Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Ministr inž. Nečas (pokračuje): Je to věc, která je způsobena tím, že vláda sama, na př. pokud jde o mimořádnou pomoc, jak je všem pánům známo - a musím vděčně kvitovat, že ani příslušníky všech stran českých a slovenských nebylo to z lidských a sociálních důvodů vyčítáno - určila určité okresy, a byly to okresy vesměs převážně s německým obyvatelstvem, na které se všechny tyto akce vztahovaly, kdežto na velikou část okresů českých a slovenských, kde nebyla krise tak veliká, se ta pomoc nevztahovala.

Pokud jde o mléčnou akci: v okresích převážně německých, jež jsem vyjmenoval, činil příděl 55,215.265 půllitrů, v okresích českých 59,777.270 půllitrů.

Příděly v naturáliích, také velmi důležité, to jest zvláště ta zimní výpomoc (žito, cukr, kroupy, ječná káva, tuky a mouka) v okresích převážně německých činily 375.215 q, v českých okresích 399.464 q. (Slyšte!)

Příděly uhlí: v okresích převážně německých činily 301.750 q, v okresích českých 368.600 q.

Příděly chleba: v okresích převážně německých činily 1,379.050 bochníků, v českých okresích 1,355.760 bochníků.

Příděly brambor: v okresích převážně německých činily 135.600 q, v českých okresích 142.400 q.

Z tohoto přehledu je patrno, jak bylo přihlíženo spravedlivě ke zvláštní nouzi krisových okresů. V padesáti okresích s převahou německou bylo na státní stravovací, vánoční a bramborové akci a na mimořádném příspěvku nouzovým okresům vyplaceno dokonce o 13,000.000 Kč více než ve 103 okresích českých, z nichž mnohé také trpí těžkou nezaměstnaností. (Výkřiky. - Místopředseda Langr zvoní. - Výkřiky posl. Wollnera.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Ministr inž. Nečas (pokračuje): Zvláštní pozornost věnována je v tisku také ochranné akci pro nezaměstnaný dorost, jež je pořádána v zimních měsících a umožňuje alespoň v některých centrech umístění mladých nezaměstnaných v ochranných útulcích. (Výkřiky. - Posl. Zeminová: Tuto statistiku, pane ministře, také za hranice! Aby nás tam neskandalisovali! Ať jde pravda do světa!)

Také v této věci byly činěny v části německého tisku a v různých podáních stížnosti proti domnělému útisku německého obyvatelstva. (Výkřiky.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Ministr inž. Nečas (pokračuje): V této věci dostalo ministerstvo soc. péče největší počet stížností. Budiž mi dovoleno, abych zde prohlásil, že jsou to také výtky naprosto nespravedlivé, neboť i v této akci bylo přihlíženo k těžce postiženým nouzovým okresům a dávána jim přednost před druhými. Ochrannou akci pro nezaměstnaný dorost organisují zemská ústředí péče o mládež za podpory ministerstva soc. péče. V období 1935 a 1936 bylo takto zřízeno v Čechách 27 ochranných útulků českých a 22 ochranných útulků německých, v zemi Moravskoslezské 24 ochranných útulků českých a 16 útulků německých. Letošního roku bylo povoleno 24 ochranných útulků českých a 22 německých v Čechách, 26 ochranných útulků českých a 17 německých v zemi Moravskoslezské. Připadá tedy na německý dorost poměrně daleko více útulků než u dorostu českého. Zvláštní nouze v některých krajích převážně německých byla tu respektována.

Též v produktivní péči o nezaměstnané vychází se německým krajům jako nouzovým všemožně vstříc, nečiní se rozdílu mezi bídou lidí českých a německých a všechny řádně doložené žádosti o produktivní péči o nezaměstnané jsou ministerstvem soc. péče v dohodě s ministerstvem financí vždy ihned se zvláštním urychlením vyřizovány. Ač tu jde o sta žádostí, nebyly dosud na produktivní péči činěny žádné stížnosti. O této produktivní péči o nezaměstnané zmíním se obšírněji s doloženými daty jindy.

Ze všech uvedených dat, jež se týkají interpelované dětské vyživovací péče, gentského systému i všech jiných podpůrných pomocných akcí, je tedy zřejmo, že vláda republiky Československé postupuje spravedlivě ve všech nouzových podpůrných akcích a že přihlíží k bídě krajů nouzí zvlášť zasažených, ať tam jsou obyvatelé kterékoli národnosti. (Výborně!) Rozhodující je především počet nezaměstnaných v tom kterém okrese. Nutno však podotknouti, že krisí zasaženy byly nejenom okresy s převážně německým obyvatelstvem, nýbrž též řada okresů českých, slovenských i jiných, že těžce trpí na př. Plzeňsko, Skutečsko, Hlinecko, Semilsko, některé oblasti moravské, zvláště Brněnsko, jak jste před chvílí slyšeli od p. posl. Tymeše i jiných poslanců brněnských, některé kraje slovenské i Verchovina na Podkarpatské Rusi. Musím i to připomenouti, že v okresích s převážnou většinou německou trpí dnešní krisí velmi těžce čeští dělníci sídlící tam v menšinách, zvláště skláři, textiláci a horníci. Na to se často rovněž zapomíná. A sever Čech a Moravy uvádí se jako kraj jen německý.

