My komunisté vítáme každý pokus,
který směřuje k tomu, aby způsobil
zlepšení ve vztazích mezi národy Československé
republiky. Česká levice, česká demokracie,
však musí míti odvahu jednati, prosaditi uspořádání
národnostní otázky proti reakci, proti pravici.
Česká levice musí míti odvahu vynutiti
také ve vládě, proti odporu reakce, uspořádání
národnostních poměrů. My komunisté
nabízíme všem, kteří se vážně
zasazují o uspořádání národnostní
otázky v republice, svou spolupráci. Za tímto
účelem jsme předložili vládě
vlastní memorandum s konkretními praktickými
návrhy, ve kterém směru a ve kterých
otázkách by mohlo býti učiněno
národnostní vyrovnání mezi českým
a německých lidem v republice. Kladli jsme takové
praktické požadavky, jejichž splnění
jest za dnešních podmínek možné
a jejichž splnění by přineslo nejprimitivnější,
k životu potřebná národnostní
práva německému obyvatelstvu v tomto státě.
Tisíckrát bylo řečeno s různých
stran, že Němci v republice mají býti
rovní mezi rovnými. To do dneška nejsou. Naše
návrhy, které jsme učinili, v memorandu,
předloženém vládě, by vedly k
tomu, kdyby se uskutečnily, že by se udělali
z německých obyvatelů skutečně
rovné mezi rovnými s českými obyvateli
a s obyvateli ostatních národností. Žádáme
ve svém memorandu, aby bylo uskutečněno národnostní
vyrovnání mezi českým a německým
obyvatelstvem. Žádáme volného užívání
mateřské řeči pro německé
obyvatelstvo u úřadů. Žádáme
spravedlivé péče o německé
školství a osvětu v tomto státě,
žádáme národnostního zrovnoprávnění
při zaměstnávání dělníků
na nouzových stavbách, při zaměstnávání
úředníků, zaměstnanců
a dělníků ve státních závodech,
u úřadů. Žádáme spravedlivé
sociální politiky a především
účinné pomoci a péče pro německé
oblasti hladu. Naše požadavky jsou veskrze spravedlivé,
což nikdo nemůže popírati, a jsou to požadavky
minimální, které se dají i za dnešních
poměrů veskrze splniti. Vláda nám
v posledních měsících znovu poslala
stovky policistů do německého území.
Německé obyvatelstvo nepotřebuje policisty,
nýbrž národnostní práva, potřebuje
práci a chléb. Dejte německému obyvatelstvu
tato národnostní práva a nebudeme potřebovati
sta policistů v tomto území. Dejte německému
obyvatelstvu základní národnostní
práva a docílíte ihned jiného poměru
velkých mas německého obyvatelstva k demokracii
a republice.
Henleinova strana zde vyjádřila svými řečníky,
kteří tu vystoupili v debatě, že nejsou
s návrhy, které jsme předložili k uspořádání
národnostní otázky, s národnostním
vyrovnáním srozuměni. My se tomu nedivíme,
Henleinově straně nejde o dorozumění,
nýbrž více o to, aby vyvinula velkou národnostní
štvanici mezi německým obyvatelstvem. Kdyby
měli Němci v republice základní národní
práva, mohla by Henleinova strana daleko tíže
národnostně štváti. Posl. Kundt
proklamoval před tím, že sudetskoněm.
strana zastupuje sudetskoněmecký lid. Já
tvrdím, že sudetskoněmecký lid nezastupuje,
nýbrž že jej šidí. Henleinova strana
přichází dnes s demagogickou otázkou:
"Kde jste nechali vy, komunisté, právo sebeurčení
pro sudetské Němce?" To se táží
oni, kteří ještě nikdy ve svém
životě pro právo sebeurčení nebojovali.
Odpovídáme Henleinovým lidem: Chce-li dnes
německé obyvatelstvo zajistiti poněkud právo
sebeurčení, právo poněkud rozhodovati
o svém osudu, pak se musí především
státi vše, aby se neuskutečnily plány,
které kuje Henleinova strana pro německý
lid. Chce-li si sudetskoněmecký lid poněkud
zajistiti právo, rozhodovati sám o svém osudu,
musí býti především znemožněno,
aby nepřišel pod botu Třetí říše,
musí býti znemožněno, aby německé
obyvatelstvo nemohlo býti Henleinovou stranou znásilněno.
