Vedle železniční dopravy jsou tu velmi naléhavé problémy dopravy automobilové, dále jsou otázky letectví, vodní dopravy a případně jiných dopravních prostředků, jejichž účelné řešení činí naléhavým, aby konečně bylo vybudováno jednotné ministerstvo dopravy, jak bylo také zákonem stanoveno.

Zatím v jednotlivých zákonech, zejména v zákoně o dopravě motorovými vozidly je to zákon č. 77/1935 - známe rozhodování ministerstva obchodu ve věcech autodopravních koncesí, avšak pouze v dohodě s ministerstvy železnic a pošt a telegrafů.

Po mém soudu musí zůstati nedotčena zásada správního řízení, aby nikdo nerozhodoval ve své vlastní věci. To však není splněno u ministerstva železnic, které spolurozhoduje o udílení autodopravních koncesí, řídíc se při tom často zájmy svého resortu a nikoliv skutečnou veřejnou potřebou. Poměry dospěly tak daleko, že v jednotlivých případech na nátlak železniční správy jest odnímána koncese starým autodopravcům, kteří řádně plnili své povinnosti vůči státu i vůči veřejnosti. Myslím, že není úkolem veřejného podnikání, aby byly soukromé osoby zbaveny své často tak pracně a za cely život vybudované existence.

Má-li býti dopravně-politický poměr automobilu k železnici vyřešen, jest po mém soudu naléhavě nutno, aby konečně bylo uvedeno ve skutek ministerstvo dopravy, jež by řešilo veškeré otázky dopravní se zřetelem ke skutečnému hospodářskému prospěchu, dbajíc při tom i soukromých zájmů jednotlivých podnikatelů.

O zřízení ministerstva dopravy a o důvodech mluvících pro zřízení tohoto ministerstva mluvilo se již tolik, že upouštím od podrobné argumentace, prosím však, aby poslanecká sněmovna z vlastní iniciativy se zasadila o konečné vybudování tohoto nejvyššího správního úřadu, od něhož, jak jsem již uvedl, celé podnikání si slibuje značný prospěch nejen v zájmu vlastním, nýbrž také v zájmu železniční správy.

V §u 135 předložené osnovy zavádíme novou kategorii zřízenců. Jsou to ozbrojené strážní oddíly, o kterých zde již mluvil předešlý řečník, pan kol. Ježek. Tyto oddíly ve větších městech konají svou službu, a možno říci. že ji konají dobře a že se tyto strážní oddíly osvědčily. My sami v Brně máme v tomto směru dobré zkušenosti. Ale je pravda, že není možno těchto strážních oddílů používati, dokonce se zbraní, a vyzývati je k nějakým politickým anebo odborovým manifestacím. Zneklidňuje to občanstvo, a myslím, že to není nutné. Proto bude dobře, když se pro budoucnost podobný případ, jaký se stal letos o prázdninách, nebude opakovati.

A nyní mi, slavná sněmovno, prosím, dovolte, abych reklamoval a přimluvil se za kladné vyřízení žádostí země Moravskoslezské o zestátnění zemských drah. V tomto směru bylo včera jednání a podle zpráv novin nedošlo se, pokud se drah týče, ke konečnému vyřešení. Já se obracím na ministerstvo železnic v tomto směru, aby bylo vyhověno urychleně žádosti moravskoslezského výboru a aby tyto zemské dráhy, také i elektrické, byly zestátněny, v nejhorším případě, aby se ihned přikročilo k zestátnění dráhy Svinov - Kyjovice. A je to tím dříve možné, poněvadž z nového podání, které zemský výbor moravskoslezský opětně předal ministerstvu železnic, se tento výbor zavazuje, že se přičiní přispívati určitou částí k uhrazení schodku této dráhy. Není tudíž po stránce finanční žádných překážek, aby se k zestátnění uvedené dráhy nemohlo přistoupiti.

Ale jsou zde ještě další dráhy, které nutno zestátniti. Nejsou to dráhy ve správě samostatných svazků, nýbrž společností. Je to dráha Brno - Líšeň, je to dráha Luhačovice - Újezd a dále je nutno, aby slíbený provoz na dráze Kounice - Ivančice také byl konečně zahájen vzhledem k tomu, že si to tamní občanstvo přeje a autodoprava v tomto směru nevyhovuje.

