Vzrůstající rozpor mezi oběma vývoji je to, nač se vůbec nehledělo. Je možné, že se až dodnes v některých odvětvích vývoj zlepšil, ale nikoliv průměr, takže až dodnes do konce roku 1936 vývoj světového a československého hospodářství vykazuje rozdíl 26 %. To je čistá ztráta. Dohoniti to, je úkolem národního hospodářství i vedení státu, protože zařízení pro výši rozpočtu, pro státní hospodářství a pro sociální a kulturní úroveň spočívají právě na tom, že si československé hospodářství zachová ve světě posici, kterou skutečně mělo, když se zde zavedly vysoké příjmy a daně, se zvýšenou kulturní úrovní, kulturní a sociální organisací atd. Nedosáhneme této úrovně, která je právem naším cílem, nepřestane hospodaření se schodkem, nedoženeme-li těchto 26 %.

Vytýkal-li jsem v rozpočtovém výboru, že zde vláda je příliš málo aktivní, opakuji to zde ve sněmovně. Musím konstatovati, že mě pan kol. Klapka svou odpovědí nijak nepřesvědčil. Přezkoumal jsem jeho číslice. Tvrdí, že světový obchod je se zřetelem k roku 1929 ještě o 40% pozadu. Pane dr Klapko, to není správné! Všechny možnosti, které jsou dány, aby to mohlo býti přezkoumáno, ukazují, že světový obchod proti roku 1929 jest již jen nejvýše o 18 % pozadu. A je zcela nesprávné, namlouváme-li si, že se světu stále ještě vede špatně. Mohlo by to pak psychologicky dopadnouti tak, jak jsem již na začátku řekl, že jsme se po dlouhá léta mýlili v tom, že jsme v hrozné krisi a že jsme si namlouvali, že jsme jen v depresi. Zde je totéž nebezpečí lehkomyslného optimismu, proti němuž se ovšem se vší rozhodností musíme brániti, protože my jsme vždycky obětmi takové lehkomyslnosti, ježto pak naše stroje nepracují a naše továrny nemohou býti opět uvedeny v chod. Proto je docela oprávněn náš požadavek, aby vláda těmto otázkám přikládala větší význam a vynakládala na ně větší energii.

Dovolte, pane dr Klapko, abych na Vaši řeč v rozpočtovém výboru také politicky zcela krátce reagoval. Nebyl jsem bohužel přítomen, mohl jsem to sledovati jen v "Českém slově". Prohlásil jste tam, že vláda nemůže věnovati svou aktivitu obchodní politice, jak bych si přál, protože musí odklizovati překážky, které jí vznikají "nepravdami a zkreslenými fakty", které sudetskoněmecká strana vyhlašuje do světa, a především v Anglii. Příliš si vás, pane kol. Klapko, osobně vážím, než abych se nemohl domnívati, že u Vás jde jen o lapsus linguae. Divil bych se, kdybychom my, sudetskoněmecká strana, když s tolika slovy a s takovou energií jste nás líčili jako bezvýznamné a isolované, byli náhle tak silní a mocní, že vláda nemůže nic jiného dělati než odklizovati překážky, které právě my jsme v cizině nakupili do cesty. Nemůžeme se spokojiti s tímto odůvodněním nečinnosti vlády ve věcech obchodní politiky. Potíže, které vládě děláme, mohou býti snadno sprovozeny se světa tím, že zde uskutečníte vnitřní mír. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany. - Posl. dr Klapka: Vy ho neděláte, právě vy neděláte to, aby zde mohl býti mír, vy jste pořád proti němu!)

Podívejte se, pane kolego, chci se ještě obírati velmi důležitými hospodářskými otázkami, kdybyste se ujal slova, odpověděl bych Vám ihned ještě jednou, ale považuji to za velmi nutné, abychom se při projednávání této hospodářské předlohy zabývali hospodářskými otázkami. Nemohl jsem neodporovati Vašemu projevu, protože jej považuji za zcela nesprávný, a proti Vašemu zjištění tvrdím: Není většího úkolu pro vládu než soustřediti všechny síly k hospodářskému oživení a to se nesmí omlouvati naší zahraniční propagandou. (Posl. dr Klapka: S tím souhlasím, ale nesmějí se vládě dělat překážky, a vy je děláte!)

