II. Doplňovací návrhy posl. Kopřivy k finančnímu zákonu:

1. Za čl. III se vsunuje ustanovení:

(1) Na zvýšení státního příplatku k podpoře nezaměstnaných podle gentského systému, na zvýšení a zlepšení přídělu stravovacích lístků, na zvýšení přídělu poukázek na mléko, chléb a jiné příděly potravin pro nezaměstnané a jejich rodiny, na ošacování a zaplacení nájemného pro nezaměstnané a na zlepšení produktivní péče o nezaměstnané stanoví se z důvodů finanční vyčerpanosti nezaměstnaných a současné drahoty kromě částky uvedené v čl. III, odst. 4 jako mimořádný příspěvek na rok 1937 částka 450 mil. Kč.

(2) Této částky bude použito takto:

a) na zvýšení státního příspěvku ve výši podle zákona z roku 1930, č. 74 Sb. z. a n., o podporách nezaměstnaných podle gentského systému obnos 180,000.000 Kč;

b) na zvýšení a zlepšení stravovacích lístků obnos 120,000.000 Kč;

c) na zvýšení přídělu poukázek na mléko, chléb a jiné příděly potravin, jakož i na ošacování a zaplacení nájemného obnos 70,000.000 Kč;

d) na zlepšení produktivní péče o nezaměstnané obnos 80,000.000 Kč.

(3) Úhrada částky 450,000.000 Kč bude opatřena výnosem vzestupné podnikatelské dávky, uložené soukromým výdělečným podnikům, jejichž hrubý zisk v roce 1936 přesahoval částku 100.000 Kč.

Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění."

2. Za čl. XVI se vsunují ustanovení:

Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1937 převzal státní záruky až do výše 500 mil. Kč za zápůjčky uzavřené svazky územní samosprávy v roce 1937 na ochranu lidu pro případ války; na zakoupení plynových masek pro chudé civilní obyvatelstvo, na stavbu krytů proti leteckým útokům. Zúrokování a úmor zápůjček na obranu lidu pro případ války převezme státní pokladna pro rok 1937 až do výše 30 mil. Kč, které budou uhraženy z rozpočtové položky ministerstva financí, kap. 19, tit. 5, § 4, odst. 4 a 5 z příspěvku státu zvláštnímu fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů (sanace bank).

Příslušné návrhy zákonů budou předloženy Národnímu shromáždění.

V roce 1937 bude přikročeno k oddlužení zemědělců a domkářů:

a) za účelem vyvázání zemědělců a majitelů rodinných domků z dluhů zmocňuje se vláda zříditi ústav pro převzetí a úmor dluhů zemědělců a domkářů;

b) vyvázání z dluhů bude se vztahovati:

1. na zemědělce, kteří vlastní anebo mají pronajatou půdu ve výměře až do 30 ha veškeré půdy;

2. na majitele rodinných domků, jejichž roční zdanitelný důchod (čistý příjem) nepřesahuje 25.000 Kč;

c) ministr financí se zmocňuje, aby v den ustavení státního ústavu pro vyvázání zemědělců z dluhů vyplatil tomuto ústavu z prostředků a reserv náhradního fondu pozemkové reformy 400 milionů Kč k zahájení okamžité činnosti ústavu pro vyvázání zemědělců a domkářů z dluhů;

d) ministr financí se zmocňuje, aby k úhradě zúrokování a úmoru převzatého dluhu vedle částky, uvedené v lit. c), použil pro rok 1937 z rozpočtové položky ministerstva financí, kapitola 19, titul 5, § 4, odst. 4 a 5 z příspěvku státu zvláštnímu fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů (sanace bank).

Ministr financí se zmocňuje, aby k podpoře zadlužených živnostníků, maloobchodníků a drobných autodopravců poskytl bezúročný úvěr až do 100 milionů Kč. Úhrada nákladů vzniklých úvěrovou operací do Kč 5 milionů pro rok 1937 bude kryta z rozpočtové položky ministerstva financí, kap. 19, tit. 5, § 4, odst. 4 a 5 z příspěvku státu zvláštnímu fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů (sanace bank).

Příslušné návrhy zákonů budou předloženy Národnímu shromáždění."

3. Za čl. XVIII se vsunuje ustanovení:

V r. 1937 bude přikročeno k provádění mimořádných veřejných prací, nutných pro účele sociální, zdravotní a kulturní. V první etapě bude v roce 1937 k těmto účelům použito částky 900,000.000 Kč, a to:

a) na stavbu nemocnic a jiných léčebných ústavů 100,000.000 Kč,

b) na stavbu škol 210,000.000 Kč,

c) na podporu investičních prací, prováděných obcemi, 500,000.000 Kč,

d) na elektrisaci venkova, stavby vodovodů, regulace potoků a řek, na práce meliorační, odvodňovací a zavodňovací 90,000.000 Kč.

