Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Košek, dr Markovič, Langr, Sivák, Vávra, Taub.

Zapisovatelé: Vičánek, Šalát.

190 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Bechyně, dr Dérer, Machník.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Horák.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 10 hod. 21 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní a zítřejší den posl. Fialovi, A. Nitschovi.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. A. Nitsche na den 16. března t. r.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 16. března 1938, že senát projednal ve 107. schůzi dne 16. března 1938 a přijal osnovy:

zákona o úľevách pri splácaniu pohľadávok za niektorými zemedelcami (tisk 660-IV sen. 1938);

zákona, ktorým sa znovu čiastočne mení vládne nariadenie zo dňa 31. marca 1936, č. 76 Sb. z. a n., o zemedelskom vyrovnavacom riadení a dávajú ustanovenie o dočasných opatreniach v exekučnom a konkurznom riadeniu proti zemedelcom, ktorých návrh na vyrovnanie nebol v zemedelskom vyrovnavacom riadeniu prijatý (tisk 661-IV sen. 1938), a to ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Předsednictvo se usneslo vyloučiti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké zprávy o včerejší 140. schůzi sněmovny projevy hrubě urážlivé z řeči posl. Appelta.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání pořadu, t. j. ke sloučenému jednání o obou odstavcích, jimiž jsou:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1103), aby byl dán Národním shromážděním souhlas podle čl. XIV finančního zákona republiky Československé ze dne 21. prosince 1935, č. 245 Sb. z. a n., jímž se stanoví státní rozpočet na rok 1936 (tisk 1224).

2. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1936 (tisk 1052) spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 1225).

Zpravodajem při obou odstavcích jest pan posl. Remeš.

Budeme pokračovati ve sloučené rozpravě.

Lhůta řečnická jest 60 minut.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" pp. posl. Klieber, J. Sedláček, inž. Lischka, Kosik, Suroviak, dr Štůla, Sogl, Zupka, inž. Schwarz, Chmelík, Hollube, inž. Schreiber, inž. Richter; na straně "pro" pp. posl. Brukner, Kopasz, Bergmann, Rybárik, Říčář, Hatina, Schulcz, Fr. Bayer, Hrubý, Révay, Felix Kučera.

Dávám slovo prvnímu řečníku, zapsanému na straně "proti", panu posl. Klieberovi.

Posl. Klieber (německy): Slavná sněmovno!

V debatě o účetní uzávěrce mám za úkol promluviti a stěžovati si na nedostatky, smysl a úmysly nejdůležitějších agrárně-politických opatření vlády, ačkoliv jejich význam oproti historickým - událostem předešlých dnů, jež jsme my sudetští Němci s největší radostí přivítali, zdá se býti nepatrným. Téměř v každém svém výkladu zjišťuje pan ministr zemědělství jako výsledek své agrární politiky, že nesrovnalost mezi cenami zemědělských a průmyslových výrobků trvale stoupá. Také pan předseda vlády dr Hodža prohlásil ve své přednášce v zemědělské akademii, že číselný index zemědělských výrobků s jedné strany a zeměděl. výrobních nákladů s druhé strany se stále více od sebe odkloňují. I když se srovnání s r. 1914 docela neshoduje, jest přece uvážiti, že zemědělství od této doby prodělalo značnou racionalisaci na základě technického pokroku, takže rozdíl nesrovnatelností sedá oceniti tíže, než by se na prvý pohled zdálo.

