Slavná sněmovno! Konstatuji, že to byl sám hlučínský školní inspektor, který r. 1903 stěžoval si nadřízenému školskému úřadu těmito slovy (čte): "V městě Hlučíně neuslyšíte skoro německy mluvit, v kostele vládne jen moravština, u soudu se mluví moravsky více než třeba a hlučínský magistrát nechává vyhlášky vyvolávati jen jazykem moravským. A když se tak děje ve městě Hlučíně, které má býti přece semeništěm německého vědomí, jaký pak je teprve venkov." Ze všech zápisů v obecních kronikách na Hlučínsku, slavná sněmovno, za doby pruské vlády můžeme konstatovati, že Hlučínsko byl kraj ryze slovanský a že v poslední době jediné agitací z Třetí říše, agitací, kterou provádí na našem území právě strana pana Konráda Henleina, se nám toto Hlučínsko odnárodňuje a přechází do iredentistických vod.

Slavná sněmovno, konstatuji, že právě vlivem této agitace na území hlučínském v tomto roce bylo 600 dětí odvedeno ze státních československých škol do privatunterrichtu, 273 dětí zůstalo bez vyučování vůbec, do opavských německých škol chodilo těchto českých dětí 590, do Sternberku 25, do Přívozu 1, do Nového Bohumína 5, dále 38 dětí do Starého Bohumína, do Bohumína-Přívozu 13 a nezjištěných bylo 30. Kromě těchto 883 případů je zde 702 dětí, slovanských českých dětí na Hlučínsku, které nám byly odnárodněny.

Pánové z Henleinonova tábora kritisovali předloženou osnovu proto, že v zájmu spravedlnosti, v zájmu souladu mezi národy v tomto státě je tam vložen také pasus, že děti musejí býti vyučovány v jazyku národnosti dítěte. Pánové z Henleinova tábora proti tomuto passu protestují, čímž dokumentují, jaké vlastně cíle sledují, že usilují, aby politika odnárodňovací v tomto státě pokračovala.

Slavná sněmovno! Byla zde rozsáhlá debata o kulturních poměrech v tomto státě vůbec. Byla zde také velká řeč o posledním projevu Konráda Henleina, který vyvolal velikou pozornost v celém československém táboře. Pan Konrád Henlein při rýsování svého kulturního programu zapomněl se pochlubiti také praktickou henleinovskou kulturou, kterou jeho strana v tomto státě provádí, zapomněl se pochlubiti svými stoupenci Trunčikem, Wilzkem a Glabazňou, kteří vypálili českou státní školu v Koutech, kteří vypálili hasičské české skladiště v Kravařích na Hlučínsku a kteří později demolovali československé vyslanectví v Berlíně. (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.) Byli to vaši lidé, měli vaše legitimace, a když byli zatčeni, ústředí Henleinovy strany dalo příkaz okresnímu vůdci Henleinovců Večeřovi, aby okamžitě legitimace jejich spálil a zničil. Vážení pánové, tím se zapomněl Konrád Henlein pochlubiti.

Slavná sněmovno! Poslední Henleinova řeč je zřejmý pokus o ideový a kulturní anšlus a mohla by se ve světové souvislosti pangermanismu vykládati tak, že po ztroskotání násilné cesty, po níž pangermanismus šel v prvé své etapě, viz Rakousko, viz obranu Švýcarska a Švédska, touto cestou se snaží pangermanische Volksgemeinschaft dosáhnouti svých cílů zbraněmi duchovními, t. j. pangermánským glajchšaltováním kulturním i ideovým. Mezi vámi a námi není to, že my jsme Češi a vy Němci, ale to, že se odlučujete od toho, co tvoří kulturní osu němectva a jeho přínos do společné duchovní dílny Evropy. V tom spočívá ten rozdíl mezi námi a vámi. My máme k Lessingovi, Goethovi, Kantovi, Herderovi, Humboldtovi blíže než vy. Naším přáním je, abyste k této slavné německé kulturní historii našli kladný poměr, ale toho nedosáhnete, pánové, budete-li běhat za chlubivým, duchovně prázdným a naturalistickým směrem, který není žádnou ctí německému jménu. Můžeme vás ubezpečit, že slavná německá jména, která jsem zde jmenoval, budou námi uctívána i v oněch dobách, až mnozí pánové Třetí říše a jim podobní budou již dávno, a právem, celou kulturní Evropou zapomenuti a až budou připomínáni nanejvýš jako odstrašující příklad strašlivého poblouznění a nejhrubších pověr nesmyslného rasismu.