Pane kolego, naučili jsme se a víme: propaganda založená na lži nestojí za nic a proto nelžeme. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany. - Posl. Špaček [německy]: To dokázal nyní pan Goebbels proti nám, my jsme nevinné ovečky a on je tím vlkem!)

Naše propaganda, pane kol. Špačku, dokáže, že my budeme nevinnými ovečkami a vy tím vlkem. Rozhodně se toho nebojíme. Za Rakouska jste jezdili také do ciziny a my jezdíme také a budeme jezditi. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany. - Posl. Špaček: Od toho je tady vláda, jak dlouho vám to bude trpět, tak dlouho to budete dělat! My chceme, aby vláda vládla, a ne aby pasivně přihlížela! Vám imponuje síla a nic jiného!) Pane kol. Špačku, smyslem celé mojí řeči je, aby vláda vládla, zastávám zcela Vaše mínění, mluvil jsem o hospodářských věcech, není-liž pravda, a prohlašuji: V politických věcech hájíme také mínění, aby vláda vládla, aby udělala pořádek, aby každý otřepaný plátek nás nesměl osočovati a snižovati. Tak se věci mají. (Posl. Špaček: Může si to udělat některý lužický Srb, aby sem přišel agitovat jako pan Rutha a Henlein do Londýna? Vy byste ho pověsili!) Vážený pane kolego, v Praze bylo dost Vendů a Srbů. (Výkřiky posl. Špačka.) Pane kol. Špačku, musím mluviti ještě o mnoha hospodářských věcech. (Posl. Špaček: Vy jste řekl, že nebudete politicky mluvit, mluvíte politicky o Ruthovi a Henleinovi! - Výkřiky. - Místopředseda Langr zvoní. - Posl. Špaček: To jste vy řekl.) Řekl jsem, že budu mluviti hospodářsky. (Výkřiky.) Pět minut jsem mluvil politicky, dovolte nyní, abych zase mluvil hospodářsky. (Výkřiky.)

Dovolte nyní, abych učinil další zjištění v kritice roku 1935. Rok 1935 následoval po roku první devalvace, a je nyní nutno mluviti o následcích této první devalvace na rok 1935. Domnívám se, že je zde nutno konstatovati, že devalvace neměla s národohospodářského a soc.-politického hlediska v r. 1935 žádných výsledků. Nyní byla v r. 1936 provedena druhá devalvace. Byl jsem již v rozpočtovém výboru napaden, protože jsem konstatoval, že devalvací nemůže býti hospodářská otázka rozřešena. (Posl. Špaček: Tady s vámi souhlasím!) Dobrá! Ale měl jsem novinářskou polemiku v "Hospodářské politice", kde jsem polemisoval s nějakým mně neznámým panem Lynkeusem o následcích devalvace. Nepočínali si právě seriosně, protože mě v říjnu požádali o vyjádření k určitému článku a tento článek uveřejnili zrovna dne 24. prosince, při čemž proti mně uváděli, že prosincová data jsou mnohem příznivější, než jsem v říjnu předpokládal, a nedali mi proto za pravdu. Nepopírám, že v prosinci věci vypadaly jinak než v říjnu! Ale kdybych nebyl býval měl pravdu, že to devalvace sama nezmůže, nemusila by si vláda dnes lámati hlavu, jak podpoří důležitý a významný vývozní průmysl, aby se mohlo přes devalvaci vůbec vyvážeti.

