Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám hlasovati o celé osnově najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Poněvadž ústavní zákon vyžaduje ke svému schválení podle §u 33 úst. listiny a §u 56, odst. 3 jedn. řádu třípětinové většiny všech poslanců, dám sečísti hlasy.

Třípětinová většina znamená 180 hlasů. -

Žádám pp. zapisovatele, aby spolu s pp. členy sněmovní kanceláře provedli sčítání hlasů, a to: p. posl. Dubický v 1. a 2. úseku, p. posl. Bergmann v 3. a 4. úseku, p. posl. Vičánek v 5. a 6. úseku a na presidiální tribuně, a p. posl. Jašu žádám, aby spolu s p. tajemníkem sněmovny zjistil výsledek hlasování.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku a ponechá ji zdviženu, dokud nebude provedeno sčítání. (Děje se.)

(Po sečtení hlasů:)

Při hlasování vyslovilo se pro osnovu 187 hlasů a žádný hlas nebyl proti.

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu ústavního zákona ve znění zprávy výborové kvalifikovanou většinou třípětinovou.

Osnova zákona přijata jakožto zákon ústavní ve čtení prvém.

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme proto ihned ke čtení druhému.

Ad 5. Druhé čtení osnovy ústavního zákona o úpravě státních hranic s Německem (tisk 451).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Mareš: Nejsou.

Předseda (zvoní): Než budeme hlasovati upozorňuji, že § 33 úst. listiny a § 56, odst. 3 jedn. řádu vyžadují třípětinové většiny všech poslanců, poněvadž ve čtení prvém osnova tato byla usnesena jako zákon ústavní.

Při hlasování dám rovněž sečísti hlasy.

Žádám tudíž tytéž pp. zapisovatele jako při čtení prvém, aby spolu s pp. členy sněmovní kanceláře provedli sčítání hlasů.

Jsou to pp. posl. Dubický, Bergmann, Vičánek, Jaša.

Budeme hlasovati.

Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s touto osnovou ústavního zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

Prosím pány sčitatele, aby provedli sečtení hlasů.

(Po sečtení hlasů:)

Podle provedeného sčítání hlasů vyslovilo se v druhém čtení pro osnovu 192 poslanců, proti nebyl nikdo.

Pro osnovu se tedy vyslovila kvalifikovaná třípětinová většina a tím také posl. sněmovna osnovu tuto přijala ve čtení druhém jako zákon ústavní.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Nyní budeme pokračovati v jednání o odst. 1 pořadu, jímž jest:

Ad 1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 503) o pojištění u bánských bratrských pokladen (tisk 536).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Brožík, za výbor rozpočtový p. posl. Lanc.

Budeme pokračovati v rozpravě.

Lhůta řečnická jest 40 minut.

Přihlášeni jsou ještě řečníci na straně "pro" pp. posl. Knorre a Bečko.

Dávám slovo p. posl. Knorremu.

Posl. Knorre (německy): Slavná sněmovno!

V roce 1922, tedy před 14 lety, zřídilo ministerstvo veřejných prací komisi pro sanaci bratrských pokladen. Nesčetná plenární zasedání, zasedání zájmových odborových organisací předcházela, aby tak upadlé bratrské pokladny byly sanovány. (Výkřiky poslanců něm. soc. dem. strany.) V letech 1926 a 1929 byly předloženy návrhy k sanaci, které vždy pak ztroskotaly na tom, že zájmové skupiny neměly lásky pro tyto návrhy, nýbrž kladly odpor. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.) Zatím však se stával stav bratrských pokladen stále nesnesitelnějším. Nutnost nového uspořádání těchto bratrských pokladen byla skoro po 2 desetiletí palčivým bodem. (Výkřiky posl. Zischky.) A dokazuje to (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) a říká zřetelně, jakým systémem se u nás vládne, když se tak závažné sociálně-politické záležitosti nemohly vůbec vyříditi. (Výkřiky a hluk.) Že jest to panu Zischkovi nepříjemné, to věřím. Od r. 1929 sedí ve vládě a nemohl nic vykonati. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Používá se aparátu vysokého úřednictva, konají se schůze za schůzí. Ale vláda nemá nikdy odvahu rázně zakročiti, nemá odvahu vyříditi takové soc.-politické věci, ježto jest k tomu snad zapotřebí obětí, a poněvadž se snaží jen o jedno, totiž oběti pokud možno přesunouti na jinou skupinu. Ale takové soc.-politické problémy se nedají rozřešiti nějakým úzkostlivým kompromisem, nýbrž cíle vědomým, odborným, energickým zákrokem, jenž jest schopen prokázati odvahu, a když je nutno, rozřešiti také za obětí palčivé otázky jako hornické.

