Místopředseda dr Markovič (zvoní):
Ďalším rečníkom je pán
posl. dr Jar. Dolanský. Udeľujem mu slovo.
Posl. dr Jar. Dolanský: Vážená
sněmovno!
VII. sjezd komunistické strany Československa vyslovil
docela jasně, že naše strana zaujímá
v otázce obrany republiky nejpositivnější
stanovisko. My, komunisté, jsme nejrozhodnějšími
obránci Lidu a národů Československa
i republiky proti válečnému útoku
hitlerovského fašismu stejně jako fašismu
Horthyho nebo Beckova a jsme odhodláni lid a národy
Československa, republiku i její demokratická
zřízení proti fašistickému imperialistickému
útočníkovi hájiti všemi prostředky
i zbraněmi.
Ale právě proto jsme proti této osnově,
poněvadž neodpovídá zájmům
opravdové obrany, je zabijákem obrany proti Hitlerovi.
(Zpravodaj posl. F. Richter: Tomu vůbec nelze
rozumět!) A proč? Předně proto,
že základní, hlavní smysl osnovy zákona
je v tom, že buržoasii jde více o to, aby hájila
své posice, svou moc, své třídní
panství nad pracujícím lidem, než aby
hájila lid, národy Československa a nezávislost
republiky proti Hitlerovi a proti fašismu. Proto odbourává,
ruší a šlape tato osnova zákona práva
a svobody lidu a tak znemožňuje, aby proletariát,
lid, mohl republiku hájiti co největším
rozvinutím svých sil, silou svých organisací,
svými prostředky, prostředky široké
lidové obrany.
A tak se řadí tato osnova zákona jako nový
článek do řetězu zákonů,
které u nás urovnávají cestu reakci
a fašismu, jež znamenají smrtelnou ránu
obraně před Hitlerem a zahraničním
fašismem, jež ohrožují mírový
přátelský svazek Československa se
Sovětským svazem a vydávají lid a
národy Československa i republiku na pospas Hitlerovi
a zahraničnímu fašismu. Jsme tedy proti osnově,
nikoliv proto, že by měla na mysli opravdovou obranu
lidu, nýbrž proto, že opravdovou obranou není,
poněvadž obranu pojímá kapitalisticky,
ve směru dalšího a ještě většího
útisku dělnické třídy a pracujícího
lidu.
A jestliže my na jednotlivých ustanoveních
kritisujeme osnovu, tož ne pro pouhou kritiku. Nám
nejde také jen o to, abychom touto kritikou odůvodnili
své odmítavé stanovisko k osnově zákona.
Nám jde o něco více: Nám jde o to,
přesvědčiti masy pracujícího
lidu, že není pravda to, o čem k němu
mluví tato vaše osnova zákona, jakoby totiž
obrana republiky musela býti nutně spojena se zvýšením
útisku dělnické třídy a pracujícího
lidu a s ještě větší jejich nesvobodou.
Nám jde o to, předsvědčiti dělníky
a pracující lid, že opravdová obrana
republiky proti Hitlerovi a proti fašismu je totožná
s obranou a dosahuje se rozšířením lidových
práv a svobod. Naše úsilí směřuje
k tomu, aby dělníci, pracující rolníci,
drobní živnostníci, kteří všichni
vaší vinou jsou ubíjeni třídním,
sociálním a hospodářským útlakem,
se oprostili od defaitistického stanoviska v otázce
obrany vůči Hitlerovi, kterému vnucuje celý
váš režim, i tato vaše neblahá osnova
zákona, aby všecky tyto pracující masy
a národy byly mobilisovány pro positivní
stanovisko k obraně země proti útoku fašismu.
Máme největší zájem, aby toto
positivní stanovisko k obraně země přímo
elektrisovalo masy a nabylo rázu mohutného lidového
protifašistického a filosovětského hnutí.