Ale nejen země Moravskoslezská, nýbrž i Brno samo má některá přání, ale také stížnosti. Ministerstvo železnic nám z Brna, kde máme přes 14.000 nezaměstnaných, vystěhovalo tiskárnu jízdenek, přesto, že jsme proti tomu protestovali, a rozhodlo v poslední době také o tom, aby do Prahy bylo přestěhováno 9. oddělení, zkušební, a tím současně také laboratoř, kterou jsme měli umístěnu v technice a které vysoká škola technická používala pro svoje účely. Je pravda, že máme v Brně slíbenu náhradu za toto poškození ve formě úřadu likvidatury pensí, ale to daleko nevyváží ohromnou hospodářskou ztrátu, kterou utrpíme přestěhováním 9. oddělení.

Dále vznášíme apel, aby bylo konečně v Brně přikročeno k stavbě ředitelství železnic, vedle jiných úřadů, jako je nejvyšší soud, zemské vojenské velitelství, krajský soud, poštovní úřad šekový atd. Všecky tyto projekty jsou podle našich informací připraveny, a máme-li snížiti v Brně, druhém hlavním městě našeho státu, ohromnou nezaměstnanost, je nutno, aby nám státní správa, hlavně uvedená ministerstva, pomohla v tom směru, že přikročí v dohledné době k realisaci všech těch projektů, které jsou připraveny a mají býti uskutečněny. Jde také o rychlé dobudování druhé koleje na hlavní trati Brno - Břeclav v úseku Brno - Heršpice, dále o uskutečnění projednávaných již nadjezdů silničních na křižovatkách státních silnic se železnicí, a to především nadjezdu v prodloužené ulici Vídeňské za ústředním hřbitovem na státní silnici vídeňské a trati střelické, a nadjezdu státní silnice slavkovské u křižovatky s přerovskou železniční tratí. Taktéž je nutno, aby opomíjené komunikační spoje (Předsednictví převzal místopředseda mlčoch.) s oblastí na jihozápad Brna byly zlepšeny ve směru jihozápadním, tedy hlavně Brno - Ivančice - Kounice a odtud dále k hranicím Rakouska. Nejbližší podmínkou zlepšení velmi ztížených komunikačních poměrů jest rekonstrukce křížení hlavní trati břeclavské se silnicí v Horních Heršpicích. Reklamuji urychlení přípravných prací projekčních i finančních pro novostavbu budovy ředitelství čsl. státních drah v Brně vedle budovy ředitelství pošt a telegrafů v Kounicově ulici, jak jsem již o tom mluvil. Třeba si uvědomiti, že v celostátním útvaru nebo lépe řečeno v živém organismu státním představuje země Moravskoslezská šíji. Nedopusťme tudíž její ztrnutí.

Pan ministr železnic zhodnotil ve svém proslovu význam projednávané osnovy, k čemuž možno se připojiti, neboť osnova nového železničního zákona shrnuje starší předpisy, obsažené v různých právních normách, a jest ji proto s tohoto hlediska uvítati a pro ni hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Birke. Uděluji mu slovo.

Posl. Birke (německy): Slavná sněmovno!

