Místopředseda Taub (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Dubický. Uděluji mu slovo.

Posl. Dubický: Slavná sněmovno!

Se stanoviska Čechů musím především odmítnouti nešetrné útoky luďáckého poslance Sidora, jakoby na Slovensku byli po převratě jen špatní Češi. Musím konstatovat naopak, že na Slovensku byly statisíce věrných Čechů, plných lásky k slovenskému lidu a k slovenské zemi, kteří za nejtěžších podmínek hospodářských v městech i na vesnicích konali svou povinnost s láskou a v přesvědčení, že slouží společně vlasti. Takový nevděk tito poctiví a dobří čeští lidé za svou ideální práci nezasloužili, a já jako československý poslanec považuji za svou povinnost zdůrazniti, že oni to byli, kteří svou nezištnou a obětavou prací připravili podmínky pro dnešní kulturní a hospodářský rozvoj Slovenska, který ani největší nepřítel Československé republiky nemůže popřít. (Výborně! - Potlesk.)

Vláda slovy pana předsedy vlády dr Hodži nepopírá, že žádá od lidu daňovými předlohami nové oběti, ale bylo by po našem soudu podceňováním politické a mravní vyspělosti našeho lidu, kdybychom neřekli jasně, co je třeba, abychom v následujících letech mezinárodních zmatků obstáli čestně a bezpečně. Naplňuje nás zadostiučiněním, že o hospodářské a mravní síle Československa nebyly nikde v cizině projeveny pochybnosti, s výjimkou jednoho z našich velkých sousedů.

Naše loňská devalvace dosáhla svého cíle. Zapojila nás do zlepšení hospodářského a nezpůsobila vážnějšího vzestupu cen. Pracovní trh Československé republiky dal za poslední tři roky novou možnost obživy více než 650.000 lidem. V německých krajích našeho státu se v letošním říjnu zmenšil počet nezaměstnaných proti loňsku o plných 40%. Za prvních 10 měsíců vyvezli jsme od nás hotových výrobků za 7 miliard, t. j. o 52% více než loni. Proto je naše devisová bilance aktivní.

Vláda uskutečněním nových a zvýšením starých daní bude míti svěřeny z velké části peníze potřebných lidí. Zároveň s tím přejímá vláda velkou odpovědnost, jak bude s těmito penězi hospodařeno. Nutno provést podle našeho názoru důkladnou reorganisaci státní správy, kterou by se ušetřily jistě značné částky. Řádná reorganisace a zhospodárnění státní správy umožňují, aby nové daně mohly býti opět za nějaký čas zrušeny. V celém státním hospodářství a ve veřejných vydáních musí býti nyní postupováno obezřetně. Vypětí sil poplatnických musí nutně provázet stejně intensivní vůle o dobrou a co nejlepší hospodářskou politiku, neboť konec konců jen tato pomůže občanstvu zaplatiti to, oč nyní stát žádá.

Prohlašuji, že je nutno zvýšiti kontrolu státního hospodářství. President nejvyššího účetního a kontrolního úřadu dr Horák prohlásil v rozpočtovém výboru, že stát z titulu t. zv. záruk zaplatil v r. 1936 za dlužníky 561 mil. Kč. Státní záruky činily do konce r. 1936 12.214,666.000 Kč. Možno je děliti na dvě skupiny. U prvé jde zejména o záruky ze zákonů o stavebním ruchu, u druhé pak o záruky ve vlastním slova smyslu. Tyto lze odhadnouti na 9.625 mil. Kč. President dr Horák ohlásil nový finanční řád, který má míti pro hospodaření státu a kontrolu značný význam. Nesmí se, slavná sněmovno, zapomínati, že nás velké miliony stála a stojí stále nezaměstnanost. V době od roku 1925 až 1936 vydali jsme na podpory celkem 4.317 mil. Kč vedle podpor organisacím. V minulém roce vyplatil stát 657 mil. Kč na nezaměstnané.

