Akiste tešíme sa tiež z toho, že sa maďarským menšinám, pokiaľ majú oprávnené žiadosti a potreby, vychádza v ústrety, ale žiadame, aby maďarské opozičné strany, pokiaľ tuná majú možnosť pracovať vo snemovni, tiež oproti slovenským menšinám na maďarskom vidieku vychádzaly s takou benevolenciou v ústrety, ako to robí občianstvo československé, prípadne štátna správa. Nechcem maďarizovať, ale nesmie tiež nikto žiadať, aby slovenské deti boly v niektorých obciach v hojnom počte maďarizované a aby pre nedostatok škôl boly prípadne nútené navštevovať také školy, vo ktorých sa učia reči, ktorej nerozumejú.

Bolo by potrebné, aby ministerstvo financií - a ja uznám, že má hospodárske a finančné ťažkosti - nezabúdalo na budovanie meštianskych škôl. Nechcem tuná hovoriť, že zákon o obvodových, rešp. o újezdných meštiankach sa neprevádza, že je vo štadiu pojednávania, ale je nemysliteľné, aby 25 t. zv. expozitúr meštianskych škôl nemalo právny podklad, aby každý rok čakaly, čo bude s nimi. Nie je mysliteľné, aby boly jednotlivé politické okresy bez akejkoľvek meštianskej školy. Tieto pomery sú kruté a bude treba, aby finančná správa v tomto ohľade - a myslím, že pri dobrej vôli našlo by sa východisko meštianske školy na Slovensku zariadila, lebo je už najvyšší čas, aby sa k tomu prikročilo.

Tiež bude treba, aby štátna pokladnica rešp. štátne hospodarstvo krylo deficity z takých príjmov a žriedel, ktoré sú prístupné. Mnoho sa hovorí o liehovom, cukrovom a v poslednej dobe tiež o pivovarskom zariadení. Myslím, hoci snáď u tých pivovarov sú ešte jednotlivé, ktoré sú hodne zadzobané a ktorým by prípadne neškodilo, aby voči štátu a verejnosti vykonávaly svoju povinnnnosť, alé myslím, že práve úprava liehového a cukrovarského hospodárstva by dala možnosť, aby sa štátna pokladnica trošku zotavila. Pravda, najdú sa jednotlivci, ktorí sa budú proti tomu stavať, ale myslím, že väčšina obyvateľstva republiky Československej nesúhlasí s tým, aby liehové a cukrové hospodárstvo bolo prevádzanzané i naďalej podľa starých method a aby sa v ňom nezaviedly methody nové. Štátnej pokladnici tuná uchádzajú veľké miliony a následkom toho nie je štátna pokladnica v stave zaokryť všetko, čo je jej povinnosťou.

Nechcem hovoriť, koľko milonov by to vynieslo, ale myslím, že pri rozumnom hospodárstve a štátnom monopole liehovom by mohla štátna pokladnica získať asi 600 mil. Kč. Z toho je videť, že by sme mali ihneď nahradený schodok, ktorý bol r. 1935, a keby sa hospodárska situácia zlepšila - a my so zlepšením veštci rátame - mohli by sme potom konať povinnosti, ktoré na nás ešte čakajú v ohľade kultúrnom, sociálnom a myslím, že tiež v ohľade brannom.

Bude sa dnes zajtra prejednávať otázka brannosti národa, ale myslím, že dotiaľ, dokiaľ štátna správa - a v tomto prípade ministerstvo školstva - neotvorí všetky telocvične jednotlivých škôl, aby mládež mohla navštevovať cvičenie alebo aby sa tam mohla koncentrovať, nebude výchova k brannosti taká, akú by sme žiadali.

Nie je mysliteľné, aby o prepožičaní telocvičieň rozhodovali jednotliví správcovia, po prípade riaditelia škôl, ale je treba, aby bolo vydané benevolentnejšie, blahovoľnejšie nariadenie, že tak môžu činiť u okresné školské rady, ktorých na Slovensku ešte nemáme, po prípade školský referát, ktorý je predchodcom budúcej zemskej školskej rady. Vidíme to skoro v každom meste, ale najtrapnejšie je, že práve Bratislava je v tejto veci hodne v popredí a že Bratislava, ktorá ako hlavné mesto Slovenska by mala národu a mln ádeži ísť v ústrety, je zagombíčkovaná až na posledný gombík. I v tomto prípade bude treba, aby štátna správa na túto vec niečo obetovala. Myslím, že žriedla k týmto príjmom musia byť najdené tými zákonmi a reformami, o ktorých som hovoril.

