Vykonáme nyní hlasování o odst. 2 pořadu.

Ad 2. Hlasování o osnově zákona, kterým se znovu částečně mění vládní nařízení ze dne 31. března 1936, č. 76 Sb. z. a n., o zemědělském vyrovnacím řízení a dávají ustanovení o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům, jejichž návrh na vyrovnání nebyl v zemědělském vyrovnacím řízení přijat (tisk 1263).

Zpravodajem výboru zemědělského jest. p. posl. dr inž. Fulík, zpravodajem výboru ústavně-právního p. posl. dr Suchý.

Osnova zákona má čtyři články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími čtyřmi články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se znovu částečně mění vládní nařízení ze dne 31. března 1936, č. 76 Sb. z. a n. o zemědělském vyrovnacím řízení a dávají ustanovení o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům, jejichž návrh na vyrovnání nebyl v zemědělském vyrovnacím řízení přijat (tisk 1263).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr inž. Fulík: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Suchý: Nikoliv.

Místopředseda Langr (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

3. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 1251), jímž se mění zákon ze dne 1. června 1932, č. 99 Sb. z. a n., o odškodnění nemocí z povolání (tisk 1268).

Zpravodajem jest pí posl. Kirpalová. Dávám jí slovo.

Zpravodaj posl. Kirpalová: Slavná sněmovno!

Návrh, o němž kladu si za čest podávati slavné sněmovně zprávu, znamená nepochybně cenný pokrok v našem sociálně-politickém zákonodárství. Doufám, že slavná sněmovna bude se mnou souhlasiti, vyslovím-li dík všem činitelům, kteří mají podíl na uskutečnění osnovy, zvláště pp. ministrům soc. péče a zdravotnictví, ale i odborným spolupracovníkům, především pánům lékařům. Praktický účinek zákona o odškodnění při nemocech z povolání, kterému patří jako takovému čestné místo v naší sociální politice, při jehož provádění se však ukázaly jisté nedostatky, se podstatně zvýší novelisací, o níž nepochybuji, že ji slavná sněmovna dnes přijme.

Projednávaná osnova, kterou se nařizuje povinná zpětná platnost zákona, jenž nabyl platnosti dne 1. července 1932, dnem 1. ledna 1929, tedy o 3 1/2 roku zpět, se týká všech nemocí z povolání. Praktický význam má tato zpětná platnost u oněch nemocí z povolání, které lze těžko zjistiti, takže počátek nemoci, snad i počátek neschopnosti k výdělku může sahati do doby daleko před oním okamžikem, na němž podle §u 3 původního zákona v souvislosti s jeho doslovem o platnosti závisí jeho účinnost. To platí však v nejvyšší míře o jedné z nejzhoubnějších nemocí z povolání, t. zv. jáchymovské hornické nemoci, jejíž osudné následky jsou jistě všeobecně známy, jejíž vědecký výzkum se však až do dnes v plné míře nepodařil. Z tohoto důvodu nabude osnova, o níž tu dnes jednáme, plného významu teprve v souvislosti s vládním nařízením ze dne 25. února 1938 o odškodnění některých nemocí z povolání. Dovolte proto, abych věnovala několik poznámek tomuto vládnímu nařízení a především historii jejího vzniku protože jen v této souvislosti se jasně ukáže sociálně-politický pokrok, který chceme uskutečniti.

Je všeobecně známo, že úmrtnost jakož i počet onemocnění je u jáchymovských horníků, kteří pracují v jáchymovských dolech na uranovou rudu, mnohem vyšší než státní průměr. Statistiky revírní bratrské pokladny ve Falknově dokazují, že jáchymovští horníci jsou daleko více vystaveni nemocem a že umírají průměrně v mnohem nižším věku než horníci, kteří jsou zaměstnáni dobýváním jiných nerostů, ačkoliv již práce v dole sama o sobě je povoláním zdraví škodlivým a nebezpečným. Tento zjev budící skutečné obavy je následek plicních chorob, jimž horníci v jáchymovských radiových dolech podléhají v tak velkém počtu. Ačkoliv, jak jsem již řekla, není povaha nemoci, kterou jáchymovští horníci tolik trpí, zcela prozkoumána, je dnes přece jen jasno, že má dvě hlavní příčiny: rakovinu, způsobenou radiovou emanací, a zaprášení plic prachem od vrtání, který vzniká při dobývání radia.

