Dámy a pánové! Vyrovnávací řízení se začalo provádět, lépe řečeno, začaly se dělat přípravné práce. My jsme si vědomi, že jde o zdolání materiálu úžasně velkého a složitého. Jsme si také vědomi, že likvidace daňových nedoplatků znamená zapřáhnouti berní úřady i berní správy. Víme, že vyrovnání s daňovými dlužníky není otázkou několika týdnů nebo měsíců, ale, vážené dámy a pánové, my nemůžeme pochopiti, jak to, kde jsou ta slova bývalého ministra financí dr Trapla a kde je také to, co o této věci řekl nynější pan ministr financí, když místo vyrovnání cestou dohody nám dnes začínají pracovat všude exekutoři. Zdá se mi, že finanční správa, nevím čí vinou, ale já říkám, že vinou toho starého ducha, který je tam někde v tom ministerstvu financí zakletý, zase jde v tomto případě po těch cestách, po kterých šla, když šlo o minulou depurační akci. Když se jednalo o minulou depurační akci, která skončila s takovou ostudou pro finanční správu, vypadaly věci tak, že berní úředníci se musili bát vůbec někomu něco slevit, poněvadž když si dovolil berní přednosta někomu udělat odpis, přijel náhodou tak zv. skontrák a pan přednosta byl volán k odpovědnosti. Mám obavy, aby naše finanční správa při vyrovnání s daňovými dlužníky tentokrát se nedávala zase na tyto pochybné cesty. My jsme se dožadovali u ministerstva financí, a v této věci jsme také intervenovali zde ve sněmovně u pana ministra financí, aby bylo učiněno opatření, aby pro staré daňové nedoplatky nebyly vedeny exekuce a nebyly konány dražby, když poplatník plní běžnou daňovou povinnost. Dožadovali jsme se toho proto, poněvadž při zdlouhavosti celé té vyrovnávací akce se docela lehce stane, že než se dostane berní správa k vyrovnání s daňovými dlužníky, budou mít exekutoři všechno doma. Tedy prosím, aby bylo jednou velmi jasně řečeno finančním ministerstvem: Buď děláme vyrovnání s daňovými dlužníky a chceme skutečně ulehčit hospodářskému životu, odčinit staré křivdy, kterých jsme se dopouštěli tím, že jsme předaňovali zvláště drobného a středního člověka, a pak se s ním vyrovnáme cestou dohody - nebo to nechceme, ale potom nemluvme o vyrovnání s daňovými dlužníky a řekněme, že chceme mít ve finančních věcech policejní, exekuční režim. Upozorňuji finanční správu, že v této věci - pokud jde o vyrovnání starých daňových nedoplatků - nejde jenom o zájem poplatnictva a daleko nejenom o zájem nás, kteří jeho jménem zde sedíme, nýbrž v této věci jde velmi vážně a především o zájem finanční správy samé. Pánové z ministerstva by se měli jíti častěji podívat, jak to vypadá u berních správ a berních úřadů po venkově. Rozumní přednostové berních správ a ředitelé berních úřadů se chytají za hlavu, když mají celé skříně a kufry nevyřízených spisů, odvolání, žádostí o odpisy. U berních úřadů je takový chaos, že ani nemohou kontovat. A to všechno je tu proto, poněvadž je zde otevřená položka, tuším, 5 nebo 6 miliard Kč starých nedoplatků. Má ministerstvo financí odvahu tento stav prodlužovat, má zájem, aby tato anarchie a chaos v naší finanční správě trvaly dále a vyvrcholily v naprostém zhroucení naší finanční administrativy? Ventiluji zde tuto věc s největším důrazem a říkám, že ministerstvo financí - i my v této věci věříme nynějšímu ministru financ - vykoná všechno, aby vyrovnávací akce, která se dělá, byla udělána důkladně, radikálně a aby skutečně znamenala pro berní správu čisté stoly a pro poplatníky pocit konečné jistoty. (Potlesk.)

