Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému:

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Pik: Nikoliv.

Zpravodaj posl. inž. dr. Brdlík: Nejsou žádné.

Místopředseda Taub (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci, otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato jest přijata.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský p. posl. Pozdílek, za výbor rozpočtový p. posl. Křemen.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor zemědělský, p. posl. Pozdílkovi.

Zpravodaj posl. Pozdílek: Projednávání pomoci v následcích živelních pohrom, kteroužto otázkou téměř každoročně zabývá se náš československý parlament, jest jednou z kapitol nejvážnějších a nejsmutnějších. Zde právě projevuje se onen nesmírný rozdíl mezi výrobou zemědělskou a jinou, neboť jestliže každé podnikání a povolání má své určité risiko, jest práce a výroba zemědělská, která representuje největší část našeho národního jmění, vystavena risiku největšímu. Příroda, která do zemědělské práce zasahuje daleko větší měrou než do veškerého jiného podnikání, dovede v příznivém případě nejen tuto práci podporovati a odměniti, ale také ve svých krutých rozmarech velmi časti dovede i třeba v několika minutách zničiti celoroční práci a námahu, naději na odměnu a sklizeň a tím zvrátiti celou kalkulaci a rozpočet zemědělského člověka.

Boj proti těmto krutým zásahům přírodních sil jest velmi nerovný, neboť protivník, jakým živelní pohromy jsou, vládne téměř neomezenými prostředky a možnostmi, zatím co lidská obrana jest velmi ohraničena a děje se buď způsobem preventivním různými technickými opatřeními, na př. zásahy vodohospodářskými v případě obrany proti povodním, nebo zařízeními závlahovými v době sucha, nebo opatřeními svépomocnými, kdy zemědělský podnikatel sám se předem zajišťuje a včas pojišťuje proti možným pohromám, jako zejména požáru a krupobití, pokud zde tento případ zabezpečení je možný a zemědělskému podnikateli dosažitelný.

V případě opomenutí tohoto zabezpečení nebo vůbec jeho nemožnosti, zejména v případech mimořádných, nezbývá nic jiného než přispění veřejnosti, především státu. Přiléhavým dokladem toho jsou i pohromy letošní, které opět způsobily mnohamilionové škody, které jsou tím tíživější, že některé kraje republiky postiženy jsou již několikráte za sebou, takže zemědělci dotčených oblastí, vyčerpáni hospodářsky i finančně těžkými poměry posledních let, stojí dnes v ohrožené své existenci na pokraji záhuby. Uzákoněné zásahy pro zlepšení rentability zemědělského podnikání, kterými v normálních případech nastává pozvolné ozdravení kritických poměrů na venkově, míjí se zde s účinkem, ano v některých případech zatěžují dokonce ještě situaci a proto za tohoto stavu, kdy zemědělské zadlužení volá po velmi rychlém a neodkladném řešení, jde již zde opravdu o velmi vážné a nebezpečné existenční postavení zemědělců v postižených krajích.

Náš parlament téměř každoročně zabývá se řadou iniciativních návrhů na veřejnou pomoc postiženým zemědělcům, ježto dosavadní zákonné opatření tu nejožehavější otázku, totiž preventivní opatření dokonalým a vhodným způsobem pojistným, nevyřešilo tak, jak by bylo nutno, a stávající opatření a po ruce jsoucí finanční prostředky mohou vystačiti pouze v normálních případech, nikoliv však v takových dalekosáhlých pohromách, jak jsme byli svědky v minulých letech a také roku letošního, kdy vedle krupobití bylo to zejména abnormální sucho, jehož následky hluboce zasáhly do hospodářských poměrů zemědělců celých krajů.

V době od června do října t. r. podáno bylo poslanci téměř všech politických klubů na 40 iniciativních návrhů, do dnes je jich již daleko více, na poskytnutí veřejné podpory zemědělcům postiženým živelními pohromami. 11 návrhů týká se pohrom způsobených požáry většího rozsahu, 20 návrhů týká se krupobití a průtrží mračen a 7 obsáhlých návrhů povšechných, týkajících se všech pohrom, především pak způsobených katastrofálním suchem.

