Místopředseda Langr konstatoval, že sněmovna je způsobilá se usnášeti, a k jeho návrhu byly výborům soc.-politickému a rozpočtovému pro vládní návrh tisk 1179, výborům soc.-politickému a živn.-obchodnímu pro vládní návrh tisk 1181, výborům živn.-obchodnímu a zemědělskému pro vládní návrh tisk 1182 stanoveny lhůty k podání zpráv do čtvrtka dne 16. prosince 1937 do 11 hod. dopol.

Místopředseda Langr (zvoní): Budeme pokračovati v přerušené rozpravě o odst. 1 až 12 pořadu.

Dávám slovo panu posl. Ivákovi.

Posl. Ivák: Slávna snemovňa!

Plénu posl. snemovne boly predložené vládne návrhy, zpráva výboru soc. politického a viac zpráv výboru rozpočtového, dohromady 12, ktoré majú byť spoločne prejednávané. Všetky tieto zprávy a vládne návrhy týkajú sa úhrad rozpočtových.

Vážení pánovia! Kolega predrečník pán K. Chalupa pripomenul, že všetky tieto úhradové osnovy týkajú sa obrany štátu. A ja by som už predom chcel zdôrazniť, že národná obec fašistická, za ktorú mám česť prehovoriť, bude vždy za obranu štátu. My sme povďační, že v tejto kritickej dobe, keď visia nad nami mračna neistoty, keď si ešte stále niektorí naši súsedia namýšľajú, že naša Československá republika je len akousi perníkovou chalúpkou, do ktorej je treba len trknúť a ona sa rozsype, že toto nahliadli i tí, ktorí do nedávna ešte stále len bagatelizovali armádu a všetko to, čo s armádou súvisí, a spoliehali stále len na cudziu pomoc a na cudzie zázraky. Sme rádi, že títo snílkovia už raz nahliadli, že je zapotreba budovať svojou vlastnou silou vlastnú pomoc, aby sa mohlo ukázať jednomu každému, kto by chcel do tejto zdanlivej perníkovej chalúpky - ako to povedajú, alebo ako som to obrazne povedal - zakúsnuť, že by si vylámal zuby na oceli a na bajonetoch.

Poznamenal som to len mimochodom a nie je účelom mojej reči hovoriť dnes ku úhradovým osnovám všeobecne. Len chcem poznamenať, že sme za obranu štátu a sme za to, aby potreby boly kryté po príp. zo zvýšenia daní, ale zvýšené potreby na ochranu štátu si vykázané v čiastke 738 mil. Kč a náš rozpočet bol zvýšený o 1.665 mil. Kč. Tedy nemôžeme pochopiť, prečo musia byť ostatné kapitoly rozpočtu tak vysoko zvýšené a prečo sa na úhradu potrieb zvyšovaly práve len dane t. zv. výrobné a spotrebné - konzumné ktoré vo skutočnosti bude museť zaplatiť vždy len konzument a malý človek. Bude ich museť zaplatiť po prípade výrobca, ale kým veľké, pevné podniky budú ich prenášať na konzumentov, nebudú tak môcť učiniť malí výrobci, malí živnostníci a remeselníci. A na základe toho národná obec fašistická, poneváč vidí, že všetko toto zvyšovanie, že všetky tieto výrobné a konzumné dane budú museť zaplatiť len drobní a malí ľudia, alebo malí výrobci, nemôže súhlasiť ani s týmito úhradovými predlohami.

Slávna snemovňa, snáď by som sa odklonil od praxi, ktorá sa v našom parlamentarizme uplatňuje, keď by som k týmto 12 odstavcom úhradových osnôv nehovoril tak všeobecne ako predrečníci. Myslím, že zvlášť opozícia má poukázať na konkrétne veci, čo není správne, alebo čo nedrží za správne. Prehlašujem, že nikdy by som nebol zastancom toho, aby sme boli opoziční len zásadne. Jestli je nejaký návrh - už či ho podáva vláda, alebo či ho podáva ktokoľvek, keď je podaný v takom duchu, že, keď si predstavím, keby som bol sám u vlády, inak by som ho nerobil, že lepší by som nevedel spraviť, nemohol by som len zo zásadovosti byť proti takémuto vládnemu návrhu. A je preto treba, aby sme podávali vecné kritiky o všetkých vládnych návrhoch a aby sme takýmto spôsobom dali výraz našej opozičnosti.

