Vnikneme-li do tohoto zásadního tematu hlouběji, chtěl bych přece ještě říci několik slov o demokracii. Pan kol. Kögler citoval zde proti kamarádu dr. Roschemu presidenta státu Beneše, který podle Köglera v Brně se zřetelem k demokracii prý řekl, že o tomto pojmu panuje velký zmatek. Mohu zde zjistiti, že zde v této sněmovně každý den a skoro při každém řečníkovi se může prodělati učební kurs o zmatku o pojmu demokracie. Co jest demokracie? Demokracie jest panování vůle lidu? Jest to potom demokracie, když místo panování vůle lidu, která se může projeviti tak nebo onak, nastoupilo panování úředníka panství, četnictva, panování státní policie, panování pohraniční stráže a jaké ještě stráže ustanovíte? V r. 1929 byla viditelně zaťata první rána demokracii sekyrou. Dr. Luschka, tehdejší ministr Mayr-Harting a Spina souhlasili tehdy, aby byla zavedena zásada jmenování a dali tím prvně svůj souhlas ke zrušení demokracie, ti páni, kteří se opovažovali konati nám přednášky o demokracii. Tehdy tím nejen že pomohli k přílišnému jmenování českých živlů v německých okresech, nýbrž dali tím podnět ke zrušení samosprávy, která po stránce finanční, se zřetelem k obecním úvěrům a spořitelnám, úpravou Ústřední banky ještě více má býti omezena. Tu se přichází ještě s požadavkem hospodářské samosprávy, když se souhlasilo s věcmi, které byly počátkem jejího zrušení.

Ale vezměte zásadní vývoj ve chvíli, kdy zplnomocnění úředníka se stávají stále silnějšími, takže docela prostě podle volného uvážení pod titulem klidu a pořádku může dělati co chce. To není žádná demokracie, nýbrž to jest státně samovládná vláda úřadů. Když se dnes myslí, že se může národnostní otázka řešiti malými hospodářskými a sociálními výpomocemi, když myslí, že se s malou kulturní samosprávou, jako nejodvážnějším požadavkem, o které jsme se zde zmínili, budou moci věci nějak řešiti, zapomíná se na jedno a to: vývoj ve státě tak pokročil, že se starými výroky starých stran, jak nám byly zde předneseny, národnostní otázka vůbec nemůže býti řešena. Neboť co jest to platné, když se poskytnou nějaké subvence, co jest to platné, že máme dostati právo, že obce pod 3.000 obyvatelů smějí milostivě prositi pana okresního hejtmana, aby jim poslal také německý překlad, co jest to platné, když se mluví o decentralisaci ve smyslu řešení národnostní otázky, co jest to platné ve chvíli, kdy se všemi plnými mocemi vybavení úředníci politické správy, ale nejen oni, nýbrž i ti v hospodářských a jiných správních odvětvích, kteří zasahují zavedením nuceného hospodářství do soukromého života, kdy tito úředníci v německém území nepřísluší k německé národnosti. Tu vše naprosto nic neprospěje, co se zde vypráví a mluví. Máme přece tento stav: Okresní zastupitelstvo, které dnes ještě představuje samo sebou nejuzavřenější zastupitelství v německém území, pokud není již jmenováním českých úředníků prostoupeno, co toto okresní zastupitelstvo má ještě ve správě okresu co říci? Co se panu okresnímu hejtmanovi líbí, stane se, co se mu nelíbí, nestane se.

