Otřesení právní bezpečnosti i finančně politickými opatřeními není nebezpečím jen pro ty, kterých se to právě týká, nýbrž i pro každého, kdo staví svou celou existenci na právním řádě. Věřím, že senát vrátí předlohu poslanecké sněmovně, vysloví-li ona souhlas s navrženým ustanovením, nikoliv snad proto, že se majitelé gratisakcií budou proti tomuto ustanovení brániti, nýbrž ze zásadních důvodů, protože znamená skutečné zdanění se zpětnou platností a také proto, že způsob zdanění bezplatné akcie je naprosto nesprávný a nespravedlivý. Neboť se může státi, že r. 1927 bezplatné akcie vydal určitý podnik, který byl tehdy ve vrcholné konjunktuře, zatím co dnes je ve smrtelném zápase a má ve 30 dnech zaplatiti 15 %ní dávku za gratis-akcie, které vydal. Domnívám se tedy, že se jak subkomitétu, tak i rozpočtovému výboru vloudila chyba a že sama finanční správa, která mluvila v debatě velmi mnoho o čistotě a zákonitosti a prohlásila, že její nejvyšší snahou jest je zachovávati, od tohoto ustanovení upustí, protože znamená skutečné bezpráví a nemůže býti udrženo.

Chtěl bych se ještě jednou vrátiti ke svému optimismu stran jednání, která chceme v lednu provésti v rozpočtovém výboru a ve kterých si chceme vytvořiti vlastní stanovisko k dnešní finanční politice a finanční správě. Chtěl bych proto vyzvati všechny strany této sněmovny, aby neopominuly se přidati k mínění, které chce napraviti, čím se provinila nejen tato nyní zákonodárně činná sněmovna, nýbrž i minulá a předminulá. Jde o dvoje: skoncovati s ohromnou shovívavostí vůči finanční správě a přezkoumati svolení k řadě zákonů, o nichž se nejen finanční správa, nýbrž i parlament domníval, že jde o přechodná nouzová opatření, protože jsme všichni podceňovali sílu a trvání krise. Zůstali jsme na cestě, kterou jsme se jednou dali, že totiž neustále příštipkujeme zákony, které byly vytvořeny pro normální hospodářské poměry, a vybíráme si stále zase jen nějaký malý obor finančního zákonodárství, abychom ještě něco všemi způsoby vymačkali z obyvatelstva, t. j. že finanční správa beze vší představy a znalosti skutečně daných poměrů v tomto příštipkování pokračuje a my po každé se dopouštíme chyby, že s tím souhlasíme.

Každý den je nejen mně, nýbrž i každému kolegovi v této sněmovně hlášen nějaký případ (Předsednictví převzal místopředseda Langr.), kde se chytáme za hlavu a tážeme se, zda poměr mezi poplatníkem a fiskem může býti takový, že fiskus může bez právních prostředků, bez výměru a beze všeho ohledu na existenci bráti vše, co může uchvátiti, s tím výsledkem, že obyvatelstvo ztrácí stále více víru ve spořádané finanční hospodářství a v právní řád. Dnes mi byl hlášen případ, že byl včera nějakému obchodníku v Kraslicích bez předchozího vyčerpání právních prostředků prostě zavřen krám a odvezeno zboží, jež má dnes býti vydraženo, protože přece obchodník potravinami nemá zboží, které by bez nebezpečí zkázy mohlo býti uskladněno. Ten člověk nabízí bernímu úřadu 5000 Kč, zanechá-li dražení jeho zboží. Berní správa je však tak šílená, že požaduje na tomto obchodníku, aby hotově složil 40.000 Kč, jinak prý provede dražbu, která při nejlepší vůli nemůže více vynésti než nabízených 5000 Kč. Výsledek je zničení hospodářské existence, zasypání daňového pramene samotnou finanční správou, jen proto, že podřízený orgán nechal stranou každý národohospodářský úsudek a každou myšlenku na ohled a lidskost, protože snad je šplhavcem a chce dokázati, jak je schopný a co vše může z obyvatelstva vydříti.

Chci se spokojiti s těmito několika poznámkami, apeluji však ještě jednou na většinové strany a především na pana zpravodaje o novele k zákonu o stabilisačních bilancích, aby s navrženým čl. II posečkal, protože jednak podle mého mínění obsahuje bezpráví, jednak, jak se domnívám, do tohoto zákona nepatří. Finanční správa přijde ještě s jinými návrhy a poskytne nám ještě možnost zdaniti bezplatné akcie, ale nikoliv tak, jak se to děje dnes, cestou, která podle mého mínění není zcela čistá a spravedlivá. (Potlesk sudetskoněmeckých poslanců.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem "proti" je p. posl. Knebort. Prosím, aby se ujal slova.

