Pánovia vládni, neklamte sa tu v parlamente fulminantnými rečami, že vám vraj leží dobro vlasti na srdci, že si odpúšťate, čo ste si vzájomne natropili, čo ste si vykričali v novinách i tu, čo ste si odhalili vzájomne - my to čítame tiež - a sľubujete, že už budete svornejší a že k vôli vlasti odhlasujete aj tieto nové bremená, len aby ste, vraj, zachránili štát. My dobre vieme, že toto je len biedna pretvárka. Ide vám o udržanie stranícko-politických pozícií v štáte, [ ]. Preto sa vystatujete tu za obrancov štátu. Odhlasujete tu na oko k vôli štátu nové dane, ale s ich výťažkom budete hospodáriť vy! A že ako vy pri tom hospodárite, o tom už máme skúsenosti. Vaše stranícke kasy a kasy vašich odborových organizácií, vaše záujmy sú vám vždy prednejšie ako t. zv. dobro štátu.

Na Slovensku daňový a exekučný preš pracuje často tak bezohľadne, že ľudia pri amo nenávidia exekutorov. Títo znášajú odium za veľké daňové ťarchy. Vo skutočnosti ľud by mal zanevrieť na vládne strany, na koalíciu a ich vládu, lebo pre jej zlé hospodárenie musí sa tak kruto priťahovať daňový preš. Keby sa štátne peniaze nemrhaly na zbytočnosti, na stranícke ciele, nemusely by tak často lietať exekutori po našich obciach. (Výkřiky.)

Ako príklad ľahkomyseľného verejného hospodárenia spomeniem tu len jeden novší prípad. Výbor Jednoty československých obecných a súkromných elektrických podnikov v Brne v obšírnom memorande ostro protestuje oproti špinavej, verejnosti škodlivej konkurencii, akej sa dopúšťajú všeužitočné "Západomoravské elektrárne v Brne" oproti iným obecným a súkromným, ba aj všeužitočným elektrárniam na Morave. Nechcem tu slávnu snemovňu unavovať čítaním týchto memoránd, len podotýkam, že sa to hlavne týka obcí Písečné, Nové Sady, mesta Uherský Brod a mestysa Rajhrad.

V Západomoravských t. zv. všeužitočných elektrárniach má štát značný počet akcií, dáva im rôzne výhody a veľké subvencie a ony to zneužívajú na špinavú konkurenciu, na ubíjanie súkromného podnikania, z ktorého by štát v daniach mohol mať veľký osoh. Kým zo Slovenska treba veľa prosiť, aby sa niektorá obec so štátnou subvenciou mohla zelektrizovať, zatiaľ na Morave pomocou štátnych subvencií tieto všeužitečné elektrárne robia špinavú konkurenciu. Prosím slávnu vládu, aby si povšimla tohoto memoranda.

Ako môže vláda trpeť, ba podporovať takýto špinavý boj Západomoravských všeužitočných elektrární v Brne? Iste len tak a preto, lebo niekoľko vládnych veličín a ich strany majú z týchto elektrární tučné zisky. Štát má z toho len stratu finančnú a morálnu.

Pri rozpočtovej debate pán posl. Beran, predseda agrárnej strany, konštatoval, že štát veľa dopláca na štátnu železiareň v Podbrezovej. Týmto tromfom chcel asi omluviť koalíciu a jej vládu, že siaha k novým daniam. Podobne urobil aj pán referent posl. Remeša v senáte pán sen. Marcha.

Z dôkladnej argumentácie nášho kolegu dr Sokola máme o Podbrezovej celkom iné názory než pán posl. Beran, pán posl. Remeš a pán sen. Marcha. Videť, že si nevšímajú argumentov iných a najmä opozičných poslancov.

A keď už pán posl. Beran a referent pán posl. Remeš chcú s tým doplácaním štátu nepriamo robiť náladu za ľahšie odhlasovanie nových daní, nech nám povedia celkom otvorene a mužne aj to, že náš štát a celá verejnosť najstrašnejšie dopláca na nenasytného molocha československých vládnych strán. (Potlesk.) Či je to vývoz, či dovoz, či cukor, či lieh, benzín, obilie, múka, drevo, uhlie či Nupod, či bezúročné štátne vklady do roľníckych vzájomných pokladníc, či hospodárske fondy štátne, či obilný monopol, či čokoľvek iné, [ ]. A preto najmenej morálneho práva majú čo vyprávať práve rečníci československých vládnych strán o doplácaní na štátnu železiareň v Podbrezovej. (Potlesk.) V Podbrezovej, ak sa aj dopláca, ide to na zbytočne veľký počet dovlečeného úradníctva, dopláca sa ďalej pre veľké amortizačné splátky k umorovaniu štátnej investičnej pôžičky, ďalej pre veľké odpisy na hodnote inventára.