Slavná sněmovno, v tomto státě žádná kulturní henleinovská totalita se provádět nebude (Potlesk.), v tomto státě bude vedoucí kulturní a duchovní linií veliká idea Masarykovy demokracie (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.) a na této platformě se sejdeme se všemi, kdož chtějí veliké ideály lidskosti v tomto státě s námi prosazovat, ale, pánové, zde právě se diametrálně rozcházíme a nesejdeme se s vámi. A my duchovní a i politickou irredentu, která se skrývá pod masku, budeme drtit železným válcem v zájmu demokracie, svobody a soužití mezi národy v tomto státě. (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Uhlíř (pokračuje): Slavná sněmovno, konstatuji, že veliká většina tohoto slavného shromáždění uznává oprávněnost předložené osnovy, a jestli odpovídám pánům z oposičního tábora a zejména z tábora Henleinova, činím tak proto, abych uvedl na pravou míru vývody, kterými v tomto slavném shromáždění operovali proti osnově, národnostně neobyčejně spravedlivé, s hlediska kulturně školského nanejvýš potřebné, s hlediska pedagogicko-didaktického ušlechtilé, s hlediska státně politického právě tak neobyčejně v dnešní době aktuální. A proto znovu doporučuji předloženou osnovu zákona ke schválení. (Potlesk. - Výkřiky poslanců strany sudetskoněmecké.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. dr. Mackovi.

Zpravodaj posl. dr. Macek: Vzdávám se slova.

Místopředseda Langr: Pan zpravodaj posl. dr. Macek se vzdává doslovu.

Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 5 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. (Výkřiky poslanců strany sudetskoněmecké.)

Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se u sneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi. (Výkřiky.)

Žádám o klid.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Zpravodajem výboru kulturního jest p. posl. Uhlíř, zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. dr. Macek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Uhlíř: Slavná sněmovno! Do 3. odstavce §u 2 osnovy zákona dostala se nepatrná textová chyba, kterou jest potřebí v zájmu jasné stylisace opraviti. Poslední věta odst. 3 §u 2 zní: "Dané povolení bude odňato, pominou-li zvláštní okolnosti, pro které bylo povolení uděleno, nebo jakmile není plněna některá z podmínek, uvedených pod a) -c)." Místo těchto posledních slov "uvedených pod a) -c) "má býti správně "uvedených v odstavci 1, písmeno a) až c)".

Pak v §u 4, lit. c) je opominuta čárka za slovy "§ 23".

Tyto dvě formální textové vady tedy navrhuji opraviti.

Místopředseda Langr (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, s opravami podle čtení druhého, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci, otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato jest přijata.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Hrubý, za výbor zahraniční p. posl. Světlík.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Hrubý: Nejsou.

Zpravodaj posl. Světlík: Není změn.

Místopředseda Langr (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

Povoláním člena a druhého místopředsedy Stálého výboru posl. Tučného za ministra pošt a telegrafů uprázdnilo se podle §u 54, odst. 5 úst. listiny jeho místo člena Stálého výboru a jest vykonati volbu doplňovací.

Skupina, které náležel člen ubylý, navrhuje, aby:

1. členem po posl. Tučném zvolen byl posl. dr. Patejdl, jenž dosud jest náhradníkem členky Stálého výboru posl. Zeminové,

2. a aby novým náhradníkem posl. Zeminové zvolen byl posl. Ferd. Richter.