Posl. Knebort: Slavná sněmovno, paní a pánové! Ujímám-li se slova k osnově zákona o prodloužení daně obratové, činím tak jen proto, poněvadž je mou povinností, abych jako živnostenský pracovník národního sjednocení zaujal stanovisko k některým bodům této osnovy. Nebudu osnovu rozebírat, poněvadž účast ve sněmovně při jejím projednávání svědčí o malém zájmu na věci, a i kdybych rozebral všechny nevýhody této osnovy, nezmění se na věci docela nic. Proto mám jen některé dodatky k této osnově. (Posl. Bezděk: Národní sjednocení také tu není!) Bohužel, jsou zde 4 členové, poněvadž ostatní páni kolegové byli povoláni před čtvrt hodinou nahoru k našemu vůdci dr. Kramářovi, a proto zde nejsou.

Bylo zde již řečeno p. posl. Netolickým, aby se nedělalo ze zákona o dani obratové politikum. V době, kdy bylo projednáváno zvýšení daně obratové po prvé, nebyl jsem poslancem, ale pamatuji se, že v té době bylo ze zvýšení obratové daně děláno jen a jen politikum. V té době jsme byli my jako nár. demokraté velmi napadáni stranou živnostenskou za to, že jsme hlasovali pro zvýšení daně obratové, ačkoliv jsme pro ni hlasovali jenom proto, že se říkalo, že zvýšení toto je přechodné. Nechci býti jizlivý, nikoho nechci napadati, ale připomínám, že dnes je úloha obrácená. Dnes jsme my v oposici a političtí živnostníci, kteří nás v té době napadali, budou dnes zvedati ruku pro prodloužení zákona o dani obratové a jejích přirážek. (Výkřiky posl. Kejmara.) Vím, pane kolego, četl jsem to ve vašem "Novém večerníku", nebudu to zde citovati, pane kolego, toho jsem dalek. Jenom připomínám, že vedeme boj jinak. Ještě jsme se při projednávání daně obratové vaší strany vůbec nedotkli a také z toho nechceme dělati politikum. (Posl. Kejmar: Proč ne?) Proto, prosím, že nebudeme hlasovati pro tuto daň a vy pro ni dnes budete hlasovati, ačkoliv tehdy vaše časopisy napsaly, a velmi často psaly, snad každý den v dubnu 1932 mezi jiným: "My své ruce nepozvedneme pro to, abychom hlasovali pro zvýšení daně z obratu. Žádáme, aby do tří měsíců od vstupu tohoto zákona v platnost bylo provedeno paušalování daně obratové." (Výkřiky posl. Kejmara.)

Prosím, já s vámi, pane kolego, souhlasím. Dnes je pan ministr obchodu 6 měsíců v ministerstvu obchodu a vy žádáte stále, aby bylo paušalování provedeno, ale já to zde v návrhu nevidím. Jenom v dodatkové zprávě vzadu. (Posl. Michálek: Musíme odbourávati to, co jste za 17 let udělali!) Račte prominouti, jen konstatuji, že dnes je situace tatáž, dnes jako tehdy, když jsme byli ve vládě, potřebovala vláda zvýšení daně obratové. Tehdy jsme pro ně hlasovali jako pro nutnost, a bylo to odhlasováno jenom jako předchodná daň. Dnes, prosím, budeme hlasovati proti, a řeknu vám, proč budeme hlasovati proti. (Posl. Kejmar: Poněvadž jste v oposici!) Ano, to je jeden důvod. A druhý důvod je ten, že fakticky požadavek paušalování daně u prvovýroby by bylo tím nejrozumnějším a nejlepším řešením a bylo by současně nejlepším zdrojem příjmů pro stát. (Posl. Kejmar: Měli jste ministra obchodu tolik let!) Pane kolego, vy ho máte teď a s tímto programem jste šli do boje, do voleb. Hlásali jste před volbami, že nepřipustíte prodloužení daně obratové. A dnes je 6 měsíců vláda pohromadě a nepovedlo se vám to také. Při přirážkách k dani obratové vám potom ještě něco řeknu, abyste viděli, jak to vypadá a jak to děláte. Nechtěl jsem vás nijak napadnouti. Jsem toho dalek. Ukazuji jen, že se dnes situace změnila, jak to vypadalo dříve a jak to vypadá dnes. Ovšem my jsme toho nezneužívali agitačně jako vy, a řekl-li kolega Netolický, aby se z toho nedělalo politikum, dokazuji, že jste z toho politikum dělali vy. Nic více a nic méně.

