Místopředseda Langr (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

1. Návrh posl. Berana, dr. Meissnera, Zeminové, dr. Nováka, Ostrého, Tauba a Zierhuta:

Podepsaní navrhují, aby vládní návrh zákona o stabilisačních bilancích tisk 238 byl vrácen rozpočtovému výboru k novému projednání.

2. Pozměňovací návrh posl. Zápotockého, Schenka a soudr. k osnově tisk 238:

Ve čl. I bude lit. c) zníti:

"c) Přebytek, povstalý podle § 4, odst. 1 je podroben zdanění. Daň z tohoto přebytku (daň ze stabilisačních fondů) je vyměřována podle této sazby:

Při majetku 1 až 2 mil. Kč 4 %, při majetku 2 až 5 mil. Kč 5 %, při majetku 5 až 50 mil. Kč 6 %, při majetku přes 50 mil. Kč 7 % ze stabilisačního fondu."

3. Doplňovací návrhy posl. Dvořáka, Kopřivy a soudr. k osnově tisk 242, ke čl. I:

Za úvodní odstavec po slovech "prodlužuje se s těmito změnami" vsunuje se ustanovení:

"1. § 1 se doplňuje tímto odstavcem:

(5) U živnostníků a obchodníků, jejichž roční důchod nepřesahuje 24.000 Kč, činí daň z obratu 1 %."

Očíslování dalších změn budiž posunuto vždy o jedničku.

V čís. 11 doplňuje se § 8, odst. (1), čís. 1 za slovy "za dotyčné daňové období;" ustanovením:

"Osobní ručení nového nabyvatele za neplacenou daň z obratu nevztahuje se na případy, kdy jde o převod malých podniků s ročním příjmem do 24.000 Kč;"

Místopředseda Langr (zvoní): Přistoupíme k doslovům zpravodajů, a to nejprve k 1. odstavci pořadu, jímž jest:

Zpravodajem jest p. posl. R. Chalupa. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! V době, kdy zavádíme nové spotřební daně, v době, kdy rozpočet náš je kryt převážně daněmi spotřebními, myslím, že bychom měli míti více odvahy sáhnouti tam, kde peníze skutečně jsou, a tak do značné míry ulehčiti těm, kteří jsou dnes nesmírně postiženi.

Pan kol. Toušek si stěžoval, že článek II, pokud jsem o něm mluvil, nebyl odůvodněný. Myslím, že to je nedopatření. Řekl jsem, že článek II má postihnouti neoprávněné obohacení, a toto je fakticky tam, kde byly dávány gratisakcie a kde byly akcie nakolkovány. Dále projevil pan kol. Toušek obavu ze zpětné platnosti. Myslím, že zpětná platnost by tak nevadila, kdyby zde nebylo ochoty dáti státu tolik, kolik mu po právu náleží. Hovořil dále o určité disparitě. V této věci může býti jen jedno správné východisko, totiž to, aby se státu dostalo, co mu náleží, jelikož to, že byl někdo tak obratný a utekl s těmito zisky a tak stát ošidil o tento svůj důchod, nám nemůže býti důvodem pro to, abychom nepostihovali tam, kde ještě dnes postihnouti můžeme. (Posl. dr. Macek: Ani v tom případě, kdyby mu stát otevřel zadní dvířka!) To není disparita, nač se zde ukazuje, to je přímluva za to, aby stejným způsobem unikaly zisky bez zdanění ve prospěch jednotlivců.

Vážení pánové, bylo také konstatováno, že lhůta splatnosti do 30 dnů je příliš krátká. Nemáme v našem daňovém zákonodárství žádné jiné lhůty než 30denní, ale každý ví, že když nemůže do 30 dnů své povinnosti zadost učiniti, má možnost žádati o posečkání a že se mu pravidelně taková možnost dá, tím spíše, když půjde o veliké částky.

Pan kol. Toušek se snad pozastavoval nad tím, že je to 15 %. Je však třeba si uvědomiti, že akciový kapitál, o který zde běží, podléhal by emisnímu poplatku asi 6 %, ale zde nám jde o to, že určitá část lidí byla obohacena bez zásluh. Z toho důvodu myslím, že postižení dalšími 9 % je to minimální, co jsme mohli vůbec žádat.

K projednávání zákona byl podán návrh pp. posl. Berana, dr. Meissnera, Zeminové, dr. Nováka, Ostrého, Tauba a Zierhuta: Podepsaní navrhují, aby vládní návrh zákona o stabilisačních bilancích, tisk 238, byl vrácen rozpočtovému výboru k novému projednání.

