Místopředseda Vávra (zvoní): Dále je k slovu přihlášen p. posl. Nepomucký. Dávám mu slovo.

Posl. Nepomucký: Vážená sněmovno!

Předložené vládní návrhy o prodloužení vládních nařízení tisky 1260 a 1261 jsou nám příležitostí, při které můžeme přehlédnout výsledky jejich dosavadní účinnosti. Na několika příkladech bych chtěl ukázat, jakým jsou tato vládní nařízení dokonalým bankrotem oné politiky, která u nás byla hlásána, prováděna a prosazována pány z agrární strany.

Při té příležitosti je dobře podívat se, jak páni z agrární strany připravovali lid a zemědělce v naší republice r. 1934 a později na t. zv. zemědělské oddlužení.

Byl to "Venkov", ústřední orgán agrární strany, který v jednom ze svých agitačních čísel předvolebních v květnu r. 1935 přinesl článek, v němž mezi jiným bylo napsáno toto (čte): "Z 50 čísel na vesnici je 30 až 40 čísel zadlužených. Z těchto stavení půjdou dospělí lidé volit. Půjde otec, matka, ohlédne se na děti - nechytí je něco za srdce? Nezatřese se srdce obavou, bude-li ta chalupa, ten statek té drobné havěti, jež tu bezstarostně prožívá své mládí? Kdyby ti lidé domyslili, oč jde, proč jdou k volbě, k jakému jdou osudovému rozhodnutí! Kdyby ti malí drobci doma mohli připomenout mamince a tatínkovi, že budou rozhodovat o nich, o jejich budoucnosti! Kdyby ti všichni lidé si vzpomněli, že mají si vybrat z mnoha stran tu jedinou, a že pouze jedna jediná poctivě a dobře s nimi smýšlí, že jen ta jediná proti všem ostatním chce pomoci upravit jim dluhy a zajistit život, mohli by zradit sebe samy? Mohli by volit jinak než svou agrární republikánskou stranu?"

V dalším článku pod titulem "Zadlužení zemědělci ze Smíchovska" mluví se mezi jiným o tom, že část dluhů bude škrtnuta až do výše 50%.

V článku "Pyramida dluhů", na psaném samým panem ministrem zemědělství dr Zadinou, se konstatuje v závěru, že podle vykonaného obsáhlého šetření ukazuje se nutnost, aby dosavadní břemena dluhová byla snížena alespoň o 50%.

Vážená sněmovno, to jsou ukázky předvolební agitace s oddlužením, o nichž se p. posl. Ursíny minulý týden v zemědělském výboru vyjádřil, když jsem o nich mluvil, takto: No jo, něco jsme přece museli před volbami slibovat, a poněvadž jiní slibovali něco jiného, sliboval jsme my oddlužení - ale nebylo to myšleno vážně, dodává.

Celá tato kampaň skončila později přijetím dnes projednávaných vládních nařízení, při jichž projednávání to byla právě naše strana a její mluvčí, kteří poukazovali, že zmíněná vládní nařízen nebudou mít účinnost, poněvadž neřeší základní a zásadní problémy zemědělského zadlužení. Cílem těchto vládních nařízení nebylo pomoci skutečně zadluženým zemědělcům; jejich řešení, prováděné ve smyslu známého hesla, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, nesledovalo nic jiného než zabezpečení finančního kapitálu, který mají agrární finanční velkoústavy mezi drobnými zemědělci rozpůjčen. Dnes dostává se nám neradostné a opožděné satisfakce v žalostných výsledcích provádění těchto dvou vládních nařízení po dobu jejich účinnosti. Byl to sám ministr zemědělství dr Zadina, který musil v zemědělském výboru ve svém exposé konstatovat, že dosavadní opatření za účelem pomoci drobným zadluženým zemědělcům nepřinesla očekávaných výsledků. Jeho prohlášení doplnil v témže výboru p. posl. Ursíny jako zpravodaj o projednávaných vládních návrzích, který ve vyčíslené statistice uvádí, že bylo podáno celkem 16.231 přihlášek na zemědělské vyrovnání. Z tohoto počtu bylo prý již 4871 případů zastaveno z důvodů, o nichž se zde zmínil dnešní zpravodaj p. kol. Fulík, 1830 prý bylo zamítnuto věřiteli a pouze 1300 bylo přijato a příznivě vyřízeno. Příznivě vyřízeno ovšem až do té doby, než přijdou věřitelé, kteří budou na dlužníku žádat jím podepsané a soudem stanovené splátky a úroky. Tak vypadá vyčíslený bankrot dosavadních opatření, která dnes projednáváme a jejichž život se má prodloužit.

