Podobné případy rozdělování
podpor pro postižené živelními pohromami
a podobnou praxi máme i na Mělnicku, Libochovicku,
Slánsku, Břeclavsku a jinde. Je nutno říci:
Chce-li agrární strana svojí proti malozemědělskou
politikou posíliti svoje rozvrácené posice
korumpováním jednotlivců na vesnici, pak
k tomu musí použíti vlastních svých
prostředků, nebo prostředků z cukrovarnického
nebo lihovarnického fondu, ale ne peněz, které
jsou zde určeny k podpoře živelnou pohromou
postižených zemědělců, peněz
z fondu, do kterého každý z nich platí
tak zv. přirážkou k dani pozemkové,
a na kteréžto podpory tudíž má
každý zemědělec, postižený
živelnou pohromou, právo, aniž se při
tom musí plaziti před zbytkaři agrární
strany anebo jejich korteši na vesnici.
Souhlasím s tím, co bylo projednáváno
v zemědělském výboru, kde posl. kol.
Ešner ze soc. demokratického klubu po zprávě
a po stížnostech, které byly předneseny
zástupci všech koaličních i oposičních
stran kromě strany agrární, formuloval požadavek
revise činnosti zemědělských rad za
r. 1935. Zemědělské rady musí býti
od tohoto zlořádu úplně vyčištěny,
a proto také se za tento návrh stavíme a
budeme jej podporovati. Ovšem ve schůzi zmíněného
zemědělského výboru byla usnesena
také resoluce na pomoc postiženým zemědělcům,
ve které se praví (čte): "Jelikož
letošního roku nabyly škody ohromného
rozsahu, žádá se, aby ihned byla uvedena v
život veřejná pomocná akce dotovaná
částkou nejméně 50 mil. Kč."
Ptám se pana ministra zemědělství,
kde je těch 50 mil. Kč pro zemědělce
postižené živelními pohromami, kde jsou
všechny požadavky usnesené v resoluci z 15. listopadu,
které již dávno a dávno měly
býti uvedeny ve skutek a na jichž základě
už dávno se mělo dostati určitých
podpor postiženým při zemědělských
živelních pohromách? O tom, že je to nutno,
že v důsledku živelních katastrof je v
některých oblastech opravdu bída a hlad,
svědčí i dopis, který nám došel
z konference pořádané před 14 dny
v Městci Králové, na které člen
agrární strany předvedl deputaci, která
předložila celé memorandum, v němž
se praví (čte): "Není chleba
a není mléka, není omastku, není ani
finančních prostředků, abychom této
katastrofě alespoň částečně
mohli zabrániti. Na našich vesnicích je hlad.
Na druhé straně jsou přeplněné
sklady. Co nám zbývá, nám zničeným
zemědělcům? Vyvraždit rodinu a potom
sebe? K tomu však ještě my, pracující
lidé na hroudě, nemáme odvahy. Chceme žít
aspoň jako ten nezaměstnaný dělník.
Škody způsobené suchem, které byly v
naší oblasti přímo katastrofální,
byly u nás vyšší a byly také komisí
řádně odhadnuty na 70 až 100 %, ale
bohužel, odnikud nepřišlo nám ještě
žádné záchrany, odnikud nedostali jsme
doposud žádné pomoci." Tato resoluce,
podepsaná 35 rolníky z jedné obce, opatřená
i obecním razítkem a podpisy příslušných
funkcionářů, fungujících při
odhadu živelních pohrom, jest nejlepším
dokladem, jak se z fondu pro živelní pohromy nedostalo
malozemědělcům toho, čeho potřebují,
a jest také vykřičníkem, aby na základě
resoluce, která 14. listopadu byla přijata v zemědělském
výboru a v níž se mluví o 50 mil. Kč
podpor pro postižené zemědělce, se tato
pomoc do postižených krajů skutečně
co nejdříve dostala.
Vážená sněmovno, je zarážející,
že v této době, kdy na venkově stejně
jako v městě řádí hlad a bída,
v této sněmovně nejsou předkládány
k projednání návrhy, které by znamenaly
pomoc širokým lidovým vrstvám, které
by znamenaly řešení, jak si je vesnice představuje
a jaké bylo také až do voleb slibováno.