Mohu ujistit slavnou sněmovnu, že vláda republiky Československé věnuje všem postiženým krajům a zejména ohrožené mladé generaci v nich, pokud to jenom možnosti dovolují, velikou pozornost, a to ať jde o skláře a textiláky na severu Čech, nebo o těžce trpící kraje ve východní části Čech, na Moravě, Slovensku i na Podkarpatské Rusi.

Těžká hospodářská situace na severu Čech je způsobena - a jen člověk zlé vůle nemůže to uznat (Tak jest!) - především známou těžkou krisí sklářství a textilu i porculánu ve vysoce průmyslové této oblasti. Proto také nejeví se dosud v těchto oblastech přes usilovné různé snahy takové oživení jako v jiných krajích republiky, kde není průmyslu textilního a sklářského.

Předseda vlády, náš premiér dr. Milan Hodža věnuje, jak z několika jeho prohlášení a akcí je zřejmo, zvláštní pozornost všem těžce postiženým krajům republiky, zvláště oblastem sklářského, textilního a hornického průmyslu.

Jenom jeden zajímavý detail: Uvažme státní záruky pro exportní úvěry, věc tak důležitou - všichni víme, o jak veliké sumy tu jde - a vidíte, že větší část zde přichází k dobru německému průmyslu a nikoliv průmyslu českému. Ale my tyto věci uznáváme, věcná potřeba musí zde především rozhodovati. Naší hlavní snahou je - a slavná sněmovna to uznává a proniká to i do veřejnosti, o to se nejvíce staráme, to je pevný náš cíl opatřiti především práci, práci řádnou, slušně honorovanou a v tom je také největší problém severních Čech, problém jejich průmyslu a dovolte mi říci - také jejich průmyslníků. (Výborně! - Potlesk.)

Není-li možno zařaditi nezaměstnané bez jejich viny do pracovního procesu, je nutno vypomoci podporami. O to se ministerstvo soc. péče v mezích své kompetence stará, věnuje velikou pozornost všem bolestem i všem žádostem a trpí samo tím, když nemůže ve všech, ohledu zasluhujících případech vyhověti.

Žádám pány, kteří podali interpelaci o domnělém útisku německého obyvatelstva v různých pomocných akcích, aby jak ve sněmovně, tak i v tisku svoje vývody opravili (Výkřiky.) a svým čtenářům a členům vysvětlili, jaký jest skutečný stav věci. Žádám o to též proto, že stížnosti v interpelaci uvedené - s prudkým útokem proti státní správě - pronikly do cizích listů a že se jich využívá v propagandě zahraniční proti naší republice.

Ubezpečuji slavnou sněmovnu a tím chci ukončiti, že ve věcech podpor a ve věcech péče o dítě postupuje státní správa ke všem občanům republiky bez rozdílu národnosti naprosto svědomitě, nestranně a lidsky. (Výborně! - Hlučný potlesk. - Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Stejskal. Dávám mu slovo. (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.)

Prosím o klid.

Posl. Stejskal: Slavná sněmovno, dámy a pánové! (Výkřiky posl. Kundta.)

Místopředseda Langr (zvoní): Žádám pana posl. Kundta, aby nerušil řečníka.

Posl. Stejskal (pokračuje): S velikou pozorností (Výkřiky. - Místopředseda Langr zvoní.) vyslechli jsme významný projev pana ministra soc. péče inž. Nečase. (Výkřiky.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Stejskal (pokračuje): Slavná sněmovno! Panu ministrovi jsme všichni povděčni za to, že tak pohotovým a krásným způsobem přibil na pranýř (Výborně! - Potlesk.) demagogii, která měla zostuditi Československou republiku před celým světem. Souhlasíme s panem ministrem a děkujeme mu za jeho pohotovost. Přáli bychom si, aby při každém podobném případě člen vlády vystoupil a poukázal na demagogii a nepravdu, která se tu páše. (Výborně! - Potlesk.) Pánům ze sudetskoněmecké strany zbývá... (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Stejskal (pokračuje):...jen to, aby vzali na vědomí, že jejich statistika je správný součet nesprávných čísel. My jsme konečně poslanci z krajů, o kterých interpelace mluví, zastupujeme desítky let tyto horské a pohraniční kraje a známe také trochu jejich poměry. (Tak jest!) Víme velmi dobře, že v některých místech pohraničí je následkem nezaměstnanosti nouze a bída, ale víme také, vede-li se tam někomu zle, ba nejhůře, že je to český hraničářský člověk. (Výborně! - Potlesk.) České hraničářské dítě trpí dvojnásobně proto, poněvadž fabrikanti ze strany sudetskoněmecké nepřijmou českého tátu a českou mámu do práce. (Slyšte! - Posl. dr. Eichholz [německy]: To je nepravda! Dokažte to! To je lež!) My vám to dokážeme konkrétními fakty a správnými statistikami, a ne takovými, jakými jste své tvrzení prokazovali vy.

