Místopředseda Langr (zvoní): Volám pana posl. dr Köllner a k pořádku.

Posl. Sandner (pokračuje): ... předseda strany pana ministra Spiny, tento podstatný obsah takto: Prohlásil v Děčíně: "Podstatným je, že aktivismus zase získal na vážnosti." Zde ví také nejhloupější, o co šlo a o co jde; a chceme-li pokračovati v reji takových veselých prohlášení, bude zajisté nejveselejší ze všech prohlášení ve Vídni vyšlého časopisu "Neuigkeitsweltblatt", v němž se pěje píseň chvály třetímu ve svazu, panu ministru Zajičkovi s tímto zněním: Co se dr Czechovi, jednomu z nejstarších stranických taktiků sudetskoněmeckého marxismu, a profesoru pro slavistiku na pražské universitě panu dr Spinovi nepodařilo ve více než 10 leté ministerské činnosti, podařilo se mladému křesťansko-sociálnímu ministru Ervínu Zajičkovi. Dovedl přesvědčiti českou veřejnost, že se v otázce uspokojení sudetských Němců něco konečně státi musí. Myslím, můžeme říci, že zrovna nejsou neskromní páni z německých vládních stran, nezdá se, že by si pamatovali den 19. května, nebo politický vývoj od toho dne, kdy jsme shromáždili za sebou mohutnou většinu sudetských Němců.

Chci s tohoto místa říci české straně jedno: S našeho ostrého stanoviska k tomuto způsobu jednání, jeho metodám, vůči koncepci, která tvořila jejich základ a vůči jeho výsledku se nesmí vyvozovati, že sudetskoněmecká strana jest rozhodnuta zničiti každý pokus o řešení problému. Naprosto nikoliv! Ale chceme vám dáti naší jasnou a jednoznačnou řečí jistotu o tom, že jsme oduševněni fanatickou vážností tam, kde jde o řešení otázek býti naší národnostní skupiny, a chceme vás přesvědčiti, že sudetské Němce, pokud je zastupujeme, lze získati, ale jenom za tu cenu, které jsme hodni a ani o haléř méně. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Také na německé vládní strany se chci ještě, dámy a pánové, při ukončení ještě jednou obrátiti, a nemohl bych lépe a jednoznačněji charakterisovati dnešní situaci zvláště tam, kde si máme co říci s německými vládními stranami, než tím, že svoje výklady ukončím slovem ministra a to citátem z řeči vůdce delegace při německých jednáních o vyrovnání. (Posl. Beuer [německy]: Co, vy již končíte? Neřekl jste nám nic o svém mínění, pokud jde o národnostní vyrovnání!) Pane Beueře, to uslyšíte dosti brzy v neděli v Ústí. Pan ministr Czech užil ve své kritice dne 4. října 1929 k tehdejším vládním stranám těchto slov a předešlu hned, že podpíšeme tento rozsudek i dnes ještě. Prohlásil: "Tak se ukáže vše, co německé vládní strany k omámení mas ve zprávách vytroubily do světa, jako marný humbug [ ]. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Trnka. (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.)

Prosím o klid. (Výkřiky posl. Maye.)

Volám p. posl. Maye k pořádku.

Posl. Trnka: Slavná sněmovno!

K projednávanému státnímu závěrečnému účtu za r. 1935, který končí schodkem 3·5 miliardy Kč, kde rozpočet byl překročen o 617 1/4 mil. Kč, mohlo by se dodati podle známého přísloví: "Jaký hospodář, takové je jeho hospodářství". Že se nesejde na daních tolik, kolik se předpisuje, není nic divného, poněvadž zemědělství je v úpadku, živnosti nevyráběly, obchody nebyly takřka žádné. Přes to však za této situace některé resorty vydávaly více, nežli měly, některé resorty docela velmi špatně hospodařily. V této rozpravě mluvil pan kol. Florek o 33·5 mil. Kč, které byly dány na pomoc zemědělcům v důsledku živelných pohrom, a říkal, že jich bylo stranicky zneužito agrární stranou. Měl úplnou pravdu. Nebudu vše znovu opakovati, je to zbytečné, ale jednou je třeba tomuto hospodářství udělati konec.

