R. 1936 končil v celku proti r. 1935 u daní a dávek o 678 mil. Kč lépe. Ovšem nutno také uvážit, že zde působily nepravidelné okolnosti, které přispěly k tomu, že máme r. 1936 co činit s lepšími příjmy. Byla to zejména depurace prováděná koncem r. 1936, na základě které přece jen valná část poplatníků, aby dosáhla určitých výhod, zaplatila ne-li plně, tedy alespoň z části své povinnosti. Tato depurace působí také ještě v měsíci lednu a bude působit ještě po několik měsíců dalších, a proto také v lednu letošního roku jsou státní příjmy s ohledem na rozpočet poměrně velmi příznivé, neboť zůstávají za rozpočtem - mám-li na mysli celkové příjmy - toliko asi 21 mil. Kč, nehledě k tomu, že daň obratová, jejíž kvartál přichází teprve v měsíci únoru, nepřišla v lednu vůbec v úvahu.

Páni a dámy mně dovolí, abych se zabýval některými vývody pánů řečníků, kteří se dotkli jednotlivých otázek, jež jsou v příčinné souvislosti se státní účetní uzávěrkou.

Pan posl. Esterházy pravil, že účetní uzávěrka za r. 1935 nevykazuje příznivější tendence v hospodářství vlády, a ve stejném smyslu mluvil také p. posl. dr Porubszky. Dále pak pravil, že finanční správa chová se prý k maďarské menšině nepříznivě. Chtěl bych říci panu posl. Esterházymu v odpověď, že účetní závěrka je především obrazem hospodářského života. Sebe lepší tendence vlády nejsou s to, aby v době krise z národního hospodářství dostaly tolik prostředků, mnoho-li jich stát při zeslabených pramenech příjmových a zvětšených nárocích výdajových potřebuje.

Pokud pak se týká finanční správy, chci zde říci, že tato se nechová k maďarské menšině a také k žádné jiné menšině jinak, nežli k poplatníkům jiných národností. Jsou-li tu nějaké oprávněné stížnosti do postupu státní finanční správy, jsou stejně tak na straně většiny, jako menšiny, úplně stejně. (Výkřiky posl. dr Holoty.) Finanční správa nepokládá ani v nejmenším za svůj úkol, aby chápala své poslání se stanoviska nějaké minority nebo majority ve státě. Ona je povinna říditi se zákonem, tím se řídí nebo častokráte neřídí stejně tak proti většině jako proti menšině. A bývá právě tak předmětem stížností majority jako minority.

Pan posl. Hrubý mluvil pro zvýšení základu, zejména u daně důchodové. Pokládal bych za účelné a rozumné - a několikráte jsem tady o té věci již mluvil a také ve svých projevech v rozpočtovém výboru jsem tak učinil - stanoviti drobným poplatníkům všeobecné daně výdělkové paušál, a to vždy na několik roků. Poplatníkům by odpadly nepříjemnosti a berním správám by zbyl čas na kvalitní zdanění poplatníků velikých. Pro posuzování daně prostého minima v cizině, o němž tady pan kol. Hrubý hovořil, dlužno bráti v úvahu celou daňovou soustavu a nikoli jen jednotlivou daň. poněvadž bychom nikdy netrefili hřebík na hlavu.

Pokládal bych rovněž za účelné v zájmu spravedlnosti právě tak jako v zájmu státní pokladny, kdyby daň důchodová z příjmů kapitálových byla zachycována u pramene srážkou. Znamenalo by to zachycení těch příjmů, které jsou podle platných zákonů dani podrobeny a které dnes unikají, a na druhé straně by to znamenalo značné posílení státní pokladny, zcela jistě by to representovalo několik set milionů Kč ročně.

Rovněž tak přimlouvám se poznovu, jak jsem to učinil již ve svém úvodním slovu, o paušalování daně obratové, za co se také přimlouvali někteří páni řečníci za debaty.

Pan kol. Florek pravil v debatě, že výsledky r. 1935 jsou horší nežli r. 1934. Tato skutečnost nemohla nikoho překvapiti. Řekl jsem už při projednávání závěry za r. 1934, že r. 1935 skončil daleko nepříznivěji proti r. 1934. Uvedl jsem rovněž náležité důvody ve své zprávě. Rok 1934 měl několik mimořádných okolností. Stížnosti, které zde pan kol. Florek přednášel, že Národní divadlo v Bratislavě dostává jen 2 miliony státní subvence ročně, nejsou důkazem, že se vláda chová ke Slovensku nějak macešsky. Venkovská divadla česká mají při nejmenším takový důvod ke stížnostem, jaké tu přednášel pan kol. Florek.