Dobre viem, že nie je možné, aby sme na veky robili dlžoby. Bolo by to kliatbou pre nás a špatným vysvedčením pred našimi potomky, ktorí prijdú po nás, ale každý musí uznať, že najhoršie roky sú za nami. Prichádzame ku konsolidácii hospodárskych pomerov a práve konsolidácia nesmie nás najsť nepripravených. Československá soc. dem. strana robotnícka, v ktorej mene hovorím, uvažujúc o všetkých týchto pomeroch, dáva sa k dišpozícii, rešp. je ku zvýšeniu prekročených obnosov jednotlivých ministerstiev kladná, stavia sa za tieto a bude za tieto hlasovať v nádeji v lepšiu budúcnosť ako pre republiku, tak pre pracujúci ľud a pre demokraciu. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Slanský. Dávám mu slovo.

Posl. Slanský: V souvislosti s účetní uzávěrkou chci se zabývati některými hospodářskými problémy. Nejprve chci se zabývati touto otázkou: V poslední době se všude v novinách píše, že krise prý už je u konce, že stojíme na prahu vysoké konjunktury, a bursiánské listy dokonce píší, že už jsme v plné konjunktuře. Pracující lidé, kteří během 6 let krise tak strašlivě trpěli a vyčerpali se až na nejzazší mez svých možností, se ptají, proč, je-li už krise u konce, jak se píše, není ještě konec jejich utrpení a jejich bídy. Na tuto otázku odpovím později.

Nejprve se chci zabývati otázkou, jak se to vlastně má s krisí a s konjunkturou. Je pravda, že průmyslová výroba v poslední době se oživila, že zásoby se zmenšily, že ceny surovin stoupají, že stoupá dovoz surovin z ciziny, že stoupl o něco počet zaměstnaných dělníků, že o něco klesl počet nezaměstnaných dělníků, ale tyto skutečnosti neznamenají ještě, že krise je u konce a že nastává konjunktura. Jsou jiné zjevy, které ukazují, že t. zv. oživení má ještě veliké trhliny a že je na hliněných nohou.

Výroba v Československu dosud nedosáhla stavu z doby před krisí, je o 20% menší a vůči světové úrovni výroby, která už přesáhla stav z r. 1929, zůstává výroba v Československu o 1/3 pozadu. Československý vývoz přes dvojí devalvaci se podstatně nezvýšil a počítáme-li jeho hodnotu ve zlaté měně, je proti době před krisí o plných 70% menší. Na oživení výroby je příliš zúčastněna t. zv. zbrojařská konjunktura, a zbrojařské investice, jak známo, nejsou příliš rentabilní. A i když u nás dostoupí výroba sta před krisí, nebudeme míti tentokráte co činiti při novém cyklu oživení s novými investicemi, s novým zakládáním fabrik a podniků, jak jsme toho byli svědky ve dřívějších dobách, a to proto, že kapacita průmyslu nebude ještě plně využita. Nejhorší ovšem je, že výroba t. zv. spotřebního zboží nestoupá, zůstává na stejném stupni, a to proto, poněvadž spotřeba širokých lidových vrstev nestoupá, ba naopak v mnohých případech ještě klesá, jako na př. u spotřeby masa. Spotřeba životních potřeb je hluboko pod úrovní z r. 1929. Stoupá jenom spotřeba některých druhů luxusního zboží, jako na př. prodej stříbrného zboží je dnes o 37% větší, než byl r. 1929. Prodej zlatého zboží je větší o 41% proti r. 1929, ale spotřeba na př. pšeničné mouky je o 20% menší než r. 1929.