Henleinova strana žádá autonomii, žádá
samosprávu pro německé území
v republice. Tato samospráva má býti samozřejmě
zřízena a vykonávána Henleinovou stranou.
Avšak taková správa by nebyla žádným
sebeurčením sudetských Němců,
nýbrž brutálním znásilněním,
stejným znásilněním, jaké dnes
prožívá německý lid v Třetí
říši od fašistické moci. Dáti
Henleinově straně do rukou správu sudetských
Němců v tomto státě, neznamenalo by
nic jiného než udělati z německého
území republiky předsíň Třetí
říše. V této předsíni
by vládli Hollubové, přátelé
únosců lidí, přátelé
španělských Marokánců. Odmítáme
to a postavíme se se vší rozhodností
proti tomu, aby se dělala z německého území
předsíň Třetí říše.
To by neznamenalo dáti sudetskoněmeckému
lidu svobodu a právo, nýbrž to by znamenalo
nejneslýchanější zotročení
a zbavení práv německého obyvatelstva
v republice. Znásilňování však
máme již dosti, nepotřebujeme více.
Co potřebujeme, jsou národní práva.
Předchuť toho, jak by to v této předsíni
Třetí říše vyhlíželo,
kdyby Henleinova strana mohla učiniti tím sudetské
území, podává činnost, kterou
právě v posledních týdnech tato strana
vyvinuje. Musíme s této tribuny upozorniti československou
veřejnost, co nyní provádí Henleinova
strana v německém území republiky.
Musím upozorniti celou československou veřejnost
na podlé štvaní k občanské válce,
které tato strana rozvíjí v oblasti Sudet.
Pan dr. Rosche, muž s černou skvrnou, jak se
přece sám pojmenoval, hrál si zde v rozpočtové
debatě na slušného a nevinného. Ale
jeho naivní slova jsou v nejprudším odporu
k tomu, co jeho mužstvo venku v zemi denně provádí.
(Posl. dr. Neuwirth [ německy]: Kdo to je?) Také
pan dr. Neuwirth patří k tomuto druhu. (Posl.
dr. Neuwirth [německy]: Ven s barvou, co provádím
venku?) V sudetskoněmeckém území
dnes rozvíjí sudetskoněmecká strana
šeptavou propagandu, ve které se ohlašuje marxistům,
demokratickým živlům v tomto státě:
"Počkejte jen, až budeme hotovi s lidem ve Španělsku,
potom přijdete na řadu vy, marxisté, potom
přijde na řadu Československá republika".
To jsou ti, kteří zde hrají vznešené
pány, kteří prohlašují venku
v Sudetách, že je dlužno súčtovati
s komunou, důkladně súčtovati do konce,
má-li prý býti v republice lépe. Tito
hrdinové, kteří si zde hrají na slušné,
rozšiřují dnes v sudetskoněmeckém
území letáky, ve kterých stojí:
"Do boje proti marxistům a židům, kteří
musejí býti z republiky odstraněni i když
by měla stříkati krev s nožů".
(Posl. dr. Neuwirth [německy]: To jest holé na
cti utrhání! - Výkřiky.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. B. Köhler (pokračuje): Jest to
leták, který sudetskoněmecká strana
rozšiřovala dne 23. srpna v Heřmanově
Huti. (Posl. dr. Neuwirth [německy]: Vámi zfalšovaný!)
Tento leták vám ukazuje stejný druh lidí,
který jest v Třetí říši
u moci. Henleinova strana rozhazuje na venkově leták,
ve kterém stojí: "V sudetskoněmeckém
území není místa pro židy a komunisty".
