Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
3. Zpráva výborů kulturního, soc.-politického
a rozpočtového k návrhu posl. Dlouhého,
inž. dr Tumlířové, Uhlíře,
Otáhala, K. Chalupy a Kirpalové (tisk 512) na vydání
zákona o úpravě platových poměrů
školních inspektorů jakož i školních
inspektorů, ředitelů a učitelů
národních škol přidělených
školním úřadům (orgánům)
(tisk 802).
Zpravodaji jsou: za výbor kulturní p. posl. Dlouhý,
za výbor soc.-politický p. posl. Dubický,
za výbor rozpočtový p. posl. Otáhal.
Dávám slovo prvému p. zpravodaji, za výbor
kulturní, p. posl. Dlouhému.
Zpravodaj posl. Dlouhý: Slavná sněmovno!
Považuji za velmi čestný úkol, mám-li
dnes za kulturní výbor ... (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Dlouhý (pokračuje): ...
doporučiti slavné sněmovně ke schválení
osnovu zákona o platových poměrech okresních
školních inspektorů, jakož i profesorů,
ředitelů a učitelů národních
škol přidělených školním
úřadům. Tyto kategorie zaměstnanců,
jichž se osnova zákona týká, čekaly
na úpravu platových poměrů trpělivě
celých 18 let, a proto uskutečnění
této osnovy zákona nebude ničím jiným
nežli uznáním jejich práce. Bude to
akt spravedlnosti vůči nepočetnému,
ale ve školské a osvětové práci
velmi důležitému úřednictvu,
a nejen to, bude to také uznání práce
učitelstva, které tyto kategorie zastupují.
Bude to spravedlivé zhodnocení práce učitelstva,
které je přikázáno na místa
za okresní školní inspektory, ředitele
i učitele a má vliv na vnesení klidu do školské
práce.
Hmotné poměry okres. škol. inspektorů
nebyly dosud řešeny cestou zákona. Ač
okr. škol. inspektoři vykonávali tuto funkci
státního dozoru, přece jenom byli pro tuto
funkci pouze jmenováni nebo pověřováni.
Ve skutečnosti konají funkci státního
úředníka, ale státními úředníky
nejsou. Prvé zákonné předpisy pro
zemi Českou a Moravskou, zemský zákon český
čís. 17/1873, zemský zákon moravský
čís. 3/1870, neřešily hmotné
poměry okr. školních inspektorů stejně
tak, jako poslední zákon čís. 292/1920
Sb. z. a n., jenž se týká okr. školních
inspektorů menšinových národních
škol státních. Všechny tyto zákony
upravovaly pouze odměny za cesty. Hmotné příjmy
okr. školních inspektorů zůstávaly
takové, v jakém postavení se úřad
školního inspektora nastupoval: buď jako ředitel
nebo jako učitel. Mohu říci, že všichni
tito učitelé doposud vykonávali úřad
dozorčí pod ztrátou příjmů,
které jim byly jinak dosažitelné po školní
práci na různých školách pokračovacích,
lidových a obchodních. Ředitelé škol
na místech okr. školních inspektorů
ztráceli i možnosti používání
lacinějších naturálních bytů.
Zvýšení počtu škol, vnitřní
přerod národní školy po státním
převratě však ukládal stále větší
a větší práci státnímu
dozoru, t. j. školním inspektorům. Oni mají
a musí býti znalci, vůdci, poradci i dozorci
a zvláště musí býti organisátory
veškeré práce školské ve svých
okresech. Proto sami musí býti důkladně
obeznámeni se všemi zásadami a metodami vyučovacími
a vychovávacími, musí stále sledovati
nové směry školské práce, znáti
důkladně školské zákony a předpisy.
Musí býti stále učiteli a při
tom i právníky.
Jejich práce však nemůže se odbývati
pouze ve zdech úřední kanceláře,
nýbrž musí stále udržovati osobní
styk s učitelstvem i s činiteli z řad občanstva
jak s místními školními radami, tak
s obecními úřady a hlavně pak s rodiči.