My jsme si arciť dobře vědomi, že takováto
opravdová obrana-lidu a národů Československa
a nezávislosti republiky proti fašistickému
a imperialistickému útočníkovi může
býti prosazena jenom mohutným lidovým hnutím,
velikou lidovou frontou obchvacující dělníky,
rolníky, živnostníky, celé dělnické
a lidové organisace a všechny opravdu pokrokové
živly, že může býti prosazena jen
bojem proti vlastnímu fašismu, proti reakčnímu
vlivu buržoasie i proti kolísavosti druhých
částí buržoasie.
Vaše osnova zákona na obranu státu, pánové,
neřeší problém obrany země, neboť
co jest jedním z hlavních předpokladů
opravdové obrany proti Hitlerovi, proti útoku zahraničního
fašismu? Vložit obranu do rukou lidu, zdemokratisovati
celý režim, upevnit a rozšířit
práva a svobody lidu, dáti parlamentu možnost,
aby fakticky rozhodoval o otázkách obrany země;
rozšířit práva samosprávy, prostřednictvím
samosprávy zainteresovat nejširší vrstvy
lidu na základních problémech obrany. Přibrati
lid prostřednictvím samosprávy k rozhodování
o věcech obrany. Rozšířiti práva
a působnost dělnických lidových organisací,
odborů, družstev, organisací pracujících
rolníků, živnostníků, zkrátka
všech organisací, jež vyjadřují
vůli lidu, a včleniti je jako aktivního činitele
do obrany země. Zkrátka probudit všechny utajené
síly lidu, vyburcovat jejich iniciativu tím, že
jim ukážete, že mají co hájit a
že mají do obrany také co mluvit.
Ale vaše osnova zákona na obranu státu je prodchnuta
docela jiným duchem. Nikoliv demokratisace, nýbrž
naopak oddemokratisování celého režimu
jest jeho cílem.
Vytváříte na př. Nejvyšší
radu obrany státu, odnímáte z rukou i parlamentu,
ba docela z rukou vlády všechny věci, týkající
se přípravy a organisování obrany,
a osud obrany lidu a národů vkládáte
do rukou několika ministrů a generálů.
Za druhé rozšiřujete všeobecným
zmocněním nařizovací moc vlády,
kterou zmocňujete, aby cestou vládních nařízení
upravovala věci, na které by jinak bylo třeba
zákona. Mimo jiné: Daně, dávky a cla
mají býti v případě branné
pohotovosti státu ukládány pouhým
nařízením vlády, vláda bude
moci uzavírati půjčky a celkem libovolně
uvalovati břemena na lid.
Je přímo osudné, že první krok,
který k opatření obrany činíte,
je protiústavní. Pověstný § 14
ústavy starého Rakouska je pravým neviňátkem
proti tomu, co zavádí osnova vašeho zákona:
Vy zmocňujete vládu, aby cestou pouhého vládního
nařízení nebo v některých případech
docela i pouhým nařízením ministerským
byla platnost tak dalekosáhlých, do práv
a svobod lidu zasahujících a parlament vyřazujících
ustanovení vašeho zákona rozšířena
i na dobu mimo brannou pohotovost státu, t. j. i na dobu
míru, mimo jiné i v těch případech,
kdy, jak praví osnova zákona, je "ohrožen
veřejný klid a pořádek". Má
někdo odvahu říci, že i toto se děje
za účelem obrany proti Hitlerovi a fašistickému
útočníku? Vždyť toto ustanovení
otvírá reakci dvéře dokořán.
Zástupci socialistických stran, kteří
jste aspoň ve výboru povážlivě
kroutili hlavou nad tímto zmocňovacím ustanovením
pro vládu, rozmyslete si to velmi dobře! Tímto
paragrafem dáváte reakci zákonný podklad
k reprisám 18. prosince. Sáhne-li reakce znovu k
pokusům o stržení moci na sebe, opřena
o toto ustanovení, pak, zástupci socialistických
stran, veliká odpovědnost za svobodu lidu i za republiku
padá na vaše hlavy. Není přece možné,
abyste neviděli, jak tohoto mimořádného
zmocnění může býti i v době
míru zneužíváno především
proti dělnické třídě.
