Středa 2. prosince 1936

My komunisté vítáme každý pokus, který směřuje k tomu, aby způsobil zlepšení ve vztazích mezi národy Československé republiky. Česká levice, česká demokracie, však musí míti odvahu jednati, prosaditi uspořádání národnostní otázky proti reakci, proti pravici. Česká levice musí míti odvahu vynutiti také ve vládě, proti odporu reakce, uspořádání národnostních poměrů. My komunisté nabízíme všem, kteří se vážně zasazují o uspořádání národnostní otázky v republice, svou spolupráci. Za tímto účelem jsme předložili vládě vlastní memorandum s konkretními praktickými návrhy, ve kterém směru a ve kterých otázkách by mohlo býti učiněno národnostní vyrovnání mezi českým a německých lidem v republice. Kladli jsme takové praktické požadavky, jejichž splnění jest za dnešních podmínek možné a jejichž splnění by přineslo nejprimitivnější, k životu potřebná národnostní práva německému obyvatelstvu v tomto státě. Tisíckrát bylo řečeno s různých stran, že Němci v republice mají býti rovní mezi rovnými. To do dneška nejsou. Naše návrhy, které jsme učinili, v memorandu, předloženém vládě, by vedly k tomu, kdyby se uskutečnily, že by se udělali z německých obyvatelů skutečně rovné mezi rovnými s českými obyvateli a s obyvateli ostatních národností. Žádáme ve svém memorandu, aby bylo uskutečněno národnostní vyrovnání mezi českým a německým obyvatelstvem. Žádáme volného užívání mateřské řeči pro německé obyvatelstvo u úřadů. Žádáme spravedlivé péče o německé školství a osvětu v tomto státě, žádáme národnostního zrovnoprávnění při zaměstnávání dělníků na nouzových stavbách, při zaměstnávání úředníků, zaměstnanců a dělníků ve státních závodech, u úřadů. Žádáme spravedlivé sociální politiky a především účinné pomoci a péče pro německé oblasti hladu. Naše požadavky jsou veskrze spravedlivé, což nikdo nemůže popírati, a jsou to požadavky minimální, které se dají i za dnešních poměrů veskrze splniti. Vláda nám v posledních měsících znovu poslala stovky policistů do německého území. Německé obyvatelstvo nepotřebuje policisty, nýbrž národnostní práva, potřebuje práci a chléb. Dejte německému obyvatelstvu tato národnostní práva a nebudeme potřebovati sta policistů v tomto území. Dejte německému obyvatelstvu základní národnostní práva a docílíte ihned jiného poměru velkých mas německého obyvatelstva k demokracii a republice.