Vláda se zmocňuje, aby na provedení těchto mimořádných veřejných prací opatřila Kč 900,000.000 vypsáním 4 % investiční půjčky, splatné do 30 let, jejíž upsání by bylo povinné pro fysické i soukromé osoby právnické, vlastnící majetek s hodnotami nad 500.000 Kč.

Ministr financí se zmocňuje, aby na zúrokování a úmor této zápůjčky opatřil obnos 60 milionů Kč ze státních pohledávek podle státního závěrečného účtu na rok 1935 splatných koncem roku 1936, zejména však z pohledávek za prodanou výzbroj 57 milionů Kč z bezúročné zápůjčky, poskytnuté státem československému Jockey Clubu 1,500.000 Kč, z aktivních nedoplatků bývalého státního obilního ústavu 3,060.543 Kč, z bezúročné zápůjčky, poskytnuté státem klusáckému spolku 2,220.000 Kč.

Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění."

4. Za čl. XXIII se vsunuje ustanovení:

V roce 1937 bude přikročeno k zrušení srážek s požitků státních a veřejných zaměstnanců a zejména budou zrušeny srážky s požitků nepřesahujících 39.000 Kč. Zvýšené vydání státní pokladny bude uhrazeno z výnosu zvláštní daně, která se zavede na zisky z výroby zbraní a válečného materiálu.

Příslušný návrh zákona bude předložen Národnímu shromáždění".

5. Za čl. XXVI se vsunuje ustanovení:

K odbourání drahoty v roce 1937:

Vláda se zmocňuje:

(1) aby byla snížena o 20 % cla a celní poplatky vyjma cel na luxusní zboží. Úbytek příjmů 20%ním snížením cel a poplatků v částce 140,000.000 Kč, vzniklých státní pokladně provedením těchto opatření, bude uhrazen přídělem z výnosu zvláštní daně, která bude zavedena z výnosu výroby zbraní a válečného materiálu, uložené podle čl. XXIIIa) finančního zákona;

(2) aby nařízením byly sníženy o 20 % všechny kartelové ceny, vyjma zboží luxusního.

Příslušné návrhy zákonů budou předloženy Národnímu shromáždění."

Místopředseda Langr (zvoní): Slovo k doslovu dávám zpravodaji p. posl. Remešovi.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno!

Po skončení povšechné i podrobné debaty o rozpočtu mně přináleží úkol, abych nyní zrekapituloval a zhodnotil obsah debaty. Ubezpečuji napřed, že nebudu slavnou sněmovnu zatěžovat zbytečně dlouhou řečí. Prosím, aby mi bylo dovoleno říci toto:

Sleduji rozpočtovou debatu již od znovuzřízení našeho samostatného státu. V posledních 5 letech činím tak ze zpravodajské povinnosti. A smím snad konstatovat, že její úroveň přes trochu živější tón v poslední chvíli byla vysoká, a že úroveň rozpočtových debat, mám-li na mysli prvá léta popřevratová, přes to, že žijeme v dobách mimořádně vážných, těžkých, snese každou kritiku.

Každý, kdo nepředpojatě pozoruje, dá mně jistě za pravdu, že přes rozdílná mínění politická, národnostní rozdíly a protichůdné světové názory byly zde proneseny jak v generální, tak také ve speciální debatě řeči formálně i věcně velmi pozoruhodné. V každé řeči se něco najde, co stojí za povšimnutí vlády, úředníků nebo podniků a co by nemělo zůstati bez příslušných závěrů pro věc, které se dotýkala ta nebo ona výtka či připomínka.

Zejména je potěšitelná skutečnost vyplynuvší z generální debaty, v níž byla precisována stanoviska koaličních stran v politice vnitřní i zahraniční. Přes nestejnorodé prvky, ze kterých se vládní koalice skládá, ukázalo se, že je z jednoho kusu. Vědomí odpovědnosti za stát postavilo do popředí především ony zájmy, které jsou nám všem společné a jimž se musí podřídit všechny interesy ostatní. Tak to má a musí býti v řádně spravovaném státě a ne jinak. Je-li vlast v nebezpečí, jak zde bylo řečeno, pak musíme především hledati to, co nás spojuje, a nikoli to, co nás rozdvojuje.

