Podobné případy rozdělování podpor pro postižené živelními pohromami a podobnou praxi máme i na Mělnicku, Libochovicku, Slánsku, Břeclavsku a jinde. Je nutno říci: Chce-li agrární strana svojí proti malozemědělskou politikou posíliti svoje rozvrácené posice korumpováním jednotlivců na vesnici, pak k tomu musí použíti vlastních svých prostředků, nebo prostředků z cukrovarnického nebo lihovarnického fondu, ale ne peněz, které jsou zde určeny k podpoře živelnou pohromou postižených zemědělců, peněz z fondu, do kterého každý z nich platí tak zv. přirážkou k dani pozemkové, a na kteréžto podpory tudíž má každý zemědělec, postižený živelnou pohromou, právo, aniž se při tom musí plaziti před zbytkaři agrární strany anebo jejich korteši na vesnici.

Souhlasím s tím, co bylo projednáváno v zemědělském výboru, kde posl. kol. Ešner ze soc. demokratického klubu po zprávě a po stížnostech, které byly předneseny zástupci všech koaličních i oposičních stran kromě strany agrární, formuloval požadavek revise činnosti zemědělských rad za r. 1935. Zemědělské rady musí býti od tohoto zlořádu úplně vyčištěny, a proto také se za tento návrh stavíme a budeme jej podporovati. Ovšem ve schůzi zmíněného zemědělského výboru byla usnesena také resoluce na pomoc postiženým zemědělcům, ve které se praví (čte): "Jelikož letošního roku nabyly škody ohromného rozsahu, žádá se, aby ihned byla uvedena v život veřejná pomocná akce dotovaná částkou nejméně 50 mil. Kč." Ptám se pana ministra zemědělství, kde je těch 50 mil. Kč pro zemědělce postižené živelními pohromami, kde jsou všechny požadavky usnesené v resoluci z 15. listopadu, které již dávno a dávno měly býti uvedeny ve skutek a na jichž základě už dávno se mělo dostati určitých podpor postiženým při zemědělských živelních pohromách? O tom, že je to nutno, že v důsledku živelních katastrof je v některých oblastech opravdu bída a hlad, svědčí i dopis, který nám došel z konference pořádané před 14 dny v Městci Králové, na které člen agrární strany předvedl deputaci, která předložila celé memorandum, v němž se praví (čte): "Není chleba a není mléka, není omastku, není ani finančních prostředků, abychom této katastrofě alespoň částečně mohli zabrániti. Na našich vesnicích je hlad. Na druhé straně jsou přeplněné sklady. Co nám zbývá, nám zničeným zemědělcům? Vyvraždit rodinu a potom sebe? K tomu však ještě my, pracující lidé na hroudě, nemáme odvahy. Chceme žít aspoň jako ten nezaměstnaný dělník. Škody způsobené suchem, které byly v naší oblasti přímo katastrofální, byly u nás vyšší a byly také komisí řádně odhadnuty na 70 až 100 %, ale bohužel, odnikud nepřišlo nám ještě žádné záchrany, odnikud nedostali jsme doposud žádné pomoci." Tato resoluce, podepsaná 35 rolníky z jedné obce, opatřená i obecním razítkem a podpisy příslušných funkcionářů, fungujících při odhadu živelních pohrom, jest nejlepším dokladem, jak se z fondu pro živelní pohromy nedostalo malozemědělcům toho, čeho potřebují, a jest také vykřičníkem, aby na základě resoluce, která 14. listopadu byla přijata v zemědělském výboru a v níž se mluví o 50 mil. Kč podpor pro postižené zemědělce, se tato pomoc do postižených krajů skutečně co nejdříve dostala.

