V kontokorentním účtu jest si zejména nutno povšimnouti té okolnosti, že během roku stoupl stav nedoúčtovaných pasivních položek o 437.5 mil. Kč. Jsou to především zálohy u Poštovní spořitelny k vyrovnání dočasných neshod mezi příjmy a výdaji, o nichž jsem se již na počátku své zprávy zmínil.

V tištěné zprávě, která byla členům poslanecké sněmovny rozdána, jsem uvedl, jaké schodky na náležitost vykazujeme za posledních 5 roků. Na pokladnu jsou tyto schodky pochopitelně daleko větší, poněvadž schodek na náležitost počítán je při předpisu daní, je tedy kalkulováno s tím, co stát měl dostat a co zatím také ještě zůstalo u poplatníků venku, kdežto při kasovních položkách padají na váhu pouze platy hotové, vykonané ať při příjmech či výdajích.

Schodek na r. 1934 proti rozpočtu byl způsoben zejména proto, že kap. 5, 17, 18 a 20 měly vyšší výdaje, k jichž úhradě nestačily úspory dosažené u ostatních kapitol. Šlo tu o výdaje nepreliminované, které bylo třeba hradit z příjmů na rozpočet, celkem 484,883,216.55 Kč a jen část nalezla úhradu ve vyšších rozpočtových příjmech, a to částkou 142,309.795 Kč.

Překročení u kap. 5. Ministerstvo nár. obrany, vzniklo z vyšší potřeby u několika titulů částkou 24,175.174 Kč, u kap. 17. Sociální péče, větší potřebou na sociální pojištění, péči stavební a bytovou, na válečné poškozence, na státní starobní podpory, na stravování nezaměstnaných, celkem částkou 54,713.981 Kč.

V kap. 18. Veřejné zdravotnictví, v zniklo překročení 4,591.043 Kč tím, že podle poukazu ministerstva financí byla v dotčené kapitole zúčtována k tíži částka 7,618.340 Kč jako náhrada nedobytného léčebného za příslušníky země Slovenské, kterou stát dluhuje nemocnicím na Slovensku.

U kap. 20. Finance, činí překročení 362.3 mil. Kč. Je to celá serie příčin, pro které k překročení došlo. Jsou to realisace státních záruk za úvěry poskytnuté Zemskou bankou v Praze Ústřední bratrské pokladně, Stálé tržnici řemeslných výrobků v Brně, Pražským vzorkovým veletrhům a ještě některé jiné případy. Tyto tři vyjmenované položky representují cca 55 mil. Kč. Jde dále o mimořádnou dotaci 100 mil. Kč podle usnesení vlády zvláštním fondům při zemědělských radách na zmírnění škod způsobených živelnými pohromami r. 1934. Podkarpatské bance v Užhorodě byl dán vklad 15.5 mil. Kč, Bance čsl. legií v Praze příspěvek 3.4 mil. Kč na soudní vyrovnání Úvěrní banky v Žilině; nadaci krále Alexandra 2 mil. Kč, vklad reeskontnímu ústavu 100 mil. Kč a řada podobných větších či menších nečekaných výdajů.

Ministerstvo soc. péče vyžádalo si již podle čl. XII finančního zákona souhlas obou sněmoven Národního shromáždění. Poslanecká sněmovna jej dala svým usnesením v 356. schůzi dne 13. prosince a senát ve 287. schůzi dne 20. prosince 1933 a není tudíž potřeba udělovati dodatečné schválení. Toliko překročení kap. 5, 18 a 20 bude nutno dodatečně schváliti. Ministerstvo nár. obrany na připomínky nejvyššího účetního kontrolního úřadu oznámilo presidiu ministerské rady výši překročení a požádalo předsednictvo, aby učinilo potřebné opatření za účelem opatření souhlasu Národního shromáždění. Vláda však potřebné kroky neučinila, ministerstvo financí se pak ani nepokusilo, aby dosáhlo potřebného souhlasu obou sněmoven. Tento postup nutno opětovně vytknouti velmi rozhodně jako nezákonný. Táži se, kdo má plniti zákony, když je neplní ministerstva a když je neplní sama vláda? (Výkřiky.)

