Místopředseda Langr (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Bródy. Dávám mu slovo.

Posl. Bródy (rusky): Slavná sněmovno!

Ze státního rozpočtu na rok 1937 my, karpatoruský lid, nemáme velké radosti, neboť v něm jest pro nás málo prospěchu, stejně pro zem jak i pro lid samotný a mimo to z toho, co se jim poskytuje, nemají užitku oni, karpatoruský lid a země, nýbrž především ta část Čechoslováků, která - díky vládě - 17 let má ve svých rukou rozhodování v ruském autonomním území.

Vládní tisk stále píše, že republika doplácí na Podkarpatskou Rus. Ale já zde musím prohlásiti, že věc se má právě naopak: Podkarpatská Rus doplácí na republiku. O tom se ihned přesvědčí každý, kdo prohlíží číslice odstavců státního rozpočtu a zná poměry autonomní země, Podkarpatské Rusi, a na důkaz toho si vám dovolím, slavná sněmovno, předložiti zde několik údajů.

Než to učiním, dovolil bych si ukázati, že karpatoruský lid není nikde v ministerstvech a zřízeních majících ústřední ráz zastoupen podle počtu svého obyvatelstva. Tak na př. ze značné částky rozpočtu na kancelář presidenta republiky 14,232.700 Kč připadá na ruský lid sotva jeden ruský úředník, s platem 50.000 Kč. Z výdajů Národního shromáždění 36,102.800 Kč připadá na 12 poslanců a senátorů, původních obyvatelů Podkarpatské Rusi, sotva 2 1/2 % - 962.700 Kč. Ze 38,433.200 Kč výdajů presidia ministerské rady poskytuje se na úřad guvernéra Podkarpatské Rusi 501.500 Kč, což jest sotva 1 1/2 %.

Ze 132,730.100 Kč v rozpočtu ministerstva pro zahraniční věci nedostávají podkarpatští Rusové ani jedinou korunu, neboť pro ně tam není místa, při čemž naše zájmy za hranicemi nikdy nebyly chráněny - stačí ukázati nám na určení státních hranic s Rumunskem a úpravu školních věcí s Rumunskem, tak že u nás rumunské obyvatelstvo na každých 30 dětí dostane státní rumunskou školu a stejně Čechoslováci v Rumunsku, jen Rusíni jsou zbaveni tohoto práva, ačkoliv - díky naší zahraniční politice - jen ze župy marmarošské bylo ponecháno Rumunům 17 ruských obcí, které jsou plně odnárodňovány, nemluvíme-li již o ruském obyvatelstvu na Bukovině. Rovněž nebyly dosud dány do pořádku poštovní vklady ve spořitelně bývalé maďarské pošty. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

V rozpočtu národní obrany jsou výdaje uvedeny ohromnou částkou 1.360,000.000 Kč. Podkarpatská Rus na třech stranách hraničí s cizími státy, ale o přípravě pro případ války na ochranu hranic nebo o stavbě strategických železnic a jiných cest se u nás ani nemyslí. Ani ve vojsku samotném se dosud nepomyslilo na zřízení karpatoruských válečných formací s ruským velením na ochranu domova, což by rozhodně bylo účelné i v zájmu samého státu.

Výdaje ministerstva vnitra činí 28,286.300 Kč. V něm není Podkarpatská Rus zastoupena ani jediným úředníkem. V rozpočtu tohoto ministerstva jest určeno dále: na politickou správu 443,927.400 Kč, na četnictvo 291,805.300 Kč, na vyživovací příspěvky 6 mil. 700.000 Kč, na občanskou obranu 3,000.000 Kč, úhrnem 773,719.000 Kč, z kteréžto částky připadá na Podkarpatskou Rus 33,680.100 Kč, t. j. 2 %.

Z těchto peněz ohromná část připadá na platy úředníků, to znamená, že zase karpatští Rusové z ní nemají užitku, poněvadž v politické správě na Podkarpatské Rusi jest československých úředníků 71 %, ale domorodců, Rusínů a úředníků národních menšin 25.75 % a emigrantů 3.25 %. V četnictvu pak se Rusín nebo domorodec ponechává jenom na ukázku a nesebrali bychom jich ani 1 %. Tedy i zde na účet Podkarpatské Rusi ze 33,680.100 Kč přes 75 % se vyplácí na vydržování českých úředníků na autonomním ruském území.