Mohu také prohlásiti za stranu, jejímž jménem kladu si za čest mluviti, že my vykonáme všechno, bude-li vyrovnání s daňovými dlužníky prováděno tak, jak bylo slibováno, abychom svým přímým působením zvedli berní morálku svého lidu, a že jej povedeme k řádnému plnění daňových povinností vůči státu. (Výborně! - Potlesk.)

Slavná sněmovno, když nyní přecházím od vyrovnání s daňovými dlužníky k novele zákona o přímých daních a zejména k pochybnostem, které zde byly vysloveny, musím vzpomenouti trpkých zkušeností, které jsou tu také s daňovou reformou, kterou dělala tato sněmovna r. 1927. Určití lidé by na daňovou reformu, která byla dílem občanské koalice, strčili, jak se lidově říká, psí hlavu. My si ovšem nemůžeme dát vzít zásluhu, že jsme prosadili v této novele - a v této spojitosti vzpomínám zesnulého dr Ant. Švehly, který měl pro to potřebné porozumění zmírnění, snížení všeobecné daně výdělkové o drobné a střední živnostnictvo a obchodnictvo; ale jak nám naše finanční správa příslušný paragraf o nových a mírnějších sazbách všeobecné daně výdělkové začala praktikovat, dělala to tak, že tomu, kdo měl přijíti do sazby 7.000 Kč, udělala předpis na 7.012 Kč, takže přišel do vyšší sazby, čili nastává pro něj situace horší, než která byla před berní reformou; pro toho, který měl býti v hranici s 15.000 Kč příjmů, vyrobila berní správa předpis na 15.000.65 Kč, a on přišel do vyšší stupnice. Myslím, že, dámy a pánové, jste se již shledali s těmito případy, které tolik křičí, čili, jinými slovy řečeno, duch berní reformy zejména se zřetelem k malému a střednímu člověku byl dobrý, ale byla to finanční správa, byly to tajné výnosy a fermany, které tento duch v praxi naprosto utloukly a znemožnily.

V této spojitosti vzpomínám dalšího paragrafu 45 daňového zákona o osvobození starých, zestárlých živnostníků od povinnosti platiti všeobecnou daň výdělkovou. V této věci máme tak trpké zkušenosti, v této věci jsme došli k takovým závěrům, že to přímo křičí; v nedávných dnech jsem měl případ 84letého živnostníka z Červeného Kostelce, na kterém nejen byly daně vymáhány, ale který byl dokonce exekvován a hnán do dražby. (Hanba!) Musil jsem zasahovati u finančního úřadu, aby vůči tomuto zestárlému člověku šlo se poněkud mírnějším způsobem. Jiný případ z Doudleb. Trhovkyně 65letá, její muž 62letý; tato trhovkyně, která sem tam něco za krejcar prodá - nese to v košíčku - byla zdaněna z obratu 10.000 Kč ročně. Na tuto ženu, jejíž muž pobírá starobní podporu podle zákona, pro tento nedoplatek daňový byla vedena exekuce.