Chtěla bych z hojného materiálu, jejž mám k disposici, jen konstatovati, že jáchymmovský okresní úřad dospěl na základě statistických výzkumů za dobu 30 let přímo k otřásajícímu výsledku, že úmrtnost na rakovinu na Jáchymovsku se má k úmrtnosti na rakovinu v celostátním průměru jako 19 ku 11 to jest že je skoro dvakrát tak veliká jako celostátní průměr. V letech 1929, 1930 se zjistilo pitvou zemřelých horníků, že ve 45 % všech případů byla rakovina plic příčinou smrti. Ale ještě v r. 1934, kdy již byla provedena řada technických opatření ke zlepšení sociálního a zdravotního rázu, ukázal pitevní nález, že plná třetina úmrtí připadala na rakovinu plic. Prosím, aby si slavná sněmovna představila tragický osud mužů, kteří těžkou prací dobývají jednu z nejcennějších léčivých látek a prokazují tím lidstvu neocenitelné služby, sami však při této službě lidskému zdraví hynou nejhroznějším způsobem.

Bylo již mnoho učiněno, zejména v posledních letech, aby byly zmírněny zhoubné následky radiové emanace a prachu z vrtání. Zaváděním vrtaček omývaných vodou se zabránilo vzniku prachu při vrtání. Větráním dolů byl rozsah emanace snížen průměrně z 15 na 2 jednotky. Odolnost horníků se zvýšila prodloužením dovolených a poskytnutím výpomocí na polepšení stravy.

Ale i snahy o prozkoumání nemoci, snahy, aby se zjistila ve stadiu, kdy ještě se může pomoci, zasluhují plného uznání. Náš zesnulý pan president Masaryk umožnil darem 300.000 Kč práce vědecké komise lékařských a technických odborníků, jíž musíme za její činnost děkovati. Dne 17. října byl v Jáchymově otevřen výzkumný a poradní ústav, jenž má umožniti včasnými prohlídkami za použití moderních metod včasné rozpoznání a tím i včasné léčení strašné nemoci.

Ale všechna tato opatření, za něž musíme býti vděčni, nebyla s to zabrániti, aby tato nemoc stále ještě neuchvacovala mezi jáchymovskými horníky oběť za obětí a nevydávala jejich příslušníky rodin nejtrpčím lidským obětem a největší sociální bídě. Dnes jako dříve je tedy povinností zákonodárství zmírniti aspoň sociální následky smrti a nemoci, když již jim nemůže býti zabráněno. Proto jsme všichni uvítali s velikou radostí zákon ze dne 1. července 1932 o odškodnění nemocí z povolání. Považovali jsme zejména uznání plicní rakoviny jakož i těžké zaprášení plic křemíkovým a železným prachem za nemoc z povolání za zvláštní výhodu tohoto zákona. Žel, nesplnila praxe, pokud jde o odškodnění plicní rakoviny, očekávání, které jsme kladli v uzákonění. Příčinou je především politováníhodná a všemi pokroky lékařské vědy dosud nepřekonaná skutečnost, že plicní rakovina, způsobená radiovou emanací, může se zpravidla zjistiti teprve při pitvě, tedy po smrti. Úrazová pojišťovna proto neuznala mnoho případů plicní rakoviny, jež byla později, žel až po smrti nemocného, konstatována, kteréžto případy podle zákona o nemocích z povolání měly býti odškodněny. Tak prospěl onen zákon, pokud se vztahoval na jáchymovské horníky, převážně, ba skoro výlučně jen pozůstalým. A to tím spíše, že pro zaprášení plic, které musí býti podle bodu 21 zákona o nemocích z povolání těžké, aby bylo uznáno jako nemoc z povolání, se v potřebném rozsahu nepřiznávaly renty. Plicní nemoc jáchymovských horníků je zjevem mimořádně složitým, jenž má mnoho příčin, z nichž zaprášení plic je jen příčinou dílčí. Mohou nastati nejtěžší následky, neschopnost k výdělku, ba i smrt, aniž by bylo třeba označiti zaprášení jako těžké.

Proto má vládní nařízení ze dne 25. února 1938, kterým se mění běžné číslo 14 přílohy k §u 2 zákona o nemocích z povolání, takový veliký význam. Po jeho platnosti není již zaprášení plic, pokud vzniklo v dolech na uranovou rudu nebo v továrnách na výrobu barev z uranové rudy, radia a radiových preparátů, vázáno na podmínky dosavadního seznamu. Především není již třeba, aby zaprášení plic bylo těžké, aby bylo uznáno jako nemoc z povolání. Stačí, že zaprášení samo o sobě nebo ve spojení s tuberkulosou nebo také - a to je opět rozšířením dosavadních předpisů ve spojení s plicním emfysemem, způsobilo zmenšení schopnosti k práci nebo k výdělku o 10%. Tím se mnohem vyšší měrou umožní kvalifikace plicní choroby, kterou jsou postihováni jáchymovští horníci, jako choroby z povolání, a to, což je nejdůležitější, již za života postižených.