Z toho doplácania a aj zo železničných, poštových a iných výdavkov podbrezovských podnikov sa vráti štátu hodne, čo vyváži onú papierovú stratu, o ktorej páni vládni rečníci tak radi vyprávajú. Ale pýtam sa vás i celej verejnosti, čo sa štátu vráti z toho, čo krute dopláca na povestnú nenasytnosť československých vládnych strán? Je z toho len odporný blen závisti, rozvadenosti a otravovania kúpených duší. Dnes kde kto vie o tom, že československé vládne strany až sa tak pretiekajú v tom, ako si možno zo štátnych prostriedkov a na úkor daňujúcich občianov nahrabať čím viac na stranícke ciele.

Preto za osnovy zákonov o nových daniach hlasovať by bolo hriechom proti daňujúcemu občianstvu []. Bolo by treba túto koalíciu čím prv rozpustiť a nie jej k dispozícii odhlasovať nové dane, nové finančné zdroje, nové možnosti, aby mohla vládnuť.

Samé vládne strany už toľkoráz si vzájomne odhalily a vykričaly rôzne štát poškodzujúce výčiny, takže by sme z kríz vlády a demisii ministrov nemali ani vychádzať. Naši demokrati, či červení, zelení, alebo tí miešaní, majú veľa tvrdú tvár a majú všelijaké pojmy o občianskej cti. Oni si vzájomne vynadajú a už sa o krátky čas zase objímajú. No, nie z lásky ku štátu, nie z priateľstva jeden k druhému (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní), ale robia to len z vypočítavej sebeckej lásky.

Verejnosť s odporom hľadí na túto falošnú hru vládnych strán, túži po náprave, po očiste, po osviežení politických pomerov tak dole ako aj tu hore vo vládnych kruhoch. No, náprava neprichodí. Máme obavu, že tento chorobný systém u nás potrvá až dovtedy, dokiaľ nepríde nejaká katastrofa []. Len potom zmúdrejú a skrotnú u nás všetci tí, ktorí terajšiu odpornú frašku koaličnú hrajú a pri tom, kde a ako len môžu, škrtia Slovákov. Medzi sebou sa rujú páni koaličníci, ale [].

Slávna snemovňa, nám z vládnych kruhov neraz bolo odkazované, aby sme sa k vôli zahraničiu miernili v opozičnej kritike, aby sme sa k vôli štátu postavili proti rothe rmeriáde, proti jehličkiáde, aby sme pri prezidentskej voľbe tak a onak pokračovali. My, slávna snemovňa, neraz sme sa dali obmäkčiť, neraz sme stlmili svoju oprávnenú kritiku a urobili sme niektoré kroky také, za ktoré nás pražské noviny vychvaľovaly ako loyálnych. Pamätáme sa na citlivárske hlasy: "My to Slovákom nezabudneme! Slováci ukázali svoje bratské srdce!"

Dúfali sme, že pražské politické kruhy chytia sa konečne do riešenia slovenských otázok a požiadavôk. No, ako videť, pražské politické kruhy nevedia, čo je to dodŕžať dohody, sľuby, dané slová. Preto nech sa nečudujú, že Slováci už neveria vládnym frázam. Pánovia vládni, tej bratskej lásky k Slovákom máte až primnoho v ústach, a v skutkoch skoro nič, ba naopak samý ústrk, krivda sa páše na Slovákoch. Deje sa to pod vládou min. predsedu

Slováka a preto tým oprávnenejšie vyslovujeme tejto vláde svoju otvorenú nedôveru. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Slávna snemovňa, z poverenia klubu poslancov a senátorov našej strany mám česť predniesť tu nasledovné naše prehlásenie (čte):