Pan dr Štůla konstatoval, že upadla konsumní schopnost občanstva. To je úplně pravda. Při poklesu důchodů, o němž jsem tu hovořil, celkem o 53 miliard za 6 let, je nasnadě, že konsumní schopnost upadá. To je hlavní příčinou úpadku konsumní schopnosti. Souhlasím s p. kol. Štůlou v tom, že do hospodářského života je potřebí klidu a pořádku, aby výroba mohla spolehlivě kalkulovat. To je konstatování, proti kterému nelze nic namítat. Pan kolega vytýkal, že nejsou obsazována systemisovaná místa. Domnívám se, že není tak docela správné činiti vládě výtku, že neobsazuje všechna systemisovaná místa, když na druhé straně poukazujeme právem, že máme tu co činiti s nepříznivými výsledky státního a podnikového hospodářství. Kdybychom při nepříznivých výsledcích hospodaření dělali ještě nerozumnou politiku personální, pak pochopitelně bychom musili jíti velmi rychlými kroky do propasti, a tam nechceme.

Řekl dále, že samospráva je citelně postižena poklesem výnosových daní. Ano, je s nimi spjat přirážkový systém naší samosprávy. Poukazuji ve své odpovědi na svůj referát o této věci, v němž jsem se této otázky dotkl a charakterisoval jsem přirážkovou soustavu, že má více stínů nežli světla a předností. Uvažovati o jiné soustavě je nevyhnutelně nutné, neboť přirážky již dávno nejsou hlavním zdrojem příjmů samosprávných svazků. Dávky jsou to, toto nepřímé zdanění občanů, které vynášejí 2/3 veškerých příjmů samosprávných, kdežto přirážky dávají sotva 1/3 veškerých příjmů.

Pan dr Peters má pravdu, že vývoj československého hospodářství má proti hospodářství světovému ztrátu 26% a že je nutno tuto ztrátu dohoniti. Proto kladu váhu, a tak velkou váhu na změnu naší obchodní politiky zahraniční. Zde musíme dávat bedlivý pozor, abychom nepromeškali vhodnou chvíli. Buďto teď, anebo nikdy ovládneme trhy, kam jsme dosud nemohli.

Pan posl. Bródy protestoval proti tomu, že výdaje a příjmy Podkarpatské Rusi jsou vtěsnány do všeobecných rozpočtových položek. Žádal zvláštní úpravu rozpočtových kapitol a odmítal domnělé výtky, jakoby republika na Podkarpatskou Rus doplácela. Tu chci říci, že hospodářství státní, zejména výdajové, nelze dobře a spolehlivě tříditi podle zemí, poněvadž je tu řada záležitostí společných, které musejí býti řešeny v celku, s hlediska státního a nikoliv s úzkého hlediska territoriálního.

O příjmech z Podkarpatské Rusi může se p. posl. Bródy přesvědčiti, kdy je mu libo. Nejvyšší účetní kontrolní úřad poskytne mu k tomu všechna potřebná data, má je. (Posl. Bródy: Proč to nestanoví v závěrečném účtu?) Řekl jsem, že to nelze dobře dělat, poněvadž by závěrečný účet nabyl takových rozměrů, že by ho vůbec nikdo nezvládl. Je už dnes tak těžkou materií, že vyžaduje neobyčejné píle, pozornosti a znalosti, má-li se jím člověk prodrat a zvládnout jej. Při komplikovanosti pak by teprve nebylo možno, aby mu všichni lidé rozuměli. Nevytýkáme a nikdy jsme nevytýkali, že republika na někoho doplácí; to by se mohlo stát teprve po splnění požadavku p. posl. Bródyho, kdyby to bylo možno prakticky provést.

P. posl. Slanský správně řekl, že výroba v Československu je stále o 20% menší. Stejně správné je, že výroba spotřebního zboží nestoupá, poněvadž nestoupá spotřeba lidových vrstev.