Jestliže někde vypukne stávka, může
vláda podle tohoto zmocnění už nyní,
mimo brannou pohotovost státu - tedy v době míru
- prohlásiti, že je porušen veřejný
klid a pořádek a zavésti po př. pro
takový stávkový obvod platnost všech
ustanovení tohoto zákona: může tedy
suspendovat práva a svobody, zavést pracovní
povinnost a osobní úkony, což neznamená
v případě stávky nic jiného
než organisování stávkokazectví,
opřeného o zmocňovací zákon,
může zmilitarisovati závody, postavit dělníky
pod vojenskou disciplinu atd.
Pánové, jestliže po všech těchto
ustanoveních vložil ústavně-právní
výbor do osnovy zákona jako předposlední
paragraf ustanovení, že tímto zákonem
nejsou nijak dotčena práva Národního
shromáždění a jeho členů,
jak jsou obsažena v ústavní listině,
pak toto docela zbytečné ustanovení - poněvadž
prostý zákon přece nemůže měnit
ústavu není ničím jiným než
výkřikem, který má přehlušit
špatné svědomí.
Vašich protilidových zásahů a opatření
nezůstávají ušetřeny ani poslední
zbytky samosprávy. Fermany, vyhlášky okresních
hejtmanů a v zápolí docela rozkazy vojenských
správních komisařů mají nahraditi
to, co ze samosprávy lidu ještě zbývá.
Členové samosprávných korporací
mohou býti příslušným politickým
úřadem sesazeni, jestliže, jak praví
zákon, porušují hrubě povinnosti své
funkce, a nemohou jí docela ani novou volbou po dobu 3
let nabýti. Co to znamená? Dbáš-li na
př. na správné rozdílení aprovisace,
chráníš-li chudáky před nesnesitelnými
rekvisicemi, díváš-li se pánům
na prsty, nejsi-li ochoten mlčet k libovůli a k
šikanám byrokratů, budeš dříve
nežli řekneš švec zbaven své funkce
v zastupitelském sboru. Ne voličové, ne lid
má rozhodovati o tom, kdo se mu líbí jako
jeho zástupce v obecním, okresním nebo zemském
zastupitelstvu, nýbrž všemocná byrokracie.
Příslušný politický úřad
může docela libovolně jmenovat na místo
sesazeného člena zastupitelského sboru jeho
nástupce a může tak docela lehce změnit
složení zastupitelstva a přizpůsobovat
je k obrazu své černé byrokratické
duše. A aby skutečně vůle lidu byla
co nejvíce umlčena, může býti
funkční období samosprávných
korporací pouhým vládním nařízením
prodlouženo až po dobu jednoho roku po ukončení
branné pohotovosti státu.
Samosprávě se dále odnímá prakticky
kompetence ve věcech finančních tím,
že je vláda zmocněna, aby nařizovací
cestou činila opatření k finančnímu
zabezpečení samosprávy. A docela i pravomoc
obce ve věcech bezpečnostní policie může
býti přenesena na funkcionáře ustanoveného
zemským nebo docela okresním úřadem,
jenž může místo dosavadních obecních
policajtů dosaditi zvláštní výkonné
orgány, a to ještě na vrub obce. Místo
toho, abyste v době svrchovaného nebezpečí
pro lid a zemi, v době, která bude vyžadovat
největší obětavosti, iniciativy, největšího
vypětí sil lidu proti fašistickému vetřelci,
cestou samosprávy vložili obranu do rukou lidu, místo
toho, abyste při možném chaosu chránili
bezpečnost lidu vytvořením demokratických
sborů lidové obrany a bezpečnostní
služby, nastolujete libovůli byrokratů, vojenských
komisařů, a máte docela záludné
úmysly na vysílání policejních
detachementů a pacifikačních expedic do obcí.