Kdyby byla daň obratová paušalována přímo u prvovýroby, byli by zejména postiženi všichni fušéři a ti, kteří se tomuto zdanění neoprávněným prodejem vyhýbají. (Výkřiky.) V tom tedy s vámi plně souhlasím, vážení pánové.

Dále v těch odstavcích, kde se poskytují nové úlevy pro živnostnictvo, jest odst. 4, kde se rozšiřuje nárok na nezdaňování nezaplacených částek na všechny případy nedobytnosti při zdaňování podle účtovaných cen. Prosím, to je věc, která již dávno měla býti uzákoněna, poněvadž živnostníci a obchodníci platí obratovou daň i z částek, které de facto nikdy nepřijmou. To zde bylo mnohokráte zdůrazněno a já si dovolím dáti jenom jeden příklad. Stavitel udělá stavbu za milion Kč a když dostaví, dostane pouze 700.000 Kč, z toho milionu Kč musí však platiti 3 % obratovou daň, t. j. 30.000 Kč, de facto dostane pouze 700.000 Kč a v mnohých případech ani polovinu toho, zač tu stavbu udělal. Tak je to i u živnostníků a obchodníků, kteří v podobných případech jsou postiženi, poněvadž platí obratovou daň z něčeho, co nikdy nedostanou.

Proto je třeba, aby se v zákoně na to pamatovalo. Zákon sám stanoví lhůty pro přiznání a pro odvolání, ale v žádném případě není zákonem stanoveno, do které doby má býti rekurs podaný poplatníkem vyřízen. To je věc, která měla býti také již dávno v zákoně. Jsou případy - bylo to zde již několikrát dnes řečeno - kde 3, 4, 5, ba i 7 let čeká živnostník nebo obchodník, než jeho rekurs je vyřízen.

Je zde další osnova, a to osnova zákona o přirážkách k dani z obratu a k dani přepychové. Slavná sněmovno, když jsem poslouchal rozpočtovou debatu a všechna prohlášení pánů ministrů ve výborech a to pana předsedy vlády dr. Hodži, jsem překvapen nad tím, co se slibovalo, a co se dělá. V zákoně o přirážce k dani z obratu se praví, že podnikatelé, kteří mají 3 nebo více prodejen, dále pak podnikatelé, kteří mají jednu nebo více prodejen s jednotnými cenami, jsou povinni platiti vedle přirážky podle §u 1 ještě zvláštní přirážku k dvouprocentní pravidelné dani z obratu. Dobrá, nemám nic proti tomu a připojuji se v tomto bodě k tomuto odstavci, pokud se týká jednotkových domů a filiálek, ale mám k tomu své připomínky potud, pokud tento odstavec 1 §u 2 postihuje zároveň řadu živnostníků a obchodníků, kteří mají také filiálky a budou tímto zákonem postiženi a trestáni za to, že jsou pracovití, že jsou pilní. Já vím, že v tomto zákoně je dána možnost ministru obchodu a ministru financí: "Ministr financí se zmocňuje, aby po dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností nebo s ministrem zemědělství v případech hodných zřetele poskytl osvobození od přirážky podle odst. 1 nebo její snížení."

To je sice pravda, ale bojím se, že při nedostatku státních peněz nikdy nedojde k tomu, aby některý podnikavý živnostník nebo obchodník, mající několik filiálek, byl podle tohoto zákona posuzován. Z toho důvodu kritisuji toto ustanovení v zákoně, poněvadž se zároveň dotýká jednotliveckého obchodu. Na druhé straně ovšem nepostihuje hospodářská a obchodní družstva. Zákon se netýká výdělkových a hospodářských společenstev, ani při sebevětším celkovém obratu. Zase, právě tak jako vždycky, jsou konsumy a družstva favorisována a vyňata ze zákona. Tak jako tomu bylo při vládním nařízení č. 162 nebo při vládním nařízení č. 112, znova jsou konsumy a družstva nadřazována a zvýhodňována tím, že nejsou do zákona pojata. Dovolím si tu tvrditi, že vedle jednotkových domů a filiálek jsou hospodářská a obchodní družstva jedním z největších škůdců živností a obchodů. Je jich řada, ba podle přiznání samého "Práva lidu" mají filiálek na 4000. Jsou místa, kde kraje jsou filiálkami přímo zamořeny, takže jednotlivecký obchod nemůže následkem toho vůbec existovati. Proto s politováním konstatuji, že tento zákon znovu nepostihuje konsumy a družstva, ačkoliv by na ně především měl pamatovati.