To jest opakování stejného štvaní
k vraždám jako v prvém letáku. Pánové
ze sudetskoněmecké strany a především
ti, kteří se domýšlí, že
mají moudrost zpachtovánu, kteří zde
v Praze posedávají ve školních lavicích,
místo aby se něčemu učili, inscenují
ostudy, z těchto kruhů se píší
různým osobnostem v republice výhružné
dopisy, ve kterých se jim otevřeně vyhrožuje,
že se s nimi zatočí právě tak
jako s prof. Lessingem v Mariánských Lázních,
(Posl. dr. Neuwirth [německy]: Ukažte
tyto dopisy!) dopisy, ve kterých se chlubí tím,
že vraždou na Lessingovi byla provedena důkladná
práce. Pánové ze sudetskoněmecké
strany, kteří si zde hrají na slušné,
vyjí venku úplně jinak. Pan Jiří
Wollner prohlásil na karlovarském projevu:
"My sudetští Němci jsme se shromáždili
kolem Konráda Henleina, abychom vystoupili proti bolševismu,
nejen duchovně, nýbrž také všemi
prostředky". (Posl. dr. Neuwirth [německy]:
To jest přece správné!) Pan Neuwirth
souhlasí, on rozumí pod všemi prostředky,
musí-li to býti, také v parlamentě,
že zde pracuje svými prackami. Ostatní venku
rozumějí velmi dobře, co pod tím rozumí
pan Wollner, vyzývá-li lidi, aby všemi
prostředky súčtovali s komunou. Pochopili
to velmi dobře v Heřmanově Huti, když
probodli starého dělnického funkcionáře
Emmericha Röhricha; přívrženci sudetskoněm.
strany pochopili pana Wollnera velmi dobře, když
probodli u Znojma sociálnědemokratického
dělníka, (Posl. dr. Neuwirth [německy]:
To se ve Znojmě nikdy nestalo!) přívrženci
sudetskoněm. strany pochopili slova pana Wollnera
velmi dobře, když se pokusili v Nejdku provésti
fémovou vraždu na bývalém přívrženci,
na dělníku Feldenovi, která se vám
jen proto nepovedla, protože k tomu přišly třetí
osoby a tuto vraždu znemožnily. Dnes provádí
sudetskoněm. strana v celém německém
území divokou štvanici a prohlašuje, že
prý komunisté připravují černé
listiny, podle kterých mají býti komunistům
nemilí lidé smeteni, jakmile se komunisté
dostanou k moci. Tímto tvrzením se nezakrývá
nic jiného než to, že zakládáte
černé listiny dělníků, kteří
vám nejsou pohodlní, které jste vydali orgánům
Třetí říše, neboť každý
člověk, který překročí
říšskou hranici, jest zatčen údernými
oddíly a orgány státní moci, je-li
uveden v seznamu jako černá ovce. (Posl. dr.
Neuwirth [německy]: Co tam máte co dělat?)
Do toho vám nic není, co máme co dělat
v Třetí říši. Tito pánové
rozšiřují zprávy, že komunisté
založili černé listiny za tím účelem,
aby mohlo býti poštváno sudetskoněmecké
obyvatelstvo, aby bylo strženo do víru, aby se mohlo
štváti sudetskoněmecké obyvatelstvo
proti komuně a proti marxistům, aby se mohly přípravy
k občanské válce, které se konají,
později prakticky provésti. Pánové
ze sudetskoněm. strany mají drzost prohlásiti,
že se na př. v libereckém konsumním
spolku ukrývají kulomety a zbraně, mají
drzost učiniti u policie oznámení, že
se v konsumních spolcích ukrývají
zbraně. Mluví o zbraních u komunistů,
aby byly tím jistější zbraně
u Henleinovy strany. Policie provedla domovní prohlídky
u komunistů a u Henleinovců. V konsumním
spolku dělníků v Liberci nebyly nalezeny
zbraně, zbraně však byly nalezeny u přívrženců
Henleinovy strany (Výkřiky posl. dr. Neuwirtha.)
v Heřmanově Huti. Sudetskoněmecká
strana pak prohlásí: Ano, to byly přece jen
staré válečné upomínky, které
tam byly nalezeny. Byly nalezeny zbraně u přívrženců
sudetskoněm. strany v Javorníku a sudetskoněm.
strana přijde potom a řekne: To byla jen ozdoba
pokoje, která tam byla nalezena. Pane Neuwirthe,
dodnes jste neotiskli ve vašem tisku odpověď
pana ministra vnitra na vaši interpelaci o událostech
v Touškově při posledních volbách!
