Místopředseda Košek (zvoní):
Prosím pana řečníka, aby mluvil
k věci.
Posl. Bródy (pokračuje): Já
jsem nepřišel dělati komplimenty, nýbrž
říci pravdu a vidím, že pravda píchá
do očí právě i těm komunistům,
kteří dosud provozovali nejkrajnější
oposici a dnes hlasují a křičí společně
s vládními stranami. Vy se dnes smějete,
ale nebudete se smáti, až lid přijde k volebním
urnám.
Co na př. zabavila užhorodská censura (čte):
"Dnes nás spravují prostřednictvím
československé ústřední vlády
české strany. Ony mají na Podkarpatské
Rusi absolutní menšinu, ale ony si zvolily guvernéra,
ony zaplnily naše úřady absolutní většinou
nikoliv našinci, nýbrž úředníky
nám cizími, kterým ony také rozkazují;
ony pro nás vydávají zákony a nařízení
proti rozhodné vůli většiny obyvatelstva
naší země, které jest zastoupeno v československém
parlamentě oposičními stranami, ony určují
nám druh a výši rozličných daní
a dávek, ony obsadily naše majetky, na kterých
také hospodaří bez naší kontroly,
a konečně ve formě různých
daní a dávek sbírají a odnášejí
prostřednictvím berních úřadů
každoročně plod naší práce
do pražské státní pokladny, ze které
nám potom udělují žebráckou almužnu,
křičíce do celého světa: Hle,
podívejte se, jak milujeme Rusíny, kolik jim poskytujeme
pomoci! My autonomisté chceme zbaviti náš národ
této pomoci, chceme, aby Praha nepodporovala nás,
nýbrž abychom my Prahu podporovali tak, jak to je
obsaženo v návrhu zákona Ústřední
ruské národní rady. České strany
si toho nepřejí, ony se právě toho
bojí. Proto se také staví proti návrhu
zákona Ústřední ruské národní
rady a proto všechny souhlasily s tím, aby autonomie
Podkarpatské Rusi byla [ ] t. zv. etapou. No, a
o této etapě každý ví, co je
to zač.
Musím rozhodně prohlásiti, že takové
umlčování hlasu tisku, jaké se provozuje
na Podkarpatské Rusi, škodí časopisu,
neboť když čtenáři dostanou noviny
s vybílenými stranami, vidí, že se zde
v demokratické republice pravda psáti nesmí.
Že zabavení bylo neodůvodněné,
toho důkazem jest, že vyšší soudní
stolice zabavení zrušila a zrušila rovněž
rozhodnutí, aby časopis "Russkij Věstnik",
jediný orgán autonomního zemědělského
svazu, byl zastaven. To však nezdrželo státní
zastupitelství v Užhorodě, aby opět
nezabavilo náš časopis. Zabavilo i kalendář
jen proto, aby tiskárně nadělalo hmotné
škody a hmotné výdaje. Chceme-li se probojovati
k pravdě, nemáme, ke komu bychom se obrátili,
našeho hlasu nechce nikdo vyslyšeti."
Pan předseda vlády dr Hodža v odpověď
sudetskoněmecké straně prohlásil,
že v Československu nikdo nechce odnárodňovati,
ale statistika uvedená v rozpočtové rozpravě
v řeči posl. dr Pješčaka jasně
mluví o odnárodňování ruského
obyvatelstva na východním Slovensku. Ale toto odnárodňování
se provozuje i v naší zemi, v autonomní Podkarpatské
Rusi, a to prostřednictvím českých
úředníků, českých úřadů,
českého oficielního jazyka v našem autonomním
území a více než 700 českých
učitelských sil na Podkarpatské Rusi. Jednak
to a jednak prostřednictvím haličských
rozvratných vystěhovaleckých sil se rozkládá
a ubíjí vlastenecký, karpatoruský
národní duch. (Posl. Révay [malorusky]:
Jakého vy máte?) Po praotcích zděděný
tradiční ruský jazyk a ruský ráz
obyvatelstva i země 18 let učili v našich školách,
že na Podkarpatské Rusi nejsou Rusové ani ruština.
U nás se 18 let vychovávali janičáři
svého národa a nyní po 18 letech, když
školské oddělení se dotazovalo rodičů,
jaký jazyk si přejí zavésti ve školách,
karpatoruský lid se v 70 % vyslovil pro ruský jazyk.
