Zvláštní pozornosti vyžaduje však
i otázka pojištění osob samostatně
výdělečně činných, jež
má býti nyní konečně řešena.
Musíme však již dnes upozorniti na to, že
se činí vše, aby peníze, které
budou potom nashromážděny v pojišťovně,
byly poskytnuty živnostenským zájmům.
Považujeme jako vždy zřízení pojištění
osob samostatně činných samo o sobě
za nedostatečné a žádáme co nejdůrazněji,
aby byli pojati zchudlí obchodníci a živnostníci
do státní vyživovací akce, jakož
i aby se zvýšil důchod přestárlých.
Uznáváme naprosto vliv státu ve smyslu řízeného
hospodářství, ale jen tak dalece, aby bylo
úplně prosto všech byrokratických, stranicko-politických
a šovinistických tendencí. Nesmí nikterak
brzditi a znemožňovati hospodářskou
iniciativu jednotlivců a národních skupin
v tomto státě, jež jest pro oživení
nutna, pokud se neprohřeší proti výše
zmíněným zásadám, což
se děje se všech stran ve velké míře.
Uznáváme proto jen ta opatření a vlivy,
jež ponechávají životní práva
národností a jejich životní základy
nedotčeny. Každý vliv jednotlivé skupiny
na útraty jiné, každý vliv státu
ve prospěch určitých vrstev jest nesnesitelný,
prohřešuje se proti demokratickým zásadám
a jest tím vpravdě státu nepřátelský.
V posledních dnech byla řada příslušníků
této sněmovny na projevu proti myšlence revisionismu.
Musíme míti bohužel podezření,
že jsme u nás vůbec založeni nepřátelsky
k revisionismu, nejen tam, kde se tomu může rozuměti.
Vždy jsme znovu zdůrazňovali a musíme
tak činiti i dnes, že jest ve vnitřní
politice a ve vnitřním hospodářství
nutna důkladná revise mínění
vlády, úřadů a stran. Spoléhá-li
se tak silně na dodržení smluv, bylo by u nás
v praktickém provedení ústavy dosti příležitosti
dokázati, že smlouvy, ústavy a životní
práva jsou skutečně svaté, nedotknutelné
proti každému nadbyrokratickému, stranicko-politickému
a šovinistickému vlivu. Věříme
proto, že jest na čase, aby se nám dostalo
pro to důkazů, že jest to nutné pro
spolužití kultury schopných národností.
Můžete se ovšem postaviti na stanovisko moci,
ale jen na ně, pro nás však existuje jen jedna
životní otázka, na naší straně
jest právo a tím konečně i všechna
moc. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.)
Místopředseda Langr (zvoní): Dále
je ke slovu přihlášen pan posl. Krejči.
Dávám mu slovo.
Posl. Krejči (německy): Slavná
sněmovno!
Se zřetelem k odpovědnosti, kterou máme v
nynější době za dělnictvo a nezaměstnané
v sudetskoněmeckém území, považujeme
za nutné... (Výkřiky poslanců strany
sudetskoněmecké: Aplaudovati!) Ano, tleskali
jsme panu ministrovi soc. péče Nečasovi
na souhlas k jeho zjištění. (Německé
výkřiky poslanců strany sudetskoněmecké:
Slyšte! Slyšte!) Bylo nutno, abychom my, kteří
jsme zástupci sudetskoněmeckých dělníků
(Hluk.), konstatovali, že jsme proti otravování
studní, které se v sudetskoněmeckém
území neustále děje... (Hluk.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. Krejči (pokračuje):...abychom
zaujali stanovisko proti míchání jedu, postaví-li
se proti vaším lžím pravda. (Hluk.)
Nepravíme při tom nikterak, že jsou vyčerpány
naše požadavky, které klademe jako němečtí
soc. demokraté na stát; náš boj o naprosté
uspokojení našich nároků na pracovní
místo, o rozšíření soc. péče,
zkrátka náš boj o splnění našich
požadavků ve všech oblastech lidského
života jde dále. (Výkřiky.) Neděláme
však nikterak politiku, na kterou se dáváte
vy. (Hluk a výkřiky poslanců strany sudetskoněmecké.)
Hleďte, vy jste dodnes svým voličům,
kterým jste 10. května 1935 předstírali
ráj, nesplnili ani to nejmenší, musíte
si proto vypomáhati frázemi a lžemi, abyste
mohli aspoň do jisté míry před svými
voliči obstáti. (Výkřiky. -
Hluk.)
Místopředseda Langr (zvoní): Žádám
o klid.