Vážená sněmovno, je zarážející, že v této době, kdy na venkově stejně jako v městě řádí hlad a bída, v této sněmovně nejsou předkládány k projednání návrhy, které by znamenaly pomoc širokým lidovým vrstvám, které by znamenaly řešení, jak si je vesnice představuje a jaké bylo také až do voleb slibováno. Jestliže místo toho, jak již zde bylo ráno konstatováno, projednávají se zde předlohy, které ani zdaleka nemohou znamenati nějakou pomoc širokým lidovým vrstvám a které, vezmeme-li v úvahu tažení p. sen. Vraného ve "Venkově" a "Lidovém deníku" proti akcionářům, kartelům a bankám do 19. května, jsou proti tomu všemu, co bylo slibováno, hotovým paskvilem, pak je pochopitelné, že v důsledku této vaší protilidové a proti malozemědělské politiky se drobný lid na vesnici bouří, že žádá opravdové a skutečné řešení, že na desítkách a stech schůzí bez rozdílu, jde-li o malorolníky té neb oné politické příslušnosti, dává hlavy dohromady, usnáší se na požadavcích, které by mohly znamenati ne vyřešení problému, nýbrž pomoc širokým lidovým vrstvám, mohly by znamenati okamžitou výpomoc, ať už je to otázka oddlužení, reorganisace zemědělských rad nebo daňového systému, a předkládá další desítky požadavků. Pokud se týče tohoto problému daňového, žádá republikánský dorost podle včerejšího "Venkova" zrušení převodních poplatků.

My komunisté prohlašujeme: Stavíme se za tyto požadavky vesnice, za požadavky drobného pracujícího lidu, ale zároveň říkáme, že nestačí jen požadavky vytyčovat, nestačí jen si přát, aby život, který podobá se již peklu, se zlepšil. Je nutno požadavky také prosazovat a k tomu, aby tyto požadavky širokých lidových vrstev na vesnici byly prosazeny, aby konečně došlo k řešení hospodářské krise na účet bohatých, na účet těch, kdož dosud mají, je potřebí, aby přiložili ruku k dílu všichni ti, jimž skutečně na zachránění širokých lidových vrstev záleží. Drobní rolníci, malorolníci, domkáři na vesnici dávají se dohromady, organisují se v jednotné lidové frontě, pomocí které budou také své požadavky prosazovati (Místopředseda Košek zvoní.), pomocí které jest jediné možno, aby dosavadní řešení krise na účet chudého lidu, aby dosavadní rabování kapes drobného poplatnictva přeměněno bylo v řešení takové, jak si je drobná pracující třída na vesnicích představuje, to je na účet bohatých, na účet kartelů, bank, na účet finančního, fabrikantského i velkostatkářského kapitálu. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Košek (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Birke. Dávám mu slovo.

Posl. Birke (německy): Slavná sněmovno!

Oba zde předložené návrhy o pastvinách na Slovensku jako drobné návrhy by nás rovněž zajímaly, poněvadž i my máme na Slovensku velmi mnoho chudých lidí, kteří z několika pastvisk musí přímo vytloukati živobytí. Máme jen obavu, že pachtovní smlouvy jsou dělány tak, že se lidé rok po roce stále znova musí třásti o svůj kousek chleba, který jest spojen s těmito pastvinami. Když jsme dnes a předevčírem zde ve sněmovně slyšeli řečníky z nejrůznějších stran mluvící o jednotlivých daňových návrzích, nemůžeme se ubrániti myšlence: Proč se sněmovně nepředloží návrhy, které by byly s to, aby poněkud zmírnily nesmírnou nouzi, kterou máme v naší sudetskoněmecké vlasti?

Slavná sněmovno! Zaujali jsme s této tribuny již několikrát docela ostře a naléhavě stanovisko proti nečinnosti vůči této strašné nouzi, tomuto nezměrnému utrpení, které máme venku ve své vlasti. Použili jsme včera příležitosti, že se sešel parlamentní klub poslanců a senátorů naší strany se zástupci domácího a cizího tisku, a tam jsme pánům novinářům jasně vyložili, jak to vypadá mezi sudetskými Němci, jaká nouze tam jest, jak se tato nouze stala nesnesitelnou, tak že již nemůžeme převzíti odpovědnost za to, co se tam venku děje. (Výkřiky komunistických poslanců.) Slavná sněmovno! Slyšeli jsme již mnoho věcí od komunistů, ale nejvíce, co jsme od nich slyšeli, bylo vyložené nadávání sudetskoněmecké straně, která bojuje vědomě a s jasným cílem. (Výkřiky komunistických poslanců.) Pánové z komunistické strany, ze lnářských baronů není v naší straně zastoupen nikdo. Mohu vám říci, že jsme tam včera se vším důrazem vysvětlili tisku, co se děje v sudetskoněmeckém území. (Výkřiky a hluk.) Řekli jsme jim, že jsou v Rudohoří 18letí chlapci, kteří váží 26 kg, že tam jsou chudí staří lidé, kteří ve svých bídných bytech musí vyhladověti. (Výkřiky.) Konstatovali jsme, jak to vypadá v severních Čechách ve sklářské oblasti, vysvětlili jsme jim, jaká jest celá situace sudetskoněmecké vlasti, a kdybyste (obrácen ke komunistickým poslancům) měli ještě trochu studu, klidně byste mne vyslechli a nepřerušovali výkřiky. (Potlesk sudetskoněmeckých poslanců.) Známe propagandu, kterou provozujete, chcete svou zhroucenou stranu v sudetskoněmeckém území dostati zase na nohy. (Výkřiky, hluk.)