Co znamená tedy tato skutečnost pro sudetskoněmecké zemědělce? Tato skutečnost znamená vzhledem k tomu, že se podle státního rozpočtu pro r. 1938 žádá nové ohromné placení daní od veškerého hospodářství a tím také od zemědělství, pro sudetskoněmecké zemědělství dvojnásobné zatížení. Trpí stoupající drahotou provozovacích prostředků mnohem více, že plánovitá hospodářská opatření, která byla učiněna v oboru agrární politiky, představují pouze jednostranné uspořádání. Jinými slovy: Proti cenově zajištěné výrobě obilí stojí na druhé straně beznadějný pokles cen nebo nízká cena živočišných výrobků. Mimo to se utvářejí pro sudetskoněmecké zemědělství v důsledku velké nezaměstnanosti, která se ještě stále vyskytuje v sudetskoněmeckých oblastech, odbytové poměry ve všech zemědělských výrobcích mnohem tíže a hůře, než jest tomu v oněch oblastech, které dnes už vůbec netrpí nezaměstnaností. Pan dr Zadina mluví v každém svém výkladě, ať jej má na jaře nebo na podzim každého roku, s opravdu obdivuhodnou důsledností o nutnosti upraviti dobytčí trh nebo o přestavbě živočišného syndikátu, cenové stabilisaci a vyloučeni spekulace v tomto oboru. Také posl. Böhm ze Svazu zemědělců ukazuje tuto obdivuhodnou důslednost ve svých přáních. Můžeme tato krásná slova sledovati v nejrůznějších variacích v každém výkladu pana ministra, ale výsledek jest doposud rovný nule. Při tom prohlašuje pak ministr, že při všech zemědělských akcích se béře obzvláštní ohled na malé a střední selské usedlosti. Musíme se tázati: Kde zůstává pak konečně v každém výkladu slibované rozluštění záhady o upravení dobytčích trhů? Neboť jest jistě všem odpovědným činitelům známo, že právě chov dobytka jest hlavním pramenem příjmů pro všechny malé a střední zemědělce. To také jasně vysvítá ze statistických čísel. Na provozovny velikosti do 20 ha, to jest 97% všech provozoven, připadá 84 % všech krav, 82 % všech vepřů a 77% všech prasnic. Nehledě k sociálním důvodům, nemělo by býti odpovědnému státnímu vedení zvláště s ohledem na brannou pohotovost lhostejno, že se výrobnost těchto malých a středních selských usedlostí, které na př. jsou také rozhodující pro výrobu tuků, jednostrannými agrárně politickými opatřeními podkopává. Abych mluvil s prof. Brdlíkem. neznamená zajistiti výnosnost a výrobnost části zemědělské výroby nic jiného než přenos z jedné kapsy do druhé. Chápeme, že snad velké části českého zemědělství stačí cenově pevné obilní hospodářství, poněvadž se na základě klimatických a půdových poměrů lépe může přizpůsobiti až doposud zavedeným agrárně politickým opatřením než sudetskoněmecké zemědělství. Sudetskoněmecké zemědělství na základě své přírodní vázanosti a zvláštních podnebních a půdových poměrů jest jinak uzpůsobeno než zemědělství uvnitř Čech, na Hané a na Slovensku. Znamená to proto nebezpečnou újmu sudetskoněmeckého zemědělství, když na př. v státním rozpočtu pro r. 1938 pro podporu zelené plochy se předpisuje jenom částka 4 haléřů na hektar, o čemž však v účetní uzávěrce chybí statistika, jakým procentem tato rozpočtová položka přijde k dobru sudetskoněmeckému zemědělství. Právě podnební a půdové poměry podporují v našich okrajových oblastech setbu píce, tím také hospodářství dobytkem a mlékem na vlastní hospodářské základně.

Sama sebou trvající snaha malých a středních selských usedlostí se projevuje v sudetskoněmeckém zemědělství právě na základě zvláštních podnebních a půdových poměrů ještě silněji. Právě tedy ve svých zvláštních výrobních oborech živočišného hospodářství se nedostavila agrárně-politická opatření, která měla přinésti také pro sudetskoněmecké zemědělství zajištění výrobnosti a spravedlivou odměnu za selskou práci. Zde jest, abych doplnil poukaz posl. Böhma ze Svazu zemědělců na úspěchy své účasti na vládě, zajímavé zjistiti, že na př. od vstupu Svazu zemědělců do vlády, tedy od r. 1926 položka zařazená a vydaná na zužitkování dobytka klesla s 2,680.000 Kč na 400.000 Kč v r. 1937, ve státním rozpočtu 1938 jest na tento účel zařazeno dokonce jen 100.000 Kč.