Generální debata, v níž se ujali slova vedoucí odpovědní politikové, jenom potvrdila a podškrtla upřímnou snahu a nezbytnou potřebu demokratické součinnosti všech příslušných složek státu v politice domácí i zahraniční. Generální debata odmítla velmi jasně a zřetelně všechny pokusy o rozložení této koalice. Stát ji potřebuje, poněvadž nemá jiné. Stát musí býti někým spravován. V přítomné době je současná koalice jedinou možností, která může stát vésti.

Jsem povinen konstatovati, mluvím-li o průběhu rozpočtového jednání, že také valná část oposice se chovala tak, že mám právo říci, že si byla vědoma odpovědnosti za své jednání v dobách tak mimořádně vážných. Rád to konstatuji.

Po formální stránce, až na jeden případ, nebylo vytýkáno pozdní předložení a promrskávání rozpočtu. Toliko pan posl. dr. Domin měl za to, že rozpočet projednáváme spěšně. Jsem toho mínění, že tento názor neodpovídá skutečnosti, neboť rozpočet byl předložen parlamentu včas, páni poslanci měli dostatek času, aby si jej prostudovali, zejména ony úseky, které je odborně zajímají, měli možnost v rozpočtovém výboru v nezkráceném jednání se ujmouti slova, a také zde, jako pravidelně, bylo umožněno stranám, aby svými řečníky vyjádřily své stanovisko k rozpočtu, k situaci domácí i zahraniční, a vyslovily svůj postoj k vládě a k různým otázkám, které jsou s rozpočtem v nějaké souvislosti.

Pan posl. dr. Domin reklamoval způsob, kterým jsme projednávali rozpočet loňského roku. Projednávání rozpočtu v odborných výborech, kam byla loňského roku část jednání přenesena, stalo se proto, poněvadž byl loni rozpočet předložen mimořádně pozdě. Z těchto důvodů jsme museli arangement uzpůsobiti tak, abychom byli hotovi včas a aby stát dostal ústavní rozpočet do konce roku, což se také stalo. Myslím tedy, že výtka pana kol. dr. Domina není oprávněná, a prosím, aby mně bylo prominuto, jestliže na ni tímto odpovídám.

Se zadostiučiněním bylo konstatováno, že parlament neustupuje od svého práva měniti rozpočet a že se vrací k praksi z prvních let popřevratových, kdy rozpočet byl číselně měněn. Tentokrát bylo to, jak jsem již řekl ve své úvodní řeči, celkem 36 změn, které byly provedeny v rozpočtu, a byly to také změny v návrhu finančního zákona.

Materiální stránka rozpočtu těšila se pochopitelně zvláštní pozornosti pánů poslanců, kteří se debaty účastnili. Bylo zde konstatováno, že žijeme v pohnutých dobách, v nichž rozpočet vychází, a že jej máme jako takový také posuzovati. Nepopírám, že v tom byl veliký kus pravdy a rád tuto pravdu přiznávám. Tuto skutečnost si samozřejmě nemůžeme zapírati a nesmíme si ji ovšem také zapírati v tom směru, pokud neseme odpovědnost za rozpočet a pokud nekrytými schodky, které z hospodářství státního resultují, zatěžujeme naši budoucnost.

Kol. Ostrý zde pravil, že je naší chloubou, máme-li státní rozpočet v rovnováze, a dodal, že ještě větší chloubou pro nás bude, potvrdí-li vyrovnanost našeho státního hospodářství také účetní závěra za r. 1937. Já se k tomu mínění mohu jen přikloniti. Doufám, že to také bude.

P. kol. Stašek konstatoval zde správně, a také jiní páni to řekli, i já jsem to pověděl ve svém úvodním slovu, že hospodářské síly státu opět vzrůstají a jsou nám naději na lepší život státu i jeho obyvatelstva. Nesmíme ovšem plně spoléhati na to, co nám poměry samy dají, musíme také samozřejmě pomáhati, musíme se snažiti, aby naše obchodní, celní a ostatní hospodářská politika byla přizpůsobena struktuře a potřebě našeho státu a jeho složení. Jenom tehdy můžeme dojíti brzy rovnováhy rozpočtové, která může vyrůsti toliko na rovnováze národního hospodářství. Dokud bude národní hospodářství schodkové, rozvrácené, dotud také nemůžeme spoléhati na rovnováhu hospodářství státního, neboť hospodářství státní a hospodářství národní jsou dvě spojené nádoby. Ubereme-li z jedné, klesne náplň druhé a obráceně.

Domnívám se, že si nikdo z pánů poslanců nemůže stěžovati, že bychom byli cokoliv v rozpočtu zakrývali. Cítil jsem povinnost jako zpravodaj - a k této sněmovně patří také oposice, tedy cítím se býti také zpravodajem oposice, nejenom zpravodajem vládní majority - abych nalil sněmovně čisté víno. Řekl jsem otevřeně, co je na rozpočtu dobrého, ukázal jsem také nepokrytě na jeho slabiny.