Žádáme-li od vlády velikou aktivitu ve věcech obchodní politiky, činíme tak proto, že se z nutnosti domáháme kroků, které popoženou následky druhé devalvace s hlediska finančního a národohospodářského. Proto musíme od vlády žádati, aby vyvíjela větší aktivitu, než můžeme dosud konstatovati. Jak by bylo oprávněné, kdybychom byli žádali, aby předseda vlády se zřetelem k třímiliardovému schodku veřejnost uklidnil a jí vysvětlil, jaké úmysly vláda má, aby zabránila dalšímu schodkovému hospodářství, co zamýšlí dále učiniti, aby uskutečnila četné požadavky, které z hospodářských vrstev stále vycházejí! Musím již říci, že lituji, že zde nenastalo uklidnění, právě tak jako upřímně přiznávám, že práce nejvyššího účetního a kontrolního úřadu je skvělá, a přáli bychom si jen, aby se nejvyšší účetní a kontrolní úřad ještě více uplatnil než dosud; úkolem této sněmovny by bylo, aby změnila ústavní postavení nejvyššího účetního a kontrolního úřadu a přeměnila jej v jakýsi soud, který by mohl nahlížeti do státního hospodářství, což je nutné právě proto, že se lehkomyslně hospodaří, jak jsem již dnes několikráte zdůraznil.

Dovolte, abych konstatoval dále. Rok 1935, kdy bylo dosaženo schodku tří miliard, je nejhorším rokem pro spotřebitele. Nikdy se nevedlo spotřebiteli tak špatně, jako právě v tomto roku, kdy jste si tolik vypůjčili. V r. 1935 činila roční spotřeba masa 27.3 kg na jednoho člověka proti 28.7 kg v r. 1929. V téže době (1934), kdy v Československu spotřeboval jeden člověk 33.9 kg masa a sádla dohromady, spotřeboval v Německu jeden člověk 54 kg a v Anglii 60 kg. (Posl. Špaček: Za to je teď tam hůře!) Není zcela bez významu, že v době takového schodkového hospodaření nebylo možno zabrániti takovému poklesu spotřeby, a domnívám se, že je třeba vládě tuto skutečnost zcela zřetelně připomenouti, protože je konec konců úkolem a povinností vlády postarati se, aby životní a zdravotní úroveň obyvatelstva byla zachována. Rád bych viděl za 10 až 15 let vojáky, kteří vyjdou z těchto hladových let našeho hospodářství.

A nyní několik poznámek k trhu práce v r. 1935. Nejhlubší bod nezaměstnanosti byl ovšem v r. 1934, zlepšení v r. 1935 činí celkem 1 1/2 %. Dosáhli-li jsme v r. 1936 v zaměstnanosti podstatného zlepšení, musíme s našeho hlediska poukázati na různé věci, kterých nedbáte při posuzování jak hospodářské, tak i politické situace. Je zde především to, že vzrůst a úbytek zaměstnaných je ovšem v jednotlivých odvětvích zcela různý. Přibude-li na př. mezi zedníky 10.000 zaměstnaných, neznamená to pro stavební ruch v německých krajích v r. 1936 skoro nic. To znamená jen více zaměstnaných zedníků v Praze, Brně a Bratislavě, zatím co jsou německá města, kde se v r. 1936 nepočalo se žádnou stavbou. Na druhé straně musíte bráti zřetel na to, že statistika a způsob jejího uveřejňování je takový, že celkem neumožňuje správný přehled. Nikdo by nepovažoval za možné, že na př. na Moravě byla poměrně největší nezaměstnanost. Musím říci, že mě tyto číslice překvapily. Ale proč má Morava tuto výhodu? Přece proto, že na Moravě není průmysl tak soustředěn jako v Čechách. Říká-li se nám: "Co chcete vy v severních Čechách, na Moravě je přece mnohem větší nezaměstnanost", musíme na to odpověděti, že v Čechách jsou veliká území, kde nemusí býti žádná nezaměstnanost, protože to jsou území zemědělská, kdežto v jiných krajích je průmysl tak soustředěn, že nezaměstnanost v tomto území je samozřejmě katastrofální. A k tomu, pánové, také nepřihlížíte.