Přesunů úvěrových v mezích téže kapitoly projednal nejvyšší kontrolní úřad r. 1934 celkem 371 na částku 133.89 mil. Kč, a to na nutná doplnění u úvěrů preliminovaných 312 v částce 56.2 mil. Kč a na úhradu nepreliminovaných 59 v částce 77.7 mil. Kč. Oproti r. 1933, kdy bylo 329 přesunů na částku 104,757.353 Kč, opětně se počet přesunů značně zvýšil. Svědčí to nejen o těsném prelimináři výdajů, tak jak jsou do rozpočtu zařazeny, nýbrž také o nejistotě poměrů, v nichž se rozpočty státní sestavují.

A teď chtěl bych zde ukázati na několika číslech, jaký byl rozsah státního hospodaření r. 1934. Osobní náklady na náležitost výdajovou činily u vlastní státní správy r. 1934 3762.4 mil. Kč, náklady věcné 5042.6 mil. Kč, čili úhrnem 8805 mil. Kč. Státní podniky vykazovaly výdajovou náležitost u osobních nákladů 3576.3 mil. Kč, v nákladech věcných 3431.5 mil. Kč, dohromady 7007.8 mil. Kč. Po díly na státních daních, dávkách a poplatcích činily v osobních nákladech 959.2 mil. Kč a ve věcných nákladech 1749.2 mil. Kč, úhrnem 2708.4 mil. Kč. Celkem činily r. 1934 osobní náklady 8297.9 mil. Kč, věcné náklady 10.223.3 mil. Kč, dohromady u státní správy a podniků 18.521.2 mil. Kč. Čili osobní náklady zde z těchto výdajů činily 44.8 % a věcné náklady 55.2 %.

Rozsahu výdajů odpovídá rozsah příjmů. Ovšem nejsou to příjmy z normálních zdrojů a pramenů příjmových. Značnou část bylo nutno uhraditi úvěrem. Čísla státní závěrky nabudou výraznosti jen v tom případě, posuzujeme-li je v souvislosti s řadou stejných čísel z předchozích let. Jen řada stejnorodých čísel může nám ukázat vývojovou tendenci a linii určitých zjevů. Proto i státní hospodářství je nutno pozorovat a posuzovati podle výsledků za určitou řadu let.

Sestavil jsem si řadu čísel za pětiletí, a to za léta 1930 až 1934, tedy za dobu, která počíná vrcholem hospodářské konjunktury a končí rokem nejhlubší hospodářské krise.

Jak reagovalo státní hospodářství na sestupný vývoj soukromého hospodářství? Vyjádří nám to tato čísla. V období r. 1930 až 1934 činil výnos státních příjmů v jednotlivých letech: r. 1930 9647 mil. Kč, r. 1931 9133 mil. Kč, r. 1932 8368 mil. Kč, r. 1933 7575 mil. Kč, r. 1934 7578 mil. Kč. Čili za těch 5 let přijal stát na zdrojích příjmových 42.301 mil. Kč.

Naproti tomu jeho výdaje v tomže období a jednotlivých letech vykazovaly: r. 1930 10.715 mil. Kč, r. 1931 13.892 mil. Kč, r. 1932 12.318 mil. Kč, r. 1933 11.498 mil. Kč a r. 1934 9841 mil. Kč. Čili dohromady za těch 5 let činily státní výdaje 58.264 mil. Kč.

Schodky uhrazené z příjmů, které neplynuly z rozpočtových položek, činily: r. 1930 1068 mil. Kč, r. 1931 4759 mil. Kč, r. 1932 3950 mil. Kč, r. 1933 3923 mil. Kč a r. 1934 2263 mil. Kč. Dohromady jsme uhradili z příjmů mimorozpočtových za těch 5 let 15.963 mil. Kč.

Co nám říkají tato čísla? Toto: Státní příjmy mají sestupnou tendenci, která odpovídá vývoji hospodářských poměrů.

