Demokracie v otázkách bezpečnosti a obrany - a to jsou otázky života a smrti - nemůže býti váhavá, ale musí býti aktivní a rozhodná. Slibujeme si od dobře řízené branné výchovy posílení demokracie. Armáda přijde nyní do úzkého a trvalého styku zejména ve střediscích branné výchovy s mladým laickým živlem, aby jej formovala. Naučí se nepřeceňovat sílu pouhého příkazu, ale docilovat výchovou, mravním a taktním působením těch výsledků, k nimž branná výchova směřuje. Nemůže se soustavně zabývati jen svým oborem a výcvikem, aniž by si nepovšimla, jakým vlivem působí na mladé lidi sociální a zdravotní prostředí, v němž pracují a žijí; jaký vliv toto prostředí a pracovní poměry mají na zdraví a morálku mládeže a tím i na brannost státu. Vojáci cvičitelé mohou se státi činitelem, jenž může často pomoci a prospět.

Při dobře řízené branné výchově může se ještě více lid a armáda sblížit. Konstatuji, že poměr našeho lidu, všech jeho vrstev bez rozdílu politických stran, k armádě je přátelský a srdečný. Přejeme si, aby brannou výchovou se tento poměr nepoškodil, ale ještě více utužil, a proto bude potřebí, aby funkce organisační a cvičitelská zejména v branných střediscích při branné výchově byla svěřena osobám nejschopnějším.

V kulturním výboru bylo řečeno mluvčím německé oposice, že návrh tohoto zákona není projevem síly, nýbrž slabosti. Pravý opak je pravdou. Jednomyslné schválení návrhu ve výborech všemi -koaličními i některými oposičními stranami prokazuje, že československá demokracie je dosti silná a náš lid tak uvědomělý a zdravý, že si dovede dobrovolně uložiti nutné a často dosti těžké povinnosti, jde-li o osud, zájem a bezpečnost státu.

Kdyby skutečnost, že některý stát zavádí si brannou výchovu pro své občany, byla příznakem slabosti státu nebo režimu, pak taková skutečnost by byla projevem úžasné slabosti totalitních a autoritativních režimů, které se zavedením branné výchovy tolik spěchaly a uskutečnily ji dávno před námi. Zavádění branné výchovy je zajisté projevem jisté slabosti, ale je to slabost ve vůli k míru, slabost vůle pracovat k dorozumění národů, slabost vůle vytvořit ovzduší důvěry mezi státy. Tato slabost mírových sil skutečně v Evropě existuje, ale nikoliv u nás v Československu, kde si přímo vášnivě přejeme míru a kde převládá silná vůle mírová a přání se rozumně se všemi sousedy dorozumět.

Pokud se týče přání, aby branná výchova nepřekážela výchově nacionální u jiných národností v Československu, myslím, že jde o obavu neodůvodněnou. Nacionální výchově nikdo překážet nebude, pokud bude ovšem v souladu s výchovou státní. Výchova nacionální musí býti v souladu a nikoliv v protikladu s výchovou státní. Ovšem projevy státotvornosti nemohou býti pouze slovesné, nýbrž musí býti přesvědčivé, to je, musí se projeviti také činem.

Kulturní výbor především zkoumal, jaký úkol má při branné výchově plniti škola. Skutečnost, že branná výchova bude na školách prostupovat vyučovací předměty a že podle návrhu bude dbáti psychologických i zdravotních ohledů u mládeže všech stupňů, je sympatická. Nic není tak demokracii cizí jako úmysl militarisovati mládež k bezduchosti. V tom ohledu se bude naše branná výchova na školách velmi prospěšně lišiti od těch metod, jež byly zavedeny v některých státech cizích.

Jsme toho mínění, že dětem je především potřebí zachovat radost z mládí, vésti je také k samostatnému rozhodování. I voják velmi často se musí samostatně rozhodovat, zvláště ve válečné službě strážní, na rozvědkách i při jiných příležitostech. Kulturní výbor je povděčen, že provádění branné výchovy na školách podle návrhu zákona bylo ponecháno v oboru působnosti ministerstva školství a nár. osvěty, jež ovšem bude postupovat v dohodě s ministerstvem nár. obrany a, pokud jde o brannou průpravu tělesnou, také v dohodě s ministerstvem veřej. zdravotnictví a tělesné výchovy.