Jestliže místo toho, jak již zde bylo ráno
konstatováno, projednávají se zde předlohy,
které ani zdaleka nemohou znamenati nějakou pomoc
širokým lidovým vrstvám a které,
vezmeme-li v úvahu tažení p. sen. Vraného
ve "Venkově" a "Lidovém deníku"
proti akcionářům, kartelům a bankám
do 19. května, jsou proti tomu všemu, co bylo slibováno,
hotovým paskvilem, pak je pochopitelné, že
v důsledku této vaší protilidové
a proti malozemědělské politiky se drobný
lid na vesnici bouří, že žádá
opravdové a skutečné řešení,
že na desítkách a stech schůzí
bez rozdílu, jde-li o malorolníky té neb
oné politické příslušnosti, dává
hlavy dohromady, usnáší se na požadavcích,
které by mohly znamenati ne vyřešení
problému, nýbrž pomoc širokým lidovým
vrstvám, mohly by znamenati okamžitou výpomoc,
ať už je to otázka oddlužení, reorganisace
zemědělských rad nebo daňového
systému, a předkládá další
desítky požadavků. Pokud se týče
tohoto problému daňového, žádá
republikánský dorost podle včerejšího
"Venkova" zrušení převodních
poplatků.
My komunisté prohlašujeme: Stavíme se za tyto
požadavky vesnice, za požadavky drobného pracujícího
lidu, ale zároveň říkáme, že
nestačí jen požadavky vytyčovat, nestačí
jen si přát, aby život, který podobá
se již peklu, se zlepšil. Je nutno požadavky také
prosazovat a k tomu, aby tyto požadavky širokých
lidových vrstev na vesnici byly prosazeny, aby konečně
došlo k řešení hospodářské
krise na účet bohatých, na účet
těch, kdož dosud mají, je potřebí,
aby přiložili ruku k dílu všichni ti,
jimž skutečně na zachránění
širokých lidových vrstev záleží.
Drobní rolníci, malorolníci, domkáři
na vesnici dávají se dohromady, organisují
se v jednotné lidové frontě, pomocí
které budou také své požadavky prosazovati
(Místopředseda Košek zvoní.),
pomocí které jest jediné možno, aby
dosavadní řešení krise na účet
chudého lidu, aby dosavadní rabování
kapes drobného poplatnictva přeměněno
bylo v řešení takové, jak si je drobná
pracující třída na vesnicích
představuje, to je na účet bohatých,
na účet kartelů, bank, na účet
finančního, fabrikantského i velkostatkářského
kapitálu. (Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
Birke. Dávám mu slovo.
Posl. Birke (německy): Slavná sněmovno!
Oba zde předložené návrhy o pastvinách
na Slovensku jako drobné návrhy by nás rovněž
zajímaly, poněvadž i my máme na Slovensku
velmi mnoho chudých lidí, kteří z
několika pastvisk musí přímo vytloukati
živobytí. Máme jen obavu, že pachtovní
smlouvy jsou dělány tak, že se lidé
rok po roce stále znova musí třásti
o svůj kousek chleba, který jest spojen s těmito
pastvinami. Když jsme dnes a předevčírem
zde ve sněmovně slyšeli řečníky
z nejrůznějších stran mluvící
o jednotlivých daňových návrzích,
nemůžeme se ubrániti myšlence: Proč
se sněmovně nepředloží návrhy,
které by byly s to, aby poněkud zmírnily
nesmírnou nouzi, kterou máme v naší
sudetskoněmecké vlasti?
Slavná sněmovno! Zaujali jsme s této tribuny
již několikrát docela ostře a naléhavě
stanovisko proti nečinnosti vůči této
strašné nouzi, tomuto nezměrnému utrpení,
které máme venku ve své vlasti. Použili
jsme včera příležitosti, že se
sešel parlamentní klub poslanců a senátorů
naší strany se zástupci domácího
a cizího tisku, a tam jsme pánům novinářům
jasně vyložili, jak to vypadá mezi sudetskými
Němci, jaká nouze tam jest, jak se tato nouze stala
nesnesitelnou, tak že již nemůžeme převzíti
odpovědnost za to, co se tam venku děje. (Výkřiky
komunistických poslanců.) Slavná sněmovno!
Slyšeli jsme již mnoho věcí od komunistů,
ale nejvíce, co jsme od nich slyšeli, bylo vyložené
nadávání sudetskoněmecké straně,
která bojuje vědomě a s jasným cílem.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Pánové z komunistické strany, ze lnářských
baronů není v naší straně zastoupen
nikdo. Mohu vám říci, že jsme tam včera
se vším důrazem vysvětlili tisku, co
se děje v sudetskoněmeckém území.