Slyšíme nyní neustále jásot nad tím, že počet nezaměstnaných prý klesá, a vyslovuje se naděje, že brzy tento nejstrašlivější zjev krise zmizí, ale skutečnost je jiná. Je pravda, že počet nezaměstnaných klesá, ale klesá velmi nepatrně, a jeho pokles není v žádném poměru s oživením výroby. Zatím co výroba od nejhlubšího svého stavu r. 1933 se zvýšila o 36%, počet nezaměstnaných poklesl jenom o 15%. Výroba se oživuje v tempu více než dvakrát tak rychlém, v jakém klesá nezaměstnanost. Až budeme míti plný stav výroby, jako v době před krisí, podle přesného výpočtu budeme mít nejméně 450.000 nezaměstnaných.

Včerejší "Venkov" vyčítá ministerstvu soc. péče, že dává mimořádnou pomoc i těm průmyslům, kde už výroba dostoupila stavu před krisí, průmyslům, které již jsou v plné konjunktuře, a uvádí kovodělný průmysl. Pánové, kovodělný průmysl v listopadu 1936 podle indexního čísla "Národohospodářského obzoru" dosáhl již 97% stavu z r. 1929, výroba v kovoprůmyslu je jen o 3 % menší než r. 1929. ale v kovoprůmyslu zůstává plných 40.000 nezaměstnaných, zatím co r. 1929 v kovoprůmyslu bylo 3000 nezaměstnaných.

Potravinářský průmysl, který již přestoupil stav z r. 1929 o 37%, má sedmkráte větší počet nezaměstnaných než r. 1929. Co to znamená? Že i když výroba u nás dosáhne stavu před krisí, zůstane tu trvalá statisícová nezaměstnanost a počet nezaměstnaných se bude blížit číslici 1/2 milionu. Trvalá nezaměstnanost při oživení výroby, to je nejtypičtější doklad, že dnešní oživení je nenormálním oživením, že oživení je na hliněných nohou a že nebude míti dlouhého trvání.

V Anglii, kde výroba již přestoupila stav z r. 1929 asi o 17%, tam je 1 1/4 milionu nezaměstnaných, sedmkráte více nezaměstnaných, než bylo r. 1929. A známý národohospodář Keynes, který nedávno napsal několik článků do "Times" pod charakteristickým titulem "Jak zabrániti krisi", konstatuje, že v Anglii je již přestoupen vrchol konjunktury a že konjunkturní křivka již znovu směřuje dolů. Pánové, my dnes můžeme říci, že kapitalistické hospodářsví překonalo sice nejhlubší bod krise, že se krise končí, ale nestojíme na prahu konjunktury, nýbrž na prahu nové krise.

Oživení nemůže býti trvalé proto, poněvadž kapitalistické hospodářství není schopno překonat ten nejzákladnější rozpor mezi nízkou spotřebou a vysokou výrobou. A právě z těch zemí, kde oživení dosáhlo nejvyššího stupně, z Anglie a Japonska, možno očekávati novou vlnu úpadku, která může strhnout řadu zemí do krise dříve, než se tyto země probraly z dřívější krise. Toto nebezpečí hrozí zvláště Československu proto, že spotřeba tu poklesla na velmi nízký stupeň, protože mzdy a platy jsou v Československu pod evropskou úroveň, abnormálně nízké.

V Československu byly mzdy vždycky nízké i před krisí. Za krise poklesla suma dělnických mezd o 36%. Dělníci a zaměstnanci byli za let krise ochuzeni na svých platech nejméně o 33 miliard. 50 % dělníků nevydělá více než 84 Kč týdně, ale ani dnes dělnické mzdy nestoupají. Čtete-li někde v novinách, že v r. 1936 stoupla průměrná denní mzda o několik haléřů, pak proto, že se prodlužuje pracovní doba, že už se nepracuje tolik omezeně, ale ve skutečnosti dělnické mzdy dále klesají. Většina pracujícího lidu trpí podvýživou, a to v době, kdy současně zisky kapitalistů letí do ohromné výše. O tom podává nejlepší doklad vývoj kursů akcií na burse.