A k tomu ještě zavádíte vojenské
soudnictví v řadě trestních věcí
nad občanskými osobami, vojenské soudy nad
osobami vázanými pracovní povinností
nebo povolanými k osobním úkonům,
dáváte možnost k suspensi podmínečného
odkladu trestu, státního vězení, zmírňování
trestů atd., zavádíte preventivní
censuru, sešněrováváte dále tisk,
místo abyste uvolněním tiskové svobody
učinili z tisku nástroj zvýšené
propagandy protifašistické, nástroj a prostředek
mobilisace lidových sil a burcování iniciativy
lidu. Spoutání práv a svobod lidu, okleštění
samosprávy, odbourání podstatné části
toho, co po tolika reakčních zákonech ještě
zbylo z demokratických zřízení, toť
jedna vůdčí myšlenka vaší
osnovy zákona na obranu státu.
A druhá vůdčí myšlenka spočívá
v tom, že tato osnova je namířena proti dělnické
třídě, oné třídě,
z jejíchž obětí spolu s obětí
ostatního pracujícího lidu tato republika
vznikla. Jako děláte na jedné straně
z osnovy zákona na obranu státu nástroj na
spoutání práv lidu, tak na druhé straně
činíte z obrany země věc třídního
útlaku.
Každému pokrokovému člověku,
každému poctivému stoupenci protifašistické
obrany republiky musí být přímo úzko,
když vidí, jak si představujete člověka,
který má hájit republiku. V nejkritičtější
chvíli nemá být dělník, příslušník
třídy, která má tak výsostný
zájem na obraně proti Hitlerovi, plnoprávným
občanem. Z dělníka, který má
hájit republiku, chcete udělat raba, spoutati ho
předpisy o pracovní povinnosti, připraviti
jej o jeho stará dělnická a odborová
práva, za která celé generace dělnické
třídy s největší obětavostí
zápasily. Chcete ho spoutat režimem zmilitarisovaných
závodů, podřídit při osobních
úkonech vojenské disciplině a vojenskému
komandu a soudnictví. A při tom chcete, pánové,
někomu namluvit, že tohle všechno se. děje
k tomu cíli, aby byl. zachován v zájmu obrany
republiky normální chod hospodářského
života a zabráněno chaosu? Jděte k šípku
s takovými nápady! Nějaký oficír,
který jak živ závod neviděl, který
nemá představu o dělníkově
práci, ten má pomocí dienstreglementu, raportů
zachraňovat hospodářský život
před chaosem? A to před dělníkem,
který třeba desetiletí stál u ponku,
stavu nebo jeřábu?
Dělníci mají živé vzpomínky,
jak vedlo válku staré Rakousko, jež militaristickou
botou deptalo dělnictvo a karabáčem chtělo
vynutiti válečnou obětavost lidu. Dělnictvo
je proto právem nanejvýš pobouřeno,
když osnovou zákona o obraně státu se
křísí militaristické metody staré
rakouské vlády.
Mezi tato opatření patří především
ustanovení o zaměstnancích tak zv. státně
nespolehlivých. V podnicích, důležitých
pro obranu státu, nesmějí být zaměstnávány
osoby státně nespolehlivé. Ale osnova nikterak
jasně nedefinuje pojem nespolehlivosti, nýbrž
naopak říká, že "za státně
nespolehlivé třeba pokládati zejména
ty osoby, o kterých možno míti důvodně
za to, že by využily svého postavení v
duchu obraně státu nepříznivém."
Kdo bude rozhodovat o této nespolehlivosti? Okresní
hejtman a četníci budou tedy žalobci a soudci
v jedné osobě. A z jejich rozhodnutí může
se postižený odvolat k senátu u zemského
úřadu, v němž budou rozhodovat byrokrati
ještě vyšší, jmenovaní ministerstvem
vnitra, nár. obrany a soc. péče, po př.
veř. prací a pod. Ptám se, s jakého
tedy hlediska pak se bude posuzovat tato nespolehlivost? Ne s
hlediska obrany státu proti Hitlerovi, nýbrž
s hlediska třídních zájmů buržoasie.