Henleinova strana zde vyjádřila svými řečníky, kteří tu vystoupili v debatě, že nejsou s návrhy, které jsme předložili k uspořádání národnostní otázky, s národnostním vyrovnáním srozuměni. My se tomu nedivíme, Henleinově straně nejde o dorozumění, nýbrž více o to, aby vyvinula velkou národnostní štvanici mezi německým obyvatelstvem. Kdyby měli Němci v republice základní národní práva, mohla by Henleinova strana daleko tíže národnostně štváti. Posl. Kundt proklamoval před tím, že sudetskoněm. strana zastupuje sudetskoněmecký lid. Já tvrdím, že sudetskoněmecký lid nezastupuje, nýbrž že jej šidí. Henleinova strana přichází dnes s demagogickou otázkou: "Kde jste nechali vy, komunisté, právo sebeurčení pro sudetské Němce?" To se táží oni, kteří ještě nikdy ve svém životě pro právo sebeurčení nebojovali. Odpovídáme Henleinovým lidem: Chce-li dnes německé obyvatelstvo zajistiti poněkud právo sebeurčení, právo poněkud rozhodovati o svém osudu, pak se musí především státi vše, aby se neuskutečnily plány, které kuje Henleinova strana pro německý lid. Chce-li si sudetskoněmecký lid poněkud zajistiti právo, rozhodovati sám o svém osudu, musí býti především znemožněno, aby nepřišel pod botu Třetí říše, musí býti znemožněno, aby německé obyvatelstvo nemohlo býti Henleinovou stranou znásilněno. Henleinova strana žádá autonomii, žádá samosprávu pro německé území v republice. Tato samospráva má býti samozřejmě zřízena a vykonávána Henleinovou stranou. Avšak taková správa by nebyla žádným sebeurčením sudetských Němců, nýbrž brutálním znásilněním, stejným znásilněním, jaké dnes prožívá německý lid v Třetí říši od fašistické moci. Dáti Henleinově straně do rukou správu sudetských Němců v tomto státě, neznamenalo by nic jiného než udělati z německého území republiky předsíň Třetí říše. V této předsíni by vládli Hollubové, přátelé únosců lidí, přátelé španělských Marokánců. Odmítáme to a postavíme se se vší rozhodností proti tomu, aby se dělala z německého území předsíň Třetí říše. To by neznamenalo dáti sudetskoněmeckému lidu svobodu a právo, nýbrž to by znamenalo nejneslýchanější zotročení a zbavení práv německého obyvatelstva v republice. Znásilňování však máme již dosti, nepotřebujeme více. Co potřebujeme, jsou národní práva. Předchuť toho, jak by to v této předsíni Třetí říše vyhlíželo, kdyby Henleinova strana mohla učiniti tím sudetské území, podává činnost, kterou právě v posledních týdnech tato strana vyvinuje. Musíme s této tribuny upozorniti československou veřejnost, co nyní provádí Henleinova strana v německém území republiky.

Musím upozorniti celou československou veřejnost na podlé štvaní k občanské válce, které tato strana rozvíjí v oblasti Sudet. Pan dr. Rosche, muž s černou skvrnou, jak se přece sám pojmenoval, hrál si zde v rozpočtové debatě na slušného a nevinného. Ale jeho naivní slova jsou v nejprudším odporu k tomu, co jeho mužstvo venku v zemi denně provádí. (Posl. dr. Neuwirth [ německy]: Kdo to je?) Také pan dr. Neuwirth patří k tomuto druhu. (Posl. dr. Neuwirth [německy]: Ven s barvou, co provádím venku?) V sudetskoněmeckém území dnes rozvíjí sudetskoněmecká strana šeptavou propagandu, ve které se ohlašuje marxistům, demokratickým živlům v tomto státě: "Počkejte jen, až budeme hotovi s lidem ve Španělsku, potom přijdete na řadu vy, marxisté, potom přijde na řadu Československá republika". To jsou ti, kteří zde hrají vznešené pány, kteří prohlašují venku v Sudetách, že je dlužno súčtovati s komunou, důkladně súčtovati do konce, má-li prý býti v republice lépe. Tito hrdinové, kteří si zde hrají na slušné, rozšiřují dnes v sudetskoněmeckém území letáky, ve kterých stojí: "Do boje proti marxistům a židům, kteří musejí býti z republiky odstraněni i když by měla stříkati krev s nožů". (Posl. dr. Neuwirth [německy]: To jest holé na cti utrhání! - Výkřiky.)