V této souvislosti se mohu odvolati na posudek význačného odborníka profesora Löwyho, který uznává, že počínající rakovina může uniknouti pozornosti i při nejpřesnější prohlídce, že to však neplatí pro pokročilé zaprášení plic.

Dovolte, abych v této souvislosti vyslovila přání, jehož splnění by podstatně zvýšilo účinnost opatření, která činíme pro oběti nemocí z povolání. Při výchově našich lékařů se stále ještě věnuje příliš málo pozornosti živnostenské hygieně vůbec a nemocem z povolání zvláště. Konají se sice přednášky o nemocích z povolání, ježto však nejsou povinné a materiál pro demonstrace je jen v nedostatečné míře k disposici, jsou špatně navštěvovány. Náprava tohoto nedostatku se může zjednati jen zřízením zvláštního oddělení na universitách, vybaveného potřebným materiálem pro výzkumy, a tím, že přednášky o nemocích z povolání budou pojaty do studijního plánu lékařské fakulty. Uskutečněním takových zřízení by se vyhovělo usnesení, které přijal komitét Mezinárodního úřadu práce pro živnostenskou hygienu na svém zasedání ve dnech 21. až 23. července 1934. Jsou však již také vzory takových institucí. Na berlínské universitě existuje již od r. 1927 klinika pro nemoci z povolání a nemoci z povolání jsou oficielním učebním předmětem. V Madridě byla založena společnost pro dělnické lékařství, u níž jest klinika pro nemoci z povolání. V Anglii založila universita v Birminghamu ústav pro průmyslovou hygienu. Podobné ústavy jsou v Rusku, Polsku, Japonsku, Kanadě a v Argentině. Jsem plně přesvědčena, že jak naše ministerstvo zdravotnictví, tak i naše školská správa projeví plné porozumění pro tento námět. Jeho uskutečněním by se nejen prohloubily naše vědecké znalosti nemocí z povolání, ale vychoval by se i štáb lékařů, kteří budou moci včas nemoci z povolání rozpoznati a včas účinně léčiti.

Z toho všeho, co jsem zde uvedla, vyplývá význam osnovy, jíž projednáváme, sám od sebe. Podle §u 3 původního zákona, který staví nemoci z povolání na roveň úrazu z povolání, považuje se za dobu úrazu počátek nemoci, pokud se týče neschopnosti k výdělku, pokud je to pro pojištěného příznivější. Může se však zjistiti nemoc z povolání často ve velmi pokročilém stadiu, což nemusím po tom, co jsem uvedla, blíže vysvětlovati. Počátek nemoci může sahati do doby daleko před tím. Až dosud mohlo v případech zřetele hodných podle §u 9, odst. 2 býti poskytnuto fakultativní odškodnění, spadala-li tato doba sice do doby před platností původního zákona, nikoliv však do doby před 1. lednem 1929. Nemocný neměl však právní nárok na toto odškodné. To se projednávanou osnovou mění, neboť odst. 2 §u 9 v novém znění stanovil na místo fakultativního odškodnění povinnost nositele pojištění a tím i právní nárok nemocného, byla-li nemoc působena i před účinností zákona, nejpozději však 1. ledna 1929.

Sociálně-politický výbor přijal § 1 vládního návrhu beze změny. Aby pak byly vyloučeny případné pochybnosti o výkladu tohoto ustanovení, doplnil je ustanoveními §§ 2 až 5, k nimž podotýkám toto:

§ 2 byl připojen, aby bylo úplně jasno, že i nemoci, jež patří mezi nemoci z povolání teprve podle vládního nařízení č. 36/1938 Sb. z. a n., t. j. onemocnění zaprášením plic, ať již samo o sobě nebo ve spojení s tuberkulosou a rozedmou plic, pokud způsobilost k výdělku se zmenší o více než 10%, pokud byly přivoděny v dolech na uranovou rudu a v továrnách na uranové barvy, radium a radiové preparáty, zakládají nárok na odškodnění již od 1. ledna 1929 a nikoliv teprve od 1. března 1938, kdy nařízení č. 36/1938 Sb. z. a n. vešlo v platnost.