Máme tu vládny návrh zákona tisk 1108. Je to návrh zákona o limonádach, minerálnych a sodových vodách. Žiadal by som vás, vážené dámy a pánovia, aby ste si na okamžik odmysleli, že hovorí k vám, v uvozovkách by som to povedal - ten "nenávidený fašista", ale že hovorí k vám praktický odborník a chce poukazovať na jeden vládny návrh zákona, aby takýmto spôsobom mohol dokumentovať, že po prípade i tie ostatné vládne návrhy zákonov by mohly byť podrobené takejto kritike. A aby som vám to mohol tu jasne vysvetliť, dovoľte, aby som ám predviedol jedného priemerného sodovkára na vidieku.

Vezmeme-li priemernú spotrebu kysličníku uhličitého, asi 30 až 35 kusov oceľových válcov po 20 kg, čo znamená, že spotreba kysličníku uhličitého je odhadnutá na 600 až 700 kg, vidíme, že z týchto 600 kg kysličníku uhličitého dľa najdokonalejších prístrojov miešacích je sodovkár v stave vyrobiť 42.000 fliaš limonády, čo by dalo asi 14.000 litrov, a vyrobí asi 16.000 litrov sodovej vody. Tržba za túto výrobu činí 41.600 Kč v prípade, bereme-li za základ cenu flaše limonády mezi 60 a 80 hal. a liter sodovej vody 80 hal.

Výdavky na toto mal doteraz vonkovský sodovkár: na dani nápojovej 2.960 Kč, za 30 válcov kysličníku uhličitého po 20 kg s dovozom po 95 Kč, 2.850 Kč, obratovú daň 1.248 Kč, dôchodovú, zárobkovú a priame dane atď. 1.200 Kč, za šťavy a prípravy pre limonády a ostatne tresti 4.600 Kč, mzda a strava jednej slúžky na umývanie fliaš činí 4.200 Kč mzda kočiša, počítáme-li 120 Kč týždne, tedy 52krát 120 je 6.240 Kč, udržovanie 1 páru koní, oprava vozu, podkovanie - myslím, že páni z agrárnej strany mi uznajú, že to není premrštená cena - 8.000 Kč, doplnenie rozbitého a strateného skla 3.200 Kč, svetlo, otop a zahrievanie vody atď. 1.200 Kč, opravy strojov a fliaš, reprezentačné výlohy, inkorporačné poplatky, korešpondenciu atď., počítam 1.500 Kč a suma nám vyjde 37.198 Kč. Ostáva tedy takémuto priemernému sodovkárovi - a ja povedám, že toto už je sodovkár, o ktorom sa môže hovoriť, že je lepšie situovaný na vidieku - na vonkove na živobytie pre seba i pre celú rodinu na celý rok asi 4.400 Kč. A takých sodovkárov, ktorí majú ešte menšie zárobky, je snáď asi 30 %, ktorých skutočný ročný dôchodok pohybuje sa len medzi 1.000 Kč a 2.000 Kč pánovia, ja by som vám to mohol dokázať a gremiá jak v Bratislave, tak v Brne i v Prahe vám to dosvedčia. Mohol by sa ma niekto z vás na z áklade tohoto môjho tvrdenia opýtať, že z čoho potom žije takýto sodovkár? A pánovia, to je práve to umenie vidieckeho človeka, už či sa jedná o sodovkára, či sa jedná o malého remeselníka, alebo o malého roľníka, živnostníka atď., ktorí sa musia z jednoho tisíca Kč, dvoch tisíc korunového dôchodku ročného živiť. Živoria, ale vyžijú preto, poneváč pud sebezáchrany ich k tomu núka. A tá okolnosť, vážení pánovia, že snáď niektorý ten sodovkár má pri tom pole nejaké, že mnohí idú snáď na formanky, že si vyrábajú pri tom, idú orať, je pravda, že si niečo takto ešte prizarobia, ako Česi povedajú, že si "přivydělají", ale, pánovia, toto nemôže byť podkladom pre odôvodnenie zvýšenia nápojovej dane z limonád a sodových vôd.