Moji kamarádi mluvili včera o této věci s panem ministrem soc. péče a pan ministr soc. péče nám prohlásil, že učiní vše, čeho jest potřebí. Taková prohlášení jsme již často slyšeli, ale nic se nedělá, a také dnes musíme zase, jak to již učinil kamarád May, velmi ostře a důrazně protestovati a zamítnouti jakoukoliv odpovědnost za to, co se děje venku v sudetskoněmecké vlasti.

Zpráva o tomto našem včerejším projevu byla v časopise "Zeit" zkomolena, na desíti místech byla zabavena. Jest mnoho časopisů, a to dlužno konstatovati, které vůbec tento projev nezaznamenaly, a k nim patří i časopis německé křesťansko-sociální strany lidové "Deutsche Presse".

Pánové! Když bylo na př. v časopise "Zeit" napsáno (čte): "I tam, kde by mohl stát pomoci přidělováním dodávek sudetskoněmeckému průmyslu, ukazuje se pravý opak: k českému průmyslu se co nejhojněji přihlíží, v sudetskoněmeckém území se se státními subvencemi zakládají české konkurenční podniky a kde se v německých pohraničních územích provádějí investiční práce se státním příspěvkem, dostávají je české firmy, které ovšem zase zaměstnávají jen české dělníky. Ale sudetskoněmecký průmysl vychází na prázdno." - Zabaveno.

Jiné místo: "Tyf z hladu v jabloneckém průmyslovém území." - Zabaveno.

"Československé konsuláty v cizině odkazují dotazující se zákazníky jen na české firmy." - Zabaveno.

"Český sklářský průmysl se naopak všemožně chrání a podporuje. Od té doby, co byly lesy zestátněny, nesmějí nezaměstnaní již ani sbírati klestí, aby se chránili v zimě před zmrznutím. V obci Bílý Potok vypukl tyf z hladu. Aby jednomu nemocnému tyfem opatřil po měsících kousek masa, zabil jeho soused svou domácí kočku. Všechny státní zakázky jdou do českého území. Továrna, která dodává dokonce až do Ameriky vojsku sukno, nedostala pro československé vojsko zakázku ani na metr. Bylo by hluboce litovati, kdyby se Němci takto hladem vyháněli na ulici. Trýznění pro každý lístek na chléb." - Zabaveno. (Výkřiky komunistických poslanců. - Hluk.)

"Bezpečnost státu se nemůže ničím tak ohroziti jako soustavně vzbuzovanou zoufalou náladou." - Zabaveno.

"Denní zkušenost nám musí říci, že iredenta, která si namlouvá, že namalováním hákového kříže na vrata stodoly spáchala nějaký čin, nikdy státem neotřese. Ale musíme si uvědomiti, že je nesmyslné, aby několik horkokrevných mužů útočilo na tak zvanou iredentu a s druhé strany aby se provozovala sociální politika, která může vésti k tomu, aby statisíce hodných a klidných lidí bylo hnáno do zoufalství." - Zabaveno. (Výkřiky komunistických poslanců.)

"Vyhýbati se opatřením, která musí buditi dojem soustavně provozovaného národně-politického útoku. Poměry jsou takové, jak je vylíčili moji kamarádi. Zástupy chtějí na ulice, nikoli teprve od včerejška nebo předvčerejška, nýbrž od roku." - Zabaveno. (Výkřiky komunistických poslanců [německy]: Kdo pak je zadržuje? - Hluk.)