Beze sporu bude zavedení průpravy mravní, naukové i tělesné výchovy na školách obecných, potom branného výcviku a výcviku v pomocných a ochranných službách na školách středních a vysokých znamenat další podstatné zatížení žactva i učitelů, zvláště na školách středních a vysokých, kde se od 17. roku věku, tedy právě krátce před maturitními zkouškami, zavádějí povinně všechny tři hlavní složky branné výchovy, a proto kulturní výbor znovu jednomyslně a naléhavě žádá zúčastněná ministerstva, zvláště s ohledem na veliké současné přetížení žactva ve všech kategoriích škol a na středních školách zvláště, aby ministerstvo školství znovu bedlivě prozkoumalo a upravilo vyučovací předměty i rozvrhy hodin na školách tak, aby branná výchova nepřinesla žádného dalšího nežádoucího zatížení žactva. Tato úprava je proveditelná v tom směru, že se z osnov a učebnic vyloučí všechny nadbytečné poznatky, jež pro všeobecné vzdělání inteligenta jsou podřadné a postradatelné. Tuto úpravu osnov i vyučovacích hodin bude bezpodmínečně nutné vykonati tam, kde podle §u 12, odst. 2 a §u 13 osnovy budou pro mravní a naukovou průpravu a branný výcvik zavedeny samostatné vyučovací a zkušební předměty.

Kromě toho bude nutné, aby v žádném případě ministerstvo školství nedalo souhlasu k zavedení nových vyučovacích předmětů na školách, zvláště středních, dokud úprava osnov a učebnic s ohledem na brannou výchovu nebude provedena a dokud se náležitě nevžije.

Osnova zákona ustanovuje také, že tam, kde nebude možné, aby se studující a žáci zúčastnili výcviku v pomocných a ochranných službách nebo branného výcviku ve škole, budou povinni podrobiti se těmto složkám branné výchovy mimo školu. V takovém případě platí pro ně ustanovení §u 43, jenž stanoví nejvyšší počet cvičebních hodin. Proto kulturní výbor ve snaze, aby umožnil, aby si žáci osvojili dokonale všechny tři složky branné výchovy bez nového velkého zatížení studijního, schválil následující resoluci:

"Kulturní výbor žádá, aby ministerstvo školství a nár. osvěty, po případě ministerstvo zemědělství upravilo vyučovací osnovy a rozvrhy hodin na školách tak, aby zavedením branné výchovy do škol nebylo žactvo více zatěžováno, pokud to nebude nezbytně nutné."

Kulturní výbor žádá velmi naléhavě, aby tato resoluce byla opravdu provedena. Je úkolem branné výchovy, aby získala státu nové stoupence a nevyvolala výsledků nežádoucích a nepříznivých, jež jsou v opaku s jejím konečným cílem. Bude tedy velice záležet na praktickém provádění branné výchovy a na jejím uvedení do škol, a ministerstvo školství a nár. osvěty je před novým vážným úkolem, jejž musí vyřešit tak, aby odpovídal intencím zákona o branné výchově a nezpůsobil další velké zatížení žactva a studujících.

Poněvadž z vyučování tělocvičného bude potřebí věnovati podle osnovy zákona potřebný počet hodin cvičením ve volné přírodě, bude třeba nově upraviti odpovědnost učitelů za zdraví žactva při cvičení mimo školu. Nemůže tu míti jinou odpovědnost učitel a jinou cvičitel v branném středisku. V tom směru doporučujeme novou úpravu, novelisaci řádu výletního a vycházkového. Proto kulturní výbor jednomyslně zdůrazňuje, aby do prováděcího nařízení k tomuto zákonu bylo vloženo ustanovení, že předpisy vycházkového a výletního řádu ze dne 8. února 1937 čís. 13.700/I neplatí pro pochodová cvičení a vycházky v rámci branné výchovy, už proto, poněvadž branná výchova je součástí povinného vyučování.

Zákon o branné výchově uloží další nový a odpovědný úkol učitelům všech kategorií škol bez rozdílu. Možno říci, že z velké části je učitelstvo k tomuto úkolu už připraveno, zvláště ti, kdož vykonali už v československé armádě vojenskou presenční službu. Učitelstvo bude tuto službu státu konat ochotně a rádo s vědomím, že tak přispívá naší i všeobecné bezpečnosti.

Připojuji se ovšem také k naléhavému přání referenta branného výboru, jež bylo také projeveno několikrát usneseními výboru kulturního, aby vláda opravdu započetla presenční službu vojenskou všem kategoriím veřejných zaměstnanců.

Podle § u 28 předložené osnovy může okrskový orgán branné výchovy ustanoviti učitele jako cvičitele v středisku branné výchovy. Ukládají se tím tedy zvláště učitelstvu nové úkoly p.nit brannou výchovu jednak ve škole, příp. také v branných střediscích, což bude častým zjevem zvláště na venkově, kde nebude nadbytek vhodných a schopných cvičitelů.