Zdůrazňovali jsme nutnost novely od prvého dne. Musíme však konstatovati, že bylo potřebí 14 let, aby se dostala novela do sněmovny. Jakmile se však dostane do sněmovny, promrská se, soc.-politickému výboru se prostě určí třídenní lhůta a látka jako tato osnova zákona má býti v soc.-politickému výboru vyřízena za tři dny. Doba je příliš krátká, aby se jen povrchně zaujalo stanovisko k tomu, a jest vůbec příliš krátká, než aby se tato osnova dala odborně posouditi. Ale jest to soustava a právě tato novela nás příliš nepovzbuzuje, abychom bezpodmínečně kladli důraz na tu věčnou pojišťovací soustavu. Nám všem je dnes zcela jasné, že jak Pensijní ústav soukromých úředníků, tak i Ústřední sociální pojišťovací ústav dělnický budou se musiti v blízké době novelovati, nemá-li také v těchto dvou ústavech nastati zmatek. Odmítáme čekatelskou úhradu na jedno pokolení, poněvadž by taková pojišťovací soustava rozhodně musila vyžadovati zvýšených příspěvků a sníženého plnění. Nemůžeme však právě při osnově zákona o bratrských pokladnách nechati plně a zcela platit věčnou pojišťovací soustavu, neboť může za prvé přijíti jednou chvíle, kdy budou naše uhelné zásoby vyčerpány, a za druhé zatlačí spotřebu uhlí modernisace a lidi olupující racionalisace, využití všech vodních sil a elektrisace. Sotva již přijdeme do situace, abychom 140.300 dělníků v r. 1929 zaměstnaných opět kdy dostali do jam. To dává podnět k pochybnostem, jež máme proti této pojišťovací soustavě. Časopis "Soziale Revue", list ministerstva sociální péče, píše v č. 3 z března příznačně (čte): "Přírůstek pojištěnců u Ústřední sociální pojišťovny činí u dělníků 7.01%, u úředníků 1.34%, dohromady 8.35%. U úřednického pojišťovacího ústavu jest více o 2.64%, u bratrských pokladen však činí přírůstek pouze 0˙09%". Z těchto státních statistických čísel již poznáte, že jest správné tvrzení, že nikdy již nebudou moci všichni dělníci býti zaměstnáni v jamách.

Jsou ovšem různé důvody, které vedly k úpadku bratrských pokladen. Především jest to však nepoměr mezi plátci příspěvků a přijimateli plnění. V r. 1934 se vyplatilo na důchodech 203.4 milionů Kč, zatím co na příspěvcích bylo přijato 101 milionů Kč. Již z toho vidíte, že bratrské pokladny nestojí nijak na zdravém základě. Musíme se dnes jen diviti, že to, co se přece po léta vidělo, zcela prostě zůstalo stavem, jenž se podle všech možností zamlouval, že však prakticky teprve dnes dochází k sanaci, kdy se tento stav stal již nesnesitelným.