Vážení pánové, s uznáním bylo v debatě kvitováno snížení úrokové míry, které přispělo značně k oživení hospodářského života, zejména stavebního ruchu, snížilo břemeno dluhové služby státní a napomohlo samosprávě. Je nesporno, že to byl značný krok k politice lacinějších peněz.

Správně bylo v debatě poukazováno, že veřejné investice, ač velmi mnoho napomohly, nejsou a nemohou býti žádným definitivním řešením krise a že musíme klásti hlavní váhu na možnost exportu našich výrobků a našeho zboží do těch volných zemí, které nejsou zabarikádovány rozmanitými opatřeními, která sešněrovávají vzájemnou výměnu zboží a statků. To se může díti samozřejmě jenom tehdy, když jsme především konkurence schopni, když jsme schopni exportovati zboží dobré kvality a když jsme schopni udržeti si v obchodním světě dobré jméno držením daného slova a zachováním všech náležitostí, které slušný obchod vyžaduje a které jsou jeho podmínkou. Je pochopitelné, že získáme-li práci pro 50.000 lidí veřejnými investicemi, nemůže to býti opatření trvalého rázu. Jsou to injekce na chvíli, na půl roku, na 2 roky. Podaří-li se nám však získati pro určité zboží trvalý trh za hranicemi, znamená to, že jsme získali trvalý a pravidelný příjem, který nám pomáhá platiti mzdy našich dělníků, platy úředníků, sociální zařízení a všechno to, co souvisí s naší výrobou.

Bylo zde několikrát v debatě zdůrazněno, že přes to, že se nám vede špatně, jsme jediným státem ve střední Evropě, který po 15 let plnil úzkostlivě všechny svoje peněžní závazky. Je to jistě také předpoklad pro to, abychom se směli v obchodním světě za hranicemi ucházeti jako lidé s dobrým jménem a se smyslem pro odpovědnost o kus trhu pro naše zboží.

Jako červená nit se táhly v rozpočtové debatě stížnosti na politiku kartelovou. Všechny parlamentní strany bez rozdílu, žádné nevyjímajíc, přednášely tyto stížnosti. Bylo zde konstatováno - myslím právem - že kartely dělají obtíže a překážejí při akcích směřujících k hospodářskému oživení a že hlavní politikou, kterou sledují, je politika vysokých zisků bez ohledu na to, zdali to prospívá národnímu hospodářství, hospodářskému životu, státu a jeho obyvatelstvu, zejména jeho pracující třídě. Jsem toho mínění, že tyto stížnosti, plně oprávněné, nemohou zůstati bez vlivu na počiny vlády. Jsem přesvědčen, že vláda také z těchto fakt, která jsou nesporná, vyvodí příslušné závěry a důsledky. Není možno, aby kartelová politika byla vedena tak, aby znamenala škodu státu a jeho obyvatelstva.

Konstatoval-li zde můj klubovní kolega prof. Macek, že hospodářské oživení přináší úlevu ve fysickém a mravním utrpení nezaměstnaných a polozaměstnaných, že zabezpečuje ústavu a ústavní život a že nestačí, jestliže demokracie dává lidem svobodu, nýbrž že jim musí také zabezpečit chléb - soudím, že s tím všichni můžeme jen vysloviti souhlas. Ostatní opatření, o nichž hovořil, jsou jen nezbytným předpokladem splnění této základní pravdy.

V debatě mluvilo se také o naší daňové soustavě a p. kol. dr. Branžovský znovu zde připomenul - tak jako loňského roku nutnost zachycení daně důchodové z příjmů kapitálových u pramene tím způsobem, že by se tato daň vybírala srážkou, čímž by vynesla státu zcela jistě několik set milionů. Nemohu dělati nic jiného, než potvrditi pravdivost těchto slov a připojiti se k nim v přesvědčení, že i zde použijeme nakonec té rady, která léta již je odmítána.

Někteří pánové se v debatě dovolávali náležitého dotování fondu pro elektrisaci venkova. Pravda, také tento důležitý úkol hospodářský byl za posledních let trochu přimáčknut ke zdi tím, že zákonné kvoty, které mají býti tomuto fondu a také fondu vodohospodářskému přidělovány, byly o něco sníženy. Letošním rokem však již všechny tyto fondy zaznamenávají určitý přírůstek v dotaci a mám za to, že v dohledné době bude nám umožněno, abychom tento úkol, který jest zákonem předepsán, mohli plně a platně konat.