Komunistu prohlásí
úřady za nespolehlivého, ačkoliv s
hlediska obrany proti Hitlerovi, proti fašismu je to nejspolehlivější,
nejdůslednější protifašistický
bojovník. Ale nespolehlivým shledá reakční
byrokracie také každého socialistického
i jiného dělníka, jenž bude hájit
své zájmy a zájmy svých kamarádů
proti zaměstnavateli. Bráníš se snížení
mezd - tož dej si pozor, budeš označen nespolehlivým
a poletíš! Vyzýváš dělníky
k obraně proti útisku zaměstnavatele a k
obraně jejich práv? Budeš vyhozen jako nespolehlivý.
Vystupuješ neohroženě jako důvěrník
osazenstva, jako člen závodního výboru,
organisuješ dělníky proti kapitalistovi? Budeš
cejchován byrokratem jako nespolehlivý a zaměstnavatel
se tě rázem zbaví. Zavádíte,
pánové, systém denuncianství, slídičství,
udavačství, jaký pěstovala za války
rakouská císařská vláda. Sta,
tisíce nejlepších lidí budou moci býti
na udání fašistů a reakcionářů
vyhazovány ze závodů, hnány po př.
do kriminálů a jejich existence ničeny.
Vy zástupci socialistických stran, uvažte dobře,
že tato ustanovení o nespolehlivosti dělníků
a podobná ustanovení o státních zaměstnancích
se stanou bičem v rukou reakce a fašismu proti třídním
dělnickým odborům. Před několika
dny pan ministr Tučný plným právem
brojil proti tomu, jak zejména v závodech, jimž
jsou svěřeny státní dodávky,
agrárnické odbory teroristicky postupují
proti členům třídních dělnických
organisací. (Posl. Hatina: Však na to doplatí!)
Uvědomte si, pánové, že tato ustanovení
o nespolehlivosti se stanou živnou půdou růstu
žluťáctví a stávkokazectví
a nástrojem teroru a byrokratické libovůle
proti poctivým třídně smýšlejícím
dělníkům a jejich odborovým organisacím.
Za to však na druhé straně reakční
byrokracie, která bude rozhodovati o spolehlivosti a nespolehlivosti,
shledá jistě spolehlivým každého
Stříbrňáka a Kahánkovce, ačkoliv
jsou to vyložení stoupenci a spojenci Hitlerovi, vždy
ochotní vynášeti do nebe kde jaký fašismus,
kde jakou reakci, vždy připraveni ke zradě
a sabotáži protihitlerovského a protifašistického
boje.
S hlediska obrany proti Hitlerovi a fašismu je někdo
docela jiný nespolehlivým. Nespolehlivými
jsou ti, kdož slouží zahraničnímu
fašismu a zvláště jeho válečným
a útočným záměrům a
kdož vědomě a aktivně pracují
ke zřízení fašistického režimu
u nás, kdo usilují o zrušení přátelského
mírového svazku Československa se Sovětským
svazem.
S hlediska obrany země jsou státně nespolehliví
ti, kdož brojí proti úplné rovnoprávnosti
všech národů a kdož národnostně
štvou a na druhé straně se paktují s
Henleinem. S hlediska obrany republiky jsou nespolehliví,
kdo porušují a zkracují práva a svobody
lidu, kdož využívají svého vlastnictví
k dosažení mimořádných zisků,
snižujíce bídné mzdy dělníků
a platy zaměstnanců. Jsou nespolehliví ti,
kdož ulévají kapitál do ciziny, kdo
defraudují daně, jsou nespolehliví všichni
ti hrdinové lihových, benzinových, bankovních
a fénixových afér.