Dále: Bylo konstatováno, že území chebské obchodní komory má v procentech větší počet nezaměstnaných než území obchodní komory liberecké. To také na první pohled překvapuje, protože soustředění výroby v obvodě liberecké obchodní komory je větší než v Chebu. Jak to přijde? (Posl. Špaček: Liberec je více zemědělský!) Nikoliv, to je proto, že v obvodě chebské obchodní komory jsou nahromaděna zahálející průmyslová odvětví. Vezměte si okres karlovarský, kde jak malý vývoz porculánového zboží, tak i klesající cizinecký ruch a ovšem i pokles nerostné těžby způsobuje, že Karlovy Vary mají vedle Nejdku největší nezaměstnanost v obvodu chebské obchodní komory. Vidíte, nedíváte-li se na věci skrze klamná průměrná čísla, která podávají nesprávný obraz, ale, jak se to musí od státní hospodářské politiky žádati, podle skutečností v jednotlivých územích, a obíráte-li se dílčími otázkami stejně pečlivě jako určitými průmyslovými odvětvími, kterým dáváte přednost, dospějete jistě k tomu, že průměru se může vésti dobře, zatím co v jednotlivých územích panuje největší a nejtrpčí bída. A protože hlavně my zastupujeme tuto nejtrpčí bídu, může býti naše kritika dosavadní obchodní politiky vlády jen negativní a můžeme jen na ní chtíti, aby si uvědomila zde vytčené rozdíly a podle toho jednala.

Pokud jde o pracovní trh, musím poukázati ještě na jednu věc, která se ukázala v poslední době a která podle mého mínění způsobila ve veřejnosti určitý zmatek. Politicky se pracuje s míněním, že od podzimu nastal v sudetskoněmeckém území mocný pokles nezaměstnanosti a že my, demagogové, svůdci lidu a bůh ví co - chcete-li slyšeti tu stupnici nadávek, obraťte se na pány z krajní levice máme zájem, abychom zde pravdu zakrývali. Nemáme zde žádného zájmu, abychom se dali klamati vývojem, víme, že nastalo nějaké zlepšení, tvrdíme jen, že číselný obraz je nesprávný, a to proto, že po 1. říjnu 1936 vstoupilo v platnost nařízení o zprostředkování práce a počítá se podle jiných zásad. Těch, kteří byli počítáni dvojmo, již není. Pánové, nemyslete si, že zde můžete činiti klamný závěr, jako bychom klamně mluvili o bídě v našem území, a že dřívější statistika nesouhlasila, protože se dvakrát počítalo. Nakonec nerozhodují číslice vypočítané za zeleným stolem, nýbrž skutečný obraz situace; pozvali jsme vás několikráte a zveme vás také dnes, abyste se podívali na bídu v našem území. Pak je to lhostejné, jak zní číslice, ale rozhodné je, v jak nedůstojném stavu žije naše obyvatelstvo. A je ve vašem zájmu, aby se tyto hospodářské a sociální poměry zlepšily.

Mám-li učiniti ještě jeden rozbor roku 1935 s hlediska národohospodářského, je to rozbor velmi vážné mzdové otázky. V r. 1929 neměli jsme jistě ideální výši mezd. Činila však pro jednotlivce a za den bez nedělí průměrně 19 Kč a v r. 1935 klesla na 15.92, tedy na sotva 16 Kč. Totéž platí o mzdách nominálních a reálních. A je zajímavé, že zatím co počet zaměstnaných klesl asi na tři čtvrtiny, klesl součet mezd na dvě třetiny, t. j. že zaznamenáváme při výplatách mezd ohromné ztráty sociálních a kulturních činitelů našeho obyvatelstva. Také této skutečnosti si musí vláda všimnouti. A také v tomto směru od ní žádáme, aby se pokusila zlepšiti poměry nikoliv krásnými výklady, nýbrž konkretními činy.