Budiž však ještě konstatováno, že je řada okresů a krajů českých, které vůbec nepoznaly konjunkturu, zatím co jste vy prodělávali konjunkturu a zatím co vaši fabrikanti shrabovali závratné zisky. My to nevyčítáme, jen konstatujeme. Zeptejte se takového Liebiga na Trutnovsku a Liberecku, kde má své peníze, zda u nás v Československu nebo v německé marce. (Výkřiky posl. Zeminové.) Jsme velmi rádi a šťastni, že na tomto místě byla přibita ona demagogie, které jsme od kolegů ze sudetskoněmecké strany svědky již po několik dnů při projednávání státního rozpočtu.

Slavná sněmovno, dovolte, abych nyní připojil několik poznámek k rozpočtu ministerstva soc. péče. Zraky celé zaměstnanecké veřejnosti ve státě se obracejí dnes k projednávané kapitole ministerstva soc. péče. 856 mil. Kč, které jsou věnovány r. 1937 na soc. péči, jsou jistě ukázkou dobré vůle naší vlády, resortního ministra a celé koalice pomoci těm, kteří v této době nejvíce trpí. Jsme si však vědomi, slavná sněmovno, že naše vláda nestačí na všechno, čeho by bylo třeba. Zde musí nastoupiti iniciativa a práce všech zúčastněných činitelů.

Boj proti nezaměstnanosti a bídě, boj proti hladu musí býti společným bojem všech upřímných Čechoslováků. Vlastenectví, pravé vlastenectví, není jen společenstvím jazyka, pravé a skutečné vlastenectví je také společenstvím chleba. (Tak jest!) Dnes jsme rádi, že můžeme konstatovati, že se na hospodářském poli poměry lepší. Dokazují to statistiky o poklesu nezaměstnaných, dokazují to výkazy Národní banky československé a začínáme to v našem hospodářském životě všichni pociťovat. Ale, slavná sněmovno, se vzrůstající zaměstnaností necítíme ještě, že by nám vzrůstal hospodářský blahobyt tak, jak by vzrůstat měl. Správně před chvílí krásně to řekl pan ministr soc. péče, když volal, aby práce byla také dobře honorována. A tady jsme u jedné těžké kapitoly, že zatím co mnozí dělníci dostávají práci, jejich práce je tak špatně honorována, že při tom trpí nouzí a podvýživou. Když jsme odhlasovávali obilní monopol, dali jsme zemědělské, obilnářské výrobě rentabilní ceny a předpokládali jsme, že na tom budou míti podíl také ti, kteří těžkou prací pomáhají té obilnářské výrobě, to jsou zemědělští dělníci. Ale my, musíme bohužel, konstatovati, že ještě dnes máme dělníky v denní mzdě zaměstnané v zemědělských oblastech, kteří dostávají pouze 1 Kč na hodinu nebo méně. (Posl. Mrskošová: Je to možné?) Žel bohu, mluvím pravdu, a to co mluvím, doložím, paní kolegyně, kolektivními smlouvami. Známe poměry a vy je znáte také.

Máme další obory práce. Bohužel, ti horští skláři, před jejichž uměním sklání se v údivu celý svět, kteří na mezinárodní výstavě v Bruselu dostali první cenu, mají 1 Kč na hodinu. Mám mluvit o okresních cestářích, o textilácích, o hornících, truhlářích, kovodělnících? (Hluk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Stejskal (pokračuje): Ne, všude se potkáváme s faktem, že dnes práce dělníkova není zabezpečena tak, jak by měla být. Voláme proto po právní závaznosti všech pracovních smluv v Československé republice. (Potlesk.) Nechť tyto právně závazné kolektivní smlouvy dají celému zaměstnaneckému světu pevný, zaručený příjem, aby zaměstnanec se svou rodinou mohl být živ. Statistika nám ukazuje, slavná sněmovno, že pětičlenná dělnická rodina potřebuje týdně jen na stravu 150 Kč. A já se vás ptám, kolik dělníků a zaměstnanců nosí dnes domů 150 Kč týdně, aby byly uhájeny jen nejnutnější životní potřeby a nákupy nejnutnějších potravin? O kolik miliard náš hospodářský důchod přichází tím, že máme nízké mzdy, nízké platy a zároveň nízké důchody?

