Místopředseda Košek (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je p. posl. Révay. (Hluk. - Stálé výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda Košek zvoní.)

Prosím o klid.

Posl. Révay (malorusky): Slavná sněmovno!

Mluvím-li k rozpočtu o Podkarpatské Rusi, chtěl bych s tohoto místa uvésti dvě otázky, které mám na mysli, a to politickou a hospodářskou otázku Podkarpatské Rusi. Bohužel jak politické, tak i hospodářské poměry naší země se nevyvinuly v takové formě a takovým způsobem, jak jsme si to představovali, a to hlavně proto - proč tajiti pravdu - že si agrární strana usmyslila, že bude sama panovati na Podkarpatské Rusi a že všechny úřady budou v jejích rukách a jiné strany budou ze spolupráce vyloučeny. Do nedávna nebylo lze s ní spolupracovati ani v oboru politickém ani v hospodářském. Lze-li v poslední době pozorovati nějaká znamení této spolupráce, znamená to, že se představitelé politických skupin, které dosud nepovažovaly tuto spolupráci za potřebnou, nyní přesvědčují, že by to bylo s újmou pro republiku, kdyby dosavadní stav měl trvati.

V době, kdy projednáváme rozpočet, je v naší zemi, hlavně na Vrchovině, hlad a bída. Tato bída se stává chronickou. Abych ilustroval strašný stav, jaký tam jest, dovolím si zde přečísti slavné sněmovně dopis, jejž jsem nedávno dostal z obce Lozanského (čte): "V rodině jest 9 dětí a takových rodin je v našich obcích mnoho. Bylo to večer asi v 8 hod. Jedno dítě na peci, druhé a třetí v zápecí, spí. Matka připravila večeři - a co? "Tokanu", obvyklé zdejší jídlo. Rozespalé děti vstávají, nemají již chuti k jídlu, neboť mučeny hladem celý den přejí si odpočinku. Starší jsou v zimních ohradách u ovcí, a matka se starší dcerou a dětmi doma louská "melaj". Děti jsou v ubohých košilkách, plných hmyzu, a to je něco ošklivého, strašného. Tyto děti mají mimo to po celém těle strupy. Ve všech chalupách strádají děti tímtéž. A jaká je toho příčina? Nedostatečná výživa, špatné potraviny, nečistota a hlavně slabé hmotné poměry."

Nebudu čísti dále, to snad stačí. Poznamenám jen, že kdyby ministerstvo sociální péče nepomáhalo nezaměstnaným v naší zemi svými výpomocemi, myslím, že u nás by to nebylo překvapením, nýbrž denním zjevem, že by ti lidé umírali hladem. Jen ministerstvu soc. péče můžeme děkovati, že naše země nepůsobí hanbu našemu státu.

Ale chci ukázati, že se to neděje plnou a spravedlivou měrou. Dětský domov v Petrovlanech, kde je 150 dětí, dostává od státu 700.000 Kč. My máme takový ústav se 120 dětmi v Sevluši a na něj připadá v rozpočtu jen 380.000 Kč. Pozoruji zde jakési přehlédnutí nebo jakousi protekci. Pravda jest, že ředitelem tohoto ústavu v Petrovlanech je příbuzný jistého vysokého pána z ministerstva soc. péče.

Slavná sněmovno! Rád bych ukázal na příčiny, proč je v naší zemi po stránce hospodářské taková bída. Již ve své poslední řeči jsem ukázal, že jedna čtvrtina usedlostí na Podkarpatské Rusi jsou drobné usedlosti do 1 ha půdy. A co může na těchto maličkých usedlostech vyzískati taková rodina, ve které jest až 10 dětí? Takové zjevy jsou u nás velmi časté. Dále jest 50 % usedlostí, které mají až 5 ha půdy. Spojíme-li to, dostaneme 75 % usedlostí s půdou až do 5 ha. Lze pochopiti, že když se v naší zemi neprovede pozemková reforma, ponechá-li se zaostalý stav technického vzdělávání půdy, těžko lze očekávati nějaké zlepšení.

Stát jest mravně povinen starati se o povznesení sadařství a o podporu vinařství. Zdůrazňuji, že ponechá-li se tento stav tak jako dosud - já sám nejsem vinařem - když se k nám bude dovážeti z ciziny cizí víno a našich 100.000 hl vína bude ležeti ve sklepích, bude to velká škoda nejen pro vlastníky, nýbrž i pro dělníky, kteří musí pracovati na vinicích za 5 až 6 Kč denně.