Vina bankrotu t. zv. zemědělského vyrovnání nespočívá v tom, jak se snaží páni z agrární strany dokazovat, že nedošlo k uskutečnění t. zv. pomocného fondu. Základní příčina spočívá v tom, že vládní nařízení, jímž je určována možnost dosažení či nedosažení zemědělského vyrovnacího řízení, předpokládá zadluženost vyšší než 80%, že vyrovnací řízení je závislé od libovůle většiny věřitelů a že je provázeno nízkými úředními odhady nemovitostí s cílem znemožnit nárok na zemědělské vyrovnací řízení i po této stránce, a konečně že je to spojeno s velkými vydáními, která zadlužený zemědělec nemůže na vyrovnací řízení sehnat.

To jsou základní příčiny neúspěchu dosavadních opatření. To jsou příčiny, že zemědělské usedlosti v naší republice přes všechno mluvení, že se o malé a střední zemědělce pečuje a že se o ně projevuje zájem, jdou každým rokem po desítkách do exekučního řízení, na buben. To jsou příčiny, že různí spekulanti s půdou - jedním z nich je na příklad advokát dr Dědek ze Zdounek - stávají se vlastníky prodaných usedlostí z desítek obcí kolem rayonu takového spekulanta s půdou. To jsou konečně také příčiny, že dnes na vesnicích roste mezi zemědělci nespokojenost a oprávněné pobouření.

Vláda, parlament a hlavně ministerstvo zemědělství je postaveno před rozhodnutí, přestat se už jednou starat o kartely, o velkostatkáře, různé monopolní a jiné výdělečné podniky agrární strany a věnovat svou péči záchraně tisíců a tisíců malých zadlužených zemědělských usedlostí. Tato starost a péče o zemědělce se nemůže projevovati ve flastrování anebo prodlužování toho, co se ukázalo jako neúčinné a jako neprospěšné, jak o tom svědčí výsledky, které zde byly vyčísleně citovány. Mělo-li by zůstati dále pouze při tom, pak by to znamenalo, že se nadále ponechává možnost, aby nové a nové tisíce zemědělských usedlostí byly vystaveny možnosti exekučního prodeje, aby byly vyhnány další tisíce nebo desetitisíce zemědělců ze svých usedlostí.

Problém zadlužených zemědělců neřeší ovšem ani onen čarovný proutek, se kterým se stále chodí a o kterém se stále mluví, t. zv. pomocný fond. Široká zemědělská veřejnost o jeho podstatě, o tom, čím pomocný fond má býti, z jakých titulů se má jeho úhrada skládati, neví téměř nic. Neví o tom konečně ani sám parlament, resp. jeho zástupci, kteří sedí v zemědělském výboru posl. sněmovny. (Posl. Pozdílek: Ty zásady známe!) Pan posl. Ursíny v poslední schůzi zemědělského výboru říká: všechno je hotovo, až na otázku úhrady, která nám dělá potíže a o které ještě nevíme. Tedy to je hlavní zásada, aby se sehnaly prostředky, jak pomoci zadluženým zemědělcům.

Z toho, co bylo doposavad veřejnosti k nahlédnutí dáno ve formě novinářských a jiných polemických článků, vysvítá, že ani pomocný fond nemá býti něčím jiným nežli jedním z prostředků sloužících agrární straně k tomu, aby vzrůstající nespokojenost mezi drobnými zemědělci mohla býti spoutána, aby drobní zadlužení zemědělci byli odvislí od libovůle pánů, kteří si chtějí vedení a rozhodování v pomocném fondu pro sebe zmonopolisovat. V návrhu se totiž říká ... (Posl. Pozdílek: Vždyť prý ho neznáte!) Jenom z novinářské polemiky, vážený pane kolego, jež vám byla připomenuta již v zemědělském výboru a kterou váš pan referent se nijak nesnažil vyvrátiti.

Z návrhu vyplývá, že povinnost placení do t. zv. pomocného fondu se má vztahovati na všechny zemědělce bez rozdílu, jsou-li či nejsou u agrární strany, avšak nároky mají býti odvislé od libovůle a rozhodování pánů, kteří se v chystaném pomocném fondu chtějí usaditi. (Zpravodaj posl. dr inž. Fulík: To je fráze!) Nic jiného nebylo ještě veřejnosti známo a veřejnosti dáno, a to svědčí o tom, když se s tím bojíte před veřejnost, když se to bojíte předložiti k projednání zemědělskému výboru, jak to bylo slibováno samým panem ministrem, který říkal nejednou, že s každou věcí, nežli půjde do ministerské rady, přijde dříve do zemědělského výboru, aby zemědělský výbor o návrhu informoval, event. aby od zemědělského výboru vyslechl dobrozdání, že ani pomocný fond nemá býti ničím jiným než dalším prostředkem sloužícím agrární straně a jejím agitačním cílům.

