Domnívám se, že není třeba žádného dopravního ministerstva, nýbrž že je třeba ochoty a velkorysých schopností ke spolupráci a k souhře všech odvětví naší dopravy. (Potlesk.)

Ale snad je také dobře, abychom tuto věc promysleli politicky. Soustředění veškeré dopravy v ministerstvu dopravy by znamenalo podříditi jednomu ministerstvu, které by bylo obsazeno politickou osobností, ať už by to byla kterákoliv koalovaná strana, na tom nezáleží, tedy podříditi politické moci jedné z koalovaných stran téměř 240.000 zaměstnanců. Nezdá se vám, že by to mohlo býti politicky velmi nebezpečné? Nezdá se vám, že by to bylo politicky neúčelné? A konečně nezdá se vám, že vytvořiti takovéto správní monstrum by znamenalo dáti mu již do vínku zárodek naprosté nehybnosti a ztrnulosti? Vždyť by to nikdo nemohl zvládnouti, ani fysicky, ani administrativně. Toto všecko by bylo zapotřebí uvážiti, zda by snad přednosti, které někdo vidí ve zřízení dopravního ministerstva, nahradily ztráty a újmy, které by vznikly.

Domnívám se také, že je potřebí, abychom výchově zaměstnanectva všech našich dopravních prostředků věnovali co největší pozornost, a to nejen výchově technické, výchově praktické a teoretické, nýbrž hlavně také výchově jazykové. Jistě máme všichni snahu, aby náš pošťák, náš železničář, náš automobilista byl prvním ve světě. Chceme-li skutečně dosáhnouti tohoto primátu, pak nám nezbývá než se vážně zabývati problémem jazykových znalostí všech našich dopravních zaměstnanců. Domnívám se, že československý dopravní zaměstnanec by měl vedle svého státního a mateřského jazyka ovládati též nejen jazyky našich menšin, nýbrž k tomu ještě nejméně dva světové jazyky, poněvadž pak by se nám podařilo předejíti všem stížnostem, ať jsou přednášeny některými našimi stranami politickými zde ve vnitrozemí, anebo také stížnostem, které přednášejí ti z ciziny, kteří navštívili náš stát, a mohli bychom tím také značně přispěti k podpoře našeho cizineckého ruchu. A bylo by spravedlivé, aby se podporovala snaha zaměstnanců o jazykové znalosti, a bylo by také účelné přiznati zaměstnancům za každý jazyk, který mimo svůj státní ovládají, určitý kvalifikační přídavek. (Potlesk.)

A konečně mi budiž dovoleno, abych zde také přednesl požadavek všeho státního zaměstnanectva, aby železniční správa konečně prozkoumala, když to pracovnímu souručenství bylo před rokem slíbeno, otázku poskytnutí 50 % slevy na drahách nejen pro všecky státní zaměstnance, nýbrž také pro členy jejich rodin tak, jak to bylo přiznáno vojenským gážistům. Železniční správa se domnívá, že by to byla újma jejích příjmů. Já se naopak domnívám, že kdyby se tak umožnilo státním zaměstnancům levným tarifem použíti výhod anglické soboty tam, kde ji mají, použíti neděle k tomu, aby nabrali opět nových sil, aby provedli rekreaci svých tělesných a duševních sil, že by to přispělo zase na druhé straně nejen železniční správě, nýbrž celé státní správě tím, že by nedocházelo tak předčasně k invaliditě a neschopnosti zaměstnanců, když by se jim umožnilo každý týden nadýchati se zdravého vzduchu. Jestliže se tyto výhody přiznávají různým kategoriím občanstva při různých příležitostech sjezdových ve výši 50 %, nevím, jaká by zde byla překážka, aby se této výhody nedostalo trvale také všem zaměstnancům státním.

