhož zneužití, jak jsme je zažili při mléčné kontingentaci na karlovarském mléčném trhu.

Všude vidíme stejný obraz. Všude narážíme na stejné úmysly. Na základě našich dosavadních zkušeností a vzhledem k hrozícím nebezpečím, která jsou v různých plánech pana ministra zemědělství - chci zde poukázati pouze na kolonisační fond - musím klásti tutéž otázku, kterou pan kol. Hampl v zahraniční politické rozpravě položil nám: Myslíte, pánové s české strany, že vám jest všechno dovoleno? Doby, ve kterých tomu tak bylo, již konečně minuly. Chcete-li přispěti něčím k uspokojení, musím vám se selského stanoviska říci: Upusťte od dalšího centralistického byrokratisování v agrárně-politickém oboru! Upusťte od centralismu, jenž krajinské svazky mezi výrobou a spotřebou přetrhává, místo aby je hájil a opatroval. Poněvadž však také v agrárně politickém úseku lze zřetelně pozorovati vaši snahu zneužívati všech promyšlených hospodářských opatření ke zkracování sudetského němectví, musíme žádati se zvláštním důrazem více ohledu na národnostní poměry v tomto státě.

Náš požadavek rolnické samosprávy se opírá kromě této prvotřídní skutečnosti o dané hospodářské rozdíly, na které jsem s počátku poukázal. Sudetskoněmecké zemědělství musí pracovati za zcela jiných předpokladů, způsobených zeměpisnou polohou, podnebím, půdovými poměry, než velká část českého zemědělství. Na tento důležitý rozdíl centrálně byrokraticky vedená zemědělská politika vůbec nebéře zřetele. Již jen tyto naše hospodářské rozdíly posilují nás na př. v našich požadavcích po národnostním rozdělení zemědělské služby a podporování zemědělství. K tomu účelu by nebylo zapotřebí rozbíti nynější autonomní správní aparát sudetskoněmeckého zemědělství, který má v německých odborech zemědělských rad, s tím odůvodněním, aby právní struktura ve státě existujících útvarů zemědělské služby byla jednotně řešena. Nespojíte-li jiných úmyslů s tímto novým plánem k zřízení zemědělských komor, pak jste měli možnost vybudovati nejen zemědělskou radu v organisaci s veřejnoprávním charakterem, nýbrž také nynější odbory, které aspoň na německé straně mají velmi schopné úředníky, vybaviti plnou mocí, kterou chcete propůjčiti nové nucené organisaci zemědělství. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.) To jest: Nucené členství, finanční svrchovanost a trestní pravomoc. Na tomto podkladě vybudovaná organisace s veřejno-právní povahou bude moci převzíti také provádění všech agrárně-politických opatření, k čemuž má dobře pracující družstevnictví; místo toho jste však se zjevným úmyslem rok co rok zužovali příslušnost těchto odborů zemědělské rady. Nedali jste těmto odborům žádné peníze. Inspektoráty, které mají zpracovati 103 okresních svazů, pracují s dotací 5.000 Kč až 6.000 Kč ročně. Nevypisujete žádné volby delegátů, z nichž samých již by mohlo dojíti k nějakému duševnímu obrození. Činíte-li to proto, abyste prokázali nějakou službu německé selské vládní straně, která se nyní pokouší vzdáliti se a chce podávati návrhy zákonů, pro které ani neví, kde má hledati podpory, pak se proti tomu co nejrozhodněji ohrazujeme. Nechceme býti obětmi stranického hospodářství, které čachruje s národnostním protivníkem a s našimi největšími nepřáteli, s komunisty a s marxisty, a se zvláštním důrazem své selské bytosti schvaluje každou korupci a kupování politického smýšlení a se jich zúčastní. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.) Místo toho pověřili jste politický správní aparát agrárně-politickou vykonnou mocí. Jelikož však obyčejně političtí úředníci zemědělství nerozumějí a těmito opatřeními roste do nekonečna rozsah působnosti okresních úřadů, musili jste přikročiti k ustanovení t. zv. agronorrrů, kteří mají býti k ruce politickým úředníkům v zemědělských věcech. Ježto však nyní po onom pověstném 18. únoru 1937 při jmenování agronomů nebo politických úředníků v německém území se nejedná ani podle klíče státního obyvatelstva a již vůbec nikoliv o úměrnosti v mezích působnosti, které žádáme, tedy jest to přece tak, že přes vládní účast tak zvané selské strany jest dnes německý rolník v sudetskoněmeckém území i v agrárně-politických věcech vydán všanc libovůli českých politických úředníků. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.)

Pánové, zdá se, že zúmyslně neuznáváte, že jak psychologicky, tak i politicky a hospodářsky jest úplně nesprávné svěřovati výkonnou moc v agrárně-politických věcech politickým úředníkům často s šovinistickým chováním. Při tom jste také promeškali vytvořiti nové hospodářské právo. Musíme proto žádati, aby podle lidově politických možností každé jednotlivé lidové skupině v tomto státě mnoha národů bylo přiznáno právo, aby si mohla pro každý obor hospodářství vybudovati vlastní samosprávu. Toho žádáme s obzvláštním důrazem pro sudetskoněmecké zemědělství.

Zamítáme komorní systém ve formě předložené osnovy.

Máme v sudetskoněmeckém zemědělském oboru spolky vybudované na dobrovolném podkladě a dobře pracující, na které se může sudetskoněmecké - zemědělství spolehnouti. Zřízením nucené organisace zemědělství, jak máte v úmyslu, byste nám všechny tyto organisace, jejichž vedení mají v rukou jen zkušené, vycvičené, ano přímo nejpokrokovější síly, rozbili stejným způsobem, jako jste zbavili svéprávnosti zemědělské rady, totiž tím, že byste našemu celému spolkařství zřízením zemědělských obecních nucených družstev, jež máte v úmyslu zříditi, odnětím příslušnosti poznenáhlu odnímali oprávnění k životu. My se budeme dnes také již co nejrozhodněji brániti proti tomuto nehoráznému plánu, ačkoliv nám není dosud znám připravovaný volební řád. Právě proto, že na základě dosavadních zkušeností a z těchto vámi zamýšlených opatření musíme poznati, že i agrárně politický obor jest pro vás válečným polem I. řádu, na kterém zneužíváte své mocenskopolitické situace a věříte, že byste mohli nechati vybíti vaše rozpínavé choutky, musíme my sudetoněmečtí rolníci o to silněji žádati o právo sebeurčení v mezích tohoto státu. Neboť musíme uznati, že náš selský osud jest co nejúžeji spojen s národnostním osudem v tomto státě. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.) Ale právě naše vědomí, že sudetskoněmecké rolnictví má vykonati ohromné národně-politické úkoly, posiluje nás v našich požadavcích po právu, abychom v tomto národnostním státě mohli také náš rolnický osud sami upravovati a spravovati. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.) Půda, kterou němečtí rolníci obdělávají, není česká půda, to jest německá národní půda. Nemyslete si, že těmito nebo oněmi opatřeními zlomíte naši silnou selskou vůli. Čím více robotních dozorců mezi nás postavíte do naší, od pradávna německé vlasti, tím silnější bude náš odpor. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.) Na základě našich hospodářských, kulturních a sociálních výkonů jako součást velkého a spojeného německého mateřského národa, nemáme potřebí, klaněti se před českými Gesslerovými klobouky a nechati se dále pokořovati. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.)