Navrhuji, aby postiženým zemědělcům byly odepsány nebo sleveny daně, případně byla dána náhrada v penězích, a to bez jednotlivých žádostí podle odhadu a procent škody pro celou obec, tak jako to bývalo za Rakouska. (Posl. Hatina: Ale kdo to zaplatí?) Bude třeba na to dát jen tolik, kolik se dávalo dodnes. Když těchto 33 mil. Kč využila jedna politická strana pro své příslušníky, proč by z těch 33 mil. Kč nemohli dostat správně podle procent ti nejchudší a nejpotřebnější? Za Rakouska bývaly odhady pro obce, všichni občané, ať byli u kterékoliv strany, dostali odpis podle výměru - a bylo to spravedlivé. Tenkráte byl pořádek, ale dnes se dělá korupce i z lidské bídy. Soused zapomene na nenávist ke druhému, přijde-li tento do neštěstí, ale politická strana, zvláště strana agrární, je v politickém záští schopna zničit každého, i toho nejpotřebnějšího, a připravit ho o všechno, co mu patří.

Můj kol. posl. Zvoníček vytýkal v zemědělském výboru agrární straně kartelářství, monopoly atd. Ve výboru mluvil i kol. Mikuláš, a to v tom smyslu, že kdyby ministerstvo zemědělství, zemědělské rady a podobné instituce byly opravdu institucemi zemědělskými, že bychom k nim mohli mít úctu - osobně si velice vážím pana ministra zemědělství - že celý resort by byl na místě, kdyby se tam skutečně jednalo o zemědělce a ne jen o příslušníky agrární strany. Tolik jsem chtěl podotknouti k tomu, co přednesl kol. Florek.

Ale ani o jiných resortech není možno říci, že lépe hospodaří. Již loni v rozpočtovém výboru jsem mluvil o jednom případu, který dnes znovu připomínám právě proto, že jde o účetní uzávěrku za r. 1935. Bylo již mnoho stížností na zadávání prací, dodávek a různých veřejných staveb. V mém případě šlo o dodávku kamene a štěrku na silnici domažlicko-třeboňské, kde zadána byla dodávka o 15 Kč dráže na jednom metru, ale ne proto, že to byl jakostně lepší štěrk, nýbrž proto, že v tom hrál úlohu politický zákrok. Stát přišel na několika kilometrech o 80.000 Kč. Je to vlastně nepatrná částka vzhledem k celému rozpočtu a všem zadávkám, ale přes to uvádím to na důkaz, jak se dnes nakládá s penězi poplatníků.

Slavná sněmovno! 12 státních podniků mělo schodek 219 mil. Kč. Chtěl bych poukázati na jeden z těchto podniků, a to na Státní statky a lesy. U nás v obci Dunovicích stavěl tento podnik před několika lety novou hájovnu. Každý podnikatel stavby dříve, než přikročí ke stavbě, stará se o dostatek vody a kopá studnu. V tomto případě se tak nestalo. Hájovna měla býti původně stavěna na dobrém, všestranně vyhovujícím místě, kde byl dostatek dobré vody takřka na povrchu, ale plán byl změněn a hájovnu postavili na kopci, kde vůbec žádná voda nebyla a také ji tam asi nikdo nikdy nenajde. Dovoz vody potřebné ke stavbě hájovny stál tolik, že za to mohla býti pořízena celá nová studna. Dodnes tam byly vykopány 3 studny až 16 metrů hluboké, přes 30 sond bylo naděláno a voda nebyla a není žádná. Dovoz vody do této hájovny stojí ročně asi 1500 Kč. A dnes se začalo s novou studnou na nejvyšším vršku. Tam kopali v úplné skále a znovu toho zanechali a bude se kopati studna zase jinde. Takhle se hospodaří se státními penězi, takhle se staví ze státních peněz budovy. (Hlasy: Kde to je?) V Dunonovicích. To uvádím jen na doklad. Z tohoto malého případu je už viděti, jak se peníze zbytečně vyhazují. Pan kol. J. Sedláček, myslím, říkal, že je třeba pánům sedícím ve státních podnicích dáti odměny a přidati. Myslím, že úředníci státních lesů a statků jsou dobře placeni a že jejich deputáty jsou tak dobré, že mohou poctivě konati to, co je jim uloženo. Řekl bych naopak, nehospodaří-li dobře. ubrat jim a třeba nic nedat za to, že to takhle dělali. (Správně!) Žádné odměny.

Ve zprávě rozpočtového výboru o státním závěrečném účtu za r. 1935 ve stati "Státní lesy a statky" byla vyslovena naděje, že schodek 14·6 mil. Kč je poslední, neboť situace na trhu dřevním je zlepšena. Čím je zlepšena? Podmínky vývozní jsou daleko lepší než léta minulá. Naproti tomu však zaráží, že ohlášeny byly zvýšené ceny dříví palivového průměrně o 7 Kč na 1 m³ zde doma. To je slibované nezdražování po devalvaci od vládních činitelů. Nejširší vrstvy lidové nemají ani o haléř zlepšené příjmy, než měly před devalvací. A teď už nebude pomalu věci, která by nebyla zdražena. Jednotlivci se stíhali pro zdražování a teď to dělá na konec státní podnik s domácím produktem. Rád bych věděl, zdali o tom vláda ví. (Posl. Ivák: O 10 Kč bolo zdražené drevo!) Říkám průměr, je to od 6 Kč do 9 Kč.