Akcie 75 společností obchodovaných na pražské burse stouply jenom za poslední rok o 4 1/4 miliardy, čili o 57%. Za poslední 4 léta, od r. 1932 stouply akcie těchto 75 společností o 7 1/4 miliardy neboli o 300%, to znamená, že zisky kapitalistů také stoupají. Hodnota akcií na pražské burse je už dnes vyšší, než byla v r. 1929, v době, kdy byla plná konjunktura; to znamená, že zisky kapitalistů jsou už dnes na stejné úrovni jako v době největší konjunktury. Mnozí se diví, jak to, když výroba je o 20% nižší, vývoz o 70%, kdy tu máme 15krát větší nezaměstnanost, že kapitalisté už dosahují zisků, jako kdyby byla plná konjunktura. Je to hlavně proto, že 1. nízké mzdy zůstaly na krisově nízké, hladové úrovni, 2., že výroba se zvětšuje při zmenšeném počtu dělníků, a 3., že kapitalisté platí o stamiliony menší daně a dostávají ve všech možných formách stamilionové podpory a výhody od státní pokladny. Dnes se kapitalistům vede nejen dobře, nýbrž přímo skvěle. Poslechněte si, co ve svém vánočním čísle psal pražský list: "Optimismus pohání bursu. Rok byl dobrý. O mnohých papírech obchodovaných na burse možno právem říci, že jejich společnosti vcházejí do plné konjunktury, do plných zisků za nízké krisové režie. Jsou to radostné vánoce, které svět slaví". To jsou slova, která provokují statisíce nezaměstnaných a miliony dělníků a pracujících, kteří o plné konjunktuře nemají ani ponětí. Rok byl dobrý jenom pro malou hrstku bursiánů a kapitalistů. Bursiáni mluví o plné konjunktuře proto, že mají už plné zisky, nezkrácené, jako kdyby byla výroba v plné konjunktuře. Máme zde plnou konjunkturu, ale jenom kapitalistických zisků; pracující lidé mají však plnou konjunkturu bídy a hladu.

Jaký závěr z toho vyplývá pro pracující lid? Ten, aby nyní, kdy kapitalistické zisky jsou ohromné, miliardové, předložil kapitalistům své účty a žádal, aby mu bylo vráceno to, oč byl za krise ochuzen. V jiných zemích kapitalisté musili již zvýšiti mzdy. Podívejte se do Francie, kde byly zvýšeny mzdy o 25 až 30%. To proto, že je tam větší síla dělníků a poněvadž dělnické odbory jsou tam sjednoceny. Kdyby se u nás dělnické odbory sjednotily, tedy již pouhý fakt sjednocování odborů by způsobil, že by kapitalisté dělnické mzdy zvýšiti musili.

Nyní několik slov k hospodářské politice vlády a státnímu finančnímu hospodářství. Na rozboru hospodářské situace jsem ukázal, že zisky kapitalistů vzrůstají a že široké vrstvy pracujícího lidu jsou ožebračeny. Je třeba se tázati, zdali vláda z toho činí jedině správný závěr, aby náklady potřebné pro veřejné práce, úhradu státních potřeb, byly nyní opatřovány větší měrou na účet vysokých zisků kapitalistů, aby bylo ulehčeno pracujícím vrstvám. Ale my nic podobného nevidíme. 82% všech daní je spotřebních, placených z pracovních důchodů. Z 11 miliard Kč daní zaplatí 8 až 9 miliard Kč široké vrstvy pracujícího lidu. Jsou-li ve státním rozpočtu vysoké schodky, pak tím není vina krise, ale příčinou je to, že je daňový systém nespravedlivý, že bohatí platí neúměrně ke svým vysokým ziskům a že pracující lidé jsou daněmi přetěžováni. Daně, které platí kapitalisté, jsou směšně nízké. Vezměte si zvláštní výdělkovou daň. Právě v účetní závěrce vidíme, že v r. 1935 tato daň, která postihuje akciové společnosti, kartely atd., vynesla 64 mil. Kč. Je to nepatrná částka ve srovnání s ohromnými zisky kapitalistů. Zvláštní daň výdělková byla vždycky nízká, ale přece jenom před krisí činila 250 mil. Kč, během let krise se zmenšila. (Zpravodaj posl. Remeš: 274 mil. Kč je to, pane kolego!) Nebo 274 mil. Kč, ale dnes činí jenom 64 mil. Kč. Zmenšila se téměř o 70%.