Končím tím jediným přáním, aby zákon, který projednáváme, přinesl to, co od něho očekáváme, a aby se stal požehnáním nejen pro náš největší československý podnik dopravní, československé státní dráhy, nýbrž i pro ostatní naše dopravní podniky a tím pro celý stát. Proto budeme také pro osnovu zákona hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. May. Dávám mu slovo.

Posl. May [německy]: Slavná sněmovno!

Ačkoliv poslanci naší strany uvedli při projednávání osnovy, o níž se konají porady, již všechny praktické a národnostní požadavky sudetských Němců, chci přece zaujmouti k předložené osnově zákona ještě několika krátkými slovy stanovisko. Po dnešním zasedání odchází parlament na vánoční prázdniny, na konci roku, ve kterém jste, pánové, hladovějícím sudetským Němcům tolik slíbili. na konci roku, ve kterém bylo tak často prohlašováno, že jest každý hotov tvořiti a dělati, na konci roku, kdy můžeme jen konstatovati: padla sice krásná slova o ochotě pojímati věci v širším smyslu a jednati o nich ze zásady, avšak v praksi vidíme, že nezůstalo mnohonásobně jen při starém, nýbrž že v mnohém ohledu bylo docela ještě hůře. Jen metody se trochu jinak změnily. Mluví se trochu opatrněji, mluví se velmi mnoho o dohodnutí, v praksi se však metody jen zostřily.

Předložená osnova má přinésti sjednocení všech zákonných ustanovení o železnicích v našem státě. Bylo již vícekrát poukazováno, že právě železnice mají možnost zjednati velkorysou práci. To odpovídá úplně našemu názoru na krisi hospodářského a lidového života. Krise a stavy krise, jež můžeme konstatovati, nemohou býti odstraněny jediné organisovanými nařízeními a opatřeními, nýbrž tento problém může býti vyřešen jen tehdy, když se dá lidem zase práce, za kterou se jim také spravedlivě zaplatí, a když se jim zajistí také spravedlivá mzda. To jest naše zásadní stanovisko a jen tímto velkorysým, rozsáhlým opatřením práce bude lze dosíci zlepšení všech životních podmínek a životních poměrů. Při poradě o této osnově mluvili jste i vy sami o možnosti opatření práce.

Chtěl bych vám nyní předvésti poměry na železnicích v severních Čechách, v oblasti, jež mě jako člena parlamentu vyslala a ve které jsem doma. Nejsme v železnicích našeho státu právě mnoho zhýčkaní, ale poměry, které můžeme konstatovati v severních Čechách, ve vysoce civilisované, kdysi hospodářsky kvetoucí oblasti, poměry na železnici a na nádražích nelze vypsati. Vy sami jste jistě byli již jednou na nádraží v Ústí nebo v Podmoklech, Varnsdorfu a snad i na slavném nádraží Chřibská-Rybniště, a jistě jste tamější poměry poznali. Tu jste si jistě neřekli, že tu nelze již nic zlepšiti nebo že poměry pro cestující publikum jsou tak příznivé, že jest nemožno je předstihnouti. Jistě jste konstatovali opak.

Obyvatelstvo severních Čech bylo nuceno uspořádati před několika týdny v nádraží Chřibská-Rybniště protestní shromáždění. Protestní shromáždění se mělo původně konati na prostranství před nádražím. Jako samozřejmě při takových nepříjemných věcech, byl i tam vydán zákaz tohoto veřejného shromáždění pod širým nebem z důvodů, jež jsou ovšem velmi pochopitelné a srozumitelné, protože by takové shromáždění bylo vzbudilo největší pozornost, což jest velmi trapné těm, kdož nemají čisté svědomí. Můžeme na tomto nádraží zažíti den co den, že v tomto nádraží, kterým projíždí za den přes 60 vlaků, nejsou splněny nejskromnější předpoklady pro bezpečnost lidí, kteří tímto nádražím musí procházeti. Není to ani přístřeší lidí důstojné. Na tomto nádraží není ani jediné čekárny, které přece používá mnoho tisíc osob, jest tu jen restaurace, ve které jest 46 židlí, na něž se má posadit několik set lidí, kteří musí čekati hodinu nebo půldruhé na vlak. Na tomto nádraží není ani jediné haly, ba ani jediného záchodu, jehož by bylo možno z nástupiště dosáhnouti. Říkám-li vám to všechno, můžete si utvořiti obraz o výborné organisaci železnic v severních Čechách. Není ani jediného nástupiště, ačkoliv se stále křižují 4 vlaky a publikum zde musí velmi často přestupovati. Prostory mezi jednotlivými kolejemi jsou tak úzké, že jsou životu vysoce nebezpečné. Cestující s dětmi a zavazadly musí se šplhati vždy přes dva vlaky. To jsou poměry, jež neodpovídají vážnosti našeho státu a jež musí býti označeny za neslýchané.