Zvýšená daň z limonád a sodových vôd bola všeobecne o 20 halierov. A, vážené dámy a pánovia, kým ostatné výrobné a spotrebné dane boly zvýšené len o 10, po prípade o 20 %, daň z limonád a sodových vôd bola zvýšená o 200 %. A myslíte, že väčší sodovkári po mestách sú na tom lepšie? Snáď čiastočne, ale na druhej strane oni zamestnávajú robotníkov a po prípade lepšie situovaní zamestnávajú, dávajú živobytie tiež niektorým úradníkom. A zvýšenie o týchto 200 % by neuniesol snáď ani ten mestský, dobre zariadený sodovkár preto, poneváč toto zvýšenie dane nemohol by preniesť na konzumenta z dôvodu toho, že sa tu jedná o ľudový nápoj.

Aby ste to jasnejšie pochopili, vážení pánovia, ja vám chcem povedať toto: dovčuľka sa platilo, poneváč sodová voda a limonády musia byť predplatené, 200 Kč, a síce 80 Kč za 1.000 litrov sodovej vody a 120 Kč za 1.000 litrov limonády, ktoré musely byť predplatené, ešte než boly vyvezené alebo než bolo započaté s výrobou. Podľa nového vládneho návrhu tisk 1108 bude sa museť platiť 280 Kč za sodovku a 320 Kč za limonády, dohromady 600 Kč. A, pánovia, aby ste to videli jasnejšie, ako to vyzerá, ja vám poviem: 1.000 litrov limonády zodpovedá asi 3.200 flašiam, za tieto máme tržbu, keď to bereme 65 halierov priemer, asi 2.100 Kč. Od 1.000 litrov sodovej vody je tržba 800 Kč. Dohromady 2.900 Kč. Ráčte si predstaviť, čo to je, keď sodovkár musí takmer celý mesiac týchto 1.000 litrov sodovej vody a 1.000 litrov limonády predávať, keď on už vopred musí zaplatiť len na nápojovú daň 600 Kč od 3.000 Kč, aký veľký obnos je to!

A, vážení pánovia, dovoľte, aby som teraz, keď som vám to čiastočne vysvetlil, prešiel ku kritike samého vládneho návrhu zákona. Vládny návrh zákona tisk 1108, ktorý bol potom výborom rozpočtovým pozmenený, má veľmi mnoho závad. Tak ako vo všeobecnosti sa u nás zákony nerobia podľa potreby a moderných dnešných spôsobov, ale jednoducho snáď sa vylistuje odnekiaľ starý zákon a pridá sa k nemu len niečo nového, tak i tento vládny návrh zákona je takýmto spôsobom pripravený. Najlepšie to vidíte, vážení pánovia, na §e 10 v odst. 6, kde hovorí tento vládny návrh nasledovne (čte): "Finanční úřad první stolice může, uzná-li to vhodným, zaříditi ve výrobním podniku stálý úřední dozor; v tom případě jest výrobce povinen opatřiti ve výrobním podniku vytápění schopnou místnost jako úřadovnu pro orgány stálým dozorem pověřené ..." Vážení pánovia, to mi tak pripadá, ako keby si tí páni mysleli, že taká sodovkáreň je nejaký cukrovar, ktorý má stamiliony, po prípade miliardové kapitály, kde je treba stále u brány financa. Tedy neviem, prečo je treba tu tento odst. 6.

Ďalej praví § 10, odst. 4 (čte): "Ustanovení předcházející platí také obdobně pro ty, kdož vyrábějí nápoje pro vlastní spotřebu nebo k jakémukoliv jinému odbytu." Ja tedy neviem, aký je to iný odbyt mimo vlastnej spotreby, ktorý podlieha potom tomu dozoru.