Na denním pořadu je železniční zákon a v této osnově zákona chcete přece alespoň trochu bráti ohled na převrat ve veřejném dopravnictví. Prostudujeme-li osnovu žel. zákona, musíme zjistiti: Vůbec jste nevzali zřetel na automobilismus, který se dnes ve všech státech oceňuje alespoň stejně jako železnice a kterému je v mnohých státech dávána přednost. Pročteme-li všech 213 paragrafů železn. zákona, nalezneme jen málo bodů, kde si všímáte silnice a jejího automobilismu. Tomu se musíme velmi diviti, neboť žijeme r. 1936, kdy dostavník zmizel se silnice, kdy železnice je všeobecným dopravním prostředkem a kdy vedle železnice zaujímá své místo i automobil. Vy všichni členové vládní většiny v této sněmovně nebudete již asi zastávati názor, že automobil je přepychem, ale budete již asi toho mínění, že automobil se stal lidovým dopravním prostředkem a že proto zasluhuje, aby železnice obracela zřetel na tento automobilismus a proto na veškerý silniční a dopravní ruch. Pomyslíme-li, že to často se železnicí vypadá takto: silnice křižuje železniční přejezd a tento přejezd je tak vystavěn, že jím neprojel ani nábytkový vůz, ani snad fůra sena, vypadá to, jako by železnice prostě zcela bezohledně se prohřešovala proti silniční dopravě, a zdá se, že se v této osnově domníváte, že se můžete na silnici prohřešovati dále. Musíme-li zjistiti, že v této osnově stojí, že na místech, kde jsou nechráněné železniční přejezdy, mají veškerá vozidla, tedy i auta, prostě dávati pozor, jistě si to nepředstavujete tak, že automobilista, přijede-li k drážnímu tělesu, má vystoupiti, rozhlédnouti se všemi směry, nepřijíždí-li auto nebo vlak, a pak teprve jeti dále; nebo dokonce snad chcete-li, aby se ptal místního obyvatelstva, nepojede-li v nejbližší době vlak. V době moderní dopravy je to přímo nepochopitelné a neuvěřitelné. Na místech, kde dálkové silnice křižují železnici, mělo by býti postaráno o nezbytnou bezpečnost závorami. Vždyť jsme měli sta a sta nehod, které se přihodily proto, že jsou nechráněné železniční přejezdy a že tyto nechráněné železniční přejezdy jsou právě tam, kde je na silnicích veliký dopravní ruch, tedy automobilový ruch.

Železnice má prokazovati službu zákazníkovi, protože podle našeho názoru je dráha obchodním podnikem, i když je provozována státem a, jak zjišťujeme, se schodkem jdoucím ročně do sta milionů. Avšak na dráhu nutno pohlížeti jako na hospodářský podnik a proto má prokazovati zákazníkovi službu ve všech směrech, t. j. aby na dráze byl především brán ohled na všechny, kdož přicházejí v úvahu jako cestující nebo jako zasilatelé zboží. Jako cestující: Tu bychom měli hned jazyková ustanovení. Má strana poukázala ve výborech, kde se projednával návrh železničního zákona, na jazykové důvody, zaujala k nim stanovisko a navrhla určité změny. Většina pominula tyto pozměňovací návrhy a přešla k dennímu pořadu, neuznala za vhodno se jimi zabývati. Nuže pánové, železnice je mezinárodním dopravním prostředkem a při mezinárodních prostředcích dopravních byste se zvláště měli zabývati jazykovými záležitostmi, již se stanoviska mezinárodního dopravního prostředku. Má-li někdo dbáti zákonů, dbáti nařízení, dbáti a poslouchati předpisů, musí je umět alespoň přečísti, musí jim alespoň rozuměti. Tedy jen s hlediska čistě mezinárodního měli byste na dráze a ve vlacích upraviti jazykové věci tak, že by kromě státního jazyka, prvního jazyka ve státě, přicházely v úvahu jedna nebo dvě světové řeči. To by bylo s hlediska mezinárodního, při čemž, ježto náš stát je vklíněn do velikého německého území, byste již proto měli užívati německého jazyka. (Potlesk.) S toho hlediska, že tento stát je státem národnostním a nikoliv státem národním, jak některé horké hlavy ještě po 18 letech tvrdí, mělo by se užívati, aby se bral ohled na tento ráz, ve vlacích a ve všech zařízeních na železnici jazyka oněch národnostních skupin, kde dráha projíždí jiným než čistě českým územím. Totéž platí samozřejmě o zaměstnancích. Nemělo by se stávati, že zaměstnanci konající službu ve vlacích, zaměstnanci železničních úřadů neznají jazyka buď skoro vůbec nebo ho znají málo a v málo případech dobře. Neboť jste se dostatečně postarali, aby naši sudetští Němci zmizeli především ze železnice, jako z ostatních státních úřadů. V čele ministerstva železnic stojí sociální demokrat a soc. demokraté přece o sobě říkají, že mají dobrý poměr k mezinárodním otázkám a mezinárodním myšlenkám. Již proto bychom se mohli domnívati, že pan ministr železnic učiní při projednávání této osnovy se své strany vše, aby se v jazykových věcech udělal pořádek, aby již konečně zmizely četné oprávněné žaloby. Nejsou to jen stížnosti, které přednášíme my sudetští Němci, protože cítíme, že jsme bezprostředně postiženi. Jsou to také stížnosti všech cizinců, kteří přicházejí do státu a kteří se nevyznají a nevědí, mají-li nastoupiti zde nebo tam, mají-li učiniti to neb ono nebo mají-li toho zanechati. Neboť přijdou-li sem cizinci, mohou snad znáti ten neb onen světový jazyk, nemůže se však rozhodně na cizinci žádati, aby bezpodmínečně uměl také česky.