Obecní zastupitelstva byla postavena stranou tím, že se mezi tím demokracie zlepšila, tím, že se svobodná volba - čímž rozumím demokracii - nahradila jmenováním starostů, že odpadnutím určitých stran byla usnadněna většina pro určité ochotné vládní strany a mimo to se mají zavésti ke kontrole obecní tajemníci jako obvodní tajemníci. Otázal jsem se pana dr. Luschky, jenž zde mluvil o obvodních tajemnících, zdali bude proti takovému zákonu hlasovati či nikoliv. On se vyhnul otázce. Mohu mu však dáti sám odpověď, totiž on svým prohlášením, že jeho strana bude hlasovati pro rozpočet, hlasoval již pro obvodní tajemníky. Neboť v důvodové zprávě ministerstva vnitra praví se výslovně: "Připravuje se zavedení vládních tajemníků v obcích, nebo ve skupinách menších obcí. Ministerstvo vnitra připravilo také předlohu vládního nařízení o zavedení státní ochranné stráže. Plné účinnosti tohoto zařízení se dosáhne teprve po uvedení v činnost zmíněných vládních tajemníků. Vládními nařízeními č. 149, 150 a 151/1936 Sb. z. a n. byly uskutečněny vydatné přesuny činnosti ministerstev na zemské úřady, ze zemských úřadů na okresní úřady a od zemských zastupitelstev na okresní zastupitelstva. Ministerstvo vnitra vyjednává se zúčastněnými ministerstvy o dalších přesunech činnosti, které byly provedeny, podle zákona o nařizovací moci.

Stoupajícímu požadavku, aby se úřady přibližovaly k obyvatelstvu, bude se moci vyhověti také tím, že po uvedení v činnost zařízení vládních tajemníků v obcích nebo skupinách menších obcí bude možné vyřizovati přímo menší věci, které až doposud vyřizovaly okresní úřady."

Ježto zde prohlásila něm. křesť. soc. strana, že hlasuje pro státní rozpočet, již tím také hlasovala pro všechno to, co, jak zpráva vykazuje, jest již napolo hotovo a připraveno a jako nevyhnutelná podmínka je zde napsáno. Nemusí mi tudíž pan dr. Luschka odpovídati na moji otázku, poněvadž jsem věděl, že on se svými závěrečnými větami odpověděl na otázku kladně. Co znamenala tedy ta krásná řeč o obecních tajemnících? To znamenalo, že stojí dnes v "Deutsche Presse", že křesť. soc. strana se účastní vlády o něco méně povolně než svaz zemědělců a soc. demokraté. Snaží se horlivě učiniti rozdíl, ježto se vždy tvrdilo, že se v letech 1926 až 1929 nedosáhlo žádných úspěchů, poněvadž byl svaz zemědělců příliš slabý. Proč pak zůstali v ní a nešli ven, nýbrž až potom, když v r. 1929 vyletěli? My nejsme tak nevyspělí lidé, abychom neprohlédli tu celou taktiku a celé dění, které se zde provádí. Když se myslí, že nezávažnost, a to nezávažnost pro stát ve směru skutečného řešení národnostní otázky se tím bude moci o něco zeslabiti, že se chce zdánlivě vstoupiti s námi do spolupráce, jste na omylu. Pánové, jest vám pohodlnější postaviti tuto povolnou přepážku docela zvláště malé menšiny sudetských Němců mezi sebe a sudetské Němce. Ale my vám na to pravíme: Pokud se budete touto přepážkou těch tří ministrů a jejich několika stoupenců a tajemníků oddělovati od sudetských Němců, dotud neupevníte stát. dotud nerozřešíte národnostní otázku, i když budete pronášeti ještě tak krásné řeči o nedělích a státním svátku. Jest to podivuhodná zásada demokracie, zabývati se ve všech rozhodujících otázkách o řešení národnostního problému s menšinou sotva 30 %,a 70 % nebo dnes ještě více procent docela prostě obejíti, a poslati k nám jednou nějakého z pánů vládních straníků jako poštovního posla. Když se chcete dohodnouti - nechci pochybovati o poctivosti řeči o dohodnutí se strany české - pak se nemůžete dohadovati se třemi odbytými politiky, nýbrž jenom se sudetskými Němci. Jest vám pohodlnější v rozmluvách, které vedete nyní za kulisami - při známých pamětních spisech, které mají býti do 5. prosince odevzdány baviti se vždy ještě ve starých stavech a starých myšlenkových po hodech a starých řečech, na které jste od roku 1926 z této německé strany zvyklí, a snad je vám nepohodlné, když od nás přicházejí lidé, kteří sporné otázky béřou vážně, kteří to béřou od základu a řeknou docela otevřeně a poctivě, jak se věci mají, a jak jedině mohou býti řešeny a uspokojeny. Ale když máte opravdu odvahu řešiti národnostní otázku, pak nevsouvejte mezi sudetské Němce žádný shnilý most ve formě těchto tří německých stran, pak postavte most přímo k sudetským Němcům. A sudetští Němci při volbách rozhodli a když vypíšete volby do obcí, rozhodnou ještě více: Sudetské Němce zastupujeme my, ne ti ostatní páni.