(Výkřiky a hluk.) Řekli jsme jim,
že jsou v Rudohoří 18letí chlapci, kteří
váží 26 kg, že tam jsou chudí staří
lidé, kteří ve svých bídných
bytech musí vyhladověti. (Výkřiky.)
Konstatovali jsme, jak to vypadá v severních
Čechách ve sklářské oblasti,
vysvětlili jsme jim, jaká jest celá situace
sudetskoněmecké vlasti, a kdybyste (obrácen
ke komunistickým poslancům) měli ještě
trochu studu, klidně byste mne vyslechli a nepřerušovali
výkřiky. (Potlesk sudetskoněmeckých
poslanců.) Známe propagandu, kterou provozujete,
chcete svou zhroucenou stranu v sudetskoněmeckém
území dostati zase na nohy. (Výkřiky,
hluk.)
Moji kamarádi mluvili včera o této věci
s panem ministrem soc. péče a pan ministr soc. péče
nám prohlásil, že učiní vše,
čeho jest potřebí. Taková prohlášení
jsme již často slyšeli, ale nic se nedělá,
a také dnes musíme zase, jak to již učinil
kamarád May, velmi ostře a důrazně
protestovati a zamítnouti jakoukoliv odpovědnost
za to, co se děje venku v sudetskoněmecké
vlasti.
Zpráva o tomto našem včerejším
projevu byla v časopise "Zeit" zkomolena, na
desíti místech byla zabavena. Jest mnoho časopisů,
a to dlužno konstatovati, které vůbec tento
projev nezaznamenaly, a k nim patří i časopis
německé křesťansko-sociální
strany lidové "Deutsche Presse".
Pánové! Když bylo na př. v časopise
"Zeit" napsáno (čte): "I tam,
kde by mohl stát pomoci přidělováním
dodávek sudetskoněmeckému průmyslu,
ukazuje se pravý opak: k českému průmyslu
se co nejhojněji přihlíží, v
sudetskoněmeckém území se se státními
subvencemi zakládají české konkurenční
podniky a kde se v německých pohraničních
územích provádějí investiční
práce se státním příspěvkem,
dostávají je české firmy, které
ovšem zase zaměstnávají jen české
dělníky. Ale sudetskoněmecký průmysl
vychází na prázdno." - Zabaveno.
Jiné místo: "Tyf z hladu v jabloneckém
průmyslovém území." - Zabaveno.
"Československé konsuláty v cizině
odkazují dotazující se zákazníky
jen na české firmy." - Zabaveno.
"Český sklářský průmysl
se naopak všemožně chrání a podporuje.
Od té doby, co byly lesy zestátněny, nesmějí
nezaměstnaní již ani sbírati klestí,
aby se chránili v zimě před zmrznutím.
V obci Bílý Potok vypukl tyf z hladu. Aby jednomu
nemocnému tyfem opatřil po měsících
kousek masa, zabil jeho soused svou domácí kočku.
Všechny státní zakázky jdou do českého
území. Továrna, která dodává
dokonce až do Ameriky vojsku sukno, nedostala pro československé
vojsko zakázku ani na metr. Bylo by hluboce litovati, kdyby
se Němci takto hladem vyháněli na ulici.
Trýznění pro každý lístek
na chléb." - Zabaveno. (Výkřiky komunistických
poslanců. - Hluk.)
"Bezpečnost státu se nemůže ničím
tak ohroziti jako soustavně vzbuzovanou zoufalou náladou."
- Zabaveno.
"Denní zkušenost nám musí říci,
že iredenta, která si namlouvá, že namalováním
hákového kříže na vrata stodoly
spáchala nějaký čin, nikdy státem
neotřese. Ale musíme si uvědomiti, že
je nesmyslné, aby několik horkokrevných mužů
útočilo na tak zvanou iredentu a s druhé
strany aby se provozovala sociální politika, která
může vésti k tomu, aby statisíce hodných
a klidných lidí bylo hnáno do zoufalství."
- Zabaveno. (Výkřiky komunistických poslanců.)
"Vyhýbati se opatřením, která
musí buditi dojem soustavně provozovaného
národně-politického útoku. Poměry
jsou takové, jak je vylíčili moji kamarádi.
Zástupy chtějí na ulice, nikoli teprve od
včerejška nebo předvčerejška, nýbrž
od roku." - Zabaveno. (Výkřiky komunistických
poslanců [německy]: Kdo pak je zadržuje? -
Hluk.)