(Posl. dr. Neuwirth [německy]: Tu neznám!) On
ji nezná proto, že ministr vnitra sdělil oficielně,
kolik bylo nalezeno revolverů, boxerů a ocelových
prutů u vašich pořadatelů. Štvaní
sudetskoněm. strany se provádí soustavně
všemi prostředky, aby bylo uvedeno celé sudetskoněmecké
území do psychosy občanské války.
Sudetskoněm. strana užívá při
tom všech prostředků, nejen prostředků
propagandy, nýbrž provádí toto štvaní
také otevřeně. Časopis "Zeit"
přinesl dne 17. listopadu tuto podlou, prolhanou zprávu:
"Před několika dny se konala, jak se teprve
nyní seznalo, v jedné trutnovské místnosti
komunistická schůze, ve které mluvil řečník
z Prahy o metodách občanské války.
Poučil účastníky schůze, jak
se mají učiniti přípravy k občanské
válce a potom jak má býti vedena občanská
válka". (Posl. dr. Neuwirth [německy]:
To není pravda!) To jste dostali od vašeho
agenta Streitenbergra, který tuto zprávu poslal
časopisu "Zeit" a zároveň ji dal
dále vratislavskému rozhlasu, který tuto
zprávu rozšířil z Německa dne
23. m. m. Toto štvaní k občanské válce
vede sudetskoněm. strana tedy všemi prostředky
a to za tím účelem, o kterém mluvil
soudr. Gottwald ve své včerejší
řeči. Tento celý druh práce jde podle
vzoru španělských metod. Pánové
se pokoušejí vytvořiti v sudetskoněmeckém
území takovou situaci, aby tam bylo německé
obyvatelstvo poštváno do občanské války,
pokoušejí se způsobiti jedno přepadení
obyvatelstva za druhým, aby potom mohli říci:
Hleďte, v sudetskoněmeckém území
vypukla občanská válka, tam udělali
komunisté puč, musí se zakročiti,
neboť v Československu započal bolševismus
svou vládu. My se pokoušíme provésti
stejnou provokativní politiku, jakou provádějí
ve Španělsku nacionalisté, abychom měli
podnět k otevřené intervenci Třetí
říše. (Hluk. - Výkřiky
poslanců strany sudetskoněmecké. - Místopředseda
Košek zvoní.) Toto štvaní k občanské
válce se provozuje v sudetskoněmeckém území
den co den. Tu vystupují různí řečníci
z tohoto parlamentu a praví: U nás v republice jest
přece klid, kdo se cítí v republice ohrožen?
- Co jest tedy skutečností? Pánové
ze sudetskoněm. strany se snaží přivoditi
takový stav, který existuje v Třetí
říši úplně legálně.
Štvaní k vraždám a přepadání
dělníků se nedějí jen v Třetí
říši, nýbrž těchto metod
užívá také zde pan Kundt a spol.
Pan Kundt, který získal své zkušenosti
v Rusku a to jako bělogvardějec, kde bojoval proti
ruským sedlákům a dělníkům.
(Výkřiky posl. Kundta.) Každý
si může představiti, co by to znamenalo, kdyby
ti, kteří dnes štvou v sudetskoněmeckém
území, se dostali k tomu, aby měli samosprávu,
t. j. samosprávu Němců v Československé
republice. Můžete si představiti, co by to
znamenalo, kdyby se podařilo Henleinově straně
udělati sudetskoněmecké území
v rámci autonomie předsíní Třetí
říše.
Štvaní sudetskoněm. strany k občanské
válce se odehrává úplně otevřeně
před očima úřadů. Úřady
jsou slepé proti štvaní k vraždám,
které tu sudetskoněm. strana provozuje proti části
sudetskoněmeckého obyvatelstva. Pan ministr vnitra
umí velmi silně přiraziti, jde-li se proti
komunistům, cítí se však bezmocným
nebo nechce zakročiti energicky, jde-li o toto štvaní
k občanské válce, které se v německém
území republiky den ze dne provádí
proti části obyvatelstva. (Hluk. - Místopředseda
Košek zvoní.)