Státní výdaje se však v pětiletí 1930 až 1934 vyvíjely v rozporu se stavem našeho národního hospodářství. Především bych upozornil, že teprve r. 1934 klesly celkové státní výdaje pod hladinu výdajů r. 1930. V letech 1931, 1932 a 1933 pohybovaly se státní výdaje vysoko nad hladinou výdajů z r. 1930.

Označíme-li celkové státní výdaje r. 1930 jako 100, dostaneme pro další léta tyto hodnoty: r. 1931 129.6, r. 1932 114.9, r. 1933 107.3, r. 1934 91.8. Teprve zde jsme se dostali pod hladinu.

Z tohoto nesouladu mezi příjmy a výdaji vyplynuly ovšem schodky, které musily býti kryty mimorozpočtovými příjmy. V období 1930 až 1934 musili jsme uhraditi tímto způsobem bezmála 16 miliard Kč.

Je na bíledni, že odčerpání takovýchto obrovských částek z peněžního trhu mělo nepříznivý vliv na ostatní soukromé podnikání.

Státní výdajové hospodářství r. 1930 až 1934 nám však, žel, také ukazuje, že jsme vybočili z rámců jednotlivých rozpočtů. Celkové státní výdaje v období 1930 až 1934 byly preliminovány takto: r. 1930 jsme preliminovali výdaje 9838 mil. Kč, r. 1931 9367 mil. Kč, r. 1932 9318 mil. Kč, r. 1933 8632 mil. Kč a r. 1934 7630 mil. Kč. Dohromady za ta léta 44.785 mil. Kč.

Na první pohled je vidět, že výdajová linie státních výdajů podle rozpočtů odpovídá vývojové linii našeho národního hospodářství. To znamená: Kdybychom udrželi výdajové hospodářství státní v mezích schválených rozpočtů, byli bychom skončili poměrně nepatrnými schodky.

Rozpočtené výdaje v pětiletí 1930 až 1934 činí úhrnem, jak jsem konstatoval, 44.785 mil. Kč, skutečný výnos státních příjmů v období 1930 až 1934 pak činí 42.3 miliardy Kč.

Schodek za krisové pětiletí byl by tedy činil okrouhle asi 2.5 miliardy Kč. Ve skutečnosti však číslice, jak jsem je tady přednesl, dosahují daleko značnější výše.

Nejzajímavější kapitolou závěrečného státního účtu je vždycky kapitola ministerstva financí. Vývoj daňového břemene musí zajímat politika i národohospodáře. Veřejné dávky prostupují v nejrůznějších formách celý náš hospodářský život. Dotýkají se všech občanů. Nemohu, žel, říci, že se dotýkají všech stejně. Chudí, sociálně slabí, jsou na tom vždycky nejhůře, poněvadž každá koruna přímé i nepřímé daně a dávky, kterou zaplatí, je v pravém slova smyslu utržena od úst. Zámožní a bohatí platí daně ze zbytného důchodu. Na tento rozdíl obracím vždy zřetel při hodnocení naší daňové soustavy. A právě z toho důvodu dospívám k závěru, že musíme u nás dokonale vybudovati přímé zdanění velkých majetků a velkých důchodů, abychom měli protiváhu proti naší soustavě spotřebních daní.

Nechci se dnes zabývati rozborem naší daňové soustavy s hlediska sociálního. Chci jen upozorniti na některé zajímavé momenty z daňové statistiky přímých daní, přirážek a daně obratové.

Státní závěrka nepodává nám obraz, jak je břemeno těchto daní rozvrženo na jednotlivé země naší republiky. Upozorňuji, že kapitola ministerstva financí neposkytuje v tomto směru ani celkový obraz, poněvadž část daně je vykázána ve skupině III "Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích", kdežto na příslušných rubrikách jsou poznamenávána tato čísla toliko intra marginem ve sloupci textovém.

Úplná čísla, dáme-li je dohromady - a tato práce není lehká, ubezpečuji vás - podávají nám tento obraz: Přímé daně r. 1934 vykazovaly na předpisech v Čechách 1250.6 mil. Kč, čili v procentech veškerých předpisů 64.7 %. V platbě pak Čechy vykazují 1109.8 mil., čili v procentech veškeré platby 64.6 %. A nedoplatky v Čechách vykazovaly 1459.1 mil., čili 66.4 %.