V severních Čechách stala se také zpoždění vlaků přímo příslovečnými. Již 3 až 4 týdny nepřijede žádný vlak pravidelně a přesně. Zpoždění až půlhodinová, ba hodinová jsou na denním pořadu. Stává se pak často, že cestující musí čekati zcela prostě 2 nebo ještě více hodin na příští vlak, protože jejich vlak na připojení byl již odbaven. Mnoho vlaků, které přijíždějí z Prahy, dosahují cíle s velkými zpožděními a pak povstává tento nesmírný zmatek. Tu byste měli, pánové, dosti práce. Již mnoho let se prohlašuje, že jest předložen plán na přestavbu tohoto nádraží, avšak nedělá se to, nikdo není s to, aby zavedl na malém úseku dráhy z Chřibské-Rybniště do Tannenbergu, na trati, na níž musí býti vedeny dvě linie, dvojí kolej tak, aby se mohlo říci, že se přihlíží k technickým a časovým požadavkům. Obyvatelstvo v severních Čechách říká: ano, jsme dobří k placení daní, tu jest pan exekutor vždy včas zde, avšak má-li jednou býti vynaložena koruna na zřízení přiměřeného předpokladu v železniční dopravě nebo na silnicích, pak jest to vždy příliš mnoho. Potom jsou to vždy oblasti, jimž se vždy dávala přednost a jež musí býti nyní odsunuty, protože musí přijíti na řadu ostatní škodu trpící oblasti. Víme již, jak jest to míněno.

Všechny tyto příležitosti jste nevzali na vědomí, a tak jest pochopitelno, že se nezaměstnanost v severních Čechách nezmenšila, nýbrž zvětšila, a chcete-li nám stále namlouvati, že je lépe, a opakovali-li jste to i zde v této sněmovně v posledních týdnech vždy a vždy znovu, že je lépe s nezaměstnaností, pak vám doporučuji, abyste se jednoho dne rozhodli a odvážili se přijíti do severních Čech a podívati se na tamější lidi, zajíti si mezi tamější rodiny a viděti tam, jak se těm lidem "lépe daří", jak se u nich již jeví "stříbrný pruh na obzoru". To vám doporučuji, a budete-li míti tento úsudek, budete jinak souditi a budete pak vystupovati k sudetskoněmeckým požadavkům spravedlněji. (Německé výkřiky: Lépe, ano, ale v české oblasti!) Že se to zlepšilo? Ano, zlepšilo se to opravdu tak, že berní exekutor jest posílán v mém volebním kraji i v neděli a koná berní exekuce, jak se to stalo ve Štětí po tři za sebou jdoucí neděle. To označuji za zlepšení.

