Místopředseda Košek (zvoní): Prosím pana řečníka, aby mluvil k věci.

Posl. Bródy (pokračuje): Já jsem nepřišel dělati komplimenty, nýbrž říci pravdu a vidím, že pravda píchá do očí právě i těm komunistům, kteří dosud provozovali nejkrajnější oposici a dnes hlasují a křičí společně s vládními stranami. Vy se dnes smějete, ale nebudete se smáti, až lid přijde k volebním urnám.

Co na př. zabavila užhorodská censura (čte): "Dnes nás spravují prostřednictvím československé ústřední vlády české strany. Ony mají na Podkarpatské Rusi absolutní menšinu, ale ony si zvolily guvernéra, ony zaplnily naše úřady absolutní většinou nikoliv našinci, nýbrž úředníky nám cizími, kterým ony také rozkazují; ony pro nás vydávají zákony a nařízení proti rozhodné vůli většiny obyvatelstva naší země, které jest zastoupeno v československém parlamentě oposičními stranami, ony určují nám druh a výši rozličných daní a dávek, ony obsadily naše majetky, na kterých také hospodaří bez naší kontroly, a konečně ve formě různých daní a dávek sbírají a odnášejí prostřednictvím berních úřadů každoročně plod naší práce do pražské státní pokladny, ze které nám potom udělují žebráckou almužnu, křičíce do celého světa: Hle, podívejte se, jak milujeme Rusíny, kolik jim poskytujeme pomoci! My autonomisté chceme zbaviti náš národ této pomoci, chceme, aby Praha nepodporovala nás, nýbrž abychom my Prahu podporovali tak, jak to je obsaženo v návrhu zákona Ústřední ruské národní rady. České strany si toho nepřejí, ony se právě toho bojí. Proto se také staví proti návrhu zákona Ústřední ruské národní rady a proto všechny souhlasily s tím, aby autonomie Podkarpatské Rusi byla [ ] t. zv. etapou. No, a o této etapě každý ví, co je to zač.

Musím rozhodně prohlásiti, že takové umlčování hlasu tisku, jaké se provozuje na Podkarpatské Rusi, škodí časopisu, neboť když čtenáři dostanou noviny s vybílenými stranami, vidí, že se zde v demokratické republice pravda psáti nesmí. Že zabavení bylo neodůvodněné, toho důkazem jest, že vyšší soudní stolice zabavení zrušila a zrušila rovněž rozhodnutí, aby časopis "Russkij Věstnik", jediný orgán autonomního zemědělského svazu, byl zastaven. To však nezdrželo státní zastupitelství v Užhorodě, aby opět nezabavilo náš časopis. Zabavilo i kalendář jen proto, aby tiskárně nadělalo hmotné škody a hmotné výdaje. Chceme-li se probojovati k pravdě, nemáme, ke komu bychom se obrátili, našeho hlasu nechce nikdo vyslyšeti."

Pan předseda vlády dr Hodža v odpověď sudetskoněmecké straně prohlásil, že v Československu nikdo nechce odnárodňovati, ale statistika uvedená v rozpočtové rozpravě v řeči posl. dr Pješčaka jasně mluví o odnárodňování ruského obyvatelstva na východním Slovensku. Ale toto odnárodňování se provozuje i v naší zemi, v autonomní Podkarpatské Rusi, a to prostřednictvím českých úředníků, českých úřadů, českého oficielního jazyka v našem autonomním území a více než 700 českých učitelských sil na Podkarpatské Rusi. Jednak to a jednak prostřednictvím haličských rozvratných vystěhovaleckých sil se rozkládá a ubíjí vlastenecký, karpatoruský národní duch. (Posl. Révay [malorusky]: Jakého vy máte?) Po praotcích zděděný tradiční ruský jazyk a ruský ráz obyvatelstva i země 18 let učili v našich školách, že na Podkarpatské Rusi nejsou Rusové ani ruština. U nás se 18 let vychovávali janičáři svého národa a nyní po 18 letech, když školské oddělení se dotazovalo rodičů, jaký jazyk si přejí zavésti ve školách, karpatoruský lid se v 70 % vyslovil pro ruský jazyk. (Posl. Révay [malorusky]: To je padělání, to není pravda, mluvte pravdu!) Pane kolego, Vy nemluvíte pravdu, to je oficielní statistika, prosím, podívejte se ve školském oddělení. (Posl. Révay [malorusky]: To je padělání!) Možná, že Ukrajinci padělali. (Výkřiky.)