Výdaje ministerstva spravedlnosti činí 282 mil. 12.900 Kč. Z toho připadá na Podkarpatskou Rus jako osobní výdaje 9,522.000 Kč, a to znamená něco málo přes 2 %. Ale i z těchto peněz dostávají plat z 59 % českoslovenští zaměstnanci, zatím co karpatští Rusové pouze ze 26 % a jiní domorodci z 15 %. To znamená, že z celé této částky dostávají českoslovenští zaměstnanci asi 5 milionů Kč.

Výdaje ministerstva pro sjednocení zákonů a. nejvyššího správního soudu a volebního soudu, kde není ani jediný Rusín, činí 8 mil. 689.600 Kč.

Výdaje ministerstva školství a národní osvěty činí 997,885.000 Kč, z čehož na školy na Podkarpatské Rusi a jiné kulturní potřeby připadá 66,149.800 Kč, celých 6 1/2 %. V této částce jsou započteny všechny výdaje na počešťování autonomní země na náš účet, což zabírá skoro třetinu celého školského rozpočtu Podkarpatské Rusi, čímž se budeme zvláště zabývati.

Ze 199,267.700 Kč výdajů ministerstva zemědělství dostane Podkarp. Rus 1,658.700 Kč, což znamená sotva 0.8 %, ačkoliv příjmy z podkarpatských státních lesů dovolovaly by poskytovati větší podpory podkarpatoruskému zemědělství. Ze 42,672.300 Kč výdajů ministerstva průmyslu, obchodu a živností se neposkytuje podkarpatoruskému lidu nic.

Výdaje ministerstva veř. prací činí 549 mil. 526.400 Kč a z toho se poskytuje Podkarpatské Rusi 6,280.000 Kč, sotva 1 %. Tam není ani jediný Rusín, ani v ministerstvu, ani v jeho referátě v Užhorodě, při čemž se vláda chlubí, kolik veřejných budov prý postavila na Podkarpatské Rusi, ale nezmiňuje se o tom, že tyto budovy byly postaveny k ubytování českých úředníků a úřadů, počešťujících ruskou zemi, neboť v nové budově nedostal byt ani sám ruský guvernér.

V rozpočtu ministerstva pošt a telegrafů jsou uvedeny výdaje v částce 12,873.100 Kč a na Podkarpatské Rusi jest 3,000.000 Kč čistého výtěžku. Ruských zaměstnanců se tam však nenapočítá ani 2 %.

V rozpočtu ministerstva železnic jsou výdaje určeny částkou 22,627.900 Kč, ale Podkarpatská Rus tam není zvlášť uvedena. A tak v tomto odboru přesné částky nevidíme.

Výdaje ministerstva soc. péče jsou určeny částkou 78,213.100 Kč, z čehož na Podkarpatskou Rus připadá 29,425.600 Kč, asi 4 %. Značná část těchto peněz připadá také na platy úředníků, z nichž sotva asi 2 % jsou karpatoruského původu.

Výdaje ministerstva veř. zdravotnictví a tělesné výchovy jsou určeny částkou 160 mil. 474.000 Kč, z čehož na Podkarpatskou Rus připadá 2,673.500 Kč, tedy 1 1/2 %, ale i z této částky ruský lid má málo užitku, neboť většinou jest určena na platy úředních lékařů, mezi nimiž se jen tu a tam najde Rusín.

Výdaje ministerstva financí činí značnou částku 1.359,645.360 Kč, z čehož na Podkarpatskou Rus připadá 46,431.900 Kč, sotva 0.3 %. Ale z této částky přidělené Podkarpatské Rusi připadá ve prospěch českých úředníků 89 %, ve prospěch Rusínů 8 %, ve prospěch jiných domorodých úředníků 3 %.

Všechny výdaje státního rozpočtu na účet Podkarpatské Rusi činí 210,757.600 Kč. Tato částka se však musí na účet autonomního území snížiti na míru, do které hradí potřeby původního obyvatelstva autonomní země, neboť české úředníky a jejich podniky a ústavy nelze přece vydržovati na účet autonomní Podkarpatské Rusi.