Klub poslancov a senátorov Hlinkovej slovenskej ľudovej strany na svojom zasadnutí v Prahe dňa 14. t. m. rokoval o vnútornej a zahraničnej politickej situácii a usniesol sa na tomto vyhlásení: V predvečer príchodu francúzskeho ministra zahraničných vecí Delbosa do hlav. mesta nášho štátu Hlinkova slovenská ľudová strana majúc na zreteli vážnosť terajšej medzinárodnej politickej situácie a blaho slovenského národa, apeluje na zodpovedných ústavných a politických činiteľov štátu, aby urobili všetko, čo je potrebné v záujme vnútornej konsolidácie republiky a upevnenia jej pozície na poli medzinárodnom. (Potlesk.) K zaisteniu bezpečnosti štátu potrebná je nielen silná armáda, ale v prvom rade správna vnútorná a zahraničná politika. (Tak jest!) Československá republika patrí k štátom, ktorých bezpečnosť nemožno trvale zaistiť bez dobrého pomeru k súsedom. Preto je veľmi žiaducné a v záujme bezpečnosti štátu nevyhnuteľné, aby naša zahraničná politika túto skutočnosť rešpektovala a aby sa so strany kompetentných činiteľov urobily všetky kroky k náprave. (Výkřiky.)

Vychádzajúc zo stanoviska, že len vnútorne konsolidovaný štát môže mať pevnú pozíciu v politike medzinárodnej, pokladáme za životný záujem republiky, aby vláda konečne prikročila k vyriešeniu slovenského problému. Bez riešenia slovenského problému v duchu úplnej rovnoprávnosti slovenského a českého národa nie je mysliteľná konsolidácia vnútorných pomerov republiky a nie je možná pevná štátna jednota československá. Slováci za tento štát pracovali, Slováci za tento štát obetovali, trpeli, bojovali i umierali, preto majú plné právo na to, aby v tomto štáte ako osobitný a svoj rázny národ žili, aby sa v tomto štáte cítili doma a aby v tomto štáte popri českom národe mali nielen rovnaké povinnosti, ale aj rovnaké práva. (Potlesk poslanců slovenské strany ľudové.)

Toto je pravý smysel československej štátnosti a jediný pevný základ trvalej existencie Československej republiky. Je svrchovaný čas, aby si túto skutočnosť uvedomili zodpovední činitelia aspoň dnes, v 20. roku trvania republiky a aby sa vážne a poctive pričinili o dohodu Čechov a Slovákov. (Potlesk poslanců slovenské strany ľudové.) Vyhlašujem, že sa Slováci nikdy nezrieknu svojej národnej osobitnosti a svojho práva na politickú autonomiu Slovenska. V tomto boji nedáme sa nikým a ničím zastrašiť a preto odmietame čo najrozhodnejšie i posledný koncentrovaný útok proti jednote našej strany namierený, ktorého násilne skonštruovaným podkladom boly rozpočtové prejavy našich zástupcov v parlamente. Zástupcovia našich klubov našli sa v paľbe útokov parlamentných činiteľov československých strán, ako aj v tlačovej kampani, ktorá mala za cieľ oživením záležitosti Vojtecha Tuku odviesť pozornosť (Výkřiky: Kdo o něm mluvil? - Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) slovenskej i českej verejnej mienky ako aj rozhodujúcich kruhov od základného riešenia páľčivého slovenského problému.

V tejto súvislosti vyhlašujeme, že Hlinkova slovenská ľudová strana pokladá vec Vojtecha Tuku súdne a z toho vyplývajúc i politicky za vybavenú. (Potlesk poslanců slovenské strany ľudové. - Výkřiky. - Hluk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Šalát (pokračuje): Toto zdôraznila jasne už vtedy, keď čiste z ľudských ohľadov žiadala jeho omilostnenie a preto ohradzujeme sa proti tomu, aby prípad Vojtecha Tuku bol proti nám z dôvodov stranícko-politických využívaný a zneužívaný. (Výkřiiky. - Místopředseda Taub zvoní.) Keď toto konštatujeme, zároveň odsudzujeme a zatracujeme policajné metody (Výkřiky.), aké sa uplatňovaly a uplatňujú v našom štáte (Čujme! - Výkřiky.) proti nepohodlným verejným činiteľom, a vyhlašujeme, že sa proti týmto metodám budeme vždy brániť všetkými prostriedkami. (Stálé výkřiky.) Pracujeme a bojujeme za prirodzené a sväté práva svojho národa (Výkřiky.), sme si vedomí svojej pravdy a svojho práva a preto na každý útok proti nám neprávom namierený (Výkřiky.) odpovieme útokom a na rozbíjanské snahy svornosťou a jednotou. (Potlesk poslanců slovenské ľudové strany.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo pan posl. Bezděk. (Stálé výkřiky slovenských ľudových poslanců. - Místopředseda Taub zvoní.)