Místopředseda Košek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. B. Köhler (pokračuje): Jest to leták, který sudetskoněmecká strana rozšiřovala dne 23. srpna v Heřmanově Huti. (Posl. dr. Neuwirth [německy]: Vámi zfalšovaný!) Tento leták vám ukazuje stejný druh lidí, který jest v Třetí říši u moci. Henleinova strana rozhazuje na venkově leták, ve kterém stojí: "V sudetskoněmeckém území není místa pro židy a komunisty". To jest opakování stejného štvaní k vraždám jako v prvém letáku. Pánové ze sudetskoněmecké strany a především ti, kteří se domýšlí, že mají moudrost zpachtovánu, kteří zde v Praze posedávají ve školních lavicích, místo aby se něčemu učili, inscenují ostudy, z těchto kruhů se píší různým osobnostem v republice výhružné dopisy, ve kterých se jim otevřeně vyhrožuje, že se s nimi zatočí právě tak jako s prof. Lessingem v Mariánských Lázních, (Posl. dr. Neuwirth [německy]: Ukažte tyto dopisy!) dopisy, ve kterých se chlubí tím, že vraždou na Lessingovi byla provedena důkladná práce. Pánové ze sudetskoněmecké strany, kteří si zde hrají na slušné, vyjí venku úplně jinak. Pan Jiří Wollner prohlásil na karlovarském projevu: "My sudetští Němci jsme se shromáždili kolem Konráda Henleina, abychom vystoupili proti bolševismu, nejen duchovně, nýbrž také všemi prostředky". (Posl. dr. Neuwirth [německy]: To jest přece správné!) Pan Neuwirth souhlasí, on rozumí pod všemi prostředky, musí-li to býti, také v parlamentě, že zde pracuje svými prackami. Ostatní venku rozumějí velmi dobře, co pod tím rozumí pan Wollner, vyzývá-li lidi, aby všemi prostředky súčtovali s komunou. Pochopili to velmi dobře v Heřmanově Huti, když probodli starého dělnického funkcionáře Emmericha Röhricha; přívrženci sudetskoněm. strany pochopili pana Wollnera velmi dobře, když probodli u Znojma sociálnědemokratického dělníka, (Posl. dr. Neuwirth [německy]: To se ve Znojmě nikdy nestalo!) přívrženci sudetskoněm. strany pochopili slova pana Wollnera velmi dobře, když se pokusili v Nejdku provésti fémovou vraždu na bývalém přívrženci, na dělníku Feldenovi, která se vám jen proto nepovedla, protože k tomu přišly třetí osoby a tuto vraždu znemožnily. Dnes provádí sudetskoněm. strana v celém německém území divokou štvanici a prohlašuje, že prý komunisté připravují černé listiny, podle kterých mají býti komunistům nemilí lidé smeteni, jakmile se komunisté dostanou k moci. Tímto tvrzením se nezakrývá nic jiného než to, že zakládáte černé listiny dělníků, kteří vám nejsou pohodlní, které jste vydali orgánům Třetí říše, neboť každý člověk, který překročí říšskou hranici, jest zatčen údernými oddíly a orgány státní moci, je-li uveden v seznamu jako černá ovce. (Posl. dr. Neuwirth [německy]: Co tam máte co dělat?) Do toho vám nic není, co máme co dělat v Třetí říši. Tito pánové rozšiřují zprávy, že komunisté založili černé listiny za tím účelem, aby mohlo býti poštváno sudetskoněmecké obyvatelstvo, aby bylo strženo do víru, aby se mohlo štváti sudetskoněmecké obyvatelstvo proti komuně a proti marxistům, aby se mohly přípravy k občanské válce, které se konají, později prakticky provésti. Pánové ze sudetskoněm. strany mají drzost prohlásiti, že se na př. v libereckém konsumním spolku ukrývají kulomety a zbraně, mají drzost učiniti u policie oznámení, že se v konsumních spolcích ukrývají zbraně. Mluví o zbraních u komunistů, aby byly tím jistější zbraně u Henleinovy strany. Policie provedla