Je samozřejmé, že proti takovýmto plánům co nejostřeji protestujeme a že se vynasnažíme, aby společně s námi protestovali i všichni zemědělci, jichž a jejichž existence se takovéto zákulisní čachrování životně dotýká. Jsme ovšem přesvědčeni a doufáme, že se proti podobnému plánu postaví společně s námi i ostatní socialistické a demokratické strany v našem parlamentě. (Posl. Pozdílek: Vždyť s vámi nechtějí být!) Na jejich adresu ovšem musím říci, že nestačí pouze se špatným nesouhlasiti a špatné kritisovati, že situace domkářů, zadlužených malých zemědělců, stejně tak jako majitelů rodinných domků a maloživnostníků je dnes zoufalá a že vyžaduje okamžitého a rychlého řešení.

Vycházejíce z této skutečnosti a ze snahy pomoci zadluženým zemědělcům, předložili jsme této sněmovně náš návrh na pomoc zadluženým zemědělcům již v měsíci lednu minulého roku. Hlavní věcí, kterou se náš návrh zabývá, je právě to, co chybí, jak prozradil p. kol. Ursíny, chystanému návrhu o pomocném fondu, otázka úhrady. V našem návrhu je i na otázku úhrady pamatováno. Chápeme, že není možno říci, že se pomoc zadluženým zemědělcům může řešiti na účet státní pokladny, že to stát zaplatí, ačkoliv i zde je možno chtíti, aby stát úměrně, aspoň částečně zadluženým zemědělcům pomohl. Našly-li se prostředky neb úhrady vydání, která byla spojena se sanací bank, které si vyžádaly několikamiliardových nákladů, nachází-li se ještě nyní roční úhrady 70 mil. Kč, které se dávají bankám a finančnímu kapitálu k disposici, musí se také najíti úhrada na pomoc malým zadluženým zemědělcům. Náš návrh i tuto částku žádá.

Je zajímavé, že nepřáteli tohoto návrhu jsou právě páni z vedení agrární strany, ačkoli není ničím jiným než kusem programu jejich zakladatele Alfonse Šťastného z Padařova, který pomoc zadluženým zemědělcům už tehdy, v době, kdy zakládal demokratické selské hnutí, stavěl na zásadu, že se zadluženým zemědělcům musí pomoci na účet těch, kdož na práci a produktech zemědělců vydělávají. A to je dnes zemědělský průmysl, to je dnes kartel cukrovarnický, lihová společnost, to jsou výdělečné podniky škrobařské, pivovarské, strojnické, chemické atd. atd. Od nich žádáme v námi posl. sněmovně předloženém návrhu, aby vrátily celkem nepatrné částky několika procent ze svých pohádkových a na zemědělcích nahrabaných zisků.

Žádáme, aby se tento náš návrh stal podkladem jednání o skutečnou pomoc zadluženým zemědělcům. Prohlašujeme, že naše stanovisko k prodloužení těch dosavadních opatření, o nichž ml že budeme hlasovati pro ně, neboť nelze nechati zemědělce bez ochrany před exekuční dražbou, ale zároveň také žádáme, aby na pořad jednání posl. sněmovny byl okamžitě dán návrh na skutečné řešení základních problémů zadlužených zemědělců a na jejich pomoc.

Zároveň s tím ovšem klademe také požadavek, aby i celá zemědělská politika, prováděná v našem státě, prováděna byla v duchu potřeb širokých zemědělských vrstev. Pan předseda vlády dr Hodža v posledním svém prohlášení učiněném zde zmínil se o tom, že v některé z příštích schůzí posl. sněmovny bude předložen hospodářský plán vlády. Žádáme, aby právě tento plán malozemědělské politiky byl prováděn nejen ve slovech, nýbrž i v činech. Stojíme uprostřed vážných zahraničních, mezinárodních událostí.

Ve velké politické debatě minulý týden bylo již zde promluveno, jaké nebezpečí hrozí naší republice. Události v Rakousku musí nás vésti k poznání, že jedině pracující lid jest schopen republiku bránit a také ji ubránit. Vzpomeneme-li si na porážku na Bílé hoře, jejíž příčiny tkvěly a prýštily z velikého zbidačení tehdejších lidových vrstev, žádáme, aby hospodářský plán vlády znamenal plnění všech těch hospodářských předpokladů a požadavků na zajištění širokých lidových vrstev bez rozdílu.

Pracující lid této republiky na tisících a tisících schůzí a shromáždění nechává přes všechny panikářské záchvěvy ve vedení některých představitelů i ze strany agrární nikoho na pochybách, že chce a bude republiku bránit. Pracující lid v této republice činí tak bez rozdílu své národnostní příslušnosti. Jedním z předpokladů, jak toto nadšení širokých lidových vrstev ještě je možno zvednouti a upevniti, je plnění požadavků dělníků, malorolníků a maloživnostníků. Zabezpečit lidu práci a obživu, stejně tak jako zachránit existence statisíců živořících malých zemědělců a maloživnostníků, to se musí státi devisou hospodářského plánu naší vlády a našeho parlamentu.