"Poněvadž některé naše naděje
byly den ze dne mařeny chováním vlády.
[ ]" - Zabaveno. (Výkřiky a hluk. -
Místopředseda Košek zvoní.)
"Uváží-li se, že se v úředních
statistikách uveřejňují jen nezaměstnaní,
kteří jsou podporováni odborovými
organisacemi nebo státní vyživovací
akcí, nikoli však velká spousta nezaměstnaných,
kteří již vůbec nedostávají
žádnou podporu." (Výkřiky.)
- Zabaveno.
Zatím co jsem zde mluvil o nouzi, vy (obrácen
ke komunistickým poslancům) jste řvali.
(Potlesk sudetskoněmeckých poslanců. -
Hluk.) Sudetskoněmecké dělníky
již nedostanete. To již minulo. (Hluk.) Tu můžete
dělati, co chcete. (Hluk.) Co se nyní děje,
co se provádí v naší vlasti, musí
se změniti, a všichni, kdož milují svůj
stát, musí nyní míti jen jediný
program a musí znáti jen jednu otázku: Opatřiti
práci v sudetskoněmeckém území.
To je nejlepší zajištění státu.
Co zde komunisté, tito cizinečtí legionáři
Ruska... (Potlesk. - Výkřiky komunistických
poslanců.) To již nikdo u nás nebere vážně.
(Potlesk.) Mohu vám říci, když
jste dnes na př. vypravovali, že se v Trutnově
konal projev nezaměstnaných, o němž
jste prostě mohli konstatovati, že tam naše krajské
vedení škrtlo jednotlivé body, že to prohlašuji
právě za prostou lež. (Výkřiky.)
Neboť to, co jste tam učinili, nebylo upořádáno
námi, nýbrž vámi. My jsme nedostali
do rukou vaše věci.
Pánové! Tím, jak děláte politiku,
nebude nikdo zachráněn, nechceme, aby se politika
dělala tak, jak vy ji děláte. Cítíme,
že jsme spjati se svým nouzi trpícím
sudetskoněmeckým lidem, chceme pro sudetskoněmecký
lid práci a chléb a jde-li státu skutečně
vážně a svatě o jeho existenci, musí
chtíti totéž. (Potlesk sudetskoněmeckých
poslanců.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen.
Rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Petrovičovi.
Zpravodaj posl. Petrovič: Slávna snemovňa!
Obidvaja predrečníci naznačili, že bieda
je na horách. Potvrdzujem plne: Bieda je na slovenských
horách. Tam je väčšia bieda, ako hovoril
tuná pán posl. Birke o čiastkach obývaných
nemeckými obyvateľmi. Na slovenských horách
nemáme sociálnych inštitúcií,
nemáme tam ani podpory v nezamestnanosti v takej miere,
ako on to hovorí, tam v tých krajoch. Sú
to vesmes sezónni robotníci, alebo sú to
lesní robotníci, ktorí majú len najnepatrnejší
podiel na všetkých tých sociálnych vymoženostiach
našej republiky. A keď je bieda na horách, je
treba tú biedu aspoň zmenšovať, keď
nie úplne vyliečiť.
Na zmiernenie, oddialenie biedy je tento zákon, ktorým
sa znemožňuje doterajším vlastníkom
užívanie pastvín, či je to štát
alebo už majiteľ zabraného alebo súkromného
statku, aby pastviny užívané ľudom odobral,
zoral alebo prípadne iným spôsobom a fíglami
ich o to pripravil, ako sa to stalo v r. 1930, keď zákon
tento nebol v prvých mesiacoch roku ihneď predlžený.
Preto bolo i potrebné, ako som už naznačil,
predlženie tohoto zákona vládnym nariadením
podľa plnej moci, lebo ináč už teraz,
keby to bývalo predlžené podľa zmocňovacieho
zákona, už by polovička slovenských
pastvín bola zoraná.
S tými vecmi, o ktorých tuná hovorili predošlí
rečníci a ktoré nám skýtaly
také pekné divadlo, poneváč s našimi
slovenskými pastvinami vôbec nemajú čo
do činenia, zaoberať sa nebudem, ale prial by som
si, keby raz slovenský biedny ľud viedel, o čom
sa tuná rozpráva, keď sa jedná o jeho
veľkú biedu, o základ jeho existencie.
Doporučujem, aby osnova zákona i s príslušnými
rezolúciami bola prijatá. (Souhlas.)