My komunisté rozhodně protestujeme proti štvaní
k válce a žádáme, aby bylo obyvatelstvo
v sudetskoněmeckém území chráněno
proti této činnosti sudetskoněm. strany.
Varujeme veškeré sudetskoněmecké obyvatelstvo
před tímto válečným štvaním
a žádáme sudetskoněmecké obyvatelstvo,
aby se do toho nedalo, vyzýváme sudetskoněmecké
obyvatelstvo, aby se nepouštělo do potyček
a do rvaček. Vyzýváme sudetskoněmecké
obyvatelstvo proto k tomu, aby se nepouštělo do válečných
štvanic a rvaček, protože to jde našim nepřátelům
tím lépe, čím více jest pracující
obyvatelstvo mezi sebou nejednotné. (Hluk. - Výkřiky
poslanců strany sudetskoněmecké.) Sudetskoněmecký
lid se musí sjednotiti, nikoliv však v národním
společenství, aby tato občanská válka
proti marxistům a demokratům v tomto státě
byla znemožněna. Sudetskoněmecký lid
se musí spojiti v lidové frontě všech
pracujících, (Smích poslanců strany
sudetskoněmecké.) a to v lidové frontě
všech pracujících, aby vybojoval tato svá
národní práva, chléb a práci.
(Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Dávám slovo následujícímu
řečníkovi, jímž je p. posl. Benda.
Posl. Benda: Vážená snemovňa!
Behom včerajšej debaty vyslovil kol. Stašek
ľútosť, že československá
vládna koalícia je bez ľudovej strany. Úradný
časopis Slovenskej ligy napísal tiež: (čte):
"Terajšie medzinárodné udalosti priamo
upozorňujú všetkých Slovákov
a Čechov v Československej republike na túto
základnú povinnosť voči štátu,
ktorého vnútorná sila je a bude najistejšou
ochranou proti ašpiráciám zahraničných
nepriateľov." (Kontraverse mezi poslanci strany komunistické
a sudetskoněmecké.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Benda (pokračuje): "Základnou
podmienkou odolnosti nášho štátu je harmonická
shoda mezi Slovákmi a Čechmi, preto za najprvší
všenárodný úkol dnes považujeme
odstránenie príčin, pre ktoré značná
časť Slovákov je v opozícii. (Kontraverse
mezi poslanci strany komunistické a sudetskoněmecké.
- Místopředseda Košek zvoní.)
V tak vážnych chvíľach, aké
prežívame, nech ustúpia svetonázorové
diferencie, v popredí nech je len to, čo spojuje
celý národ a zvyšuje jeho pohotovosť."
Rozumný politik akiste nebude namietať nič
proti tomu, aby slovenská ľudová strana vstúpila
do vlády. I stanovisko našej strany hovorí
jasne a úprimne, a bolo to tiež prehlásené
ríšskym výkonným výborom strany,
že nemáme nič proti tomu, aby slovenská
strana ľudová vstúpila do vlády. Ale
toto musí sa stať bezpodmienečne a nemôžu
byť za to žiadané žiadne náhrady.
- Potom hovoril tiež bývalý minister posl.
dr. Tiso, ktorý vravel, že slovenská
strana ľudová len preto nejde do vlády, pretože
chce uskutočniť autonomiu a následkom toho
(Výkřiky mezi poslanci strany sudetskoněmecké
a komunistické. - Místopředseda Košek
zvoní.) že musí hľadať cesty
a cestičky, aby táto autonomia stala sa skutkom.
Pán kol. Hampl upozornil na to, že slovenská
strana ľudová ešte doteraz tohoto autonomného
programu nemá, nemá ho spracovaný. A tiež
tento program nikto nečítal. Toto je skutočná
pravda, poneváč o nejakom programe autonomie pomimo
toho, čo bolo spracované nešťastným
Tukom, ktorému slovenská ľudová strana
pomohla do kriminálu, nestalo sa nič. Toto sú
všetko len také okrášlené heslá,
a myslím, že to ani neboly slová, ktoré
boly prednesené s úprimnosťou a oddanosťou
pánom dr. Tisom.
