Demokracie v otázkách bezpečnosti a obrany
- a to jsou otázky života a smrti - nemůže
býti váhavá, ale musí býti
aktivní a rozhodná. Slibujeme si od dobře
řízené branné výchovy posílení
demokracie. Armáda přijde nyní do úzkého
a trvalého styku zejména ve střediscích
branné výchovy s mladým laickým živlem,
aby jej formovala. Naučí se nepřeceňovat
sílu pouhého příkazu, ale docilovat
výchovou, mravním a taktním působením
těch výsledků, k nimž branná
výchova směřuje. Nemůže se soustavně
zabývati jen svým oborem a výcvikem, aniž
by si nepovšimla, jakým vlivem působí
na mladé lidi sociální a zdravotní
prostředí, v němž pracují a žijí;
jaký vliv toto prostředí a pracovní
poměry mají na zdraví a morálku mládeže
a tím i na brannost státu. Vojáci cvičitelé
mohou se státi činitelem, jenž může
často pomoci a prospět.
Při dobře řízené branné
výchově může se ještě více
lid a armáda sblížit. Konstatuji, že poměr
našeho lidu, všech jeho vrstev bez rozdílu politických
stran, k armádě je přátelský
a srdečný. Přejeme si, aby brannou výchovou
se tento poměr nepoškodil, ale ještě více
utužil, a proto bude potřebí, aby funkce organisační
a cvičitelská zejména v branných střediscích
při branné výchově byla svěřena
osobám nejschopnějším.
V kulturním výboru bylo řečeno mluvčím
německé oposice, že návrh tohoto zákona
není projevem síly, nýbrž slabosti.
Pravý opak je pravdou. Jednomyslné schválení
návrhu ve výborech všemi -koaličními
i některými oposičními stranami prokazuje,
že československá demokracie je dosti silná
a náš lid tak uvědomělý a zdravý,
že si dovede dobrovolně uložiti nutné
a často dosti těžké povinnosti, jde-li
o osud, zájem a bezpečnost státu.
Kdyby skutečnost, že některý stát
zavádí si brannou výchovu pro své
občany, byla příznakem slabosti státu
nebo režimu, pak taková skutečnost by byla
projevem úžasné slabosti totalitních
a autoritativních režimů, které se zavedením
branné výchovy tolik spěchaly a uskutečnily
ji dávno před námi. Zavádění
branné výchovy je zajisté projevem jisté
slabosti, ale je to slabost ve vůli k míru, slabost
vůle pracovat k dorozumění národů,
slabost vůle vytvořit ovzduší důvěry
mezi státy. Tato slabost mírových sil skutečně
v Evropě existuje, ale nikoliv u nás v Československu,
kde si přímo vášnivě přejeme
míru a kde převládá silná vůle
mírová a přání se rozumně
se všemi sousedy dorozumět.
Pokud se týče přání, aby branná
výchova nepřekážela výchově
nacionální u jiných národností
v Československu, myslím, že jde o obavu neodůvodněnou.
Nacionální výchově nikdo překážet
nebude, pokud bude ovšem v souladu s výchovou státní.
Výchova nacionální musí býti
v souladu a nikoliv v protikladu s výchovou státní.
Ovšem projevy státotvornosti nemohou býti pouze
slovesné, nýbrž musí býti přesvědčivé,
to je, musí se projeviti také činem.
Kulturní výbor především zkoumal,
jaký úkol má při branné výchově
plniti škola. Skutečnost, že branná výchova
bude na školách prostupovat vyučovací
předměty a že podle návrhu bude dbáti
psychologických i zdravotních ohledů u mládeže
všech stupňů, je sympatická. Nic není
tak demokracii cizí jako úmysl militarisovati mládež
k bezduchosti. V tom ohledu se bude naše branná výchova
na školách velmi prospěšně lišiti
od těch metod, jež byly zavedeny v některých
státech cizích.