Místopředseda Košek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Bródy (pokračuje): Tím bylo dokázáno, že ruský národ ve své většině jest pro ruský jazyk. (Posl. Kopecký [rusky]: Vy neumíte rusky.) Já se od vás Čechů nebudu učiti rusky. (Místopředseda Košek zvoní.) Já umím rusky a mohu i Vás učiti. (Posl. Kopecký [rusky]: Velmi špatně umíte rusky!) A Vy umíte jen křičeti, já jsem Vás ještě neslyšel mluviti. (Posl. Kopecký [rusky]: Rusky?) Ani česky jsem Vás neslyšel. (Posl. Kopecký [rusky]: Velmi smutné, že jste neslyšel! - Hlasy: On se učil rusky v Budapešti!) I tam bylo možno se učiti jako v Praze. (Posl. Révay [rusky]: Ale rusky, a ne ta k, jak Vy mluvíte! To není ruský jazyk!) Táži se pana ministra školství, je-li ochoten vyvoditi důsledky z tohoto projevu vůle samotného národa a zajistiti ruskému jazyku v karpatoruských školách práva, která mu náleží? Je ochoten pan ministr naříditi, aby v ruských školách na Podkarpatské Rusi byl zaveden ruský jazyk? (Posl. Révay [malorusky]: Ministr nemůže podváděti!) Vy si myslíte, že školský referát páše po této stránce podvod? (Posl. Révay [malorusky]: Neříkám, že školský referát, nýbrž vy podvádíte lid na Podkarpatí!) Platí-li výroky Komenského pro české školy, že se české děti mají učiti česky, pak se také ruské děti mají učiti rusky. (Posl. Révay [malorusky]: V mateřském jazyku! Vy neznáte Komenského, nepadělejte ho!) Ale v tom případě, aby se vyhovělo přání ruského národa a vůli ruského národa, buďtež uzavřeny české školy v ruských obcích a ukrajinismus vypuzen z ruských škol. (Posl. Révay [malorusky]: Vy jste pomáhali organisovati české školy!) Nikoliv, to dělala soc. demokratická škola pod Peškovým režimem. (Posl. Révay [malorusky]: To není pravda!) Pešek byl členem vaší strany, a on zavedl počešťování na Podkarpatské Rusi. (Posl. Révay [malorusky]: Pešek chtěl míti české školy pro české děti, ale vy jste šálili lid ruským jazykem!) Jak to? Neklamali jste jej ukrajinsky 18 let? A přece se nepovedlo proměniti jej v ukrajinský.

To vše, co vláda udělala za minulých 18 let na Podkarpatské Rusi, jest důkazem kolonisátorských pokusů vlády, ačkoliv Podkarpatská Rus nebyla a není dobytým územím republiky. Vláda to sama uznává, neboť i oficielní zahraniční propaganda republiky působila v tomto smyslu. Na důkaz toho stačí, přečtu-li několik řádek z článku dr E. Van Raalte, který vyšel v časopise "Utrechtsche Nieuwblad" a byl otištěn v "Podkarpatských Hlasech", kde se doslova praví (čte): "Nápadné to jest v tomto ohledu v Podkarpatské Rusi, kde jsem konstatoval, co bylo vykonáno vládou ve stavbě silnic, škol a, abych nezapomněl, na skvělé, moderní nemocnice. Nepřeháním, když budu tvrdit, že lze určitě získat dojem, že Češi jsou znamenití kolonisátoři".

Tak píše novinář, který navštívil naši Podkarpatskou Rus za státní peníze, sebrané a odevzdané do státní pokladny i z potu našich chudých sedláků. Ale tento pan dr E. Van Raalte se mýlí, když praví, že Češi jsou dobří kolonisátoři. Víme a dokážeme, že jsou špatní kolonisátoři. Neboť ačkoliv je Podkarpatská Rus zkolonisována, ona trvale kolonií nezůstane. Vyhrazuji si právo v nejbližší budoucnosti se podrobněji zabývati tím, co bylo na Podkarpatské Rusi vybudováno, dnes považuji za svou povinnost pouze prohlásiti, že to vše, co bylo vybudováno, stavělo se nikoliv pro nás, nikoliv pro karpatoruský lid, nýbrž pouze pro těch 34.000 Čechů, z nichž před převratem nebylo v naší zemi ani pět osob. Ovšem s výjimkou vězení, neboť vězení se stavěla pro Rusíny, neboť obyvatelé těchto ústavů se rekrutují většinou z nás, Rusů.