Podle dosavadního šetření, konaného ministerstvem zemědělství prostřednictvím okresních úřadů ze všech 238 politických okresů v republice, zažádalo o podporu 192 okresů, podle soudních okresů postiženo bylo pak ze 422 soudních okresů 209 okresů suchem, 184 krupobitím a průtrží mračen, 45 okresů mrazy, 12 okresů vichřicemi a 18 jinými živelními pohromami. Předběžný odhad všech těchto škod činí as 1 1/4 miliardy Kč. Ve všech podaných návrzích žádá se na prvém místě řádné a rychlé vyšetření škod a pak řada dalších opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto ohledu bývají pronášeny určité výtky, budiž mi dovoleno o této věci promluviti šířeji a objasniti od základu celý postup.

Pokud se týče řádného a rychlého vyšetření škod, dány jsou zde směrnice zákonem o přímých daních ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., dále příslušným vládním nařízením č. 74 z r. 1928, dále zákonem ze dne 14. července 1927, č. 118 Sb. z. a n., a příslušným vládním nařízením č. 75 z r. 1928.

Zákony a nařízeními těmito zřízen byl s účinností od 1. ledna 1928 zvláštní fond živelní, jehož správou pověřeny byly ústřední sbory zemědělských rad v jednotlivých zemích a kterýžto fond skládá se ze dvou samostatných částí, z nichž každá má své zvláštní příjmy a každá slouží zvláštnímu účelu.

Z t. zv. fondu náhradového jsou poskytovány poplatníkům daně pozemkové náhrady pozemkové daně s přirážkami v případě poškození zemědělských kultur a tento fond dotován je 30% výtěžkem 1 1/2% přirážky k dani pozemkové a 10% částkou pozemkové daně v obci předepsané, kromě lesů, k čemuž podotýkám, že od tohoto příspěvku jsou osvobozeni malí poplatníci daně pozemkové, kteří buď nedosáhnou v obci katastrálního výnosu 120 Kč, anebo kteří nedocilují zdanitelného důchodu důchodové daně, t. j. 7000 Kč, u 4 příslušníků rodiny 8200 Kč, u 5 příslušníků 9200 Kč a u 6 příslušníků 11.000 Kč.

Z fondu t. zv. podpůrného jsou poskytovány podpory v těch případech, když živelní pohromou jest ohrožena existence zemědělcova nebo naturální výnos zmenšen o 50 nebo nejméně o 40%. Tento podpůrný fond je dotován pro všechny země republiky pevně stanoveným příspěvkem 8 mil. Kč a kromě toho plyne do tohoto fondu 12% přirážka k pozemkové dani.

Vyšetření rozsahu škod provádějí t. zv. komise pro živelní pohromy, a to místní, která je jmenována okresním úřadem, a okresní, která je jmenována správou příslušného fondu.

Ohledně komisí místních pronášeny bývají náhledy, že nebylo by je potřebí zvláště jmenovati a že touto funkcí by měly býti pověřeny obecní rady. Tato skutečnost také ve velkém počtu menších zemědělských obcí stává, obecní rada zpravidla sama zastává funkci komise nebo aspoň někteří členové obecní rady jsou členy komise, není však možno, aby obecní rada tuto funkci zastávala v obcích větších neb dokonce ve městech, kde by stejně úkol ten musel býti přenesen na komisi zvláštní. Komise při okresním úřadě se skládá z okresního hejtmana jako předsedy, přednosty berního úřadu jako člena a 3 dalších členů, z nichž jeden musí býti členem daňové komise pro vyměřování daně důchodové a výdělkové.

Ohledně komise okresní bývají pronášeny zase náhledy, že této instituce není vůbec potřebí, že by stačil přímý styk se správou fondu. Po zkušenostech, kterých jsem nabyl za nepřetržitého členství v komisi místní i okresní od počátku působení tohoto zákona, nabyl jsem nezvratného přesvědčení, že, i když místní komise je vedena někdy jistými ohledy, jež bývají dány okolnostmi, jest zde přezkoumání a zásah komise okresní, která má možnost obecními úřady i jinými úředními orgány dáti škody přezkoumati a v případě možných nesrovnalostí opraviti a usměrniti.

Jest ovšem oprávněný požadavek, aby při jmenování těchto komisí brán byl zřetel na rozvrstvení zemědělců v obcích i na zastoupení zemědělských organisací, které jsou v okresích. To se také namnoze děje a já sám mohu také ze své vlastní zkušenosti poukázati, že na př. v okresní komisi zasedám po celých 7 let se zástupci jiných zemědělských organisací, případně jiných politických stran a že za tu celou dobu nebylo nikdy mezi námi rozdílu v náhledech na potřeby a kvalifikaci postižených, právě naopak, a také docházíme plného porozumění od činitelů úředních.