Kulturní výbor schválil vládní návrh zákona o branné výchově ve znění souhlasném s výborem branným a doporučuje v zájmu velikého významu tohoto návrhu posl. sněmovně, aby osnovu zákona v předloženém znění schválila i s třemi resolucemi, jež kulturní výbor přijal a posl. sněmovně předložil. (Potlesk.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi rozpočtového výboru, pánu posl. dr inž. Brdlíkovi.

Zpravodaj posl. dr inž. Brdlík: Vážená sněmovno!

Poněvadž páni zpravodajové branného a kulturního výboru vyčerpali svými obsáhlými referáty obsah osnovy s hledisek rozhodujících, zredukoval se ovšem můj úkol velmi pronikavě. Výbor rozpočtový zabýval se ostatně také převážně jen úhradovou otázkou branné výchovy.

Pro posouzení těchto nákladů je si uvědomiti z referátů před tím přednesených toto: Péče o brannou výchovu je přidělena školám, spolkům k tomu ustanoveným a konečně t. zv. střediskům branné výchovy. Nositelé finančních nákladů této péče budou tudíž, jak z toho vyplývá, stát, potom svazky územní samosprávy a konečně spolky, které se o svěření těchto úkolů přihlásily a které ministerstvo nár. obrany plněním těchto úkolů také pověřilo. Tak je odhadováno, že z okrouhle 8 mil. osob, které budou tak aproximativně podléhati této branné výchově, připadá na výchovu ve školách 2˙5 mil., ve spolcích 1.5 mil. a ve střediscích branné výchovy okrouhle 4 mil. osob, tedy okrouhle řečeno téměř jedna polovina obyvatelstva.

Poněvadž značná část nákladů na brannou výchovu ve školách připadá ovšem samosprávě, a náklady na udržování středisk téměř výhradně samosprávě, to jest obcím, uznává stát, že musí zde pomoci, a je tu proto počítáno s určitými podporami pro zařízení, vedení a udržování těchto středisk. Třebaže nebudou náklady samosprávy tak mimořádně vysoké, přece jenom rozpočtový výbor, uvažuje o těžké finanční situaci samosprávy vůbec, rozhodl, že může přijmout předloženou osnovu jenom v tom případě, kdyby § 10, který právě určuje povinnosti samosprávě, zejména obcím, byl doplněn v souhlasu s branným výborem ustanovením, že vláda má určiti teprve zvláštním nařízením, ze kterých zdrojů vlastně má býti tato úhrada pro funkci obcí opatřena. To znamená, že vláda bude se musiti opětovně a důrazně zabývat tímto problémem finančního zatížení samosprávy a že bude musiti také opatřiti samosprávě instrument pomoci, jak by mohla získat prostředky na splnění úkolů jí uložených.

Stát také uznává, že i spolky, které budou pověřeny těmito úkoly, zasluhují mimořádné podpory, a proto jak ministerstvo nár. obrany - to menší částkou - tak zejména ministerstvo zdravotnictví pomýšlí honorovat, subvencovat tyto spolky, a to od případu k případu.

Pro stránku finanční je důležité základní ustanovení, zásada tohoto zákona, že branná výchova je totiž prohlášena za občanskou povinnost, a to nejenom pro ty, kdož se mají podvoliti této branné výchově, kdož mají býti vychováváni a cvičeni, nýbrž také pro ten aktivní element, to je pro ty, kteří cvičí a vychovávají. To tedy znamená, že tito cvičitelé a vychovatelé, pokud to není jejich výhradním zaměstnáním, musí tuto funkci vykonávat jako funkci čestnou, nehonorovanou, a že budou jim nahrazeny jenom jejich skutečné zvýšené výlohy. Státu pak vznikají náklady vedle uvedených podpor ještě zejména i tím, že je nutno, aby byly tyto akce organisovány, usměrňovány a kontrolovány z jednotného ústředí, a to bude úkolem zvláštních inspektorátů, které budou zřízeny od nejvyššího ústředí až k okrskovým inspektorátům.