Že a jak československá vláda zkolonisovala Podkarpatskou Rus, dokáži slavné sněmovně jen několika příklady: V souvislosti s pozemkovou reformou vláda vykoupila na Podkarpatské Rusi půdy při pozemkové reformě úhrnem 248.902 ha, z toho bylo rozděleno 54.693 ha, ponecháno k užitku majetníkům 42.986 ha, zbylo tedy k rozdělení na počátku r. 1935 151.223 ha.

Ale kdo dostal něco z půdy rozdělované při pozemkové reformě? Dostalo ze všech uchazečů toliko 16.886 uchazečů, a to 53.447 ha. Z uchazečů bylo drobných zemědělců 16.746 a dostalo 28.210 ha. Orné půdy v tom bylo 18.123 ha. Zbylá část, skoro polovice vší rozdělené půdy, byla přidělena českým kolonistům, a to 4.538 ha. 11 kolonisačním obcím bylo přiděleno 27 zbytkových statků pro 25 osob (jsou to všichni cizinci a není mezi nimi ani jediný Rusín) v rozsahu 3.778 ha, z nichž čisté orné půdy bylo 2.957 ha. V rozsahu nad 30 ha bylo přiděleno 122 hospodářství politickým agitátorům agrární strany v rozsahu 21.459 ha.

To jest bilance pozemkové reformy, jejímž účelem bylo vrátiti karpatoruskému lidu ty pozemkové komplexy, které byly jeho vlastnictvím do dnů povstání Rákóczyho, Kossutha atd. Místo karpatoruskému lidu byly pozemky rozděleny Čechům a několika politickým agitátorům. Sám lid, jsa při nové situaci zbaven půdy a výdělku, byl ožebračen.

Že po stránce hospodářské se má náš lid hůře než před převratem, stačí, když ukáži na číslice statistiky v oboru chovu dobytka: v r. 1912 bylo v župách marmarošské, ugočské, berežské a užské 57.715 koní, 326.740 hovězího dobytka, 120.523 vepřů, 264.843 ovcí. V r. 1930 bylo pak 41.565 koní, 201.297 hovězího dobytka, 80.405 vepřů a 101.247 ovcí. V r. 1936 40.625 koní, 204.032 hovězího dobytka, 67.094 vepřů a 94.133 ovcí.

Někdo by mohl namítnouti, že z území zmíněných žup a obyvatelstva připadlo pouze 73 % k nynější Podkarpatské Rusi. Na takové námitky musím říci, že počet obyvatelstva nynější Podkarpatské Rusi dnes přesahuje počet tehdejšího obyvatelstva všech a celých zmíněných žup a tak také chov dobytka, jestliže se již vyvíjel, měl se aspoň udržovati na stejné výši podle počtu tehdejšího obyvatelstva.

Avšak béřeme-li bez ohledu na počet obyvatelstva pouze území, na kterém se provozoval chov dobytka, i tehdy nynější stav ukazuje neslýchaný úpadek. Tak v r. 1912 bylo na nynějším území Podkarpatské Rusi: 51.945 koní, totiž o 11.320 více, nyní pokles o 24%, 277.795 hovězího dobytka, o 73.763 více, pokles o 26%, 101.425 vepřů, o 34.331 více, nyní pokles o 35 %, 225.080 ovcí, o 130.947 více, nyní pokles o 55 %.

V r. 1912 připadalo na 147 obyvatelů 10 koní, v r. 1936 na 183 obyvatelů 10 koní, pokles o 24˙5 %, v r. 1912 na 25 obyvatelů 10 kusů hovězího dobytka, v r. 1936 na 35 obyvatelů 10 kusů hovězího dobytka, pokles o 40 %, v r. 1912 na 70 obyvatelů 10 vepřů, v r. 1936 na 102 obyvatelů 10 vepřů, pokles o 45.5 %, v r. 1912 na 32 obyvatelů 10 ovcí, v r. 1936 na 83 obyvatelů 10 ovcí, pokles o 150 %.