Okresní komise projednávají žádosti a vyšetřující elaboráty a na jejich základě předkládají návrhy správě fondů k rozhodnutí. Zprávy a návrhy okresních komisí došlé zemědělské radě jsou správou fondu ve schůzích svolávaných v krátkých intervalech s největším urychlením vyřizovány a povolené podpory jsou urychleně poukazovány okresním úřadům. Povolené náhrady daně pozemkové poukazují se přímo příslušným úřadům berním.

Jest přirozené, že vždy při projednávání pomoci při živelních pohromách pronášeny jsou určité výtky a stesky, kterých i při nejlepší vůli a dosti obtížném a složitém vyšetřování a projednávání těžko jest se vyvarovati. Není naprosto možno takovou akci prováděti tak, aby se nikdo necítil poškozeným. Správa fondu dbá úzkostlivě, aby těchto výtek bylo co nejméně, a také v případě podaných námitek činí všecky kroky, aby případně zjištěné vady byly odstraněny. Tak na př. loňského roku bylo jen v Čechách správou fondu vyřízeno velmi objektivně a velmi rychle na 250.000 žádostí podpůrných v přibližné váze okolo 10 q spisů a podané námitky nečinily ani půl promile.

Je pravda, že urychlené projednávání otázek podpůrných není možno konstatovati u vyřizování náhrady daně pozemkové s přirážkami, ale tyto věci uváznou obyčejně buď na okresním úřadě, nebo na úřadech finančních pro nedostatek úřednických sil a přicházejí velmi opožděně ke správě fondů, která je pak též projednává s největším urychlením, takže v tomto ohledu není možno, vnikneme-li do celé záležitosti a posuzujeme-li spravedlivě, obviňovati správu fondu.

Správy dotčených fondů podléhají kontrole ministerstva zemědělství a účetní uzávěrka, jakož i podrobná zpráva o hospodaření fondu se předkládá do 3 měsíců po skončení správního roku nejvyššímu účetnímu a kontrolnímu úřadu.

Jednou z výtek, se kterou se často v poslední době setkáváme, je ta, že se rozdílení podpor ponechává okresním komisím, ač by tak měl činiti příslušný fond sám. Děje se tak jenom za účelem urychlení celé akce, neboť by jinak trvalo řízení nejméně 2krát tak dlouho než dnes. Příslušná správa fondu po důkladném prozkoumání, případně redukování poškozených oznámí okresnímu úřadu výši povolené podpory pro postižené v okrese, na jejímž rozdělení trvá za odpovědnosti předsedy okresní komise, jímž je, jak vpředu uvedeno, zástupce okresního úřadu, pravidelně okresní hejtman sám, na následujících zásadách:

Podpora je pro zemědělce i pro nezemědělce. pokud ovšem tito nezemědělci jsou hospodářsky slabými poplatníky pozemkové daně a potřebují zvláštní pomoci. Z podpor se vylučují nezemědělci, potom ti, jichž poškození není rázu katastrofálního, a konečně ti, u nichž poškození nedosáhlo celkového úbytku 40%.

U některých poškozených je pochybno, jsou-li zemědělci nebo hospodářsky slabými poplatníky pozemkové daně. Tu třeba znovu krátkou cestou přezkoušeti údaje škod v protokole a zjistiti bezpečně pravý stav.

Podpora patří jen tomu, kdo je zemědělcem anebo poplatníkem pozemkové daně, avšak hospodářsky slabým a potřebným zvláštní pomoci. Jde tu o ty, kdož hospodaří na půdě, platí pozemkovou daň, ale mají ještě příjem z jiného povolání, jsouce živnostníky, zemědělskými dělníky a pod.

V případě potřeby krátkou cestou znovu se přezkouší, byl-li dosažen nejnižší stupeň škody, t. j. snížení výnosu celého hospodářství aspoň o 40%. Jestliže nedostoupila škoda takového stupně, vylučují se žadatelé z udělení podpory.

Podrobné rozdělení povolené podpory mezi poškozené ponechává se okresní komisi, poněvadž se tím jednak urychlí provedení celé akce, jednak okresní komise zajisté zná místní poměry, hlavně poměr škod mezi jednotlivými obcemi a rodinné a hospodářské poměry jednotlivců v obcích.