Slavná sněmovno, mám obavy, když máme tak trpké zkušenosti z minulých let, když všichni víme, jak špatně byla daňová reforma z r. 1927 prováděna, zejména se zřetelem k malému a střednímu člověku, a jak mistrně se vycházelo vstříc kapitálově silným podnikům při používání zákona o stabilisačních bilancích, mám obavu, že tentokrát při praktikování tohoto daňového zákona bude se postupovati stejně. Mám tyto obavy proto, poněvadž u některých paragrafů, jak jsme jistě všichni měli příležitost se přesvědčiti, protlačili si zástupci finanční správy ustanovení nebo lépe řečeno větičky, na pohled nenápadné, které však v praksi budou znamenati, že finanční správa si ponechává, jak se lidově říká, otevřená zadní dvířka. Máme obavy, aby si z toho používání zadních dvířek páni z finanční správy neudělali samozřejmost a aby, co zákonodárce sledoval a čemu dnes bude dávati souhlas, jinými výklady a jinou praksí nepopřeli. (Posl. Jiráček: Oni se polepší!) Já věřím a čekám to, nikoliv proto, že by tu snad byla nějaká zvláštní sympatie k nám, kteří se dožadujeme této změny, nýbrž proto, poněvadž finanční správa ke změně svého ducha je nucena okolnostmi, to říkám velmi důrazně, okolnostmi a momenty politickými. Pan posl. dr Meissner včera zde zdůraznil, jakým nebezpečím je daňová prakse, která z občanů dělá nespokojence. Já bych k tomu, co řekl p. dr Meissner, připojil něco jiného. My ve vykonávání svých funkcí přijdeme jistě do styku s velmi značným počtem exponentů finanční správy, ať již nahoře neb dole v tom drobném styku. Loyálně konstatuji, že je většina těch, kteří mají porozumění pro náš hospodářský život, kteří se snaží, když již berní břemena jsou tak nesnesitelná, aby aspoň prakse to udělala našemu poplatnictvu snesitelnější. Ale já vím, a víte to všichni, že často vám řekne i nejlepší úředník, naplněný nejlepší vůlí: Co mohu dělat, nemohu nic dělat, musím takto postupovat, poněvadž se mi to shora nařizuje. To je jedna věc, kterou zjišťujete. A druhá věc, o které se dovídáte a o kterou by se měla tato sněmovna více zajímat, jsou zjevy, které nás přesvědčují o tom, že určití pánové - pravím jen určití - kteří jsou na exponovaných místech ve finančních úřadech, systematicky popouzejí poplatnictvo proti členům zákonodárných sborů. Poplatník přijde a protestuje proti nespravedlivému předpisu, dožaduje se vyřízení svého odvolání nebo čehokoli, jiný poplatník přijde a táže se, proč to neb ono se stalo, a jsou úředníci, kteří řeknou: Nám dejte pokoj, jak vám to vaši poslanci odhlasovali, tak to zde provádíme. Slavná sněmovno, to je věc, která musí zajímat tuto sněmovnu, která musí zajímati všechny odpovědné činitele v tomto státě, poněvadž se bojím, aby v tom, s čím se někdy shledáváme, nebyl systém, aby to nebyl něčí úmysl, naočkovati naší veřejnosti právě prostřednictvím ostré finanční prakse odpor k demokratickému zřízení státnímu a k těm, kteří toto zřízení představují, a vehnat takto poštvané občanstvo do náručí některého politického extrému. (Potlesk.) Myslím, že by bylo na místě, aby tato sněmovna, která má právo kontroly, si poněkud všímala toho, jak a kde někteří exponenti naší finanční správy jsou v ohledu politickém exponováni, jak se staví k tomuto demokratickému zřízení, jak mluví o stranách, jak mluví o poslancích, jak mluví o členech vlády, jak úmyslně bagatelisují všechno, co dělá parlament, při čemz se domnívají, že mají pravdu jen oni ve svém snažení a usilování. (Potlesk.) Člověk se diví, že o těchto věcech se tak málo mluví, že je nikdo nevidí a jejich dosahu si neuvědomuje. Vidíme, že vyrůstá tu extrémní hnutí, vidíme, že mezi občanstvem je nespokojenost, ale nestaráme se o to, abychom šli věcem na kořen a nespokojenosti odvážným a radikálním iniciativním zásahem odpomohli. Neváhal bych pro výstrahu propustiti takového exponenta finanční správy, který si dovolí poplatníku říci: já nedělám nic než to, co poslanci odhlasovali, když to zvláště řekne o věci, která je dělána nikoli podle zákona zde přijatého, nýbrž podle interního výnosu zemské finanční správy té které země, ministerstva financí, nebo dokonce podle těch pověstných pomůcek pro odhady při předpisu daně výdělkové a všeobecné daně výdělkové, které vydalo zemské finanční ředitelství v Čechách.