domovní prohlídky u komunistů a u Henleinovců. V konsumním spolku dělníků v Liberci nebyly nalezeny zbraně, zbraně však byly nalezeny u přívrženců Henleinovy strany (Výkřiky posl. dr. Neuwirtha.) v Heřmanově Huti. Sudetskoněmecká strana pak prohlásí: Ano, to byly přece jen staré válečné upomínky, které tam byly nalezeny. Byly nalezeny zbraně u přívrženců sudetskoněm. strany v Javorníku a sudetskoněm. strana přijde potom a řekne: To byla jen ozdoba pokoje, která tam byla nalezena. Pane Neuwirthe, dodnes jste neotiskli ve vašem tisku odpověď pana ministra vnitra na vaši interpelaci o událostech v Touškově při posledních volbách! (Posl. dr. Neuwirth [německy]: Tu neznám!) On ji nezná proto, že ministr vnitra sdělil oficielně, kolik bylo nalezeno revolverů, boxerů a ocelových prutů u vašich pořadatelů. Štvaní sudetskoněm. strany se provádí soustavně všemi prostředky, aby bylo uvedeno celé sudetskoněmecké území do psychosy občanské války. Sudetskoněm. strana užívá při tom všech prostředků, nejen prostředků propagandy, nýbrž provádí toto štvaní také otevřeně. Časopis "Zeit" přinesl dne 17. listopadu tuto podlou, prolhanou zprávu: "Před několika dny se konala, jak se teprve nyní seznalo, v jedné trutnovské místnosti komunistická schůze, ve které mluvil řečník z Prahy o metodách občanské války. Poučil účastníky schůze, jak se mají učiniti přípravy k občanské válce a potom jak má býti vedena občanská válka". (Posl. dr. Neuwirth [německy]: To není pravda!) To jste dostali od vašeho agenta Streitenbergra, který tuto zprávu poslal časopisu "Zeit" a zároveň ji dal dále vratislavskému rozhlasu, který tuto zprávu rozšířil z Německa dne 23. m. m. Toto štvaní k občanské válce vede sudetskoněm. strana tedy všemi prostředky a to za tím účelem, o kterém mluvil soudr. Gottwald ve své včerejší řeči. Tento celý druh práce jde podle vzoru španělských metod. Pánové se pokoušejí vytvořiti v sudetskoněmeckém území takovou situaci, aby tam bylo německé obyvatelstvo poštváno do občanské války, pokoušejí se způsobiti jedno přepadení obyvatelstva za druhým, aby potom mohli říci: Hleďte, v sudetskoněmeckém území vypukla občanská válka, tam udělali komunisté puč, musí se zakročiti, neboť v Československu započal bolševismus svou vládu. My se pokoušíme provésti stejnou provokativní politiku, jakou provádějí ve Španělsku nacionalisté, abychom měli podnět k otevřené intervenci Třetí říše. (Hluk. - Výkřiky poslanců strany sudetskoněmecké. - Místopředseda Košek zvoní.) Toto štvaní k občanské válce se provozuje v sudetskoněmeckém území den co den. Tu vystupují různí řečníci z tohoto parlamentu a praví: U nás v republice jest přece klid, kdo se cítí v republice ohrožen? - Co jest tedy skutečností? Pánové ze sudetskoněm. strany se snaží přivoditi takový stav, který existuje v Třetí říši úplně legálně. Štvaní k vraždám a přepadání dělníků se nedějí jen v Třetí říši, nýbrž těchto metod užívá také zde pan Kundt a spol. Pan Kundt, který získal své zkušenosti v Rusku a to jako bělogvardějec, kde bojoval proti ruským sedlákům a dělníkům. (Výkřiky posl. Kundta.) Každý si může představiti, co by to znamenalo, kdyby ti, kteří dnes štvou v sudetskoněmeckém území, se dostali k tomu, aby měli samosprávu, t. j. samosprávu Němců v Československé republice. Můžete si představiti, co by to znamenalo, kdyby se podařilo Henleinově straně udělati sudetskoněmecké území v rámci autonomie předsíní Třetí říše.