V této souvislosti znovu se dotknu některých otázek a zabočím k některým věcem, především k podivu hodnému vykolejení, které se přihodilo v této sněmovně jednomu řečníku z české strany. Vůli o dorozumění a ducha o lásce k bližnímu projevil zde včera ve velmi zvláštní formě kněz Stašek. Patrně při tom zapomněl, že jest knězem a také přehlédl, že se většina sudetoněmecké strany skládá z katolíků. On totiž řekl k cestě Konráda Henleina do Londýna: "Kdyby někdo v jiném státě letěl ve zvláštním letadle do Londýna a pak se zase vrátil, nezbylo by z něj více, než trochu popela, urna, prsten, hodinky a brýle." Takový muž nosí šaty pána a kněze! Takový muž káže na kazatelně lásku k bližnímu, [ ] To jest duch dohody, který se zde opováží kázati katolický kněz. (Německé výkřiky: Chce se státi čestným bezbožníkem!) Asi zamýšlí smířiti se ještě úžeji s Moskvou, [ ].

Konečně pan Stašek nazval přednášku Konráda Henleina v Londýně potupnou řečí. Za prvé se ho táži, zda ji četl, a za druhé asi pana Staška nenapadlo, že tím uráží klub, před kterým také mluvil nynější předseda vlády a že tím uráží tyto Angličany, že by poslouchali potupnou řeč. Mohu jen říci, že při naší zvyklé přesnosti, jak známo, tato řeč byla oznámena včas a to po jejím proslovení na vyšším místě doma a že tam byla tato řeč uznána za pořádnou a nikoliv za potupnou řeč. Prosil bych, aby podle přesného a věcného způsobu, jak zaujímáme stanovisko v zahraničí v této otázce, také česká oficielní propaganda zaujala takové stanovisko. Že přirozeně tomuto zpěvu nenávisti tohoto hlasatele křesťanské lásky k bližnímu přisvědčovala kol. Zeminová a řekla, aby nás zavřeli a vsadili za ostnatý drát, to jest tak obvyklá věc, že už nás to již nepřivede z klidu. Můžeme však jenom říci: Tohoto hesla není přece zapotřebí, neboť tolik lidí, jako zde mezi těmito čtyřmi stěnami sedí - to ještě uslyšíte - tolik lidí, pro které se tak rozčilujete, v koncentračních táborech v Německu asi již není. My máme celé sudetoněmecké osidlovací území tak vybavené, jako kdyby to byl koncentrační tábor, jak to zjistil již kamarád Rosche. (Různé výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Musím ještě něco říci o jiných řečnících Kol. Kunz pronesl zde řeč a v této řeči pravil různé věci. (Různé výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) On se na př. pokusil zjistiti, že uvnitř sudetskoněmecké strany není stejný politický směr a vytasil se s řečí Pfrognera proti Hackerovi, proti řeči Kasperově. Milému panu kol. Kunzovi bych doporučoval, jako členu svazu zemědělců, aby si přečetl "Deutsche Landpost", neboť tam jest v čísle 24. listopadu tučně a velikými písmeny napsáno: "Kasper duje do téhož rohu jako pan Pfrogner." Prosím, pane kolego, buďte lepším členem své strany!

