Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční,
p. posl. Pozdílkovi.
Zpravodaj posl. Pozdílek: Slavná sněmovno!
Touto dodatkovou úmluvou snižuje se autonomní
německá sazba na chmel ze 150 RM za 100 kg pro dovoz
čsl. chmele za 70 RM a kromě toho zaručuje
se německá vláda blahovolně posuzovati
žádosti svých pivovarů o povolení
používání chmele československého
původu ve smyslu § 2 nouzového nařízení
o nuceném používání chmele domácího
původu ze dne 21. srpna 1931.
Je významné pro nás sledovat průběh
vývozu čsl. chmele do Německa v posledních
letech. Podle německé statistiky dovezli jsme do
Německa r. 1931 celkem 9.477 q r. 1934 9.198 q chmele.
Německá statistika proclívání
dovezeného chmele pak ukazuje, že r. 1931 bylo sazbou
60 RM, t. j. původní sazbou, kterou byl náš
chmel vyclíván, procleno 5.698 q, r. 1932 sazbou
70 RM 4.771 q, r. 1934 7.625 q. Současně však
také je z téže statistiky zřejmo, že
bezcelně v zušlechťovacím styku bylo dovezeno
do Německa r. 1931 11.704 q, kdežto r. 1934 15.905
q.
Uvážíme-li pak zároveň, že
Německo dováží chmel kromě od
nás hlavně z Polska, Jugoslavie a Belgie, a že
takto bylo dovezeno r. 1934 23.795 q ale zároveň
v témže roce vyvezeno 31.340 q, pak ze všech
těchto dat dá se usuzovat:
1. že náš chmel do Německa dovezený
není pravděpodobně používán
k výrobě piva v Německu, nýbrž
že je patrně míchán s chmelem cizího
původu a pak pod různými označeními
vyvážen do ciziny,
2. že pravděpodobně ustanovení o zmírnění
nouzového nařízení o nuceném
používání chmele domácího
původu, stanovené v původní úmluvě
z r. 1931, není patrně dostatečnou měrou
respektováno tak, jak bylo při sjednávání
uvedené úmluvy předpokládáno,
neboť při z výšeném konsumu piva
v Německu vývoz čsl. chmele pro výrobu
t. zv. "kvalitních" bílých piv
by musel stoupnout značněji při proclívání
70 RM za 100 kg, než ukazuje německá statistika.
V důsledku toho je zřejmo, že i když nepřihlížíme
k tomu, že bude nutno, aby osevní plochy a odbyt chmele
ve státech, které ho dnes vyrábějí,
byl upraven dohodou těchto států, že
bude nutno, abychom pokud možno brzy vyřešili
speciální otázky vývozu čsl.
chmele.
Právě tak jako Československo má i
Německo zákon o značkování
chmele. Zákon ten je však obligatorní jen pro
domácí spotřebu a chmel určený
pro vývoz je volný a není chráněn
ani před mísením ani před paděláním.
Je proto nutno doporučit, aby při nejbližší
vhodné příležitosti byla i tato otázka
s Německem smluvně upravena a aby buď Německo
uznalo náš provenienční zákon
chmelový, anebo přizpůsobilo svůj
provenienční zákon našemu.
Je také velmi žádoucí, aby bylo prozkoumáno,
zda a v jakém rozsahu je splněn závazek daný
úmluvou z r. 1931, že budou blahovolně posuzovány
žádosti pivovarů o povolování
dovozu čsl. chmele ve smyslu §u 2 nouzového
nařízení o nuceném používání
chmele německého původu.
Německo, i když jeho podíl na našem vývozu
chmele klesl z 45 na 15 % našeho celkového vývozu
chmele, je stále ještě jedním z našich
nejvýznačnějších odběratelů
chmele vedle Belgie, Spojených států amerických
a Francie a je proto nutno věnovat vývozu našeho
chmeke do Německa bedlivou pozornost, a to t m spíše,
že my plníme přesně své závazky,
které jsme na sebe uvedenou dodatkovou úmluvou vůči
Německu vzali.
Zahraniční výbor posl. sněmovny projednával
ve schůzi dne 22. října 1936 konané
vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
k projevení souhlasu dodatková úmluva k československo-německé
hospodářské dohodě ze dne 29. června
1920, sjednaná dne 10. července 1936 a uvedená
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 7. srpna 1936, čís. 244 Sb. z. a n., připojil
se k usnesení výboru živn.-obchodního
a doporučuje posl. sněmovně tuto dodatkovou
úmluvu ke schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodaji o odst.