Bylo zde včera mnoho diskutováno o tom, co je příčinou toho, že se někde u finančních úřadů shledáváme s malým porozuměním pro hospodářské potřeby podnikání, že někde se shledáváme se zjevy, které jsou přímo zarážející. Slavná sněmovno! Otcem veškerých, pravím docela jasně a důrazně, nesrovnalostí při ukládání daní, otcem veškerého předaňování, tak často povýšeneckého stanoviska, s jakým se shledáváme, otcem nerespektování poplatníkova přiznání, knih, dokladů, jsou tyto pomůcky (ukazuje), které u nás vydávají již po několik let zemské finanční správy, kteréžto pomůcky, račte mně laskavě prominout, jsou v rozporu se zdravým lidským rozumem. (Potlesk. - Předsednictví převzal místopředseda Mlčoch.)

Slavná sněmovno! Prosím, jenom namátkou poukáži na některé věci, aby slavná sněmovna viděla, co se může zroditi v některých hlavách naší finanční správy. U bednářů. Bednáři, živnost, která je zproletarisována; znáte, v jakém stavu jsou bednáři. Úmyslně je vybírám, a v této pomůcce se říká (čte): "Jeden dělník s učněm zpracuje za rok 55 až 65 m³ měkkého dřeva, cena výrobku z 1 m³ měkkého dřeva činí asi 300 až 500 Kč, takže obrat za jednu zaměstnanou sílu činí 17 až 28.000 Kč. Táž síla zpracuje za rok 20 až 25 m³ tvrdého dřeva, cena výrobku za 1 m³ tvrdého dřeva činí asi 1.000 Kč, takže obrat za 1 zaměstnanou sílu činí 20 až 25.000 Kč."

Slavná sněmovno, toto konečné "obrat za 1 dělníka činí 20 až 25.000 Kč" je směrodatné pro velkou většinu našich berních úředníků u našich berních správ. Musí to býti směrodatné, poněvadž zde na prvé straně těch pomůcek se říká (čte): "Odchylky", račte dávat pozor, "od těchto pomůcek musí býti ve vyměřovacích spisech uvedeny, číselně podloženy a odůvodněny." Co to znamená? To znamená, když ten malý bednář, ten malý krejčí, ten malý venkovský truhlář, který často s bídou se umí podepsat, zestárlý, sedřelý řemeslník není schopen předložiti berní správě účetní doklady, nemá všechno pohromadě, nastupují pomůcky, a takovým způsobem, prostřednictvím těchto pomůcek, je pleten karabáč na drobné a střední poplatnictvo. Apeluji na ministerstvo financí, aby jednou pochopilo, že tyto pomůcky jsou paskvilem, nemravem, že je nutno je zlikvidovat a že je nutno v zájmu daňové spravedlnosti usilovati o to, aby finanční úřady měly stálý, poctivý a mužný styk s odborovými organisacemi a společenstvy, gremii a zemskými jednotami (Potlesk.), a tak vytvářely situaci vzájemné důvěry.

Slavná sněmovno! Někdo mně namítne: Ale podívejte se, podle čeho mají ti úředníci u berních správ postupovat, když nemají, čeho by se často chytili? To je také jedna naše bolest a dlouho otevřená, která nechce býti viděna. Aniž bych se, slavná sněmovno, chtěl nejmenším způsobem dotýkat berních úřadů, jsem si vědom, jak jsem řekl, že máme velmi kvalifikované, schopné a zručné lidi, musím říci - nemohu si pomoci - že takový mladý pán, který absolvuje reálku nebo gymnasium a který hned rovnou z toho gymnasia nebo reálky jde na berní správu dělati berňáka a jde tam odhadovat výtěžky, důchody, obraty soukromých samostatných podnikatelů, jde tam dělat rozhodčího o hospodářském životě, odpusťte mi, slavná sněmovno, že takový člověk musí na tom místě dělat jenom hlouposti. Myslím, že by finanční správa ve svém vlastním zájmu měla pochopiti, že berními úředníky by se aspoň do určitého procenta měli stávati lidé, kteří vystudovali obchodní akademii, průmyslovou školu, po př. vysokou obchodní školu, poněvadž by to pak byli lidé, kteří mají v sobě aspoň trochu smyslu pro to, čemu říkáme hospodářský život, na nedostatek kteréhožto smyslu zde právě osobnost tak odpovědná jako dr Meissner tolik si stěžoval. To myslím, by stálo za uváženi.