Sanace státem byla naprostou nutností a největší povinností. Stát, který je přece uživatelem všech uhelných daní, které činí 7 miliard, přispěl nyní těmito 90 miliony na sanaci. Rádi bychom byli viděli, kdyby i to 1% sanačního příspěvku dělníků bylo bývalo převzato státem. Toto 1% činí asi 9 milionů Kč. Nebylo by to jistě nic dělalo, zda stojí sanace 90 neb 99 milionů Kč. Slyšeli jsme z úst pana kol. Brožíka a z úst prof. dr Schoenbauma, že to byly samy odborové organisace, jež se k této oběti 1%ního sanačního příspěvku odhodlaly. Tvrdím však zde výslovně, že to horník prostřednictvím své organisace učinil jen proto, poněvadž má za to, že již v žádném případě nebude sanací zatížen.

Pánové, je nám všem jasno, že při dnešních mzdových poměrech právě horník odpočivnými směnami přichází na mzdovou úroveň, která sotva stačí pro to nejnutnější. Když procházíme koloniemi v Ostravě, vidíme, že dělník si tam dnes nemůže vydělati ani na brambory nebo zelí. Znamená tedy tento 1%ní příplatek k sanaci ohromnou oběť dělníkovu. A ukazuje se zase, že jest to dělník, jenž v okamžiku nebezpečí také vše uzná a jest ochoten spolupomoci. Máme však jen tu pochybnost, že se pak snad ještě nějak sanace přenese na bedra dělníkova. Horník věděl, že když teď přispěje 1% k sanaci, musí žádati, aby zvýšení cen uhlí a vše to, co k sanaci přispívá, nezpůsobilo, aby se mu zase zkrátil plat nebo aby jeho životní potřeby byly zase zvýšeny. Proto a jedině proto jest horník ochoten k této oběti.

Byli bychom také rádi viděli v osnově, kdyby se byla horníkům započítala vojenská služební doba a tato služební doba se nezapočítala do třídy A, tedy do nejnižší třídy. V našem celém zákonodárství jest vůbec typické, že si nikdo nevšimne muže, jenž slouží státu, když nastupuje vojenskou službu, přináší oběti, který se z povolání vytrhuje, když se vrátí od vojska, má-li postaráno o postavení. Nikde v našem zákonodárství se mu za služby pro stát a národ nenabízí odškodnění a tak jest tomu i u zákona o bratrských pokladnách. Proč nebyl zařazen do třídy, ve které byl, když byl povolán k vojsku?

Jedna věta jest ještě v této novele - a já jako rozený Ostravák umím o tom zpívati a to jest věta, podle které cizinci neobdrží státní příplatek. Ujišťuji vás, pánové, že v Ostravě a v koloniích žije nyní množství dělníků 40 let a snad ještě déle, lidé, kteří se o nic nestarali, kteří teprve, když potřebovali pas nebo vysvědčení chudoby, se dověděli. že jsou polskými státními občany. Ano. ti lidé mají nyní býti za to trestáni, že snad po dvě až tři pokolení pracovali v jamách? Zde by se právě měla učiniti výjimka, neboť ti lidé si toho nebyli vůbec ani vědomi, že byli cizinci. Úroveň těchto vrstev jest bohužel taková, že se pro tuto neznalost nemohou ani odsuzovati.

Nechtěl bych přejíti bez povšimnutí § 14. Zde se stanoví stáří nároku na sirotčí provisi pro děti na 17 let. Proč se nejde s duchem času? Na jedné straně je snaha určiti rok stáří pro školní povinnost na 15 let, a přidáme-li k tomu tři roky učební doby, jest to 18 let; nebo jsou učební místa, kde učňové se musí učiti 4 roky. Všude se ukazuje, že jest nutné věk nápadu přeložiti nejméně na 18 let. Právě v tomto bodě se ukazuje, jak v našem sociálním zákonodárství jest nutné, aby se konečně jednou upotřebil rámcový zákon, který jednotlivě upravuje všechny tyto soc.-politické problémy. U zákona o soukromých úřednících jste tento věk ustanovili na 18 let, u bratrských pokladen na 17, jinde zas na 16. všude se ukazuje, jak toto zákonodárství jest u nás neúplné a vadné. Když se již tvoří nové zákony, mělo by se již přihlížeti k tomu, co se třeba zítra nebo pozítří stane nutností.