§ 3 má zabrániti tomu, aby nároky pojištěnců a pozůstalých byly případně vyloučeny uplynutím lhůt §u 6 zák. č. 99/1932 Sb. z. a n. Stanovením lhůty, končící kalendářním dnem, má býti vyhověno potřebám administrativní účelnosti, při čemž stanovená lhůta do konce r. 1940 může býti pokládána za dostačitelnou k ochraně oprávněných osob.

§ 4 přesně stanoví dobu, od které jest poskytnouti odškodnění. Není to den, kdy stalo se účinným nařízení č. 36/1938 Sb. z. a n. anebo kdy vstoupí v účinnost tento zákon, nýbrž u pojištěnců den uvedený v §u 3, odst. 3 zákona č. 99/1932 a u jich pozůstalých den smrti pojištěného (důchodce).

§ 5 sleduje myšlenku vyloučiti případné pochybnosti v tom směru, zda oprávněné osoby by mohly uplatňovati nároky podle §u 1 a 2 také tehdy, kdyby snad o nich již byli rozhodli nositelé pojištění anebo příslušné soudy před účinností novely.

Končím návrhem, aby slavná sněmovna laskavě schválila osnovu zákona ve znění zprávy výborové. Jsem přesvědčena, že se tak stane jednomyslně. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není, navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" p. posl. G. Böhm; na straně "pro" pp. posl. Nový, Kliment a Katz.

Dávám slovo prvému řečníku, p. posl. G. Böhmovi.

Posl. G. Böhm (německy). Slavná sněmovno!

Máme-li při návrhu zákona tisk 1251, jejž máme dnes v této sněmovně vyříditi, užíti příležitosti, abychom k tomu promluvili, pociťujeme jisté uspokojeni, neboť nám jest tím dána také příležitost dovolávati se opět jednou sociálního svědomí této sněmovny, a to proto, že důvodem tohoto návrhu zákona byla stávka horníků radiových dolů v Jáchymově. Jsem toho mínění a tvrdím, že by jistě vůbec nikdy nebylo došlo k tomuto návrhu zákona, jejž i my vítáme, kdyby se horníci z Jáchymova nebyli pustili do stávky o svá životní práva, a musím zde říci, tak jak jsem řekl již ve výboru, že celá záležitost horníků radiových dolů musí býti v době humanity a ochrany dělníků označena jako absolutní tragedie.

Dámy a pánové! Když jsme zde na tomto místě ve sněmovně viděli dnes jako zpravodajkyni příslušnici německé soc. demokratické strany, musíme dospěti k mínění, jakoby se to bylo stalo pouze proto, aby byla dána tím německé soc.-demokratické straně legitimace, že ona vykonala v nějaké formě něco pro radiové dělníky v Jáchymově; a dále konstatuji, podala-li zpravodajkyně zde jako člen německé vládní strany zprávu v českém jazyce, že to musíme přece považovati za zvláštní z toho důvodu, že se německé vládní strany snažily při jednání o dohodě z 18. února dosáhnouti toho, aby směly mluviti německy ve sněmovně také jako zpravodajové, že jim to bylo připuštěno, a nyní že podávají přece opět zprávu v českém jazyce.

Dámy a pánové! Když před několika málo týdny začali v Jáchymově v tamních dolech zaměstnaní horníci radiových dolů stávkovati pro úplně oprávněné požadavky a když zůstali tam v hloubce 468 m 65 hodin, dělali to pravděpodobně v oprávněném mínění, že příslušná státní místa konečně jednou za všech okolností vyhoví jejich požadavkům a přáním, jež kladou již po léta. Tomuto návrhu zákona předcházela různá jednání a tato jednání a z nic plynoucí sliby horníkům byly na konec také příčinou, proč dělníci, důvěřujíce ve skutečnou definitivní úpravu svých záležitostí, přestali stávkovati a proč nyní v další důvěře ve své odborové organisace a konečně také ve sliby vlády očekávali, co se nyní stane, když jim byla přece zaručena v bodě 4 tehdejších slibů, daných při stávce, konečná zákonná úprava všech jejich požadavků, nejen uznání jejich nemoci jako nemoci z povolání, nýbrž konečně také slib, že zákonem bude provedeno zajištění jejich životních práv. Návrhem zákona tisk 1251 a také resolucemi, jež byly k tomu učiněny, není nijak situace a mimořádně špatné postavení horníků radiových dolů zajištěna a zlepšena. Nýbrž sami horníci radiových dolů, mluvíme-li s nimi, prohlašují nyní jako před tím, že jejich postavení a okolnosti, za nichž musí pracovati pro blaho lidstva, vyžadují rozhodně zvláštní úpravy.