Konečně stát se musí starati o tuto výchovu také na školách, pokud školy tyto patří do kompetence státu, ministerstva školství a nár. osvěty, po případě zemědělství. A tak z těchto složek, jak jsem je jen stručně uvedl, skládá se úhrnný náklad, který vojenská správa v důvodové zprávě k předložené osnově odhaduje okrouhle na cifru 65 mil. Kč pro prvních 12 měsíců a pro následující rok okrouhle 47 mil. Kč. Pro první rok připadá z těchto 65 mil. Kč na ministerstvo nár. obrany okrouhle 60%, kdežto na skupinu druhou, ve které jsou zastoupeny zejména ministerstvo školství a nár. osvěty, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo soc. péče, ministerstvo zemědělství atd., připadá 40%, kdežto v letech následujících ze 47 mil. Kč má připadnout okrouhle polovina na národní obranu a druhá polovina má připadnouti na skupinu druhou.

Je zjevno, že teprve život sám ukáže, do jaké míry je splnitelný program, který zde byl navržen, a že následkem toho teprve v budoucnosti bude možno také přesně stanoviti náklady, s kterými tato péče bude nakonec spojena. Proto také je zde předveden rozpočet jenom přibližný, aproximativní, jak vojenská správa výslovně také v důvodové zprávě připomíná.

Poněvadž však osnova má vstoupiti v činnost teprve 1. září t. r., mohlo by se míti za to, že náklady, těch 65 mil. Kč, se budou redukovati na jednu třetinu, že se tedy budou pohybovati okolo 20 mil. Kč. Uvážíme-li však, že pro uvedení této branné výchovy v činnost bude potřebí vydati ještě řadu, do desítek jdoucích vládních nařízení, že bude třeba velmi pečlivě akci připraviti, je zjevno, že pro zbývající čtyři měsíce je možno odhadovati náklad všeho všudy okrouhle jen na 5 mil. Kč. Tu. vlastně dosah § 66 předloženého zákona, který právě zmocňuje vládu k tomuto mimořádnému výdaji, aby byl po případě hrazen, nebude-li hrazen úsporou, akcemi úvěrovými, bude minimální vzhledem k velikým miliardovým investicím, které nakonec vyžaduje vojenská správa i armáda.

Ne z důvodů úsporných, vážená sněmovno, ale spíše z důvodů zdaru, z obavy, aby zdar této akce nebyl těžce porušen, doporučujeme postup co možná nejopatrnější, neboť každá ukvapenost nese nebezpečí nezdaru a z toho ztrátu psychologicky tak důležitého momentu, ztrátu důvěry obyvatelstva k této akci, čímž by byly ovšem velmi poškozeny úmysly, které branná výchova také sleduje.

V této síni, vážená sněmovno, byly povoleny již miliardové částky na armádu. Do desítek jdoucí miliardové částky. Výdaje tohoto rázu ovšem, zdá se mi, podléhají takovému nějakému zákonu, jako hospodářský život vůbec. Tam o úspěchu rozhodne ten činitel, který je poměrně v nejmenším množství zastoupen. O pevnosti řetězu rozhodne nejslabší jeho článek. Byly-li povoleny miliardové částky na výzbroj i osobní vybavení armády, je nutno ještě starati se o zvýšení tohoto branného efektu. A protože tento branný efekt nemůže býti zvýšen pomocí rozmnožení počtu branných sil, je potřebí usilovati o zvýšení branného efektu každého obyvatele.

Tak vyloučením tohoto minima z účinnosti pomocí branné výchovy budou tyto miliardové investice naplněny novým duchem, duchem brannosti. duchem odolnosti, duchem sebekázně, a řekněme si. nakonec duchem výchovy charakteru národního, neboť teprve z charakteru vyrůstají hrdinové.

Oceňuje tendence branné výchovy i s tohoto vyššího hlediska, s hlediska účinků na charakterové vlastnosti národa, neboť nakonec charakter národa tvoří se teprve tehdy, když národ sobě vládne a když se zmocnil kusu půdy, který nazval svým, věřím, že v žáru svobody zocelí a utvrdnou naše duše a že vydáme pokolení činu a že národ, o kterém se říká, že je převážně národem myšlenky, stane se také skutečně národem činu.

S hlediska posouzení branné výchovy ještě s těchto vyšších hledisk dovoluji si jménem rozpočtového výboru navrhnouti, aby osnova, předložená poslanecké sněmovně. byla přijata ve znění, jak je obsaženo v předloze. (Potlesk.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): K tejto veci sú prihlásení rečníci, zahájim preto rozpravu.

Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem lehotu rečnícku 60 minút. (Námitek nebylo.)

Námitok niet. Navržená lehota je schválená.

Prihlásení sú rečníci: na strane "proti" pp. posl. dr Porubszky, dr Peters, Vodička, dr Holota; na strane "pro" p. posl. Florek.

Slovo si vyžiadal p. min. nár. obrany Machník.

Dávam mu ho.