Pan kol. Bergmann se zabýval stavem zadlužení našeho státu a hodnotou státního majetku. Posuzováno s hlediska rovnováhy, je jisto, že státní aktiva převyšují značně státní pasiva. Bylo by jistě velice nepříznivé a nepříjemné, kdyby tomu tak nebylo. To nám ovšem nemůže býti důvodem, pro který bychom nemusili hospodárně postupovat při každém svém kroku, při kterém by vláda nemusila mít na zřeteli všechna úsporná hlediska, jimiž se musí řídit s ohledem na hospodářský život a poplatnictvo. Uvážíme-li naše závazky k cizině, seznáme, že poměr našich závazků k cizině k závazkům vnitřním je velmi příznivý. Závazky k cizině tvoří toliko 1/6 veškerých státních závazků. Co jsme se vypůjčili, vypůjčili jsme se doma, čili občanstvo dalo ve formě půjček samo o sobě, nemuseli jsme pro to do ciziny, a co jsme cizině povinni, je poměrně malým zlomkem veškerých našich závazků.

P. kol. Bergmann hovořil zde také o personálních otázkách. Souhlasím s ním v tom, že personální problém nutno řešiti jako celek a nikoliv jednotlivě, v jednotlivých úsecích. Rovněž tak není bez podstaty námět jím zde pronesený v tom směru, aby pro reformu věcnou i reformu osobní byl zřízen zvláštní parlamentní výbor, poněvadž nemáme náležité záruky, že komise pro reformu správy bude s to předložiti nám v dohledné době materii tak uzpůsobenou, abychom jí mohli použíti k náležitému zpracování.

Jsem toho mínění, že parlamentní výbor, pro který zde plaidoval pan kol. Bergmann, by se vzájemně mohl doplniti s prací komise pro reformu správy, o níž jsem povinen říci, že vykonala veliký kus záslužné práce a že by bylo lze velmi účelně použíti tohoto materiálu a práce, kterou se po několik let zabývala a která tady je.

Pan posl. Jaross pravil, že překročování rozpočtu svědčí o tom, že zahraniční a vnitřní politika se dála nezdravým směrem. Nevím, o jaký motiv pan kol. Jaross opírá toto své tvrzení. O nás je známo, a všici to o sobě víme, ví to o nás také svět, že od znovuzrození našeho samostatného státu děláme jenom mírovou politiku, a nevím proto, byly-li to špatné cesty naší zahraniční a vnitřní politiky, která je obětována jen a jedině jedné myšlence, to je míru. Od nás nevyšel impuls ke zbrojení. A jestliže se nyní snažíme připraviti se pro ten případ, kdyby na nás někdo chtěl podniknouti výpad a zničiti nás jako stát, pak neděláme nic jiného nežli to, že připravujeme svou nutnou obranu, jak je to povinen každý člověk ke své sebezáchraně.

Pan kol. Jaross pravil, že vláda musí přestati s politikou odnárodňování a dát menšinovým národům to, nač mají nárok podle mírových smluv. Konstatoval zde dokonce s politováním, že v československém veřejném mínění není porozumění pro maďarské požadavky a zdůrazňoval nutnost vzájemného poznání atd. Chci říci, že pokud jde o rovnoprávnost, myslím, že zde jsou stížnosti nejméně opodstatněné, neboť přes naprostou rovnoprávnost, zaručenou ústavou, neuzavřela se vláda, jak svědčí a tom události a jednání s menšinovými aktivistickými stranami před 14 dny, žádnému jednání, které má za účel některé věci jednak vysvětliti, a pokud jsou zde nedostatky, je odstraniti, abychom docílili potřebného klidu a vzájemného klidného poměru a soužití.

Vážené shromáždění! Jsem toho mínění, že po této stránce náš stát jistě patří k těm, které nejsvědomitěji dodržují mírové smlouvy, zejména pokud jde o zacházení a nakládání s menšinami. Myslím, že by těžko páni hledali druhý stát v Evropě, který tak konciliantně a seriosně nakládá s menšinami jako Československá republika.

Pan posl. J. Sedláček se zabýval hospodářstvím státních podniků. Chci říci, že mnohé z toho, co zde řekl, je plně odůvodněno, a že sám jsem mnohá ta rčení řekl rovněž několikrát. Pokud takováto kritika, pro kterou jsme tady, a parlament, směřuje k tomu cíli, abychom do státního hospodářství a podnikání zanesli pořádek a hospodárnost, pak je na místě, ať ji přináší stoupenec vládní většiny nebo příslušník oposice.