Smím-li shrnouti, řekl bych o r. 1935, že musí vám býti výstrahou i pobídkou k silné iniciativě. Domnívám se, že velmi rychlé vyřizování státní účetní uzávěrky v této sněmovně a špatné zacházení s ní v tisku bohužel přispěje k tomu, že si masy neuvědomí vážnost situace tak, jak toho vyžadují skutečné poměry. Rok 1935 rozhodně poskytl příležitost, abyste se lecčemu naučili, především tomu, jak se to dělat nemá. A tu bych chtěl, pánové, zdůrazniti: v soukromém hospodářství se to hospodářství, které dělá na své děti dluhy, považuje za špatné. Ve státním hospodářství je tomu taktéž, zatěžuje-li se bez omezení budoucí generace splácením dluhů v přítomnosti učiněných. Kol. Brdlík v rozpočtovém výboru při projednávání této osnovy správně zdůraznil, jaké jsou nedostatky státní správy, zejména nedostatky ve správě státního majetku. Uvedl pro to několik příkladů, na nichž ukázal, že je pro kolaudaci určité stavby zcela jedno, jakému účelu tato stavba slouží, jak se amortisuje a zda splňuje a dosahuje svého účelu. Stavba je rozpočtovou položkou, která je pro nás tímto okamžikem vyřízena, ježto se zde věci vyřizují tímto prostým a primitivním způsobem. (Posl. Špaček: To je ještě horší, pane kolego! Oni ji nekolaudují 10 roků a nezaplatí ji!) Také zde by si bylo přáti, aby z těchto skutečností byly vyvozeny důsledky a věci se napravily. To není žádná hanba. Stále přece říkáte, že se teprve vyvíjíte a že se musíte učiti.

Není smutnější a vážnější příležitosti k poučení než státní účetní uzávěrka za rok 1935! A nepoučí-li vás schodkové hospodářství posledních 6 let, že musíte jinak hospodařiti a jinak spravovati, domnívám se, že si jednou nebudete rádi na tuto dobu vzpomínati, t. j. nebudete moci si vzpomenouti, aniž jste si činili nejtrpčí, ale také velmi oprávněné výčitky, že jste špatně hospodařili a spravovali. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan posl. Bródy. Dávám mu slovo.

Posl. Bródy (rusky): Slavná sněmovno!

Jsem nucen i dnes pronésti s tohoto místa protest karpatoruského lidu proti tomu, že jak ze státního rozpočtu, tak i ze státního závěrečného účtu byly vypuštěny kapitoly, články, položky a číslice, které poskytují přesný obraz hospodaření, státních příjmů a vydání na území autonomní Podkarpatské Rusi. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Tento protest přednesl slavné sněmovně již v r. 1924 nebožtík posl. Kurťak. Od té doby se opakuje každoročně, ale vláda nepovažuje za nutné vzíti tento protest na vědomí, o čemž svědčí i poslední státní závěrečný účet Československé republiky za rok 1935.

Vláda má důvod, proč tají číslice státního hospodaření v autonomních zemích. Stále, a všude právě z vládních vrstev, se rozšiřují pověsti, že republika doplácí na Podkarpatskou Rus. A tážeme-li se, odkud pochází toto tvrzení, odpovídá se nám, že se to rozumí samo sebou. O tom prý ví i babička na Moračanskej ulici.

Ve své minulé řeči jsem číslicemi dokazoval, že se věc má naopak, že Podkarpatská Rus doplácí na republiku každoročně sta milionů, a nikoliv republika na Podkarpatskou Rus. Proto je v zájmu vlády, aby číslice státního hospodaření na autonomním území byly smíseny s číslicemi hospodaření na zemích českých a slovenských.

V souvislosti s tím považuji za nezbytné zmíniti se i o t. zv. jednání vládní komise, kterou vládní strany Podkarpatské Rusi vyslaly ke vládě. V poslední době vládní tisk prohlašoval, že autonomie Podkarpatské Rusi bude co nejdříve provedena. Vládní strany rozšiřovaly v obcích zprávy, že hle, my vládní vám dáváme autonomii, neboť pan předseda vlády dr Hodža prohlásil, že všechny okolnosti, překážející provedení autonomie, jsou již odstraněny.