Pro zjednodušení volby míním podle §u 61 jedn. řádu dáti hlasovati zdvižením ruky. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí, aby posl. dr. Patejdl byl zvolen členem Stálého výboru po posl. Tučném a aby posl. Ferdinand Richter byl zvolen náhradníkem posl. Zeminové po posl. dr. Patejdlovi, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. dr. Patejdl zvolen členem a posl. Ferdinand Richter náhradníkem posl. Zeminové ve Stálém výboru podle §u 54 úst. listiny.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

Podle zákona ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb. z. a n., ve znění upraveném novelou ze dne 30. května 1924, č. 145 Sb. z. a n., volí posl. sněmovna na své volební období 12 členů a 12 náhradníků do volebního soudu, jenž kromě toho skládá se z presidenta, vicepresidenta a stálých referentů, kteří vesměs náleží nejvyššímu správnímu soudu.

Zákon uvádí jakožto podmínky volitelnosti: státní občanství nejméně desetileté, znalost práv, věk přes 40 let, plné právo volební do obcí, neslučitelnost členství a náhradnictví volebního soudu s členstvím v Národním shromáždění a v zemském zastupitelstvu, dále aby alespoň 4 členové a všichni náhradníci volebního soudu měli bydliště v sídle soudu.

Náhradník volí se vždy za určitého člena.

Upozorňuji, že volba kandidáta, který by nevyhovoval těmto zákonným podmínkám, byla by bezúčinná.

Prosím, aby přečtena byla kandidátní listina, o které pak dám hlasovati.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Kandidátní listina členů a náhradníků volebního soudu.

Navrženi jsou za přísedící (náhradníky):

1. JUDr. Fr. Novák, Praha XII (JUDr. Karel Krbec, Praha XV), 2. JUDr. Jos. Hudec, Praha (JUDr. Jos. Lexa, Praha XII), 3. JUDr. Mořic Eckstein, Plzeň (JUDr. Jaroslav Voska, Praha), 4. JUDr. Wilhelm Haas, Mor. Ostrava (JUDr. Raimund Denk, Praha), 5. JUDr. Stanislav Hendrych, Praha XI (JUDr. Adolf Kunte, Praha II), 6. JUDr. Stanislav Bouček, Praha XII (JUDr. Jan Procházka, Praha II), 7. JUDr. Jos. Kubín, Praha XII (JUDr. Hugo Pohl, Praha XII), 8. JUDr. Rudolf Beckmann, Liberec (JUDr. Bohdan Bartošek, Praha XII), 9. JUDr. Ernest Kadarás, Bánovce n. Bebravou (JUDr. Eduard Zahn, Praha II), 10. JUDr. Jan Hochman, Praha II (JUDr .Karel Langer, Praha II), 11. JUDr. Rudolf Schranil, Praha VII (JUDr. Franz Nadler, Praha II), 12. JUDr. Wilhelm Weiszäcker, Praha VII (JUDr. Ján Tomori, Praha XIII).

Místopředseda Langr (zvoní): Budeme hlasovati, a to - nebude-li námitek - aklamací. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s přečtenými kandidáty pro členství a náhradnictví volebního soudu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím kandidáti, prve přečtení, jsou zvoleni za členy a náhradníky volebního soudu.

Tím jest vyřízen 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

Zpravodajem je pan posl. dr. Hula. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Hula: Slavná sněmovno! Kraj. soud v Plzni žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Dvořáka pro zločin podle §§ 81, 87 tr. z., příp. §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky, přečin podle §u 283 tr. z. a přestupek podle §u 3, §u 19 shromažďovacího zákona.

Imunitní výbor doporučuje posl. sněmovně, aby žádosti kraj. soudu v Plzni ze dne 6. června 1935 za souhlas s vydáním posl. Dvořáka vyhověno nebylo, protože se jmenovaný poslanec dopustil těchto činů při výkonu poslaneckého mandátu a zájem na jich projednání nepřevyšuje zájem sněmovny na nerušeném výkonu mandátu posl. Dvořáka.