(Posl. Révay [malorusky]: To je padělání,
to není pravda, mluvte pravdu!) Pane kolego, Vy nemluvíte
pravdu, to je oficielní statistika, prosím, podívejte
se ve školském oddělení. (Posl. Révay
[malorusky]: To je padělání!) Možná,
že Ukrajinci padělali. (Výkřiky.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Bródy (pokračuje): Tím
bylo dokázáno, že ruský národ
ve své většině jest pro ruský
jazyk. (Posl. Kopecký [rusky]: Vy neumíte rusky.)
Já se od vás Čechů nebudu učiti
rusky. (Místopředseda Košek zvoní.)
Já umím rusky a mohu i Vás učiti.
(Posl. Kopecký [rusky]: Velmi špatně umíte
rusky!) A Vy umíte jen křičeti, já
jsem Vás ještě neslyšel mluviti. (Posl.
Kopecký [rusky]: Rusky?) Ani česky jsem Vás
neslyšel. (Posl. Kopecký [rusky]: Velmi smutné,
že jste neslyšel! - Hlasy: On se učil
rusky v Budapešti!) I tam bylo možno se učiti
jako v Praze. (Posl. Révay [rusky]: Ale rusky, a ne
ta k, jak Vy mluvíte! To není ruský
jazyk!) Táži se pana ministra školství,
je-li ochoten vyvoditi důsledky z tohoto projevu vůle
samotného národa a zajistiti ruskému jazyku
v karpatoruských školách práva, která
mu náleží? Je ochoten pan ministr naříditi,
aby v ruských školách na Podkarpatské
Rusi byl zaveden ruský jazyk? (Posl. Révay [malorusky]:
Ministr nemůže podváděti!) Vy si
myslíte, že školský referát páše
po této stránce podvod? (Posl. Révay [malorusky]:
Neříkám, že školský referát,
nýbrž vy podvádíte lid na Podkarpatí!)
Platí-li výroky Komenského pro české
školy, že se české děti mají
učiti česky, pak se také ruské děti
mají učiti rusky. (Posl. Révay [malorusky]:
V mateřském jazyku! Vy neznáte Komenského,
nepadělejte ho!) Ale v tom případě,
aby se vyhovělo přání ruského
národa a vůli ruského národa, buďtež
uzavřeny české školy v ruských
obcích a ukrajinismus vypuzen z ruských škol.
(Posl. Révay [malorusky]: Vy jste pomáhali organisovati
české školy!) Nikoliv, to dělala
soc. demokratická škola pod Peškovým režimem.
(Posl. Révay [malorusky]: To není pravda!) Pešek
byl členem vaší strany, a on zavedl počešťování
na Podkarpatské Rusi. (Posl. Révay [malorusky]:
Pešek chtěl míti české školy
pro české děti, ale vy jste šálili
lid ruským jazykem!) Jak to? Neklamali jste jej ukrajinsky
18 let? A přece se nepovedlo proměniti jej v ukrajinský.
To vše, co vláda udělala za minulých
18 let na Podkarpatské Rusi, jest důkazem kolonisátorských
pokusů vlády, ačkoliv Podkarpatská
Rus nebyla a není dobytým územím republiky.
Vláda to sama uznává, neboť i oficielní
zahraniční propaganda republiky působila
v tomto smyslu. Na důkaz toho stačí, přečtu-li
několik řádek z článku dr E.
Van Raalte, který vyšel v časopise "Utrechtsche
Nieuwblad" a byl otištěn v "Podkarpatských
Hlasech", kde se doslova praví (čte): "Nápadné
to jest v tomto ohledu v Podkarpatské Rusi, kde jsem konstatoval,
co bylo vykonáno vládou ve stavbě silnic,
škol a, abych nezapomněl, na skvělé,
moderní nemocnice. Nepřeháním, když
budu tvrdit, že lze určitě získat dojem,
že Češi jsou znamenití kolonisátoři".
Tak píše novinář, který navštívil
naši Podkarpatskou Rus za státní peníze,
sebrané a odevzdané do státní pokladny
i z potu našich chudých sedláků. Ale
tento pan dr E. Van Raalte se mýlí, když praví,
že Češi jsou dobří kolonisátoři.
Víme a dokážeme, že jsou špatní
kolonisátoři. Neboť ačkoliv je Podkarpatská
Rus zkolonisována, ona trvale kolonií nezůstane.
