Skutečností a pravdou je, že družstva jsou povinna platiti daň z obratu v úplně stejném rozsahu jako jiní poplatníci a že ji také platí. Jak soudí živnostenská družstva o kampani proti družstevnictví, mám tu zprávu "Obzoru živnostenského družstevnictví" č. 11 o reformě zdanění družstev. Píší tam toto (čte): "Také v denních listech vyšly články, žádající reformu zdanění družstev. Jsme v zásadě pro daňovou rovnoprávnost, to však předpokládá zrušení dosavadního omezení obchodování družstev pouze na členy. Jinak by nebylo možno mluviti o rovnoprávnosti. Jsme také pro to, aby podniky, které překročily meze družstevní svépomoci a které svým rozsahem a způsobem obchodování neliší se nikterak od podniků akciových a jiných výdělečných, byly podrobeny vyššímu zdanění." Myslím, že to je asi to, co měl na mysli pan dr Klapka ve své řeči v rozpočtovém výboru nebo při jiné příležitosti. Musíme však zdůrazniti, že malá družstva - úvěrní (záložny) i neúvěrní - další zvyšování zvláštní daně výdělkové již neunesou. To nám dokazují obtíže, s nimiž se setkáváme nyní po doručení platebních rozkazů na zvláštní daň výdělkovou za léta 1936 a 1937, která byla zákonem č. 226/1936 Sb. z. a n. u svépomocných družstev zvýšena o 100 až 200%. Nyní má dojíti ještě k dalšímu zvýšení k úhradě branných potřeb státu. Jeho výši zatím neznáme." - To bylo psáno v té dřívější době. - "Avšak na příkladech můžeme doložiti, jak nespravedlivě vysoké je zdanění paušálem 4 nebo 6 promille u všech těch družstevních podniků (úvěrních i neúvěrních), které mají poměrně vysoké splacené členské podíly a jejichž rozsah a výdělečné možnosti jsou jinak nepatrné. Tu pak paušál jest křiklavou újmou, kterou tyto podniky podle našeho názoru nebudou moci dlouho snášeti. Budou nuceny ke snižování podílů. To jsme tvrdili již v době uzákonění zvýšeného paušálu a tvrdíme to nyní, po získaných zkušenostech, ještě důrazněji! Třeba také vyzdvihnouti, že svépomocné družstevní podniky musí platiti paušál 4 nebo 6 promille samozřejmě i v těch případech, když mají ztrátu a kdy všechny jiné druhy podniků platí t. zv. minimální daň pouze 1% ukládacího kapitálu! Na tuto tíživou stránku paušálu nikdo v článcích uveřejněných v denních listech nepoukázal, jen se zdůrazňují rozdíly v sazbách, ale nesrovnává se správně, nebéře se zřetel na rozdílnou výši podílů u jednotlivých druhů družstevních podniků, na neúměrnost mezi výší podílů a dosaženého zisku, na různé způsoby obchodování atd. Ano, jsme pro reformu zdanění družstev, ale takovou, jež by odstranila nynější nespravedlnosti, které od uzákonění novely č. 226/36 Sb. z. a n. těžce doléhají zejména na živnostenské družstevnictví." - To je hlas družstevníků živnostenských. Je vidět, že živnostníci přece mají také svá družstva, a ti, kteří v nich pracují, mají právě tytéž těžkosti jako malá svépomocná družstva. Je ovšem pravda, když už se družstevnictví dopracuje takového kolosu, jako zde máme zemědělská družstva a třeba i některá dělnická, to je ten vývoj a do jisté míry je to závist, konkurence, soutěž atd. I mezi Němci jsou podobné názory, pro i proti. Tak nedávno uvádí "Konsumgenossenschaft", (čte) "jak mnohé listy opisují s ochotou vše, co živnostenský list svému čtenářstvu k věření předkládá. Tak o družstevnictví rozepsal se v podobném smyslu budějovický německý řemeslnický list. Účel tohoto psaní je zřejmý: Má se jím vyvolati určitá nálada proti družstevnímu hnutí. Je však otázka," praví "Konsumgenossenschaft", "co takovému psaní řeknou sami živnostníci. Vždyť množství jich stojí v družstevních řadách, jsou členy a věrnými družstevníky. Jistě nejsou družstevníky bezdůvodně, vždyť ani jim ani jejich rodinám nemůže býti lhostejno, vydávají-li za nákup běžných životních potřeb více nebo méně. Je také ještě jiná stránka věci, totiž okolnost, že družstva svěřují množství prací k provedení řemeslníkům a živnostníkům. Čím jsou konsumní družstva v tomto směru, vypočítává list na základě podrobných údajů. Uvádí, že ke svazu německých hospodářských družstev náleží 140 konsumních družstev a že jen od těchto družstev poskytl se v minulém roce řemeslníkům a živnostníkům za práci a různé dodávky výdělek, přesahující 22 mil. Kč. Družstva se tím nechlubí, je však nutno tuto pravdu v zájmu věci uvésti. Na dodávkách brali podíl: pekaři, řezníci, stavebníci, tesaři a truhláři, natěrači a malíři, klempíři, zámečníci a kováři, sklenáři, automechanici, instalatéři, studnaři, sedláři a j. Mohlo by se poukázati na vlastní družstevní pekárny a řeznictví, třeba však připomenouti, že v těchto závodech pracují jen odborné a řemeslnicky školené síly. Kdyby těchto závodů nebylo, vedlo by to k přeplnění počtu řemeslnických existencí. - Je všeobecně známo, že řemeslníci mají mnoho nedobytných pohledávek, nikoliv však u družstev, neboť družstva jsou známa svým včasným a přesným placením. U družstev nepřišel dosud žádný řemeslník ani o haléř za provedenou práci."