Myslíme-li v této souvislosti na to, že se nyní tolik mluví o dorozumění, že musí býti upraveny otázky soužití, vzpomeneme-li, že se vypravuje, že mladoaktivisté již sepsali pamětní spis, kde jsou obsaženy požadavky sudetských Němců, a že očekávají, že tyto požadavky budou splněny, divně na nás působí, že se při jazykových otázkách nového železničního zákona neobrací naprosto ani v nejmenším zřetel na nutné požadavky, které přicházejí v úvahu. Není to něco, co by české většině působilo obtíže, protože by při tom nemusili přinésti žádných obětí, kdyby nám v tomto oboru chtěli vyjíti vstříc. Z toho však musíme vyvoditi závěr: nejste-li ochotni vyjíti nám vstříc v oboru, kde vás to vůbec nic nestojí, jak těžce potom uvěříme, že jste ochotni vyjíti nám vstříc v oboru, kde musíte rozhodně přinésti oběti, protože jste si v oněch 18 letech vzali příliš mnoho toho, čeho se nám nedostává.

V této souvislosti si vzpomínáme na vánoční přání Svazu zemědělců. Někdy na svatého Mikuláše jste postavili požadavky, které jsou sice velmi laciné a které neobsahují nic světaborného a ohromného. Pan Gustav Hacker, předseda Svazu zemědělců, prohlásil, že tyto požadavky musí býti splněny až do vánoc. Ježto je těsně před vánocemi a sněmovna zamýšlí se dnes rozejíti, jsme zvědavi, zdali si někdy na Štědrý den vzpomenete, že jste ještě něco dlužni Svazu zemědělců. Nevěříme, že k tomu dojde, ale o jednom jsme přesvědčeni, že chcete dále mluviti, dále debatovati. Ale o nás, sudetských Němcích, se již příliš mnoho debatovalo. Debaty nám nemohly přinésti žádných úspěchů, debatami se jen utrácel čas a na druhé straně se sypal cizině písek do očí. Ve skutečnosti se z těchto debat nevyklubalo pro sudetské Němce nic jiného, než že se tu a tam vzbudila klamná naděje, která se potom proměnila v tím větší zklamání.

Pan ministr Zajiček z německé křesť. sociální strany lidové na naše prohlášení, které zde přednesl náš kamarád Knöchela které obsahovalo dotaz, zda je pravda, že pan ministr Zajiček řekl na přednášce v klubu "Přítomnost", že sudetskoněmecká strana se všemi svými příslušníky není dosti loyální. že je neloyální, na to pan ministr odpověděl a prohlásil, že trvá na tom, co řekl, a že ho ani nenapadlo obviňovati velikou sudetskoněmeckou stranu z neloyálnosti. Musíme vzíti toto prohlášení z úst ministrových na vědomí a zároveň bychom mu doporučovali, aby on, který tolik mluví, tolik po zemi jezdí a je přítomen při nesčetných procesích, se v budoucnosti vyjadřoval poněkud opatrněji, aby se z jeho slov nemohly vyvozovati mylné názory. Včera pronesl naproti v senátu pan sen. Hilgenreiner, mužný německý kněz a upřímný Němec, řeč, která vyvolala rozruch. Je mezi německými vládními stranami jediný, neboť ostatní si netroufají říci, co se odvážil říci pan sen. Hilgenreiner. Nazývá věci pravým jménem.