Práce jak v kanceláři, tak i mezi občanstvem
není malá. Srovnáme-li jen počet okresnímu
školnímu výboru došlých a vyřízených
dopisů i jejich obsah s počtem v době předválečné,
musí každý nepředpojatý uznat,
že práce ta se zněkolikanásobila. A
proto není divu, že takové množství
důležité a odpovědné práce
vyžaduje nejen vyšší kvalifikace, nýbrž
i stálého studia a námahy duševní
i tělesné. Vyšší kvalifikace je
také od r. 1932 nadřízenými úřady
požadována, a čekatelé na místa
okr. školních inspektorů se musí podrobiti
přísným zkouškám z oboru školské
prakse i teorie a znalostí práva.
Proto jen náležitě připravený
a hmotně zajištěný školní
inspektor může vykonati odpovědný úkol,
který žádá nový státní
celek a nové uspořádání státní.
Má-li okr. školní inspektor účinně
zasáhnouti do přerodu naší školy
v tak velikých úsecích územních,
vyžaduje tato úloha značné námahy.
Při povolání inspektorském nelze dodržovati
úředních pracovních hodin. Jsou okresy,
kde má okr. inspektor na starosti více než
100 škol různých kategorií, kde má
více než 400 učitelských osob, a přimyslíme-li
si obtíže komunikační a množství
práce administrativní, pak jediné si můžeme
učiniti obrázek o celé jeho práci.
V administrativní práci nemůže okr.
škol. inspektor spoléhati než sám na sebe.
Zemskými zákony sice bylo stanoveno, že předseda
okr. školního výboru přiděluje
spisy i úředníkům okr. úřadu.
Prakse však je zcela jiná. Veškeré spisy,
ať obsahu pedagogického nebo právního,
musí vyřizovati okr. školní inspektor
sám prostě z toho důvodu, že okr. úřady
jsou samy přetíženy prací a často
o školské věci nemají takového
zájmu. Dosavadní úprava hmotných poměrů
okr. školních inspektorů byla již říšskými
i zemskými zákony považována za provisorní.
Za trvání republiky byly již snahy upraviti
hmotné i právní poměry dozorců
školských, ale nestalo se tak, ač důvody
unifikační činí stále tuto
otázku naléhavou.
Také okr. škol. inspektoři, profesoři
a ředitelé nebo učitelé, přidělení
školním úřadům ke službě
školské nebo osvětové, musí prokázati
vyšší odborné i právní znalosti,
poněvadž vykonávají práce konceptní,
které vyžadují nemalou znalost prakse školské
nebo osvětové. Referenti státní služby
osvětové jsou exponovanými orgány
ministerstva školství a nár. osvěty
pro službu organisační a dozorčí
ve státní péči o výchovu lidu.
Vykonávají úkoly v organisaci státní
občanské výchovy lidu k myšlence státnosti,
demokracie a brannosti na podkladě zákona ze 7.
února 1919, č. 67 Sb. z. a n.
Také okr. školní inspektoři, ředitelé
nebo učitelé, přikázaní ke
školské nebo osvětové práci,
neměli jiných platů nežli těch,
které jim plynuly z jejich postavení na škole
národní. Ani oni nemohli využíti výhod,
které se jim vyskytovaly při práci na škole
samé. Až do r. 1926 dostávali aspoň
odměnu 1000 až 1200 Kč ročně,
od té doby nedostávají nic.
Také státní správa musí se
říditi zásadou, že čím
větší kvalifikace a práce s odpovědnosti,
tím také větší odměna.
Velmi postiženi byli učitelé ustanovení
na místech obsazených okr. škol. inspektory,
řediteli nebo učiteli, přidělenými
školním úřadům. Pouhé
zastupování nepřinášelo jim žádného
zisku, neměli práva na započtení této
služby do pense, nedostávali celý ředitelský
přídavek, ba ani neměli práva na sníženou
učební povinnost, ačkoliv plně tyto
síly zastávali. Následek toho byl, že
na těchto místech stále se učitelstvo
měnilo, ke škodě školy samé. Tento
nedostatek má odstraniti odst. 2 §u 1. Ustanovení
toto je zcela ve shodě s resolucí k §u 2 zákona
č. 104/26 Sb. z. a n. a vrací se k ustanovení
čl. VIII zák. č. 251/22 Sb. z. a n.
Cestovní paušály, vyměřené
podle zemských zákonů č. 17/1873,
č. 3/1870 mor. z. z., a č. 18/1870 slez. z. z. a
konečně č. 292/1920 Sb. z. a n. na 10 Kč
za školu a 5 Kč za třídu, byly zvýšeny
výnosem min. školství a nár. osvěty
č. 39.613/1920 o 150 %.