Prosím o klid.

Posl. Bezděk: Vážená sněmovno! (Stálé výkřiky.)

Dvanáct úhradových osnov, které projednáváme ... (Hluk a stálé výkřiky.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Bezděk (pokračuje): ... mají celkem petit obsahu dosti nevinný, ačkoliv ve svých důsledcích budeme je všichni značně pociťovati. Armáda a opevnění hranic vyžadují velikých. nákladů. Mezinárodní situace dnešní doby je svízelnější než byla r. 1914. Proto každý československý občan ví, co nutno zaříditi, aby životy a majetek byly před nepřáteli vnitřními i zahraničními ochráněny. Za takového stavu věcí musí býti přineseny oběti, a to oběti mimořádné, jimž se nemá nikdo vyhýbati. Přijde ovšem na to, jak se ukládané oběti rozdělují, aby byly únosné a spravedlivě rozděleny.

Jakmile proskočily první zprávy, že budou občanstvu uložena nová břemena za účelem nutné obrany státu, tu první se přihlásili bankéři, velkoprůmyslníci a karteláři a snažili se veřejnost přesvědčiti, že je nesprávné ukládati jim břemena po několikaleté krisi v době rekonvalescence hospodářského podnikání. Podobně však naříká dělník a zaměstnanec, zemědělec, živnostník, obchodník i družstva, o nichž tady bylo dosti mluveno. Každý stav se brání, velmi často odůvodněně, když dokazuje, že škody povstalé v posledních letech nedovolují přinášeti nové oběti a zatížení.

Myslíme, že daň z mimořádných zisků jest v tak těžké době oprávněná. Leč v původním návrhu na zavedení této daně byl opak toho, co finanční správa zamýšlela. Podniky s velkým ukládacím kapitálem, které mají největší zisky ze zbrojařské konjunktury, byly by unikly této dani. Chyba byla ovšem napravena. Daň z mimořádných zisků bude činiti 100% přirážku k výdělkové dani. Této podléhají všechny podniky, po robené všeobecné nebo zvláštní dani výdělkové s výjimkou podniků se ziskem do 50.000 Kč, jež jsou od této daně osvobozeny.

Toto břemeno je celkem únosné, ale státu nevynese rozhodující částku. Proto je tu řada dalších daní přímých a nové daně spotřební, které dostupují již vrcholu. Je to zatížení, třebaže zde není vždy příslušné předlohy, ale bude to cukr, líh pitný, pivo, víno, minerální vody, limonády, sodovky, umělé tuky, cukerin, textilie, hrací karty, minerální oleje, dynalkol, lihobenzinová směs, kaučuk, gumové zboží, gutaperča, dále poplatek z kartelových smluv, stavební regres a branný příspěvek, celkem všeobecný.

Každý postižený má proti ukládanému břemenu své odůvodněné námitky. Bylo zde řečeno, že největší práci dalo, aby byly zdaněny smlouvy kartelové, že ani daň z piva tolik práce nedala. Právě na to poukazoval pan řečník ze strany živnostenské. Já, pokud jsem slyšel a mám zprávy, vím, že daň z piva dala hodně mnoho práce a že by málem byla k vůli tomu pivu i vládní krise, tedy že to nebyla tak lehká věc, jak bylo ze strany živnostenské nadhozeno.

Vedle toho se mluví stále hlasitěji o vybírání kapitálové daně u zdroje. To je širší veřejnosti zatím trošku nesrozumitelné, ale šetřilové mají se na co těšit. To prý je ještě pro finanční správu reserva.