Pán dr. Tiso hovoril už veľmi mnoho o
t. zv svojráze. Prosim, ten svojráz je trošku
z tej strany naštrbený. (Posl. Sidor: Poneváč
nie je internacionálny!) Nie internacionálny.
Milý kamarát, ja vám niečo predčítam.
Časopis "Slovenské hlasy" z 28. októbra
píše: "Tak pred 18. rokmi bol vládcom
na Slovensku najprebudilejší Slovák dr. Šrobár,
a teraz nie je ani členom parlamentu. Ale za to typický
Maďar, ktorý pred 18 rokmi bránil československým
dobrovoľcom vstup do Trenčianskej Teplej, je poslancom
nášho parlamentu a vydáva sa za roduverného
Slováka, ačkoľvek je nepriateľom československej
myšlienky na nôž." Neviem, koho sa to týka,
nechcem to tiež skúmať. (Posl. Sidor: Sociálneho
demokrata!) Sociálneho demokrata sa to nemôže
týkať. (Posl. Sidor: Prečo nie?) Poneváč
tuná práve je mierené do radov slovenskej
ľudovej strany. A myslím, že ani svedomie pána
dr. Tisu, ktorý hovoril toľko o tom svojráze,
nie je čisté, poneváč vieme, i novinami
to možno dokázať, že pán dr. Jozef
Tiso až začiatkom roku 1919 sa odorientoval
od maďarčiny a maďarského svojrázu
a že sa Slovákom stal až hodne po prevrate. (Posl.
Turček: Mýlka!) Nie mýlka, kamarát,
prečítajte si časopis "Nyitra vármegyei
szemle". (Posl. Sidor: On bol prvý, ktorý
začal v Nitre!) Milý kamarát, to nie
je pravda, prečítajte si ten časopis a potom
uvidíte, že svojráz pána dr. Tisu
nebol slovenský, a keďže bol slovenský,
bolo to až hodne pozde v roku 1919. (Posl. Turček:
V r. 1918!) To nie je pravda, prečítajte
si ten časopis, ja sa nechcem tuná vadiť, ja
som vám udal časopis a myslím, že v
tom bude i kus vášho zrkadla, pretože včera
jeden určitý Maďar hovoril, či sú
páni posl. Haššík a Turček
tiež Slovákmi. Ja som hovoril: Každopádne,
bývajú na Slovensku, sú v slovenskej ľudovej
strane a iste sú Slovákmi, ako vidíte. (Posl.
Sidor: Haššík bol slovenským dobrovoľcom,
dôstojníkom a členom generálneho štábu!)
Ja o tom nechcem pochybovať. Prosím, udal som
pramene a nech je to tiež skúmané.
Ale pri tom však treba tiež hovoriť, čo
vlastne táto autonomia má značiť. Myslím,
že to, čo tuná bolo o nej prednesené,
je možno urobiť a previesť i bez zvláštneho
programu. Umiesťovanie slovenských zamestnancov atď.
prevádza sa, nechcem byť snáď tuná
advokátom agrárnej strany, ale musím hovoriť,
že preca len tá agrárna strana, hoci snáď
hľadí svojich ľudí umiesťovať
v rôznych úradoch a hľadí ich dostať
k lepším miestam, dáva aspoň administratíve
k dispozícii lepšie sily pracovné, čo
pod režimom ľudovej strany v Krajinskom zastupiteľstve
nemožno hovoriť.
Pán kol. Sidor hovoril tuná veľa o internacionalizme,
resp. o marxizme, neviem, bol-li on pisateľom článku
časopisu "Slovák" zo dňa 28. októbra
t. r., kde je napísané: "Nič totiž
nášmu štátu neškodí toľko,
ako marxizmus. Jedno je, či marxizmus bledší,
skrývajúci sa pod sociálne-demokratické
zástavy, alebo marxizmus červenejší,
pochodujúci pod prápormi komunizmu. Marxizmus sám
v sebe je nebezpečenstvom pre štát a pre spoločnosť.
Proti marxizmu hovoril Svätý Otec práve tak,
ako hovoria aj občianski predstavitelia vnútornej
i europskej politiky na celom svete."
