R. 1936 končil v celku proti r. 1935 u daní a dávek
o 678 mil. Kč lépe. Ovšem nutno také
uvážit, že zde působily nepravidelné
okolnosti, které přispěly k tomu, že
máme r. 1936 co činit s lepšími příjmy.
Byla to zejména depurace prováděná
koncem r. 1936, na základě které přece
jen valná část poplatníků,
aby dosáhla určitých výhod, zaplatila
ne-li plně, tedy alespoň z části své
povinnosti. Tato depurace působí také ještě
v měsíci lednu a bude působit ještě
po několik měsíců dalších,
a proto také v lednu letošního roku jsou státní
příjmy s ohledem na rozpočet poměrně
velmi příznivé, neboť zůstávají
za rozpočtem - mám-li na mysli celkové příjmy
- toliko asi 21 mil. Kč, nehledě k tomu, že
daň obratová, jejíž kvartál přichází
teprve v měsíci únoru, nepřišla
v lednu vůbec v úvahu.
Páni a dámy mně dovolí, abych se zabýval
některými vývody pánů řečníků,
kteří se dotkli jednotlivých otázek,
jež jsou v příčinné souvislosti
se státní účetní uzávěrkou.
Pan posl. Esterházy pravil, že účetní
uzávěrka za r. 1935 nevykazuje příznivější
tendence v hospodářství vlády, a ve
stejném smyslu mluvil také p. posl. dr Porubszky.
Dále pak pravil, že finanční správa
chová se prý k maďarské menšině
nepříznivě. Chtěl bych říci
panu posl. Esterházymu v odpověď, že
účetní závěrka je především
obrazem hospodářského života. Sebe lepší
tendence vlády nejsou s to, aby v době krise z národního
hospodářství dostaly tolik prostředků,
mnoho-li jich stát při zeslabených pramenech
příjmových a zvětšených
nárocích výdajových potřebuje.
Pokud pak se týká finanční správy,
chci zde říci, že tato se nechová k
maďarské menšině a také k žádné
jiné menšině jinak, nežli k poplatníkům
jiných národností. Jsou-li tu nějaké
oprávněné stížnosti do postupu
státní finanční správy, jsou
stejně tak na straně většiny, jako menšiny,
úplně stejně. (Výkřiky posl.
dr Holoty.) Finanční správa nepokládá
ani v nejmenším za svůj úkol, aby chápala
své poslání se stanoviska nějaké
minority nebo majority ve státě. Ona je povinna
říditi se zákonem, tím se řídí
nebo častokráte neřídí stejně
tak proti většině jako proti menšině.
A bývá právě tak předmětem
stížností majority jako minority.
Pan posl. Hrubý mluvil pro zvýšení
základu, zejména u daně důchodové.
Pokládal bych za účelné a rozumné
- a několikráte jsem tady o té věci
již mluvil a také ve svých projevech v rozpočtovém
výboru jsem tak učinil - stanoviti drobným
poplatníkům všeobecné daně výdělkové
paušál, a to vždy na několik roků.
Poplatníkům by odpadly nepříjemnosti
a berním správám by zbyl čas na kvalitní
zdanění poplatníků velikých.
Pro posuzování daně prostého minima
v cizině, o němž tady pan kol. Hrubý
hovořil, dlužno bráti v úvahu celou
daňovou soustavu a nikoli jen jednotlivou daň. poněvadž
bychom nikdy netrefili hřebík na hlavu.
Pokládal bych rovněž za účelné
v zájmu spravedlnosti právě tak jako v zájmu
státní pokladny, kdyby daň důchodová
z příjmů kapitálových byla
zachycována u pramene srážkou. Znamenalo by
to zachycení těch příjmů, které
jsou podle platných zákonů dani podrobeny
a které dnes unikají, a na druhé straně
by to znamenalo značné posílení státní
pokladny, zcela jistě by to representovalo několik
set milionů Kč ročně.
Rovněž tak přimlouvám se poznovu, jak
jsem to učinil již ve svém úvodním
slovu, o paušalování daně obratové,
za co se také přimlouvali někteří
páni řečníci za debaty.
Pan kol. Florek pravil v debatě, že výsledky
r. 1935 jsou horší nežli r. 1934. Tato skutečnost
nemohla nikoho překvapiti. Řekl jsem už při
projednávání závěry za r. 1934,
že r. 1935 skončil daleko nepříznivěji
proti r. 1934. Uvedl jsem rovněž náležité
důvody ve své zprávě. Rok 1934 měl
několik mimořádných okolností.
Stížnosti, které zde pan kol. Florek
přednášel, že Národní divadlo
v Bratislavě dostává jen 2 miliony státní
subvence ročně, nejsou důkazem, že se
vláda chová ke Slovensku nějak macešsky.