Pan posl. Sandner, který se přihlásil ke slovu za debaty, mluvil výhradně politicky. Pravil, že vznikl dojem, že nejde o řešení sudetskoněmecké otázky, nýbrž o rafinovaně podniknutý manévr torpedování úspěšné poli tiky sudetskoněmecké strany. Pánové, nemáme žádné příčiny, abychom organisovali nějaké rafinovaně podniknuté manévry na torpedování nějaké politiky sudetskoněmecké strany. K tomu náš stát má nejméně příčin. Pravil, že ve vyjednávání tkví jen ráz slibu, ale ani nejmenší zákonná záruka. Nejsme lidmi věrolomnými a to, co s nimi ujednáme, dodržíme.

Pan posl. Sandner zde tak trochu sebevědomě prohlásil, že sudetskoněmecká strana je jediným representantem sudetského Němectva. Řekl to doslovně takto: Sudetské Němectvo representujeme jenom my a nikdo jiný. Myslím, že je to tak trochu sebevědomé. Je to upírání práva zákonným zástupcům německých stran aktivistických. Je to upírání práva německým soc. demokratům, vedle nichž je tady Bund der Landwirte a zástupci strany německých křesť. sociálů, kteří sedí ve sněmovně, nikoliv však z milosti pana Henleina, nýbrž z vůle německého lidu v tomto státě. Nepotřebuji dělati obhájce německým stranám aktivistickým. Za ně tady promluvil p. kol. de Witte, který o tom řekl své mínění a vyřídil si účet s p. kol. Sandnerem. Chápeme, že to pány dráždí, ale není naší vinou - páni to musí připustiti - jestliže nemohlo být jednáno se sudetskoněmeckou stranou. Ona také byla zvána k jednání. Odmítla-li, prosím, nesmí vytýkati, když jednají druzí. Jednáme s tím, kdo má kladný poměr ke státu a nehledá pro své stanovisko oporu v sousední cizině. Každý jde tam, kam ho srdce táhne. Aktivistické strany německé mají blíž do Prahy, někteří páni z Henleinovy strany mají blíž do Berlína.

To jsme viděli minulý čtvrtek. Páni zde odpoledne hovořili, vyvolali některé ne právě nejnáležitější scény, které by byly okrasou a - zvláštní ozdobou parlamentu, a o tom všem, co se tady odpoledne o 1/25. dělo, přinesla večerní relace říšskoněmeckého rozhlasu už podrobnou zprávu. To, co jsme s aktivistickými Němci ujednali, dodržíme. Smlouvy nám nejsou bezcenným cárem papíru, jsme slušní lidé a u slušných lidí je zvykem plniti převzaté závazky. My je tedy splníme.

Vyčerpal jsem, pokud to bylo nutno, některé za debaty přednesené výtky, odpověděl jsem na všecko po mém soudu nejnutnější, končím svůj referát a doporučuji slavné sněmovně, aby obě osnovy, a to jak vládní návrh, kterým se žádá schválení překročených úvěrů, tak také účetní závěru za r. 1935 schválila tak, jak se na tom usnesl výbor rozpočtový. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme nyní k oddělenému hlasování, a to nejprve o celém vládním návrhu (tisk 789) a poté najednou o návrhu na schválení celého závěrečného účtu za r. 1935 (tisk 788).

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj je přijat.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

1. Hlasování o návrhu, aby byl dán Národním shromážděním souhlas podle čl. XIII finančního zákona ze dne 19. prosince 1934, č. 256 Sb. z. a n., kterým se stanoví rozpočet na rok 1935 (tisk 789).

Kdo podle návrhu pana zpravodaje souhlasí podle čl. XIII finančního zákona pro rok 1935 s udělením dodatečného souhlasu k překročení výdajů při kap. 5, 13, 16, 17 a 20, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna udělila dodatečný souhlas k překročení výdajů při kap. 5, 13, 16, 17 a 20 a vyřídila 1. odstavec pořadu.

Nyní budeme hlasovati o odst. 2 pořadu.

Ad 2. Hlasování o návrhu na schválení státního závěrečného účtu republiky Československé za rok 1935 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 788).

Kdo souhlasí se schválením celého závěrečného účtu za rok 1935 spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku podle tisku 616, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna schválila celý věrečný účet státních výdajů a příjmů za rok 1935, spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku.

Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.

Nežli přistoupíme k odstavci třetímu, sděluji, že posl. dr Neuwirth žádá o dovolenou na dobu čtyř týdnů od 25. února t. r. z rodinných důvodů, posl. Macoun na dobu od 4. do 13. března t. r. pro cestu do zahraničí.

Navrhuji udělení těchto dovolených.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. - Navržené dovolené jsou uděleny.