Kolik dáváme na podpory sociální? Především je tu kapitola ministerstva soc. péče, která činí 891 mil. Kč, proti běžnému roku o 13 milionů Kč více. Dále ve III. skupině rozpočtové je na podpory nezaměstnaných 300 mil. Kč, což je o 250 mil. Kč méně nežli v roce letošním. Dohromady tedy činí rozpočet sociální správy 1.191 mil. Kč. Povahu sociální péče má však podle našeho názoru také rozpočet ministerstva zdravotnictví a tělesné výchovy, který činí 167 milionů Kč, což je o 7 milionů Kč více než roku letošního. Konečně do kapitoly sociální dlužno započísti odpočivné a zaopatřovací platy, které se preliminují částkou 1.038 mil. Kč, což je zvýšení o 34 mil. Kč. Dohromady všechny tyto položky představují částku 2.396 mil. Kč, což je bezmála pětina celkového rozpočtu.

Hned na druhém místě co do velikosti jsou výdaje na správu kulturní a školskou v celkové částce 2.138 mil. Kč, což je skoro 17% státních výdajů. Uvádí se často, že náš státní rozpočet do příštího roku je nejvýše zatížen národní obranou, ale při srovnávání čísel vidíme, že řádný rozpočet národní obrany je částkou 2.098 mil. Kč na třetím místě.

Jak je v zemědělství? Při dnešních cenách zemědělských výrobků a nerentabilní živočišné výrobě je denní mzda výkonného samostatného zemědělce 6.20 Kč, což je asi 80 hal. za hodinu. Do zemědělského podniku vložený a investovaný kapitál se při celoroční dřině celé zemědělské rodiny zúročí 2%.

Ministerstvo zemědělství za vedení p. min. dr Zadiny věnuje sociálním otázkám venkova plnou pozornost. Chybějí ovšem především finanční prostředky a za druhé - dovolte mně, prosím, říci - není v některých stranách dost dobré vůle, aby ministerstvem zemědělství připravené návrhy na pomoc a záchranu zemědělské výroby byly ústavně projednány a schváleny. Bylo velmi pozoruhodné, že po celé letošní léto bylo u nás průměrně 230.000 nezaměstnaných, zatím co v zemědělství byl velký nedostatek pracovních sil. Všichni říkáme, že je nutná přísná kontrola, aby podpor v nezaměstnání nebylo kýmkoliv zneužíváno, aby za podpory byla vykonána práce, jak navrhovalo i ministerstvo financí. (Hlasy: Souhlasíme, ale také subvence pryč!) Konstatuji, že tak navrhovalo ministerstvo financí ve zvláštním obsáhlém spise. Chci znovu zdůrazniti, že nikomu nejde o to, aby ti, kdož chtějí pracovati a nemohou se vrátit na pracovní místa, trpěli hlad; jde však o to, aby z milionů, vydávaných na péči o nezaměstnané, měli užitek jak nezaměstnaní, tak i náš politický a hospodářský celek, tedy aby nešlo jen o neproduktivní výdaj, nýbrž aby tato sociální péče dostala produktivní charakter. Bude nezbytná účelná kontrola a revise, aby byla tato péče očištěna od neoprávněných nároků a nalezena cesta k výdělečnosti všech, kdož budou u nás schopni a ochotni pracovat.

Ministerstvo soc. péče předložilo tyto dny senátu dva návrhy zákonů na další podporu stavebního ruchu. Jde o prodloužení dosavadního zákona, který vyprší koncem tohoto roku, do r. 1939 resp. 1940. Daňově a poplatkové úlevy - předloha ze senátu byla dnešního dne v posl. sněmovně rozdána - mají podle osnovy příslušet ještě stavbám dokončeným do konce prosince 1940, do kdy zůstanou v platnosti také ustanovení o stavebních úlevách a rozhodčích soudech mzdových. Pozemky možno podle zákona vyvlastňovat do konce prosince 1939. Do téže lhůty musí pak býti zahájeny stavby, na které má býti udělena podpora podle zákona.

Nikdo nemůže popírat, že až na sporadické výjimky je u nás bytového prostoru dostatek. Vy se přesvědčíte, paní a pánové, z nařízeného sčítání volných bytů ve Velké Praze a v městech, které mají více než 20.000 obyvatel, kolik volných bytů je k disposici. (Posl. Jurnečková-Vorlová: A kolik stojí ty byty?) To je jiná kapitola.