Rádi bychom také viděli, aby doba nemoci, která trvá přes měsíc, byla započítána do všech těch let, kterých horník potřebuje k dosažení své provisé. Právě horník, který v málo letech jest již neschopen, jenž si svoje zdraví při těžké službě hluboce pod zemí nemůže zachovati, právě on potřebuje různých výhod, které jsme mu povinni dáti.

Také rovnost v rozhodčích soudech jest nedostatečná. Prostě proto, že se nyní konečně provede sanace, ke které stát přispěje 90 miliony, podnikatelé 2 1/2% vyplacených mezd okrouhle 25 miliony a daň z uhlí asi 40 miliony. Vše to nám praví, že musíme pro novelu hlasovati, poněvadž můžeme konečně jednou napraviti těžké zlo.

Chtěl bych jen ještě právě s tohoto místa říci: Udivovalo nás, s jakou demagogií zde jednají němečtí soc. demokraté; a sice slyšeli jsme dnes zde z úst pana posl. Katze, že vytýkal národnímu souručenství, že od roku 1930-1935 vykořisťování vzrostlo. Této demagogii vaší již přece nikdo venku nevěří (Německé výkřiky: O ano!), neboť dělník ví, kam jste ho přivedli. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Pan kolega Zischka se proto tak rozčilil, poněvadž po prvé slyšel sudetskoněmeckého horníka zde s této tribuny. (Výkřiky posl. Beuera. - Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Jest to poprvé, neboť soc. demokracii se to nemůže nikdy podařiti, dostati na nohy horníka mimo sekretáře. (Potlesk.) Ohrazujeme se proti této demagogii, ohrazujeme se proti tomu, že se nám vytýká, že jsme pro rozřešení soc.-politického problému neučinili vše. Ale dělník ví, že vy ze soc.-demokratické strany jste to byli, kteří jste naši těžkou práci - v podobě návrhů zcela prostě přehlasovali. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Bečko. Dávám mu slovo.

Posl. Bečko: Ctená snemovňa!

Osnova zákona o poistení u baníckych braptských pokladníc rieš finančný problém občanov tohoto štátu podliehajúcich poisteniu baníckemu. Zaiste že riesenie tohoto problému môže tvoriť podklad k tomu, aby bola vedená diskusia o cestách, ktorými ide naša finančná a sociálna politika, aby prípadne bolo poukázané na niektoré veci, ktoré by bolo treba napravovať alebo spravovať alebo viesť ináč. Je potrebné vysloviť prípadne súhlas s tým, že boly vhodnejšie časy k tomu, aby sanácia baníckeho poiistenia bola prevedená, a táto najvhodnejšia chvíľa bola práve v rokoch, keď tomuto štátu vládla panská koalícia. V tej dobe však bolo potrebné sústrediť vedenie odborových organizácií baníckych a celého nástupu týchto odborových organizácií do obranného zápasu proti vládnemu návrhu tejto panskej koalície, a baníkom, zvlášte štátnych baní a hutí je veľa ešte v živej pamäti, ako sa zachovala vtedy vláda k týmto práve v t. zv. drahotnom prídavku, ktorý títo dostávali od štátu. V prvej ministerskej rade bol zrušený tento príplatok. Tu zasedali po prvý raz zástupcovia ľudovej strany a v tej dobe nemali jedného slova na obranu toho, aby sa tento prídavok zachoval a vyplácal i naďalej. Za tohoto stavu vecí je samozrejme potrebné poukázať na to, že doba, v ktorej oni vládli, mohla veľmi hrave vyriešiť problém sanácie baníckeho poistenia a mohl sa pri tom v tej dobe, v dobe konjunktúry, keď sa robil zákon o priamych daniach a keď sa dávaly tak veľké výhody podnikateľskému stavu, zaistiť potrebné peniaze aj k tomu, aby drahotný prídavok provizionistom a pozostalým po nich v štátnych baniach a hutiach bol vyplácaný i naďalej.