Odečteme-li z rozpočtových číslic částky, jimiž se hradí potřeby českých úředníků a jejich ústavů, dostaneme toto sestavení:

tabulka str. 18

Výdaje na účet Podkarpatské Rusi:

pro původní

obyvatele pro

země Čechy kancelář presidenta republiky (1 úředník Rusín, méně než 1 %)... (50.000 Kč) sněmovna - senát (12 členů z původních obyvatelů, 2 1/2 %)... (962.700 Kč) presidium ministerské rady (guvernér, 1 1/2 %)... (501.900 Kč) ministerstvo vnitra... 25 % 75 % ministerstvo spravedlnosti 41 % 59 % ministerstvo školství a nár.

....65 % 35 % ministerstvo zemědělství.. 70 % 30 % ministerstvo veřejných prací 75 % 25 % ministerstvo pošt a telegrafů 80 % 20 % ministerstvo sociální péče 65 % 35 % ministerstvo zdravotnictví 60 % 40 % ministerstvo financí... 8 % 92 %

Tyto číslice by úhrnem znamenaly pro původní obyvatele země 98,478.000 Kč, a pro české úřednictvo 112,270.000 Kč výdajů.

Na úhradu těchto výdajů určuje státní rozpočet na Podkarpatské Rusi: z daní 110 mil. 604.000 Kč, v oboru ministerstva vnitra 193.200 Kč, u ministerstva spravedlnosti 240.000 Kč, u ministerstva školství a národní osvěty 1,638.000 Kč, u ministerstva zemědělství 800.000 Kč, jako čistý zisk solných dolů 22,130.000 Kč, jako čistý zisk z lesů 10 mil. 771.000 Kč, u ministerstva veřejných prací 3,153.300 Kč, u ministerstva pošt a telegrafů 16,418.600 Kč, u ministerstva veř. zdravotnictví 2,892.800 Kč, úhrnem 168,841.400 Kč. Z toho se užije pro původní obyvatelstvo Podkarpatské Rusi jen 98,478.000 Kč. Tak tedy Podkarpatská Rus doplácí na republiku podle čísel státního rozpočtu 70,363.400 Kč.

Ale výkaz rozpočtových příjmů z Podkarpatské Rusi není přesný, neboť daní v oboru ministerstva financí vybralo se v r. 1935 na Podkarpatské Rusi 167,172.421 Kč, a v první polovici r. 1936 85,246.819 Kč. To ovšem bez příjmů lesních ředitelstev, pošty, železnic a jiných ministerstev. A zase čistý zisk solného monopolu Podkarpatské Rusi uvádíme částkou 200,000.000 Kč. Denně se vyváží asi 50 vagonů po 100 q, tedy denně 5000 q, ročně 300krát 5000 rovná se 1,500.000 q, na čemž monopolní příplatek za 1 kg činí 1.5 Kč, neboť dobývání 1 kg soli stojí jen 8.5 h a sůl se prodává po 1.60 Kč. To by znamenalo čistý zisk 225,000.000 Kč, z kteréžto částky kdyby se přidělilo Podkarpatské Rusi jen 100,000.000 Kč, samou solí byly by uhrazeny všechny rozpočtové výdaje užité pro obyvatelstvo autonomní země.

Za takových okolností lze pochopiti, když se podkarpatoruský lid rozhodně staví proti rozpočtu a proti vládní politice a když se rozhodně staví za rozhodnutí Centrální ruské národní rady, mající historický význam, a žádá, aby v zájmu státu byly provedeny povinnosti československého státu vyplývající ze saint-germainské smlouvy, uzavřené dne 10. října 1919 v Saint-Germain.

Podkarpatoruský lid na minulé schůzi celé Ruské centrální národní rady dne 28. října t. r. vyslovil svou vůli určitě a žádá, aby vláda na našem autonomním území byla ihned odevzdána do rukou podkarpatoruského guvernéra. Žádá, aby byl svolán sněm, aby byl zaveden ruský jazyk v úřadech v ruském autonomním území a žádá, aby ruské země za Uhem byly připojeny k tělesu autonomní Podkarpatské Rusi, při čemž rozhodně protestuje proti všelikým pokusům odložiti zavedení autonomie a proti omezování autonomních práv podkarpatoruského lidu. Staví se za úplnou autonomii, protestuje proti všelikým úmyslům zříditi místo sněmu nějakou guvernérskou radu, tím spíše, že prožívá doby, které vyžadují, aby tento východní kout republiky byl zesílen, ale zesíliti jej může jen spokojenost jeho obyvatelstva. Ruský lid musí býti spokojen a uspokojiti jej lze jen tehdy, když vládu ve své autonomní zemi dostane do svých rukou.