Řekl jsem, že pokud jde o zdělávání půdy, nevidíme u nás žádný pokrok. Máme dvě hospodářské školy v Nižních Vereckách a v Mukačevě a zkušební stanici ve Veliké Baktě. Máme mnoho absolventů těchto škol, ale nemají, kde by hospodařili. Otec, který má 1 - 2 ha půdy, řekne svému synu absolventovi, který chce hospodařiti podle nového způsobu, otevřeně: "Jdi k čertu, na čem budeš hospodařiti?" Je nutně potřebí se postarati, aby absolventi těchto hospodářských škol dostali přidělenou půdu, na které by ukázali svým bratřím, jak se má dobře hospodařiti. (Místopředseda Košek zvoní.)

Chci se ještě stručně zabývati pozemkovou reformou a vysloviti kategorický požadavek, aby pozemková reforma byla na Podkarpatské Rusi provedena co nejrychleji. Ještě zbývá k rozdělení 8000 kat. jiter od Latorice, a to dlužno provésti rychlým tempem, neboť lid velice hladoví po půdě. Vyzýváme také ředitelství státních lesů, aby jako největší vlastník státních lesů hledělo odevzdati pro pozemkovou reformu lesy, které dnes nepřinášejí státu velkého užitku. (Místopředseda Košek zvoní.)

O vyvazení zemědělců z dluhů dlužno říci, že t. zv. zemědělské vyrovnání nemá velkého významu pro rolníka z naší země, neboť rolník musí více vydati na komisi, než se mu z jeho dluhu odpíše.

Rolníky velice tíží exekuce a dražby. Bylo by vítané, aby vláda učinila pořádek s exekucemi, a bylo by si přáti, aby je odložila na 5 až 6 let.

Nechci se zmiňovati o hospodářství dřívím. Lesní práce u nás je a nejednou čteme v novinách, že se hledají tisíce lesních dělníků, ale co z toho, když si ten dělník nemůže vydělati za svou 14hodinnou práci tolik, aby uhradil svou režii, a při tom musí choditi na práci mnoho kilometrů od rodiny. Zde je nutno se postarati, aby plně byly zavedeny a rozšířeny kolektivní smlouvy, hlavně ve státních lesích - a aby se plně dodržovaly.

Místopředseda Košek (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta uplynula.

Posl. Révay (pokračuje): Několika slovy bych se chtěl zmíniti o školství. V poslední době vyvolala na Podkarpatské Rusi mnoho vzrušení otázka schvalování učebnic. Protože na Podkarpatské Rusi za 17 let ministerstvo školství zachovávalo jednotnou linii pro národní a střední školy, byly schvalovány učebnice psané lidovým jazykem. V tomto roce najednou na politický tlak byly schváleny učebnice jiné redakce. Nevím, zdali by ministerstvo školství mohlo zavésti takovou praksi v Čechách, na Moravě nebo ve Slezsku, aby jeden národ měl v národní škole dvojí učebnice. Myslím, že se věc dostane do kulturní komise, kde musí býti projednána a ve věci učiněn pořádek. Nesmí si Praha myslet, abychom se v té věci mezi sebou prali, aby ten, kdo má větší klacek, zterorisoval toho slabšího.

Místopředseda Košek (zvoní): Znovu upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta uplynula.

Posl. Révay (pokračuje): Chtěl bych ještě upozorniti na veliký nedostatek budov. V rozpočtu bohužel, ačkoliv je potřebí 1500 školních místností, je pro tento účel zajištěno jen 1,500.000 Kč, což je úplně nedostačující. Jest potřebí, aby v tom směru byla učiněna nějaká náprava.

Ke konci bych chtěl poukázat na úmysly čechisační. Račte si, pánové, představiti, jaký dojem vyvolává okolnost, že v obci, kde je státní škola rusínská a státní škola česká, kde v rusínské škole jsou děti místního obyvatelstva a v české škole jsou též děti místního obyvatelstva, česká škola má všechno od státu a od rusínské školy se vyžaduje, aby si všechno sama hradila. Je to dvojakost, která zajisté vyvolává u nás různé dojmy.