Podobně jako ustanovením o nespolehlivosti sledujete
i zavedením instituce pracovní povinnosti v době
branné pohotovosti státu nikoliv obranu země,
nýbrž především svůj třídní
zájem, ještě větší zotročení
dělníků, zostření útisku
a zvýšené vykořisťování.
Podle §u 61 předložené osnovy má
záležeti pracovní povinnost v tom, že
osoby této povinnosti podléhající
"musí setrvati ve svém zaměstnání,
plniti řádně a svědomitě všechny
své povinnosti a zdržeti se všeho, co by mohlo
znesnadniti a ohroziti pravidelnou činnost podniku".
Toto ustanovení neznamená nic jiného než
zákaz jakékoliv činnosti k hájení
zájmů dělníků a zaměstnanců.
Podobně jako v otázce nespolehlivosti, i zde každý
pokus o zvýšení mezd, projev nespokojenosti
s poměry pracovními, úsilí o jich
zlepšení se bude stíhati jako porušení
pracovní povinnosti a jako delikt na obraně státu.
Jaké to přímo eldorádo pro kapitalistickou
zvůli, jaké perspektivy pro zvyšování
zisků na účet spoutaných dělníků
dává toto ustanovení o pracovní povinnosti!
Tímto ustanovením se staví každý,
kdo by organisoval stávku, mimo zákon. Staré
demokratické právo na stávku se suspenduje.
Kdybyste, pánové, měli skutečně
a výhradně na zřeteli zájem obrany
země a s tohoto hlediska nerušený chod důležité
výroby, pak, prosím, vydáte přísné
předpisy, které by zaručovaly, aby dělníci
a zaměstnanci mohli skutečně nerušeně
a v klidu pracovati. Máte-li odvahu sahati na základní,
primitivní práva dělníků a
zaměstnanců, tož zakažte aspoň
pro dobu branné pohotovosti státu, pro dobu svrchovaného
ohrožení země, zaměstnavatelům
snižovati mzdy, nařiďte jim, aby dodržovali
kolektivní smlouvy, nařiďte jim platiti mzdy
podle pohybu cen životních potřeb, nařiďte
jim pečovati o řádné zásobování
dělníků a zaměstnanců, šetřiti
práva závodních výborů a důvěrníků
dělnictva, šetřiti práva odborových
organisací, zachovávati předpisy o pracovní
době, o ochraně práce, o práci žen
a mladistvých. Stíhejte zaměstnavatele, který
tyto předpisy porušuje a dělníkovi tak
práci znesnadňuje, jako škůdce obrany
země.
Vy si, pánové, neumíte a nechcete ani představiti
- a proto vás obviňujeme - co síly, iniciativy
a obětavosti je skryto v lidu. Nechcete v době svrchovaného
nebezpečí apelovati na lid. Proto jako protiklad
tomu všemu spoutání práv a svobod lidu
zavádíte ve formě osobních úkonů
vojenskou robotu pro všechno obyvatelstvo od 17 do 60 let,
i pro ženy. (Hlasy: Ale ne pro bohaté!) Představte
si jen, pánové, že byste předstoupili
před lid, před dělníky v závodech,
před pracující vrstvy v městech i
na venkově a že byste jim řekli: Hrozí
Hitler, je ohrožen lid, je ohrožena republika, je třeba
vypnouti a soustřediti všechny síly země.
A my právě proto necháváme nedotčena
všechna vaše práva, ba my pokládáme
za nutné tato práva rozšířiti.
Představte si, pánové, jakou ohromnou ozvěnu
by to vyvolalo v masách pracujícího lidu,
jaká síla by tu vyvstala, jaké divy, jaké
hrdinství práce byste musili vyburcovati, divy,
jakých je schopen jen svobodný lid.
Vy arciť říkáte: Všichni musí
přinášeti oběti, dělníci
i zaměstnavatelé, chudí i bohatí.