Morava vykazovala na předpisech 338.9 mil. Kč, čili z celkového předpisu 17.5 %, v platbě 306.7 mil. Kč, čili v procentech 17.8 %, v nedoplatcích pak 255.3 mil., čili v procentech 10.3 %.

Slezsko vykazovalo na předpisu r. 1934 61.2 mil. Kč, čili 3.2 % celkového předpisu, na platbě 56.6 mil., čili 3.3 %, na nedoplatcích pak 27.2 mil. Kč, čili 1.3 %.

Slovensko vykázalo 262.1 mil. Kč v předpisu, čili 13.5 %, v platbě 228.2 mil. Kč, čili 13.3 %, na nedoplatcích 425.5 mil. Kč, čili 19.3 %.

Podkarpatská Rus pak 21.7 mil. Kč v předpisu, což se rovná v celkovém předpisu 1.1 %, a v platbě 17.6 mil. Kč čili 1 %, nedoplatky pak činily 57.8 mil. Kč, čili v procentech 2.7 %.

Celá republika pak v předpisu vykazovala v přímých daních 1934.5 mil. Kč, platba 1718.9 mil. Kč, nedoplatky 2193.9 mil. Kč.

Stejnou tendenci je pozorovati u přirážek. Zde jsou poněkud odchylky, poněvadž v Čechách, kterých je si především nutno všimnouti, přichází v úvahu Praha, kde jsou poměrně přirážky nejmenší, poněvadž Praha nedosáhla ani limitu, Praha nemá také okresní přirážky, poněvadž magistrát je zároveň okresem, a toto číslo je zde utvářeno poněkud jinak, nežli u přímých daní. Nicméně však nevykazuje žádných mimořádných odchylek od číslic přímých daní.

Daň obratová vykazuje na předpisu v Čechách 1709 mil. Kč čili 65.6 %, v platbě 1576.5 mil. Kč čili 65.7 % celkové platby, nedoplatky 1123.5 mil. Kč čili 65.2 %. Morava: Předpis 507.3 mil. Kč, v procentech 19.4 %, platba 454.4 mil. Kč čili 18.9 %, nedoplatky 263.5 mil Kč čili 15.3 %. Slezsko: 90.8 mil. Kč v předpisu, t. j. 3.4 % celkového předpisu, platba 84.2 % mil. Kč, čili 3.6 %, nedoplatky 34.2 mil. Kč čili 1.9 %. Slovensko: 273.7 mil. Kč čili 10.5 % v předpisu, platba 251.7 mil. Kč čili 10.6 %, nedoplatky 248.9 mil. Kč čili 14.4 %. Podkarpatská Rus vykazuje pak na předpisu 27.6 mil. Kč čili 1.1 %, platbu 24.4 mil. Kč čili 1.2 %, nedoplatky 53.7 mil. Kč čili 3.2 %. Celá republika pak na obratové dani má předpis 2608.4 mil. Kč a platbu 2391.2 mil. Kč, nedoplatky 1723.8 mil. Kč.

O čem nás tato čísla poučují? (Hluk.) Těžko se přednášejí a ještě tížeji se poslouchají, vím. Všimněme si nejdříve přímých daní. Rozvrstvení předpisů na jednotlivé země ukazuje, že na Čechy připadají 2/3, t. j. 64.7 %, na ostatní země republiky pak něco více než 1/3 čili 35.3 %. Na historické země připadá z předpisů přímých daní celkem 85.4 %, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 14.6 %.

Skoro stejný obraz vidíme u platby. Na Čechy připadá 64.6 %, na ostatní země 35.4 %. Na historické země připadá z platby přímých daní celkem 85.7 %, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 14.3 %. Je-li procento předpisů a platby připadající na jednotlivé země skoro stejné, plyne z toho, že intensita daňové platby je ve všech zemích republiky skoro stejná; jen málokdy to diferuje.