Podává-li ministerstvo soc. péče další návrhy na prodloužení zákona o podpoře stavebního ruchu, pak mi dovolte, abych řekl, že je také nutno řešiti krajně spravedlivý požadavek definitivní svobody domovního majetku a zrušiti poslední vázané hospodářství s byty, jejichž majitelé jsou chudí lidé, hlavně horníci, domkáři, kteří již 20 let snášejí těžké důsledky vázanosti bytů v míře neskonalé. Domovní majetek je důležitým činitelem v našem hospodářském životě. Odhadujeme-li počet domů v naší republice jen na 2 miliony a cenu jednoho objektu průměrně pouze na 80.000 Kč, docházíme k závratné číslici 160 miliard Kč, jež náš domovní majetek representuje. Je-li zdravý domovní majetek, jsou zdravé i základy státu. Je-li domovní a zemědělský majetek právně zabezpečen, jsou právně zabezpečeni i jeho obyvatelé. Poměry u nás jsou dosud v rozporu s touto zásadou, která má být samozřejmou ve státě demokratickém. Od převratu je stále boj za svobodu domovního majetku a je proto nejvyšší čas dosavadní zbytky vázaného hospodářství s byty likvidovati a nastoliti v právním státě spravedlnost.

Není druhého státu, slavná sněmovno, v Evropě, který by tak pronikavě podporoval stavební ruch jako Československo. Záruky státu na stavby domů nebo příspěvky na stavbu od r. 1919 činí více než 4 miliardy Kč. Po celou tu dobu nebylo řešeno postihové právo státu, t. zv. regres, ačkoliv postihové právo má ministerstvo soc. péče u 7.103 případů v našem státě. Teprve nyní, když stát potřebuje nové příjmy na vyrovnání rozpočtu, navrhuje se poprvé od r. 1920 řešení regresu, který má vynésti příští rok 20 mil. Kč.

V poslední době, slavná sněmovno, se právem poukazuje ve veřejnosti na úbytek populace, který ohrožuje vážně i obranu státu. Byl to zvláště profesor university Komenského dr Chura z Bratislavy, který svou knihou "Slovensko bez dorostu" vážně upozornil, že r. 1955 budeme mít pravděpodobně o 34.000 mužů odvodem povinných méně než r. 1936. Tento varovný výkřik dal podnět k jednání o zvýšení populace. Zdá se mi, že především bychom měli uvažovat o tom, jak bychom zabránili tomu, co zde již je, jak bychom snížili úmrtnost dětí v nejútlejším věku a jak bychom zajistili každé matce, aby mohla řádně své děti vychovat. Slyšeli jsme již několikráte od p. ministra soc. péče inž. Nečase, že se připravuje zákon o veřejné péči o mládež. Vítám tuto ušlechtilou snahu, aby dosavadní roztříštěná a finančně nedostatečně podložená veřejná i dobrovolná péče o mládež byla postavena na pevný základ organisační a finanční. Nelze spoléhati jen na péči chudinskou, na kterou mnohé obce nestačí, poněvadž jsou malé a chudé. Již dávno měla býti chudinská péče přenesena na větší celky, aspoň na okresy, když ne na zemi a stát. Nepřáli bychom si ovšem takového zákona, který by jen zřizoval nové úřady a pouze rozšiřoval úkoly veřejné. Potřebujeme zákon, který by zajistil finanční prostředky, aby stávající instituce mohly plnit své úkoly. Obce, okresy a země napínají své síly, aby potřebám svého obyvatelstva učinily zadost. Také státní správa sociální a zdravotní se snaží za těžkých dob učiniti zadost svým úkolům.

Zájem o veřejnou péči o mládež, který zajistí finanční prostředky zejména na vydržování poraden pro matky a kojence a pro ženy těhotné, dále na vydržování rozličných útulků a jeslí pro nejmenší děti, jimž rodiče nemohou dopřáti náležité péče o zdraví, a řádný tělesný vývoj bude nejlepším podepřením všech našich snah o zlepšení brannosti státu.

Zákon musí tedy hlavně zajistiti preventivní péči o zdraví a tělesný vývoj a zdatnost mládeže. Osnova, která by chtěla pouze řešiti pomoc případnou, která tu již je, by valně nepomohla. Představujeme si zákon velkorysý, jenž by byl opravdu dílem prozíravé sociální politiky a posloužil příští celé generaci.