Ale podívejte se, jak se zmenšily ony daně, které platí široké pracující vrstvy. Daň obratová zůstala stejná, třebaže obrat v r. 1929 činil 90 miliard Kč a dnes jenom 65 miliard Kč.

Vezměte si důchodovou daň, kterou platí zaměstnanci. Důchod zaměstnanců proti r. 1929 se zmenšil ze 27.5 miliard Kč na 18 miliard Kč, čili o 1/3, ale důchodová daň klesla ze 464 mil. Kč na 426 mil. Kč v r. 1932 - to jsou poslední data statistického úřadu, - čili jenom o 1 desetinu.

A u daně důchodové srážkové, kdybychom vzali jen zaměstnance, kteří platí důchodovou daň srážkovou, je to ještě horší. Jejich důchod se zmenšil o 60%, ale daň jenom o 30%.

Spotřební daně jsou dnes větší, nežli byly před krisí. Co to znamená? To znamená, že za let krise se daňová břemena kapitalistů zmenšila, ačkoli si dovedli pomocí svých kartelů uchovat svoje zisky, a že daňová břemena pracujících, jejichž důchody byly zmenšeny až o 60%, se zvýšily, že většina daní je ještě více než před krisí převalena na bedra pracujícího lidu. A zatím v téže době kapitalisté unikají se svými zisky, kartelové zisky vůbec nejsou zdaňovány. Kartely jsou kapitalistické instituce, které dopomáhají podnikatelům k nadměrným monopolním ziskům. Pan ministr financí nepřijde sem do parlamentu a nepředloží návrh, aby byly zvláštní kartelovou daní zdaněny monopolní zisky kartelů.

Vezměte si zisky zbrojařů. Zbrojařský průmysl vydělává na zbrojních dodávkách, které jdou ve velké většině státu, více než 50%. Jeden tank, jehož výrobní cena je 400.000 Kč, je prodáván státu za 1 milion Kč. Akcie Škodovky, která v době krise stála 279 Kč, stojí dneska 1.916 Kč. Akcie Českomoravské, které v době krise stály 1.140 Kč, stojí dneska 4.400 Kč. Horní a hutní akcie stouply na pražské burse od r. 1932 o 400%, chemické akcie stouply o 300%. Kdyby nebylo zbrojařských zisků, mohla by armáda dostati za ony miliardové částky, které z peněz poplatníků vydává na zbrojení, dvakrát tolik. Ale vlastenečtí zbrojaři ze Živnobanky, z řad agrární finanční šlechty okrádají stát vesele dál a jen se usmívají, když se mluví o zestátnění zbrojovek. V parlamentě už dávno je podána vládními stranami řada návrhů na zestátnění zbrojařského průmyslu, leží však někde v šuplíku a usazuje se na nich prach, a budou tam odpočívati pravděpodobně tak dlouho, dokud jako ve Francii tu nebude lidová fronta, která by si vynutila svojí silou jejich prosazení a uskutečnění.