Při rozvrhu podpory rozhoduje souhrn těchto okolností: výše škody; velikost majetku poškozeného zemědělce; příjem z jiného ještě pramene než ze zemědělství; výše zadlužení; počet členů rodiny, zejména nedospělých nebo práce neschopných, kteří zatěžují hospodářsky postiženého; zvláštní zatížení, jako nemocí v rodině, invalidita, živelní pohromy a pod.; potom podpory poskytnuté případně odjinud, na př. ze soukromých sbírek, od soukromých dárců atd., a konečně výše poskytnuté okamžité pomoci.

Nerozhoduje tudíž u jednotlivce ani absolutní výše škody, ani absolutní rozsah majetku, nýbrž celková hospodářská situace poškozeného žadatele po uvážení všech okolností svrchu vypočtených. Čím více nepříznivých okolností se sbíhá u toho kterého poškozeného, tím větší podpory se mu musí dostati a obráceně.

Okresní komise sestaví takto podle obcí seznam všech podělených a zamítnutých a vyrozumění provede okresní úřad prostřednictvím obecního úřadu, jemuž zašle opis obecního seznamu a dá pokyny i lhůtu k provedení. Dále určí okresní komise, jak vysoká částka připadá na jednotlivé poškozené v té které obci, a není přípustno, aby na př. přidělila paušální částky obcím a detailní číselné rozdělení ponechala komisi místní.

Podpory 10.000 Kč a vyšší nutno předložiti dříve správě zvláštního fondu ke schválení a podrobně odůvodniti každý jednotlivý případ. Vládní nařízení sice předpisuje podpory v naturaliích, ale po možnosti respektují se individuální přání a potřeby poškozených.

V řadě případů, zejména při požárech povoluje správa fondu vyplatiti podporu v hotovosti nebo v úhradě peněžnímu ústavu, který pro ten případ poskytl úvěr, nebo věřiteli vůbec, který vypomohl, dokud podpora nedošla. V zásadě dbá se o to, aby podpora dostala se tomu účelu, který pohromou byl dotčen. Měl jsem sám řadu případů, že správa fondu ochotně vyhověla příslušnou finanční podporou uhraditi dluh vzniklý třeba v Kampeličce výpůjčkou v důsledku zmenšeného výnosu hospodářství následkem živelní pohromy.

Žádají-li poškození sami, aby jim byly přiděleny naturalie, rozhodne okresní komise, jaké naturalie a odkud mají býti zakoupeny, majíc ovšem náležitý zřetel k přáním a potřebám poškozených i k technické stránce celé akce, aby tato probíhala co možno jednoduše a přehledně.

Před zadáním dodávky vyžádá si okresní komise od hlavních místních dodavatelů krátkou cestou řádné nabídky a vzorky. K ofertě nutno vyzvati všechny dodávky schopná družstva okresu. Dodávky obdrží referent, jehož nabídka jest poměrně nejvýhodnější, a to cenou i jakostí zboží, za jinak stejných podmínek jest dáti přednost družstvům. Podle možnosti pak má se vyhověti přání podarovaných, u kterého družstva chtí si sami naturalie vybrati.

Za správnost celé akce ručí okresní komise s okresním hejtmanem a přednostou berní správy v čele a správa fondu velmi důtklivě a vřele apeluje na okresní úřad i okresní komisi, aby nelitovaly námahy a vynaložily vše na to, aby poškození zemědělci cítili, že se pracuje nestranně, spravedlivě a nezištně a že celá akce vedena jest dobrou vůlí. Stanou-li se pak přece jistá nedopatření a jsou včas oznámena správě fondu, učiní tato ihned příslušné kroky, aby věc byla napravena. To jsou zásadní směrnice, jimiž jest vedena správa fondu a kterými musí býti vedeny i příslušné komise.