Náhrada za cesty vykonané, ovšem za poválečných
poměrů, byla zcela nedostatečná, poněvadž
poměry cestovní i význam dozoru se zcela
změnil. I když § 4 této osnovy zvyšuje
cestovní odměny na čtyřnásobek
odměny předválečné, přece
je počítáno pouze s jednou cestou do roka
na každou školu. Praxe však ukazuje, že okr.
škol. inspektor musí, chtěj nechtěj,
na mnohé školy vykonati cest více. Při
stanovení služebních přídavků
do pense započitatelných v §u 3 bylo postupováno
podle potřebné kvalifikace, upotřebení
a práce. Pro školní inspektory státních
škol národních a jim přidělené
učitele stanoven byl přídavek vyšší
vzhledem k jejich obtížnější a
odpovědnější práci. Taktéž
i u profesorů, ředitelů, učitelů
a okr. škol. inspektorů při zemských
škol. radách a ministerstvu školství,
příp. i jeho referátech, byly posuzovány
tyto okolnosti.
Úprava platových poměrů týká
se 642 okr. škol. inspektorů, profesorů, ředitelů
a učitelů přidělených školním
úřadům, a to:
1. a) 167 okres. škol. inspektorů v Čechách
a na Moravě, b) 96 okres. škol. inspektorů
stát. škol na Slovensku a Podkarp. Rusi, c) 122 přidělených
učitelů (ředitelů) okres. škol.
výborům v Čechách a na Moravě,
d) 97 přidělených učitelů inspektorům
státních škol národních, e) 17
přidělených učitelů (ředitelů)
při zemských školních radách,
f) 69 přidělených okres. škol. inspektorů,
ředitelů a učitelů při ministerstvu
školství a nár. osvěty, jež vyžádá
si nákladu 2,002.320 Kč,
2. 58 profesorů přidělených ministerstvu
školství a nár. osvěty a zem. škol.
radám s nákladem 252.160 Kč,
3. 16 referentů státní služby osvětové
s nákladem 57.960 Kč a
4. na zvýšené paušály částkou
477.510 Kč. Náklad na úpravu platů
učitelů ustanovených zatímně
na místech sil v §u 1 vyžádá si
nákladu cca 200.000 Kč. Je tedy celkový náklad
na provedení tohoto zákona 2,989.950 Kč.
Úhrada bude podle dohody ministerstva školství
a nár. osvěty a ministerstva financí obstarána
tak, že pro letošní rok zajištěna
je v úsporách kap. 10 státního rozpočtu
na r. 1937 a pro příští léta
nebude z tohoto důvodu dílčí rozpočet
této kapitoly zvyšován.
Vděčně kvituji porozumění všech
zúčastněných činitelů,
kteří dali na jevo svůj zájem o zlepšení
platových poměrů okresních školních
inspektorů a všech sil přidělených
školské a osvětové službě.
Zvláštní můj dík patří
ministerstvu školství a nár. osvěty
a ministerstvu financí.
Nemíním však při této příležitosti
zatajiti, že je třeba i další práce,
aby školní dozor odpovídal zcela potřebě
republikánské školy a demokratickému
duchu. Hmotné zajištění na podkladě
zákona žádá bezpodmínečně
i zajištění další, a proto se domnívám,
že v nejbližší době bude nutno řešit
i právní postavení školních inspektorů.
Dnešní osnovu považuj i proto za první
úsek žádoucí velké reformy školské
správy. Posl. sněmovně doporučuji,
aby osnovu přijala tak, jak ji předkládá
návrh kulturního výboru, a aby zároveň
přijala i tři resoluce kulturního výboru.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
druhému zpravodaji - za výbor soc. politický
- p. posl. Dubickému.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno!
Okresní školní inspektoři ustanovují
se dosud podle zemského zákona z r. 1870. Toto opatření
bylo již tenkráte považováno za prozatímní,
ale v Rakousku ani v našem státě nedošlo
k nápravě. Jen v býv. Uhrách stali
se inspektoři státními úředníky.