Pak se vydal pan kol. Kunz na pole nebezpečné pro svoji stranu a jako obžalobu řekl pánům v této sněmovně z českých vládních stran: Mnoho lidí bylo jenom proto těžce potrestáno a disciplinováno, protože patřili k jedné politické straně. Pane kol. Kunzi, já se za vás táži: Nehlasovali pro zákony z let 1932 a 1933 v ministerské radě pan ministr Spina a v této sněmovně - vy jste tehdy nebyl ještě poslancem - vaši kolegové? Kdo utvořil tyto zákony, tyto zákony byly dokonce žádány často v časopise "Landpost", podle kterých mají býti určité politické živl. vyloučeny? Kdo přijímal místa a zaměstnání v obecních kancelářích místo politicky podezřelých živlů, jak byly nazývány? Kdo v časopise "Landpost" a při jiných příležitostech neustále psal a mluvil v tom směru, takže se člověk často musil tázati, zda se úmyslně nevyzývá státní zástupce? Kdo to byl? Říkáte, že prý náš kol. Sandner v článku "Udeřte" udával. Já za prvé zjišťuji, že tento článek nepsal vůbec žádný člen parlamentního klubu. Odkud to pan Kunz ví, nevím. Ale k tomu bych chtěl ještě jedno říci. Vzpomeňte si jednou na tento politický případ: Když v září 1933 vůdcové "Venkovské mládeže" Hacker, Hetz a jiní se sešli a usnesli se, že s politikou pana ministra Spiny a pana Janausche již nesouhlasí a postavili požadavek, že se Hacker má státi předsedou strany a dr. Hetz generálním tajemníkem, a když pak po několika dnech byla schůze říšského vedení strany svazu zemědělců, stal se případ, že dr. Hetz seděl v Litoměřicích za mřížemi a vyšetřující soudce se marně snažil najíti důvod pro to, proč byl udán. Když později jiní vůdcové "Venkovské mládeže" nebyli srozuměni s politikou svazu, vedlo se více procesních řízení, až na jedno, až na pana Hackera. Tyto náhodné události dávají důvod k přemýšlení, a myslím, že by zde takové výtky neměla činiti právě strana, která snad se zřetelem na jednotlivé své tajemníky nebo jiné lidi má tolik másla na hlavě. Ostatně, když se svaz zemědělců rozčiluje, že Pfrogner kritisoval politický vývoj Hackerův a my nechceme přistoupiti ke spolupráci se stranami, pak nebyla řeč kol. Kunze řečí, která spolupráci umožňuje. Neboť jak my jsme v této řeči udáváni a také osobně napadáni, jest vzorem, ve kterém vy, pane Kunzi, můžete býti předstižen nejvýše ještě komunisty.

Pak bych chtěl ještě zevrubně promluviti o stanovisku kol. Köglera - on uslyší ještě více. On tvrdí, že by to tak zdánlivě, podivuhodně, dobře šlo u sudetských Němců. Chci mu jen vyložiti jeho matematiku. On zjišťuje, že se může dr. Rosche odvolávati jenom na 70 %, zároveň však zjišťuje, že se nemůžeme odvolávati na většinu dělnictva, Počítejme: 30 % tedy ještě zbývá. Z těch 30 % přísluší tolik a tolik ke svazu zemědělců a tolik a tolik k lidové straně křesťanskosociální, kterým oběma vy, pane Köglere, upíráte právo mluviti za dělnictvo. Těch několik procent, které zbývají pro vás, nesouhlasí s výsledky sčítání lidu státního statistického úřadu o dělnictvu. Neboť ony jsou vyšší než vaše procentní sazba a tato jest dokonce nižší než 50 % dělnictva. Tyto věci nám tedy již nevypravujte.

