Dne 13. února 1936 poštou rozesláno:

Zpráva tisk 290.

Naléhavá interpelace tisk 288.

Interpelace tisky 268 (I až XVIII), 282 (I až XV), 286 (I až VIII).

Odpověď na naléhavou interpelaci tisk 285.

Odpovědi tisk 274 (I až XVII).

Vládní návrh tisk 281 - přikázán výborům zahraničnímu a živn.-obchodnímu.

Návrhy tisky 270, 275 až 280, 283 - přikázány výboru iniciativnímu.

Těsnopisecké zprávy o 25. a 26. schůzi posl. sněmovny.

Zápisy o 25. a 26. schůzi posl. sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze rozdáno:

Zprávy tisky 293 a 294.

Interpelace tisk 291 (I až VII).

Odpovědi tisk 284 (I až VI).

Návrh tisk 295 - přikázán výboru iniciativnímu.

Publikace mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", roč. XVII, č. 1 a 2.

přikázal předseda žádosti:

okr. soudu v Mar. Lázních ze dne 16. ledna 1936, č. Nt 5/36, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. F. Köllnera pro přestupek proti bezpečnosti života podle §u 335 tr. z. (č. J 113-IV),

okr. soudu trest. v Praze ze dne 2. ledna 1936, č. Nt II 4/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Petra pro přestupek podle §u 431 tr. z. (č. J 116-IV),

kraj. soudu trest. v Brně ze dne 4. ledna 1936, č. Tl VII 264/35, za souhlas s trest. stíháním posl. Čuříka pro přečin pomluvy podle §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n., § § 1 a 13 zákona č. 124/24 ve znění vlád. nařízení ze dne 7. července 1933, č. 145 Sb. z. a n. (č. J 117-IV),

kraj. soudu v Užhorodě ze dne 18. ledna 1936, č. Nt X 53/35, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 24. ledna 1936, č. 1043/36, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Fencika pro přečin pomluvy podle §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 118-IV),

okr. soudu v Chomutově ze dne 25. ledna 1936, č. T VI 1013/35, zasouhlas s trest. stíháním posl. E. Köhlera pro přestupky podle §u 2 a §u 3 zákona o ochraně cti (č. J 119-IV),

okr. soudu v Mostě ze dne 28. ledna 1936, č. Nt V 12/36, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Spiny pro přestupek pomluvy podle §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 120-IV),

kraj. soudu v Plzni ze dne 23. ledna 1936, č. Tk VI 571/32, za souhlas s trest. stíháním posl. Synka pro přečin podle §u 283 tr. z. (č. J 121-IV).

Následkem amnestie presidenta republiky ze dne 14. prosince 1935 odvolány byly imunitní žádosti za souhlas s trest. stíháním:

posl. Esterházyho č. J 27-IV, pres. sděl. 8. schůze a č. J 95 a 96-IV, pres. sděl. 15. schůze,

posl. Haššíka č. J 44 a 81-IV, pres. sděl. 8. schůze,

posl. Kosika č. J 90-IV, pres. sděl. 13. schůze,

posl. Siváka č. J 61-IV, pres. sděl. 8. schůze,

posl. Machačové č. J 5-IV, pres. sděl. 4. schůze,

posl. dr. Jar. Dolanského a Švermy č. J 16-IV, pres. sděl. 8. schůze,

posl. Schenka č. J 18-IV, pres. sděl. 8. schůze,

posl. Chmelíka, č. J 92-IV, pres. sděl. 14. schůze,

posl. Turčeka č. J. 100-IV, pres. sděl. 17. schůze.