Jako tomu je u dělníků, je tomu též tak u soukromých zaměstnanců. Všeobecný pensijní ústav vydal statistiku, nad kterou by se měl zamysliti každý sociální politik. Podle ní pracuje za 1.500 Kč až 3.000 Kč ročně 25.000 zaměstnanců, za 3.000 Kč až 6.000 Kč ročně pracuje 46.000 zaměstnanců. (Slyšte!) Za 9.000 Kč ročně pracuje 54.000 zaměstnanců, za 9.000 až 12.000 Kč ročně pracuje 59.000 zaměstnanců. Ze 329.000 pojištěnců... (Hluk. - Výkřiky posl. Jenšovského.)

Místopředseda Langr (zvoní): Žádám pana posl. Jenšovského, aby nerušil řečníka.

Posl. Stejskal (pokračuje):... Pensijního ústavu nemá 184.000 pojištěnců ani existenčního minima. Proto my českoslovenští nár. socialisté voláme, aby bylo také postaráno řádným sociálním zákonodárstvím o soukromé zaměstnance, kteří prožívají bídu, jak musí dokládat sám Všeobecný pensijní ústav. (Správně!)

Máme další bolesti. Je to zprostředkování práce. Volali jsme po řádném zprostředkování práce, abychom vymýtily teror a nemravné kupování duší. O tom si promluvíme ještě ve výboru soc. politickém podrobněji. Máme osnovu zákona, pravda, ale bohužel prakse ukazuje, že ona konečná kompromisní formulace se neosvědčuje, a je nutno, a prosím pana resortního ministra, aby působil k tomu, aby bylo vydáno co nejdříve nové prováděcí nařízení, aby byl na trhu práce zjednán konečně pořádek.

Voláme, aby v sociálním zákonodárství tam, kde se ukázaly nedostatky, byly odstraněny. Je tomu letos 10 let, co jsme vzpomínali jubilea invalidního a starobního pojištění. Byl zde vykonán krásný kus práce, ale zbývá ještě mnoho vykonat, zejména je nutno, aby byla snížena věková hranice a aby ženy dostaly bezpodmínečně vdovský důchod. (Výborně!)

Mluví se o tom a dělají se projevy, že má býti co nejdříve provedeno pojištění osob samostatně výdělečně činných. Byli jsme překvapeni. Víme, že je zákon připraven od r. 1925. Kdyby právě ti páni, kteří dnes svolávají tábory lidu a veřejné schůze "pro", tehdy nebyli bývali "proti", mohli již živnostníci využíti dobrodiní tohoto zákona v době nejhorší krise. Takto aspoň nyní konstatujeme příznivý obrat, vítáme jej a věříme, že uskutečněním pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné ulehčí se také pojištění dělnickému. (Tak jest!)

A ještě několik slov ke gentskému systému, o kterém se zmínil také pan ministr inž. Nečas. Jako znatelé velmi podrobně víme, jak zákon vypadá, známe jeho přednosti, známe event. jeho slabiny. Ale to, slavná sněmovno, s čím přišel p. ministr financí, ten návrh na změnu zákona nás překvapil. Překvapil nás proto, poněvadž víme - a po nahlédnutí do celého elaborátu jsme to zjistili - že není možno na návrhy, které p. ministr financí předložil v této věci, přistoupiti. Tyto návrhy ovšem nejsou nové. Už bývalý pan předseda vlády Malypetr se dal přesvědčiti, že tento návrh se skutkem prakticky státi nemůže. (Tak jest!) Věříme, že i nynější pan předseda vlády se dá z úst odpovědných odborníků přesvědčiti o tom, že požadovaná novelisace gentského systému tak, jak nám jako zástupcům odborových organisací byla presentována, není přijatelná a nemůže se o ní mluviti. (Tak jest!)

Ke konci bych chtěl poprositi o jedno. Přicházíme z nejhorších dob do dob hospodářsky lepších, ale počítáme s tím, že i v roce budoucím budeme míti co dělati s následky strašné hospodářské krise. Věříme proto my českoslovenští nár. socialisté, že r. 1937 i v letech budoucích demokratická Československá republika bude spravedlivou a milující matkou všem těm, kteří jsou hospodářsky nejslabší a trpí bez své viny. Děkuji. (Výborně! - Potlesk.)