Vyhrazuji si právo v nejbližší budoucnosti
se podrobněji zabývati tím, co bylo na Podkarpatské
Rusi vybudováno, dnes považuji za svou povinnost pouze
prohlásiti, že to vše, co bylo vybudováno,
stavělo se nikoliv pro nás, nikoliv pro karpatoruský
lid, nýbrž pouze pro těch 34.000 Čechů,
z nichž před převratem nebylo v naší
zemi ani pět osob. Ovšem s výjimkou vězení,
neboť vězení se stavěla pro Rusíny,
neboť obyvatelé těchto ústavů
se rekrutují většinou z nás, Rusů.
Že a jak československá vláda zkolonisovala
Podkarpatskou Rus, dokáži slavné sněmovně
jen několika příklady: V souvislosti s pozemkovou
reformou vláda vykoupila na Podkarpatské Rusi půdy
při pozemkové reformě úhrnem 248.902
ha, z toho bylo rozděleno 54.693 ha, ponecháno k
užitku majetníkům 42.986 ha, zbylo tedy k rozdělení
na počátku r. 1935 151.223 ha.
Ale kdo dostal něco z půdy rozdělované
při pozemkové reformě? Dostalo ze všech
uchazečů toliko 16.886 uchazečů, a
to 53.447 ha. Z uchazečů bylo drobných zemědělců
16.746 a dostalo 28.210 ha. Orné půdy v tom bylo
18.123 ha. Zbylá část, skoro polovice vší
rozdělené půdy, byla přidělena
českým kolonistům, a to 4.538 ha. 11 kolonisačním
obcím bylo přiděleno 27 zbytkových
statků pro 25 osob (jsou to všichni cizinci a není
mezi nimi ani jediný Rusín) v rozsahu 3.778 ha,
z nichž čisté orné půdy bylo
2.957 ha. V rozsahu nad 30 ha bylo přiděleno 122
hospodářství politickým agitátorům
agrární strany v rozsahu 21.459 ha.
To jest bilance pozemkové reformy, jejímž účelem
bylo vrátiti karpatoruskému lidu ty pozemkové
komplexy, které byly jeho vlastnictvím do dnů
povstání Rákóczyho, Kossutha atd.
Místo karpatoruskému lidu byly pozemky rozděleny
Čechům a několika politickým agitátorům.
Sám lid, jsa při nové situaci zbaven půdy
a výdělku, byl ožebračen.
Že po stránce hospodářské se
má náš lid hůře než před
převratem, stačí, když ukáži
na číslice statistiky v oboru chovu dobytka: v r.
1912 bylo v župách marmarošské, ugočské,
berežské a užské 57.715 koní, 326.740
hovězího dobytka, 120.523 vepřů, 264.843
ovcí. V r. 1930 bylo pak 41.565 koní, 201.297 hovězího
dobytka, 80.405 vepřů a 101.247 ovcí. V r.
1936 40.625 koní, 204.032 hovězího dobytka,
67.094 vepřů a 94.133 ovcí.
Někdo by mohl namítnouti, že z území
zmíněných žup a obyvatelstva připadlo
pouze 73 % k nynější Podkarpatské Rusi.
Na takové námitky musím říci,
že počet obyvatelstva nynější Podkarpatské
Rusi dnes přesahuje počet tehdejšího
obyvatelstva všech a celých zmíněných
žup a tak také chov dobytka, jestliže se již
vyvíjel, měl se aspoň udržovati na stejné
výši podle počtu tehdejšího obyvatelstva.
Avšak béřeme-li bez ohledu na počet
obyvatelstva pouze území, na kterém se provozoval
chov dobytka, i tehdy nynější stav ukazuje
neslýchaný úpadek. Tak v r. 1912 bylo na
nynějším území Podkarpatské
Rusi: 51.945 koní, totiž o 11.320 více, nyní
pokles o 24%, 277.795 hovězího dobytka, o 73.763
více, pokles o 26%, 101.425 vepřů, o 34.331
více, nyní pokles o 35 %, 225.080 ovcí, o
130.947 více, nyní pokles o 55 %.
V r. 1912 připadalo na 147 obyvatelů 10 koní,
v r. 1936 na 183 obyvatelů 10 koní, pokles o 24˙5
%, v r. 1912 na 25 obyvatelů 10 kusů hovězího
dobytka, v r. 1936 na 35 obyvatelů 10 kusů hovězího
dobytka, pokles o 40 %, v r. 1912 na 70 obyvatelů 10 vepřů,
v r. 1936 na 102 obyvatelů 10 vepřů, pokles
o 45.5 %, v r. 1912 na 32 obyvatelů 10 ovcí, v r.
1936 na 83 obyvatelů 10 ovcí, pokles o 150 %.