Předsednictvo usneslo se podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti z těsnopisecké zprávy o 26. schůzi sněmovny dne 23. ledna 1936 projevy hrubě urážlivé z řeči posl. Klimenta a Birkeho.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

Zpravodajem jest p. posl. Remeš. Dávám mu slovo. (Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Státní závěrečný účet je v každém právním státě nejdůležitější pomůckou k poznání státního hospodaření za určité časové období. (Výkřiky posl. Dvořáka a Hodinové-Spurné.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Remeš (pokračuje): Je-li státní rozpočet jen rámcovým plánem, jeho čísla jen odhadnutými hodnotami, je naproti tomu státní závěrečný účet sestavou přesných čísel, a to jak v účinech příjmových, tak i výdajových. Jsou-li čísla státního závěrečného účtu... (Výkřiky posl. Dvořáka.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Remeš (pokračuje): ... výrazem plánů, nadějí a očekávaných přání do budoucna, pak čísla státní účetní uzávěrky jsou stopou a měřítkem minulých, ale konkrétních skutečností. Již z tohoto důvodu ... (Výkřiky posl. Dvořáka.) Ale nehádejte se se mnou, to nemá smyslu. - Již z tohoto důvodu měly by býti státní závěrečné účty vděčným objektem věcné kritiky, protože kritikové by se mohli opříti o fakta. (Výkřiky posl. Dvořáka.)

Předseda (zvoní): Prosím, aby pan zpravodaj nebyl vyrušován.

Zpravodaj posl. Remeš (pokračuje): Je proto dosti podivné, že rozboru státních závěrečných účtů se věnuje poměrně daleko méně pozornosti nežli kritice státního rozpočtu. Snad je to proto, že podceňuje se věcný i politický význam toho, co bylo a co je již odbyto. Jistě však neprávem.

Státní závěrky jsou nejen bilancemi státního hospodaření, nýbrž jsou také bilancemi naší státnosti. Jsou zrcadlem, v němž se jasně odráží smysl pro odpovědnost a hospodářská i politická a finanční prozíravost. Státní závěrečné účty jsou proto velmi zajímavým a užitečným čtením pro každého (Výkřiky posl. Dvořáka. - Předseda zvoní.), kdo se z chyb minulosti chce poučiti pro budoucnost.

Konstrukce naší státní závěrky účetní zdá se příliš složitá a nesrozumitelná. Jistě je účetnicky naprosto přesným obrazem našeho státního hospodářství, ale není, bohužel, pro každého obrazem jasným a naprosto srozumitelným. Příčina spočívá v kameralistické soustavě účetní, které státní hospodářství dosud používá.

Státní závěrka za r. 1934 obsahuje na 562 stranách ohromný počet čísel. Ale kdo chce proniknouti až ke kořenům státního hospodaření, zjistí, že data státního závěrečného účtu naprosto nestačí ke kritice a kritickému zhodnocení všeho toho, co se ve státní správě, resp. v jednotlivých státních podnicích skutečně dělo. Státní závěrka neumožňuje podrobnou analysu jednotlivých úseků státní správy a státních podniků, poněvadž uvádí jen hodnoty v určitých sumárních číslicích.

Státní závěrka navazuje v tom směru na finanční zákon. Finanční zákon sám o sobě by však poskytoval také jenom mlhavou představu o státní a podnikové administrativě, kdyby zde nebyly dílčí rozpočty jednotlivých státních resortů a podniků, které rozpočtové úhrny podrobně prokreslují. (Výkřiky.) Tohoto prokreslení však naše státní účetní uzávěrka postrádá.

Státní závěrečný účet umožňuje v dnešní své formě jen povšechnou kritiku. Kdo chce jíti do hloubky, musí si opatřiti celou spoustu podrobných dat a teprve z těchto si může utvořiti spolehlivé závěry. Jsem přesvědčen, že postupem času se nejvyšší účetní kontrolní úřad dostane k zdokonalení naší státní závěrky také v tom směru, že v úvodní části zachytí rozbory závěrových výsledků jednotlivých resortů a státních podniků. Kdyby tyto rozbory byly podloženy srovnávacím statistickým materiálem za určitou řadu let, získali bychom ve státních závěrkách neobyčejně zajímavou a podnětnou materii ke studiu vývojové tendence státní administrativy. O potřebnosti a nutnosti tohoto studia nebude jistě mezi námi, kdož se státními závěrečnými účty zabýváme, žádného sporu.