To jsou hlasy, které uvádím na obranu družstev, poněvadž při těchto daňových osnovách, jakoby si všechno řeklo: hrr na družstva! Nutno uvážiti, že v Rakousku už v r. 1873, kdy byl za císaře Františka Josefa vydán zákon o družstevnictví, bylo mnohem větší pochopení pro sociální smysl a pro pomoc malému člověku než dnes při značném pokroku a všeobecném vývoji.

Myšlenku družstevnictví už se, myslím, utlouci a udupat nepodaří, je možno uvádět na pravou míru různé výstřelky, které se tu a tam stávají - ty také nechceme nikterak hájiti - nýbrž žádáme, aby na družstva, zvláště svépomocná, která tu jsou a mají stále plné oprávnění, byl nejen brán zřetel, nýbrž aby nebyla zbytečně šikanována.

Jsou zde ovšem také případy, kde se nedivíme, že se živnostníci a obchodníci brání. Tak na př. v Brně bylo povoleno družstvo, kde je dovoleno kupovat od výrobců členů, ale prodávat členům i nečlenům, a je to kapitalistické družstvo, za něž se postavil zemědělský svaz v Brně. To už je pak kapitálová asociace a tu se docela nedivíme, že se živnostníci proti takovým družstvům brání. Je to však důsledek toho, že strana živnostenská je ve velmi dobrém poměru se stranou, která to umožňuje. Pánové si budou musit tyto věci vyřídit a nenapadat družstva, která nemohou za to, co se snad začíná provádět v kapitálových velkopodnicích.

Víme, že břemena, která nám tyto předlohy ukládají, jsou nezbytná, a jsme také přesvědčeni, že je to oběť, která může býti časem dobře nahrazena. Raději dát zavčas než potom později dát nedobrovolně ještě více. Nedíváme se na tuto kytici daní nijak nadšeně a myslím, že i přes to, že hlavní řečníci koaličních stran při projednávání rozpočtu slavnostně prohlásili, že i národ ve své většině tuto oběť rád přinese, bude dost obtížně vybírána, až se prakticky uvede v život. Dělníci a zaměstnanci by za všechny oběti, které přinášejí, chtěli mít aspoň jakousi rovnoprávnost, a to nejen v těch případech, kdy se dělníkům, zaměstnancům a úředníkům dává práce a místo.