Na účet guvernéra Podkarpatské Rusi musím také říci, že on prozatím zastupuje vládu a nikoliv ruský lid a jako takový může vyslovovati stálou vděčnost jen za to, že se z milosti vlády stal guvernérem. Nesmí zapomínati, že nemůže mluviti jménem ruského lidu o vděčnosti lidu, neboť nezastupuje ruský lid a ruský lid dosud nemá zač být vděčným. On chce, usiluje, získati svá práva, zajištěná mu mírovou smlouvou, a jen na vládě závisí dnes provedení těchto autonomních práv. Stane-li se to hned, ruský lid bude vděčen. Dokud nebude takto autonomie provedena, stavím se ovšem proti rozpočtu na rok 1937.

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Kundt. Dávám mu slovo.

Posl. Kundt (německy): Dámy a pánové!

Můj kamarád Richter dnes již poukázal v jednom případě, jak má prakticky vypadati s tohoto řečniště předem chválené řešení národnostní otázky v případě Ústřední banky. Zároveň chtěl bych odtud položiti několik otázek panu ministrovi vnitra stran druhé věci, která se týká především zase malých lidí, sudetských Němců, věci Fénixu.

V dubnu 1936 nastal úpadek. Zatím co malé a odtud vždy jako žebrající označené Rakousko již v dubnu zařídilo úpravu, neučinili jsme my zde, až na malé skrovné pokusy úpravy vládním nařízením č. 101 ze dne 21. dubna, docela nic. Tato úprava vypadá asi tak, jako usnesení Společnosti národů: usnáší se že se chce usnésti něco dělati. Chtěl bych proto položiti panu ministrovi vnitra tyto otázky: Kde jest sanace Fénixu? Jak budou uspokojeni ti, kteří jsou pojištěni na více než na 10.000 Kč? Kdo jsou ti noví akcionáři zamýšlené zachycující společnosti a podle jakého klíče budou rozděleny tyto akcie? Podle jakých zásad bude se postupovati při likvidaci a jak při prodeji akcií? Jak zní koncese nové společnosti? K otázce koncese musíme docela energicky zjistiti, že mnohokrát hlášený úmysl, vyhraditi nové společnosti monopolní postavení proti ostatním nynějším pojišťovacím společnostem k další zkáze německých pojištěnců, musí býti odmítnut. Co dosáhla vláda při vyjednávání ve Vídni? A konečně: Přesto, že pan ministr slíbil v ústavně-právním výboru provésti nejpřísnější vyšetření a oznámiti listinu kompromitovaných osob bez ohledu na jejich hodnost, nebyl dosud oznámen výsledek vyšetřování, ačkoliv také pan ministr sám opětně prohlásil, že v zájmu čistoty demokracie bude bezohledně provedeno příslušné přísné vyšetření. Mám dojem, že se u nás doma příliš nespěchá, aby se udržela demokracie čistou, po případě aby se čistou stala. Asi nejsou pro Ústřední banku a pro jiné finanční úpravy proto žádné peníze, poněvadž se teprve nedávno musil sanovati Pozemkový ústav v Olomouci, jenž měl z bankovních obchodů různé těžkosti a jest znám jako počešťující banka v celé severní Moravě, a pravděpodobně nejsou také proto peníze, protože Zemědělský svaz [ ] potřeboval také nutně pomoci, která přirozeně ve znamení křesťanské lásky k bližnímu především [ ] nikoliv chudému člověku, sudetskému Němci. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte! - Posl. dr. Rosche [německy]: Chybí také prováděcí nařízení ve věci Fénixu. To jest hlavní věc!) Ve věci Fénix se bude pravděpodobně postupovati tak, jak se zde u nás postupovalo v různých věcech, obzvláště u Ústřední banky.