Myslíte-li, pane Köglere, že tuto věc odčiníte potupným úšklebkem, řeknu vám jedno: Přijdete-li zase brzo s tím, že sudetoněmecká strana bude musiti býti rozpuštěna, připomínám vám rozmluvu jednoho vašeho kolegy s jedním ministrem. Tu si stěžoval váš kolega, že se cítí jako na nějakém ostrově, a pan ministr myslel, že ostrov jest takto ohrožen sudetskoněmeckou stranou. Tu řekl váš kolega: "Nejsem si jist ani před úředníky nemocenské pokladny." Ministr myslel, že to jsou samí lidé ze sudetskoněmecké strany. Ale váš kolega pravil: "Ne, ti jsou již všichni komunisticky nakaženi," a učinil návrh, aby se žádalo se socialistické strany o rozpuštění sudetskoněmecké strany, a pak by se nabídlo občanským stranám rozpuštění komunistické strany, aby takto bylo zabráněno rozpadnutí soc. demokracie před komunisty a oni ještě pořád mohli zůstati soc. demokraty. (Posl. Kögler [německy]: To je hloupost, co tady vypravujete!) To vás zlobí, pane Köglere, teď už se nesmějete, teď jste se velmi rozzlobil.

Chtěl bych se ještě jednou vrátiti k některým zásadním otázkám. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) Od nás si přejete spolupráci mezi sudetskými Němci. My jsme vás však již několikráte - pane kol. dr. Luschko, vy jste teď zde, tak se slušným způsobem ještě jednou vrátím k této látce - pozvali ke spolupráci, tak také při příležitosti zákona na obranu státu. Vy jste vzal spolupráci tak vážně, pane kolego, že jste neměl čas, abyste přijel do Prahy na schůzi ustanovenou na úterý. Bylo to snad politicky obtížné, zabývati se s námi zákonem na obranu státu v sudetoněmeckém zájmu, snad by se pan Zajiček byl nestal ministrem (Veselost.), ale když béřete zastupování sudetskoněmeckých zájmů vážně, musíte se právě ve vážných politických otázkách sudetských Němců v opravdové, poctivé spolupráci spojiti s námi, i kdybyste mohli ztratiti ministerstvo. Zde jest rozhodující bod (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Tu jest politická připomínka. Když r. 1928 byla rozprava o reformě správy, byla, jak známo, svolána schůze umírněné oposice s německou křesť. soc. stranou a svazem zemědělců. Tu je umírněná oposice - byl to zemřelý pan dr. Kafka, který se jistě nezdá býti obzvláště podezřelým - upozornila, jaké následky by mohly z této reformy správy vzniknouti pro sudetské Němce. V této schůzi pan Mayr-Harting neměl nic jiného co říci, než: "Zde nemůžeme nic dělati!" Odešel a hlasoval pro reformu správy (Posl. dr. Luschka [německy]: To nevíte přesně, zde musíte říci bližší data, abych vám mohl odpověděti!) To jest právě to zajímavé. Vím o velmi mnoha schůzích, jež byly svolány, kde někdy svolávající předseda se svým tajemníkem tam seděli sami a německé strany nepřišly. (Posl. dr. Luschka [německy]: To jsou všeobecná tvrzení!). Já tvrdím všeobecně, německým, politickým úřadem práce svolané schůze, kde byli přítomni pánové: Mayr-Harting, Spina, Kaiser, Kafka atd. (Výkřiky posl. dr. Luschky.) Vy se teď rozčilujete, že uvádím tyto věci. Říkám vám: Navenek se vždycky říká spolupráce a za kulisami se neuskuteční (Posl. dr. Luschka [německy]: My ji chceme ve sněmovně a ne někde jinde!) Vy chcete spolupráci ve