Myslím, že ten, kto tento článok písal,
akiste dejiny českoslovanskej, slovenskej a teraz československej
sociálnej demokracie nepozná. Pán kol. Sidor
je o niečo mladší, vtedy, keď sa dejiny
českoslovanskej a neskoršie čsl. soc. demokracie
robily, bol ešte mladým chlapčekom. (Posl.
Sidor: Nemôžem za to!) To je isté, nevytýkam
to, že by ste za to mohol. Keby bol pisateľ o tej veci
informovaný, tak by takú vec nepísal.
My dávno pred prevratom, keď ešte mnohí
z vašich pánov kolegov uctievali maďarsku zástavu
- v tom článku píšete o zástavách
- uctievali sme a udržovali v úcte zástavu
slovenskú. Naše styky s čsl. demokraciou sú
dávno predprevratové a my sme v tomto ohľade
v záujme spolupráce a dobrého nažívania
urobili mnoho a urobili akiste viac ako ľudia, ktorí
hovorili o t. zv. slovenskom svojráze. (Posl. Sidor:
Neboli ste samostatnou sociálnou demokraciou, boli ste
sekciou maďarskej sociálnej demokracie, keď my
sme boli samostatnou stranou ľudovou!) Bola slovenská
sociálna demokracia. Môžem vám, milý
pán kolega, sdeliť, že som bol jej prvým
tajomníkom. Bolo to r. 1907. Iste vidíte, že
je tu staršia tradícia. (Posl. Sidor: Boli ste
sekciou uhorskej sociálnej demokracie!) Neskoršie,
poneváč bol veľký úradný
teror, museli sme sa pripojiť k maďarskej soc. demokracii
a utvorili sme sekciu. Ale milý p. kolega Sidore,
i tam v Ružomberku sa pálily koľkokrát
Robotnícke noviny, keď prichádzaly poštou
pre robotníkov do textílky, a váš otiecko
národa, Andrej Hlinka, mal veľkú radosť,
že sa ten slovenský socializmus nemôže
dostať do Ružomberka. A vaši bývalí
kolegovia, vaši disidenti Ferdiš Juriga a Florián
Tománek, nemali nič iného na starosti, ako
v ich časopise "Ľudové noviny" -
poukazovať, že po Slovensku chodia ľudia, ktorí
pochádzajú z pozamoravia a propagujú socializmus.
Pravda, boli sme niektorí z pozamoravia, ale myslím,
že sme v záujme čsl. vzájomnosti a v
záujme úpravy biednych sociálnych pomerov
na Slovensku vykonali akiste aspoň toľko, ako tí,
ktorí zo seba dneska robia veľkých národovcov,
prípadne odpierajú nám právo hlásiť
sa k čsl. národu, prípadne k čsl.
štátnej zástave.
Ja musím tieto dejiny trochu korigovať, musím
niektorým pánom pripomenúť, že
majú mylné informácie, a musím tiež
zdôrazniť, že naše smernice boly vtedy: pracovať
za jednotný československý štát.
A my si trúfame hovoriť: Československý
štát, nehovoríme to tak, že je to štát
Čechov a Slovákov, poneváč ako demokrati
musíme priznať, že i v menšinách
československého štátu sú národnosti,
ktoré síce sú slavianske, nie sú československé,
ale ktoré s touto republikou žijú, túto
republiku podporujú a túto republiku si vážia.
Tak myslím, že bude lepšie, keď sa nepovie
republika Čechov a Slovákov, keď sa povie republika
Československá. Tedy v tomto je dokázané,
že my sme v záujme tohoto štátu a v záujme
tejto demokracie a tejto demokratickej republiky vykonali dávno
pred prevratom naše povinnosti. Prosím, neprednášam
to preto, aby snáď si niekto myslel, že to má
byť odmenené, ale musím to pripomenúť
preto, aby sa vedelo, že i ten nešťastný
marxizmus, ktorý je tuná tak prenasledovaný
a tak zošklivovaný, že i ten marxizmus československej
sociálnej demokracie je štátotvorný.
O tom, myslím, že nebude ani pán kol. Sidor
pochybovať. (Posl. Sidor: Preca ste vo vláde!)
Ale boly časy, keď sme boli pomimo vlády
a pred prevratom sme vôbec neboli vo vláde.