Místopředseda Košek (zvoní): Před hlasováním se přihlásil k věcné poznámce p. posl. Kopecký. Dávám mu slovo.

Posl. Kopecký: Vážená sněmovno!

Jsem pověřen učiniti jménem klubu komunistických poslanců toto prohlášení (čte):

Klub komunistických poslanců, pojednav po sněmovním jednání o svém stanovisku při hlasování o osnově zákona o zvýšení počtu branců, rozhodl se jednomyslně hlasovati pro osnovu, a to přesto, že naše návrhy jsou koalicí odmítány a že nenašly souhlasu přes svoji věcnou odůvodněnost i s vojenských hledisek.

Pokládáme však za povinnost prohlásiti, že naše kladné hlasování pro osnovu o zvýšení počtu branců má býti především demonstrací proti hitlerovské vládě Třetí říše (Výborně! - Potlesk poslanců strany komunistické.), proti níž jsme ochotni pro obranu republiky učiniti vše, a to tím rozhodněji, že intervenční válečné zásahy hitlerovského Německa proti španělské demokracii ukazují, že i lid Československa musí býti připraven i vojenskými prostředky čeliti podobnému útoku hitlerovského fašismu. (Výkřiky poslanců strany sudetskoněmecké.)

Naše kladné hlasování má býti zároveň projevem odporu proti všem vnitřním spojencům Hitlerovým, proti zrádným živlům domácí reakce a proti všem sabotérům obrany republiky.

Svým hlasováním pro osnovu manifestujeme pro Sovětský svaz (Potlesk poslanců strany komunistické.), pro Francii lidové fronty, pro věrné spojenectví s nimi, pro společný boj Československa po boku Sovětského svazu, Francie a ostatních demokratických států v obraně míru i v obraně proti fašistickému válečnému útočníkovi.

Naše kladné hlasování není projevem důvěry vládě, k jejíž branné a vojenské politice důvěry nemáme, nýbrž je projevem důvěry ve vnitřní demokratické síly republiky, projevem důvěry v demokratické a protifašistické smýšlení vojáků a velké části velitelského kádru.

Svým kladným hlasováním chceme novým desetitisícům proletářů, desetitisícům příslušníků lidu dáti do rukou zbraně k boji proti Hitlerovi (Potlesk komunistických poslanců.) a posíliti masový, lidový ráz československé armády. (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany. - Místopředseda Košek zvoní.)

Naše hlasování je projevem důvěry, že armáda se nedá nikdy zneužít k cílům protilidovým, protidemokratickým a imperialistickým a že bude nejen spolehlivou silou obrany republiky proti fašismu vnějšímu, ale že bude i spolehlivou oporou demokratických svobod a práv a republikánského řádu proti všem nebezpečím i se strany vnitřní reakce.

Naše kladné hlasování má býti manifestací toho, že komunistická strana je ochotna státi po boku všem, kdož chtějí upřímně hájiti samostatnost a neodvislost republiky, při čemž znovu demonstrujeme, že revoluční dělnictvo je nejspolehlivější silou obrany demokracie a republiky.

Aby budoucně při rozhodování otázek obrany republiky nebylo pro nás pochyb a aby na naše návrhy byl brán skutečný zřetel i ve věcech vojenských, prohlašujeme, že budeme se zvýšeným úsilím pracovati k uskutečnění lidové fronty a k nastolení levicové lidové vlády, jež by obranu republiky zaručila nejjistěji ve jménu lidu. Apelujeme na socialistické strany a na všechny demokratické živly, aby široké demokratické semknutí lidu Československa v zájmu obrany republiky umožnily.

Nechť sněmovna přijme naše hlasování pro osnovu jako projev mínění dělnictva a pracujícího lidu Československa. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Košek (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má dva články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byly podány různé návrhy, míním dáti hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve bychom hlasovali o návrhu formálním posl. dr Peterse, dr Köllnera a Obrlika na vrácení výboru brannému a další přikázání výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému.

Kdyby tento návrh nebyl přijat, hlasovali bychom o celé osnově této meritorně v tomto pořadí:

Nejprve v úpravě pozměňovacího návrhu posl. dr Jar. Dolanského a Vodičky.

Nebude-li přijata, hlasovali bychom o úpravě celé osnovy podle eventuálního doplňovacího návrhu týchž poslanců, dr Jar. Dolanského a Vodičky.

Kdyby ani tento návrh nebyl přijat, hlasovali bychom o celé osnově najednou ve znění zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s formálním návrhem posl. dr Peterse, dr Köllnera a Obrlika na vrácení osnovy výboru brannému a další přikázání výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou v úpravě pozměňovacího návrhu posl. dr Jar. Dolanského a Vodičky, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo souhlasí s celou osnovou nyní v úpravě eventuálního doplňovacího návrhu posl. dr Jar. Dolanského a Vodičky, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo konečně souhlasí s celou osnovou, to jest s jejími dvěma články, nadpisem a úvodní formulí, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. (Potlesk.) Tím osnova jest přijata ve znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění § 3 zákona ze dne 11. května 1932, č. 66 Sb. z. a n. (tisk 794).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Hintermüller: Není jich.