Jinak mohu konstatovati, že se stalo již dobrou tradicí, že státní závěrečný účet je nejvyšším účetním kontrolním úřadem předkládán téměř o celý rok dříve, nežli je k tomu tento úřad podle zákona povinen. Svědčí to nejen o pohotovosti tohoto dnes již dobře organisovaného kontrolního orgánu, nýbrž také o zlepšení situace v našich úřadech administrativních, které dodávají svoje účetní závěrky včas. (Výkřiky komunistických poslanců.) Také závěrečný účet za r. 1934 byl předložen s velkým urychlením a byl proto vydatnou pomůckou při posuzování státního rozpočtu na r. 1936.

Po formální stránce je závěrečný účet sestaven stejně jako účty minulé. Výkaz o stavu nemovitého majetku, který spravují úřady administrativní, jest v účtu rozšířen tak, že uvádí rozčlenění přírůstku a úbytku podle toho, jsou-li v příčinné souvislosti s peněžním hospodařením, nebo byl-li majetek získán, rozmnožen nebo zcizen jiným způsobem.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad má připraveny nové předpisy o sestavování účetních závěrek. S vydáním jich však vyčkává, poněvadž se domnívá, že v dohledné době dojde k reformě veřejné správy. Tento úřad usiluje též, aby inventární záznamy nemovitého státního majetku byly vedeny a účtovány podle určitých a stejných pravidel.

Za tím účelem rozeslal do připomínkového řízení návrh příslušné osnovy. Rovněž tak ve finančním zákoně na r. 1936 obsažené ustanovení o investicích pravých a obnovách podnikových je opatřením, které se stalo z popudu nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Účel jeho je eminentně povahy kontrolní.

Posuzujeme-li materiální stránku účetní závěrky za r. 1934, nemůžeme popříti, že vývoj státních financí se v tomto roce proti předešlým letům krise poněkud zlepšil. Ukazuje to značně menší schodek proti r. 1933. Přes to však výsledky hospodaření r. 1934 nenechávají nás nijak na pochybách, že i tento rok náleží k letům těžké hospodářské krise. (Výkřiky komunistických poslanců.) Státní příjmy se sice proti roku předcházejícímu o něco zlepšily, ale to nelze připsati plně na vrub nepatrného zlepšení hospodářského.

Je si především nutno uvědomiti, že se proti r. 1933 podařilo podstatně snížiti státní výdaje a pak že na výsledek působila řada mimořádně příznivých momentů. Dokonce byly to i okolnosti náhodné. Byla to zejména daň z obratu, u níž se uplatnily důsledky paušalisace, která nenadálým zdaněním zásob přispěla k vysokému jejímu výnosu. Byly to předpisy za roky minulé a v neposlední řadě i přechodná přirážka, která měla vliv na vyšší příjmy, i když se tato přirážka vybírala již rok před tím. Jen tak lze si vysvětliti, že hrubá předepsaná náležitost této daně činí bezmála 2 1/2 miliardy Kč. Je to dále okolnost, že v náležitosti Státního pozemkového úřadu byla předepsána jako státní příjem náhrada zálohy v částce 150 mil., která se r. 1934 stala splatnou. Tato záloha však nebyla hotově vyplacena, objevuje se toliko v předpisu. Jsou to konečně i tyto okolnosti, které měly vliv na zlepšení státních příjmů, resp. výsledku hospodaření: Především pensijní příspěvky na odpočivné a zaopatřovací platy vynesly proti prelimináři o 33 mil. Kč více. Jsou to dále větší příjmy ministerstva soc. péče o 12 mil., ministerstva školství a nár. osvěty o 10 mil., ministerstva zdravotnictví o 10 mil. a ministerstva obchodu o 4 mil. Kč. A byl to v neposlední řadě větší výnos úroků z prodlení, který byl proti prelimináři větší o 292.7 mil. Kč.