Každá agrární politika, která chce zachrániti rolníka, musí zavésti hospodářský řád, který béře patřičný zřetel na dané půdové a podnební poměry. Prof. dr Brdlík prohlásil v listopadu loňského roku, že to není nic platné, když stát vynaloží mnoho miliard na technické zbrojení, zatím co otázka výživy obyvatelstva ve vážném případě zůstává trvale nerozřešena.

Nejvážnějším problémem v této otázce jest nyní problém tukový. A právě k řešení této otázky by mohlo podstatně přispěti sudetskoněmecké zemědělství na základě daných výrobních podmínek. Z jiného výroku pana prof. dr Brdlíka můžeme však seznati, proč se to nechce učiniti. Prof. Brdlík prohlásil na podzim loňského roku, že to není snesitelné přenechati zásobování tuky převážně zvlášť nebezpečí vydaným okrajovým oblastem, t. j. tedy sudetskoněmeckému zemědělství.

Ale i když nechcem pochybovati o dobré vůli činitelů odpovědných za agrární politiku, musíme odmítnouti odůvodnění pro dosavadní neprovádění úpravy dobytčích trhů, že dobrá vůle pana ministra nebo vlády ze stranickopoliticky puncované skupinové zištnosti v koalici ztroskotává. Jest správné, že stranicko politicky puncovaná skupinová zištnost slaví v koalici obzvláštní orgie, a tak často zamezí nutná agrárně politická opatření ke škodě veškerého zemědělství a státu vůbec. Když však bylo možno přemoci tuto stranicko politicky puncovanou skupinovou zištnost při úpravě obilního trhu, pak to musí také býti možné pro toto, pro stát nekonečně důležité výrobní odvětví živočišného hospodářství, neboť, pánové, uznala-li se jednou důležitost zemědělství pro výživu a pro obrannou pohotovost státu, pak nesmí zůstati při zájmových kompromisech mezi stranicko-politickými mocenskými skupinami, které jsou zvláště v agrárně-politickém oboru pochybné ceny, když jsou dokonce uzavřeny na podkladě cukrem oslazené koaliční ideologie. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.) Avšak nejsou to jen stranicko-politické úvahy, nýbrž zdá se přece, že to je především vlastní zištnost českého národa, že se zkracuje a zamezuje provádění zdravé agrární politiky a zdravé hospodářské politiky vůbec. Toto poslední zjištění týká se obzvláště úpravy dobytčího trhu a dobytčích cen, o které v zájmu sudetskoněmeckého zemědělství žádáme. Žádáme-li o to, přiznáváme se na jedné straně sice k nutnosti plánovitě hospodářských a trhových opatření, poněvadž volné utváření cen pro zemědělství jest nesnesitelné, ježto ho bezohlední lidé zneužívají k uspokojení vlastní nezadržitelné zištnosti; na druhé straně však musíme na základě našich dosavadních zkušeností míti největší obavy, že stát použije každého zásahu do hospodářství k tomu, aby sudetskoněmecké hospodářství a tím také sudetskoněmecké zemědělství zkracoval. (Souhlas.) Neboť, pánové, protivné na vašich zákonech a nařízeních, na kterých bohužel spoluúčinkují také německé vládní strany, jest to, že jsou nabity záludností.

Když s tímto naším vpředu řečeným míněním nesouhlasíte a chcete naše obavy zeslabiti, pak vyhovte našim požadavkům po výstavbě národnostně rozdělené selské samosprávy, ku které se ve svých konečných vývodech ještě blíže vrátím.