Máme-li chudé obce, ale přeplněné třídy, jsou-li školy nedostatečně umístěny, není spravedlivé, aby se od našich chudých obcí, zejména když dokonce polovina spol. majetku patří státu, požadovaly nemožnosti. Ministerstvo školství na př. nedávno rozhodlo, že obec Rachov má postaviti měšťanskou školu. Napsalo však: Českou měšťanskou školu postaví stát, ale rusínskou měšťanskou školu musí postaviti obec. Ale obec je tak chudá, že nemůže dáti ani pozemek pro školu.

Zmiňuji se o těchto věcech jen velmi krátce, ale doufám, že se mi podaří vyvolati u příslušných činitelů nejen zdání, nýbrž i přesvědčení, že se musejí školské věci na Podkarpatské Rusi velmi důkladně zrevidovati a křivdy odstraniti.

Slavná sněmovno! Rád bych ještě reagoval na slova dr. Korlátha, který jménem maďarské národní strany žádal pro náš národ autonomii a k němuž se připojil i posl. Bródy.

Místopředseda Košek (zvoní): Upozorňuji naposled pana řečníka, že jeho řečnická lhůta skončila.

Posl. Révay (pokračuje): Hned skončím.

Prohlašuji zde, že jsme neprosili dr. Korlátha, aby on žádal pro nás podkarpatské Rusíny autonomii. Máme tolik důvěry k naší vládě, k bratrskému českému národu, že jsme plně přesvědčeni, že tuto ožehavou otázku mezi naším národem a československou vládou vyřešíme, tím spíše, že v poslední době jest jednání o této věci na dobré cestě. Doufám, že vláda vyřeší příznivě tyto ožehavé naše otázky tím spíše, že v rozpočtu jest již určena částka na kancelář guvernéra, a proto se připojuji ke schválení rozpočtu. (Potlesk.)

Místopředseda Košek (zvoní): Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je pan posl. Ursíny.

Posl. Ursíny: Vážená snemovňa! Paní a pánovia!

Štátny rozpočet nie je možné porovnávať len s hľadiska čísiel, ide o viac, o porovnanie vecné. Treba podrobiť bedlivej úvahe, či príjmy plynúce do štátnej kasy inkasované sú od poplatníkov úmerne ich nosnosti, pri čom hlavný zreteľ treba venovať okolnosti, či azda netrpí najviac poplatníctvo hospodársky slabé. Lebo niet pochyby o tom, že potreby štátu zaokryté byť musia. Ide len o spravedlivé rozdelenie a ide len o formu, ktorou sa vymáhanie potrieb pre štát prevádza. Už s tohoto miesta bolo dosť sťažností na často bezohľadný postup práve pri vymáhaní daní. S týmito strasťami a bolesťami stretávame sa aj teraz. Je pravda, že úkol finančných úradníkov je veľmi ťažký. Ale darmo, kto sa dá do služieb týchto, ten musí byť obrnený náležitou trpezlivosťou. S tohoto istého hľadiska treba posudzovať i rozdelenie štátnych výdajov. Treba veľmi bedlive skúmať, pre ktoré hospodárske odvetvie treba čo venovať. Bedlive skúmať preto, lebo často i malý zásah do hospodárskeho života, malé prispenie so strany štátu pomáha vytvoriť veľké hodnoty. Neprispenie nedovolí vytvoriť hodnoty, ktoré sú často tak veľmi potrebné. (Předsednictví převzal místopředseda Langr.) A tu celé naše hospodárenie štátne naráža na základe usnesenia vlády na jednu značnú ťažkosť a prekážku. Vieme veľmi dobre, že rezortné ministerstvá samé bez schválenia a súhlasu ministerstva financií nemôžu prevádzať žiadne výplaty, a kým sa povolenie z ministerstva financií dosiahne, často i vtedy, keď ide o položky samozrejmé, prejde doba, ktorú ťažko zachytiť a nahradiť. Ale nielen to. Od príslušných referentov ministerstva financií vyžaduje sa priamo univerzálnosť, aby rozumeli všetkým našim hospodárskym odvetviam. Nemožnosť! Bolo by treba v každom prípade hľadať také opatrenia, ktorými by sa dosiahlo zrušenia tohoto postupu. Je to i zaťaženie ministerstva financií. Snáď najsprávnejšie východisko by bolo určiť presne každému rezortu jeho položky, ktoré môže vydať, a za dodržanie urobiť zodpovednými príslušných referentov, odborových prednostov i pánov ministrov samých. Ale dosavádny postup neslúži dobrému hospodárskemu rozvoju.