7 pořadu jsou: za výbor zahraniční
p. posl. Stivín, za výbor živn.-obchodní
místo omluveného posl. Líšky p. posl.
Slavíček.
Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního,
p. posl. Stivínovi.
Zpravodaj posl. Stivín: Slavná sněmovno!
Dovolávaje se obšírné zprávy,
kterou jsem doprovodil usnesení zahraničního
výboru, doporučuji, aby posl. sněmovna projevila
souhlas s dodatkovou úmluvou k obchodní dohodě
mezi republikou Československou a republikou Rakouskou
ze dne 4. května 1921, č. 14/1921 Sb. z. a n., podepsanou
dne 2. dubna 1936, se závěrečným protokolem
z téhož dne a s dodatkovým protokolem ze dne
9. července 1936, jež byly uvedeny v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 9.
července 1936, č. 233 Sb. z. a n. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní,
panu posl. Slavíčkovi.
Zpravodaj posl. Slavíček: Dámy a pánové!
Projednáváme řadu dodatkových úmluv
k obchodním smlouvám s okolními státy.
Mezi nimi je také dodatková úmluva k obchodní
smlouvě mezi republikou Československou a Rakouskem.
Tendence všech těchto dodatkových úmluv
k obchodním smlouvám je vyřešiti schodkové
hospodářství. Také úmluva mezi
námi a Rakouskem nesla se tímto směrem proto,
že Rakousko mělo velké minus při obchodování
s námi. Také my při obchodování
s některými státy máme minus, proděláváme
a snažíme se, aby tento obchodní nepoměr
mezi námi a jinými státy zmizel, tak jako
se snažíme nyní při projednávání
dodatkové úmluvy k obchodní smlouvě
mezi naší republikou a republikou Francouzskou. Úmluva
k obchodní smlouvě mezi naší republikou
a Rakouskem je tak obsažná, jak vidíte z tohoto
sešitu (ukazuje), že si vyžádala
velmi svízelného jednání, ale na konec
k oboustranné spokojenosti byla úmluva dojednána
a živn.-obchodní výbor se připojil k
usnesení výboru zahraničního a doporučuje
tuto úmluvu ke schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodajem k odst.
8 pořadu jsou: za výbor zahraniční
místo omluveného posl. Světlíka p.
posl. Rechcígl; za výbor živn.-obchodní
místo omluveného posl. Hrubého p. posl. Slíva.
Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor
zahraniční, p. posl. Rechcíglovi.
Zpravodaj posl. Rechcígl: Slavná sněmovno!
Československo povolilo Hospodářské
Unii belgo-lucemburské v příloze III. závěrečného
protokolu k obchodní smlouvě z 28. prosince 1925
kontigent dovozu superfosfátu ve výši 10.000
tun. Tento kontingent nebyl vyčerpán, poněvadž
se vzrůstající výrobou v Československu
byla domácí potřeba kryta na vlastním
území státu vlastní výrobou.
Neměl proto pro Belgii valné ceny. Belgie se také
zřekla letošního roku na žádost
Československé republiky zmíněného
kontingentu a vláda předkládá sněmovně
návrh, aby vyvážení zmíněného
kontingentu bylo schváleno.
Zahraniční výbor projednal a doporučuje
posl. sněmovně tuto dohodu ke schválení.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní,
p. posl. Slívovi.
Zpravodaj posl. Slíva: Slavná sněmovno!
Z obchodních smluv, které máme s malými
státy, jest pro nás velmi sympatická smlouva
s Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou. Náš
obchod s touto Unií má stále stoupající
tendenci.
Vzestup československého vývozu do Belgie,
patrný již v r. 1935, nezastavil se ani za prvních
osm měsíců tohoto roku, jak jest patrno z
níže uvedených číslic. Za toto
období r. 1935 bylo od nás vyvezeno do Belgie zboží
v celkové hodnotě 93.5 milionu b. frs.
Hlavní podíl na tomto přírůstku
mají rostlinné výrobky (vzrůst o 5
mil. b. frs.), textilie (vzrůst o 3 mil. b. frs.), sklo,
kovové výrobky a stroje (vzrůst u každé
položky o 2 mil. b. frs.).