Po této stránce máme mnoho stížností a bylo by na povolaných vládních činitelích, odborových organisacích i politických stranách, aby zjednali takový stav, aby každý dělník, zaměstnanec, každý, kdo se uchází u státních úřadů o místo, měl pocit, že v naší republice zavládá nestrannost a spravedlnost. Do těchto věcí je mnoho stížností a budeme mít příležitost ještě při jiných předlohách o nich hovořit. Je nutno na ně poukazovat; jako jsme svého času musili ustavičně až do omrzení poukazovat na teror, který se prováděl v továrnách a dílnách, tak dnes zase musíme poukazovat na to, aby svoboda pracujícího člověka byla ubráněna a uchráněna. Dosud tomu tak není. Je svoboda jenom jednotlivých příslušníků velkých organisací anebo příslušníků vlivných politických stran. V tom si přejeme nápravu a zároveň žádáme, aby při vyšším zdanění občanstva bylo také pamatováno na to, aby veškeré jeho potřeby nebyly podraženy.

Jedná se a v poslední době se jednalo o ceny mléka v Praze. My jsme tento boj pozorovali a posuzovali velmi pozorně, poněvadž jsme věděli, že kdyby se mléko podražilo v Praze, že by bylo zdraženo i v Brně, Bratislavě, v Ostravě a ve všech ostatních městech. Tedy ceny mléka nesmějí býti zvýšeny. Nerentabilnost mléčné produkce nutno hledati v drahotě krmiv. Na to má vliv Obilní společnost. V její moci je, aby snížila ceny krmiv, a pak zemědělci nebudou mít příležitost ke stížnostem na vysoké výrobní náklady. Dále jest nutno učiniti tato opatření: zrušení nucené pasteurisace - ostatně v poslední rozpočtové debatě paní kol. Zeminová na to docela správně poukázala, a všechno obyvatelstvo v celé republice si všimlo, že pražské nemocnice si vynutily, aby měly čisté venkovské mléko, ne pasteurisované, dále je nutno zrušiti kontingentaci mléka, zakázati zřizování nových mlékáren, snížiti ceny krmiv, uvolniti dovoz i z malodohodových států, uvolniti trh pokrutin a povoliti dovoz hodnotných krmiv ze států severských. Místo zlevnění krmiv má však dojíti k jejich zdražení založením nového fondu, 5 Kč z 1 q, a zákonem -o úpravě výroby a obchodu krmivy. Také proti těmto snahám tohoto řízeného hospodářství protestujeme.

O řízeném hospodářství zde už bylo mluveno a dotkl se těchto věcí z naší strany kol. Stanislava včera také kol. Vičánek. Já jsem pozoroval, že na konferenci družstevníků strany soc. demokratické, kde podával zprávu předseda Lustig, se o tom řízeném hospodářství nějak skrytě vyslovil, a tato kritika není zrovna lichotivá i tomu Obilnímu ústavu, kde je s p. Feierabendem rozhodujícím činitelem. Pravil na té konferenci (čte): "Pokud se týče souhry řízeného hospodářství agrárního kapitálu s kapitálovými koncerny, je vidět, že jde o řízené hospodářství třídní a že určití výrobci mají si tímto hospodářstvím pomáhat na účet druhých. S tou praxí nesouhlasíme, souhlasiti nemůžeme a pro takové hospodářství v této formě se nikdy nevyslovíme."

Na druhé straně žádáme, aby, jak už jsem pravil, byl větší ohled brán na pracující třídy, hlavně dělnictvo a zaměstnance. Proč to povídám? Jedná se o kolektivních smlouvách. To je starý požadavek dělnický, a plně odůvodněný, a je to zdravé, dobré zařízení. Prosím, a takovéto dobré zařízení je potom spojováno s propuštěním některých jiných osnov, jako právě teď, když mají být kolektivní smlouvy spojeny s osnovou o povolování cukrovarů. Toho si dělnictvo a pracující vrstvy nezasluhují, aby takovým způsobem o jejich velmi vážných požadavcích bylo jednáno. Já se divím agrární Odborové jednotě, že může snést něco takového a že se nepostará ve své straně, aby takové junctim mezi těmito osnovami nebylo činěno.