Není nám nic platné, když pan min. dr Zadina v každém svém výkladu poznamenává, že otázka živočišné výroby není ještě uspořádána. Musíme z vyložených důvodů žádati co nejrychlejší uspořádání této otázky. Rok co rok prohlašuje pan min. dr Zadina, že se musí přetvořit živočišný syndikát. Doslova jen jeden Němec sedí v tomto živočišném syndikátu, jehož místopředsedou jest sociální demokrat, zatím co však na př. německá živnost řeznická není vůbec zastoupena. Také to znamená velkou újmu sudetských Němců resp. zemědělství provozujícího chov dobytka. Živočišný syndikát má prakticky dovozní monopol, bez jeho svolení nesmí býti vůbec nic dovezeno. Mělo by se mysliti, že se živočišného syndikátu používá jako nástroje, aby se omezil nebo upravil dovoz ve shodě s potřebou domácího trhu a především ve shodě se stále stoupající domácí výrobou. Toto omezení dovozu dobytka a živočišných výrobků jest tím potřebnější, oč byly nuceně zmenšeny s úpravou obilního hospodářství osevné plochy pro obilí a mimo to musila také mezinárodními dohodami o úpravě výroby cukru býti podstatně omezena osevní plocha pro řepu. Nyní žádají cukrovary nové omezení osevné plochy řepy o 20 %.

Právě tyto skutečnosti mluví pro to, aby se tím dříve veškerému zemědělství, obzvláště však sudetskoněmeckému zemědělství dala možnost, aby se mohlo rozvinouti v oboru chovu dobytka a zajistiti si odbyt. Ve skutečnosti však se stal živočišný syndikát pramenem stoupajícího dovozu.

Dovoz jatečního a chovného dobytka třídy VIII. cel. sazeb. činil v tisíci Kč: 1934 - 70.282, 1935 - 160.346, 1936 - 237.496, do r. 1937 - 202.455. Místo, aby se živočišný syndikát stal oporou domácí výroby nebo domácího trhu, byl zřejmě zneužit k opaku. Tyto stoupající dovozy nemohou se omluviti ani katastrofálním suchem v r. 1934/35, ani tak zvaným cyklickým kolísáním v chovu dobytka a vepřů, ani zahraničně-politickými důvody.

Již vpředu jsem uvedl některé důvody, proč pan ministr zemědělství dr Zadina, kterého musíme činiti odpovědným za agrární politiku prováděnou v tomto státě a který své opomenutí nikdy nemůže omluviti poukazem na kolektivní odpovědnost vlády, stále jenom přestává na oznámení určitých opatření, ale nepřikročí k činu.

Pánové z české strany, vy jste chtěli zajistiti nejen zásobení tuky výrobou rostlinných tuků ze semen a olejových plodů, které může pěstovati i český rolník, ačkoliv nehospodárnost podobných opatření lze lehce vypočítati, ale vy jste dovedli také říditi milionové zisky z dovozů cestou přes česká, nejen agrární, kapitalistická družstva a dovoliti, aby plynuly do čistě českých kapes.

To jest jeden z hlavních důvodů, proč se české strany nezasadí se vší energií o úpravu dobytčích trhů. Pan ministr dr Zadina to doposud přivedl jen k ohlášením. Návrh, o němž se mluví, leží v ministerstvech a nevyšel stále ještě z meziministerského řízení. Ano, dokonce ani poslanci české agrární stany vůbec nezaujali stanovisko k tomuto návrhu.