Vážená snemovňa, tak ako bedlive treba rozdeliť použitie štátnych prostriedkov medzi jednotlivé hospodárske odvetvia, tak treba ich bedlive použiť i v prospech jednotlivých krajov. Jasne rečeno: Štátna kasa tam, kde je potreba väčšia, má dávať viac a štedrejšie - a neváham celkom otvorene povedať, že v tomto prípade rozumiem Slovensko.

Je faktom, že v dobách poprevratových, keď dávalo sa vďačne a hojne, Slovensko neparticipovalo na príspevkoch a pomociach zo štátnej kasy tou mierou, akou by mu bolo patrilo. Konštatujem, v prevážnej väčšine i vlastnou nerozkývanosťou, ale chcem len zdôrazniť pri tejto príležitosti, že toto považujeme ešte pre seba za prichodiace plus a že budeme sa stále a stále vracať k tejto našej pohľadávke. (Posl. Danihel: Správne!) Správne, kol. Danihel, ale vy ste nikdy tou cestou nešli, ktorá by Slovensku bola pomohla, aby dostalo viac zo štátnej kasy. (Posl. Danihel: Dľa vášho názoru!) Ale iste Slovensko potrebuje ešte mnoho, aby jeho hospodársky rozvoj išiel šťastne a nerušene. A ja držím si za povinnosť zdôrazniť s tohoto miesta, že budeme sa domáhať vždycky a za každých okolností, aby sme dobehli zameškané. Neide o hru čísiel, ide o porovnanie celého hospodárskeho prínosu, čo Slovensko dalo a čo dostalo. Zo slov p. dr. Tisu dalo sa vyrozumeť, že Slovák, ktorý sa postavil na stanovisko etnického slovenského národa, ale k tomuto pojmu ešte neviaže autonomiu, nie je pravým Slovákom. Držím si za povinnosť čo najrozhodnejšie a najdôraznejšie odmietnuť toto stanovisko. Nacionalizmus slovenský nemôže byť a nie je totožný s autonomizmom. (Výkřiky.)

My v riešení pomeru Čechov a Slovákov máme toľko chúlostivých otázok, že tam treba opravdu dobrý a jemný cit, a týmto jemným citom nevyznačuje sa každý, kto neprežil národným citom celý svoj život od útleho detstva, ktorému azda nacionálny cit stal sa blízkym alebo milým, či už vezmeme od 28. alebo 30. októbra, alebo od novembra 18. roku. Toto boly a sú často diferencie, ktoré sa medzi nami objavujú, lebo my chceme riešenie slovenských otázok také, ktoré by neporušilo dobrú shodu medzi Slovákmi a Čechmi (Výkřiky posl. Danihela.), poneváč na podklade tohto pojmu československého vznikol náš štát a on ho bude držať a jedine na základe jeho môže šťastne jestvovať.

Zrovna tak je veľmi otázna vec suverenity, ktorú opätovne zdôraznil pán minister dr. Tiso. Suverenita, to je štátoprávny pojem. Suverenita znamená absolutnú svrchovanosť vo veciach zákonodarných, vo veciach výkonnej moci a vo veciach súdnych. A v jednom štáte dve suverenity jestvovať nemôžu. V Československej republike môže jestvovať a bude jestvovať jedine suverenita československá. (Výborně! - Potlesk.) Každé inakšie chápanie tejto otázky znamenalo by vytvorenie štátov dvoch (Posl. Danihel: Nie!), dvoch suverenít, dvoch suverenít štátov, ale znamenalo by koniec i slovenskej i českej, tedy koniec československej samostatnosti. Takáto suverenita je pre nás Slovákov neprijateľná. Možné, že je prijateľná pre tých, ktorí sa k nacionalizmu slovenskému do prevratu nehlásili. (Posl. Danihel: Nepodceňujte to!) Áno, tak je to.

My, republikánska strana, neváhame pozreť mužne a chlapsky do očí každej tej veci, ktorú s hľadiska slovenského vyrešiť treba, a budeme sa starať o to, aby všetky tieto otázky sa vyriešily dobre v záujme šťastlivého jestvovania Československej republiky a aby za ideou autonomizmu ostali stáť len tí, ktorým nacionalizmus slovenský nie je potrebou ich duše. (Výkřiky posl. Danihela.) My sa vás pýtať nebudeme, akými cestami to urobíme, my svoje cesty preto máme a najdeme.