Poněkud jiný obraz nám poskytují nedoplatky přímých daní. Na první pohled vidíme, že nejlepší stav je ve Slezsku, kde se předpisy rovnají 3.2 % veškerého předpisu, nedoplatky pak činí toliko 1.3 %. Pak následuje Morava s předpisy 17.5 % a nedoplatky 10.3 %, dále jsou Čechy s předpisy 64.7 % a nedoplatky 66.4 %, pak Slovensko s předpisy 13.5 % a nedoplatky 19.3 % a konečně Podkarpatská Rus s předpisy 1.1 % a nedoplatky 2.7 %. Zde je stav nedoplatků nejhorší. Z nedoplatků přímých daní připadá na historické země celkem 78 %, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 22 %.

Rozvrstvení předpisů přirážek ukazuje, že zatížení přirážkami je poněkud odchylné od zatížení daňového, zejména v Čechách, kde kvota přirážek je pouze 59.9 %, u přímých daní 64.7 %. To znamená, že v Čechách je břemeno přirážek poměrně menší nežli v ostatních zemích. Příčina spočívá v tom, co jsem tady již řekl. Z předpisů přirážek připadá na historické země 3.4 %, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 16.6 %. Z platby pak připadá na historické země 84.2 %, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 15.8 %. Z nedoplatků připadá na historické země 73.3 %, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 26.7 %.

U daně z obratu pak připadá na historické země z předpisů 88.4 %, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 11.6 %, z platby na historické země 88.2 %, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 11.8 %, z nedoplatků na historické země 72.4 %, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 27.6 %.

Z těchto přehledů plyne, že z předpisů a platby přímých daní, přirážek a daně z obratu nesou historické země přibližně 5/6, Slovensko a Podkarpatská Rus asi 1/6. Z nedoplatků připadají na historické země asi 3/4, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 1/4.

Abych tento obraz dokreslil, uvedu ještě data o důchodové dani srážkové. R. 1934 bylo na důchodové dani sraženo a odvedeno: v Čechách 202.9 mil. Kč čili 68.5 % z celkové platby, na Moravě 57.1 mil. Kč čili 19.2 %, ve Slezsku 7.4 mil. Kč čili 2.5 %, na Slovensku 26.5 mil. Kč čili 8.9 %, na Podkarpatské Rusi pak 2.4 mil. Kč čili 0.9 %. Celá republika pak vykazuje 296.3 mil. Kč. Zde na historické země připadá 87.8 %, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 12.3 %.

A nyní několik slov o nedoplatcích veřejných dávek. Likvidace daňových nedoplatků jeví se nám stále jako naléhavý a nevyřešený problém. Ukazuji naň již více roků. Po rozšíření systemisace úředních míst u finančních úřadů, po zavedení instituce aspirantů a po jich zapracování dojde, doufám, k tomu, že bude možno pro depuraci uvolniti příslušný počet zkušených úředníků a akci tu ku prospěchu státu i poplatníků provésti v době poměrně krátké.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad doplnil stať o nedoplatcích ve státní účetní závěře velmi přehlednými tabulkami o jejich celkovém stavu za posledních 6 let, t. j. za léta 1929 až 1934. a to co do jednotlivých druhů daní a dávek podle let i podle jejich vzniku. Tato orientace je velmi přehledná a cenná. Význam a důležitost otázky jsou dány rozsahem této pracné stati, doprovázející státní účetní závěrku. Jsem za tuto práci nejvyššímu účetnímu a kontrolnímu úřadu mimořádně vděčen a jsem přesvědčen. že nezůstala bez vlivu na řešení daňových nedoplatků, k němuž právě v této chvíli dochází. Nejvyšší účetní kontrolní úřad zpracoval nedoplatky v účelný návrh na jich depuraci a je-li nyní již otázka depurace nedoplatků v běhu, možno se nadíti, že v jednom roce dojdeme k vyčištění dlouholetých restů jak v nedoplatcích, tak v nesčetných rekursech, takže státní úřednictvo bude se moci věnovati účelné a plodné práci.