Jde tady o jednu věc. Vezměme jižní Čechy. Doprava uhlí nás stojí nejméně 10 Kč na 1 q. Jinde mohou uhlí koupiti za 8 až 10 Kč, ale my musíme dáti za uhlí od 18 Kč nahoru. Nemůžeme si tedy dopřáti koupiti si dostatek uhlí a byli jsme odkázáni na palivové dříví z lesů, kde je jej dostatek. Pánům, aby neměli schodky, nestačí lepší vývozní podmínky, zdraží dříví na 1 m³ o tolik peněz. Rád budu věděti, co bude lid říkati tomu slibovanému nezdražování a jak jeho život půjde dále, když je čím dále tím hůře. Žádám, aby zdražení palivového dříví bylo odvoláno a tarify na dopravu uhlí pro větší vzdálenosti upraveny. Již jednou jsem o to žádal ministerstvo železnic, ovšem marně. Jižní Čechy jsou hospodářsky stejně nejchudším krajem a je nutno pro tento kraj dopravní ceny konečně upraviti.

O monopolním hospodářství se zde nebudu šířiti. Jenom podotýkám, že ten, kdo před samými žněmi r. 1936 dal vyvézti s velikými ztrátami obilí za hranice, zasloužil by si trest jako velezrádce, a to proto, že každý laik mohl věděti, že letošní úroda je podprůměrná. Ztráta vývozu z posledních zásilek se odhaduje nejméně na 30 mil. Kč.

Slavná sněmovno, jménem klubu prohlašuji, že přes to, že větší vydání u některých resortů je odůvodněné, nebudeme hlasovati pro schválení hospodaření v tomto státě v r. 1935. A máme jenom obavy, aby státní hospodářství neskončilo za tohoto stavu, jako to skončilo s Martinem Žemlou podle knihy Ignáta Hermanna "U sněděného krámu". Končím.

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Frank. Dávám mu slovo. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Posl. Frank (německy):Vážená sněmovno! Kamarádi!

Dovolte, abych vám dnes řekl několik slov ve vlastní věci, zejména protože mě minulý týden pan posl. dr Neuman (Německé výkřiky: Kde je?) - doufám, že je zde ve sněmovně - zde ve sněmovně osobně napadl. (Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Frank (pokračuje): Kamarádi, dámy a pánové! Před krátkým časem jsem s tohoto místa kritisoval brožurku pana odborového rady Chmelaře, která vyšla v nakladatelství Orbis, a nazval jsem ji pamfletem. Žádali jsme tehdy odstranění propagandy tohoto druhu, protože tento druh propagandy nemůže býti naprosto v duchu národnostního státu jako je Československo. Tehdy jsem prohlásil, že jsem kritisoval brožurku podle úředních statistických čísel a že může býti jen jedna úřední československá statistika. Na moje čísla a na moje vyvracení brožury jste mi až dosud neodpověděli ani slovem. (Hluk. - Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Frank (pokračuje): Proto konstatuji, že nadále trváme na výrazu, že tato brožura je lživou propagandou.

Pravděpodobně jste zavedli systém v protipropagandě československého státu. K této systematické protipropagandě patří také řeč pana posl. Neumana. Stalo se asi nutným, žalujeme-li podle pravdivých skutečností, odpovídati na to řečmi a zkrucováním. (Hluk. - Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Frank (pokračuje): Dámy a pánové, prosím o klid. Jako pan Chmelař dopustil se i pan posl. Neuman řady chyb a dovolíte mi, pane posl. Neumane, abych dnes opět na základě konkretních dokladů tyto vaše chyby vyvrátil. (Hluk. - Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Hluk.)

Prosím o klid.