Jsme toho mínění, že dětem je
především potřebí zachovat radost
z mládí, vésti je také k samostatnému
rozhodování. I voják velmi často se
musí samostatně rozhodovat, zvláště
ve válečné službě strážní,
na rozvědkách i při jiných příležitostech.
Kulturní výbor je povděčen, že
provádění branné výchovy na
školách podle návrhu zákona bylo ponecháno
v oboru působnosti ministerstva školství a
nár. osvěty, jež ovšem bude postupovat
v dohodě s ministerstvem nár. obrany a, pokud jde
o brannou průpravu tělesnou, také v dohodě
s ministerstvem veřej. zdravotnictví a tělesné
výchovy.
Beze sporu bude zavedení průpravy mravní,
naukové i tělesné výchovy na školách
obecných, potom branného výcviku a výcviku
v pomocných a ochranných službách na
školách středních a vysokých
znamenat další podstatné zatížení
žactva i učitelů, zvláště
na školách středních a vysokých,
kde se od 17. roku věku, tedy právě krátce
před maturitními zkouškami, zavádějí
povinně všechny tři hlavní složky
branné výchovy, a proto kulturní výbor
znovu jednomyslně a naléhavě žádá
zúčastněná ministerstva, zvláště
s ohledem na veliké současné přetížení
žactva ve všech kategoriích škol a na středních
školách zvláště, aby ministerstvo
školství znovu bedlivě prozkoumalo a upravilo
vyučovací předměty i rozvrhy hodin
na školách tak, aby branná výchova nepřinesla
žádného dalšího nežádoucího
zatížení žactva. Tato úprava je
proveditelná v tom směru, že se z osnov a učebnic
vyloučí všechny nadbytečné poznatky,
jež pro všeobecné vzdělání
inteligenta jsou podřadné a postradatelné.
Tuto úpravu osnov i vyučovacích hodin bude
bezpodmínečně nutné vykonati tam,
kde podle §u 12, odst. 2 a §u 13 osnovy budou pro mravní
a naukovou průpravu a branný výcvik zavedeny
samostatné vyučovací a zkušební
předměty.
Kromě toho bude nutné, aby v žádném
případě ministerstvo školství
nedalo souhlasu k zavedení nových vyučovacích
předmětů na školách, zvláště
středních, dokud úprava osnov a učebnic
s ohledem na brannou výchovu nebude provedena a dokud se
náležitě nevžije.
Osnova zákona ustanovuje také, že tam, kde
nebude možné, aby se studující a žáci
zúčastnili výcviku v pomocných a ochranných
službách nebo branného výcviku ve škole,
budou povinni podrobiti se těmto složkám branné
výchovy mimo školu. V takovém případě
platí pro ně ustanovení §u 43, jenž
stanoví nejvyšší počet cvičebních
hodin. Proto kulturní výbor ve snaze, aby umožnil,
aby si žáci osvojili dokonale všechny tři
složky branné výchovy bez nového velkého
zatížení studijního, schválil
následující resoluci:
"Kulturní výbor žádá, aby
ministerstvo školství a nár. osvěty,
po případě ministerstvo zemědělství
upravilo vyučovací osnovy a rozvrhy hodin na školách
tak, aby zavedením branné výchovy do škol
nebylo žactvo více zatěžováno,
pokud to nebude nezbytně nutné."
Kulturní výbor žádá velmi naléhavě,
aby tato resoluce byla opravdu provedena. Je úkolem branné
výchovy, aby získala státu nové stoupence
a nevyvolala výsledků nežádoucích
a nepříznivých, jež jsou v opaku s jejím
konečným cílem. Bude tedy velice záležet
na praktickém provádění branné
výchovy a na jejím uvedení do škol,
a ministerstvo školství a nár. osvěty
je před novým vážným úkolem,
jejž musí vyřešit tak, aby odpovídal
intencím zákona o branné výchově
a nezpůsobil další velké zatížení
žactva a studujících.