K tomu dlužno připojiti i to, že v r. 1912 pozemkový majetek nebyl zatížen 800,000.000 Kč dluhů jako dnes. Panové, my prostě o tom řekneme, že to jest hospodářská zkáza. Kam jsme my, karpatoruský lid, který se osvobodil, dospěli vládní politikou?

Naši členové vládních stran, kteří byli kmotry t. zv. etapy autonomie, nechtějí o tom ničeho věděti. Zde se oni neukazují, mlčí, neboť se na bedra lidu uvalují nová strašná břemena (Místopředseda Košek zvoní), proto oni nyní nejraději mlčí, oni pouze zdvihnou ruku a hlasují.

Jim se nedivím. Ale divím se jiným dosud křiklavým oposičníkům, kteří dostali mandát s tím, že budou hájiti lid tak, jak to při volbách slibovali. Bohužel musím konstatovati, že se i komunisté postavili částečně za státní rozpočet, jak to prohlásili jich čeští kolegové i jejich jménem, tedy jménem klubu. Co to znamená? To znamená, že jsem v boji o práva karpatoruského lidu zbyl zde já sám se svým druhem dr Pješčakem. Všichni jiní podali ruku vládě, která je dnes drží nejen za ruku, nýbrž i pod rukou. Lid je dnes zbaven hlasu, jen skřípe zuby a čeká, až přijde čas, aby i on se ozval.

Místopředseda Košek (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta uplynula.

Posl. Bródy (pokračuje): Před rokem členové vládních stran stejně jako vládní tisk křičeli z plna hrdla, že hle, přinášejí nám autonomii. Prosím, kde je tato autonomie? Proč tak ztichli pánové etapisté? Prý nevěřili a až nyní poznali, že první etapa autonomie, tak jak jsem jim to vysvětlil zde s tohoto místa, jest ve skutečnosti již 4. etapou odcizování práv našeho ruského autonomního území.

Guvernér má úřad, ale nemá moci, práv; nemůže rozhodovati ani v nejmenší věci. Několikrát jsem se již pokoušel protestovati a bylo mi odpověděno: ticho. Podle jakého zákona protestujete? - tázali se ho. Vždyť nemáte práva. I guvernér ztichl. S ním i etapisté, kteří Podkarpatské Rusi slibovali ředitelství železnic, ředitelství pošt a telegrafů a slibovali i vrchní soud - vše usnulo.

Vidím, že nám, zástupcům autonomního zemědělského svazu, kteří jsme jedině zůstali věrni svému lidu a věrni v boji o autonomní práva, o chleba pro lid, právě nyní nastává těžký čas, neboť zde na bojišti jsme zůstali sami, doma však je za námi i lid.

Lid trpí a s lidem budeme trpěti i my, dokud nenastane náš čas. Jest dnes blíže než dále, protože americká Rus je s námi stejně jako celá Rus od Popradu až k Tise - lid stejně jako inteligence dochází k přesvědčení, že spasiti se můžeme jen vlastními silami, postavíme-li se všichni v jednu mohutnou autonomní frontu.

Místopředseda Košek (zvoní): Žádám pana řečníka, aby skončil.

Posl. Bródy (pokračuje): Proto se nepouštíme do kompromisů, jako všichni ostatní poslanci z Podkarpatské Rusi, a rozhodně se stavíme proti novým břemenům, proti novým daním a proto budu hlasovati proti předloženým zákonným osnovám.

Místopředseda Košek (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníkovi, jímž je p. posl. Šalát.

Posl. Šalát: Slávna snemovňa!

Vláda nám do parlamentného stroja nasypala celú hŕbu osnov zákonov o nových daniach, o zväčšovaní starých daní a o všelijakých iných bremenách. Je to, pánovia, smutný dar predvianočný, pre ktorý vám občianstvo republiky nebude vďačné. Videť, že táto tak hrdá vláda a koalícia, ktorá sa kedysi pyšno nazývala koalíciou hospodárskej koncentrácie, že táto koalícia a jej vláda jednoducho sa zvrhla na koalíciu pre vyrábanie nových daní, nových tiarch, zväčšovanie starých daní a vymýšľanie toho, ako ubíjať všelijakými srážkami zamestnanectvo.