Posl. Krejči (pokračuje): Chápeme
vaši rozpačitost, která vás k těmto
blufům svádí, avšak schvalovati je nemůžeme.
(Posl. Kundt [německy]: Dětská bída
venku, to jsou lži?) Řeknu vám, že
jste věru ti poslední, kteří mají
právo mluviti o bídě v německém
území. Neboť nestojíme na stanovisku
dr. Rosche: Chceme zapomenouti, co bylo! Ó nikoliv,
nezapomínáme na to, že sedí v sudetskoněmecké
straně všichni lidé a dnes dokonce udávají
tón, kteří ještě před
zřízením tohoto státu německé
dělníky nevýslovně vykořisťovali
a kteří, chcete-li to slyšeti, prováděli
v pohraničním území odnárodňování.
(Posl. Kundt [německy]: Prosím příklady!)
Údolí Úpy, chcete-li, mohu vám
říci stovky příkladů. O tom
nechcete nic slyšeti. (Hluk.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. Krejči (pokračuje): Máme
za nutné prohlásiti... (Posl. Birke [německy]:
Řekněte příklad!) Pane posl. Birke,
chodí-li někdo jako vy k okresnímu úřadu,
aby tam intervenoval, že nezaměstnaní ve Vižňově
berou příliš podpory z vyživovací
akce, má zde mlčeti. (Výkřiky posl.
Birkeho.) Vy jste 9. ledna 1936 intervenoval u okresního
úřadu v Broumově, protože podle vašeho
pojetí dostali nezaměstnaní ve Vižňově
příliš podpory. Konstatuji-li to, tak vám
chci jen říci: Buďte se svými výkřiky
trochu skromnější!
Ještě něco. V době, kdy v autoritativních
státech, v Rakousku, byla soc. péče o dělnické
třídy a o nezaměstnané tak nesmírně
odbourána... (Posl. inž. Peschka [německy]:
Jest stále ještě lepší než
u nás!) Divili byste se, kdyby u nás byla taková.
V době, kdy se musí postaviti jeden z prvních
mužů v Třetí říši,
pan Göring před rozhlas, aby prohlásil, že
pošle celé vojsko sběračů do
všech oblastí Německa, aby nepřišel
žádný zbytek potravin nazmar, byste měli
býti trochu skromnější s tvrzením,
že se v tomto státě děje málo
nebo vůbec nic. (Posl. Kundt [německy]: Jaksch
měl v Děčíně jinou řeč
než vy!)
Za důležitější, než se s vámi
příti, považujeme říci s tohoto
místa ještě něco jiného. Chtěli
bychom se především zabývati otázkami
našeho školství. Říkají
sice vždy také zástupci sudetskoněmecké
strany, že se v oboru německé školy nic
neděje. Víme, i když máme velmi mnoho-co
žádati pro naše německé děti
v německých školách, že jest přece
potěšitelné... (Hluk a výkřiky
poslanců strany sudetskoněmecké.)
Místopředseda Langr (zvoní): Žádám
o klid.
Posl. Krejči (pokračuje):...moci konstatovati,
že se přece jen stalo přesto mnoho v Československé
republice na poli německého školství,
a i když se z toho nedá utvořiti žádný
konečný úsudek, přece můžeme
říci: našim přáním se
rozumí a snaží se jim vyjíti vstříc.
(Německé výkřiky: Jen když
jste spokojeni!) Hleďte, pánové, chodili
jsme přece ve starém Rakousku také do německé
školy a víme přece, jaké byly tehdy
poměry. Víme také ještě dnes
velmi dobře, jak se chovali němečtí
občané, kteří dnes sedí ve
vašich řadách, ke všem školským
požadavkům, které kladli něm. soc. demokraté.
(Předsednictví převzal místopředseda
Košek.)
Této školní ostudě starého Rakouska
byl v republice učiněn konec. To jest jisté.
(Posl. Kundt [německy]: Avšak tehdy nebyl ještě
Seeliger!) To jest stále vaše výmluva,
že ti ostatní byli lepší. U vás
to přece není možné, neboť špatnější
než vaši vůdcové nemůžete
přirozeně býti, to jest jasné. Vidíme
tedy, že německé školy v sudetskoněmecké
okrajové oblasti volají především
po ulehčení venkovským školám.
Nemusím zde říci, za jakých bídných
poměrů trpíme my venku v německém
území, protože máme ještě
tisíce jedno a dvoutřídních obecných
škol v oblastech, ve kterých se nemůže
dáti dětem příležitosti doplniti
si své vědomosti v jiných školách.