Poněvadž z vyučování tělocvičného
bude potřebí věnovati podle osnovy zákona
potřebný počet hodin cvičením
ve volné přírodě, bude třeba
nově upraviti odpovědnost učitelů
za zdraví žactva při cvičení
mimo školu. Nemůže tu míti jinou odpovědnost
učitel a jinou cvičitel v branném středisku.
V tom směru doporučujeme novou úpravu, novelisaci
řádu výletního a vycházkového.
Proto kulturní výbor jednomyslně zdůrazňuje,
aby do prováděcího nařízení
k tomuto zákonu bylo vloženo ustanovení, že
předpisy vycházkového a výletního
řádu ze dne 8. února 1937 čís.
13.700/I neplatí pro pochodová cvičení
a vycházky v rámci branné výchovy,
už proto, poněvadž branná výchova
je součástí povinného vyučování.
Zákon o branné výchově uloží
další nový a odpovědný úkol
učitelům všech kategorií škol bez
rozdílu. Možno říci, že z velké
části je učitelstvo k tomuto úkolu
už připraveno, zvláště ti, kdož
vykonali už v československé armádě
vojenskou presenční službu. Učitelstvo
bude tuto službu státu konat ochotně a rádo
s vědomím, že tak přispívá
naší i všeobecné bezpečnosti.
Připojuji se ovšem také k naléhavému
přání referenta branného výboru,
jež bylo také projeveno několikrát usneseními
výboru kulturního, aby vláda opravdu započetla
presenční službu vojenskou všem kategoriím
veřejných zaměstnanců.
Podle § u 28 předložené osnovy může
okrskový orgán branné výchovy ustanoviti
učitele jako cvičitele v středisku branné
výchovy. Ukládají se tím tedy zvláště
učitelstvu nové úkoly p.nit brannou výchovu
jednak ve škole, příp. také v branných
střediscích, což bude častým
zjevem zvláště na venkově, kde nebude
nadbytek vhodných a schopných cvičitelů.
Kulturní výbor schválil vládní
návrh zákona o branné výchově
ve znění souhlasném s výborem branným
a doporučuje v zájmu velikého významu
tohoto návrhu posl. sněmovně, aby osnovu
zákona v předloženém znění
schválila i s třemi resolucemi, jež kulturní
výbor přijal a posl. sněmovně předložil.
(Potlesk.)
Místopředseda dr Markovič (zvoní):
Dávam slovo zpravodajcovi rozpočtového
výboru, pánu posl. dr inž. Brdlíkovi.
Zpravodaj posl. dr inž. Brdlík: Vážená
sněmovno!
Poněvadž páni zpravodajové branného
a kulturního výboru vyčerpali svými
obsáhlými referáty obsah osnovy s hledisek
rozhodujících, zredukoval se ovšem můj
úkol velmi pronikavě. Výbor rozpočtový
zabýval se ostatně také převážně
jen úhradovou otázkou branné výchovy.
Pro posouzení těchto nákladů je si
uvědomiti z referátů před tím
přednesených toto: Péče o brannou
výchovu je přidělena školám,
spolkům k tomu ustanoveným a konečně
t. zv. střediskům branné výchovy.
Nositelé finančních nákladů
této péče budou tudíž, jak z
toho vyplývá, stát, potom svazky územní
samosprávy a konečně spolky, které
se o svěření těchto úkolů
přihlásily a které ministerstvo nár.
obrany plněním těchto úkolů
také pověřilo. Tak je odhadováno,
že z okrouhle 8 mil. osob, které budou tak aproximativně
podléhati této branné výchově,
připadá na výchovu ve školách
2˙5 mil., ve spolcích 1.5 mil. a ve střediscích
branné výchovy okrouhle 4 mil. osob, tedy okrouhle
řečeno téměř jedna polovina
obyvatelstva.