Nie je možné prijímať výčitky, ktoré robí zvlášte pán posl. Čavojský po tejto stránke, že sa neurobilo všetko to, čo bolo možné urobiť pre sanáciu a zaistiť vyplácanie zaopatrovacích platov pre horníckych provizionistov, vdov a sirotkov. Jestli niekto niečo zanedbal, je nutné celkom nepokryte konštatovať, že to bola práve vláda, v ktorej podstatnú složku mocensko-politickú tvorila strana ľudová. A v tej dobe, keď bolo potrebné tak účinne pôsobiť tvorive v tomto obore, bol to práve pán minister unifikácií dr Labaj. (Výkřiky posl. čavojského.) Veď vy to, pán kolega, viete, keď v Podbrezovej sľuboval na veľkom verejnom shromaždení robotníctvu poštátnenie také, ako to majú vítkovickí robotníci! A vy, prosím, vravíte, že za toto nemôžete, ale vy konáte istú povinnosť murína, ako konalí kresťanskí socialisti v ktoromkoľvek štáte okolo nás, kde vládne diktatúra. Tak to vypadalo s celou vašou kritikou, ako ste postupovali a ako ste ju prednášali.

Pokiaľ sa týče hospodárstva revírnej rady a revírnej pokladnice, dovolím si konštatovať k tomu, čo ste predniesli, toto. (Výkřiky posl. Čavojského.) To si musíte dať pozor snáď vy, keď chcete, aby ste sa vyvarovali takýchto pomerov! Aby to nedopadlo tak, ako to dopadlo inde, musíte ukázať napred spôsobilosť k spolupráci takú, akú uprimní ľudia a spolupracovníci bez ohľadu na politickú orientáciu potrebujú. U vás zatiaľ sa toto konštatovať nedá.

R. 1927 prevzali sme vedenie banskej revírnej rady do rúk. Vtedy mala banská revírna rada vlastného čistého majetku 8.902 Kč. Dňa 31. decembra 1935 banská revírna rada mala čistého majetku 518.000 Kč. Sociálny fond ... (Posl. Čavojský: Kde je sociálny fond?) Kde je? Prosím, tu je. Sociálny fond revírnej rady r. 1927 tvoril aj s domom banskej revírnej rady dohromady prez 118.000 Kč. Do r. 1927 v banskej revírnej rade nebolo v obore sociálnom, zdravotnom, humánnom a kultúrnom konané nič. (Výkřiky.) Od tej doby každým rokom banská revírna rada v Bratislave vypláca značné obnosy na podporách baníkom, ktorí nie vlastnou vinou do biedy prišli, a jednak prispieva na liečenie manželiek, jednak poskytuje podpory pri narodení nie baníkom, ale priamo manželkám a súčasne každý rok posiela 300 až 450 detí na liečenie a do ozdravovieň.

Pri tejto činnosti pri tak malom príjme, pri tých zlých pomeroch sociálnych a hmotných v obore banickom sociálny f nd banskej revírnej rady vykazuje čistý majetok 31. decembra 1935 1,774.000 Kč. Takto vypadá finančný stav banskej revírnej rady.