Štvaní sudetskoněm. strany k občanské válce se odehrává úplně otevřeně před očima úřadů. Úřady jsou slepé proti štvaní k vraždám, které tu sudetskoněm. strana provozuje proti části sudetskoněmeckého obyvatelstva. Pan ministr vnitra umí velmi silně přiraziti, jde-li se proti komunistům, cítí se však bezmocným nebo nechce zakročiti energicky, jde-li o toto štvaní k občanské válce, které se v německém území republiky den ze dne provádí proti části obyvatelstva. (Hluk. - Místopředseda Košek zvoní.)

My komunisté rozhodně protestujeme proti štvaní k válce a žádáme, aby bylo obyvatelstvo v sudetskoněmeckém území chráněno proti této činnosti sudetskoněm. strany. Varujeme veškeré sudetskoněmecké obyvatelstvo před tímto válečným štvaním a žádáme sudetskoněmecké obyvatelstvo, aby se do toho nedalo, vyzýváme sudetskoněmecké obyvatelstvo, aby se nepouštělo do potyček a do rvaček. Vyzýváme sudetskoněmecké obyvatelstvo proto k tomu, aby se nepouštělo do válečných štvanic a rvaček, protože to jde našim nepřátelům tím lépe, čím více jest pracující obyvatelstvo mezi sebou nejednotné. (Hluk. - Výkřiky poslanců strany sudetskoněmecké.) Sudetskoněmecký lid se musí sjednotiti, nikoliv však v národním společenství, aby tato občanská válka proti marxistům a demokratům v tomto státě byla znemožněna. Sudetskoněmecký lid se musí spojiti v lidové frontě všech pracujících, (Smích poslanců strany sudetskoněmecké.) a to v lidové frontě všech pracujících, aby vybojoval tato svá národní práva, chléb a práci. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Košek (zvoní): Dávám slovo následujícímu řečníkovi, jímž je p. posl. Benda.

Posl. Benda: Vážená snemovňa!

Behom včerajšej debaty vyslovil kol. Stašek ľútosť, že československá vládna koalícia je bez ľudovej strany. Úradný časopis Slovenskej ligy napísal tiež: (čte): "Terajšie medzinárodné udalosti priamo upozorňujú všetkých Slovákov a Čechov v Československej republike na túto základnú povinnosť voči štátu, ktorého vnútorná sila je a bude najistejšou ochranou proti ašpiráciám zahraničných nepriateľov." (Kontraverse mezi poslanci strany komunistické a sudetskoněmecké.)

Místopředseda Košek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Benda (pokračuje): "Základnou podmienkou odolnosti nášho štátu je harmonická shoda mezi Slovákmi a Čechmi, preto za najprvší všenárodný úkol dnes považujeme odstránenie príčin, pre ktoré značná časť Slovákov je v opozícii. (Kontraverse mezi poslanci strany komunistické a sudetskoněmecké. - Místopředseda Košek zvoní.) V tak vážnych chvíľach, aké prežívame, nech ustúpia svetonázorové diferencie, v popredí nech je len to, čo spojuje celý národ a zvyšuje jeho pohotovosť."

Rozumný politik akiste nebude namietať nič proti tomu, aby slovenská ľudová strana vstúpila do vlády. I stanovisko našej strany hovorí jasne a úprimne, a bolo to tiež prehlásené ríšskym výkonným výborom strany, že nemáme nič proti tomu, aby slovenská strana ľudová vstúpila do vlády. Ale toto musí sa stať bezpodmienečne a nemôžu byť za to žiadané žiadne náhrady. - Potom hovoril tiež bývalý minister posl. dr. Tiso, ktorý vravel, že slovenská strana ľudová len preto nejde do vlády, pretože chce uskutočniť autonomiu a následkom toho (Výkřiky mezi poslanci strany sudetskoněmecké a komunistické. - Místopředseda Košek zvoní.) že musí hľadať cesty a cestičky, aby táto autonomia stala sa skutkom. Pán kol. Hampl upozornil na to, že slovenská strana ľudová ešte doteraz tohoto autonomného programu nemá, nemá ho spracovaný. A tiež tento program nikto nečítal. Toto je skutočná pravda, poneváč o nejakom programe autonomie pomimo toho, čo bolo spracované nešťastným Tukom, ktorému slovenská ľudová strana pomohla do kriminálu, nestalo sa nič. Toto sú všetko len také okrášlené heslá, a myslím, že to ani neboly slová, ktoré boly prednesené s úprimnosťou a oddanosťou pánom dr. Tisom.