Slavná sněmovno, mám za povinnost podepříti do jisté míry, co se zde žádá a to tím, že materie, která se projednává, je částí materie daleko obsáhlejší. Musíme usilovat, aby tato část byla projednávána zároveň s novelisací zákona č. 76/1927 (Posl. dr. Macek: Tak jest!), odkud byla anticipando vzata některá ustanovení, zejména článku II. Jinak jsem si plně vědom, že osnova zákona, který má tak nesmírný dosah, by potřebovala doby skutečně klidnější, poněvadž velmi lehko se může stát, neznáme-li právní důsledky tohoto dalekosáhlého zákonného opatření, že by se nám přihodily omyly, které by se nám mohly těžce vymstít. Z toho důvodu dovoluji si doporučiti návrh, který jsem právě přečetl, slavné sněmovně ke schválení, a bude-li přijat, odpadá ovšem moje povinnost, abych referoval o pozměňovacích návrzích, pokud byly k této předloze podány, poněvadž je možnost, aby o těchto návrzích se znovu jednalo v rozpočtovém výboru. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Přistoupíme k doslovu o 2. a 3. odstavci pořadu, jimiž jsou:

Zpravodajem k oběma těmto odstavcům jest p. posl. Bergmann. Dávám mu slovo k doslovu.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno! V debatě o obou osnovách bylo předneseno několik závažnějších připomínek nebo výtek, na něž nutno přece jenom reagovati.

Pan kol. Šedý nazval tyto osnovy novou zkouškou živnostníků a obchodníků. Domnívám se, že obě osnovy budou především zkouškou konsumentů, poněvadž teoreticky nese břemeno daně obratové konsument.

Pan kol. Šedý zde uvedl, že při prodloužení zákona o dani obratové se vždycky nový zákon oproti starému zhoršuje. Poukazuji na svou zprávu a myslím, že p. kol. Šedý v tomto případě nemá pravdu.

Pan kol. Šedý odsoudil také tuto osnovu, že prý nemá ani jediného světlého bodu. Domnívám se, že tomu přece jenom tak není, že jsou tam určité body, které znamenají ulehčení pro ty, kteří mají tuto daň státu odváděti. Neříkám pro ty, kteří ji budou platiti.

Pan kol. Šedý se přimlouval, že by bylo spravedlivé, kdyby daň obratová byla daní progresivní. Nedovedu si představiti technické provedení takového opatření, aby byla daň obratová progresivní. Myslím, že by daňový administrativní aparát úplně musel zůstat stát, kdybychom měli progresivní daň obratovou, poněvadž to považuji za technicky naprosto neproveditelné. Něco jiného je to, co my žádáme, aby byly zrušeny prostě všechny daně a byla zavedena jediná progresivní daň z příjmu, ať již plyne z toho nebo onoho titulu.

Bylo zde mnoho mluveno o výhodách, které mají konsumní družstva. Nerad bych se příliš dlouho touto otázkou zabýval. Poukazuji zejména na loňský referát zpravodaje rozpočtového kol. Remeše, kde všechny tyto výtky ciferně naprosto rozptýlil. Konečně je charakteristické a zajímavé, že i ti, kteří vytýkají některé výhody družstvům. ať konsumním nebo jiným, se sami sdružují, aby těchto výhod také dosáhli. Tedy na jedné straně potírati tyto výhody, na druhé straně se sdružovati, abych tyto výhody měl, myslím, není logické, není správné a také není spravedlivé.

Kol. Šedý také vytýkal, že § 19 je zhoršením oproti nynějšímu, poněvadž zde bylo škrtnuto, že poplatník má dostati vyzvání. Toto vyzvání bylo prý v osnově škrtnuto, takže nastávají sankce, když poplatník sám ze svého vlastního popudu v stanovené lhůtě přiznání nepodá. My jsme o této věci jednali jak v subkomitétu, tak také v rozpočtovém výboru a po vysvětlivkách, které nám byly dány se strany referentů ministerstva financí, upustili jsme od změny v tomto paragrafu a to z toho důvodu, že nám bylo řečeno, že jenom u jedné berní správy za jeden jediný rok bylo vydáno 12.000 vyzvání, aby páni poplatníci podali přiznání k dani. To je to papírové úřadování, které máme ve finanční administrativě, jestliže se nebudeme starati, aby takovéto zbytečné úkoly odpadly.

Pan kol. dr. Pružinský uvedl zde některé obavy, zejména pokud se týče §u 5, odst. 1, že by měl býti doplněn slovem "tuzemské". Upozorňuji, že po mém názoru bylo by to zbytečné, poněvadž zákon výslovně mluví o zdanitelných dodávkách, čímž vyjadřuje, že daň se platí jenom z tuzemských dodávek, neboť cizozemské dodávky nejsou zdanitelny čsl. daní z obratu.