Pokiaľ ide o revírnu bratskú pokladnicu, vy ste užili (obrácen k posl. Čavojskému) takých slovných obratov, ako keby revírna bratská pokladnica nerobila nič takého, čo je prospešné, účelné a užitočné pre poistencov tohoto ústavu. minulý rok revidoval provizné oddelenie revírnej bratskej pokladnice v Bratislave zástupca dozorčieho výboru Ústredného výboru baníckeho z Prahy prof. Komárek a v svojej reviznej zpráve medzi iným napísal toto (čte): "Zorganizovanie, administrácia, celé vedenie a správa vôbec provizného oddelenia revírnej bratskej pokladnice je tak vzorne, príkladne vedená, že by mohla slúžiť opravdu za príklad všetkým ostatným revírnym bratským pokladniciam". A revírna bratská pokladnica sama o sebe ako nositeľka poistenia nemocenského býva revidovaná, pravda, zástupcami dozorného výboru revírnej bratskej pokladnice, ktorý sa skladá zo 4 zamestnávateľov a len z jedného zástupcu robotníctva, a revíziu prevádzajú vždy výhradndne účetní znalci z radov podnikateľov. V svojej revíznej zpráve ku dňu 31. decembra 1935 hovorí mimo iného toto (čte): "Dosavádnym riadnym hospodárením nem ocenského oddelenia revírnej bratskej pokladnice pre Slovensko a Podkarpatskú Rus v Bratislave boly členom ako ich rodinným príslušníkom zaručené nielen všetké zákonné dávky, ale bolo im tiež poskytované mimo výlohy i liečenie, na ktoré boly nemocenským oddelením venované väčšie čiastky, a zdravotný stav členov nemocenského oddelenia bol čo najlepší."

Majetkový stav revírnej bratskej pokladnice k 31. decembru 1935 vypadá takto: 18,779.000 Kč, čili revírna bratská pokladnica má väčšie rezervy, než ako je zákonom predpísané, o 7,988.000 Kč.

Činnosť revírnej bratskej pokladnice v obore zdravotnom, lekárskom a liečeečebnom s roka na rok stúpa; ráčte si vziať štatistiku od r. 1926 až po rok 1935 a presvedčíte sa, že činnosť v tomto obore - jednak v zriadovaní liečebných ústavov a nemocníc, jednak v počte prípadov ošetrovacích, jednak v počte nemocničných dní - stúpla viac ako 100%, nemocničné dni presahujú ďaleko cez 300.000 dni ošetrovacie na poistencoch priamych - nehovorím o príslušníkoch rodinných. A tu za tohoto stavu veci, keď činnosť revírnej bratskej pokladnice takto stúpa, vtedy revírna bratská pokladnnica snížila príspevkov ú sadzbu od 1. januára 1935 zo 6 1/4% na 6%, a od 1. januára 1936 o ďalšie 1/2%, takže dnes príspevková sadzba je 5 1/2%. Týmto opatreníím ušetrili sme poinstencom a podnikat eľom viac ako 700 tisíc Kč ročne. Tak sa snaž íme viesť ústav, ktorý je nám sverený, a nebojíme sa žiadnej kontroly, naopak my sme veľmi vysoko povďační, že dozorčí úrad v Bratislave, ktorému podliehame ... (Výkřiky posl. Čavojského.)

Iná vec je, čo ste mysleli a iná vec je, čo ste napovedali. Myslím, že v tom je rozdiel, vo veci samej, ktorú ste skúmali. Prvá otázka je už 14 rokov stará a otázka druhá je už 9 rokov stará.

Tieto veci sú všetky uvedené na pra) mieru, to bol náš úkol, preto sme tam prišli a vynasnažili sme sa, aby sme všetko vykonali tak, ako sme to najlepšie vykonať vedeli. Je videť, že so všetkých strán tento úkol sme splnili statočne.

Otázka poštátnenia, prosím, dobre, máme tam zápis z vašej konferencie vo Zvolene. (Posl. Čavojský: Z našej?) Pravda, sám ste hlavným referentom boli vy. Na tej konferencii sa hľadaly cesty, ako dosiahnuť splnenia tohoto požiadavku, požiadavku sociálne existenčnémo, nesmierne dôležitého a významnn ého rázu. Ale, podívajte sa, ja som citoval, čo riekol váš pán kolega dr Labay, dnešný senátor, ako minister unifikácií, že robotníkom štátnych baní a hutí dá také poistenie, ako majú vo Vítkoviciach robotníci. Vy sste riekli včera toto: Čo je možné u tabákovej režie, to je možné i u štátnych banín a hutí. (Posl. Čavojský: To nie je možné!)