Venkovská divadla česká mají při
nejmenším takový důvod ke stížnostem,
jaké tu přednášel pan kol. Florek.
Pan dr Štůla konstatoval, že upadla konsumní
schopnost občanstva. To je úplně pravda.
Při poklesu důchodů, o němž jsem
tu hovořil, celkem o 53 miliard za 6 let, je nasnadě,
že konsumní schopnost upadá. To je hlavní
příčinou úpadku konsumní schopnosti.
Souhlasím s p. kol. Štůlou v tom, že
do hospodářského života je potřebí
klidu a pořádku, aby výroba mohla spolehlivě
kalkulovat. To je konstatování, proti kterému
nelze nic namítat. Pan kolega vytýkal, že nejsou
obsazována systemisovaná místa. Domnívám
se, že není tak docela správné činiti
vládě výtku, že neobsazuje všechna
systemisovaná místa, když na druhé straně
poukazujeme právem, že máme tu co činiti
s nepříznivými výsledky státního
a podnikového hospodářství. Kdybychom
při nepříznivých výsledcích
hospodaření dělali ještě nerozumnou
politiku personální, pak pochopitelně bychom
musili jíti velmi rychlými kroky do propasti, a
tam nechceme.
Řekl dále, že samospráva je citelně
postižena poklesem výnosových daní.
Ano, je s nimi spjat přirážkový systém
naší samosprávy. Poukazuji ve své odpovědi
na svůj referát o této věci, v němž
jsem se této otázky dotkl a charakterisoval jsem
přirážkovou soustavu, že má více
stínů nežli světla a předností.
Uvažovati o jiné soustavě je nevyhnutelně
nutné, neboť přirážky již
dávno nejsou hlavním zdrojem příjmů
samosprávných svazků. Dávky jsou to,
toto nepřímé zdanění občanů,
které vynášejí 2/3 veškerých
příjmů samosprávných, kdežto
přirážky dávají sotva 1/3 veškerých
příjmů.
Pan dr Peters má pravdu, že vývoj československého
hospodářství má proti hospodářství
světovému ztrátu 26% a že je nutno tuto
ztrátu dohoniti. Proto kladu váhu, a tak velkou
váhu na změnu naší obchodní politiky
zahraniční. Zde musíme dávat bedlivý
pozor, abychom nepromeškali vhodnou chvíli. Buďto
teď, anebo nikdy ovládneme trhy, kam jsme dosud nemohli.
Pan posl. Bródy protestoval proti tomu, že
výdaje a příjmy Podkarpatské Rusi
jsou vtěsnány do všeobecných rozpočtových
položek. Žádal zvláštní úpravu
rozpočtových kapitol a odmítal domnělé
výtky, jakoby republika na Podkarpatskou Rus doplácela.
Tu chci říci, že hospodářství
státní, zejména výdajové, nelze
dobře a spolehlivě tříditi podle zemí,
poněvadž je tu řada záležitostí
společných, které musejí býti
řešeny v celku, s hlediska státního
a nikoliv s úzkého hlediska territoriálního.
O příjmech z Podkarpatské Rusi může
se p. posl. Bródy přesvědčiti,
kdy je mu libo. Nejvyšší účetní
kontrolní úřad poskytne mu k tomu všechna
potřebná data, má je. (Posl. Bródy:
Proč to nestanoví v závěrečném
účtu?) Řekl jsem, že to nelze dobře
dělat, poněvadž by závěrečný
účet nabyl takových rozměrů,
že by ho vůbec nikdo nezvládl. Je už dnes
tak těžkou materií, že vyžaduje neobyčejné
píle, pozornosti a znalosti, má-li se jím
člověk prodrat a zvládnout jej. Při
komplikovanosti pak by teprve nebylo možno, aby mu všichni
lidé rozuměli. Nevytýkáme a nikdy
jsme nevytýkali, že republika na někoho doplácí;
to by se mohlo stát teprve po splnění požadavku
p. posl. Bródyho, kdyby to bylo možno prakticky
provést.
P. posl. Slanský správně řekl,
že výroba v Československu je stále
o 20% menší. Stejně správné je,
že výroba spotřebního zboží
nestoupá, poněvadž nestoupá spotřeba
lidových vrstev.
Pan kol. Bergmann se zabýval stavem zadlužení
našeho státu a hodnotou státního majetku.
Posuzováno s hlediska rovnováhy, je jisto, že
státní aktiva převyšují značně
státní pasiva. Bylo by jistě velice nepříznivé
a nepříjemné, kdyby tomu tak nebylo. To nám
ovšem nemůže býti důvodem, pro
který bychom nemusili hospodárně postupovat
při každém svém kroku, při kterém
by vláda nemusila mít na zřeteli všechna
úsporná hlediska, jimiž se musí řídit
s ohledem na hospodářský život a poplatnictvo.