sněmovně? Prosím, pane dr. Luschko, jaká byla spolupráce v parlamentním výboru státních zaměstnanců, v parlamentním školském výboru, co se stalo z výboru o cizineckém ruchu, kde jsme se dokonce zavázali nevystoupiti, ačkoliv pro jednoho vašeho kolegu byl zvolen za předsedu soc. demokrat (Posl. dr. Luschka [německy]: Vy odbočujete od hlavní věci!) Více nemůžete od nás žádati. (Posl. dr. Luschka [německy]: Jinak byste to byli rozbili vy!) Když jsou tři protimarxistické strany pohromadě, jest ku podivu, že právě křesť. soc. strana navrhne soc. demokrata za předsedu. Když jsme největším klubem ve sněmovně, můžeme projeviti skrovnější přání, než aby předseda byl náš? (Posl. dr. Luschka [německy]: Neodbočujte od hlavní věci, nemluvte kolem hlavní věci! Míníme jednotnou frontu ve sněmovně!) Jednotná fronta ve sněmovně bude utvořena, když vystoupíte z vlády a když nebudete přepážkou mezi vládou a sudetskými Němci. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Vy pravíte: Vstupte! My nevstoupíme tak jako vy, neboť při vstupu jde nám o to, abychom za to, že budeme vykazovati v zahraničí stát jako národnostně zajištěný, také dostali to, co skutečně znamená národnostní zajištění. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Dáti jednoho člověka z našeho klubu za vývěsní štít, k tomu máme naše lidi za příliš dobré. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) Vy také zaměňujete otázku národního souručenství. Opakuji: Kdyby se nebylo porušením demokracie, novelou volebního zákona před posledními parlamentními volbami ještě umožnilo, abyste vůbec přišli do sněmovny, pak bychom byli měli národní souručenství, pak by byli totiž křesť. sociálové a svaz zemědělců propadli, a my bychom byli jedinou jednotnou frontou sudetských Němců. Nebyla to tedy vůle lidu, nýbrž diktatura, jež vám dopomohla k životu. Víte, pane kol. dr. Luschko, my nejsme tak prostoduší, abychom nalétli na ty všeobecné řečnické obraty o spolupráci a podobných věcech. Já jsem již na vaši mosteckou řeč odpověděl. Nemáme-li předpokládati, že pan dr. Luschka mluví jako soukromá osoba, ať nám předloží jako předseda klubu konkretní návrh o politické spolupráci stran, a to návrh také s programovou spolupráci, neboť pouhé these, že se máme sjednotiti, již nebudeme spolu prodělávati to se dělalo již od roku 1919 - nýbrž žádáme o přesný politický program, ve kterém nám máte ukázati cestu pro sudetské Němce pro politickou programovou spolupráci, a to až do všech důsledků nejen ukázati, nýbrž také dokonce dodržeti, dokonce i pak, kdybyste při příští příležitosti musili z vlády vystoupiti. (Posl. dr. Luschka německy: Abyste to dodatečně odmítli a venku proti nám využili!)

Ke konci bych chtěl krátce říci: Ke každé poctivě míněné spolupráci, která není politickou taktikou za účelem očištění pro účast na vládě, jsme ochotni; tato spolupráce musí obsahovati základní požadavky sudetských Němců a základní životní práva. Pokud však spolupráce nemá žádný obsah, domníváme se, že celá taktická hra, kterou německé vládní strany k oklamání obyvatelstva až dosud provozují, musí se provozovati dále. A pak, pane kolego Luschko, chtěl bych vám jedno říci.