Pán dr. Tiso hovoril už veľmi mnoho o t. zv svojráze. Prosim, ten svojráz je trošku z tej strany naštrbený. (Posl. Sidor: Poneváč nie je internacionálny!) Nie internacionálny. Milý kamarát, ja vám niečo predčítam. Časopis "Slovenské hlasy" z 28. októbra píše: "Tak pred 18. rokmi bol vládcom na Slovensku najprebudilejší Slovák dr. Šrobár, a teraz nie je ani členom parlamentu. Ale za to typický Maďar, ktorý pred 18 rokmi bránil československým dobrovoľcom vstup do Trenčianskej Teplej, je poslancom nášho parlamentu a vydáva sa za roduverného Slováka, ačkoľvek je nepriateľom československej myšlienky na nôž." Neviem, koho sa to týka, nechcem to tiež skúmať. (Posl. Sidor: Sociálneho demokrata!) Sociálneho demokrata sa to nemôže týkať. (Posl. Sidor: Prečo nie?) Poneváč tuná práve je mierené do radov slovenskej ľudovej strany. A myslím, že ani svedomie pána dr. Tisu, ktorý hovoril toľko o tom svojráze, nie je čisté, poneváč vieme, i novinami to možno dokázať, že pán dr. Jozef Tiso až začiatkom roku 1919 sa odorientoval od maďarčiny a maďarského svojrázu a že sa Slovákom stal až hodne po prevrate. (Posl. Turček: Mýlka!) Nie mýlka, kamarát, prečítajte si časopis "Nyitra vármegyei szemle". (Posl. Sidor: On bol prvý, ktorý začal v Nitre!) Milý kamarát, to nie je pravda, prečítajte si ten časopis a potom uvidíte, že svojráz pána dr. Tisu nebol slovenský, a keďže bol slovenský, bolo to až hodne pozde v roku 1919. (Posl. Turček: V r. 1918!) To nie je pravda, prečítajte si ten časopis, ja sa nechcem tuná vadiť, ja som vám udal časopis a myslím, že v tom bude i kus vášho zrkadla, pretože včera jeden určitý Maďar hovoril, či sú páni posl. Haššík a Turček tiež Slovákmi. Ja som hovoril: Každopádne, bývajú na Slovensku, sú v slovenskej ľudovej strane a iste sú Slovákmi, ako vidíte. (Posl. Sidor: Haššík bol slovenským dobrovoľcom, dôstojníkom a členom generálneho štábu!) Ja o tom nechcem pochybovať. Prosím, udal som pramene a nech je to tiež skúmané.

Ale pri tom však treba tiež hovoriť, čo vlastne táto autonomia má značiť. Myslím, že to, čo tuná bolo o nej prednesené, je možno urobiť a previesť i bez zvláštneho programu. Umiesťovanie slovenských zamestnancov atď. prevádza sa, nechcem byť snáď tuná advokátom agrárnej strany, ale musím hovoriť, že preca len tá agrárna strana, hoci snáď hľadí svojich ľudí umiesťovať v rôznych úradoch a hľadí ich dostať k lepším miestam, dáva aspoň administratíve k dispozícii lepšie sily pracovné, čo pod režimom ľudovej strany v Krajinskom zastupiteľstve nemožno hovoriť.

Pán kol. Sidor hovoril tuná veľa o internacionalizme, resp. o marxizme, neviem, bol-li on pisateľom článku časopisu "Slovák" zo dňa 28. októbra t. r., kde je napísané: "Nič totiž nášmu štátu neškodí toľko, ako marxizmus. Jedno je, či marxizmus bledší, skrývajúci sa pod sociálne-demokratické zástavy, alebo marxizmus červenejší, pochodujúci pod prápormi komunizmu. Marxizmus sám v sebe je nebezpečenstvom pre štát a pre spoločnosť. Proti marxizmu hovoril Svätý Otec práve tak, ako hovoria aj občianski predstavitelia vnútornej i europskej politiky na celom svete."