A ještě něco by stálo za uvážení, co bychom rádi viděli. Naše berní správy a naše berní úřady umějí dělati dokonale jednu věc, a dělají ji často, já to přiznám, na pokyn shora. Umí se patlati v maličkostech, umí se tahati několik týdnů s babičkou, která je dlužna 120 Kč na daních, umí se tahati s malým ševcem, u kterého je naprosto jasno, že na něm není co vzíti, umí pronásledovati malého chalupníka, umějí exekvovati největšího chudáka, s těmito lidmi se patlají, na to mají čas, a na druhé straně jim utíkají celé desítky, ne-li stovky milionů u velkých a silných poplatníků. Myslím, že v této věci by měly býti u nás nové poměry ve finanční správě, bylo by dobře, aby konečně ministerstvo financí slyšelo to volání z venku a pochopilo, že by se snad osvědčilo, kdyby se nejmenším lidem, kterým je dnes celým takovým velkým procesem ukládána výdělková daň, důchodová daň, stanovily tyto jednotně paušálem bez zvláštního předpisování a bez zvláštního zdaňování. Byl by to kus daňové spravedlnosti a znamenalo by to, slavná sněmovno, velmi podstatné ulehčení ve finanční administrativě státu. Ale co hlavně, znamenalo by to, že by finanční administrativa získala čas k náležitému zdaňování a podchycování velkých a silných poplatníků.

Slavná sněmovno, již několik týdnů žijeme, abych tak řekl, ve znamení myšlenky obrany státu. Konstatuji zde v této sněmovně veřejně, že vidíme s pocitem velké radosti, že mezi těmi, kteří upisují, je element podnikatelský, je drobné a střední podnikatelstvo, které přichází a spontánně dává republice, když potřebuje. Z této skutečnosti by se mělo odvoditi také poznání, že máme pravdu, říkáme-li, že drobný a střední samostatně hospodařící člověk je skutečně a opravdově jedním z nosných pilířů tohoto státu.

Pan posl. dr Meissner včera zde správně řekl, že finanční správa sama vyrábí daňové defraudanty. Pan dr Meissner správně zde vyzvedl skutečnost, že finanční úřady často v každém poplatníku vidí toho, kdo chce stát okrásti. Jsem vděčen panu dr Meissnerovi za to, že měl odvahu to říci v hodině dvanácté. Ale, slavná sněmovno, budiž nám dovoleno, abychom dnes tady, kdy stojíme před schvalováním daňové novely, od které čekáme určitý kousek spravedlnosti a práva, jmenovitě pro malého a středního člověka, řekli veřejně bez pocitu jakékoliv nenávisti, bez pocitu jakékoliv zloby: Zaplať pán bůh, že jsme v této sněmovně také z levicových stran konečně jednou slyšeli, že živnostník a obchodník je něčím jiným než daňovým defraudantem, zlodějem a lichvářem. (Potlesk.) Slavná sněmovno, s této tribuny - a ne jednou - padla slova, že živnostníci defraudují obratovou daň, s této tribuny, a ne jednou, slavná sněmovno, padla slova - a bývalo to vždycky při zvyšování obratové daně -: Co křičíte, političtí živnostníci? Vždyť si tu daň můžete každý započítati na účet svého odběratele! Tolikrát jsme byli, slavná sněmovno, s této tribuny napadáni! Říkalo se nám, že jsme stranou konjunkturální, že jsme stranou, která je živa z daňové demagogie, že jsme stranou, která štve živnostnictvo, aby státu neplatilo daně. Připomínám to proto, poněvadž, slavná sněmovno, to, co zde včerejšího dne řekl bývalý několikanásobný ministr republiky a předák čsl. soc. demokracie, nebylo od "a" až do "z" ničím jiným než tím, zač v tomto státě bojujeme od samých jeho počátků až podnes a v čem jsme se neshledávali u široké veřejnosti s takovým porozuměním, jakého bychom zasloužili. (Potlesk.)