Sněmovna má při projednávání právě předložených vládních návrhů možnost a příležitost, aby statisícům malých zemědělců na vesnici, kteří jsou zadluženi a kteří s obavou dívají se zítřku vstříc, ukázala, že o jeho potřebách rozhoduje tak, aby existence jejich rodin a jejich zemědělských usedlostí byly zabezpečeny. Vláda a parlament má možnost při projednávání tohoto návrhu, stejně tak jak při projednávání těch požadavků, po kterých vesnice dnes volá, to jest po pokračování v parcelaci a po stanovení spravedlivých cen pro všechny malé a střední zemědělce, ukázati, jak nejlépe je možno zvednouti veliké živelné nadšení širokých zemědělských vrstev k obraně toho, co je dnes ohroženo, k obraně toho, co se dnes stává předmětem nových piklů a útoků našich nepřátel ze zahraničí, k obraně míru, demokracie a republiky.

Někteří pánové z agrární strany, jejichž mluvčím byl zde p. inž. Žilka, domnívají se patrně, že zvýší brannost národa tím, když budou štváti proti komunistům, když budou štváti proti marxismu tak, jak to udělal zde mluvčí agrární strany, p. inž. Žilka. Drobné masy rolníků nepůjdou za těmito panikáři a za panikáři tohoto druhu. Drobné masy nesouhlasí s těmito obdivovateli osy Řím-Tokio-Berlín. Drobní zemědělci čím dále tím více na činech agrárních pravicových živlů poznávají, že jejich politický a hospodářský nepřítel není v řadách dělnictva, není v řadách těch, kdož se hlásí k socialismu a marxismu. Masy malých rolníků a živnostníků poznávají stále zřetelněji, že jejich nepřítel hospodářský sedí ve vedení cukerních kartelů, že sedí v lihové společnosti a v ostatních velkopodnicích zemědělského průmyslu, stejně tak jako sedí ve vedení agrární strany, kde právě lidé z těchto kartelářských a monopolních podniků rozhodují o piklech, které za zády a proti vůli všech širokých demokratických, rolnických vrstev v této republice provádějí s vnitřními i zahraničními nepřáteli našeho lidu a republiky. Proti těmto lidem, proti těmto ustrašencům, proti těmto zbabělcům musí se všichni pracující zemědělci bez rozdílu semknouti v jeden šik. V boji s nimi musí prosazovat své spravedlivé požadavky, aby zajistili existence svých rodin a svých usedlostí. V jeden šik musí se spojiti proto, aby znemožnili jejich pikle s ostatní reakcí a s henleinovskými nepřáteli této republiky, aby skřížili jejich kapitulantské plány i s obranou republiky.

Marně se snaží agární reakce tyto zdravé proudy na vesnici zastaviti. Prostředky, kterých se k tomu používá, jsou staré a celkem známé, je to hospodářský a politický teror, je to zákaz schůzí, censura tisku atd. Jak až daleko jde troufalost těchto pánů, ukazují nejlépe bílá místa v našem zemědělském časopise "Odboji", v č. 7, kde na př. na str. 1 zabaven byl obrázek (ukazuje časopis.) s titulkem i podtitulkem, ve kterém není nic víc než stručné vylíčení, kdo tyje z práce zemědělců, kdo vydělává na jejich celoroční dřině. (Místopředseda Vávra zvoní.) V tomto obrázku i podtitulku se říká (čte): Zemědělci vyrábějí, páni sklízejí. Statisíce rolníků dodává svým porolničeným velkomolochům výsledky své dřiny. Páni roztřiďují zisky, jdoucí do stamilionů, do kartelů a monopolních společností pomocí "řízených" opatření. A tak vedle jejich zisků a blahobytu roste bída lidu, rostou exekuce na vesnici. Aby své zisky obhájili proti vzrůstající nespokojenosti lidu v městě i na vesnici, spojují se tito "zemědělci" ze "řízeného" mlýna se všemi reakčními fašistickými nepřáteli lidu, demokracie i republiky.

My nepoukazujeme na činnost censury i pánů na okresních úřadech, sloužících agrární straně a jejich lidem, proto, že bychom naříkali. Neboť jsme přesvědčeni, že přes všechnu persekuci, přes všechna opatření zde činěná, nepůjdou drobní zemědělci, domovináři ani jejich dorost se Žilky a s Berany. Jsme přesvědčeni, že drobní zemědělci z celé republiky půjdou s pracující třídou, půjdou se socialisty, půjdou s marxisty, aby bojovali za své spravedlivé hospodářské požadavky, aby bojovali za demokracii, aby bojovali za obhájení republiky. (Potlesk komunistických poslanců.)