Uvážíme-li naše závazky k cizině,
seznáme, že poměr našich závazků
k cizině k závazkům vnitřním
je velmi příznivý. Závazky k cizině
tvoří toliko 1/6 veškerých státních
závazků. Co jsme se vypůjčili, vypůjčili
jsme se doma, čili občanstvo dalo ve formě
půjček samo o sobě, nemuseli jsme pro to
do ciziny, a co jsme cizině povinni, je poměrně
malým zlomkem veškerých našich závazků.
P. kol. Bergmann hovořil zde také o personálních
otázkách. Souhlasím s ním v tom, že
personální problém nutno řešiti
jako celek a nikoliv jednotlivě, v jednotlivých
úsecích. Rovněž tak není bez
podstaty námět jím zde pronesený v
tom směru, aby pro reformu věcnou i reformu osobní
byl zřízen zvláštní parlamentní
výbor, poněvadž nemáme náležité
záruky, že komise pro reformu správy bude s
to předložiti nám v dohledné době
materii tak uzpůsobenou, abychom jí mohli použíti
k náležitému zpracování.
Jsem toho mínění, že parlamentní
výbor, pro který zde plaidoval pan kol. Bergmann,
by se vzájemně mohl doplniti s prací komise
pro reformu správy, o níž jsem povinen říci,
že vykonala veliký kus záslužné
práce a že by bylo lze velmi účelně
použíti tohoto materiálu a práce, kterou
se po několik let zabývala a která tady je.
Pan posl. Jaross pravil, že překročování
rozpočtu svědčí o tom, že zahraniční
a vnitřní politika se dála nezdravým
směrem. Nevím, o jaký motiv pan kol. Jaross
opírá toto své tvrzení. O nás
je známo, a všici to o sobě víme, ví
to o nás také svět, že od znovuzrození
našeho samostatného státu děláme
jenom mírovou politiku, a nevím proto, byly-li to
špatné cesty naší zahraniční
a vnitřní politiky, která je obětována
jen a jedině jedné myšlence, to je míru.
Od nás nevyšel impuls ke zbrojení. A jestliže
se nyní snažíme připraviti se pro ten
případ, kdyby na nás někdo chtěl
podniknouti výpad a zničiti nás jako stát,
pak neděláme nic jiného nežli to, že
připravujeme svou nutnou obranu, jak je to povinen každý
člověk ke své sebezáchraně.
Pan kol. Jaross pravil, že vláda musí
přestati s politikou odnárodňování
a dát menšinovým národům to,
nač mají nárok podle mírových
smluv. Konstatoval zde dokonce s politováním, že
v československém veřejném mínění
není porozumění pro maďarské
požadavky a zdůrazňoval nutnost vzájemného
poznání atd. Chci říci, že pokud
jde o rovnoprávnost, myslím, že zde jsou stížnosti
nejméně opodstatněné, neboť přes
naprostou rovnoprávnost, zaručenou ústavou,
neuzavřela se vláda, jak svědčí
a tom události a jednání s menšinovými
aktivistickými stranami před 14 dny, žádnému
jednání, které má za účel
některé věci jednak vysvětliti, a
pokud jsou zde nedostatky, je odstraniti, abychom docílili
potřebného klidu a vzájemného klidného
poměru a soužití.
Vážené shromáždění!
Jsem toho mínění, že po této
stránce náš stát jistě patří
k těm, které nejsvědomitěji dodržují
mírové smlouvy, zejména pokud jde o zacházení
a nakládání s menšinami. Myslím,
že by těžko páni hledali druhý
stát v Evropě, který tak konciliantně
a seriosně nakládá s menšinami jako
Československá republika.
Pan posl. J. Sedláček se zabýval hospodářstvím
státních podniků. Chci říci,
že mnohé z toho, co zde řekl, je plně
odůvodněno, a že sám jsem mnohá
ta rčení řekl rovněž několikrát.
Pokud takováto kritika, pro kterou jsme tady, a parlament,
směřuje k tomu cíli, abychom do státního
hospodářství a podnikání zanesli
pořádek a hospodárnost, pak je na místě,
ať ji přináší stoupenec vládní
většiny nebo příslušník
oposice.
Pan posl. Sandner, který se přihlásil
ke slovu za debaty, mluvil výhradně politicky. Pravil,
že vznikl dojem, že nejde o řešení
sudetskoněmecké otázky, nýbrž
o rafinovaně podniknutý manévr torpedování
úspěšné poli tiky sudetskoněmecké
strany. Pánové, nemáme žádné
příčiny, abychom organisovali nějaké
rafinovaně podniknuté manévry na torpedování
nějaké politiky sudetskoněmecké strany.