Ale, pánové, když chci přejíti od tohoto konkrétního příkladu k situaci a to obzvláště k průběhu debaty a k zákulisnímu řízení při tomto státním rozpočtu, pak nemohu odepříti onomu mistru, jenž tuto režii pro československý parlament tak šikovně udělal, svoji pochvalu. Režie jest příliš zřejmá, než abyste, pánové, mohli mysliti, že jsme tak hloupí a nemoudří, že tuto režii nezpozorujeme. Ta pozůstává v tom, že se tentokráte v této debatě o státním rozpočtu s velkých politických řečí o jiných státech, o které se staráme, jak známo, u nás více než o vlastní stát, sestoupilo k řečem o hospodářství. Byl dán příkaz, aby se vládní strany příliš politicky nehádaly, a proto se zde věnovaly více hospodářským výkladům a bylo dovoleno pouze německým stranám, držeti zde řeči, které měly konečně nějak vyjádřiti, že smějí zase jednou mluviti o národnostní otázce. Bylo jim to ovšem dovoleno s tím omezením, že nevznesou žádné obzvlášť velké politické požadavky, nýbrž že přednesou pouze spoustu maličkostí na stížnostech a obzvláště pracovaly k tomu, aby sudetskoněmeckou stranu obvinily předem z toho, že nemá vůli řešiti ve velkém slohu národnostní otázku, nýbrž má pouze vůli, udělati nějakou maličkost k vánocům, aby německé vládní strany, které si to udělaly tak snadným a lehkým, neztratily nakonec poslední zbytek svých stoupenců. Tu bylo provedeno velmi pěkné divadelní představení v posl. sněmovně, tak říkaje inscenovaná opereta, ve které řečníci tří německých vládních stran představují subrety, které nám vystavují své vnady, abychom jim ihned padli do náručí, a aby se konečně jednou mohli pochlubiti, že také sudetskoněmecká strana jest připravena k spolupráci, takovéto divadlo prodělati s sebou. Udělalo se ještě něco jiného. Zatím co se až dosud stále vytýkalo nám, kteří jsme zde nebo venku mluvili nebo psali, že přeháníme nouzi mezi sudet. Němci, pojednou k doplnění režie jest dovoleno časopisu "Prager Tagblatt" líčiti sudetskoněmeckou bídu, jest dovoleno pod protektorátem pana ministra dr. Czecha zde v Praze dělati výstavu bídy, jest dovoleno, že si najednou také "Lidové noviny" vzpomenou, že jest mezi sud. Němci nouze, a že vůbec pražský "Montagsblatt" na př. smí psáti výrazy jako "existenční boj", "hřbitov průmyslu" a podobné věci, pro kteréžto výrazy byli naši schůzoví řečníci ještě vždycky podle § 14 zák. na ochr. republiky obžalováni a také odsouzeni. Teprve nedávno dostal jeden šest týdnů, poněvadž neučinil nic jiného, než že přečetl zjištění jednoho řečníka z poslanecké sněmovny o sudetskoněmecké bídě. Dále se najednou dovolilo také panu Hackerovi naladiti krásnější tóny o nutném poměru nás k Německu. Mladoaktivistům se vůbec dovolilo dáti najevo tak řečenou vzrušenou duši staroaktivistů, kteří již stejně žádnou nemají, a takto sudetským Němcům a mezinárodní veřejnosti předvésti divadlo, jako kdyby řešení národnostní otázky v základě bylo na nejlepší cestě. Pak se také dovolilo pánům z vládních stran s námi přece se stýkati o něco přívětivěji, což bylo dříve pod trestem zakázáno, a nabídnouti nám spolupráci, aby sudetskoněmecké veřejnosti zase jednou byla připomenuta jednotná vůle, předstíraná těmito stranami od r. 1921, obzvláště při volbách a při jiných kritických příležitostech. (Souhlas.) Mnozí z nás nemají sice zkušenost starých politiků, nemáme mazanosti některých politiků, ale máme zdravý pud, a ten stačí, aby se poznal podvod, jenž má býti zase jednou předveden před veřejností o sudetských Němcích. V rozpravě připomenul kol. dr. Luschka, že by případný parlamentní svaz byl býval tak velkou věcí, která by byla měla tak silný vliv na rozvoj státu. Pánové, právě v mé přítomnosti odvoláváte se na spolupráci se starými politickými stranami, právě v mé přítomnosti, kdy jsem poznal ducha této spolupráce a schopnost této spolupráce, jako