A, vážení pánovia, zasa tento § 10 hovorí práve tak, ako sme už svojho času kritizovali všetky naše vládne návrhy, kde je stále spomínané "môže alebo nemôže", tak i tu máme: "kdykoliv do podniku a prostorů s ním spojených" - dozorný úrad - "může vstupovati."

Ja som podal, vážení pánovia, pozmeňovací návrh, a síce z toho dôvodu, poneváč kontrolné úrady a t. zv. dôchodkoví kontrolní úradníci mohli by si toto vysvetľovať takým spôsobom, že po prípade sú oprávnení kedykoľvek, tedy i o polnoci, zobudiť sodovkára a ísť tam robiť prehliadku. Práve preto sme žiadali, aby bol k §u 10 pripojený doplnok v tom znení: "kdykoliv v době výroby anebo provozu". V tom prípade nemáme nič proti tomu - povedám - pretože dozorní, kontrolní úradníci by si to mohli veľmi nesprávne vysvetľovať.

A, vážení pánovia, požiadavok sodovkárov bol odjakživa ten, aby bolo spaušalizované zdaňovanie sodovkárov. Ja by som vás veľmi rád zaviedol k takému jednému sodovkárovi a ukázal vám, akú veľkú Kalváriu musí vytrpeť v tom prípade, jestli je malá čiasť zlomyseľnosti u úradníka dôchodkového kontrolného úradu. Palica na psa sa najde vždycky. Vážení pánovia, čo i samí kontrolní úradníci musia pri tomto kontrolovaní vystáť! Ja myslím, že ministerstvo financií samo dostalo už toľko sťažností a po prípade toľko žiadostí, aby už raz prestalo toto šikanovanie, aby dôchodkoví kontrolní úradníci nemohli takým spôsobom sodovkárov šikanovať, aby boly limonády a sodové vody spravedlivo zdanené, aby nikto zo sodovkárov nemohol uniknúť tejto dani atď. A to je možné jedine tým spôsobom, že sa zdaní sám kysličník uhličitý. Vážení pánovia, ja som hovoril s pánmi zpravodajmi, i s pánom dr Novákom i s p. kolegom Teplanským. Ja som im povedal, že po prípade tých 15 milionov, ktoré sú potrebné pre úhradu, o ktoré musí byť táto daň teda zvýšená, je možné dostať iným spôsobom, a síce zdanením kysličníku uhličitého. Pán dr Novák mi povedal, že oni majú zistené chemicky, že potom by sodovkári robili sodovku ešte slabšiu ako doteraz. Ja myslím, že tuto hovorí snáď teoretik, ale prakticky to neproboval. (Předsednictví převzal místopředseda Košek.) Dnes je taká veľká konkurencia, že nie slabšie sodovky je treba robiť, ale budú ich robiť všetci sodovkári silnejšími, ostrejšími. Ja myslím, vážení pánovia, že sodovkárom postačí, jestli po prípade aj budú zdanení na takú výšku, ako ich hodlajú zdaniť, keď budú mať na druhej strane aspoň to uspokojenie, že nebudú museť videť každý týždeň financa vo svojom podniku. A na druhej strane, vážení pánovia, sama finančná správa, samo ministerstvo financií môže byť len povďačné tomuto návrhu. Veď tá práca, kontrolovať 1.800 sodovkárov v Československej republike, ale nielen sodovkárov, lež mimo toho kontrolovať desaťtisíce hostinských a obchodníkov, ktorí od týchto sodovkárov tovar odoberajú! A je možné túto kontrolu preniesť na tých 7 tovární, ktoré vyrábajú kysličník uhličitý. Tam nech sa postaví na stály dozor ten financ a nech kontroluje, komu sa posiela kysličník uhličitý, je-li to sodovkár, alebo po prípade je-li to niekto, kto tento kysličník uhličitý potrebuje na iné ciele. A je možné po prípade do tohoto zákona pripojiť snáď nejakú ostrú vyhrážku, že v páde by sodovkár kúpil kysličník uhličitý okľukou, nepriamym spôsobom, nie priamo z továrne, môže mu byť pohrozené, že mu bude odňatá živnosť. Je teda veľmi mnoho spôsobov, je tu možnosť umožniť dôchodkovým kontrolným úradníkom, aby miesto tej neplodnej kontroly mohli sa venovať veciam takým, ktoré kontrolovať majú. Ja by som ku príkladu chcel poznamenať tajné pálenie liehu atď. Tam by mali kontrolovať kontrolní úradníci, keď by sa zde odpútali. A, vážení, že skutočne táto moja žiadosť je oprávnená, mohol by som vám pripomenúť, že už i samí dôchodkoví kontrolní úradníci žiadajú, aby zdanenie limonád a sodových vôd bolo takýmto spôsobom prevedené.

Toto som chcel pripomenúť. Preto sme podali aj t. zv. pozmeňovací návrh. Hlavne § 2 sme chceli zmeniť nasledovným spôsobom: aby daň u sodových vôd a limonád z 1 kg kysličníku uhličitého bola ustálená medzi 8 až 15 Kč, a síce preto, poneváč chceme, sodovkári práve tak ako ostatní verní občania tohoto štátu, prispievať dotiaľ, dokiaľ je toho treba pre obranu štátu. Bude-li treba, nech ministerstvo financií ustáli daň i na tých 15 Kč. Ale to si vieme potom uvedomiť, že je to len prechodné, dokiaľ toho bude treba. Vládny návrh zákona tisk 1108 však tu v § 2 ustáľuje presne 28 alebo 32 halierov, to znamená, že táto daň, jestli bude novým zákonom upravená, nebude prechodná, ako sa to všeobecne sľubovalo, že nebude platná len dotiaľ, dokiaľ potrvá napjatosť, dokiaľ bude treba donášať obeti pre ohranu štátu, ale že sodovkárom ostane táto daň na krku už navždy. (Místopředseda Košek zvoní.)

Z týchto všetkých dôvodov, vážení pánovia, a následkom toho, že i pán predseda už mi dáva znamenie, že snáď čas prechádza, chcem len v krátkosti ešte poznamenať, že poneváč na zvýšenie daní a na úhradové osnovy budú doplácať len malé a stredné vrstvy a konzumenti strední, nebude národná obec fašistická za ne hlasovať.

Místopředseda Košek (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníku, jímž je p. posl. Čuřík.

Posl. Čuřík: Slavná sněmovno!

Pokračování rozpočtové debaty vyvolává samozřejmě řadu nových myšlenek a názorů, které souvisí s celým problémem, který zde řešíme. Musíme bohužel konstatovati, že je tak málo času k tak vážným předlohám a že vůbec koncem roku vždycky je veliký spěch, abychom stačili projednati, co je naléhavé a nutné v zájmu státu, takže parlamentní demokracie tím značně trpí, když tento spěch je téměř pravidlem. Opatření rovnováhy státního rozpočtu je samozřejmě hlavní myšlenkou vládních osnov rozpočtových, daňových a také celého snažení naší vlády. Tato rovnováha rozpočtová zajímá nás ovšem s několika hledisk: především je to nezbytnost státních potřeb, pak v druhé řadě je to otázka občanstva, které musí tyto daně nasbírati, řádně odvésti, a třetí pak je věc, jak se s těmi daněmi naloží a jak se používají. Bohužel, musím také dále uvést, že pod tlakem poměrů mezinárodních musí naše republika činiti opatření, která jsou nadměrná, mimořádná a která také do jisté míry převyšují finanční schopnost našeho drobného lidu. Bohužel jsme v té situaci světové vklíněni, nemůžeme se vyhnouti nijak tomu, co se děje kolem nás v celém světě, a musíme s tím faktem počítati. To je problém, který dnes, bohužel, řeší všechny státy, ať demokracie nebo také diktatury. A my stejně s velkým zájmem a se vším důrazem tyto otázky řešíme, abychom prospěli míru, abychom zamezili válkám a znemožnili diktatury krvelačných činitelů, kteří ohrožují evropský mír a mír v celém světě.