Naproti tomu měli jsme ovšem také zase některá překročení rozpočtu. Mimo to nutno ovšem uvážiti, že za účelem vyrovnání přechodných schodků a přechodných rozdílů mezi příjmy a výdaji... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Remeš (pokračuje): ... je nutno ministerstvu financí opatřovati přechodné zálohy, a z těchto záloh platiti také úroky, které loni činily 91.2 mil., zatím co aktivní úroky vynesly 17.2 mil. Kč. Tyto úroky neobjevují se v rozpočtu, nýbrž toliko rozdílem, který činí 74 mil. Kč mezi úroky aktivními a pasivními v účetní závěrce, a proto pokládám také za účelno se při této příležitosti o nich zmíniti, poněvadž to není položka, která by nestála za povšimnutí.

Potěšitelným zjevem ovšem je skutečnost, že r. 1934 je prvním rokem z krisových let, ve kterém se zastavilo propadávání státních příjmů a celkový příjem administrativních a podnikových příjmů se o něco zlepšil. Daně přímé i spotřební jsou však proti r. 1933 opětně o něco nižší. Nutno však míti za to, že hospodářské výsledky r. 1935 budou opětně méně příznivější, nežli tomu bylo r. 1934.

Výsledky státního hospodářství vyjádřeny jsou ve státním závěrečném účtu účtem pokladním a účtem správním. Účet pokladní obsahuje přehled o příjmech a výdajích hotových peněz, včetně pokladních hotovostí, a účet správní ukazuje nám, jak skončilo hospodářství na rozpočet. Vedle příjmů a výdajů preliminovaných máme však také výdaje a příjmy nepreliminované. Také na povaze jejich úhrad záleží, jaký mají vliv na celkový výsledek hospodaření státního.

Účet pokladní skládá se ze dvou dílů a to: z hotových prostředků a pak z cenných papírů. Hospodaření hotovými penězi v účtu pokladním vykazuje příjmy po odpočítání pasivního salda nedoúčtovaných položek 654.2 mil. Kč, příjmy na státní rozpočet, a to preliminované i nepreliminované, vykazují 8.175 mil. Kč, příjmy mimo státní rozpočet, a to úvěrní operace a zálohy, činily r. 1934 1.163,854.000 Kč, dohromady 9.993,2 mil. Kč. Výdaje na státní rozpočet, a to preliminované i nepreliminované, tedy do rozpočtu nepojaté, dělaly 8.880.5 mil. Kč. Výdaje mimo státní rozpočet, úvěrní operace a zálohy, vyžádaly si 959.9 mil. Kč. Konečná pokladní hotovost koncem r. 1934 po odpočítání pasivního salda nedoúčtovaných položek činí 152.8 mil. Kč. Srovnáme-li pokladní příjmy a výdaje, preliminované i nepreliminované, dostaneme pokladní schodek 705,382.019 Kč. Připočítáme-li k tomu úvěrní operace, jimiž byla kryta část nepreliminovaných výdajů v částce 682,910.000 Kč, zjistíme, že nebyla rozpočtovými příjmy kryta, čili že schodek na rozpočet nečiní 705 mil. Kč, nýbrž okrouhle 1.388.3 mil. Kč. Počítáme-li pak schodek na předpis, na náležitost, zjistíme, že nečiní 342 mil. Kč, nýbrž 1.030 mil. Kč za r. 1934. Státní závěrečný účet, pokud jde o částku, která chybí do pokrytí výdajů rozpočtových, také číslici kasovní v tomto směru uvádí.

Hospodaření cennými papíry vykazovalo r. 1934 na příjmech po odečtení pasivního salda nedoúčtovaných položek 1.649.9 mil. Kč, příjmy z hospodaření na rozpočet pak činily 378.5 mil. Kč, příjmy z hospodaření mimo rozpočet 1.160.7 mil. Kč, dohromady 3.189.2 mil. Kč. Výdaje spojené s hospodařením na rozpočet činily 273 mil. Kč a z hospodaření mimo rozpočet 1.497.4 mil. Kč. Konečná pokladní hotovost v cenných papírech byla vykázána, po odečtení pasivního salda nedoúčtovaných položek, částkou 1.418,860.234.67 Kč.