Dále postrádám v zákoně to, o čem se také mluvilo. Říkalo se, že výnos této daně připadne samosprávám. Bohužel, dnes tu bylo již jednou konstatováno, že samospráva ze zvýšené přirážky k dani obratové nebude míti žádného příjmu. (Výkřiky posl. Michálka.) Vím, pane kolego, i o tomto návrhu, buďte ubezpečen, ale tu již bylo konstatováno přímo p. posl. Netolickým, který je také v koalici, že na základě tohoto zákona nedostane samospráva nic, nýbrž že celý výnos daňový přijde státu. To jsou důvody, vážená sněmovno, které zde musím postaviti před kritiku proto, poněvadž v žádném případě se tento zákon nedotýká konsumů a družstev, naopak jsou tato vyňata. A vy sami dobře víte, pánové z řad živnostenských, že konsumy a družstva jsou naším největším nebezpečím. Jsou nebezpečím proto, že vyjma daňové výhody mají ještě své tarifní výhody a kromě všech těchto věcí jsou nebezpečím ještě proto, poněvadž strany, které jsou majiteli těchto družstev, zároveň s politickou legitimací dávají svému členstvu legitimaci pro ten neb onen konsum nebo družstvo, a tím nám jsou z našich živností a obchodů odebíráni zákazníci a naše existence ohrožována. Proto je litovati, že ani v tomto zákoně se nepamatuje na filiálky konsumů a družstev.

Nebudu dále rozebírati všechny tyto věci, ale slyšel jsem zde velmi často popírati, že konsumy a družstva jsou daňově zvýhodňována. Slyšel jsem ony námitky i oproti řečníkům vládním. Mám zde příručku, ve které se jasně a zřetelně praví: "V oboru přímých daní požívají družstva výhod nižších daňových sazeb, zatím co podle §u 83 zákona o přímých daních a novelisačního zákona č. 167 Sb. z. a n. z r. 1930 činí normální sazba zvláštní daně výdělkové 9 % ryzího výtěžku. U výdělkových a hospodářských společenstev, které vycházejíce ze zásady svépomoci omezují svoji činnost pouze na své členy, činí výdělková daň pouze 2 tisíciny základního kapitálu." Tady je doklad, že hospodářská a výdělková družstva požívají výhod, a to na úkor jednotliveckého obchodu a živnosti, a proto je nutno, aby se živnostenská strana, která má dnes možnost, protože má dnes svého ministra obchodu ve vládě, postarala, aby všechny zákony, které jsou dnes vydávány, postihovaly vedle jednotliveckých obchodů a živností zároveň konsumy a družstva, a tím splnila to, co živnostnictvu a obchodnictvu slibovala a slibuje. (Posl. Jiráček: Proč to nedělali vaši ministři? 16 let jste měli ministerstvo obchodu!) Já vám jen dokazuji, že to, co jste slibovali, nemůžete plnit, poněvadž jste právě tak ve slepé uličce, jako jsme byli tehdy my. (Posl. Jiráček: My to chceme!) Ale my to tenkráte chtěli také a žádáme to dnes od vás, když jste ve vládě, abyste se o to přičinili. (Výkřiky posl. Jiráčka.)

Místopředseda Langr (zvoní): Žádám pana poslance Jiráčka, aby nerušil řečníka.

Posl. Knebort (pokračuje): Víme, že to chcete, slyšeli jsme zde posl. Šedýho, který řekl: "My jen s velkým sebezapřením budeme pro to hlasovati." Když jsme to dělali my, tak jste říkali, že je to zrada na živnostnictvu a obchodnictvu, a teď to děláte a zamlouváte to právě tím, že to děláte jen ze státní nutnosti a se sebezapřením. My jsme se tehdy přiznávali, to je ten rozdíl boje našeho a vašeho. Přiznáváme, že jsme tehdy hlasovali pro státní nutnost, ale neagitujeme a nevyužíváme toho dnes proti vám politicky, jako jste to dělali vy. (Posl. Jiráček: Vždyť zde z toho děláte politiku!) Já jen používám této příležitosti, abych vám to jednou řekl. (Výkřiky.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Knebort (pokračuje): Vy jste v těch vládách spoluúčinkovali. (Posl. Jiráček: Ale vy jste tam byli!) Vy jste tam byli zároveň s námi. Nepřičítejte to nám, že jsme 16 let nic nedělali, když jste pány, kteří podle vás nic nedělali, při volbách k sobě přetáhli. Dnes je máte v čele svých kandidátních listin a nám říkáte, že jsme nic nedělali, ačkoli tito spoluúčinkovali s námi na všech těchto věcech.