Ale věci se nemají jen tak, že nám stále znovu chcete namluviti a stále znovu říkáte, že už jest lépe, nýbrž jest to už dnes tak daleko, že se nám ještě vyčítají almužny, které dostávají naši nezaměstnaní, vyčítají se lidem, kteří se dostali do této bídy nezaviněně. Lidem, jejichž hospodářství se před tím zničilo a nechalo zničiti, těm se dnes vyčítá, že dostávají příliš mnoho, těm se říká, že tato almužna, kterou dostávají, jest vlastně více, než by měli dostávati. To jest to, co venku mezi sudetskými Němci u hladovějících lidí označuje jejich stanovisko a jejich názor uplatňuje tak, jak jej lze dnes viděti.

Říkáte a dáváte o tom zprávu, že se nezaměstnanost zmenšila. Dostal jsem před několika dny zprávu z okresu šluknovského, ve které se konstatuje, že v posledním období klesla v tomto okrese nezaměstnanost o více než 400 lidí, že v posledním období jest placeno o víc než 400 dělníků méně. Nemohu jen porozuměti, jak jste mohli dospěti k takovému konstatování, nebo jak k tomu mohly dospěti příslušné úřady. Neboť jestliže v poslední době, kdy prý měl klesnouti počet nezaměstnaných o 400, jestliže v téže době klesl počet sociálně pojištěných o více set, nemohu si představiti, jak to, že nezaměstnanost měla klesnouti, vlastně, že nezaměstnaní měli byli převedeni do výrobního procesu, když stejné úřady konstatují, že v téže době mělo ubýti sociálně pojištěných. Víme, jak se věci mají. V posledních týdnech se zvláště přísně prováděla ustanovení o vyživovací akci právě v sudetskoněmeckých, severočeských oblastech. Byl vyhozen každý, kdo nemohl přinésti tříměsíční pracovní průkaz. Každé vdově po nezaměstnaném, který mohl ještě přinésti tříměsíční pracovní průkaz, byl potom odebrán Czechův lístek, protože již nemůže přinésti jako živitelka svých dětí, se kterými zůstala po smrti svého muže, tříměsíční pracovní průkaz. Takové případy byly předmětem mnoha stížností u úřadů v posledních týdnech. Tento pokles nezaměstnanosti jest přičísti tomu, že se nelidsky učinily škrty, a mohu tu konstatovati, že úřady vykonávají v poslední době praksi, že těm venkovským obcím, ve kterých jest méně než 10 nezaměstnaných, nejsou již prostě přidělovány žádné Czechovy lístky. Kdybyste měli tušení, jaký jest život drobných zemědělců u nás nahoře v horách, mohli byste konstatovati, že se nezaměstnaným v malých venkovských obcích vede mnohonásobně hůře, než v okresech hladu v průmyslových oblastech. A tam říkáte zcela prostě, je-li méně než 10 nezaměstnaných, že toho už není třeba, respektive obce jsou vylučovány z vyživovací akce. Nuže, posudek o lidskosti při tomto jednání přenechávám veřejnosti.

Po všech těchto zjištěních slyšíme ve velmi zajímavém vývoji, který v této chvíli vnitrozáklad našich požadavků, nýbrž že vy, s české strany nechcete uznati to, co konstatujeme o našem konání dobra, že nechcete vzíti to, co konstatujeme o stavu sudetských Němců, za základ našich požadavků, nýbrž že vy, s české strany, nám chcete diktovati, že se nám prostě vede dobře, že se nám může vésti dobře, a jste rozhořčeni, když po takových konstatováních od nás se tvrdí vždy znovu opak. Máme-li se společně dohodnouti - a předpokládáme ještě dnes, že se jednotlivci z vás dívají na dohodu jako na možnou - pak se musíme konečně snažiti, vzíti stav mezi sudetskými Němci tak na vědomí, jaký právě jest, a nikoliv tak, jaký bychom jej chtěli míti, nýbrž musíme jej vzíti na vědomí tak, jak jsme jej vylíčili, my jako zodpovědní zástupci těchto sudetskoněmeckých hladovějících a zoufajících lidí. (Souhlas.)