Myslím, že ten, kto tento článok písal, akiste dejiny českoslovanskej, slovenskej a teraz československej sociálnej demokracie nepozná. Pán kol. Sidor je o niečo mladší, vtedy, keď sa dejiny českoslovanskej a neskoršie čsl. soc. demokracie robily, bol ešte mladým chlapčekom. (Posl. Sidor: Nemôžem za to!) To je isté, nevytýkam to, že by ste za to mohol. Keby bol pisateľ o tej veci informovaný, tak by takú vec nepísal.

My dávno pred prevratom, keď ešte mnohí z vašich pánov kolegov uctievali maďarsku zástavu - v tom článku píšete o zástavách - uctievali sme a udržovali v úcte zástavu slovenskú. Naše styky s čsl. demokraciou sú dávno predprevratové a my sme v tomto ohľade v záujme spolupráce a dobrého nažívania urobili mnoho a urobili akiste viac ako ľudia, ktorí hovorili o t. zv. slovenskom svojráze. (Posl. Sidor: Neboli ste samostatnou sociálnou demokraciou, boli ste sekciou maďarskej sociálnej demokracie, keď my sme boli samostatnou stranou ľudovou!) Bola slovenská sociálna demokracia. Môžem vám, milý pán kolega, sdeliť, že som bol jej prvým tajomníkom. Bolo to r. 1907. Iste vidíte, že je tu staršia tradícia. (Posl. Sidor: Boli ste sekciou uhorskej sociálnej demokracie!) Neskoršie, poneváč bol veľký úradný teror, museli sme sa pripojiť k maďarskej soc. demokracii a utvorili sme sekciu. Ale milý p. kolega Sidore, i tam v Ružomberku sa pálily koľkokrát Robotnícke noviny, keď prichádzaly poštou pre robotníkov do textílky, a váš otiecko národa, Andrej Hlinka, mal veľkú radosť, že sa ten slovenský socializmus nemôže dostať do Ružomberka. A vaši bývalí kolegovia, vaši disidenti Ferdiš Juriga a Florián Tománek, nemali nič iného na starosti, ako v ich časopise "Ľudové noviny" - poukazovať, že po Slovensku chodia ľudia, ktorí pochádzajú z pozamoravia a propagujú socializmus. Pravda, boli sme niektorí z pozamoravia, ale myslím, že sme v záujme čsl. vzájomnosti a v záujme úpravy biednych sociálnych pomerov na Slovensku vykonali akiste aspoň toľko, ako tí, ktorí zo seba dneska robia veľkých národovcov, prípadne odpierajú nám právo hlásiť sa k čsl. národu, prípadne k čsl. štátnej zástave.

Ja musím tieto dejiny trochu korigovať, musím niektorým pánom pripomenúť, že majú mylné informácie, a musím tiež zdôrazniť, že naše smernice boly vtedy: pracovať za jednotný československý štát. A my si trúfame hovoriť: Československý štát, nehovoríme to tak, že je to štát Čechov a Slovákov, poneváč ako demokrati musíme priznať, že i v menšinách československého štátu sú národnosti, ktoré síce sú slavianske, nie sú československé, ale ktoré s touto republikou žijú, túto republiku podporujú a túto republiku si vážia. Tak myslím, že bude lepšie, keď sa nepovie republika Čechov a Slovákov, keď sa povie republika Československá. Tedy v tomto je dokázané, že my sme v záujme tohoto štátu a v záujme tejto demokracie a tejto demokratickej republiky vykonali dávno pred prevratom naše povinnosti. Prosím, neprednášam to preto, aby snáď si niekto myslel, že to má byť odmenené, ale musím to pripomenúť preto, aby sa vedelo, že i ten nešťastný marxizmus, ktorý je tuná tak prenasledovaný a tak zošklivovaný, že i ten marxizmus československej sociálnej demokracie je štátotvorný. O tom, myslím, že nebude ani pán kol. Sidor pochybovať. (Posl. Sidor: Preca ste vo vláde!) Ale boly časy, keď sme boli pomimo vlády a pred prevratom sme vôbec neboli vo vláde.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP