Slavná sněmovno! My jsme uplatňovali ještě další věc. Když se přišlo s otázkou stavebního regresu, s kteroužto věcí jsme v zásadě souhlasili, řekli jsme, že stavební regres jako takový nemůže postihovati chudáky nebo lidi sociálně slabé, nýbrž že především a s celou přísností musí postihnouti každého a všechny, kteří v dobách, kdy nám tekly peníze, na účet státu a na účet chudého lidu si stavěli přepychové vily a paláce. Toto stanovisko jsme uplatňovali a říkali jsme: Regres bude třeba rozšířiti, regres bude třeba prohloubiti dvěma směry. Víme velmi dobře, jaké miliardy dal stát k podpoře podnikání ať už kolektivního anebo bankovního, jež často nestálo za to, aby bylo drženo. Mnohé je ztraceno, ale v mnohých případech právě podpora státní znamenala záchranu těchto podniků, znamenala jejich dnešní prosperitu, a proto jsme říkali: když je tak zle, je nutno uvažovati, zda nejsou mravně povinni vrátiti republice aspoň něco ti, kterým republika tak štědrou rukou a na úkor všech vrstev našeho lidu pomáhala. (Potlesk.) Tato otázka zůstala otevřena. O tom, že hledisko naše bylo správné, svědčil nejlépe úvodník legionářského orgánu "Národní osvobození", ve kterém politický redaktor tohoto listu otázku širšího regresu ventiloval tak, jak jsem ji já právě zde formuloval.

A nyní, slavná sněmovno, k jednotlivým úhradovým osnovám. Na místě prvém je prodlužována přirážka k dani z obratu, a je prodlužována proto, že bez této přirážky, jak to zde bylo dobře zpravodajem řečeno, se stát pro tuto dobu neobejde. Při této příležitosti považuji za nutné upozorniti, že do roka končí platnost zákona o dani z obratu vůbec, zákona o dani, která s hlediska drobného a středního samostatně hospodařícího člověka, pokud tuto daň nemá paušalovánu, je daní nejnespravedlivější, protože je to daň, již drobný a střední řemeslník, živnostník a obchodník nemůže na nikoho přenésti a kterou musí velmi často a zejména v letech krise platiti také ze svého prodělku. Jsme si vědomi dobře, že v té chvíli, kdy přijde otázka obratové daně na pořad, nebude situace taková, aby obratová daň mohla bíti zrušena nebo snížena. Ale jsme si také vědomi, že zde není jiných vážných důvodů kromě sobeckých zájmů určitých mocenských skupin, jimž se líbí dosavadní systém placení obratové daně, které by bránily, aby do roka nemohla býti provedena co nejširší a pokud možno generální paušalisace obratové daně při dovozu anebo u prvovýroby.(Potlesk.) Slavná sněmovno, tento náš požadavek není veden jen hlediskem stavovským, je veden také smyslem pro dnešní situaci finanční správy. Když mluvíte s daňovými odborníky, dovídáte se od nich že je to obratová daň, dosavadní způsob jejího předpisování a vyměřování, který pro berní správy a berní úřady, ale také pro zemská finanční ředitelství a pro samo ministerstvo financí znamená úžasnou přítěž, a že provedení paušalisace obratové daně, které - což loyálně konstatuji - je zejména nynější pan ministr financí dr Kalfus zásadním stoupencem, bude znamenati především velmi podstatnou úlevu finanční správy.

A nyní se podívejme na obratovou daň. Mám zde několik čísel ze statistické zprávy za období leden-září letošního roku. Slavná sněmovno, v tomto období vynesla obratová daň státní pokladně okrouhle 1.900 mil. Kč, to znamená téměř 2 miliardy. A k jakým účelům musila použíti finanční správa tohoto enormního výnosu obratové daně? V částce 1.506 milionů Kč, tedy, dámy a pánové, ve zdrcující většině musila použíti výnosu obratové daně na účely jiné než přímo státní a zejména jej musila použíti k účelům a ve prospěch samosprávy. O této věci mluvil nedávno sám p. ministr dr Kalfusa řekl, srovnávaje finanční situaci státu s finanční situací samosprávy, že je nutno vedle uplatňování hledisek úspornosti a hospodárnosti ve správě státní a ve státních podnicích věnovati také pozornost úspornosti a hospodárnosti v naší samosprávě, a to v nejširším toho slova smyslu. Když se podíváme, dámy a pánové, na výnos daní výnosových, t. j. těch, ku kterým se připínají přirážky - opětně za období leden-září 1937 - vidíme, že výnosové daně vynesly 654 1/2 mil. Kč, ale že naproti tomu na přirážkách bylo splaceno 1.144,312.000 Kč. Čili stát s povinností, kterou ukládá poplatnictvu, je, abych tak řekl, na koleji vedlejší. Podstatná část toho, co musí platiti drobné a střední podnikatelstvo na daních přímých, na přirážkách a poplatcích, plyne ve prospěch samosprávy. A proto musíme, myslíce na tíživost obratové daně a jiných břemen, která postihují drobné a střední podnikatelské vrstvy vůbec, klásti největší důraz na to, abychom se neomezovali jen na uplatňování přísných hledisek hospodárnosti a šetrnosti ve státní správě a státních podnicích, ale abychom se také podívali jak se patří na hospodářství samosprávy. (Výkřiky posl. Pika.) To neznamená, že bychom chtěli, aby samospráva byla, jak se nám to velmi často vytýká, škrcena, to neznamená, že bychom neuznávali velikost úkolů, které na samosprávu právě zásluhou státu jsou přenášeny, to znamená, že trváme jako zástupci vrstev, které na samosprávu přímo přispívají a v této samosprávě často stojí na vedlejší koleji, aby s penězi samosprávy bylo dobře hospodařeno. (Potlesk.)

Slavná sněmovno, s obratovou daní souvisí a do úhradového plánu patří úprava paušálu obratové daně v textilu. My nejsme nadšeni novou úpravou paušálu obratové daně v textilu. I když možno přiznati, že finanční správa tehdy, když se rozhodovalo o paušálu v textilu, odhadla procento 6 1/2 velmi mírně, nelze dvakrát souhlasiti s tím, že nyní se přichází s 11 % paušálu. Tato věc je povážlivá především s hlediska našeho textilního průmyslu vůbec. Náš textilní průmysl není už daleko v té situaci, v jaké byl loňského roku a v jaké byl počátkem roku letošního. Je se třeba velmi vážně bát, aby v textilním průmyslu nezačala se nám zase zvětšovati nezaměstnanost, je se třeba velmi vážně bát, aby zvýšení paušálu obratové daně v textilu nemělo v zápětí zdražení textilních výrobků, což by prakticky znamenalo postižení širokých vrstev našeho lidu.

To je s hlediska výroby a nyní s hlediska obchodu. Nejbolestnější otázkou pro textilní obchod, jehož situace je velmi a velmi zlá, je otázka t. zv. zdanění zásob. Finanční správa požaduje, aby obchod zaplatil ze zásob rozpětí, které je mezi sazbou dosavadní 6 1/2% a sazbou, jež má býti uplatněna, 11%. To znamená, že žádá na obchodu 4 1/2% ze skladu. Vezmeme-li v úvahu, že sklady, zejména drobných a středních lidí, jsou znehodnoceny, že tito drobní a střední lidé dneska jsou v takové situaci, že se musí dívati na př. v Praze na několik velkých, obrovských domů, které jsou nabity, zatím co u nich jsou prázdné krámy, to znamená, že tito lidé budou platiti a musili by platiti tyto 4 1/2% jako vyloženou daň z majetku. A proto trváme na tom, aby finanční správa, pokud jde o zdanění skladů textilního obchodu, vyšla nám vstříc, aby toto procento velmi podstatně snížila, aby zásoby u obchodníků vedoucích knihy nezjišťovala podle faktur, nýbrž podle daných běžných cen a aby u drobných lidí, kteří nevedou knihy, nedocházelo k výstřelkům se strany berních správ při zjišťování zásob. To je, pokud jde, o obratovou daň.

Slavná sněmovno, a nyní úprava srážek z platů veřejného zaměstnanectva. Navazuje na projev svého kolegy Ostrého prohlašuji, že my jako strana podnikatelstva a obchodnictva jsme si vědomi, že není žádným štěstím našeho hospodářského života, když máme nízké platy a nízké mzdy, a že si přejeme, abychom ve svém státě a právě se zřetelem k obtížím, jakým je vystaven náš export, měli pokud možno dobře placené zaměstnanectvo a dobře placené dělnictvo. (Potlesk.) My nesdílíme názor těch, kteří začali u nás hlásati, že je hlavní, aby konsument si mohl koupiti laciné boty. My zastáváme zásadu, že je důležitější, aby konsument byl tak finančně silný, aby měl na drahé a pořádné boty. (Potlesk.) Vycházejíce s tohoto hlediska, postavili jsme se kladně k požadavku veřejno-zaměstnaneckých organisací, aby vláda také pro rok příští pokračovala v odbourávání známých platových srážek. Od počátku jsme se zúčastnili příslušných jednání a máme radost z toho, že v zásadě vláda plní dané slovo. Přáli bychom veřejnému zaměstnanectvu úplné odbourání srážek ze srdce a upřímně, ale, slavná sněmovno, cesta k úplnému odbourání srážek vede přes dvě věci. Především je to zlepšení finanční situace státu. S tímto zlepšením se pro dobu dohlednou nedá s jistotou počítati a za druhé, je to provedení dlouho ohlašované, dlouho slibované reformy veřejné správy ve směru jejího zlevnění a ve směru jejího zlepšení. S politováním konstatujeme, že již po několik let v této sněmovně vždy při projednávání rozpočtu znovu a znovu je ventilována otázka reformy veřejné správy a že na tomto tak důležitém a pro stát na výsost významném úseku práce nejsou výsledky takové, jaké by měly býti. Při veškerém respektu ke komitétu, který se touto otázkou zabývá, neváháme prohlásiti, že máme dojem, že největší bolest je v tom, že zastaralý a neudržitelný systém administrativní mají reformovati ti, kteří sami tento systém představují. (Potlesk.) Nedostaneme se s otázkou reformy veřejné správy ani o krůček dále, pokud nebudeme míti odvahu tuto pravdu si říci do očí. Nemohou nás zbaviti zastaralého, ale zejména těžkopádného byrokratismu lidé, kteří sami jsou těžkopádnými, dobou dávno překonanými byrokraty. Veřejnou správu mohou nám zreformovati lidé pružní, přístupní moderním hlediskům, ale hlavně lidé, kteří na místech, kam jsme je postavili ve veřejné správě, jsou přístupni také názorům zvenku, které jsou často velmi zdravé a užitečné. (Potlesk.) Přáli bychom si, aby se otázkou veřejné správy vůbec začala zabývat v zájmu státu co nejdříve parlamentní úsporná a kontrolní komise. Jestliže jsme zde s uznáním ocenili, co tato komise udělala, seškrtavši rozpočtový schodek 4 miliard Kč na 1.150 mil. Kč, máme k ní důvěru a věříme, že jako sbor parlamentní, složený z nejlepších lidí tohoto domu, je schopna konečně hnouti také touto dlouho otevřenou otázkou. Já bych apeloval na veřejné zaměstnanectvo, které má zdravou iniciativu a je impulsivní, aby parlamentu a vládě samo svou činností pomáhalo řešiti tento vážný a velmi odpovědný úkol.

Další osnovou, kterou projednáváme, je osnova o kartelovém poplatku. Rodila se velmi těžce, rozhodně tíže než na př. daň z piva, nebo z umělých tuků jedlých. Nechci nikoho podezřívat, ale mám dojem, že zdanění piva nebo umělých tuků se rodilo dříve proto, poněvadž se týká zedníků a posluhovaček, kdežto zpoplatnění kartelů se rodilo těžko proto, poněvadž se týká několika koncernů, které tvoří v tomto státě druhou, neoficielní vládu. Báli jsme se do této otázky říznout a já zde musím s uspokojením konstatovat, že v této věci stála velmi houževnatě na správném stanovisku strana soc.-demokratická. Také my jsme to byli, kteří uvítali zdanění kartelů, zejména těch, které představují v našem státě systém, jenž je ke škodě nejen širokých vrstev konsumentských, nýbrž také širokých vrstev drobného a středního podnikatelstva. Chtěli jsme zdanění kartelů jako náhradu za daň z racionalisace, když se nám ji nepodařilo prosadit. Tedy půlprocentním poplatkem, lépe řečeno půlprocentní daní obratovou budou postihováni ti, kteří jsou v určitém kartelu, ovšem jen za výkony a obraty na tuzemském trhu. Souhlasíme, a přáli bychom si jen, aby finanční správa dělala nějaký rozdíl mezi kartelem a kartelem. Něco jiného je takový mocný, všemocný kartel železářský nebo jiný, a něco jiného ochranné sdružení pípařů, drobných podnikatelů, kteréžto sdružení je tu proto, aby tito drobní podnikatelé zbytečně a zadarmo nevyhazovali zboží, po němž jest v Americe a vůbec za hranicemi poptávka. Tedy to jedno bychom si přáli, aby se dělal rozdíl mezi kartelem a kartelem, a za druhé bychom si, slavná sněmovno, přáli, aby se dodržovalo ustanovení zákona, v němž se mluví o tom, že tam, kde se kartelový poplatek stává činitelem soutěžním, bude možno postihnouti i ty, kteří nejsou členy toho kterého kartelu. Nemám nic proti tomu, když budeme chtít udržet v kartelovém hospodářství určitý pořádek, ale nemohli bychom se nadchnouti tím, aby zákon o kartelovém poplatku, který má ve chvíli pro stát nejvíc důležité postihnout aspoň zčásti mocné kartely, jim tímto opatřením ještě pomáhal. Reklamujeme projednání novelisace kartelového zákona z r. 1933, poněvadž je nejvýš žádoucí, aby se v našem kartelovém hospodářství, zejména pokud jde o cenovou politiku kartelů, udělal radikálně pořádek. Naše cenová politika státní se nesmí a nemůže spokojovat s tím, že bude honit trhovce do vinohradské nebo pražské tržnice, nýbrž musí míti ctižádost, aby byla schopna rozumět kalkulaci kartelů, které si až dosud dělají v tomto státě, co chtějí. (Potlesk.)

Slavná sněmovno, ještě na jeden moment bych rád poukázal. S kartely se dělá hodně demagogie. Také na př. z nás a našeho zesnulého ministra obchodu dělali přítele kartelů přes to, že velmi účinně a s úspěchem zasahoval proti kartelu cementářskému a papírenskému. Přáli bychom si, aby - pokud jde o kartely - vítězila více hlediska objektivní, aby se veřejnosti mluvilo více pravdy, aby se z ověření každého jednotlivého ochranného sdružení, které v zásadě ani v praxi nemá s kartelem nic společného, nedělal hned další nový kartel, nýbrž aby se hned řeklo a přímo prstem ukázalo na kartely škodlivé a neplašila se veřejnost tím, že máme u nás na 1100 kartelů, když to ve skutečnosti není pravda.

Zdanění umělých tuků jedlých bylo vyřešeno, myslím, přijatelně proto, že nejlevnější tuky byly postiženy nejméně, více pak byly postiženy tuky střední jakosti a nejvíce tuky nejlepší. Při této příležitosti bychom si přáli, aby otázka umělých tuků jedlých, která je po výtce otázkou hospodářskou, přestala býti, jak je tomu až dosud, otázkou politickou. Myslím, že nejde o to, zda ve věci umělých tuků jedlých bude míti vrch ta či ona z největších vládních stran, nýbrž že jde hlavně o to, abychom na jedné straně umožnili chudému lidu mít k disposici nutnou a nezbytnou potravinu a abychom na druhé straně organisací této výroby nezasahovali rušivě do naší produkce zemědělské. Rozhodně se nám nelíbí, když nejlevnější druhy tuků mají na př. konsumy. Mají je proto, poněvadž Velkonákupna pana Lustiga je zařízena na výrobu levného margarinu, což prakticky znamená, že se vytváří situace, jakou jsme zde měli nedávno, že soukromý obchod je úplně bez levného margarinu nebo je odkázán na milost a nemilost konsumů, které jej mají dost. Takovému tukovému hospodářství my dost dobře nerozumíme a nemohli bychom s ním souhlasit. Je třeba udě-lat opatření, aby soukromý obchod, který je poplatnickou složkou tohoto státu, byl umělými tuky náležitě saturován.

Daň z vína se řeší tak, že zdaňujeme 2 Kč vína s větším obsahem alkoholu než 14%. Nejsme touto úpravou právě nadšeni, a je zajímavé, že většinové strany úplně přešly návrh, který vyšel z řad obchodnictva vínem a který doporučoval generální zvýšení daně z vína. Obchod sám se vůbec neuhýbal všeobecnému zvýšení daně z vína, ale zájmy určitých zájmových skupin to nepřipustily. Tento způsob zvýšení daně z vína bude mít v zápětí jenom jednu věc, že totiž finanční správa, lépe řečeno její důchodkové kontroly budou zatíženy novou, velmi nesnadnou agendou a že, za druhé, obchodníci vínem a živnostníci budou zbytečně šikanováni. Prosil bych finanční správu, aby po této stránce bylo učiněno určité opatření. a věřím, že bude naplněn smysl resoluce, která byla přijata v rozpočtovém výboru a jíž se vláda vybízí, aby v době co nejkratší předložila návrh vinařského zákona, společně s návrhem na definitivní úpravu zdanění vína.

O dani z piva jsem se již letmo zmínil. Je to daň s hlediska širokých vrstev našeho lidu nejnepopulárnější, je to daň, která, politicky vzato, myslím, udělá nám všem velmi mnoho starostí. Pro hostinstvo bude tato daň znamenat, a toho se nejvíce obáváme, zcela určitě zmenšení odbytu piva. Zmenšení odbytu piva bude mít v zápětí zhoršení již tak těžkých existenčních podmínek drobného a středního hostinstva ve městech i po venkově, a proto reklamujeme, aby, pokud jde o hostinskou živnost, byly tyto okolnosti uváženy a aby resortní ministerstvo bylo vládou zmocněno, aby bylo učiněno opatření proti rozmnožování hostinských koncesí (Potlesk.), zejména proti udělování koncesí různým spolkovým domům, aby dále byla vyřešena rozumným způsobem otázka přesčasů, otázka různých živnostensko-právních, zdravotně-policejních a jiných prohlídek, aby prostě hostinstvo, které na sebe bere určitou tíhu, mělo pocit, že vláda, jež zvýšila daň z piva, má porozumění také pro jeho zhoršené postavení. (Potlesk.)

Slavná sněmovno! Je zde ještě otázka zdanění limonád, sodové vody a minerálních vod. Vítáme, že v této věci vypracoval rozpočtový výbor doplněk, který zmocňuje ministra financí, aby mohl paušalovat obratovou daň z limonád a sodových vod. Tento požadavek paušalování daně z obratu z minerálních a sodových vod je požadavkem velmi vážným, velmi oprávněným. Já bych prosil p. ministra financí, aby mu věnoval pozornost.

V závěru bych chtěl říci jenom tolik: My, kteří dáváme souhlas k úhradovým osnovám a kteří dáváme tento souhlas za předpokladů, o nichž jsem v úvodu své řeči mluvil, dáváme tento souhlas v pevné víře, že činíme dobře republice, že činíme dobře státu. Přejeme si, aby všech prostředků, které vyplynou z úhradových osnov, jež jsou vážnou hospodářskou i politickou záležitostí, bylo použito velmi hospodárně, velmi svědomitě, aby prostě celá naše veřejnost nabyla přesvědčení, že odpovědní činitelé, kteří za cenu tak těžkých obětí konají svou povinnost pro obranu a zabezpečení státu, jsou si vědomi, že tyto těžké oběti jim velí, aby každou korunu třikráte obrátili, dříve než ji vydají. (Potlesk.) My budeme hlasovat pro tyto osnovy také v tom předpokladu, že slavná sněmovna a celá naše republikánská vláda proplatí směnku, kterou nám dala již loňského roku a v polovině roku letošního, že se vynasnaží, aby byla vyřešena životní otázka drobného a středního podnikatelstva, aktivování starobního pojištění osob samostatně hospodařících (Potlesk), a že se vynasnaží, aby byla konečně upravena přijatelně a definitivně otázka levného živnostenského úvěru. V té pevné víře prohlašuji jménem klubu své strany, že pro úhradové předlohy budeme hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Přerušuji projednávání těchto odstavců a nebude-li námitek, vykonáme hlasování o návrhu předsednictva, aby byly výborům uloženy lhůty k podání zpráv o terminovaných osnovách. (Námitek nebylo.)

Námitek není.