K tomu náš stát má nejméně
příčin. Pravil, že ve vyjednávání
tkví jen ráz slibu, ale ani nejmenší
zákonná záruka. Nejsme lidmi věrolomnými
a to, co s nimi ujednáme, dodržíme.
Pan posl. Sandner zde tak trochu sebevědomě
prohlásil, že sudetskoněmecká strana
je jediným representantem sudetského Němectva.
Řekl to doslovně takto: Sudetské Němectvo
representujeme jenom my a nikdo jiný. Myslím, že
je to tak trochu sebevědomé. Je to upírání
práva zákonným zástupcům německých
stran aktivistických. Je to upírání
práva německým soc. demokratům, vedle
nichž je tady Bund der Landwirte a zástupci strany
německých křesť. sociálů,
kteří sedí ve sněmovně, nikoliv
však z milosti pana Henleina, nýbrž z vůle
německého lidu v tomto státě. Nepotřebuji
dělati obhájce německým stranám
aktivistickým. Za ně tady promluvil p. kol. de Witte,
který o tom řekl své mínění
a vyřídil si účet s p. kol. Sandnerem.
Chápeme, že to pány dráždí,
ale není naší vinou - páni to musí
připustiti - jestliže nemohlo být jednáno
se sudetskoněmeckou stranou. Ona také byla zvána
k jednání. Odmítla-li, prosím, nesmí
vytýkati, když jednají druzí. Jednáme
s tím, kdo má kladný poměr ke státu
a nehledá pro své stanovisko oporu v sousední
cizině. Každý jde tam, kam ho srdce táhne.
Aktivistické strany německé mají blíž
do Prahy, někteří páni z Henleinovy
strany mají blíž do Berlína.
To jsme viděli minulý čtvrtek. Páni
zde odpoledne hovořili, vyvolali některé
ne právě nejnáležitější
scény, které by byly okrasou a - zvláštní
ozdobou parlamentu, a o tom všem, co se tady odpoledne o
1/25. dělo, přinesla večerní relace
říšskoněmeckého rozhlasu už
podrobnou zprávu. To, co jsme s aktivistickými Němci
ujednali, dodržíme. Smlouvy nám nejsou bezcenným
cárem papíru, jsme slušní lidé
a u slušných lidí je zvykem plniti převzaté
závazky. My je tedy splníme.
Vyčerpal jsem, pokud to bylo nutno, některé
za debaty přednesené výtky, odpověděl
jsem na všecko po mém soudu nejnutnější,
končím svůj referát a doporučuji
slavné sněmovně, aby obě osnovy, a
to jak vládní návrh, kterým se žádá
schválení překročených úvěrů,
tak také účetní závěru
za r. 1935 schválila tak, jak se na tom usnesl výbor
rozpočtový. (Výborně! - Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
nyní k oddělenému hlasování,
a to nejprve o celém vládním návrhu
(tisk 789) a poté najednou o návrhu na schválení
celého závěrečného účtu
za r. 1935 (tisk 788).
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu
hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Návrh můj je přijat.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
1. Hlasování o návrhu, aby byl dán
Národním shromážděním
souhlas podle čl. XIII finančního zákona
ze dne 19. prosince 1934, č. 256 Sb. z. a n., kterým
se stanoví rozpočet na rok 1935 (tisk 789).
Kdo podle návrhu pana zpravodaje souhlasí podle
čl. XIII finančního zákona pro rok
1935 s udělením dodatečného souhlasu
k překročení výdajů při
kap. 5, 13, 16, 17 a 20, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna udělila
dodatečný souhlas k překročení
výdajů při kap. 5, 13, 16, 17 a 20 a vyřídila
1. odstavec pořadu.
Nyní budeme hlasovati o odst. 2 pořadu.
Ad 2. Hlasování o návrhu na schválení
státního závěrečného
účtu republiky Československé za rok
1935 spolu s účty státního bytového
fondu a dávky z majetku (tisk 788).
Kdo souhlasí se schválením celého
závěrečného účtu za
rok 1935 spolu s účty státního bytového
fondu a dávky z majetku podle tisku 616, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna schválila
celý věrečný účet státních
výdajů a příjmů za rok 1935,
spolu s účty státního bytového
fondu a dávky z majetku.
Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.
Nežli přistoupíme k odstavci třetímu,
sděluji, že posl. dr Neuwirth žádá
o dovolenou na dobu čtyř týdnů od
25. února t. r. z rodinných důvodů,
posl. Macoun na dobu od 4. do 13. března t. r. pro
cestu do zahraničí.
Navrhuji udělení těchto dovolených.
Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)