V našem státě přispělo se vydatně ke konsolidaci sociálních i hospodářských poměrů jednak sociálním pojištěním zaměstnanců, a to nejenom v dobách popřevratových, nýbrž i v dobách hluboké hospodářské krise. Podle statistiky podléhá starobnímu a invalidnímu pojištění dnes 2,210.679 osob. Vedle značné částky vyplácí již dnes Ústřední soc. pojišťovna na důchodech svým pojištěncům značné kapitály. Jde celkem o 251.094 důchodců. V penězích to znamená vyplácet více než 1 mil. Kč denně na důchodech invalidních, starobních, vdovských a sirotčích.

Naše strana usiluje již řadu let, aby se dobré účinky sociálního pojištění vztahovaly i na samostatné zemědělce a živnostníky. Proto také v poslední době přikročili jsme v dohodě se stranou živnostenskou a dalšími zájemníky k vypracování návrhu na změnu zákona o sociálním pojištění osob samostatně hospodařících a předložili jsme jej ministerstvu soc. péče, které ustavilo zvláštní odbornou komisi, jež má připravovati pro vládu konečný návrh, aby mohl býti předložen k ústavnímu projednání. Otázkou pojištění osob samostatně výdělečně činných se zabývá v poslední době řada cizích států, Německo, Rakousko, Anglie, Belgie a některé další státy.

Zemědělství jde při pojištění starobním také o vyřešení otázky výměnku. Výměnkem si vytvořilo zemědělství samo zaopatření ve stáří, když veřejná moc v tomto směru nic nepodnikala. Výměnek však má přes to, že vyšel z potřeby samého zemědělství, řadu dobrých stránek, ale i stránek stinných. Zemědělec má proto životní zájem na řádném starobním pojištění, poněvadž aspoň částečně problém výměnkářský bude vyřešen, ale také má zájem na pojištění nemocenském. Je dostatečně známo, že zdravotní poměry na venkově jsou neutěšené. Zdravotní poměry jsou tam horší než ve městech, jak to dokazuje statistika. Je proto nutno provésti v novém zákoně o sociálním pojištění aspoň léčebnou péči. Trváme na tom, aby pro léčebnou péči byl dán z prostředků státních značnější obnos z částky, kterou stát ušetří na tom, že k pojištění osob samostatně výdělečně činných nedošlo před 10 lety jako k pojištění dělnickému. Příspěvky státní pro dělnické pojištění činí dnes ročně 92 mil. Kč. Je samo zřejmé, že pojištění osob samostatně hospodařících pro případ stáří a invalidity musí býti podobné jako pojištění dělnické, to jest podpora státního příspěvku k důchodu, který činí 500 Kč ročně. Při jednání o starobní a invalidní pojištění musíme dbáti životních zájmů zemědělského a živnostenského lidu i svobodných povolání a vyřešiti celý problém tak, aby pojistné příspěvky pro tyto vrstvy byly snesitelné.

Před krátkou dobou se mluvilo na všech stranách o vypsání voleb do sociálně pojišťovacích ústavů. Veřejnost slyšela i prohlášení vlády, že k volbám dojde. Nestalo se tak. Do úrazových pojišťoven byly poslední volby před 25 lety za Rakouska, do Všeobecného pensijního ústavu se volilo před 23 lety, do okresních nemocenských pojišťoven byly volby před válkou, tedy před 30 lety. Jak situace vypadá, k volbám tak brzy nedojde. (Posl. Ešner: A co bude se zemědělskými komorami?) Prosím, jsem pro to, aby okamžitě tam byly volby. (Posl. Ešner: Nemluvte o tom, sociálně-pojišťovací ústavy jsou demokratické, ale zemědělské rady jsou staré 50 let! - Místopředseda Taub zvoní.) Mají tam zástupce domkáři a malorolníci. Chci jen konstatovati, že to není zjev úměrný demokracii a potřebám nejen pojištěnců, nýbrž i skupiny zaměstnavatelské.