vedoucí těsnopisecký tajemník v malé komůrce. Vezměte přece parlamentní svaz, kde jsem nebyl ještě přítomen, ale tak přesně studoval archiv. Ano, s počátku bylo lze dostati sudetskoněmecké strany do parlamentního svazu dohromady - ovšem ani ne všechny, neboť některé byly venku, to zapomněl kol. dr. Luschka - a to na podkladě těch zásad a těch zákonných návrhů, které kdysi byly vypracovány u Vettra z Lilie, ve kterých jsou obsaženy docela jiné požadavky sudetských Němců, než jsme my zde slyšeli. A když se právě začala místo politiky podle smýšlení prováděti taktika, zhroutil se tento svaz, zvláště pro sobectví politických stran. Neboť pro samé rozpravy a právu veta nemohli jsme se tak dlouho sjednotiti, a nedošlo tak dlouho k dohodě, až se svaz rozpadl. Pak se zase udělal zdánlivý útvar německého svazu, potom po léta zase jednala národní rada a vždycky ztroskotaly věci na vetu stran, na sobectví stran. A když se dnes přijde a řekne se nám: ano, vy jste kázali národní pospolitost, vy jste byli 19. května voleni sudetskými Němci v té síle, protože jste slíbili uskutečniti národní pospolitost, odpovídám na to: Ano, jsme ochotni sudetskoněmeckou pospolitost, t. j. politickou jednotu sudetských Němců ve státě uskutečniti, ale ne ve formě, aby se odbyté strany zase nějak zachránily. Dr. Luschka prohlásil, že to v demokracii není možné, že by mohla vzniknouti sudetskoněmecká jednotná strana. Na to pravím: Dne 19. května bylo to bývalo naprosto možné, nehledě k sociálním demokratům, kdyby nebyla přišla novela volebního zákona, která přinesla svazu zemědělců a křesťansko-sociální straně záchranu života (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.), kdyby se opravdu bylo volilo podle demokracie, podle svobodné volby poměru, pak by nebyla v této sněmovně již zastoupena křesťansko-sociální strana a svaz zemědělců. Poněvadž se však tento činitel roztříštěnosti v zájmu dalšího protloukání v jejich politice chtěl zachovati, proto se demokracie porušila, udělala se volební novela a tak se umožnilo, že sem vešlo několik zbytkových střepin. A když to dnes tak vypadá, jako by ještě souhlasil poměr 70 % sudetskoněmecké strany a 30 % ostatních, není to pravda. Za prvé dospěl vývoj sudetského němectví k přesvědčení, že jenom jedna politická jednota, která nemůže právem veta každý den býti roztříštěna, může pomoci sudetským Němcům. Vývoj šel dále, tak daleko, že dnes svaz zemědělců již ani sám neví, zda jeho místní činitelé strany vůbec ještě náleží k jeho straně (Potlesk.), a musil se nyní dožíti toho, že se objevují na našich volebních listinách do obcí titíž zástupci svazu zemědělců jako vedoucí kandidáti, které až do poslední chvíle považoval za své; a kdy zpozorovali, že svaz zemědělců jež ničím není, když několik hlav s několika tajemníky a zástupy již nejdou ani s sebou, těchto zbylých 140.000, kteří byli jmenováni, bylo rychle zabezpečeno a zajištěno, byly vypsány volby jenom v těch obcích, kde jest ještě jakž takž naděje obdržeti mandáty. To se nazývá svobodnou demokracií. Napřed se zjišťuje, zda by na nějaký způsob bylo lze ještě dostati nějaké hlasy pro vládní stranu v německém území. A když pak přijde oznámení: "Až na jednoho sekretáře nebo subvencovaného muže již nikdo nezbyl", pak se rychle činnost demokracie zastaví a udržuje se diktátorský systém těchto naddemokratů. A pak se nám řekne, dne 6. prosince přijdou volby do obcí. Ano, tu se honem zase odřekly, protože se bylo obávati, a pozorovalo se, že v Jirkově na př. sudetští Němci nejsou roztříštěni. Tu se rychle Jirkov odřekl; a když ukázala první volební schůze ve Dvorech, že obec jest shromážděna u nás, byly Dvory odřeknuty. To tedy znamená, že demokracie jest v tom, že se všemi prostředky moci chrání násilím a podporuje jedna vládní strana zbavená již národní důvěry a nic jiného.