Musím připomenouti, že organisované
učitelstvo vždycky se stavělo proti čistě
úřednickému charakteru okresních školních
inspektorů, poněvadž se obávalo zbyrokratisování
školních dozorců, kteří mají
býti rádci učitelstva a organisátory
práce, nikoliv byrokraty. To ovšem, slavná
sněmovno, neznamená, že už dříve
neměl jim býti řádně upraven
plat podle práce, zásluhy a kvalifikace, že
již dříve nemělo dojíti k úpravě
jejich právního a hmotného postavení.
Školní inspektoři mají za své
působení jen služební platy, které
jim náleží z titulu školní služby,
a přece je spravedlivé, aby školní inspektoři
vzhledem k obsáhlejší kvalifikaci a odpovědnosti
byli řádně honorováni, což by
se mělo jeviti ve zvláštním služebním
přídavku.
Ježto služební přídavky nelze školním
inspektorům poskytovati cestou administrativní,
je nutno tento nedostatek napraviti cestou zákona. To je
účel a smysl osnovy zákona, který
projednáváme. Není to úprava poměrů
školních inspektorů a sil přikázaných
školské a osvětové službě
při školních úřadech v celém
rozsahu, ale jeví se neodkladnou aspoň úprava
tato, aby se zejména po stránce platové odčinily
křiklavé nedostatky nynější.
Úprava platových poměrů týká
se 642 okresních školních inspektorů,
profesorů a ředitelů, přidělených
školním úřadům ve všech
zemích republiky. Přídavky činí
u okresních školních inspektorů, profesorů,
ředitelů škol nebo učitelů přidělených
ke státní osvětové službě
ročně 3000 Kč. U inspektorů školních,
profesorů, ředitelů škol nebo učitelů
přidělených ministerstvu školství
činí přídavky ročně
4200 Kč. (Předsednictví převzal
místopředseda Mlčoch.) U školních
inspektorů, profesorů, ředitelů škol
nebo učitelů přidělených zemským
školním radám ročně 3600 Kč,
u ředitelů škol nebo učitelů
přidělených okresním školním
inspektorům ročně 1800 Kč, u ředitelů
škol nebo učitelů přidělených
inspektorům státních národních
škol, pokud se týče profesorům, ředitelům
nebo učitelům pověřeným funkcí
školních inspektorů ročně 2400
Kč a zvyšují se po 6leté skutečné
službě o 960 Kč ročně. Na stravné
a cestovné poskytuje se školním inspektorům
náhrada, kterou stanoví ministr školství
a nár. osvěty tak, že se počítá
v zásadě za každou školu svěřenou
jejich dozoru ročně částka 40 Kč
a na každou takovou třídu ročně
částka 20 Kč. Úhrn může
ministerstvo školství a nár. osvěty
po dohodě s ministerstvem financí zvýšiti
se zřetelem na zvláštní obtíže
služby, zejména obtíže komunikační.
Náhrada se stanoví v 3letých obdobích,
počínaje ode dne účinnosti zákona
podle průměru předcházejících
tří let.
Chci, slavná sněmovno, zdůrazniti, že
je velmi správné opatření v projednávané
osnově, aby se místa okresních školních
inspektorů uvolnila a stala se zatímními
platově volnými, aby na nich mohli býti ustanoveni
řádně placení učitelé.
Doposud, stal-li se odborný učitel nebo ředitel
měšťanské školy inspektorem, vázal
své definitivní místo, které nebylo.
platově volné, a úřady na ně
nesměly nikoho ustanoviti, nanejvýš výpomocné
učitele. To vedlo často k nepřístojnostem
a k znevážnění učitelského
a inspektorského poslání.
Poukazuji dále na to, že okr. školní inspektoři
měli by býti zbaveni administrativní dřiny,
aby mohli sledovati nové věci v pedagogice, didaktice
a metodice. Jen tak se mohou státi tím, čím
mají býti, rádci a vůdci učitelstva.
a to nejen ve škole, nýbrž i v práci lidovýchovné,
zejména pak v našem pohraničí.
Musím upozorniti ještě na otázku výběru
školních inspektorů. Výběr, podle
mého soudu, měl by býti pečlivější.