Také je nám velmi nechutné, když máme slyšet stálé a stálé výčitky proti podporám v nezaměstnanosti. Dnes byla v soc. politickém výboru požadována zase důkladnější kontrola. Velevážení, už nás kontrolují četníci na venkově, každý ten dělník musí navštívit 6 úřadů, než mu potvrdí certifikát, aby měl nárok na podporu, musí se hlásit u zprostředkovatelny práce 3krát týdně, musí dělat všechno možné, je to křížová cesta, než se tomu člověku dá pár krejcarů této podpory. Když mu nemůžeme a nedovedeme opatřit práci, nezbývá než tuto oběť přinést, a tyto oběti ve prospěch nezaměstnaných nejsou tak veliké, jako se přinášejí oběti jiným třídám. Uvážíme-li, že hlavně na hranicích našeho státu bylo mnoho nezaměstnaných v jednotlivých městech, byl tím, že občanstvo přinášelo oběti na vyplácení podpor v nezaměstnání, vykoupen klid v naší republice, a prosím, to za ty peníze stojí.

Odborové organisace samy to dělají zdarma, mají ohromnou práci s tímto zařízením a ministerstvo financí by nejraději všechny ty příspěvky chtělo jaksi dostat do těchto fondů pro podpory v nezaměstnanosti. Ovšem tak daleko to nejde, aby dělnictvo samo ze sebe vydržovalo své nezaměstnané. K těmto nezaměstnaným má také velkou povinnost stát. Tuto povinnost konají všechny státy a dokud je nutno, musí to činit i Československá republika.

Pak je nutno nezapomínat na početné děti v rodinách. O tom se stále mluví, to je na denním pořádku, ale prakticky se málo dělá. Nedávno jsem dostal dopis z jedné více tak německé obce kolem Brna. Tam bude prováděna 17. prosince exekuce na malý domek. V tomto domku bydlí dělník, který vydělává 150 Kč týdně, má 10 dětí. V předpokladu, že se udrží na tom domku, postavil si domek na základě zákona o stavebním ruchu, ale jenom s výhodami úlevy daňové, bez jakýchkoliv příspěvků, jak se stavívalo dříve; a z toho domku bude teď vyhnán, poněvadž už je u záložny úplně předlužen. Tento člověk má 10 dětí, tedy konal svou občanskou povinnost jistě správně, ale ochrany nemá nikde. Není zde žádné instituce, nikoho, kdo by se takového člověka zastal. Když se to v praxi vidí, potom se nedivte, že máme takovou spoustu lidí, kteří se hledí této povinnosti a těžkosti v životě uhnout. Po té stránce je potřebí, aby se této věci věnovala pozornost upřímná a ne jenom tak pro noviny, pro schůzi.

Tedy to by byly tak věci, které jsem považoval za nutné připomenout k těmto úhradovým osnovám, které budou velmi těžké jsme si toho plně vědomi - ale nezbývá nám, než abychom je v prospěch našeho státu, naší samostatnosti přinesli. Bude to velmi těžké přesvědčovat venku mezi lidem, když jim budeme mít dokázat, že tuto oběť ještě přinésti musejí.

Mezinárodní politické poměry se tak vyvíjejí, že i velcí pacifisté dospěli k názoru, že je třeba ozbrojiti i mírumilovný stát, jako je Československá republika, abychom měli pocit jistoty. Proto pro předlohy, o nichž právě jednáme, budeme hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo p. posl. Trnka.

Posl. Trnka: Slavná sněmovno!