Túto koalíciu smele možno nazvať koalíciou na výrobu nových daní, koalíciou na výrobu a zväčšovanie starých daní a všelijakých iných tiarch. Vládny návrh zákona o zvýšení dane z piva postihne každého, kto bude chceť požiť piva. Je pravda, že táto daň viac .... (Výkřiky.) Ja som nie Čech, nerad mám pivo. (Výkřiky.) Je pravda, že táto daň najviac bude zaťažovať obyvateľstvo Čiech, Moravy a Sliezska, lebo tu sa viac minie piva, preto my Slováci mohli by sme snáď povedať, čo nás do toho, nech to len zvýšia, a vzdor tomu hovorím, že sme aj proti zvyšovaniu tejto dane. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.) Prečo? Činíme to hlavne preto, lebo poznáme nehospodárnosť tejto koalície a jej vlády, [] (Tak je!)

Slávna snemovňa! Keď táto koalícia a jej vláda vedela mlčky prejsť nad škandalóznym rozmŕhaním fondu na umelé hnojivá, keď vie ťažké miliony rozhadzovať na všelijaké zbytočné vládne noviny na Slovensku, keď nevie energicky stíhať korupčníkov a od nich zpäť vymáhať miliony, ktorými poškodili štát a verejnosť - na pr. tá povestná pražcová aféra a Fénix - keď vie protekčným firmám a boháčom poskytovať veľké daňové odpisy, keď vie straníckym družstvám dávať veľké daňové slevy, keď táto koalícia vie protekčné banky sanovať na úkor štátu, keď od ľahkomyseľných zbytkárov nevymáha nie že len ľavnú prídelovú cenu, ale ani daňové reštancie, ba potajomky chce týchto zbytkárov ešte oddlžovať, sanovať, retovať, keď nesníži táto koalícia počet ministerstiev, ani vyslanectiev, ani konzulátov, keď do fondového hospodárenia nedá takrečeno ani nahliadnuť zástupcom ľudu - keď toto všetko a mnohé iné veci táto koalícia pácha, bolo by hriechom proti občianstvu, proti dane platiacim občanom, keby sa jej pomohlo odhlasovať nové dane! (Tak je!)

Místopředseda Taub (zvoní): Volám pana řečníka za tento výrok k pořádku.

Posl. Šalát (pokračuje): A preto hovorím, že my ani daň z piva, i keď sa nás ako Slovákov tak nedotýka, nie sme ochotní odhlasovať. Vieme dobre, že čím dlhšie bude vladáriť táto straníckosťou a nehospodárnosťou až kypiaca koalícia a čím viac finančných zdrojov bude mať k dispozícii, tým viac bude zneužívať svojej moci na teror, na kupovanie duší [ ]

Místopředseda Taub (zvoní): Volám pana řečníka po druhé k pořádku. (Posl. Slušný: Prečo? - Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Prosím o klid.

Posl. Šalát (pokračuje): Ako tu rečnievajú komunisti! To je už nachystané, aby mi odňali slovo! (Výkřiky posl. Čavojského. - Hluk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Šalát (pokračuje): Slávna snemovňa! O dhlasovať tej to koalícii a jej vláde nové dane, nové zdroje finančné, znamená dnes toľko, ako dávať jej do rúk novšie [ ] (Tak je!)

My dobre vieme ... (Posl. Kopecký: Skládá zkoušku z demagogie před Hlinkou!) Od vás sa nebudeme učiť! My dobre vieme, že dane sa platiť majú, že dane sú poistka, ktorou poistkou si zabezpečujeme verejný poriadok, bezpečnosť štátu. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) Ale keď občianstvo je a musí si byť vedomé toho, že dane platiť treba, musí si byť vedomá aj koalícia a jej vláda toho, že s daniami ľudu treba poctive hospodáriť a šafáriť. (Výkřiky.) A to, žiaľ, u terajšej koalície nevidíme. Občianstvo je rozmrzelé, znechutené, upadá do apatie a teplota lásky k vlasti u neho nebezpečne padá na nulu.