My nemůžeme dnes souhlasiti ani s přirážkou a zvýšením daně z obratu, poněvadž tato daň nepostihuje konsumy a družstva. Jsem přesvědčen, když se zde tolik mluvilo o pomoci živnostníkům a obchodníkům, když se tolik mluvilo o změněném kursu pro živnostníky a obchod, že kdyby byla dobrá vůle, byly by, tak jako se stalo v jiných státech, všechny výhody daňové a tarifní konsumům a družstvům již dávno odebrány i u nás a nebylo nutno zavádět spotřební daně, které ve všech případech postihnou nejvíce spotřebitele. Kdyby byla odvaha a dobrá vůle výhody konsumům a družstvům odebrat a postavit je na stejnou daňovou základnu jako jednotlivecký obchod, výrobu a živnosti, ulevilo by se výrobě a obchodu a současně i spotřebiteli. (Posl. Pik: Což družstvo hostinských a výčepníků nemá výhody?) Nemluvím o družstvu hostinských a výčepníků, kdybyste chtěli zákon přijmout, bylo by také postiženo a souhlasím s tím předem. (Posl. Pik: Mluvíte proti družstvu a jste sám jeho členem!) To je omyl, já nejsem členem družstva hostinských a výčepníků, ale kdybych byl, tedy bych hlásal stejně to, co nyní hlásám. Nemohu si pomoci, p. kol. Piku, já bych stejně mluvil pro to, aby konsumy a družstva byly rovnoměrně s námi zdaněny. Já v tom vidím neupřímnost a zároveň nevůli s vaší strany, poněvadž mluvíte o tom, že nám chcete pomoci, a tímto způsobem nám ubližujete. Na Plzeňsku, pane kolego... (Posl. Pik: Družstva mají výhodu, že nesmějí prodávat nečlenům, a vaše družstvo hostinských prodává celé republice! - Výkřiky. - Hluk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Knebort (pokračuje): Kdo má výhodu? Ale vždyť zákon č. 112 povoluje konsumům a družstvům prodávat nečlenům! To není pravda, co tu povídáte! Zákon č. 112 dává možnost prodávat nečlenům. Já vím, že jsou zdaněny, ale kontrola jest nemožnou. Vy dostáváte jednu výhodu za druhou proti jednotliveckým obchodům a živnostem. Tak v zákoně č. 162 jste dostali výhodu, máte ji ve vlád. nařízení č. 112, a při tom mluvíte, že nám chcete pomoci! Pane kolego, vždyť to není pravda, co tu povídáte! Stodvaašedesát vás zbavuje konkurence, dává vám výhodu, že můžete proti obchodům jednotlivců zřizovati filiálky, kdežto jednotlivci to podle stodvaašedesátky nesmějí dělati bez předchozího souhlasu gremií a spol.

Místopředseda Langr (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta uplynula.

Posl. Knebort (pokračuje): Děkuji, pane předsedo. (Výkřiky posl. Jiráčka.) Pane kolego Jiráčku, já budu mít příležitost ještě vícekráte o této věci zde promluvit. (Výkřiky. - Hluk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid!

Posl. Knebort (pokračuje): Já se nedivím, že vám to, co zde říkám, není příjemné! Když jsme my byli ve vládě, nebylo nám to také příjemné, když jste vy do nás tímto způsobem řezali. Tak se teď nedivte, každá hůl má dva konce, dnes tím druhým koncem jste biti vy, to je zcela logické, poněvadž jste příliš mnoho slibovali a nejste schopni ty věci splnit, jak říkáte: My pro to budeme hlasovat, ale s ohromným sebezapřením. (Hlasy: Vždyť vy jste to dělali!) Poněvadž to bylo tehdy státní nutností a přechodné. My se za to ani dnes nestydíme. (Potlesk. - Veselost.) V tom je velký rozdíl! V tom je ten smysl a to je, co vám vytýkáme. (Hlasy: Co děláte, to je demagogie, tak toho nechte!) Tak pánové, prosím, jenom nechoďte dnes s těmito věcmi příliš mnoho ven!

My budeme proti obratové dani hlasovat, i proti jejím přirážkám i proti jejímu zvýšení proto, poněvadž zabíjí soukromé podnikání, živnost a obchod. (Potlesk poslanců nár. sjednocení.)