Potřebujeme proto v těchto školách zmenšení
počtu žactva, protože se s nynějším
zákonem nemůže vystačiti. Bylo by nutné,
aby se pro jedno- a dvojtřídní obecné
školy snížil počet žactva na 40 až
45, aby se umožnilo poskytovati vyučování,
které by dětem zprostředkovalo vědomosti,
kterých dnes potřebují, aby se dostaly kupředu.
Ve státním rozpočtu pro r. 1937 postrádáme
opět dotaci pro německé mateřské
školky. V době hospodářské bídy
je obzvláště nutné, aby se vyšlo
lidem venku trochu více vstříc při
výchově dítěte, počínaje
s malým dítětem, než se to nyní
děje. Budeme proto klásti tento požadavek jako
vládní strana samozřejmě opět
a opět a budeme o tom mluviti ve sněmovně.
(Posl. Birke [německy]: Vyprávějte nám
něco o německé péči o mládež!)
Ano, pane posl. Birke, musí-li to nutně
býti, mohu vám také říci něco
o německé péči o mládež,
o které jste podali interpelaci, která jest nejhorší
z toho, co se v politickém životě vůbec
může učiniti. (Posl. Kundt [německy]:
Ministr Nečas nepochyboval přec ani o číslech
a vy tak jako Němec činíte! Styďte se!)
Před vámi, pane Kundte, se nebudu skutečně
ještě dlouho styděti, vezměte to na
vědomí. Mluvíte-li však o německé
péči o mládež, pak vám řeknu,
že německá péče o mládež
rozvinula již svou činnost dříve ještě,
než se o vás něco v německém
území vědělo. A bude pracovati ještě
dále, až zanecháte svého zhoubného
díla. Toto ničící dílo jste
započali přece již dávno, neboť
mateřské školy, které se zřizují
v nynější době v sudetskoněmeckém
území, jsou přece známy svými
metodami, kterých tam používáte v po
litickém boji jako agitačního prostředku
pro svůj boj. Poslyšte přece jednou, co na
př. vyprávěla první funkcionářka
v kraji trutnovském, která jest zároveň
také funkcionářkou v tamější
péči o mládež, v přednášce
v německém dívčím domově.
Pravila: "Vlnami odcizení, které nás
přešly, obzvláště v po válečné
době, špatným škrabáním
nestydatých mazalů, ošklivými novinářskými
vtipy a samým takovým falešným krámem,
který nám byl vnucen cizorodými lidmi, nastala
změna atd." (Potlesk poslanců sudetskoněmecké
strany.) Tak pracujete v německé okresní
péči o mládež. Ano, vy tleskáte,
ale slušní lidé nazývají něco
takového otravováním studní. (Výkřiky.)
To jsem vám chtěl říci k péči
o mládež. (Posl. Birke [německy]: Nevíte
nic o bídě německé mládeže?)
Vím ještě více, pane Birke.
Vím také, že jste pro německou péči
o mládež v Broumově neudělal ještě
ani desítinu toho, co činí něm. soc.
demokraté jinde. Vaše chlubení a vaše
velká slova nemají zde žádného
smyslu.
Avšak mám zde mluviti ještě o něčem
jiném. To jsou naše újezdní měšťanské
školy, které mají býti zřízeny
podle zákona z roku 1935. Potřebujeme újezdní
měšťanské školy v německém
území velmi nutně a máme zájem
na tom, aby byly pokud možno rychle zřízeny.
Bohužel se uskutečnění zákona
staví velké obtíže, protože se
nevzal dostatečný zřetel na finanční
opatření, kterých je k uskutečnění
tohoto zákona třeba. V samotné zemi České
vzroste při provedení první etapy újezdních
měšťanských škol výdaj asi
18 až 20 milionů, pro které není úhrady.
Nemusím vám říkati, že také
ostatní podíly, které mají k provedení
zákona o újezdních měšťanských
školách opatřiti okresy a obce, nemůže
zatím nikdo opatřiti. Víte, že nuzný
finanční stav obcí a okresů trvá
jako dříve a podle seznaných cifer posledních
měsíců bude jen zcela málo německých
okresů a ještě méně německých
obcí s to, aby opatřily peníze pro zřízení
újezdních měšťanských škol.
