Rovněž tak v debatě byly reklamovány zemědělské komory. Víme, že o tento útvar žádají všechny složky, jichž se tato otázka dotýká, a nemám jiného přání nad to, nežli aby přání pánů kolegů, kteří je v debatě přednesli, mohlo býti brzy realisováno.

Někteří páni poslanci správně poukazovali na tíživost státního dluhu, zejména pak dluhu krátkodobého a vyvozovali z toho potřebu tento dluh proměnit na konsolidovaný dluh dlouhodobý. Také k tomuto mínění se mohu připojiti, neboť jsem je sám již také několikráte vyslovil. Krátkodobý dluh, pozůstávající z pokladničních poukázek, je nesporně dluhem nejen tíživým, nepříjemným, ale také i nebezpečným.

Z těchto důvodů mám za to, že se finanční správa bude musiti v nejbližší době zabývati touto otázkou a snažiti se zbaviti právě tohoto břemene, které přichází k výrazu s kadencí jednou dvakrát skoro každého měsíce.

Proti některým výtkám, předneseným pány poslanci ze strany ludové, rádi jsme slyšeli u slovenského poslance kol. Rázuse, že vláda pochopila svoji úlohu ve věcech hospodářských, kterou vidíme ve zmenšení nezaměstnanosti, zejména na Slovensku. Přiznal podle pravdy, že na Slovensko se investovalo velmi mnoho. Konstatoval, že jsme došli tak daleko, že od nejkrajnější levice do nejkrajnější pravice spojuje nás heslo, aby republika byla silná a každému dala kus chleba. Myslím, že těchto vět mohu užíti jako odpověď na výtky, které zde v debatě byly předneseny.

Pan posl. dr. Korláth bojoval ve své řeči proti domnělé předhůzce, jako by někdo vytýkal, že se na Podkarpatskou Rus doplácí. Pravil, že posledních deset let Podkarpatská Rus přinesla neméně než jednu miliardu obětí pro celek, zač neobdržela žádné náhrady. Žádal, aby vláda vykazovala odděleně příjmy a výdaje Podkarpatské Rusi. K této výtce chtěl bych konstatovati, že mi nic není známo, že by kdokoli z odpovědných činitelů byl vytýkal, že některé části státu doplácejí na Podkarpatskou Rus. Stát jest jediný celek a nemůže býti dělen na aktivní a pasivní části. V určitém společenství, ať už je jakékoli - náš stát je také společenství - je předností a základem vzájemnost, znamenající, že hospodářsky silnější musí pochopitelně dopláceti na hospodářsky slabšího. To je samozřejmá věc také ve státě, která se nedá ničím oddisputovati, a nelze jí užíti proti nikomu jako nějaké výtky nebo dokonce výčitky.

Pokud jde o to, aby vykazovány byly odděleně příjmy a výdaje Podkarpatské země, chci jenom konstatovati p. dr. Korláthovi, že jsem zde několikrát vyčísloval příjmy z daní Podkarpatské Rusi a že si může tato čísla docela klidně opatřiti a zjistiti, neboť jak ministerstvo financí, tak také nejvyšší účetní kontrolní úřad, který sestavuje státní závěrečný účet, tato čísla má, a jsem toho mínění, že nemůžeme vyhověti přání p. posl. dr. Korlátha za speciální vykazování těchto číslic v závěrečném účtu z toho jednoduchého důvodu, že pak bychom museli totéž činiti i u ostatních zemí, z kterých se republika skládá, totiž u země České, Moravskoslezské, Slovenské a Podkarpatoruské zvláště. Stát je zde jako celek a tak jej musíme také bráti a nemůžeme jej ani hospodářsky, ani daňově, ani po stránce nákladů dělit na několik menších dílů.

Pan kol. dr. Wolf pravil ve své řeči, že polskému lidu hrozí odnárodňování, protože se do práce přijímají jenom Češi nebo Poláci, kteří posílají své děti do české školy. Připomíná loyálně, že to nedělá vláda ani jí podřízené úřady, nýbrž ředitelé různých soukromých podniků, zejména některých dolů. - Chtěl bych říci, že věci zcela jistě nejsou takové, jak je líčil pan posl. Wolf. Stížnosti, že máme určitou část lidí té které oblasti bez práce a chleba, nemáme jenom z polských obvodů, nýbrž také z českých (Výborně!), neboť nemůžeme umístit také české lidi. Ti si stěžují na druhé české lidi, kteří náhodou zaměstnání dostali, a ti, kteří je nedostali, zůstavše venku za vraty, mají za to, že zde bylo někomu protekčně pomoženo k práci, výdělku a existenci. Jsem toho mínění, že tyto stížnosti odpadnou, jakmile zde bude trochu jiná situace na pracovním trhu, a že si nebude muset pan kol. Wolf ani nikdo z menšin stěžovat tím způsobem, jak zde bylo uváděno. Jsem přesvědčen, že nikdo nechce ani odnárodniti ani znásilňovati polskou ani jinou menšinu.

Pánové a dámy, my jsme sami na sobě jako národ zakusili plnou měrou účinky národnostního násilí v době, kdy jsme byli součástkou bývalého Rakouska. Nechceme činiti nikomu to, co jsme sami neměli rádi, co nám bylo nepříjemné a nač jsme si stěžovali. (Výborně!) Nechceme dělat politiku, na kterou bývalé Rakousko zašlo, a nebudeme ji dělat. (Potlesk.) Jsem přesvědčen, že ani Poláci, kteří se mírov. smlouvami octli na území naší republiky, nemusí mít starost, že by je někdo chtěl znásilňovat nebo odnárodňovat. Bojovali jsme jako národ přes tisíc let proti cizí nadvládě, z toho tři sta roků pod tvrdou vládou habsburské dynastie. Udrželi jsme se jako národ a víme velmi dobře, co pro nás jako národ tyto doby znamenaly. Proto nechceme a nemůžeme prováděti, co jsme sami odsuzovali a proti čemu jsme sami přes tisíc let bojovali. (Posl. Śliwka: To myslíte upřímně, pane zpravodaji, ale v praksi to na Těšínsku vypadá jinak!) Pane kolego, ubezpečuji, pokud jde o vládu a státní úřady, když na takové případy upozorníte, že je nikdo nebude trpět a chránit, a kde se děje křivda, musí být odstraněna.

Pan kol. posl. dr. Wolf radil nám k tomu, abychom se dorozuměli a přistoupili na nejužší a vojenské spojenectví s Polskem. Pan kol. Wolf jistě velmi dobře ví, že na naší straně bylo, je a bude i pro každou budoucnost tolik ochoty, tolik dobré vůle, tolik trpělivosti, že jí nemůže nikdo víc od nás požadovati. (Potlesk.) Vykonali jsme všechno, i za cenu sebezapírání, abychom splnili to, co od nás vyžaduje p. kol. posl. dr. Wolf. Není naší vinou, jestliže ještě dnes snad poměry nejsou tak daleko, abychom mohli říci, že příčiny byly odstraněny.

Pan kol. posl. Esterházy vytýkal zejména, že katolické Slovensko staví se proti spolku se sovětským Ruskem. Byla to, jak jsem měl možnost zjistiti jednak posloucháním řečí pánů kolegů, jednak čtením stenografických protokolů, ojedinělá námitka toho druhu. Ten, kdo to se státem a mírem myslí dobře, nemůže po mém soudu takových výtek činiti. Jak jinak se poslouchaly řeči ostatních maďarských poslanců, Csomora a Schulcze, kteří jsou také zástupci maďarské menšiny a projevili loyální ochotu ke spolupráci a smysl pro republiku. Také oni mají svá přání a nepochybuji o tom, že tato přání, pokud mají svá oprávnění, budou v mezích platných zákonů splněna.

P. kol. dr. Rosche ve své řeči pravil: "Národně-politicky cítíme se v rozpočtu naprosto zanedbáváni." Konstatoval však se zadostiučiněním, že vláda se snaží zjednat obrat po této stránce. Pravil, že státy jsou labilní, trvalé jsou vždy jenom národy. Řekl dále, že jeho strana zřetelně konstatovala, že se přiznává ke státu a že se staví k němu kladně.

Jsem povinen zde říci, že řeč pana kol. dr. Rosche, pronesená v plenu sněmovny, lišila se značně od jeho řeči výborové a byla značně mírnější a smířlivější. Mohla by býti jistě podkladem každého jednání v tomto směru, ale prosím, p. kol. Rosche nebude mi zazlívati, když mu řeknu, že pronesené řeči jeho pánů klubovních spolukolegů, které byly vyloučeny ze stenografického protokolu, t. j. poslanců inž. Richtera, Kundta a Köllnera, nekorespondovaly plně s tím, co nám zde p. dr. Rosche povídal.

P. posl. dr. Rosche prohlásil ve své řeči: Kdo chce mír, musí dojíti k přátelskému poměru s Německem. Ať nám někdo dokáže. že se nechováme ke všem sousedům a také k Německu naprosto korektně! Náš poměr ke všem sousedům je naprosto taktní a korektní a nikdo nemá právo nám vytýkat, že se nechováme korektně a přátelsky. P. posl. dr. Rosche a vůbec páni ze sudetskoněmecké strany mi prominou, řeknu-li zdvořile, že u nás jsme nepoctili ještě žádného německého emigranta poslaneckým mandátem v parlamentě Československého státu (Výborně! - Potlesk.), jak se to stalo se strany Německa v případech býv. našich poslanců Krebse a Junga.

Aktivističtí Němci v debatě sami nejlépe ocenili význam spolupráce se státní majoritou. Při tom nepopírám, že jejich postavení není závidění hodné, když jsou vydáni všanc útokům svých národních krajanů. Nepochybuji, že vláda učiní vše, aby loyální Němci, kteří se postavili za stát, neměli důvodů ke stížnostem. Kdo jde se státem, může spoléhat na jeho ochranu a pomoc, kdo jde proti němu, musí býti připraven, že si jej stát nebude chovat v bavlnce.

Ke konci dovolte, abych k žádosti p. ministra železnic opravil jeho odpověď. kterou dal na dotaz jednoho z pánů poslanců v rozpočtovém výboru, týkající se stavby dráhy Německý Brod-Tišnov.

Ve výborové zprávě, která byla pánům a paním poslancům rozdána, praví pan ministr na str. 53 mimo jiné toto: "Argumenty, aby dráha šla přes Nové Město, nemohly změnit rozhodnutí, které bylo schváleno vládou po uvážení všech svrchu uvedených okolností. Dráha na Nové Město stála by o 200 mil. Kč více."

V těchto větách má místo "Nové Město" stát správně "Velké Meziříčí". Jde sice jen o záležitost lokálního významu, ale přes to prosím paní a pány, aby si laskavě toto místo opravili.

Děkuji slavné sněmovně za trpělivost a končím své vývody prosbou, aby návrh rozpočtu i finančního zákona na r. 1937 přijala tak, jak vyšel z prací výborových. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Přistoupíme ke hlasování.

O státním rozpočtu a finančním zákoně na rok 1937 míním dáti hlasovati tímto pořadím:

Nejprve hlasovali bychom o dílčích rozpočtech vlastní státní správy, které jsou zařazeny do I. skupiny rozpočtu, a při hlasování postupovali bychom podle pořadí rozpočtových kapitol.

O jednotlivých státních podnicích, které tvoří skupinu II státního rozpočtu, budeme hlasovati vždy při kapitole onoho resortu, jenž nad tím kterým podnikem má zákonný dozor. Takto se postupně vykoná hlasování o II. skupině státního rozpočtu při kapitolách prvé skupiny rozpočtové.

O III. a IV. rozpočtové skupině budeme hlasovati při kap. 18 a 19.

Nakonec budeme hlasovati o nadpisu, celkových přehledech skupin a sumářích státního rozpočtu, který jest přílohou finančního zákona.

S výjimkou kap. 4, k níž byl podán pozměňovací návrh, budeme o rozpočtových kapitolách hlasovati podle zprávy výborové.

O kap. 4 budeme hlasovati nejprve v úpravě podle pozměňovacího návrhu posl. dr. Jar. Dolanského a teprve, kdyby tato úprava nebyla přijata, hlasovali bychom také o této kapitole podle zprávy výborové.

O finančním zákoně na rok 1937 budeme hlasovati podle zprávy výborové a pak odděleně o sedmi doplňovacích návrzích posl. Kopřivy.

Jsou nějaké námitky proti pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s kap. 1 ze skupiny I, President republiky a kancelář presidenta republiky, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 1 ze skupiny I jest schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 2 ze skupiny I, Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 2 ze skupiny I jest schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 3 ze skupiny I, Předsednictvo ministerské rady, a s §em 13a), Státní tiskárny v působnosti předsednictva ministerské rady, §em 14, Úřední noviny v Praze a Bratislavě, a §em 15, Československá tisková kancelář, vesměs ze skupiny II, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 3 ze skupiny I a §§ 13a), 14 a 15 ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 4 ze skupiny I, Ministerstvo zahraničních věci, v úpravě podle návrhu posl. dr. Jar. Dolanského, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo nyní souhlasí s touto kapitolou v úpravě zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 4 ze skupiny I jest schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 5 ze skupiny I, Ministerstvo nár. obrany, a s §em 10, Vojenská továrna na letadla, §em 11, Vojenské lesní podniky, a §em 13 b), Státní tiskárny v působnosti ministerstva nár. obrany, ze skupiny II, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 5 ze skupiny I a §§ 10, 11 a 13b) ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 6 ze skupiny I, Ministerstvo vnitra, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 6 ze skupiny I jest schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 7, 8 a 9 ze skupiny I, Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem, Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy a Nejvyšší správní soud a Volební soud, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 7, 8 a 9 ze skupiny I jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 10 ze skupiny I, Ministerstvo školství a nár. osvěty, a s §em 7, Uhřiněvský školní závod zemědělský, s §em 8, Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, s §em 16, Žabčický školní závod zemědělský, a s §em 17, Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně, ze skupiny II, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 10 ze skupiny I a §§ 7, 8, 16 a 17 ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 11 ze skupiny I, Ministerstvo zemědělství, a s §em 6a), Státní lesy a statky, s §em 6b), Státní statky zemědělských škol a výzkumných ústavů zemědělských, a s §em 6c), Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích, ze skupiny II, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 11 ze skupiny I a §§ 6a), 6b) a 6c) ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 12 ze skupiny I, Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 12 ze skupiny I jest schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 13 ze skupiny I, Ministerstvo veř. prací, a s §em 9, Státní báňské a hutnické závody, ze skupiny II, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 13 ze skupiny I a § 9 ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 14 ze skup. I, Ministerstvo pošt a telegrafů, a s §em 4a), Československá pošta, a s §em 4b), Poštovní spořitelna, ze skupiny II, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 14 ze skupiny I a § § 4a) a 4b) ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 15 ze skupiny I, Ministerstvo železnic, a s §em 5, Československé státní dráhy, ze skupiny II, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 15 ze skupiny I a § 5 ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 16 ze skupiny I, Ministerstvo soc. péče, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 16 ze skupiny I jest schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 17 ze skupiny I, Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, a s §em 12, Státní lázně, ze skupiny II, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 17 ze skupiny I a § 12 ze skupiny II jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 18 a 19 ze skupiny I, Odpočivné a zaopatřovací platy, Ministerstvo financí, s §§ 1 až 3, Tabáková režie, Státní loterie a Státní mincovna v Kremnici, ze skupiny II, a se skupinami III a IV, Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích a rozpočty státních fondů a Správa státního dluhu, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 18 a 19 ze skupiny I, §§ 1 až 3 ze skupiny II, a skupiny III a IV jsou schváleny podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s kap. 20 ze skupiny I, Nejvyšší účetní kontrolní úřad, ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Kap. 20 ze skupiny I jest schválena podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s nadpisem, celkovými přehledy rozpočtových skupin a sumářem státního rozpočtu na rok 1937 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Nadpis, celkové přehledy rozpočtových skupin a sumáře státního rozpočtu jsou schváleny podle zprávy výborové.

Tím je státní rozpočet pro rok 1937 schválen ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 685.