Mám zjištěno, že příliš
často rozhoduje politická legitimace, a nikoli zdatnost
pedagogická, mravní dokonalost a organisační
schopnost. Má-li škola růst a konat účelně
své výchovné poslání, musí
inspektor organisovat práci a její program, musí
vést učitelstvo po cestě dalšího
sebevzdělání a musí býti vzorem
občana, který ví, co škola a učitelstvo
potřebuje. Myslím, že tyto případy
vyvolaly nutnost inspektorských zkoušek, které
byly zavedeny r. 1932, ale i zde se vyskytuji případy,
že kdo ji udělá, vyvozuje z toho již právo
na inspektorské místo, ať se k tomu hodí
či nikoli. Doporučuji proto, aby zkouškám
byla věnována zvýšená pozornost,
aby byly prováděny se zřetelem na všechny
vlastnosti, jako je schopnost, charakter, smysl pro tvůrčí
práci a vřelé pochopení pro národní
kulturu.
Inspektor jako organisátor školství elementárního,
to je škol mateřských, obecných a měšťanských,
byl vždy a bude vzpomínán občanstvem
jako budovatel školství určitého okresu.
Inspektoři jako organisátoři vybudovali nám
od r. 1920 školství, jež je chloubou zejména
našeho pohraničí. Vzpomeňme jen mateřských
škol, kterých potřebujeme, a vzpomeňme
dnešních újezdních škol měšťanských.
Právě toto školství děkuje za
své budování organisační schopnosti
uvědomělých školních inspektorů.
A je tu i lidové školství hospodářské
a pokračovací školství živnostenské,
které ve svých začátcích, jako
doplněk školství národního, nalezlo
ve školních inspektorech nejlepší podporovatele
a v národní škole své první umístění.
Práce školní zůstane vždycky především
předmětem práce inspektorů a snad
praktického učitelstva. Od těch požadujeme
jako jejich povinnost, aby výchově školské
věnovali největší smysl a největší
pozornost.
A tu mně budiž, slavná sněmovno, dovoleno,
abych při této příležitosti poukázal
na obtíže učitelstva venkovských škol.
Venkovské učitelstvo právem volá po
zrušení činovného skupiny D a zavedení
činovného podle skupiny A pro všechno učitelstvo.
Městský učitel má dnes ve městě
lepší možnost nákupu, ať už
šatstva nebo různých potřeb, než
učitel z venkova, který musí za nákupem
do města přijíždět, čímž
se mu nákup zdražuje. Učitel ve městě
má možnost, aby jeho děti bez všelikých
výloh vystudovaly školu střední i vysokou,
venkovský učitel se studiemi svých dětí
obyčejně zadluží. Následek je,
že učitelé na venkově zrození
a venkov milující k vůli dětem a rodinám
odcházejí do měst. Je statisticky dokázáno,
že na venkově zůstávají jen nejmladší
učitelské síly, průměrně
jen 5 roků, a když dosáhnou středních
let a mohly by uplatnit své zkušenosti a síly
ve prospěch obcí a venkova, odcházejí
k vůli rodině a dětem do měst k velké
škodě našeho venkova. Učitel na ménětřídní
škole na venkově má více vyučovacích
hodin, odpovědnější a těžší
práci ve škole i v obci než jiní, k čemuž
se podle platového zákona dosud nepřihlíží.
Zdůrazňuji tedy, aby i těmto věcem
věnovali povolaní činitelé nutnou
pozornost.
Obětavé činnosti školních inspektorů
děkuje naše školství i za krásné
tělocvičny, v nichž našly často
útulek lidovýchovné organisace, za pokusná
pole a školní zahrady, žákovské
i učitelské knihovny atd. V novější
době pak zabírá tato organisační
činnost další složky obětavé
péče o mládež, ať jde o sociální
péči, o hygienu nebo zdravotní péči,
o civilní obranu obyvatelstva atd.
Z těchto důvodů, slavná sněmovno,
projednal soc. politický výbor návrh inspektorského
zákona a schválil resoluci výboru kulturního
o úpravě titulů ředitelů, učitelů
a profesorů, přidělených školním
úřadům a státní službě
osvětové, dále resoluci, aby vláda
uvažovala o tom, aby výhody tohoto zákona dostalo
se také těm školním inspektorům,
kteří odešli do pense před účinností
zákona, a aby ministerstvo školství předložilo
vbrzku parlamentu návrh na úpravu právních
poměrů školních inspektorů.
Jménem soc.-politického výboru posl. sněmovny
doporučuji, aby se osnově zákona dostalo
ústavního schválení. (Potlesk.)