Pro umořování a úrokování
dluhu v samotných Čechách jest třeba
140 milionů Kč, pro obce 500 milionů Kč,
zatím co není k úhradě tohoto dluhu
k disposici v zemi České více než 120
až 140 milionů. Uvážíme-li to,
víme, že zřízení újezdních
měšťanských škol v t. zv. 1. etapě
jest nemožné, protože jak zemím, tak i
okresům a obcím k tomu chybějí prostředky,
a zdá se nám mimořádně důležité,
aby se o tomto finančním problému, který
nám vzrostl vytvořením zákona o zřízení
újezdních měšťanských škol,
trochu intensivněji uvažovalo a radilo, než jsme
dosud mohli konstatovati. (Posl. Kundt [německy]: Máte
přece nejvíce členů obecní
rady, na př. v Karlových Varech!) Nevzpomínám
si úplně okamžitě, zda soc. demokraté
spravovali obec Karlovy Vary. Musíte nejprve dokázati,
že umíte lépe hospodařiti než soc.
demokraté. Dosud jste jen mluvili, ale odpovědnou
činnost jste ještě nikde nerozvinuli. Vašemu
mluvení o těchto 17 letech sociální
politiky a zbídačení širokých
vrstev už přece nevěří žádné
dítě. To jsme přece slyšeli od roku
1933 od Hitlera a jeho lidí, to jste si mohli ušetřiti.
Avšak chtěl bych se dotknouti ještě jiné
otázky, která se mi zdá při pohledu
na odvahu, kterou zde sudetští Němci ukazují,
důležitou. Nemáme jen otázku našich
obecních a středních škol, máme
také otázku naší vysoké školy.
Máme na tom všichni zájem a zatím co
mluvil 19. června t. r. pan ministr soc. péče
inž. Nečas před shromážděním
krajinských studentských spolků a tam také
prohlásil, že usiluje o to, aby vyšel po sociální
stránce vstříc také německým
studentům, zatím co se vážně
jedná o otázce novostavby německé
vysoké školy a také v státním
rozpočtu na rok 1937 byla vložena byť malá,
přece jen částka, aby se započalo
s předběžnými pracemi, zatím
co o změně... (Posl. Kundt [německy]:
Nyní přijde Kelsen!) Ano, nyní přijde
Kelsen. Zatím co se konají porady o změně
zákona o vysokých školách, nemají
němečtí studenti, kteří jsou
vedeni sudetskoněmeckou stranou, nic jiného na práci
než inscenovati výtržnosti, než činiti
Němce v tomto státě před celým
světem směšnými. (Posl. Birke [německy]:
To jest lež! Četl jste prohlášení
studentstva?) Ó, ano, četl jsem velmi mnoho,
vím, i kdybych nic nečetl, dosti, že v tomto
případě přejímáte tak
málo odpovědnost jako při nějaké
jiné akci. Jde-li o to nésti odpovědnost
za jednání, tu se plížíte na
stranu a necháte snísti ostatní, co jste
nastrojili. (Potlesk.) A tak tomu bylo také při
t. zv. vysokoškolské aféře. Jest stanoviskem
každého slušného člověka,
že se vysokoškolští profesoři neb
učitelé vůbec posuzují podle vědění
a ne podle nosu. Pro vás platí jen zákony
krve a rasy. Vedle toho může býti někdo
hloupý jak chce, čím hloupější,
tím lépe pro vás, neboť ve vaší
straně se mohou na trvalo držeti jen lidé,
kteří nejsou schopni mysliti. Říkáme
to s tohoto místa proto, že rozumíme, když
se při takové nesmyslné a šílené
politice německých vysokoškoláků
zamýšlí zjednati pořádek. (Posl.
Birke [německy]: To řekneme našim dělníkům,
že je nazýváte hloupými!) To jim
můžete říci. Řekněte jim,
že jsem řekl, že chytře myslící
člověk nezůstane v sudetskoněmecké
straně, která jest vedena podnikateli a bankéři,
aby se mohly z kůže dělníků řezati
řemeny. Řekněte jim to. (Potlesk poslanců
čsl. a něm. soc. dem. strany dělnické.)
Jsme-li již u toho, pak ještě něco jiného
o divadle. (Posl. Wollner [německy]: Mluvte o sudetskoněmeckých
dělnících!) Můžete rozhodovati
za svou stranu, chcete-li odpověděti panu ministrovi
soc. péče na jeho konstatování neb
vyhnete-li se tomu. To můžete stanoviti za svou stranu,
ale za naši stranu rozhodujeme zatím ještě
stále my sami a naši voličové, ne vy.
Řeknu vám, že stejně jako v oboru školství
dělá sudetskoněmecká strana politiku
také v oboru umění. Představte si...
(Posl. dr. Jilly [německy]: To jsou lidé, kteří
dělají hudbu bez tónů!) Tolik,
co rozumíte o hudbě vy, rozumím ještě
také. (Posl. Katz [německy]: Bez shrnovaček!)