Obrana státu je dnes vodítkem našeho myšlení v každém ohledu naší práce parlamentní i politické. Je to program vlády, program všech stran, které tento stát řídí a spravují. Řekl to správně dr Klapka ve své včerejší řeči, když uvedl, že v té situaci není žádných rozdílů mezi oposicí a vládními stranami. Chtěl bych k tomu dodati, že nesmí býti žádných rozdílů ani mezi skupinami a jedinci, kteří ovládají a vedou a jsou v tomto státě shromážděni. Tím chci říci, že nesmí býti nikdo v tomto státě považován za méněcenného, i když snad náleží ke skupině menší nebo méně početné. Demokracie v republice platí pro všechny, poměrné zastoupení, které máme -v ústavě a také ve volebních řádech obsaženo, platí také pro malá hnutí, pro malé strany, které se hlásí k životu a mají také právo na demokratické zastoupení v parlamentě a jinde.

Výzbroj armády zabere hlavní potřeby finanční pro armádu, pro obranu státu a dotýká se tolika složek, které s tím souvisí. Je to dodávání materiálu, jsou to dodávky obuvi a šatstva pro vojsko, jsou to práce na hranicích a všecko co s tím souvisí. To všechno tvoří dohromady celou obranu, výzbroj armády a opevnění hranic státu. Chtěl bych zde říci, že když se díváme do detailů těchto otázek, našli bychom celou spoustu kazů, které znechucují těm, kteří tvoří a chystají tuto obranu, nejlepší úmysl a dojem z této obrany státu. Musím kvitovati s velkým povděkem, že našli jsme pro pracující vrstvy v těchto dnech dosti práce a že právě pomocí obrany státu a tvoření těch různých hodnot lidé dnes rádi pracují, aby živili sebe a svou rodinu. To je třeba zvláště uvést a zdůrazniti. Ale při tom všem přijdeme ke krvelačnosti a sobectví nejhoršího druhu, kde na účet nezaměstnaných a pracujících tvoří se skupiny, které bohatnou velmi rychle. Jsou to dodavatelé státní, ať už z kteréhokoliv oboru, kteří dodávali několik roků státu a pak velmi rychle mohou se zbaviti práce a starostí. Tolik nahromadili, že se mohou bez práce živiti a nemusí se starati o zítřek, kdežto dělník, který pracuje na opevněních na hranicích, na výrobě šatstva, obuvi a na výzbroji pro vojsko, sotva že žije a může si s rodinou sotva to nejnutnější opatřiti. To jsou ohromné rozdíly a rozpory, které musíme zde přibíti na pranýř, aby bylo v této věci jasno také se stanoviska řízení obrany státu.

Vážená sněmovno, chci jenom poukázati na jeden zvláštní úsek a výsek této práce poslední doby, a to je zejména otázka stavby silnic a regulací, které souvisí s obranou státu. A tu mohu říci, že v této věci nestalo se doposud nic podstatného, lepšího, naopak procesy, které se konají teď stále na př. v Brně u soudu, svědčí o tom, že se zde hromadila korupce jedna na druhou, že někteří vysocí státní úředníci a dokonce i firmy, které dodávaly na účet státu, okrádaly státní pokladnu, korumpovaly a podplácely, aby získaly dodávky státní, které potom jsou špatné kvality a ze špatného materiálu. Kontrola těchto prací je naprosto znemožněna, když jsou podplaceni takoví činitelé, kteří mají dohlížeti a kontrolovati. Pracuje se potom povrchně a lehkomyslně a pro stát s velikou škodou. Tato morová nemoc a choroba, vážená sněmovno, doposud není ještě vyhlazena. Obávám se, že by soudy byly dostatečné, aby to mohly zlomiti i sebe přísnějšími rozsudky. Je potřebí, aby státní úřady, zejména vrchní úřady, ministerstva a vláda sama tyto věci velmi přísně kontrolovaly a znemožnily, co se dnes dělá na účet státní pokladny tak hromadným způsobem.