Pán kolega Čavojský, to je druhá vec, ak to dnes rozzprávate, tak sa to nedá robiť a tak sa nedá ani viesť ani uplatňovať táto otázka, z jednoduchej príčiny; vy ste riekli týmito slovami to isté, čo riekol dr Labay. Tabáková režia je monopol. Jestli docieľuje tabáková režia miliardový alebo viacmilionový prebytok a zisk, tak to neznamená, že je to zásluhou tých fabrík či továrieň, ale to je predovšetkým zásluhou monopolu, že tu nikto nevystupuje ako konkurent proti jednej či druhej továrni. Naproti tomu štátne bane a huti musia viesť obvyklý konkurenčný zápas a nevýhoda voči súkromným podnikateľom týchto štátnych baní a hutí je vo veľkom zbyrokratizovaní podnikania štátneho, ktoré sa predovšetkým musí držať predpisov v obore personálnom, tých istých, ktoré platia pre berné úrady, čo je nesnesiteľné. Podnik, ktorý vyrába, musí byť živý organizmus, musí zápasiť a v dôsledku toho, máme-li uplatňovať účinne a s priaznivým výsledkom požiadavok poštátnenia, tak musíme vychádzať z reelného hľadiska a ja som presvedčený, že táto osnova prináša takéto základné fundamenty, kde je možné vybudovať určité existenčné zlepšenie zodratých baníkov, vdov a sirotkov po nich. A to je obsažené v § 26a), kde sa hovorí, že Ústredná bratská pokladnica môže osoby povinné poistením na proviziu poisťovať dobrovoľne na vyššie dávky. Je tonaša povinnosť a naše vec, aakým spôsobom budeme uplatňovať prevedenie tohoto paragrafu, akým spôsobom budeme sa snažiť zíískať úhradu na výdavky tuná spôsobené, podľa toho bude táto záležitosť riešená priaznive alebo nepriaznive pre poistencov, provizionistov Ústrednej bratskej pokladnice. Keby sme uplatňovali podľa zásad či Labaya, alebo ako ste sa vyslovili vy, tak v žiadnej vláde, ani v ktorej by ste vládli sami, by ste to uplatniť nemohli, lebo musíte zachovať všetky principy a zásady, ktoré sú platnné pre súkromné hospodárenie v podnikaní a v tom okamžiku tento požiadavok sa stáva neuskutočniteľným. Z tohoto dôvodu nemôžem osnovu prijímať. P. prof. dr Schönbaum, ktorý bol predsedom odbornej komisie, ktorá vypracovala tento návrh, vám veľmi rozumne odpovedá ako odbo rný znalec. Pre neho ako odborníka, znalca, nie je to problémom, on to dá na papier, ale to druhé musíte zistiť vy, či my. Napred je treba riešiť otázku, ktorá tvorí faktický problém, otázku finančnej úhrady, ktorú zatiaľ nemáme a nebudeme mať ani vtedy, keby huti a b ane boly chránené monopolom, ako je chránená tabáková režia.

To bolo nutné konštatovať na to, čo ste včera povedali. A pokiaľ ste spomínali, že ja som býval v dome revírnej rady - to je dnes už 11 rokov stará vec - konštatujem toto: Áno, býval som tam a platil nájomné, ako bolo ujednané. Preca všetci bývať niekde musia, ani Hlinka nebýva na ulici, ale na fare. Pokiaľ ide o to, že sme prepožičali sál na schôdze mládeže soc. demokratickej, prosím, aj na druhý raz, keď budeme mať v dome sál, ho prepožičáme, lebo považujeme za povinnosť, aby sa mládež schádzala ra dšie tam než do krčiem a vychovávala sa k šľachetnému spôsobu života a učila sa, čo to je odpovednosť a verejná činnosť vo smysle zodpovednom, tvorivom, ak to demokracia a sociálna spravedlivosť vyžaduje. (Potlesk.)