Posl. Frank (pokračuje): Přicházím již ke skutečnostem, které vás ihned přesvědčí. Chtěl bych ještě něco konstatovati. Musím se domnívati, že tuto protipropagandu děláte neznaje skutečný stav a rád bych vás pozval, abyste se jednou na vlastní oči přesvědčil o skutečném stavu věcí ve státě a v sudetskoněmeckém území a abyste se méně dal přesvědčovati českým štvavým tiskem nebo tiskem emigrantským. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Pane posl. dr Neumane, přiznávám se k autorství této knihy (ukazuje knihu), kterou jste minulý týden napadl. (Hluk.) Kniha se nazývá: "Boj a bída sudetských Němců" (Výkřiky posl. dr Neumana.), napsal jsem ji já, československý poslanec německé národnosti a vyšla v Německu. (Posl. dr Neuman: Proč v Německu?) Proč? Jsem Němec (Posl. dr Neuman: Ale československý státní příslušník!) a nedám si předpisovati, kde mají vycházeti mé publikace. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany. - Výkřiky. - Předseda zvoní.) Německá kulturní oblast (Výkřiky posl. dr Neumana.) nekončí pro mě na hranicích státu, nýbrž celá německá kultura, ke které i já patřím, zahrnuje celý německý národ ve světě. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Pane posl. Neumane, nechci se zde pouštěti do polemiky s vašimi historickými a kulturně historickými názory. (Výkřiky.) Již jednou jsem s tohoto místa prohlásil, že české a německé dějinné pojetí dějin této oblasti se rozcházejí, a na obou stranách působí vědci, kteří celou věc objasní. S tohoto místa jsem také již konstatoval, že dějiny této oblasti byly většinou dějinami německé říše, a že sudetskoněmecké kulturní dějiny jsou a zůstanou kulturními dějinami německých zemí. (Potlesk.) Ale je zcela bez významu, jsme-li zde 2000 let, a je naprosto nerozhodné, přišli-li jsme jako kolonisté, dnes je 3 1/2 milionu sudetských Němců na tomto území. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Těchto 3 1/2 milionu Němců zde vytvořilo svou vlast a obdělalo její půdu a již se z tohoto území nehnou. (Potlesk. - Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Frank (pokračuje): Pane dr Neumane, divíte se také, že v této knize jsou také uvedeny obrazy německých kulturních památek v Praze, domnívám se však, že je Vám známo, že v Praze, Brně a řadě německých měst ... (Výkřiky. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Frank (pokračuje): ... která dnes leží v českém území, jsou četné německé kulturní památky, že němečtí stavitelé stavěli a budovali na Hradčanech, Týnském chrámu, na řadě stavebních památek gotiky, rennaisance a baroka. (Hluk.) Diví se, že v této knize otiskujeme obraz Hradčan a Týnského chrámu jako německých stavitelských památek. (Výkřiky.) Nesmíte také zapomenouti, že i v českém území jsou hroby mnohých německých osad a mnohé německé stavitelské památky. Na jednom místě dále prohlašujete, že sudetští Němci přicházeli den ze dne jako dělníci do země: domnívám se, že myslíte nádeníky. Také zde musím uvésti věc na pravou míru. Naši předkové, lhostejno v které době, sem přišli jako svobodní sedláci, svobodní měšťané, řemeslníci a umělci, tvořili zde a obdělávali zemi jako svobodní lidé a nikoliv jako nádeníci. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké. - Výkřiky posl. Špačka.)

Pane dr Neumane, zřejmě pochybujete, že obrázky otištěné v této knize nejsou fotografovány v Československu a uvádíte zde četné příklady. (Hluk. Výkřiky.) Lituji, že je zde takový neklid. (Ukazuje obraz.) Ta historka o botách a prstech na noze je opravdu veselá. Pánové, zde je otištěn obraz, kde z páru roztrhaných cviček, vykukují prsty dítěte. (Hluk a výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Frank (pokračuje): Obraz je vyfotografován v Chebu, chlapec je dítě z německého sirotčince v Chebu a dítě si nemůže koupiti baťovky, nýbrž vyžebralo si tyto cvičky a když si je vyžebralo, obléklo si je, aby nemusilo běhati na ulici boso. (Posl. Špaček [německy]: České děti nemají roztrhané boty?) Hleďte, to je ten rozdíl, že u vás běhají takto děti, tři nebo 10 dětí, zatím co u nás tisíce. To je ten rozdíl. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Pane posl. Neumane, píšete dále, že v této knize jsou otištěny obrazy ubohých chatrčí, zastavených továren, pokoj s 5 dětmi a vedle toho je obraz baru. (Hluk.) Na vysvětlenou. Prosím, mlčte, pak to vysvětlím. Nejsou ještě otištěny obrazy nejhroznějších a nejšpatnějších chatrčí, je zobrazena jen malá část a prosím vás snažně, stejně jako vás pozvali moji kolegové při posledním zasedání, pojďte se mnou, pojeďte do sudetskoněmeckého území a podívejte se, v jakém stavu tam jsou tamější lidé a domy. (Potlesk a souhlas poslanců sudetskončmecké strany. - Výkřiky. Hluk.) V jaké bídě musí sta a sta německých lidí žíti a hladověti. (Poslanec dr Neuman: Pojedu s vámi, ale pojedete se mnou také do našeho českého území. Stejně všem Čechům i Němcům! - Výkřiky posl. Bergmanna. - Hluk.)