Pan min. dr Zadina má nyní úmysl tento syndikát, jenž ve svém složení nikdy nemůže dostáti náležitým potřebám zemědělství a svým trhy upravujícím úkolům, přeměniti v obchodní společnost s omezeným ručením a přenésti na ni zvláštní úkoly trhy upravující. Musím se zde tázati, proč se má státi věc - lepší, když sedí pohromadě titíž s týmiž plnými mocemi jen pod jinými jmény? Také obchodní společnost, která má upraviti domácí trhy nejen pro spokojenost výrobců, nýbrž i rozdělovatelů a spotřebitelů, nebude moci rozřešiti tyto těžké úkoly při zamýšleném složení živočišného syndikátu. Živočišný syndikát je nebude moci rozřešiti proto, že zde stranicko-politické boje o moc jej nepřipustí k žádné zdárné práci. Chci zde uvésti jen jeden příklad o nedostatcích živočišného syndikátu. Jak známo, uzavírá se dohoda o dovozním množství mezi stranickopolitickými zájmovými skupinami. Zdá se, že pro jednotlivé činitele toto usnesení nebude míti podstatný význam. Neboť když na jaře loňského roku živočišný syndikát povolil v plenární schůzi, aby bylo dovezeno na srpen 15.000 kusů vepřů a pak i se svým předsedou šel na dovolenou, neměl jeho zastupující místopředseda Hein, český sociální demokrat a zástupce konsumních spolků, nic pilnějšího na práci, než mimo toto usnesení povoliti na měsíc červenec 12.000 a na srpen 18.000 vepřů jako nadkontingent. Celé valné shromáždění syndikátu pak nebylo s to, aby toto svémocné jednání jednoho jednotlivého činitele odvolalo.

Tohoto trvale stoupajícího dovozu se používá, aby se činil nátlak na domácí ceny, a pak se zdá, že i pan ministr zemědělství dr Zadina k odůvodnění v posledních týdnech hluboce kleslých cen dobytka a vepřů se přiklání k názoru, že je tím vinna výroba. Proto se omezuje výroba, což jest označiti přímo za šílenství, ačkoliv bychom mohli všechny naše přebytky lehce vyvážeti a to do našeho velkého sousedního státu, do Německa. Německý trh jest odběratelem pro všechny naše výrobky, kdybychom za ně odebírali opět německé zboží. Říká se, že je to nemožné, musíme dovážeti ze států Malé dohody. Při tom však narážíme při zkoumání jednotlivých položek naší zahraniční obchodní politiky všude na Německo jako na našeho hlavního odběratele. Při tom není brán ještě zřetel na nové události, jež vyvěrají z připojení Rakouska k Německu. Na tuto politickou chybu naší zahraniční obchodní politiky doplácí ne na posledním místě zemědělství tohoto státu, zvláště však sudetskoněmecké zemědělství, které jest na živočišné výrobě nejvíce a nejpřirozeněji zúčastněno. Avšak již podle statistiky může býti zjištěno, že vývozní index pro zemědělské výrobky trvale stoupá. Místo, aby se, jak jsem již řekl, omezovala zemědělská výroba, jejíž výrobky bez zvláštních těžkostí by šly na odbyt, měla by tato skutečnost sama již býti podnětem, aby se zemědělský podklad tohoto státu rozšiřoval, nebo aby se pracovalo na intensivnosti a zvýšení výnosnosti. Právě tato intensivnost a zvyšování výnosnosti byla by s to zmenšiti část t. zv. strukturální nezaměstnanosti, o které stále mluvíte, kterou asi nemůžete zvládnouti, neboť nejste asi ani s to, připraviti oněch 3.000 pracovních sil, které podle podání tamních organisací moravského zemědělství chybí. (Souhlas.)

Vzhledem k dříve vyloženému významu živočišného hospodářství pro sudetskoněmecké hospodářství nemůže nám stačiti pouhá přeměna syndikátu s ponecháním dosavadního stavu ve správě. Žádáme ihned národnostní rozdělení, poněvadž vidíme, že jen v tom budou zabezpečeny zájmy německého zemědělství, provozujícího chov dobytka. Návrh zákona ustanovuje trhové komise, které dodáváním vývozních listů mají upravovati obesílání trhů. Trhové komise jsou tedy důvěrní činitelé veškerého zemědělství. Pokládáme udělení jim tak dalekosáhlého oprávnění za možné jen tehdy, upustí-li se konečně od sestavení podle stranicko-politických hledisek, jak se dnes projevují v živočišném syndikátě, a jejich sestavení bude provedeno podle národnosti výrobců trh ovládajících a spotřebitelů.