Jménem klubu národní obce fašistické prohlašuji, že jako jsme hlasovali pro některé předlohy rozpočtové, mohli bychom hlasovati i pro předlohy úhradové, kdyby totiž byla jistota, že s penězi poplatníků nebude nakládáno tak, jako kdyby byly ničí. To neříkám jenom na adresu finanční správy, nýbrž i resortů, kam jsou přidělovány, samosprávu nevyjímaje. Mohli bychom se smířiti se zavedením nových přirážek k přímým daním a s daní z mimořádných zisků, kdyby nebyla skoro jistota, že, pokud jde o průmysl a některé podniky, budou tyto převalovati nová břemena na spotřebitele. Při devalvaci vláda slibovala, že nebude zdražování. V tom případě slib splněn nebyl, a v tomto případě zcela určitě přijde nová vlna zdražování. Kartelové společnosti po zavedení poplatku jistě poplatek nebudou platiti ze svých zisků, nýbrž budou kalkulovati ceny tak, aby nakonec ještě vydělaly. Jsou velmi dobře známé kalkulace společností, kde vždycky využijí nejdražších nákupů surovin, někde i úmyslným přeplacením, k tomu, aby ceny svých výrobků mohly stanoviti co nejvyšší.

Pokud jde o vybírání poplatků, budeme rádi viděti, nebude-li u finanční správy projevována někde blahovůle a někde libovůle. Kartelový zákon o poplatcích k tomu dává mnoho možností.

Snad bychom mohli hlasovati pro úhrady, kdyby všecky jiné možnosti příjmů byly vyčerpány, kdyby hospodářství státních podniků bylo odpovědné a vynášelo aspoň minimum občanského podnikání toho kterého oboru.

Podotýkám, že u státních statků žádám znovu a znovu, aby aspoň orná půda byla pronajata. Na státní polní hospodářství se stále a stále doplácí. Kdyby se pronajalo 400.000 ha orné půdy a luk, jeden hektar průměrně za 500 Kč, činil by nájem ročních 200 mil. Kč. 200 mil. Kč je celý rozpočet ministerstva zemědělství! Zemědělci i v chudých krajinách platí nájem 1 q pšenice nebo žita z korce půdy a ještě na tom něco vyzískají, nepřijde-li ovšem živelní pohroma. Zde stát prodělává, a na druhé straně tisíce domkářů marně píší žádosti a petice na ministerstvo zemědělství, aby od toho nebo onoho státního dvora jim byla půda pronajata. Velkou zásluhu o národní hospodářství bude míti ten, kdo prosadí nájem státní půdy malozemědělcům. Ať je to koaliční strana ta nebo ona, zasadí-li se, aby státní půda byla pronajata drobným lidem, může býti přesvědčena, že i my budeme hlasovati pro tuto věc. Rybníky a lesy samy o sobě representují veliké bohatství a výtěžek pro státní pokladnu musí býti konečně jednou viditelný.

U rozparcelované půdy, zvláště u zbytkových statků žádáme revisi rozdílu mezi cenou přídělu nebo výkupu a cenou dalšího zcizení. Uvádím zde případ přídělu jednoho velkostatku, který byl zčásti přidělen a zčásti vykoupen za 2 mil. Kč a prodán v několika letech za 6 mil. Kč.

Vážená sněmovno! U nových daní spotřebních nemůže nikdo z vás v tomto domě upříti, že se jimi sahá již na podstatu hospodářskou, neboť 50% obyvatel tohoto státu žije na dluh, tak jako stát. Rolníci, dělníci, drobní živnostníci a zaměstnanci jsou zadluženi. Zvyšování nových spotřebních daní jim má býti oddlužením? Napřed nechť jsou zdaněny na výši ostatních všechny družstevní podniky, ať na jakémkoliv podkladě budované, pak budiž zrušena tajnost vkladů, aby uložený kapitál byl úplně zachycen k rovnoměrnému zdanění jako u těch, jichž majetek je veřejně znám. Obavy, že by byl kapitál hromadně vybírán, jsou snad přehnané. Zrušení tajnosti vkladů by mělo i jiný význam. Na tajnosti této mnoho lidí vydělává a vydělávalo. Když tisíce rolníků potřebovalo levný úvěr po živelní pohromě, povolili jste státní záruku s příspěvkem státu na úrok, čehož využitkovala značná část dobře situovaných, a přesto že peníze sami měli uloženy, berou podporu od státu, která byla vlastně určena potřebným. Zde četnictvo a úřady neplnily řádně svoji služební povinnost, nýbrž jednaly stranicky, neboť četník i úřady, počínaje starostou, vidí každému na vsi do kapes, jenom chtít. Ovšem ti nejpotřebnější záruku a příplatek nedostali. Žádáme revisi subvencí, půjček, záruk, příspěvků a sanací za státní peníze, ať již bank, družstev, spolků nebo jednotlivců. Kdo neoprávněně bral, nebo je teď dobře situovaný, nechť vrátí státu a nebude třeba nových spotřebních daní.