Místopředseda Košek (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resolučním návrhu, který podali posl. dr Jar. Dolanský a Vodička.

Žádám o přečtení tohoto návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Eventuální resoluční návrh posl. dr Jar. Dolanského a Vodičky:

Bude-li zamítnut náš pozměňovací i doplňovací návrh, navrhujeme resoluci:

Poslanecká sněmovna žádá minstra nár. obrany, aby kdykoliv použije zmocnění podle odst. 1 §u 3 zák. č. 66/1932 Sb. z. a n., podal o tom zprávu brannému výboru.

Místopředseda Košek (zvoní): Žádám pana zpravodaje, aby se o podaném návrhu vyslovil.

Zpravodaj posl. Hintermüller: Stavím se proti přijetí návrhu, poněvadž je to samozřejmé, a navrhuji jeho zamítnutí.

Místopředseda Košek (zvoní): Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. dr Jar. Dolanského a Vodičky, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnut.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalších dvou odstavců, o nichž usneseno bylo společné jednání, jimiž jsou:

2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 687), aby byl dán Národním shromážděním souhlas podle článku XIII finančního zákona republiky Československé ze dne 19. prosince 1934, č. 256 Sb. z. a u., kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1935 (tisk 789).

3. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1935 (tisk 616) spolu s účty státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 788).

Zpravodajem při obou odstavcích jest pan posl. Remeš.

Budeme pokračovati ve společné rozpravě, začaté v 80. schůzi sněmovny dne 18. února t. r.

Lhůta řečnická jest 60 minut.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" pp. posl. Dölling, J. Sedláček, Sandner, Trnka, inž. Schwarz, Frank, inž. Richter; na straně "pro" p. posl. Hladký.

Dávám slovo prvému řečníku, panu posl. Döllingovi.

Posl. Dölling (německy): Slavná sněmovno!

Státní účetní uzávěrka za rok 1935, která je předložena ke schválení, poskytla již v posledních schůzích možnost zabývati se hospodářskou situací a hospodářskou politikou vlády. Tyto porady byly však také zároveň podnětem k novým útokům na sociální práva, na sociální požadavky dělníků. Ozvaly se zde ve sněmovně požadavky, které přímo směřují proti existenčním základům nejširších pracujících vrstev, především tím způsobem, že se opět mluvilo pro zhoršení péče o nezaměstnané, pro odstranění gentského systému. V tomto směru se ozvaly hlasy, které překročení rozpočtu na rok 1935 odůvodňovaly především tím, že sociální výdaje jsou příliš vysoké a že se proto musí učiniti sociální úspory.

Náš kolega z klubu Slanský zaujal již zásadní stanovisko k hospodářské situaci a vyhranil naše stanovisko k účetní uzávěrce za rok 1935. Účetní uzávěrka také dokazuje, že se sociální a hospodářské otázky staly otázkami především politickými. Za krise svalili podnikatelé všechna břemena na bedra pracujících mas. Nyní se pokoušejí, aby v souvislosti s určitým zlepšením hospodářské situace zabránili každému zlepšení životní úrovně dělnické třídy. Upozornil jsem již, že se uplatňují snahy vnutiti dělnické třídě nová zhoršení dalšími útoky na sociální práva dělnické třídy, které vycházejí především ze strany agrární. Nepokoušejí se tedy jen zabrániti každému zlepšení životní úrovně dělnické třídy, ale pokoušejí se dokonce ještě útočiti na beztak ubohou sociální úroveň dělnické třídy.

Při této příležitosti chtěl bych opět připomenouti naše požadavky, které jsme formulovali při poradách o rozpočtu na rok 1937, a poukázati, že by bylo na čase přikročiti odhodlaně k řešení nejnaléhavějších sociálních a hospodářských otázek. Vzbudily-li porady o rozpočtu na rok 1937 jisté naděje, že se na poli sociálního zákonodárství zavede rychlejší tempo, musíme dnes jasně říci, že iniciativa vlády byla na tomto poli naprosto nedostatečná a že tato očekávání nebyla rozhodně splněna. Hospodářská situace, která se všeobecně líčí jako zlepšená, není naprosto uspokojující, především není uspokojující pro velkou řadu německých okresů. Máme dnes okresy, kde situace pracující třídy musí býti označena jako beznadějná. Chci připomenouti jen hladem trpící okres cvikovský, kde z posledních 4 textilních podniků mají býti zrušeny dva další a jejich stroje prodány. Domníváme se však, že právě tato bída v řadě sudetskoněmeckých okresů měla býti podstatnou součástí jednání o národnostním narovnání. Vítáme všechna opatření, která mohou zlepšiti hospodářskou situaci v německém území, vítáme všechna opatření, která znamenají krok kupředu na poli národnostního narovnání. Ale také jasně prohlašujeme, že výsledek vyjednávání o národnostním narovnání nemůže býti rozhodně

uspokojující, že na něj můžeme hleděti pouze jako na počátek, jako na první krok. Pracující obyvatelstvo sudetskoněmeckých území má na skutečném národnostním narovnání veliký zájem, protože by pro sudetskoněmecké území kromě zajištění demokratické svobody a kulturního vývoje znamenalo především splnění nejdůležitějšího požadavku, požadavku po práci a chlebu. S tohoto hlediska posuzujeme výsledek jednání, které bylo v posledních dnech vládním prohlášením oznámeno tisku.