K tomu dlužno připojiti i to, že v r. 1912 pozemkový
majetek nebyl zatížen 800,000.000 Kč dluhů
jako dnes. Panové, my prostě o tom řekneme,
že to jest hospodářská zkáza.
Kam jsme my, karpatoruský lid, který se osvobodil,
dospěli vládní politikou?
Naši členové vládních stran,
kteří byli kmotry t. zv. etapy autonomie, nechtějí
o tom ničeho věděti. Zde se oni neukazují,
mlčí, neboť se na bedra lidu uvalují
nová strašná břemena (Místopředseda
Košek zvoní), proto oni nyní nejraději
mlčí, oni pouze zdvihnou ruku a hlasují.
Jim se nedivím. Ale divím se jiným dosud
křiklavým oposičníkům, kteří
dostali mandát s tím, že budou hájiti
lid tak, jak to při volbách slibovali. Bohužel
musím konstatovati, že se i komunisté postavili
částečně za státní rozpočet,
jak to prohlásili jich čeští kolegové
i jejich jménem, tedy jménem klubu. Co to znamená?
To znamená, že jsem v boji o práva karpatoruského
lidu zbyl zde já sám se svým druhem dr Pješčakem.
Všichni jiní podali ruku vládě, která
je dnes drží nejen za ruku, nýbrž i pod
rukou. Lid je dnes zbaven hlasu, jen skřípe zuby
a čeká, až přijde čas, aby i
on se ozval.
Místopředseda Košek (zvoní):
Upozorňuji pana řečníka, že
jeho řečnická lhůta uplynula.
Posl. Bródy (pokračuje): Před
rokem členové vládních stran stejně
jako vládní tisk křičeli z plna hrdla,
že hle, přinášejí nám autonomii.
Prosím, kde je tato autonomie? Proč tak ztichli
pánové etapisté? Prý nevěřili
a až nyní poznali, že první etapa autonomie,
tak jak jsem jim to vysvětlil zde s tohoto místa,
jest ve skutečnosti již 4. etapou odcizování
práv našeho ruského autonomního území.
Guvernér má úřad, ale nemá
moci, práv; nemůže rozhodovati ani v nejmenší
věci. Několikrát jsem se již pokoušel
protestovati a bylo mi odpověděno: ticho. Podle
jakého zákona protestujete? - tázali se ho.
Vždyť nemáte práva. I guvernér
ztichl. S ním i etapisté, kteří Podkarpatské
Rusi slibovali ředitelství železnic, ředitelství
pošt a telegrafů a slibovali i vrchní soud
- vše usnulo.
Vidím, že nám, zástupcům autonomního
zemědělského svazu, kteří jsme
jedině zůstali věrni svému lidu a
věrni v boji o autonomní práva, o chleba
pro lid, právě nyní nastává
těžký čas, neboť zde na bojišti
jsme zůstali sami, doma však je za námi i lid.
Lid trpí a s lidem budeme trpěti i my, dokud nenastane
náš čas. Jest dnes blíže než
dále, protože americká Rus je s námi
stejně jako celá Rus od Popradu až k Tise -
lid stejně jako inteligence dochází k přesvědčení,
že spasiti se můžeme jen vlastními silami,
postavíme-li se všichni v jednu mohutnou autonomní
frontu.
Místopředseda Košek (zvoní):
Žádám pana řečníka,
aby skončil.
Posl. Bródy (pokračuje): Proto se
nepouštíme do kompromisů, jako všichni
ostatní poslanci z Podkarpatské Rusi, a rozhodně
se stavíme proti novým břemenům, proti
novým daním a proto budu hlasovati proti předloženým
zákonným osnovám.
Místopředseda Košek (zvoní):
Dávám slovo dalšímu řečníkovi,
jímž je p. posl. Šalát.
Posl. Šalát: Slávna snemovňa!
Vláda nám do parlamentného stroja nasypala
celú hŕbu osnov zákonov o nových daniach,
o zväčšovaní starých daní
a o všelijakých iných bremenách. Je
to, pánovia, smutný dar predvianočný,
pre ktorý vám občianstvo republiky nebude
vďačné. Videť, že táto tak
hrdá vláda a koalícia, ktorá sa kedysi
pyšno nazývala koalíciou hospodárskej
koncentrácie, že táto koalícia a jej
vláda jednoducho sa zvrhla na koalíciu pre vyrábanie
nových daní, nových tiarch, zväčšovanie
starých daní a vymýšľanie toho,
ako ubíjať všelijakými srážkami
zamestnanectvo.