Ale nepřijde se sem ani s tím, aby se vysoké, nadměrné zbrojařské zisky zdanily zvláštní daní. Pan ministr financí nemá odvahu přijíti do parlamentu a navrhnouti zdanění vysokých zisků zbrojařů, kartelů a jiných kapitalistů. Pan ministr financí má vždycky jenom odvahu přijíti sem a navrhnouti nové spotřební daně, postihující široké vrstvy pracujícího lidu. Pan ministr financí má v téhle době, kdy zisky kapitalistů tak ohromně stoupají, kdy je ohromné zbídačení pracujícího lidu, odvahu, aby ve vládě přišel s tím, aby státní pokladna nyní ušetřila 50 mil. Kč na podporách nezaměstnaných, kterých mělo býti použito pro úhradu 150 mil. Kč, o které mají býti zmírněny srážky stát. zaměstnanců. Nyní prý tato úhrada padla, poněvadž by bylo nepopulární to spojovati, dávati stát. zaměstnancům to, co se ušetří na nezaměstnaných. Ale to neznamená, že by snaha ušetřiti na nezaměstnaných padla. Ve vládě je připraven návrh zákona o státním příplatku v nezaměstnanosti pro sezonní dělníky, podle něhož má býti zkrácena podpůrná lhůta sezonním dělníkům a mají se vyloučiti ti sezonní dělníci, jejichž mzdy dosahují existenčního minima podle důchodové daně. Protestujeme proti tomuto útoku na nezaměstnané. Šest let nezaměstnaní hladověli a trpěli a nyní, když zisky kapitalistů letí do výše, nezdaňují se, nýbrž chce se dále ušetřiti na nezaměstnaných. Už v letošním státním rozpočtu se ušetřilo 100 mil. Kč na nezaměstnaných. Prý proto, že počet nezaměstnaných klesá. Ale počet nezaměstnaných klesá proto, že je vykazován menší ve statistikách také zásluhou prakse kr. úřadů, zemských úřadů, které nezaměstnané ze seznamu nezaměstnaných škrtají. Agrární reakcionáři ve svých novinách štvou proti podporám nezaměstnaných a reakční byrokrati v úřadech nezaměstnané škrtají. Právě v těchto dnech, včera a předevčírem, přinesl "Venkov" sprostě a hanebné útoky na podpory nezaměstnaných. Ve svých článcích žádá, aby byly odbourány podpory v nezaměstnanosti, aby se zrušila mimořádná pomoc nezaměstnaným, aby nezaměstnaní odpracovali podpory. Štve se, že prý není kontroly nad hospodařením s podporami nezaměstnaným, že prý nezaměstnaní vyžírají státní pokladnu a že prý to má za následek pokles pracovní morálky. Jsou to hanebná a nepravdivá slova.

Vážení pánové, státní pokladna je vyžírána, ale ne nezaměstnanými, státní pokladna je vyžírána a plundrována někým jiným, je především plundrována a vyžírána agrárními karteláři, cukrobarony, lihobarony, velkostatkáři. Jestliže nyní oni projevují zájem o státní pokladnu, starost o státní pokladnu, pak by bylo třeba kontrolovati, jak jsou vypláceny ty četné zákonné i nezákonné subvence, spravované ministerstvem zemědělství, bylo by třeba kontrolovati, jak se vyplácejí ony stamilionové částky, dávané státní pokladnou pro rolníky, postižené živelními pohromami. Bylo by třeba znemožniti, aby cukernímu průmyslu, který vydělává ročně 600 mil. Kč, byly k těmto stamilionům přidávány ze státní pokladny ještě subvence, které činí téměř 100 mil. Kč. Ti tam ve "Venkově" vyčítají, že se na nezaměstnané dává tolik stamilionů. Pánové, v letošním rozpočtu je 550 mil. na nezaměstnané. Cukerní průmysl však vydělává 600 mil., tedy jediný kartel vydělává více, nežli co se dává na všechny nezaměstnané.

Projevuje-li kdo starost o státní pokladnu, pak ať se postará, ať se zestátní lihové hospodářství a okamžitě zde budou stamiliony, které budou plynouti do státní pokladny. Projevuje-li kdo starost o státní pokladnu, ať se postará o to, ať ty velké miliardy, kterými byla sanována Agrární banka, Moravská banka, Anglobanka, jsou vráceny státní pokladně. Projevuje-li kdo starost o státní pokladnu, ať se postará, aby dále nebylo sanovaným bankám každoročně ve státním rozpočtu vypláceno 70 mil. Kč. Ať se postará, ať ten bezúročný vklad, který činí 467 mil. a který je uložen u Moravské agrární banky v Brně, Anglobanky, je vrácen státní pokladně. Ať se postará, aby nebyly vypláceny desetimilionové subvence obilnímu monopolu, aby nebyl subvencován vývoz másla do Německa, ať se postará, aby byly vráceny subvence, kterými byl subvencován vývoz ječmene do zahraničí. Ať se postará, aby agrární dodavatelé sena a slámy neokrádali armádu vysokými lichvářskými cenami, ať se postará, aby agrární akcionáři ze Škodovky, strakonické Zbrojovky, Ústecké chemické nevydělávali až 100% na dodávkách armádě.