Ano, u sudetskoněmecké strany se pokládá
za chytrého člověka jen ten, kdo má
vysoké boty, všichni ostatní se zdají
podle vašeho mínění hlupáky.
Avšak nechte mě říci: 25. června
byl dosazen hlasy sudetskoněmecké strany do městského
divadla v Liberci ředitel Barnay. Zástupci sudetskoněmecké
strany byli pro pana ředitele Barnaye. Avšak několik
týdnů později byli proti němu a žádali,
aby byl odstraněn. Zatím dostali od nějakého
zástupce německých herců odtamtud
pokyn a na ten museli ihned uposlechnouti. Víme hned, proč
liberecký ředitel henleinovcům již nevyhovoval.
Neboť nacházíme v časopise "Zeit"
dopis z 28. října, který napsal pan posl.
Obrlik. Říká tam mezi jiným:
"Pro mne je ovšem nyní po zjištěné
skutečnosti vašeho vyobcování z Německé
říše nápadné přátelství
marxistického tisku obzvláště důležitým
důvodem, abychom stáli proti Vám s největší
opatrností a zdrženlivostí." Protože
byl z Německa vyobcován, musíte státi
proti němu s největší opatrností.
Vyobcování z Třetí říše
stačí vůdcům sudetskoněmecké
strany, aby dali člověka do klatby. Mezi vyobcovanými
nalézáme přece řadu úplně
prominentních lidí. (Německé výkřiky:
Na příklad?) Na příklad Heinrich
Mann, Klaus Mann, Oskar Maria Graf, který jest přece
původem Bavor, jest přece vaší krve
a vaší rasy. Chcete-li, dr. Eduard Stilgebauer, také
vyobcovaný, chcete-li, ještě mnozí jiní,
kteří nejsou žádní židé
a marxisté, ale od vás jsou dáni do klatby.
Z toho vyplývá, že nechcete v oboru sociální
politiky nic jiného než regulovati mínění
mas venku podle svých přání, ne však
patřičně informovati obyvatelstvo. Potřebujete
fašistickou náladu venku v pohraniční
oblasti čím déle, tím více,
snažíte se pokračovati ve svém ničivém
díle v oboru německé péče o
mládež, hodláte pokračovati v oboru
německé školy a německého kulturního
života ve svém míchání jedu.
Proto pokládáme za nutné prohlásiti,
že budeme pokračovati v boji o dorozumění
s českými stranami v tomto státě,
zajistiti především chudákovi v pohraničním
území jeho životní existenci, abychom
ušli osudu říšskoněmeckých
dělníků, abychom ušli osudu rakouských
dělníků. (Výkřiky poslanců
strany sudetskoněmecké.) Jsme na štěstí
ve státě, kde nás nemůžete zahubiti,
musíte nás nechati žíti a můžeme
jako dříve hlásati pravdu, můžeme
říci lidem, co jste a co chcete.
Tvrdíte, že voličové pronesli 25. května
minulého roku svůj rozsudek. Říkáte
dále, že máte 80 % německých
voličů za sebou. Stejným právem můžeme
tvrditi my, že je jich jen 60 %, důkaz pro 80 % nemůžete
přece podati. Dělníci vám vystavili
19. května loňského roku úvěrní
list, který musíte splatiti. Dělníci
kladli na vás (obrácen k poslancům sudetskoněmecké
strany) požadavky, protože jste jim mnoho slíbili.
Nebudete jim moci přinésti ani dnes ani v deseti
letech viditelný úspěch mimo fráze
a, chcete-li, úplné zotročení. A my
pravíme: I tehdy, kdybyste měli pravdu, že
za vámi stojí 80 % sudetskoněmeckých
voličů, vám prohlašujeme, že těch
20 %, které stojí za vládními stranami,
jsou nám ještě cennější
než dělníci a lidé, kteří
stojí za vámi. (Potlesk poslanců čsl.
a něm. soc. dem. strany dělnické.) Neboť
těchto 20 % jsou němečtí dělníci,
kteří vědí, co chtějí.
Chtějí svobodu, mír a chléb. Vy však
povedete boj dále, až budete tam, kde jest dnes Karel
Herman Wolf, který křičel ještě
více než vy.
Mluvíte stále o tom, že jsme střepiny.
Ano, snad nás cítíte jako střepiny
ve svém oku. Střepiny velmi bolí a naše
práce v pohraničním území vám
dá ještě mnoho co dělati. Budeme v ní
pokračovati se zvýšenou silou za pravdu, právo,
svobodu a chléb. (Potlesk poslanců čsl.
a něm. soc. dem. strany dělnické.)