Túto koalíciu smele možno nazvať koalíciou
na výrobu nových daní, koalíciou na
výrobu a zväčšovanie starých daní
a všelijakých iných tiarch. Vládny návrh
zákona o zvýšení dane z piva postihne
každého, kto bude chceť požiť piva.
Je pravda, že táto daň viac .... (Výkřiky.)
Ja som nie Čech, nerad mám pivo. (Výkřiky.)
Je pravda, že táto daň najviac bude zaťažovať
obyvateľstvo Čiech, Moravy a Sliezska, lebo tu sa
viac minie piva, preto my Slováci mohli by sme snáď
povedať, čo nás do toho, nech to len zvýšia,
a vzdor tomu hovorím, že sme aj proti zvyšovaniu
tejto dane. (Předsednictví převzal místopředseda
Taub.) Prečo? Činíme to hlavne preto,
lebo poznáme nehospodárnosť tejto koalície
a jej vlády, [] (Tak je!)
Slávna snemovňa! Keď táto koalícia
a jej vláda vedela mlčky prejsť nad škandalóznym
rozmŕhaním fondu na umelé hnojivá,
keď vie ťažké miliony rozhadzovať na
všelijaké zbytočné vládne noviny
na Slovensku, keď nevie energicky stíhať korupčníkov
a od nich zpäť vymáhať miliony, ktorými
poškodili štát a verejnosť - na pr. tá
povestná pražcová aféra a Fénix
- keď vie protekčným firmám a boháčom
poskytovať veľké daňové odpisy,
keď vie straníckym družstvám dávať
veľké daňové slevy, keď táto
koalícia vie protekčné banky sanovať
na úkor štátu, keď od ľahkomyseľných
zbytkárov nevymáha nie že len ľavnú
prídelovú cenu, ale ani daňové reštancie,
ba potajomky chce týchto zbytkárov ešte oddlžovať,
sanovať, retovať, keď nesníži táto
koalícia počet ministerstiev, ani vyslanectiev,
ani konzulátov, keď do fondového hospodárenia
nedá takrečeno ani nahliadnuť zástupcom
ľudu - keď toto všetko a mnohé iné
veci táto koalícia pácha, bolo by hriechom
proti občianstvu, proti dane platiacim občanom,
keby sa jej pomohlo odhlasovať nové dane! (Tak
je!)
Místopředseda Taub (zvoní): Volám
pana řečníka za tento výrok k pořádku.
Posl. Šalát (pokračuje): A preto
hovorím, že my ani daň z piva, i keď sa
nás ako Slovákov tak nedotýka, nie sme ochotní
odhlasovať. Vieme dobre, že čím dlhšie
bude vladáriť táto straníckosťou
a nehospodárnosťou až kypiaca koalícia
a čím viac finančných zdrojov bude
mať k dispozícii, tým viac bude zneužívať
svojej moci na teror, na kupovanie duší [ ]
Místopředseda Taub (zvoní): Volám
pana řečníka po druhé k pořádku.
(Posl. Slušný: Prečo? - Výkřiky.
- Místopředseda Taub zvoní.)
Prosím o klid.
Posl. Šalát (pokračuje): Ako
tu rečnievajú komunisti! To je už nachystané,
aby mi odňali slovo! (Výkřiky posl. Čavojského.
- Hluk.)
Místopředseda Taub (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. Šalát (pokračuje): Slávna
snemovňa! O dhlasovať tej to koalícii a jej
vláde nové dane, nové zdroje finančné,
znamená dnes toľko, ako dávať jej do rúk
novšie [ ] (Tak je!)
My dobre vieme ... (Posl. Kopecký: Skládá
zkoušku z demagogie před Hlinkou!) Od vás
sa nebudeme učiť! My dobre vieme, že dane sa
platiť majú, že dane sú poistka, ktorou
poistkou si zabezpečujeme verejný poriadok, bezpečnosť
štátu. (Výkřiky. - Místopředseda
Taub zvoní.) Ale keď občianstvo je a musí
si byť vedomé toho, že dane platiť treba,
musí si byť vedomá aj koalícia a jej
vláda toho, že s daniami ľudu treba poctive hospodáriť
a šafáriť. (Výkřiky.) A
to, žiaľ, u terajšej koalície nevidíme.
Občianstvo je rozmrzelé, znechutené, upadá
do apatie a teplota lásky k vlasti u neho nebezpečne
padá na nulu.