Poptávka po všech těchto druzích zboží
jest stále velmi živá a namnoze není
ani plně využita, jak patrno na př. u stávkového
zboží z umělého hedvábí,
ať již jde o punčochy či o jiné
druhy tohoto artiklu: belgický dovoz tohoto zboží
československého původu klesl z 28.400 kg
za první tři čtvrtletí r. 1935 na
21.900 kg za totéž období r. 1936, tedy téměř
o celou čtvrtinu a nelze očekávati, že
bude dosaženo celkové číslice z r. 1935,
i když by v posledním čtvrtletí r. 1936
vzrostl.
V tomto oboru bude nutno zpracovávati belgický trh
se zvýšenou péčí, neboť
tak zůstává nevyčerpán československý
kontingent pro položku 609 belg. sazebníku, na kteroužto
skutečnost byly upozorněny příslušné
odborné organisace.
Nebezpečí jest tím větší,
že Německo, hlavní dodavatel v tomto artiklu,
udrželo si svůj vývoz na neztenčené
výši oproti r. 1935 a mohlo by se tak státi,
že československé zboží by bylo
vytlačeno ze svého druhého místa hned
za Německem.
Jak patrno z tohoto příkladu a mnoha jiných,
nepostihuje kontingentace některých položek
belgického celního sazebníku naše zboží
nikterak tíživě.
Při zavedení kontingentu na dovoz kameninových
obkládaček do Belgie hrozilo na jaře t. r.
československým výrobcům úplně
znemožnění obchodu s Belgií - kontingenty
pro jednotlivé země měly totiž býti
vyměněny podle čísel z r. 1933, kdy
jsme do Belgie žádných obkládaček
nevyvezli. Nesnáz byla však odstraněna při
obchodně-politickém jednání čsl.
delegace v Bruselu dne 29. června 1936 a Československu
vyměřen dosti dobrý smluvní kontingent.
K intensifikaci vzájemné výměny zboží
prospěje nemálo i to, že pod záštitou
ministerstva obchodu zúčastní se pravděpodobně
některé československé firmy příštího
bruselského veletrhu, kterážto účast
byla by vázána podmínkou exposice belgických
firem na jarních Pražských vzorkových
veletrzích. Ústupek tento sjednán byl dohodou
z 28. června a 7. července 1936.
Při jednání dne 29. června 1936 projednána
byla také otázka kontingentu 10.000 tun superfosfátu.
Tento dovozní kontingent byl v době sjednání
obchodní smlouvy s Belgií povahy více teoretické,
neboť Belgie v letech 1926-1929, kdy Československo
dováželo ještě velmi značné
položky superfosfátů, na tomto dovozu téměř
neparticipovala. Později se československá
výroba superfosfátů stupňovala tak,
že dovoz těchto hnojiv do Československa klesl
na malé množství. Proto neměl vysoký
dovozní kontingent pro Belgii prakticky žádného
významu, takže mohla bez obtíží
dáti souhlas k jeho zrušení.
Výbor živn.-obchodní prozkoumal tuto dohodu,
podle které se zříká Hospodářská
Unie belgo-lucemburská dovozního kontingentu na
10.000 tun superfosfátu do Československa, kteréžto
opatření bylo provedeno v důsledku změny
poměrů na domácím trhu.
Poněvadž dohoda tato přináší
určitý prospěch našemu národnímu
hospodářství, usnesl se výbor živn.-obchodní
ve schůzi ze dne 18. listopadu 1936 doporučiti posl.
sněmovně tento návrh schvalovacího
usnesení ke přijetí. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen.
Vykonáme tedy oddělené hlasování
o každé ze společně projednávaných
osnov.
Dříve však přistoupíme k odloženému
hlasování o odstavcích pořadu schůze
před tím projednávaných a přistoupíme
proto nyní k odloženému hlasování
o odst. 1 pořadu.
Ad 1. Hlasování o osnově zákona
o drahách (železniční zákon)
(tisk 698).
Zpravodaji výborů jsou: za výbor soc.-politický
p. posl. Tichý, za výbor ústavněprávní
p. posl. dr. Mareš, za výbor techn.-dopravní
p. posl. Němec (čsl. soc. dem.) a za výbor
branný p. posl. Vaverka.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova má 214 paragrafů s přílohou
k § 195; rozdělena jest na 7 částí,
z nich prvá sestává ze 3 hlav, z nichž
první rozdělena jest na 12 dílů. Části
hlavy, díly a jiná pododdělení, jakož
i některé paragrafy mají vlastní nadpisy.
K osnově náleží také nadpis zákona
a úvodní formule.
Poněvadž byly podány návrhy pozměňovací
a doplňovací, které namnoze spolu souvisí,
doporučuje se hlasovati ve větších celcích.