Pan kol. dr. Pružinský vyslovil obavu, aby daní z obratu nebyly postiženy převody cizozemských patentů do tuzemska. I tato obava je bezdůvodná, neboť i nadále zůstává v platnosti dnešní stav, podle něhož tyto převody zásadně dani z obratu nepodléhají.

Byly tu i další obavy k číslu 8 §u 5 odst. 1. Ustanovení toto nemůže působiti nepříznivě na exportní styky Československa s cizinou, neboť vývozu, resp. prodeje zdejšího zboží do ciziny se zmíněné ustanovení vůbec netýká. Účelem navrhovaného ustanovení je zdanění určitých transakcí více méně rázu majetkového, jež jsou častým zjevem v oboru podnikatelském. Z důvodů daňové stejnoměrnosti jest pak nutno, aby cizinec byl tu postaven na roveň tuzemci.

Pan kol. dr. Pružinský měl také určité výtky v příčině placení daně měsíčními splátkami. Toto týká se jenom výrobních podnikatelů, to jest hlavně podniků hospodářsky i kapitálově silnějších, a nelze proto všeobecně od tohoto opatření očekávati nějaké hospodářsky škodlivé důsledky.

Ustanovením §u 20, odst. 5, kterým se zabýval také pan kol. dr. Pružinský, má se pro budoucnost umožniti případné přenesení účtování daně z obratu a daně přepychové s berních úřadů na berní správy, o kteréžto reformě se uvažuje v rámci snah o reorganisaci finanční správy.

Pan kol. dr. Pružinský se zabýval výší čtvrtletních splátek. Stanovení této zatímní výše čtvrtletních splátek je pouze pomocným prostředkem v řízení, jímž mají býti liknaví poplatníci přidrženi k pořádnému odvádění běžných daní nebo splátek. Toto provisorní řízení nemá nic společného s vyměřovacím řízením, v kterémž teprve se stanoví konečná výše poplatníkovy daňové povinnosti.

Pan kol. Knebort zabýval se oběma osnovami a dožadoval se, aby vyloučení nezaplacených částek z daňového základu týkalo se pouze těch poplatníků, kteří zažádali o povolení, aby mohli odváděti daň z obratu z vydaných účtů. Tím, že zažádají o tento způsob zdaňování, berou na sebe i risiko pro případ, že zákazník jim účet zcela nebo z části nezaplatí. Osnova toto risiko zmirňuje, neboť tyto nezaplacené částky zprošťuje daně. Jinak, a to u převážné většiny poplatníků, zůstává zásadou, že daň se platí pouze z toho, co podnikatel od zákazníka skutečně obdržel.

Konečně žádal kol. Knebort vyloučení živnostníků a obchodníků, kteří mají 3 nebo více filiálek, z dosahu ustanovení o zvláštní přirážce k dani z obratu. To je z důvodu daňové spravedlnosti nepřípustné a upozorňuji, že tomuto zdanění podléhají podniky, které mají větší obrat než 500.000 Kč, takže jich bude jistě velmi málo.

K doplňovacímu návrhu posl. Dvořáka, Kopřivy a soudr. dovoluji si sděliti, že jsme jej projednali v subkomitétu rozpočtového výboru a vzhledem k tomu, že by zase znamenal veliké zkomplikování daňové administrativy, nedoporučuji, aby doplňovací návrh kol. Dvořáka, Kopřivy a soudr. byl přijat.

Jinak doporučuji slavné sněmovně, aby obě osnovy přijala ve znění, jak se na nich usnesl výbor rozpočtový. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov, a to nejprve o 1. odst. pořadu, jímž jest:

Zpravodajem jest p. posl. R. Chalupa.

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! Odůvodnil jsem už návrh na odklad vyřízení této osnovy zákona, jenž byl tlumočen návrhem na vrácení jeho rozpočtovému výboru. Prosím, aby slavná sněmovna se usnesla, aby tato osnova zákona byla vrácena rozpočtovému výboru k novému projednání. (Souhlas.)

Místopředseda Langr (zvoní): Jak jsem již sdělil, podali posl. Beran, dr. Meissner, Zeminová, dr. Novák, Ostrý, Taub a Zierhut návrh, aby tato osnova vrácena byla rozpočtovému výboru k novému projednání.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat a osnova vrácena výboru rozpočtovému k novému projednání.

Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.

Nyní vykonáme hlasování o 2. odstavci pořadu, jímž jest:

Zpravodajem je p. posl. Bergmann.

Celá tato osnova zákona má 3 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byly podány doplňovací návrhy, dám hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve budeme hlasovati o celé osnově v úpravě návrhů posl. Dvořáka, Kopřivy a soudr.; nebude-li přijata, budeme hlasovati o celé osnově podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou v úpravě návrhů posl. Dvořáka, Kopřivy a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 články, nadpisem a úvodní formulí, ve znění zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme proto ihned ke čtení druhému.