Poněvadž značná část nákladů
na brannou výchovu ve školách připadá
ovšem samosprávě, a náklady na udržování
středisk téměř výhradně
samosprávě, to jest obcím, uznává
stát, že musí zde pomoci, a je tu proto počítáno
s určitými podporami pro zařízení,
vedení a udržování těchto středisk.
Třebaže nebudou náklady samosprávy tak
mimořádně vysoké, přece jenom
rozpočtový výbor, uvažuje o těžké
finanční situaci samosprávy vůbec,
rozhodl, že může přijmout předloženou
osnovu jenom v tom případě, kdyby §
10, který právě určuje povinnosti
samosprávě, zejména obcím, byl doplněn
v souhlasu s branným výborem ustanovením,
že vláda má určiti teprve zvláštním
nařízením, ze kterých zdrojů
vlastně má býti tato úhrada pro funkci
obcí opatřena. To znamená, že vláda
bude se musiti opětovně a důrazně
zabývat tímto problémem finančního
zatížení samosprávy a že bude musiti
také opatřiti samosprávě instrument
pomoci, jak by mohla získat prostředky na splnění
úkolů jí uložených.
Stát také uznává, že i spolky,
které budou pověřeny těmito úkoly,
zasluhují mimořádné podpory, a proto
jak ministerstvo nár. obrany - to menší částkou
- tak zejména ministerstvo zdravotnictví pomýšlí
honorovat, subvencovat tyto spolky, a to od případu
k případu.
Pro stránku finanční je důležité
základní ustanovení, zásada tohoto
zákona, že branná výchova je totiž
prohlášena za občanskou povinnost, a to nejenom
pro ty, kdož se mají podvoliti této branné
výchově, kdož mají býti vychováváni
a cvičeni, nýbrž také pro ten aktivní
element, to je pro ty, kteří cvičí
a vychovávají. To tedy znamená, že tito
cvičitelé a vychovatelé, pokud to není
jejich výhradním zaměstnáním,
musí tuto funkci vykonávat jako funkci čestnou,
nehonorovanou, a že budou jim nahrazeny jenom jejich skutečné
zvýšené výlohy. Státu pak vznikají
náklady vedle uvedených podpor ještě
zejména i tím, že je nutno, aby byly tyto akce
organisovány, usměrňovány a kontrolovány
z jednotného ústředí, a to bude úkolem
zvláštních inspektorátů, které
budou zřízeny od nejvyššího ústředí
až k okrskovým inspektorátům.
Konečně stát se musí starati o tuto
výchovu také na školách, pokud školy
tyto patří do kompetence státu, ministerstva
školství a nár. osvěty, po případě
zemědělství. A tak z těchto složek,
jak jsem je jen stručně uvedl, skládá
se úhrnný náklad, který vojenská
správa v důvodové zprávě k
předložené osnově odhaduje okrouhle
na cifru 65 mil. Kč pro prvních 12 měsíců
a pro následující rok okrouhle 47 mil. Kč.
Pro první rok připadá z těchto 65
mil. Kč na ministerstvo nár. obrany okrouhle 60%,
kdežto na skupinu druhou, ve které jsou zastoupeny
zejména ministerstvo školství a nár.
osvěty, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo
soc. péče, ministerstvo zemědělství
atd., připadá 40%, kdežto v letech následujících
ze 47 mil. Kč má připadnout okrouhle polovina
na národní obranu a druhá polovina má
připadnouti na skupinu druhou.
Je zjevno, že teprve život sám ukáže,
do jaké míry je splnitelný program, který
zde byl navržen, a že následkem toho teprve v
budoucnosti bude možno také přesně stanoviti
náklady, s kterými tato péče bude
nakonec spojena. Proto také je zde předveden rozpočet
jenom přibližný, aproximativní, jak
vojenská správa výslovně také
v důvodové zprávě připomíná.