Míním proto dáti hlasovati v tomto pořadí:
Nejprve bychom hlasovali o úvodních ustanoveních
a o celé části prvé, druhé
a třetí, to jest o §§ 1 až 194 se
všemi příslušnými nadpisy, a to:
především v úpravě návrhů
posl. Klimenta; nebude-li přijata, v úpravě
návrhů posl. Knöchela, Knorreho, dr.
Kellnera a dr. Eichholze; nebude-li ani tato úprava přijata,
v úpravě návrhů posl. Suroviaka;
jestliže ani tato úprava nebude přijata, budeme
hlasovati podle zprávy výborové.
Potom budeme hlasovati o části čtvrté,
jednající o vyvlastnění a zaujímající
§ 195, s jejím nadpisem a přílohou,
a to podle zprávy výborové, neníť
pozměňovacích návrhů.
Při části páté - odpovědnost
za škody budeme hlasovati nejprve o §u 196, a to: především
v úpravě návrhu posl. Knöchela,
Knorreho, dr. Kellnera a dr. Eichholze; nebude-li přijata,
budeme hlasovati v úpravě návrhu posl. dr.
Suchého, dr. Markoviče, F. Richtera, dr.
Huly, Ostrého, Köglera, dr. Luschky a Zierhuta; kdyby
i tato úprava byla zamítnuta, hlasovali bychom o
§ 196 podle zprávy výborové.
O zbytku části páté, to jest o §§
197 až 205 s příslušnými nadpisy,
budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhu
posl. Knöchela, Knorreho, dr. Kellnera a dr. Eichholze;
nebude li přijata, podle zprávy výborové.
Nakonec budeme hlasovati o části šesté
a sedmé, to jest o § § 206 až 214, se všemi
nadpisy, jakož i o nadpisu zákona a úvodní
formuli, ve znění zprávy výborové.
Jsou proti tomuto pořadu hlasování nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s úvodními ustanoveními,
s částmi prvou, druhou a třetí, to
jest s §§ 1 až 194, se všemi nadpisy v úpravě
návrhů posl. Klimenta, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato navržená úprava je
zamítnuta.
Kdo souhlasí s §§ 1 až 194, se všemi
nadpisy v úpravě návrhů posl. Knöchela,
Knorreho, dr. Kellnera a dr. Eichholze, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. I tato navržená úprava
je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §§ -1 až 194, se všemi
nadpisy v úpravě návrhů posl. Suroviaka,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s úvodními ustanoveními
a s §§ 1 až 194 se všemi nadpisy ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina.
Úvodní ustanovení a části prvá,
druhá a třetí, t. j. §§ 1 až
194 se všemi nadpisy přijaty jsou podle zprávy
výborové.
Kdo souhlasí s částí čtvrtou,
to jest s §em 195, s jejím nadpisem a přílohou
ve znění zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Část čtvrtá
s přílohou jest přijata podle zprávy
výborové.
Kdo při části páté souhlasí
s §em 196 a příslušnými nadpisy
v úpravě návrhu posl. Knöchela,
Knorreho, dr. Kellnera a dr. Eichholze, nechť zvedne ruku.
(Děje se)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo při části páté souhlasí
s §em 196 a příslušnými nadpisy
v úpravě návrhu posl. dr. Suchého,
dr. Markoviče, F. Richtera, dr. Huly, Ostrého, Köglera,
dr. Luschky a Zierhuta, jejíž přijetí
doporučují pp. zpravodajové, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina.
§ 196 s příslušnými nadpisy jest
přijat v úpravě návrhu posl. dr.
Suchého a druhů.
Kdo souhlasí se zbytkem části páté,
to jest s §§ 197 až 205 se všemi příslušnými
nadpisy v úpravě návrhů posl. Knöchela,
Knorreho, dr. Kellnera a dr. Eichholze, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Tato navržená úprava je
zamítnuta.
Kdo souhlasí se zbytkem části páté,
t. j. s §§ 197 až 205 se všemi příslušnými
nadpisy ve znění zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina.
§§ 197 až 205 se všemi nadpisy části
páté jsou přijaty ve znění
zprávy výborové.
Kdo souhlasí s částí šestou a
sedmou, to jest s §§ 206 až 214 se všemi nadpisy,
jakož i s nadpisem zákona a úvodní formulí
ve znění zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina.
Část šestá a sedmá se všemi
nadpisy, nadpis zákona a úvodní formule přijaty
jsou podle zprávy výborové.
Tím osnova tato schválena jest ve čtení
prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.