V tomto státě jde o to, aby soustava mocí, která počínaje od zrušení demokracie v dřívějších zákonech. zvláště v reformě správy, až k zákonu o ochraně státu a k novele § 6, sahá až ke všem těm opatřením, které jsme musili zažíti, aby tato soustava učinila jednou místo pravé demokracii. Pokud však tato soustava panuje a pokud ji nebudete společně potírati, nýbrž společně nésti a za ni společně odpovídati, nedocílíte řešení národnostní otázky. Neboť když sudetští Němci dostanou pouze několik drobtů, ale žádná pracovní místa, když se všechno zestátní, když okruh působnosti státu stále silněji zasahuje do soukromého ovzduší, ba dokonce do hospodářství a kultury, když se věci stále silněji vyvíjejí tak, že docela prostě o duchovníma hospodářském osudu sudetských Němců v každé obci mají rozhodovati Češi a nikoliv my, pak nám také neprospěje kulturní autonomie, sudetské němectví by při tom politicky zahynulo, to znamená, nezahyne, neboť i když se chcete dnes do toho pustiti, abyste s maličkostmi řešili národnostní otázky, lid venku příliš jasně slyší, než aby mohl nějak věřiti divadlu, které se dnes provozuje. Tímto divadlem jest, že se nyní nechává trochu volného vzduchu, dovoluje se říci něco o sociální nouzi, poněvadž z venku jim bylo vysloveno mínění, aby byly zde věci trochu změněny. Ale na české straně nebylo ještě rozhodnuto provésti změnu tak, aby mohla se uskutečniti skutečná poctivá dohoda a řešení národnostní otázky ve svých základních otázkách. (Posl. dr. Luschka [německy]: Odkud to víte již nyní?) Vím to z docela prostého důvodu. Čtěte české noviny a pozorujte návrhy zákonů! Každý svazek zákona obsahuje stále větší rušení posledních zbytků samosprávy v sudetskoněmeckém území a já vás již vidím, jak zde hlasujete pro všechny návrhy zákonů, které již leží v zásuvkách pana ministra. (Výkřiky. - Hluk.) Ku př. řešení otázky Ústřední banky, nebo zákon o obecních tajemnících. Když jste vy, pane kol. Luschko zde pravil, že nebudete hlasovati pro tento tajemnický návrh, řekl jsem vám, že v důvodové zprávě ke státnímu rozpočtu v kapitole ministerstvo vnitra jsou tito komisaři již uvedeni. Tu přicházíte pozdě, když myslíte, že žádní obecní tajemníci nepřijdou. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.)

Ale marno mluviti. Já vím, pan dr. Luschka bude nyní ve svých schůzích o 65 členech - z toho obyčejně 7 nebo 8 novinářů - vyprávěti, že ten zlý Kundt rozbil zde ve sněmovně jednotu národního souručenství, kterou hlásali, tak jak řekl jeho kol. Zajiček v Českých Budějovicích, ten Kundt teprve přirazil dveře k vládě a k ministerskému předsedovi dr. Hodžovi. Slyším to již předem, ale můžete býti ujištěni, že ani těch 25 lidí, které teď sehnal váš kol. Mayr-Harting v Karlových Varech, tomu nebude věřiti, tím méně sudetští Němci. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) České vládní strany si totiž představují, jako kdyby svaz zemědělců a něm. křesť. lidová strana nebo soc. dem. strana měly bůhví jaké postavení. Oni nemají ani ty lidi, kteří jsou jejich členy, a když svaz zemědělců káže teď o spolupráci, nesmí se zapomenouti, že na prvního mají sedláci venku platiti členské příspěvky a když uslyší, že by se opravdu chtělo spolupracovati, snad zaplatí zase jednou své příspěvky. Pravděpodobně to však není a slavná vláda bude musiti zase jednou pomoci, aby tajemníci a jiné živly, ku př. pánové Paukert a jiní padělatelé listin mohli dostati plat.

To jest skutečná situace. Nedejte si nic napovídati o četných přívržencích a o důvěře, které mají tyto strany. Dejte obcím svobodné volby, ale nejen tam, kde se cítíte býti jistými, nýbrž všem německým obcím! Vypište pro nás za nás zítra nové parlamentní volby. Pane kol. Luschko, národní souručenství, jednotná fronta bude pak v sudetskoněmecké straně. Na shledanou! (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)