A, vážená snemovňa, toto vyriešenie je nerozlučne spiaté s vyriešením hospodárskych otázok. Práve kol. Danihel zachytil sa toho, že výnosnosť roľníka na Slovensku je nižšia ako v Čechách a na Morave. Konštatujem, že aby sa tá výnosnosť navzájom nakoľko možno priblížila, urobili sme, čo sa dalo, a urobíme i ďalej a táto výnosnosť bude sa dvíhať zpriemyselnením Slovenska, lebo výnos roľníka nedvihá sa len pri odpredajoch hlavných článkov, dobytka a obilia, ale i pri odpredaji drobných článkov, pre ktoré teraz v dostatočnej miere odbytište nemáme. Ale verím, že dosiahneme správnej cesty, a len dobrej vôle a porozumenia treba a žiadna kritika zprava alebo zľava nás v našej linii, ktorou sa ubierame, nepomýli.

Ináčej, vážená snemovňa, tak ako moji kolegovia, i ja vyslovujem svoj súhlas s rozpočtom. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava o státním rozpočtu a finančním zákoně na rok 1937, jakož i o prohlášení ministra financí, učiněném v 63. schůzi poslanecké sněmovny dne 16. října t. r., jest tedy skončena.

Slovo k věcným poznámkám vyžádali si pp. posl. Mikuláš a Ježek.

Dávám slovo k věcné poznámce p. posl. Mikulášovi.

Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!

Považuji za svou povinnost reagovat na vývody kol. Rechcígla, který prohlásil, že jsem ve své řeči uvedl: "Agrárníci jsou vinni, že nemůžeme mít řádné obchodní styky s Jugoslavií a Rumunskem."

Dovolávaje se stenografického protokolu, odmítám tyto výtky, poněvadž jsem v celé své řeči ani jednou neřekl slovo "agrárníci".

Místopředseda Langr (zvoní): Dávám slovo k věcné poznámce p. posl. Ježkovi.

Posl. Ježek: Slavná sněmovno!

Pan posl. Němec ze strany soc. demokratické činil dnes ve své řeči velké výtky mé osobě a naší straně ve věci našeho postupu vůči ministerstvu železnic.

Prohlásil, že jsem původcem legendy o zpolitisování železnic. Není tomu tak. Výtky vůči ministerstvu železnic jsem počal dělati teprve po doložených útocích a výtkách strany nár. socialistické, zejména po prokázaném faktu, že nár. socialistickému posl. Fialovi, resp. jeho synovi bylo odpověděno Unií železničních zaměstnanců, že jeho syn byl přijat na základě intervence Unie soc. demokratické a že ho vyzývají ke vstupu do této soc. demokratické instituce. Není tedy pravda, že jsem byl původcem nějaké legendy, nýbrž je pravda, že teprve na základě odůvodněných výtek jsem se se svými výtkami k obžalobě připojil.

Pan posl. Němec tvrdil, že mé výtky nebyly doložené. Konstatuji, že mé výtky, zejména ohledně 5 hlavních stranických případů, byly tak doložené, že dokonce ministerstvo železnic ve všech těchto případech osvobodilo dotčené lidi.

Konečně ohledně dvou konkretních případů, které zde nově uvedl, konstatuji, že případ frývaldovský byl již vyšetřen ministerstvem železnic a že obvinění, které zde bylo vzneseno, se ukázalo bezpodstatným.

Pokud se týče případu chebského, telefonicky jsem si zjistil v Krásném Březně, poněvadž dotčený přednosta není v Chebu, nýbrž v Krásném Březně, že jde o naprosto nepravdivou informaci, a uvedený přednosta bude žádat, aby mu bylo dovoleno, vůči nactiutrhači, o kterém p. posl. Němec mluvil, nastoupit cestu soudní. (Výkřiky: Konečně!) Konečně! Když je v Krásném Březně, nevěděl o tom, co se mluví v Chebu, o čem věděl a mluvil zde p. posl. Němec.

Místopředseda Langr (zvoní): Žádám o přečtení podaných pozměňovacích a doplňovacích návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

I. Pozměňovací návrh posl. dr. Jar. Dolanského ke kap. 4 státního rozpočtu:

"Podpory ruským a ukrajinským uprchlíkům" 2,800.000 Kč se škrtají a úspor tak docílených bude použito k podpoře československých vystěhovalců, žijících v nouzi.