Povinnost k obětem pro stát zavazuje. Názor ten je správný a mělo by to platiti pro všecky, kdož oběti přinésti mohou. Leč vzpomínáme slov dr Meissnera, která pronesl v rozpočtovém výboru, když právě o těchto choulostivých věcech se jednalo. Pravil (čte): "Ukázalo se v koaličních poradách, jak leckteří z těch, kteří stále mluvili o nutnosti zbrojení, holedbali se svým vlastenectvím a pohotovostí k obětem, snažili se nyní usilovně zachrániti před nimi svou třídu. Jsme však přesvědčeni, že v tak vážné době mají býti odloženy všechny stranické požadavky na státní pokladnu a že mají platiti i ti, kteří stejně platí málo a nadto stále vymáhají podpory a subvence." S tímto názorem nutno plně souhlasiti.

A co dělnictvo a zaměstnanci, jaké ti přinesou oběti? I na ně je pamatováno. Z mála příjmů a z nejistého zaměstnání musí přinášeti značné oběti na daních přímých v branném příspěvku, ale zvláště na daních nepřímých. Dělnictvu a zaměstnanectvu doposud se nedostalo poměrného podílu na konjunkturálním zisku z nynější větší zaměstnanosti většiny průmyslu. Podle statistiky Ústřední sociální pojišťovny ve třídách první až třetí nemocenského pojištění s denní pojištěnou mzdou do 14 Kč bylo 45.41% všeho pojištěného dělnictva, ve třídách šesté až desáté s denní mzdou nad 22 Kč jen 29.67%. Proti r. 1929 jeví se stálý přesun pojištěnců do nižších mzdových tříd, což má velký vliv na finanční stav sociálního pojištění. Letos v červenci byla zařazena téměř polovina pojištěnců v třídách pro Ústřední sociální pojišťovnu pasivních a jen 30% pojištěnců v třídách aktivních.

Dělnictvo a zaměstnanectvo z nynější konjunktury má sice více práce, ale výdělky nedosahují ani zdaleka potřebné životní míry. Pracující vrstvy oprávněně očekávaly zlevnění všech životních potřeb, politická situace jim však ukládá vyšší zdanění, dává jim však menší krajíc chleba, jak zde bylo řečeno při projednávání rozpočtu. Tím přinášejí daleko větší oběti než jsou daně z mimořádných zisků a kartelových smluv, ač ani dělnictvo nepřeje si neúnosného zatížení průmyslu.

V poslední době je věnována pozornost družstvům. Tato jsou označována namnoze jako sdružení, těšící se zvláštní přízni státu tím, že mají úlevy daňové. Doposud tak činili (Výkřiky posl. inž. Schwarze.) ze stranickopolitických důvodů někteří pracovníci živnostenští. Později se tento názor uplatňoval šířeji, a konečně v diskusi, kdo má hraditi vyšší státní finanční potřebu, přihlásili se i průmyslníci, obchodníci, ano i Ústředna obchodních komor v Praze. Mluví-li se u nás o družstevnictví, tu má na mysli zpravidla každý Velkonákupní společnost družstev soc.-demokratických, jak se krátce říká Lustigova velkonákupna. Méně se myslí při tom, ba téměř nikdo si netroufá pomysliti na velkodružstva zemědělská. Leč zákonná ustanovení platí pro všechna družstva stejně. Je-li napadáno družstevnictví všeobecně, nemá býti zapomínáno, že máme také mnoho družstev vpravdě svépomocných, která zaslouží plného pochopení a podpory.

Družstva prý neplatí daně! Na to odpovídám: Platí daně a pořádně! Kdyby ostatní podnikatelé a výrobci platili tak pořádně daně jako družstva, nebylo by miliardových nedoplatků a stamilionových daňových odpisů. Tyto odpisy zvláště dnes by přišly k duhu státu a nemusili jsme jednati o předlohách úhradových. (Výkřiky posl. inž. Schwarze.)

Družstva prý neplatí daň z obratu. Není zákonného předpisu, který by poskytoval družstvům výhody u daně z obratu, kterou by neměli soukromí podnikatelé. Družstva jsou postavena úplně na roveň jiným poplatníkům této daně. Každá dávka nebo výkon, který družstvo provede za úplatu, podléhá dani z obratu, stejně jako je tomu u soukromého podniku. Daň z obratu nenese však ze svého podnikatel, nýbrž spotřebitel, od něhož ji podle zákona podnikatel vybírá a státu odvádí. (Výkřiky posl. inž. Schwarze.)