300 mil. Kč je povoleno na r. 1938 na podpory v nezaměstnanosti. Částka tato i částka určená na stravovací a jiné akce ve prospěch nezaměstnaných, to vše by mělo býti dáváno tak, aby příjemce musel za částku, kterou dostane, vykonati přiměřenou práci na silnicích, obranných pracích či jinak. Dávati dary je úžasná národohospodářská škoda, tím spíše, že se po našich silnicích na okresech pomalu nedá jezditi.

Konečně nové práce nutno dělati tak, aby se dělalo tam, kde je toho nutnost větší, a ne z protekce. Na př. na okresní silnici ze Strakonic do Pracejovic v úseku 5 km, která byla úplně v pořádku, po které se mohlo jezditi nejméně 10 let, byla nyní rozkopána a přestavěna na asfalt, kdežto po celém okrese není možno po okresních silnicích přejeti, jsou horší než vozové cesty.

Při zadávkách se v mnoha případech nepostupuje podle pravidel úsporným způsobem, nýbrž zase stranicky. Doklad pro krátkost času podám jindy. Nestačí mi čas vyložiti, jakým způsobem se zadávají státní práce. Mohu říci směle, že v 90% případů je zadáváno stranicky za vyšší ceny, bez ohledu konec konců na jakost a jiné věci.

V otázce personální máme právo žádati vládu o revisi stavu pensistů i sloužících. Je-li většina zrestringovaných i jinak zdravých předčasně odešlých do pense tíživým břemenem státu, je nutno je znovu povolati do aktivní služby.

Žádáme propuštění ze služeb státu manželských dvojic. Lze to učiniti nepřímo překládáním, jak řekl pan kolega Bergmann, ale může se tak státi i přímo zákonnou cestou. Ztrácí-li vdova pensi provdáním, proč by u manželských dvojic nemohl jeden ztratiti místo platným zákonem?

Žádáme propuštění protekcí dosazených sil, jakož i méně schopných neb v soukromí dobře situovaných a přestárlých. Mnoho již bylo řečí proneseno v tomto smyslu zde ve sněmovně. Nedávno předseda nejsilnější strany a jiní zde poukazovali na tíživost situace finanční z těchto příčin.

A řeknu jeden příklad. Před třemi lety pan inž. Menge, civilní geometr, 58 let starý, ze Strakonic, dobře situovaný, byl přijat do státní služby a je nyní radou v ministerstvu zemědělství. Dostal-li se tam jako nepostradatelný odborník nebo z protekce, to by se dalo jistě zjistiti.

Můžete, pánové, použíti moci, kterou máte, a začíti konečně s nápravou se shora dolů a nejen mluviti o tom v tomto domě nebo ve výborech. Tu moc máte. Je-li lid pokořen, jsou-li daňoví defraudanti, panuje-li jenom protekcionářství i v daňových věcech, nemůže se to svalovati jenom na poválečnou dobu.

Válka tolik lidí nezkazila, jako to, že utekli jste od dobrých a osvědčených metod a zákonů a zavedli jste to, co je teď, nejistotu a chaos. (Potlesk poslanců nár. obce fašistické.)