"Poněvadž některé naše naděje byly den ze dne mařeny chováním vlády. [ ]" - Zabaveno. (Výkřiky a hluk. - Místopředseda Košek zvoní.)

"Uváží-li se, že se v úředních statistikách uveřejňují jen nezaměstnaní, kteří jsou podporováni odborovými organisacemi nebo státní vyživovací akcí, nikoli však velká spousta nezaměstnaných, kteří již vůbec nedostávají žádnou podporu." (Výkřiky.) - Zabaveno.

Zatím co jsem zde mluvil o nouzi, vy (obrácen ke komunistickým poslancům) jste řvali. (Potlesk sudetskoněmeckých poslanců. - Hluk.) Sudetskoněmecké dělníky již nedostanete. To již minulo. (Hluk.) Tu můžete dělati, co chcete. (Hluk.) Co se nyní děje, co se provádí v naší vlasti, musí se změniti, a všichni, kdož milují svůj stát, musí nyní míti jen jediný program a musí znáti jen jednu otázku: Opatřiti práci v sudetskoněmeckém území. To je nejlepší zajištění státu. Co zde komunisté, tito cizinečtí legionáři Ruska... (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.) To již nikdo u nás nebere vážně. (Potlesk.) Mohu vám říci, když jste dnes na př. vypravovali, že se v Trutnově konal projev nezaměstnaných, o němž jste prostě mohli konstatovati, že tam naše krajské vedení škrtlo jednotlivé body, že to prohlašuji právě za prostou lež. (Výkřiky.) Neboť to, co jste tam učinili, nebylo upořádáno námi, nýbrž vámi. My jsme nedostali do rukou vaše věci.

Pánové! Tím, jak děláte politiku, nebude nikdo zachráněn, nechceme, aby se politika dělala tak, jak vy ji děláte. Cítíme, že jsme spjati se svým nouzi trpícím sudetskoněmeckým lidem, chceme pro sudetskoněmecký lid práci a chléb a jde-li státu skutečně vážně a svatě o jeho existenci, musí chtíti totéž. (Potlesk sudetskoněmeckých poslanců.)

Místopředseda Košek (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Petrovičovi.

Zpravodaj posl. Petrovič: Slávna snemovňa! Obidvaja predrečníci naznačili, že bieda je na horách. Potvrdzujem plne: Bieda je na slovenských horách. Tam je väčšia bieda, ako hovoril tuná pán posl. Birke o čiastkach obývaných nemeckými obyvateľmi. Na slovenských horách nemáme sociálnych inštitúcií, nemáme tam ani podpory v nezamestnanosti v takej miere, ako on to hovorí, tam v tých krajoch. Sú to vesmes sezónni robotníci, alebo sú to lesní robotníci, ktorí majú len najnepatrnejší podiel na všetkých tých sociálnych vymoženostiach našej republiky. A keď je bieda na horách, je treba tú biedu aspoň zmenšovať, keď nie úplne vyliečiť.

Na zmiernenie, oddialenie biedy je tento zákon, ktorým sa znemožňuje doterajším vlastníkom užívanie pastvín, či je to štát alebo už majiteľ zabraného alebo súkromného statku, aby pastviny užívané ľudom odobral, zoral alebo prípadne iným spôsobom a fíglami ich o to pripravil, ako sa to stalo v r. 1930, keď zákon tento nebol v prvých mesiacoch roku ihneď predlžený. Preto bolo i potrebné, ako som už naznačil, predlženie tohoto zákona vládnym nariadením podľa plnej moci, lebo ináč už teraz, keby to bývalo predlžené podľa zmocňovacieho zákona, už by polovička slovenských pastvín bola zoraná.

S tými vecmi, o ktorých tuná hovorili predošlí rečníci a ktoré nám skýtaly také pekné divadlo, poneváč s našimi slovenskými pastvinami vôbec nemajú čo do činenia, zaoberať sa nebudem, ale prial by som si, keby raz slovenský biedny ľud viedel, o čom sa tuná rozpráva, keď sa jedná o jeho veľkú biedu, o základ jeho existencie.

Doporučujem, aby osnova zákona i s príslušnými rezolúciami bola prijatá. (Souhlas.)