Máme živý zájem na zemědělském a lesním dělnictvu. Zdůrazňujeme, aby byly zřízeny zemské poradní sbory pro otázky lesního dělnictva ve smyslu výnosu ministerstva zemědělství ze dne 15. ledna t. r., neboť tímto opatřením možno účelně řešiti mzdové a jiné problémy. Zemědělské a lesní dělnictvo volá po zrovnoprávnění v úrazovém pojištění s ostatním dělnictvem, neboť dosavadní stav, kdy v zemědělské a lesní práci pojištěno je úrazově toto dělnictvo pouze při pracích u strojů hnaných motorickou silou, doléhá těžce nejen na dělnictvo, ale ztěžuje situaci i zemědělských a lesních zaměstnavatelů.

Zvláštní péči je nutno věnovati otázce bytů pro dělnictvo na venkově, zřizování a udržování jeslí pro děti, aby zdravotní a sociální úroveň byla zvýšena. Republikánské dělnictvo staví se proti lehkomyslně vyvolávaným stávkám i výlukám, neboť jen nerušená výroba může vzkvétati a jen při takové výrobě může se dařiti lépe nejen podnikatelům, nýbrž i zaměstnancům. -

Jsme vždy pro řádné smlouvy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a pro jejich dodržování, neboť jsme přesvědčeni, že pořádek a dobré účty dělají v tomto směru dobré přátele. Ohrazujeme se však, slavná sněmovno, proti jakémukoli teroru proti venkovským zaměstnancům v průmyslových závodech a proti vylučování jejich organisace, Odborové jednoty, z jednání, protože vycházíme z předpokladu, že žijeme v demokratickém státě, kde má každý právo podle svého přesvědčení určovati svoji příslušnost k politické i odborové organisaci a kde má každý stejné právo na práci.

Za první předpoklad zlepšení sociální situace na venkově pokládáme zajištění rentability zemědělské výroby, která je zárukou spravedlivých mezd nejen za zemědělskou práci, ale je i zárukou sociálně spravedlivých mezd zemědělského dělníka. I u nás možno zabrániti útěku lidu z venkova jen tím, když zaručíme venkovu i všem jeho lidem hospodářskou a tím i sociální spokojenost, což je problémem celostátním a celonárodním.

Náš stát prokázal plné porozumění pro sociální potřeby všech vrstev našeho obyvatelstva. Byli jsme mezi prvními, kteří uskutečnili 8hodinovou dobu pracovní, provedli sociální pojištění, zlepšovali účelným způsobem stav námezdně pracujících vrstev našeho obyvatelstva. Na poli sociálně-politickém vyskytují se, bohužel, také opatření, jež v podstatě podlamují soukromou podnikavost. Nechci o těchto návrzích mluviti, dojde k tomu, až budou projednány v příslušných výborech. Prosím jen, abyste si uvědomili, že nebudeme nikdy kopírovati cizí vzory ani na poli sociálním. Není všecko dobré, co se děje jinde. Respektujeme naše specificky československé poměry. Doufám, že jsme šli a půjdeme společně cestou dobrou. Mohou-li si dovoliti různé experimenty státy jiné a bohatší, nemůžeme si je dovoliti my. U nás je každé proplýtvané koruny a každé proplýtvané energie dvakráte škoda. To platí zvláště dnes, kdy státní správa požaduje od našeho hospodářství mimořádných obětí. Soukromé vlastnictví je nám i do budoucna známkou vyššího stupně civilisace, je základem pořádku a stability. Neotřásejme těmito zdravými základy, nechceme-li vyvolati chaotické poměry, ze kterých se rodí bída, strádání a nesvoboda.

Stanovisko naší strany k otázkám zaměstnaneckým bylo a bude vždy kladné, neboť strana je si vědoma, že jenom spokojení a dobře placení úředníci zajistí dobrý chod ministerstev, státu a demokratické administrativy.

Současná doba je pro naše zemědělství velmi vážná, třeba je překonán nejhorší stupeň krise. Má-li republika býti pevným pilířem míru a šťastným domovem pro všechny, musí býti základ národního hospodářství, naše zemědělství, povznesen na stupeň občanské výnosnosti a musí býti prodejní síla zemědělců zvýšena, aby šťastna a spokojena byla celá naše země. (Potlesk.)