Naše stanovisko k tomuto výsledku vyhranil již soudr. Gottwald na projevu v Jablonci. Je to hubený výsledek, v nejlepším případě první krok, začátek, ale nic více. Jsou to všeobecné sliby, při čemž rozsah a dosah těchto slibů není vymezen. Zůstává tedy zase dosti místa pro pletichy reakční byrokracie, zbývá dosti možností učiniti tento ubohý pokus o národnostní narovnání ilusorním byrokratickými opatřeními. Sudetskoněmecké pracující obyvatelstvo nevidí konkretně z dosavadních sdělení o národnostním narovnání, co a kolik se má státi ve prospěch těchto bídou postižených krajů. Je proto jasno, že se boj za národnostní narovnání nemůže ukončiti. Víme, že k provedení skutečně demokratického národnostního narovnání je třeba širokého hnutí neseného demokratickými lidovými a dělnickými silami. Neboť jen toto hnutí bude s to, aby účinně zabránilo všem rušivým pokusům reakce, všem snahám, které usilují o to, aby zmařily splnění i těchto nepatrných slibů. Jen skutečně široké lidové hnutí za národnostní narovnání může býti zárukou skutečně dalekosáhlého splnění učiněných slibů. Teprve na splnění těchto slibů bude záležeti, budeme-li moci mluviti o skutečném národnostním narovnání, které je nutné pro semknutí všech sil na ochranu proti fašismu.

Pro sudetskoněmecké území musí národnostní narovnání především znamenati opatření práce, zahájení provozu v zastavených podnicích, přítrž dalšímu zastavování podniků a zabránění, aby se stěhovaly podniky ze sudetskoněmeckého území. Na tomto poli zaznamenáváme v poslední době řadu nových příkladů, které jsou v křiklavém rozporu s prohlášením různých vládních míst, příkladů, které také ukazují, že pracující lid musí býti na stráži, nemají-li se naděje kladené v národnostní narovnání státi ilusorními. Máme dosti příkladů, že finanční kapitál, kartely a syndikáty se dále snaží pokračovati ve své protilidové politice zastavováním práce v podnicích, přeměny průmyslových krajů ve hřbitovy a dokonce ji ještě stupňovati. Říkáme-li, že v sudetskoněmeckém území nastalo nesporně určité zlepšení, je přesto nutno prohlásiti, že v severočeském průmyslovém kraji zaznamenáváme asi 100.000 nezaměstnaných. Máme dosti okresů, kde dělnictvo až dosud marně čekalo na zlepšení zaměstnanosti a kde je nebezpečí, že široké vrstvy dělníků propadnou zoufalství, neprovedou-li se rychle rázná pomocná opatření.

Chtěl bych při této příležitosti především připomenouti, že uskutečnění slibů, které učinila vláda v souvislosti s jednáním o národnostním narovnání, musí pro německá území znamenati provedení rozsáhlých investičních prací. V tomto směru bylo již předloženo dosti plánů a návrhů. Požadavek investičních prací však dnes nestačí, dělnictvo se právem domáhá pravidelného zaměstnání a zahájení provozu v nejdůležitějších a největších podnicích, které byly v sudetskoněmeckém území zastaveny. Především bych poukázal na to, že jedním z nejdůležitějších požadavků, který musí býti splněn při uskutečňování slibů o národnostním narovnání, je zahájení práce na železné huti v Rotavě-Nejdku. To je snad nejkřiklavější případ ničení průmyslu finančním kapitálem, který můžeme v sudetskoněmeckém území pozorovati. Dnes píší noviny, že kovoprůmysl v Československu pracuje v plném rozsahu. Akcie rotavsko-nejdeckých železáren v posledních 4 týdnech opět stouply, znamenaly před několika dny kurs 435 proti 351 ze dne 1. ledna. Akcionáři rotavsko-nejdeckých železáren, Karlovy hutě, Báňské a hutní společnosti skvěle vydělávají. Při přeložení závodu se dělaly dělnictvu a obcím sliby. Je svrchovaný čas, aby tyto sliby byly splněny. Nestačí, prohlašuje-li se opětně dělnictvu z kraje rotavsko-nejdeckého, že v nynější době není vyhlídek, že v tomto podniku bude zahájen provoz. Jsou pro to možnosti. Jde o to, aby vláda energickým zásahem splnila požadavky, které již předložilo dělnictvo onoho kraje v memorandu. Chtěl bych upozorniti na to, že se v Rotavě poměry vytvářejí velmi vážně. Dělnictvo prohlašuje: Když již pro nás, starší dělníky, není možnosti, abychom nalezli práci, má se alespoň mládeži zaopatřiti práce, aby mladší generace měla vyhlídky do budoucnosti. Domníváme se proto, že Rotava-Nejdek musí býti jedním z prvních požadavků, které musí býti splněny v mezích národnostního narovnání.