Soc. demokraté již ve svém stranickém listě "Sozialdemokrat" napsali, že pan Hilgenreiner se již považuje za kandidáta sudetskoněmecké strany. Soc. demokraté jsou velmi rozezleni a táží se křesťanských sociálů, co udělají, bude-li pan sen. Hilgenreiner dále takto mluviti. Myslím, že křesťanští sociálové mohou býti rádi, že mají pana sen. Hilgenreinera. Bylo by si přáti, aby jich v tomto klubu bylo takových šest. Bylo by také na místě doporučiti pánům sociálním demokratům, aby se méně starali o pana sen. Hilgenreinera než o svého sen. Hellera. Zde se raději dívejte, neříká-li něco, co je rozhodně nepřípustné, alespoň vůči sudetským Němcům, se kterými nepřichází osobně příliš mnoho do styku.

Zjistíme-li, že pan ministr zahraničních věcí dr. Krofta v Karlových Varech v okresním vzdělávacím výboru opět mluvil o ožehavé českoněmecké otázce, prohlašuje-li tam, že tato otázka musí býti rozřešena, prohlásil-li předseda vlády dr. Hodža několikráte, že věčné českoněmecké narovnání musí býti rozřešeno a že je pro rozřešení zralé, mluví-li se v českém táboře všude o tom, že je zde německá otázka, je to úspěchem sudetskoněmecké strany, která zahájila debatu o této otázce. Trvalo-li skoro 18 let, než jste na to přišli, že je vůbec nějaká sudetskoněmecká otázka v tomto státě, že se z ní stala naším přičiněním státní a, chcete-li, mezinárodní otázka, slyšíme-li, že pan předseda vlády prohlašuje, že náš stát je nejkonsolidovanější v celé Evropě, a pomyslíme-li si při tom, jak to ve státě vypadá, jaké požadavky jsme kladli a dále klademe a jak málo jste těmto požadavkům popřáli sluchu, nemluvě ani o tom, jak málo myslíte na to, jaké stanovisko zaujmete k našim požadavkům, udivuje nás při tom zvláště jedna věc: Že právě v tomto okamžiku, kdy pan předseda vlády pravil, že jsme nejkonsolidovanějším státem, chcete opět prodloužiti o další rok zákon o rozpouštění politických stran. Byl bych se rád ujal slova k zákonu o rozpouštění politických stran, když se tato osnova zde projednávala, ale šlo to tak rychle, že jsme se prostě nedostali ke slovu, neboť jste již hlasovali. Z takovéto záležitosti, která je v odporu s duchem demokracie a ústavy, jste udělali takovou maličkost, že jste ji hravě odbyli. Ježto jste v této sněmovně rozhodli o prodloužení zákona rychlíkovým tempem, patří to skoro do oboru železničního a proto k tomu nyní něco řeknu. V našem státě přece platí zásada, že všechna moc pochází z lidu a lid má právo na svobodnou vůli a svobodné mínění, názor a přesvědčení, tvořiti si podle své vůle politické strany a že tyto lidovou vůlí vytvořené strany kandidují mezi lidem, ucházejí se o hlasy lidu všemi demokratickými prostředky a že takto zvolení zástupci lidu tvoří zákonodárné sbory, které si utvoří vládu jakožto výkonný orgán zákonodárných sborů, kterou je vyjádřena vůle lidu a národností. Domnívají-li se však politické strany, že mohou, ježto jsou u moci a ve většině a mají proto věci ve svých rukou, zbaviti se jim nepříjemných stran prostě tím, že se dostaví do zasedání, zdvihnou ruku, odhlasují a rozpustí je, pak se mýlí. Rozpustiti politickou stranu, vezměte. to prosím na vědomí, smí jen jeho veličenstvo lid sám. Sudetští Němci vykonali dne 19. května tento veliký skutek. Rozpustili strany, které byly mezi sudetskoněmeckým lidem, ježto ztratily důvěru národa, tak neklamně, že sotva z nich něco zbylo. Ve státě, který se dovolává demokracie, který učinil demokracii svým nejvyšším a nejsvětějším