Mezi obyvatelstvem je velké nadšení, bude prý chléb, bude blahobyt, karpatoruský lid se stane silným sloupem republiky. Sešla se komise, přijela do Prahy, neboť pan předseda vlády pozval komisi na poradu. A včera jsem četl v "Lidových novinách", že komise vyjednává již jen s nějakým panem "odborovým přednostou". Pan předseda vlády již zanechal komise. Noviny oznamují, že za základ pro jednání o autonomii byly přijaty 4 návrhy zákonů, které sestavili zástupci vládních stran Podkarpatské Rusi, lépe řečeno 3 návrhy zákonů a jeden návrh vládního nařízení, jež sepsal pan dr Merkl, český soudce.

Nechci se podrobně zabývati těmito návrhy, pouze zdůrazním, že se tyto návrhy soustřeďují kolem jednoho bodu, totiž jak zbaviti účinnosti vládní nařízení č. 356/1920 Sb. z. a n., neboť toto vládní nařízení zajišťuje guvernérovi Podkarpatské Rusi více práv a působnosti než všechny tyto 4 návrhy. Toto vládní nařízení platí i dnes, ale guvernér nemůže užívati těchto práv, jež jsou mu vyhrazena, a protože toto vládní nařízení přece stále existuje, musí se změniti. K tomu je zapotřebí 4 návrhů zákonů nebo 3 návrhů zákonů a jednoho návrhu vládního nařízení.

Zde musím konstatovati, že .... (Posl. Špaček [rusky]: Já pravím, že ani autonomie sama o sobě nikoho nenakrmí!) O tom budeme mluviti. Hned řeknu, nakrmí-li se lid autonomií. Myslím, že ano, že bude nakrmen. To zvláště jest základem a to může býti podkladem pro jednání o autonomii.

Tyto návrhy vládních stran ani právně ani obsahově nemohou býti podkladem pro jednání o přípravě autonomie, neboť neodpoví.dají podmínkám života lidu. Těmito návrhy by se pouze dělaly pokusy na Podkarpatské Rusi a domnívám se, že pokusů již bylo dosti, a v nynější době je to nebezpečné a nelze drážditi lid novými pokusy, ze kterých on nic dobrého nebude míti. (Posl. Špaček [rusky]: Tak čeho je zapotřebí?) Musí se položiti otázka, chce-li vláda splniti povinnosti uložené státu saint-germainskou smlouvou či nikoliv? (Posl. Špaček [rusky]: Již začíná plníti!) Čím? (Posl. Špaček [rusky]: Těmito osnovami zákonů!) To nejsou osnovy, to je porušování ustanovení mírové smlouvy. (Posl. Špaček [rusky]: To vy si myslíte!) To já si nemyslím, to je fakt. (Posl. Špaček [rusky]: Něčím se musí začíti!) Má se začíti mírovou smlouvou, podmínkami této smlouvy. (Posl. Špaček [rusky]: Mírová smlouva je již zde! - Místopředseda Taub zvoní.) Tato ustanovení mírové smlouvy se musí splniti a když vláda je nesplní, béře na sebe odpovědnost před dějinami, ale nemá práva svalovati odpovědnost na členy komise vládních stran, neboť tito členové ani nemohou sejmouti odpovědnost s beder vlády, neboť to by znamenalo zradu proti lidu a proti autonomnímu území. (Posl. Špaček [rusky]: Toho nebude, žádná zrada!) Vy mnoho mluvíte, ale nic kladného, pane kolego! (Posl. Špaček [rusky]: Já pouze doplňuji to, co vy mluvíte.) Ale nic kladného. (Posl. Špaček [rusky]: Není vám příjemné, že to doplňuji? Jestli chcete, mohu odejíti.) Ale nikoliv, prosím, zůstaňte.

Především prohlašuji, že autonomie musí zajistiti Podkarpatské Rusi chléb. Pouze o to jde, o chléb. Karpatoruský lid se odtrhl od maďarského státu s tím, že na svém území bude sám hospodařiti. (Posl. Špaček [rusky]: A bude!) Ale dosud vy tam hospodaříte. (Posl. Špaček [rusky]: Dosud? A vy nevíte, v jaké situaci jste byli dříve?) Vy to asi lépe víte, než já, protože vy tam bydlíte a já zde v Praze!