Ale vy svíráte dělníky a pracující
lid kazajkou nesvobody, děláte z nich raby, a i
když kapitalistům omezíte jejich disposiční
právo, tož proto, abyste anarchické hospodářství
pro dobu války zorganisovali v zájmu kapitalistů
jako třídy, a aby stát, jak to řekl
Engels, jako Gesamtkapitalist hájil jejich zájmy
a zisky kapitalistů. (Předsednictví převzal
místopředseda Onderčo.)
Z toho, co jsem uvedl o duchu i o jednotlivých ustanoveních
této osnovy, jasně vyplývá: Vaše
osnova zákona na obranu země má sloužiti
k upevnění třídního útlaku
dělnické třídy, k zajištění
vykořisťování pracujícího
lidu, k spoutání demokratických práv.
Pojímá obranu republiky jako ohromnou káznici
na lid, a to je, pánové, hrob obrany proti Hitlerovi
a proti fašismu. A je proto samozřejmé, že
pro tento návrh všemi čtyřmi hlasují
spojenci Hitlerovi z řad české a slovenské
reakce, stejně jako z řad Hitlerovy expositury Henleinovy
strany. Není divu, že nad takovouto obranou jsou u
vytržení fašistické elementy, reakční
elementy ve státním aparátu a v armádě.
Ale pánové, lid, dělnická třída
a každý protifašisticky a pokrokově cítící
člověk nejen že není nadšen, jak
jsme se už mohli předsvědčiti při
projednávání této vaší
osnovy zákona, nýbrž takovýto zákon,
takovouto obranu co nejrozhodněji odmítne.
Páni vlastenci, mluvíte tak často o tradicích
českého národa a o duchu českých
dějin. Líčíte obrození českého
národa jako nějaký zázrak. Vězte,
vlastenci, že obrození malého národa
bylo dílem dvou reálných sil. Síly
drobného lidu na venkově, ve městech, síly
rodící se dělnické třídy
a pokrokové inteligence. To na jedné straně.
A na druhé straně bylo obrození národa
důsledkem toho, že navázal na největší
pokrokovou sílu světa tehdejší doby,
na velkou francouzskou revoluci.
Dnes, kdy hrozí Hitler, zkáza a barbarství
fašismu, je záchrana jen v jednom: Spojiti osudy této
země a jejích národů s osudem lidu,
s osudem malého pracujícího člověka.
A na druhé straně navázati na největší
pokrokovou sílu světa, na zemi socialismu, na Sovětský
svaz. (Potlesk komunistických poslanců.) Vy
děláte, jak dokazuje i tato osnova, páni
vlastenci, pravý opak.
Hleďte, nám komunistům nejde o to, abychom
jednou s trpkým zadostiučiněním mohli
říci: Pánové, podívejte se,
kam jste to s tou svou obranou přivedli! Nám nejde
o to, abychom jednou pouze registrovali trpké poučení
a zadostiučinění dějin. My komunisté
chceme dějiny této země, osudy jejího
lidu a jejích národů tvořiti, my je
chceme vésti ke šťastné socialistické
budoucnosti. (Potlesk komunistických poslanců.)
A tvořit osudy, to znamená opříti
se o lid, tvořiti je s lidem a s dělnickou třídou,
nejpokrokovější třídou dneška.
My, pánové, v tomto duchu budeme také bránit
lid, budeme bránit národy Československa
a republiku proti Hitlerovi, proti fašismu a proti jejich
domácím reakčním a fašistickým
spojencům. My nasadíme všechny síly,
abychom vytvořili takovou situaci, aby pracující
lid, spojen ve veliké lidové frontě, a národy
Československa v bratrském svazku rovný s
rovným mohly vmésti světové reakci
sebevědomou výzvu v tvář: Tož
- kdo si dnes ještě troufá na svobodný
lid, na svobodné národy Československa? (Potlesk
komunistických poslanců.)