Poněvadž však osnova má vstoupiti v činnost
teprve 1. září t. r., mohlo by se míti
za to, že náklady, těch 65 mil. Kč,
se budou redukovati na jednu třetinu, že se tedy budou
pohybovati okolo 20 mil. Kč. Uvážíme-li
však, že pro uvedení této branné
výchovy v činnost bude potřebí vydati
ještě řadu, do desítek jdoucích
vládních nařízení, že
bude třeba velmi pečlivě akci připraviti,
je zjevno, že pro zbývající čtyři
měsíce je možno odhadovati náklad všeho
všudy okrouhle jen na 5 mil. Kč. Tu. vlastně
dosah § 66 předloženého zákona,
který právě zmocňuje vládu
k tomuto mimořádnému výdaji, aby byl
po případě hrazen, nebude-li hrazen úsporou,
akcemi úvěrovými, bude minimální
vzhledem k velikým miliardovým investicím,
které nakonec vyžaduje vojenská správa
i armáda.
Ne z důvodů úsporných, vážená
sněmovno, ale spíše z důvodů
zdaru, z obavy, aby zdar této akce nebyl těžce
porušen, doporučujeme postup co možná
nejopatrnější, neboť každá
ukvapenost nese nebezpečí nezdaru a z toho ztrátu
psychologicky tak důležitého momentu, ztrátu
důvěry obyvatelstva k této akci, čímž
by byly ovšem velmi poškozeny úmysly, které
branná výchova také sleduje.
V této síni, vážená sněmovno,
byly povoleny již miliardové částky
na armádu. Do desítek jdoucí miliardové
částky. Výdaje tohoto rázu ovšem,
zdá se mi, podléhají takovému nějakému
zákonu, jako hospodářský život
vůbec. Tam o úspěchu rozhodne ten činitel,
který je poměrně v nejmenším
množství zastoupen. O pevnosti řetězu
rozhodne nejslabší jeho článek. Byly-li
povoleny miliardové částky na výzbroj
i osobní vybavení armády, je nutno ještě
starati se o zvýšení tohoto branného
efektu. A protože tento branný efekt nemůže
býti zvýšen pomocí rozmnožení
počtu branných sil, je potřebí usilovati
o zvýšení branného efektu každého
obyvatele.
Tak vyloučením tohoto minima z účinnosti
pomocí branné výchovy budou tyto miliardové
investice naplněny novým duchem, duchem brannosti.
duchem odolnosti, duchem sebekázně, a řekněme
si. nakonec duchem výchovy charakteru národního,
neboť teprve z charakteru vyrůstají hrdinové.
Oceňuje tendence branné výchovy i s tohoto
vyššího hlediska, s hlediska účinků
na charakterové vlastnosti národa, neboť nakonec
charakter národa tvoří se teprve tehdy, když
národ sobě vládne a když se zmocnil
kusu půdy, který nazval svým, věřím,
že v žáru svobody zocelí a utvrdnou naše
duše a že vydáme pokolení činu
a že národ, o kterém se říká,
že je převážně národem myšlenky,
stane se také skutečně národem činu.
S hlediska posouzení branné výchovy ještě
s těchto vyšších hledisk dovoluji si jménem
rozpočtového výboru navrhnouti, aby osnova,
předložená poslanecké sněmovně.
byla přijata ve znění, jak je obsaženo
v předloze. (Potlesk.)
Místopředseda dr Markovič (zvoní):
K tejto veci sú prihlásení rečníci,
zahájim preto rozpravu.
Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem lehotu rečnícku
60 minút. (Námitek nebylo.)
Námitok niet. Navržená lehota je schválená.
Prihlásení sú rečníci: na strane
"proti" pp. posl. dr Porubszky, dr Peters,
Vodička, dr Holota; na strane "pro"
p. posl. Florek.
Slovo si vyžiadal p. min. nár. obrany Machník.