Výtky proti správě fondu nedatují se ve většině z této okolnosti, nýbrž z toho, že fondy přiděleny jsou zemědělským radám jako institucím zastaralým, nedávajícím záruky správného nazírání na dnešní hospodářské poměry a potřeby zemědělců. Je pravda, že potřeba reformy zemědělských rad uznává se již řadu let, dokonce ještě dávno před válkou roku 1896 psal o této otázce pozoruhodné pojednání tajemník českého odboru zemědělské rady, pozdější ministr dr. Viškovský, který poukazoval na potřebu reformy ve dvou směrech. Jednak vybudovat místní veřejnosprávní organisace, o něž by se činnost zemědělské rady opírala, a potom odstraniti naprostou závislost zemědělské rady v ohledu finančním na státu i zemi. Proto také již v r. 1920 hned v prvém volebním období podal posl. Prokůpek a druhové iniciativní návrh tisk 2184 na vydání zákona o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách, který však projednán nebyl, ale ze kterého si všechny ostatní později i jinými podané návrhy vzaly vzor dokonce v citování řady paragrafů doslovně a jiných velmi nepatrně pozměněných. Jistě že požadavek reorganisace zemědělských rad ve smyslu vybudování dokonalé zemědělské samosprávy je zralý k řešení, a také pan ministr dr. Zadina tento problém vyřešiti pojal do svého programu nejbližší doby. Při tomto řešení však nutno dbáti, aby tyto nové zemědělské komory nestaly se politickými debatárnami, nýbrž pracovními sbory hospodářskými, obepínajícími svým programem veškeré záležitosti zemědělské v intencích dosavadní záslužné práce zemědělských rad v historických zemích, kterážto práce se nedá vůbec popírati a která přinesla v minulých letech velmi krásné a vzácné výsledky, které dnes, bohužel, jsou namnoze snad z neznalosti popírány a zlehčovány. Dnes ozývají se hlasy a návrhy za odpoutání určitých institucí od zemědělských rad a přidělení jich k úřadům zemským nebo státním. Zapomíná se však na př. na to, že bylo to opravdové štěstí pro Čechy, když technická kancelář byla přidělena zemědělské radě a nezůstala připojena k zemskému úřadu, jako to bylo na Moravě a ve Slezsku, kterýžto fakt přispěl k tomu, že země Česká v řešení otázek vodohospodářských hrála primát nejen v Rakousku, nýbrž takřka v celé Evropě.

Při řešení reorganisace zemědělských rad nutno velmi opatrně postupovati vzhledem k navrhovaným přirážkám k pozemkové dani. Existují-li již několikeré přirážky k pozemkové dani za účelem dotace živelního fondu, navrhuje-li se v tisku 452 minulého období další nová 25%ní přirážka za účelem dotování rozšířeného živelního fondu místo pojišťovny a nyní se v návrhu zemědělských komor znova doporučuje až 10%ní přirážka k pozemkové dani za účelem jich financování, pak se mně zdá, že za tyto všecky nové přirážky se nám poplatníci pěkně poděkují, zejména také z toho důvodu, že právě v této době přistupují katastrální úřady ku zvyšování bonitních tříd po provedených melioracích třeba před 40 lety až do dneška, což bude míti ovšem za následek nové zvýšení základů daně pozemkové a tudíž také všech příslušných přirážek.

Rozhovořil jsem se šířeji o těchto otázkách, poněvadž každým rokem při projednávání pomoci při živelních pohromách bývají předmětem mimořádného zájmu, a je si jen přáti, aby tento zájem byl opravdu upřímný a nevyvěral z ničeho jiného než z poctivé starosti o potřeby zemědělského podnikání všech skupin a zejména těch, kteří jak v minulosti, dnes i v budoucnosti tvořili a tvoří základ zemědělské kultury a pokroku.

Ohledně podpor při škodách požárem způsobených ozvaly se v poslední době, kdy činí se mnohem zvýšenější nároky na pomoc při živelních pohromách jiného druhu, hlasy, že by tyto podpory při dnešním rozšířeném a přístupném pojištění požárním mohly odpadnouti vůbec a zvýšenou pozorností a propagací požárního pojištění řešiti tyto otázky svépomocně. Bude-li zemědělství postaveno na pevný základ, pokud se týče rentability, myslím, že, třeba ne hned, nýbrž během doby bude možno na tyto hlasy vzíti zřetel, pro dnešní dobu to však posud možné není. V tomto směru nutno věnovati řádnou pozornost nejen této otázce, totiž propagaci pojištění požárního, nýbrž i ostatním s tím souvisícím otázkám, totiž řádnému zabezpečení hasičské pomoci, jak ostatně letošního roku byl v zákoně o hasičském příspěvku učiněn příznivý náběh k umožnění řádné výzbroje hasičstva, podporami v nákupu hasičských potřeb, zejména motorových stříkaček a jiných, ale také staráním se o řádné zásoby vody v obcích pro případ požáru, což má zejména v letech dlouhotrvajícího sucha mimořádný význam. Zemědělsko-technické oddělení zemských úřadů i ministerstva zemědělství věnují této otázce dnes mimořádnou péči.