Ano, slavná sněmovno, je třeba si jednou ujasniti, je to třeba probojovati - a já apeluji v tomto směru na finanční správu - že poplatník, podnikatelský element, lidé, kteří tvoří hodnoty a dodávají státu ze své práce krev do jeho žil, nejsou někým, s kým by se mohlo jednati jako s vyvrhelem, že nejsou někým, kdo by nebyl hoden důvěry, že nejsou někým, na koho by se pořád a pořád musili posílati policisté, kontroly, prohlídky a exekutoři, nýbrž že je to element, bez jehož existence a krajní obětavosti by se stát hospodářsky i politicky zhroutil. (Potlesk.)

Nežádáme nic jiného než daňovou spravedlnost, než slušnost ve styku s poplatníky. Nežádáme nic jiného, než aby dané zákony byly respektovány všemi, aby jejich respektování nebylo vynuceno jen na občanstvu, ale aby k jejich respektování byli přinucení všemi prostředky také ti, kteří představují státní, správní a výkonnou moc.

Slavná sněmovno! V tomto očekávání budeme hlasovati pro daňovou novelu tak, jak se na ní usnesl výbor rozpočtový. (Potlesk.)

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Nepomucký.

Posl. Nepomucký: Vážená sněmovno!

Projednávaná daňová novela je jistě více než dostatečným zrcadlem dnešních tíživých hospodářských poměrů. Svědčí o tom konec konců i kritika, vyslovená zde mluvčími i z řad koaličního tábora, včera panem dr Meissnerem a panem kol. Ostrým, dnes paní kol. Bátkovou, nyní právě kol. K. Chalupou a před tím posl. Pozdílkem, který tady také huboval. Ale mysl, že by bylo více než pohodlné, dělati si to takovým způsobem stravitelné. Je to špatné, je to zlé, ale vinu na tom má byrokracie z finančního ředitelství a otcem té viny je ministr financí. Pánové, to je nanejvýš podezřelé. Nechci zde dělati advokáta bývalému panu ministru Traplovi, ani jeho nynějšímu nástupci, kteří se do tohoto resortu podle mého názoru dostali proto, že se tam těm, kteří to zde kritisovali, nechtělo, aby to tam dělali jinak. Myslím, že také celý problém křivd napáchaných na drobném lidu a drobných poplatnících neleží právě v tom, že je vina byrokracie nebo ministerstvo financí. To se zde může vykládati pro poslech galerie, event. pro krásné úvodníky zítra v denním tisku, ale kdyby skutečně v tom měla tkvíti příčina, pak by stačilo, aby si do ministerstva financí sedl kdokoliv z těch, kteří sedí ve vládní koalici, aby, řekněme, zaměnil svůj resort pan ministr dr Dérer, Tučný anebo Najman, a rázem bychom mohli viděti s dneška na zítřek ohromné kolosální přeměny a úlevy ve prospěch drobných poplatníků. Pánové, že v tom vina nevězí, že nevězí ani v byrokracii - nechci se jí zastávati, pravda je, že jednotlivé případy jsou drastické a nemusely by býti takové - nýbrž že hlavní vina leží jinde, o tom svědčí poměry v jiných resortech.