Říkáme-li zde, že ještě dnes připouštíme, přes zkušenosti zvláště zase posledního roku, že část z nás skutečně věří a nahlíží, že jest možno opravdové dohodnutí, musíme vám říci, že se musíte nejdříve vzdáti právě Němcům nepřátelského stanoviska, které dnes vidíme v tak širokých kruzích. To nebude jen požadavek pro vnitřní vývoj, nýbrž bude to pro samotný vývoj státu velmi podstatné a velmi pádné. Není jinak možno dospěti k dohodě, než že bude učiněno rozumné omezení zájmů národností, jež zde v tomto státě žijí. To jest ovšem odvážná věc, to nelze provésti lacinými řečmi na schůzích, nýbrž k tomu patří vážnost a odvaha, a zdá se, že tato dnes ve veřejnosti chybí. Není to jinak možno, než že budou stejně sledovány národnostní požadavky v slušné a uctivé spolupráci a že budou hledány cesty, které vedou z dnešního chaosu a z dnešní krise a z dnešního úpadku. Vy však dnes stále ještě nepřipustíte, aby si velký díl úředníků, kteří pracují a působí v sudetskoněmecké oblasti, dal dnes nejen práci, aby rozuměl německým státním občanům, aby seznal objektivně jejich požadavky a potom objektivně podal zprávu, vy si to nejen nepřipustíte, nýbrž jest tomu mnohonásobně tak, že se úředníci venku zcela prostě cítí jako otrokáři - bolí-li vás to, nemohu vám pomoci, avšak jest tomu prostě tak - že se úředníci, kteří se dnes stýkají s německými státními občany, vystavují v nebezpečí, že budou udáni jako úředníci státně nespolehliví, jest tomu tak, že zástupci vlády odmítají mluviti na ulici s námi, zástupci lidu, protože říkají: "To by mohlo býti mylně vykládáno, kdybych s vámi mluvil." Nuže, tato okolnost ukazuje zřetelně, jaké jsou poměry a co vše máte v tomto směru ještě vykonati. Připouštíte-li na př., abyste dali jen z úzkých stranických hledisek sabotovati obecními zastupitelstvy dílo svépomoci, jež jsme prováděli dvě léta úspěšně s Bund der Deutschen a jež jste povolili i pro tento rok, jako na př. v Podmoklech nebo v Děčíně-Starém městě, kde obecní zastupitelstvo docela prostě neuvolnilo nebo nepovolilo žádnou neděli, aby se mohly konati pouliční sbírky, pak jest vskutku čas, aby se konečně provedly ve všech obcích obecní volby, aby se zase dostali na tato odpovědná místa lidé, kteří jsou zase jednou jisti důvěrou obyvatelstva a kteří ve smyslu této důvěry jednají, pracují a tvoří. Není to totiž ve všech těchto oblastech možné jinak, aby se vyšlo z chaotických poměrů, než že nám bude zajištěna a garantována svobodná správa našich národních věcí, není to jinak možné dospěti zase k zdravému národnostnímu celku sudetskoněmecké strany než tím, že zase zvětšíte odpovědnost jednotlivců, že zase necháte působiti píli a zdatnost jednotlivého sudetského Němce. Teprve potom budeme s to vyjíti svépomocí z bídy a dáti státu to, co jest oprávněn žádati. Musíte se konečně snažiti, abyste zarazili a odstranili jízlivé štvaní, jež se vede proti nám v určitých novinách. Nedivíme se takovým ubožákům, kteří na př. píší: "Postavte Konráda Henleina ke zdi!" Ale divíme se státnímu zástupci, který takové věci propouští necensurovány. Tyto prvky to jsou, jež podrývají státní cítění, a není divu, je-li roztrpčení proti těmto rušitelům míru svorného spolužití mezi sudetskými Němci stále větší. A snažíte-li se dnes vydati určitý počet poslanců sudetskoněmecké strany, pak vám mohu jen říci: Tropíte neplechu, jež se hořce vymstí a hořce se musí vymstíti. To jest situace, kterou vidíme, a mínění, které vyjadřujeme. Vydáte-li zcela prostě soudům lidi, které zastupují zájmy svých lidí s největším vědomím odpovědnosti a vědomím povinnosti, vidíme, jak věci nyní vypadají a jak se rozumí demokracii proti nám. Jest třeba konstatovati: Ano, tu a tam padla krásná slova, avšak venku můžeme v praksi konstatovati, že bylo a jest dvojí měřítko, že lze konstatovati dvojí měření mezi českými státními občany a německými státními občany. Tuto skutečnost nebudete moci oddiskutovati, nýbrž budete ji musiti odstraniti jen poctivými snahami, rozvážností a čistotou. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Langr (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata je skončena.