ideálem, mělo by býti vyloučeno, aby taková myšlenka vůbec jen vznikla. Ostatně bych vám chtěl v této souvislosti ještě říci: Před rokem jsme se již lámali hlavu, jak zajistit právní existenci politické strany, jak se věci mají formulovati, jaké cesty máme hledati, aby se z politické strany stal právní činitel. Nechali jste uplynouti celý rok a neměli jste žádný vhodný nápad a ježto vás nic nenapadlo, setrvali jste na svém, prodloužili jste opět zákon o rozpouštění politických stran o další rok a učinili jste tím další otazník za slovem "demokracie". (Výkřiky.) Pánové, položíme-li si otázku, ježto stojíme před vánocemi: "Co se v tomto roku udělalo?", lze na ni krátce odpověděti: nic se nezměnilo. Ačkoliv přistoupila třetí zlomková strana jako zástupkyně sudetskoněmecké menšiny ke dvěma ostatním do vlády, aby se navenek zvětšilo dekorum "Němci jsou zastoupeni ve vládě", přesto směr zůstal takovým, jako byl před 18 lety: plánovitý postup proti sudetským Němcům s notně velikou dávkou nerozumu; jen málo věcí rozumných bylo lze spatřiti. Mohu říci: zcela přesně víme, kdo v této sněmovně je nositelem myšlenky rozvahy a kdo by sám o sobě rád se řídil rozumnými poznatky. Známe jednotlivé pány v této sněmovně, kteří jsou prodchnuti a dají se vésti myšlenkou rozvahy a mohu k tomu ještě dodati: víme také, že se nedostává potřebné odvahy, aby se k této rozvaze přiznali, tuto rozvahu projevili a s touto rozvahou dělali potřebnou propagandu mezi samým českým národem. (Výkřiky.) Buďte přesvědčeni, že narovnání ve státě potřebujeme my sudetští Němci pro náš holý život, ale toto narovnání potřebujete také vy pro váš život a oba dohromady je potřebujeme pro náš stát. Když jsme po prvé politicky vystoupili, postavili jsme se na půdu tohoto státu státoprávním prohlášením. Konrád Henlein určil ve své velké českolipské řeči jednou pro vždy naše zásadní stanovisko ke státu a naše stanovisko k politice - ovšem také k zahraniční politice - a vezměte na vědomí: neměníme svůj kabát a svůj názor týdně, jak se nám to hodí. ale to, co tenkrát bylo stanoveno, odpovídalo životní vůli sjednocených sudetských Němců a odpovídá této životní vůli dále. Záleží na vás na české straně, abyste u sebe zavedli rozvahu, která se u nás stala ve veliké většině skutkem, abyste se snažili odstrčiti stranou všechny štváče, všechny vaše lidi, kteří žijí z nepřátelství, aby zmizeli. Vítězství na vaší straně musí patřiti rozumným. Musíte poznati, že zdárné soužití bude v tomto národnostním státě jen tehdy možné, postaráte-li se, aby každá národnostní skupina, která musí v tomto státě žíti, se v tomto státě cítila spokojena, aby s tímto státem byla srozuměna a aby tomuto státu dala, co od ní může právem požadovati. Mluvíte-li však, pánové, pouze, že dorozumění je nutné, a nejste-li ochotni vykonati činy pro toto dorozumění, a to význačné a neklamné činy, podlamujete jen v sudetskoněmecké domovině víru ve vaše dobrá slova, neboť ke každému dobrému slovu chybí dobrý skutek. Vzpomínáme si, že po celý rok bylo dosti příležitosti, abyste uchopili naši napřaženou ruku. Neučinili jste tak, kamarádili jste se jen trochu se třemi malými zlomkovými stranami. Nic více. Nic jste jim také nedali. Zde budiž také konstatováno: Dáváte-li jim při svém dnešním stanovisku něco, pak tak činíte jen proto, abyste jim život s námi poněkud usnadnili. (Posl. Kundt [německy]: Prodloužili!) Možná, že také prodloužili, ale ne na dlouho, neboť se pořádně činíme.