Podívejte se na př. na ministerstvo veř. prací, na ohromné projektované investiční práce na r. 1936, které měly proběhnouti ještě z těch předvolebních a povolebních miliard na investice. Jest tím vina dnes byrokracie na okresním úřadě, na zemském úřadě, nebo v ministerstvu veřejných prací anebo kdekoliv jinde, že váš investiční program zůstal na papíře, že statisíce nezaměstnaných jsou bez práce, tak jako byli loni a kdykoliv před tím? Je byrokracie z okresních a zemských úřadů vina tím, že dnes vyřazujete desetitisíce nezaměstnaných dělníků z nároků i na stravovací poukázku? Není tím vina. A konec konců chtěl bych říci, je vina byrokracie z ministerstva financí a z finančního ředitelství tím, že na př. Živnobanka platila před daňovou reformou v r. 1927 33 1/2 mil. Kč na daních, že po provedené reformě platila v době, kdy vykazovala vyšší zisky, 12 1/2 mil. Kč a v r. 1935 zaplatila jen 6,400.000 Kč? Je tím vina byrokracie, ze Unionbanka platila před daňovou reformou 16 3/4mil. Kč, po provedené daňové reformě jen 9,900.000 Kč a v r. 1935 při vykázaných vyšších ziscích jenom 1,600.000 Kč? Za to přece byrokracie ani z finančního ředitelství, ani z ministerstva financí nemůže. Ta byrokracie zde reformu z r. 1927, tu od převratu slibovanou reformu, se kterou jste šli několikrát do voleb, nedělala. Tou reformou byly sníženy kapitalistům a kapitalistickým podnikům - jak zde včera náš kol. Kopřiva doložil - daně nejméně o 100%, zatím co o stejné procento, ba více se zvýšily tyto daně drobným a malým poplatníkům. Tento hřích se sebe nesmyjete, budete-li vinu svádět na byrokracii, ani tím, budete-li ji, jak se to dělá v koaličním tisku a na schůzích, svádět jeden na druhého. Vaše časopisy píší a vaši referenti na schůzích vykládají - jako pan Pozdílek - dnes o těch jitrnicích - o tom, že oni nic, oni ze mají nejlepší vůli prosadit, co slibovali, ale že to nemohou prosadit, poněvadž sedí v koaliční vládě s těmi zlými socialisty, kteří jim v tom brání a kteří to znemožňují. (Posl. Pozdílek: Kde jsem to povídal?) Vy ne, říkají to vaši referenti na schůzích a i ve vašich letácích to bylo. Vaši koaliční partneři přicházejí a říkají dělníkům: "My bychom zprostředkovatelny práce prosadili, jak jsme vám to slíbili, chceme také prosaditi podpory v nezaměstnání a řadu jiných opatření, ale poněvadž jsme v koaliční vládě s těmi zlými agrárníky, kteří nám v tom překážejí, nemohli jsme to uskutečnit." A tak si vzájemně po několik let v koaliční spolupráci jeden druhému překážíte. Zde na tribuně a v časopisech sice vykládáte, jaké máte krásné úmysly, jak byste to chtěli krásně zaříditi, ale při tom si jeden druhému podrážíte nohy a neuděláte nic nejen pro pracující lid, nezaměstnané dělníky a dělníky v závodech, nýbrž ani pro drobné malorolníky a maloživnostníky, zatím co kartely, banky, různé monopolní společnosti a kapitalisté jako jednotlivci vycházejí den ze dne s novými profity, které jim dávají a zaručují vaše usnesení. Kdyby si chtěl dáti někdo práci s tím, že by statisticky sestavil, co zde uniklo za ten rok od voleb, nehledě k tomu, co uniklo do toho 19. května z těch všech slibů, byla by to obsáhlá kniha.

Pan sen. Vraný a po něm desítky jiných vyhlašovali spravedlivou daňovou reformu jako první čin příští parlamentní činnosti, daňovou reformu, na základě které se mělo zahájiti tažení proti kapitalistickým podnikům, proti poboční vládě atd. a hlavně proti těm, kteří na základě zákona o stabilisačních bilancích, jak dokazoval sen. Vraný, ulili 13 miliard Kč, čili okradli o ně republiku. Tuto daňovou reformu slibovaly i socialistické koaliční strany, které již třikráte šly do voleb s heslem, že odčiní křivdy, které spáchala panská koalice r. 1927. Kdybyste splnili dohromady jen 1/10 toho, co bylo zde i venku slibováno, musil by býti dnes mezi drobnými poplatníky hotový ráj.