Žádám o přečtení došlých pozměňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra (čte):

I. Pozměňovací návrhy posl. Klimenta:

§ 18 budiž doplněn novým odstavcem:

"(4) V koncesní listině bude vždy stanovena povinnost zachovávati povinnosti k zaměstnancům (zejména kolektivní smlouvu, uznání odborových organisací, závodních výborů i důvěrníků, národnostní složení podle složení obyvatelstva), jakož i povinnost přihlížeti k postavení a zájmům lidových vrstev (tarifní úlevy, náhrada za škody a pod.)."

V §u 40 budiž odst. 2 doplněn větou:

"Nepřesahuje-li roční důchod vlastníka (uživatele) nemovitosti 24.000 Kč, bude mu vždy poskytnuta plná náhrada škody."

§ 46 znějž:

"Vzešlo-li by po prvním vybudování dráhy z uložení povinnosti svazku územní samosprávy (§ 37, odst. 4) finanční břemeno, nese toto železniční podnik."

§ 62 budiž doplněn odstavcem:

"Dělníkům a nižším úředníkům, zaměstnaným v báňském podniku, přísluší jako odškodnění buď opatření náhradního zaměstnání se stejnými pracovními podmínkami nebo plná mzda (plat)."

§ 70 budiž. doplněn větou:

"K bezpečnosti provozu náleží také zachovávání všech povinností k zaměstnancům, zejména uzavírání kolektivních smluv a jejich přesné zachovávání, zachovávání ustanovení o veřejnoprávním pojištění a pod."

V §u 73 znějž odst. 2:

"(2) Zaměstnancem dráhy může býti ustanoven toliko československý státní občan. Vyžaduje-li si toho výkon služby (dorozumění se s obecenstvem a se spoluzaměstnanci), musí zaměstnanec znáti český (slovenský) jazyk; avšak požadavek českého (slovenského) jazyka nesmí býti nijak zneužíván k odnárodňovacím účelům nebo k pronásledování zaměstnance.

Pro zaměstnance na zvláštní smlouvu (§ 74, odst. 3), pokud vykonávají práce nižšího druhu, povolí železniční úřad z důležitých důvodů úlevy."

V §u 74, odst. 1, budiž mezi první a druhou větu vsunuta tato věta:

"Služebním řádem nesmí býti porušována všeobecná zákonná ustanovení o sociálních a politických právech zaměstnanců a smí býti stanovena nejvýše 40 hodinná doba pracovní v týdnu, při čemž úhrnné platy zaměstnanců nesmí býti sníženy."

V §u 74, odst. 2, budiž první věta doplněna takto:

"...a souhlasu ústředního výboru důvěrníků při ministerstvu železnic, jakož i dohodu s ministerstvem sociální péče."

V §u 74 znějž odst. 3:

Služební řád může ustanoviti, že k některým pracím mimo pravidelný provoz mohou býti přijímáni zaměstnanci na zvláštní smlouvu, musí však zároveň určiti okruh takových prací a ustanoviti, že pracovní podmínky takových zaměstnanců nesmí býti horší než pracovní podmínky ostatních zaměstnanců.